Matěj Pomahač: Extrémní bouřky střídají extrémní sucho
Srážky k 60 mm znamenají, jako kdybyste na metr čtvereční půdy vylili vodu ze tří dvacetilitrových konví.
Vedle srážkoměru meteostanice mám záhonky, tak jsem vzal zahradnickou lopatku a rýpl do země, abych zjistil, jak se blesková srážka vsákla:
svrchní dva centimetry půdy byly pěkně vlhké,
ALE
hned pod nimi zůstalo dvacet centimetrů půdy proschlých na troud.
Tři konve vody, a půda fakticky není vůbec zalitá... A tak jsem se podíval na záznamy z polních meteostanic, které máme mezi zemědělci v okolí. Třeba hned o pár kilometrů dále na pláních Českého Krasu dnes po půlnoci naměřili jen 14,35 milimetrů (což je pro ně aktuálně dobře, protože 50 mm už by způsobilo polehnutí zralého obilí a narušilo žně).
Ovšem od 1. března do 30. května, tedy za hlavní vegetační sezónu, neměřila stejná meteostanice pouze 53,22 milimetrů.
Klimatická změna je stav, kdy Vám během bouřky za pár hodin spadne víc vody, než za celou sto dnů trvající jarní vegetační sezónu.
Klimatická krize je popisem vážných dopadů klimatických změn na fungování lidí a společnosti.
Aktuálně se projevuje takto:
Klesá úroda zemědělských plodin - pro letošek odhaduje Český statistický úřad snížení výnosů obilnin a olejnin o 15-20 %;
Roste počet nadúmrtí po vlnách veder - zdravotnický portál EuroMOMO spočítal, že během poslední vlny veder zemřelo v Evropě víc jak 9.000 nad rámec očekávání statistiků. Nejvíce umírají lidé nad 45 let;
Narůstá počet požárů - podle zprávy EASAC (Expertní rada evropských akademií) požáry každoročně zasáhnou území o rozloze 500.000 hektarů, tedy dvakrát víc jak rozlohu Lucemburska, přičemž se očekává zdvojnásobení požárů;
Vlivem sucha a horka umírají ryby po desítkách a stovkách tun - jen v Zámecké Dyji v úterý posbírali rybáři půl tuny ryb, které zemřely – po namnožení sinic – v důsledku nedostatku kyslíku.
Toto je stav klimatické krize, na kterou se jednotlivec sám o sobě nedokáže adaptovat - a vláda, která ji buďto ignoruje, nebo přímo popírá, je natolik odtržená od reality, že ztrácí legitimní právo vykonávat svůj mandát.
Co s tím teď?
-
1. Potřebujeme hlubokou adaptaci našich měst, vesnic, polí, luk, lesů i řek na drsnější klima, které neodvratně nastupuje. Zadržet v lesích i potocích a řekách každou kapku drahocenného života, podpořit každý strom poskytující stín, chránit každou ulici či lán před extrémy.
-
2. Potřebujeme rychleji odejít od fosilních paliv, aby se krize dále nezhoršovala - a příští generace nemusely čelit ještě horším extrémům. Řešení existují a jsou dobře známá, vyžadují však ekonomické prostředky, dobré plánování a odbornou kompetenci.
-
3. A nemusím dodávat, že toto všechno vyžaduje odvážnou, pracovitou a kompetentní politiku, která dokáže doručovat, vysvětlovat a prosazovat potřebná řešení - aby naši senioři, zemědělci, hasiči či rybáři nezůstávali sami na holičkách - jde totiž o život!
reklama

Dále čtěte |
Záchranná stanice v Praze přijímá kvůli vedrům více volně žijících zvířat
V rybnících Rybářství Třeboň vyschla třetina vody, nejvíce v historii firmy
Hladina Dunaje je na rekordním minimu; lodě uvázly, rybáři jsou bez práce
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Jaroslav Řezáč
17.7.2026 07:20Tonda Selektoda
17.7.2026 08:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
17.7.2026 08:51 Reaguje na Tonda SelektodaOstatně se tu ukazuje jak klimatisti
hadají další vývoj “ tak jsme se netrefil a co má být”?
