https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/matej-pomahac-extremni-bourky-stridaji-extremni-sucho
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Matěj Pomahač: Extrémní bouřky střídají extrémní sucho

17.7.2026 | Matěj Pomahač |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Ráno jsem se vzbudil a na srážkoměru své meteostanice si přečetl údaj 53,84 milimetrů. A protože doma nemám kalibrovanou meteostanici s certifikací WMO (Světové meteorologické organizace), napsal jsem příteli zahradníkovi Jiřímu Horákovi a současně jsem mrknul se na údaje z měření Českého hydrometeorologického ústavu. Obě autority to potvrdily – ČHMÚ Prahu-Radotín oficiálně uvádí 56,2 mm.
 
Jihozápadně od Prahy se už hodinu po půlnoci vyskytovaly přílivové srážky s úhrny nad 60 milimetrů (dle radarových odhadů, reálně to mohlo být i více). Pásmo se pak přesunulo k jihovýchodní a jižní části Prahy, kde spadlo i víc jak 30 milimetrů za 30 minut.

Srážky k 60 mm znamenají, jako kdybyste na metr čtvereční půdy vylili vodu ze tří dvacetilitrových konví.

Vedle srážkoměru meteostanice mám záhonky, tak jsem vzal zahradnickou lopatku a rýpl do země, abych zjistil, jak se blesková srážka vsákla:

svrchní dva centimetry půdy byly pěkně vlhké,

ALE

hned pod nimi zůstalo dvacet centimetrů půdy proschlých na troud.

Tři konve vody, a půda fakticky není vůbec zalitá... A tak jsem se podíval na záznamy z polních meteostanic, které máme mezi zemědělci v okolí. Třeba hned o pár kilometrů dále na pláních Českého Krasu dnes po půlnoci naměřili jen 14,35 milimetrů (což je pro ně aktuálně dobře, protože 50 mm už by způsobilo polehnutí zralého obilí a narušilo žně).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač

Ovšem od 1. března do 30. května, tedy za hlavní vegetační sezónu, neměřila stejná meteostanice pouze 53,22 milimetrů.

Klimatická změna je stav, kdy Vám během bouřky za pár hodin spadne víc vody, než za celou sto dnů trvající jarní vegetační sezónu.

Klimatická krize je popisem vážných dopadů klimatických změn na fungování lidí a společnosti.

Aktuálně se projevuje takto:

Klesá úroda zemědělských plodin - pro letošek odhaduje Český statistický úřad snížení výnosů obilnin a olejnin o 15-20 %;

Roste počet nadúmrtí po vlnách veder - zdravotnický portál EuroMOMO spočítal, že během poslední vlny veder zemřelo v Evropě víc jak 9.000 nad rámec očekávání statistiků. Nejvíce umírají lidé nad 45 let;

Narůstá počet požárů - podle zprávy EASAC (Expertní rada evropských akademií) požáry každoročně zasáhnou území o rozloze 500.000 hektarů, tedy dvakrát víc jak rozlohu Lucemburska, přičemž se očekává zdvojnásobení požárů;

Vlivem sucha a horka umírají ryby po desítkách a stovkách tun - jen v Zámecké Dyji v úterý posbírali rybáři půl tuny ryb, které zemřely – po namnožení sinic – v důsledku nedostatku kyslíku.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač

Toto je stav klimatické krize, na kterou se jednotlivec sám o sobě nedokáže adaptovat - a vláda, která ji buďto ignoruje, nebo přímo popírá, je natolik odtržená od reality, že ztrácí legitimní právo vykonávat svůj mandát.

Co s tím teď?

      1. Potřebujeme hlubokou adaptaci našich měst, vesnic, polí, luk, lesů i řek na drsnější klima, které neodvratně nastupuje. Zadržet v lesích i potocích a řekách každou kapku drahocenného života, podpořit každý strom poskytující stín, chránit každou ulici či lán před extrémy.

