Matěj Pomahač: Extrémní bouřky střídají extrémní sucho

Ráno jsem se vzbudil a na srážkoměru své meteostanice si přečetl údaj 53,84 milimetrů. A protože doma nemám kalibrovanou meteostanici s certifikací WMO (Světové meteorologické organizace), napsal jsem příteli zahradníkovi Jiřímu Horákovi a současně jsem mrknul se na údaje z měření Českého hydrometeorologického ústavu. Obě autority to potvrdily – ČHMÚ Prahu-Radotín oficiálně uvádí 56,2 mm. Jihozápadně od Prahy se už hodinu po půlnoci vyskytovaly přílivové srážky s úhrny nad 60 milimetrů (dle radarových odhadů, reálně to mohlo být i více). Pásmo se pak přesunulo k jihovýchodní a jižní části Prahy, kde spadlo i víc jak 30 milimetrů za 30 minut.

Srážky k 60 mm znamenají, jako kdybyste na metr čtvereční půdy vylili vodu ze tří dvacetilitrových konví.

Vedle srážkoměru meteostanice mám záhonky, tak jsem vzal zahradnickou lopatku a rýpl do země, abych zjistil, jak se blesková srážka vsákla:

svrchní dva centimetry půdy byly pěkně vlhké,

ALE

hned pod nimi zůstalo dvacet centimetrů půdy proschlých na troud.

Tři konve vody, a půda fakticky není vůbec zalitá... A tak jsem se podíval na záznamy z polních meteostanic, které máme mezi zemědělci v okolí. Třeba hned o pár kilometrů dále na pláních Českého Krasu dnes po půlnoci naměřili jen 14,35 milimetrů (což je pro ně aktuálně dobře, protože 50 mm už by způsobilo polehnutí zralého obilí a narušilo žně).

Ovšem od 1. března do 30. května, tedy za hlavní vegetační sezónu, neměřila stejná meteostanice pouze 53,22 milimetrů.

Klimatická změna je stav, kdy Vám během bouřky za pár hodin spadne víc vody, než za celou sto dnů trvající jarní vegetační sezónu.

Klimatická krize je popisem vážných dopadů klimatických změn na fungování lidí a společnosti.

Aktuálně se projevuje takto:

Klesá úroda zemědělských plodin - pro letošek odhaduje Český statistický úřad snížení výnosů obilnin a olejnin o 15-20 %;

Roste počet nadúmrtí po vlnách veder - zdravotnický portál EuroMOMO spočítal, že během poslední vlny veder zemřelo v Evropě víc jak 9.000 nad rámec očekávání statistiků. Nejvíce umírají lidé nad 45 let;

Narůstá počet požárů - podle zprávy EASAC (Expertní rada evropských akademií) požáry každoročně zasáhnou území o rozloze 500.000 hektarů, tedy dvakrát víc jak rozlohu Lucemburska, přičemž se očekává zdvojnásobení požárů;

Vlivem sucha a horka umírají ryby po desítkách a stovkách tun - jen v Zámecké Dyji v úterý posbírali rybáři půl tuny ryb, které zemřely – po namnožení sinic – v důsledku nedostatku kyslíku.

Toto je stav klimatické krize, na kterou se jednotlivec sám o sobě nedokáže adaptovat - a vláda, která ji buďto ignoruje, nebo přímo popírá, je natolik odtržená od reality, že ztrácí legitimní právo vykonávat svůj mandát.

Co s tím teď?

1. Potřebujeme hlubokou adaptaci našich měst, vesnic, polí, luk, lesů i řek na drsnější klima, které neodvratně nastupuje. Zadržet v lesích i potocích a řekách každou kapku drahocenného života, podpořit každý strom poskytující stín, chránit každou ulici či lán před extrémy.
2. Potřebujeme rychleji odejít od fosilních paliv, aby se krize dále nezhoršovala - a příští generace nemusely čelit ještě horším extrémům. Řešení existují a jsou dobře známá, vyžadují však ekonomické prostředky, dobré plánování a odbornou kompetenci.
3. A nemusím dodávat, že toto všechno vyžaduje odvážnou, pracovitou a kompetentní politiku, která dokáže doručovat, vysvětlovat a prosazovat potřebná řešení - aby naši senioři, zemědělci, hasiči či rybáři nezůstávali sami na holičkách - jde totiž o život!

---

reklama

---