pavel peregrin
17.7.2026 09:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTonda Selektoda
17.7.2026 14:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMarcela Jezberová
17.7.2026 09:33DAG
17.7.2026 09:46 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
17.7.2026 10:48 Reaguje na DAGSlavomil Vinkler
17.7.2026 12:19 Reaguje na Marcela JezberováJakub Brenn
17.7.2026 14:05 Reaguje na Marcela JezberováTonda Selektoda
17.7.2026 15:01 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
17.7.2026 15:39 Reaguje na Tonda SelektodaJiří Svoboda
17.7.2026 11:52pavel peregrin
17.7.2026 12:29Jakub Brenn
17.7.2026 14:07Tonda Selektoda
17.7.2026 15:11 Reaguje na Jakub BrennI asfalt na silnici, funguje vůči vodě podobně: je pro vodu nepropustný obousměrně. Svrchu dolů, i zespod nahoru. Voda se pod ním do půdy nedostane, ani se neodpaří. Nula od nuly pojde - neutralita zachována...
Jiří Svoboda
17.7.2026 15:49 Reaguje na Tonda SelektodaPetr
18.7.2026 16:29 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.7.2026 08:41 Reaguje na PetrPavel Hanzl
20.7.2026 18:53 Reaguje na PetrJakub Brenn
17.7.2026 15:53 Reaguje na Tonda Selektodaasfalt- pohlcuje mraky tepla, však víte, ne?
Tonda Selektoda
18.7.2026 17:56 Reaguje na Jakub BrennA ten asfalt? To je přeci dobrodiní! Přes den se ohřeje a akumuluje teplo, které po západu Slunce, zase předává do okolí. On vlastně stabilizuje teplotu v okolí, a to dokonce bezuhlíkově a zadarmo!
Richard Vacek
17.7.2026 19:38Namátkou - produkce potravin roste rychleji, než počet lidí (za stejné orné plochy). Potravin máme dokonce tolik, že stále větší část orné půdy věnujeme technickým plodinám, nebo i vracíme divočině. Na to oni namítnou, že už jsme na vrcholu a teď nastane sešup, pokud nezačneme něco v souladu s jejich vírou dělat.
Jen odkaz na jeden ze zdrojů, který sleduje i vývoj produkce potravin: https://ourworldindata.org/agricultural-production
Petr
18.7.2026 16:40 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
18.7.2026 17:00 Reaguje na PetrJde o to co vlastně chcete. Bez té technologie by na zemi mohlo žít asi tak( IA píše Populace neandertálců byla po celou dobu jejich existence velmi malá a roztříštěná. Vědecké odhady celkové populace v jednom okamžiku se pohybují v rozmezí 5 000 až 70 000 jedinců na celém světě. ) tisíc tvorů (lidí), asi tak jako bylo neandrtálců. Je to zámysl velitele?
Richard Vacek
18.7.2026 19:01 Reaguje na Petrhttps://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/planeta-zelenejsi-3.5.2024/
Petr
18.7.2026 21:49 Reaguje na Richard VacekZrovna se tu hojně píše o sinicích v nádržích na Dyji. To je krásná zelená, co? A je to víc potravy?
vaber
18.7.2026 08:27Takže takové deště nemohou sucho nijak ovlivnit.
Petr Blažek
18.7.2026 22:45A zároveň by se měl zamyslet nad svými zahradnickými dovednostmi. Nám když spadne o žních jenom 30 mm na pole, kde sekáme, tak se pole tak rozbahni, že nemůžeme dostat kombajny z pole.
Naše rekordní zkušenost je zrovna nedaleko Radotína, když nám během 12 hodin spadlo 180 mm. A světe div se, žádná eroze se nekonala. Do pole se vsáklo tolik vody, že nám to dalo ještě za rok rekordní úrodu. Samozřejmě, že to se může stát pouze u hlubokých pud.

Matěj Pomahač: Do Česka se blíží třetí letošní vlna extrémních teplot
Matěj Pomahač: Extrémní vedra urychlují žně a ohrožují zemědělské výnosy
Matěj Pomahač: Horký a dusný slunovrat & krása přirozených luk