      2. Potřebujeme rychleji odejít od fosilních paliv, aby se krize dále nezhoršovala - a příští generace nemusely čelit ještě horším extrémům. Řešení existují a jsou dobře známá, vyžadují však ekonomické prostředky, dobré plánování a odbornou kompetenci.

      3. A nemusím dodávat, že toto všechno vyžaduje odvážnou, pracovitou a kompetentní politiku, která dokáže doručovat, vysvětlovat a prosazovat potřebná řešení - aby naši senioři, zemědělci, hasiči či rybáři nezůstávali sami na holičkách - jde totiž o život!

reklama

 
foto - Pomahač Matěj
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

17.7.2026 07:20
Úterní výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před velmi silnými bouřkami se nenaplnila v takovém rozsahu, jak meteorologové očekávali.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.7.2026 08:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nenaplnila. ale pokud by se naplnila, byli by z obliga, protože varovali...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.7.2026 08:51 Reaguje na Tonda Selektoda
A k čemu takové předpovědi?
Ostatně se tu ukazuje jak klimatisti
hadají další vývoj “ tak jsme se netrefil a co má být”?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.7.2026 09:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Předpovědi bouřek jsou v podstatě nemožné, pokud se nejedná o frontové bouřky. To se nedivte, že se meteorologové jistí dopředu. Ta predikce může být jen přibližná. V tomhle směru s předpovědí nemám problém.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.7.2026 10:48 Reaguje na pavel peregrin
A o tom to tak nějak je.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.7.2026 14:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano, asi proto je vhodnější, používat procenta pravděpodobnosti. Třeba: déšť v Praze v 10 hodin dopoledne? Ano 18 %. Zkrátka, mohlo by v té době snad i zapršet, déšť nevylučujeme, ale nebude-li pršet nezmoknem. Určitou míru pravděpodobnosti deště jsme stanovili a nikdo si na nás nic nevezme...
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

17.7.2026 09:33
Pan Pomahač je v šoku, po dvouměsíčním suchu mu zahradu pořádně nezalilo ani 50 mm. Ostatně mu závidím, u nás spadlo 20 mm. Jak ten pán pracuje s půdou? Kdyby byl lepší zahradník, určitě by záhody tak suché neměl. Musí zasadit více stromů, nerýt, udržovat neustálý pokryv půdy, pořídit si další sud na vodu a chodit jen pěšky nebo jezdit koňmo. Že je to blbost a víc srážek to nepřinese? To já vím. Ale jsou to rady přesně na úrovni těch tří výkřiků na konci článku.
Odpovědět
DA

DAG

17.7.2026 09:46 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak napište co pomůže. Já hodím první návrh. Babička vždycky říkala: málo se modlili.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

17.7.2026 10:48 Reaguje na DAG
Okamžitě nic, v krátkodobém horizontu také nic. Chceme jezdit (i elektroauta potřebují silnice), chceme mít všechno a hned (skladovacích prostor není nikdy dost a do obchodu už nechodíme, necháme si zboží přivézt), chceme létat na dovču (klimaodborníci jsou suverénně přeborníci v létání, páč na konferenci na druhé straně světa přeci nesmějí chybet). Frustrující je, že i když se postavíme na uši, za našeho života se neochladí. Musíme se maximálně přizpůsobit a omezit zvětšování ploch, které oteplují a nezasakují vodu. Jenže to není o tom, že zakážete orat a přikážete do polí sázet stromy. Je to o tom, že nebudete rozšiřovat zástavbu půdy (jakékoliv, i té nezemědělské), uděláte opatření, aby lidé neměli potřebu se stěhovat do měst (protože tím podporujete rozšiřování nepropustných povrchů), zakážete/přikážete používání světlých střešních krytin a světlých nepropustných povrchů, elektrifikaci dopravy soustředíte na nákladní dopravu (i lodní a leteckou), obce vybavíte čističkami a vyčištěnou vodu budete využívat na závlahy, nebudete bránit výstavbě přehrad a nádrží (protože nás možná čeká každý rok období sucha), výsadby stromů budete soustředit podél komunikací (zastínit), komerční a veřejné budovy povinně vybavit FVE přednostně pro vlastní potřebu. Nezní to tak pateticky jako "zadržet každou kapku života, ale fungovat by to mělo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.7.2026 12:19 Reaguje na Marcela Jezberová
A lesy, které nejsou hospodářské používat jako pastevní, zejména v chráněných územích.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

17.7.2026 14:05 Reaguje na Marcela Jezberová
No přesně, nemá to řešení- jak jste vystihla hned v těch prvních větách. Kolik lidí se nad tím zamyslí a kolik si řekne, co už všechno mám a co už k životu nepotřebuju, někde se dobrovolně uskrovním. Jeden ze desetitisíce?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.7.2026 15:01 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano. Až ta navržená opatření lidé pochopí a začnou je realizovat, Slunce si dá na pár let "šlofíka". Pak začnou naši potomci řešit, kdo může za globální ochlazení a co s tím. Alespoň naše potomstvo nezakrní...
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

17.7.2026 15:39 Reaguje na Tonda Selektoda
A zase to bude na nás, protože jsme bránili oteplování. Člověk se nikomu nezavděčí.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.7.2026 14:31 Reaguje na DAG
jo, a kradli a smilnili...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.7.2026 11:52
Proč ale pane Pomahači jako Zelení neprosazujete efektivní klimatickou politiku, přikyvujete jen zeleným kšeftům a bojujete proti jádru? Takové plačtivé články nic neřeší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.7.2026 12:29
A ještě něco- po tak dlouhém suchu by se pan Pomahač, pokud se živí poradenststvím, neměl vůbec divit, že 50 mm mu zahrádku neprolilo. Jednak tam byl rychlý odtok a jednak se suchá zem chová jako olej, který vodu odpuzuje.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

17.7.2026 14:07
Však asfaltujeme a zabíráme nová území jako o závod, to bude nejspíš ta adaptace proti klimatické změně;)
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.7.2026 15:11 Reaguje na Jakub Brenn
S asfaltem to máte jako s biopalivy, které jsou prý uhlíkově neutrální, poněvadž uhlík ve dřevě byl do něj uložen z atmosféry a při spálení se jen vrátí zpět. Nula od nuly prý pojde.
I asfalt na silnici, funguje vůči vodě podobně: je pro vodu nepropustný obousměrně. Svrchu dolů, i zespod nahoru. Voda se pod ním do půdy nedostane, ani se neodpaří. Nula od nuly pojde - neutralita zachována...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.7.2026 15:49 Reaguje na Tonda Selektoda
Pokud to ale zkombinujete se vsakovacím opatřením, dostanete veškerou vodu do země a skoro nic přitom neodpaříte. Takže žádné nula od nuly.
Odpovědět
Pe

Petr

18.7.2026 16:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Jen to nesmíte přehnat a nedělat ty asfaltové silnice moc široké, aby vám neodplavaly. A s plovoucími městy totéž. Ostatně, některá města prý už klesají. Je pod nimi už tolik vody, že se naudrží na hladině.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.7.2026 08:41 Reaguje na Petr
To připouštím. Je to třeba kombinovat s rozumem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2026 18:53 Reaguje na Petr
A když bude té vody méně (mizí čerpáním) tak se na hladině udrží? Nemáte to zase celé naopak? Tady je to ale standard.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

17.7.2026 15:53 Reaguje na Tonda Selektoda
ad.biopaliva - na první pohled to zní neutrálně, ale musíte připravit půdu, hnojit+výroba hnojiv, sklízet, provoz těžké techniky- a už jste v záporné bilanci co se produkce CO2 týče...
asfalt- pohlcuje mraky tepla, však víte, ne?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

18.7.2026 17:56 Reaguje na Jakub Brenn
Ale nemusíte. Stačí vykácet kus lesa, nařezat dřevo na špalky a máte biopalivo. A za patnáct let, můžete pět ódu, jak i při naší lenosti (tedy bezzásahu), na mýtině začínají růst stromečky. Stejně jako na Šumavě. No vida, příroda si poradila!
A ten asfalt? To je přeci dobrodiní! Přes den se ohřeje a akumuluje teplo, které po západu Slunce, zase předává do okolí. On vlastně stabilizuje teplotu v okolí, a to dokonce bezuhlíkově a zadarmo!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.7.2026 19:38
Podobná hlasatelé konce světa tady byli vždy. A vždy nabízeli své řešení jak tomu zabránit. Modlení mezi ateisty moc nefunguje, tak nabízejí klimatické odpustky. A vůbec jim nevadí, že jejich plamenná slova narážejí na realitu.
Namátkou - produkce potravin roste rychleji, než počet lidí (za stejné orné plochy). Potravin máme dokonce tolik, že stále větší část orné půdy věnujeme technickým plodinám, nebo i vracíme divočině. Na to oni namítnou, že už jsme na vrcholu a teď nastane sešup, pokud nezačneme něco v souladu s jejich vírou dělat.
Jen odkaz na jeden ze zdrojů, který sleduje i vývoj produkce potravin: https://ourworldindata.org/agricultural-production
Odpovědět
Pe

Petr

18.7.2026 16:40 Reaguje na Richard Vacek
Naše technologie zatím ještě stačí ty změny nejen vyžehlit a zamaskovat, abychom je nepociťovali a nevnímali, ale dokonce i překonat, že navzdory jim ještě stále fungujeme (vy tomu říkáte prosperita, ale jsou to jen naše technologie). Před pár staletími by ale naše současné podmínky znamenaly neúrodu a obří hladomor. Bez přehrad a vrtů do podzemí, bez vyšlechtěných odrůd a pesticidů pro jejich přežití, bez techniky...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.7.2026 17:00 Reaguje na Petr
No dobře, máte stopro pravdu, ale se i hluboce mýlíte.
Jde o to co vlastně chcete. Bez té technologie by na zemi mohlo žít asi tak( IA píše Populace neandertálců byla po celou dobu jejich existence velmi malá a roztříštěná. Vědecké odhady celkové populace v jednom okamžiku se pohybují v rozmezí 5 000 až 70 000 jedinců na celém světě. ) tisíc tvorů (lidí), asi tak jako bylo neandrtálců. Je to zámysl velitele?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.7.2026 19:01 Reaguje na Petr
Ale vždyť víme, že díky klimatické změně je Země stále zelenější. A zelenější Země znamená více potravy pro všechny.
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/planeta-zelenejsi-3.5.2024/
Odpovědět
Pe

Petr

18.7.2026 21:49 Reaguje na Richard Vacek
A copak tohle něco znamená? Neznamená to nic. I v tom článku je jasně uvedeno, že není zelená jako zelená. A vy jste z toho dokonce usoudil, že je víc potravy???
Zrovna se tu hojně píše o sinicích v nádržích na Dyji. To je krásná zelená, co? A je to víc potravy?
Odpovědět
va

vaber

18.7.2026 08:27
Když se podívám na přiložený radar,vypadá to ,že pršelo. Když si jej prohlédnete podrobně zjistítě ,že srážky byly minimální, jen na velice malé ploše byly srážky větší než 20mm.
Takže takové deště nemohou sucho nijak ovlivnit.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.7.2026 22:45
Pan Pomahač opět předvedl svoji odbornosti. 57 mm srážek není extrémní situace, zvláště když spadnou v průběhu 4 hodin, tak jak se to stalo v Radotíně.
A zároveň by se měl zamyslet nad svými zahradnickými dovednostmi. Nám když spadne o žních jenom 30 mm na pole, kde sekáme, tak se pole tak rozbahni, že nemůžeme dostat kombajny z pole.
Naše rekordní zkušenost je zrovna nedaleko Radotína, když nám během 12 hodin spadlo 180 mm. A světe div se, žádná eroze se nekonala. Do pole se vsáklo tolik vody, že nám to dalo ještě za rok rekordní úrodu. Samozřejmě, že to se může stát pouze u hlubokých pud.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist