Matěj Pomahač: První Den země – o spolupráci odborářů s ochránci životního prostředí
Jen pár dní poté, co senátor Gaylord Nelson z Wisconsinu poprvé oznámil myšlenku Dne Země, předložil svůj návrh právě odborům. Prezident UAW Walter Reuther tehdy na zahájení iniciativy daroval 2 000 dolarů – a následovalo mnoho dalších. Hayes vzpomínal: „UAW byl zdaleka největším přispěvatelem k prvnímu Dni Země a jeho podpora šla nad rámec pouhých finančních prostředků. Na své náklady vytiskl a rozeslal všechny naše materiály – dokonce i ty, které kritizovaly auta chrlící znečištění. Jeho organizátoři zajistili pracovníky v každém městě, kde měli zastoupení. A Walter pak podpořil zákon o čistém ovzduší (Clean Air Act), který se Velká trojka výrobců automobilů (tedy General Motors, Ford a Chrysler) snažila ze všech sil zlikvidovat nebo vykuchat.“
Ze středoevropské perspektivy může být hodně překvapivé, že právě odbory sehrály ve vzniku moderního environmentálního hnutí takto významnou roli. Pokud jde o životní prostředí, měly organizované odbory vždy „dvě srdce bijící v jedné hrudi“. Na jedné straně jsou miliony členů odborů lidé a občané jako všichni ostatní – a pracující jsou vždy nejvíc ohrožení znečištěním ovzduší a vody i ničivými důsledky změny klimatu. Na druhé straně jsou odbory zodpovědné za ochranu pracovních míst svých členů - a úsilí o ochranu životního prostředí může někdy ohrozit pracovní místa. Jak napsal pamětník Nikil Swaminathan v magazínu Grist pocházející z odborářské rodiny, šlo o to „přejít od kouře vycházejícího z komínů ocelárny, který pro nás znamenal chléb na stole, k uvědomění si, že tím ničíme jezero, kam jsme chodili rybařit a na pikniky – a to jezero jsme milovali a užívali si ho.“
A byla to právě umírající jezera obklopená cedulemi se zákazy rybolovu a koupání či doslova hořící řeka Cuyahoga, díky kterým se stal první Den Země monumentální událostí. Desetitisíce studentů se tehdy zúčastnili ekologické výuky, úklidu odpadků a sázení stromů. Více než 1 000 studentů a pedagogů Clevelandské státní univerzity uspořádalo „pochod smrti“ z kampusu k břehům řeky Cuyahoga. Titulky novin hlásily: „Hippies, pracující a ženy v domácnosti se spojují, aby protestovaly proti tomu, co člověk dělá Zemi.“
Dynamické vztahy
Odborářské i ekologické hnutí představují vnitřně nesmírně pestré názorové i zájmové proudy, a proto hrálo při jejich úspěšné koordinaci a prosazování požadavků zásadní roli umění politického kompromisu. Třeba na přelomu 80. a 90. let v USA se při projednávání zákona o boji s kyselými dešti Sjednocený odborový svaz horníků obával o ztrátu pracovních míst plynoucí z omezení těžby uhlí s vysokým obsahem síry. Jiná část odborů však zákon podporovala právě s poukazem dopadů těžby sirnatého uhlí a kyselých dešťů na lidské zdraví. Kompromis sjednal tehdejší senátor za stát Maine George Mitchell – který následně hrál důležitou úlohu i při rozšíření zákona o čistém ovzduší, zajištění federálního financování odstraňování toxických odpadů, ale také při prosazení zákona garantujícího péči o Američany s postižením či při snaze Clintonovy administrativy zavést univerzální zdravotní péči. Největší úspěchy s pozitivními dopady na životní podmínky pracujících se tak dostavovaly vždy, když „obě srdce – to sociální i to environmentální – aktivně spolupracovala”.Solidarita včera a dnes
Jaký je vztah mezi environmentalismem a prací dnes? Ničivé hrozby vyplývající ze změny klimatu se nás týkají nejen jako „občanů a spotřebitelů“, ale i jako pracovníků. Držím v ruce „Příručku pro odbory: Adaptace na změnu klimatu a svět práce“ vydanou v roce 2022 Českomoravskou konfederací odborových vztahů, která naprosto jednoznačně popisuje negativní dopady klimatických změn na zdraví a pracovní podmínky konkrétních skupin zaměstnanců, nebo o „stovkách tisíc rušených pracovních míst, pokud nebudou přijata adaptační opatření“. Odborům jde hlavně o spravedlivou transformaci a zařazování sociálního rozměru do tvorby klimatických politik – „je klíčové zajistit spravedlivý přechod pro všechny a zabránit riziku územního a sociálního rozvratu, zejména v regionech a odvětvích, které budou nejvíce postiženy“.Odbory proto oprávněně kritizovaly ekologická opatření, která neměla zajištěna dostatečné veřejné financování či garance a kompenzace pro dotčené skupiny, a postrádala tak sociální rozměr. Přesto je stále jasnější, že nutnost transformace celé naší ekonomiky na nízkouhlíkovou bázi představuje také příležitost k vytvoření nových pracovních míst. Jsou to ostatně zelená odvětví jako vývoj a výroba sofistikovaných technologií pro dekarbonizaci, udržitelnou dopravu či šetrnější energetiku, které dnes nahrazují mizející pracovní místa v končících závodech zpracovatelského průmyslu, které odcházejí do zemí s nižší cenou práce.
Hnutí za ekologickou udržitelnost je proto přirozeným spojencem organizované práce v jejím úsilí zpochybnit ekonomiku, kterou v současnosti pohání korporátní chamtivost či zájmy oligarchů.
A poslední demonstrace zahrnující jak požadavky ochrany přírody, tak důstojnosti pracujících, či probíhající stávkové pohotovosti - od veterinární inspekce přes veřejnoprávní média až po univerzity – ukazují, že environmentální a sociální hnutí mají společného nepřítele právě v podobě nyní vládnoucí oligarchie. Pro tu jsou totiž práva a svobody pracujících stejně tak vedlejší, jako jim je „ukradená“ ochrana životního prostředí a lidského zdraví.
Prezident UAW Walter Reuther, který vypsal první šek na podporu prvního Dne Země, jasně řekl, co by to mělo znamenat pro organizovanou práci: „Odborové hnutí řeší problémy, kterým čelíme právě teď. Sakra, ano! Ale učinit z toho jediný účel dělnického hnutí je minutim hlavního cíle. K čemu je vám dolar na hodinu víc na mzdě, když vám hoří čtvrť? K čemu je vám další týden dovolené, když je jezero, kam jste chodili, znečištěné a nemůžete v něm plavat a děti si v něm nemohou hrát? A k čemu Vám bude dalších 100 dolarů k důchodu, když se svět zhroutí v ohni a dýmu?“
reklama

Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Radek
25.4.2026 11:44Daniel Fiala
27.4.2026 12:36Cuyahoga (137 km) je dejme tomu naše Bílina (82 km) ... :-)
Cuyahoga hořela naposledy 1969. Spolu s knihou Rachel Carsonové to byly jedny z nejhlubších podnětů pro změny, jež vyvrcholily přijetím Clean Water Act (Kongres r. 1972 přehlasoval Nixonovo veto).
2019 mohla oznámit US EPA že Cuyahoga dosáhla úrovně "Area of Recovery", čímž asi brzy vypadne z federálního seznamu "impaired waters" (spíš poškozené, než pouze znečištěné). Mezitím tam vznikl Národní Park, ichtyologové napočítali 40 druhů ryb a na kdysi mrtvé řece se dnes jezdí na kánoích.
A teď to klíčové: za posledních 20 let bylo zbouráno pět, slovy 5 (!) přehrad/stupňů a největší šestá Gorge Dam měla být zbourána 2025. Náklady na odstranění přehrady + asanaci toxických sedimentů byly odhadnuty na 100 milionů USD (669.000 m³ sedimentů).
Čerpal jsem z: https://uniqueplacestosave.org/news/cuyahoga-river-comeback
A teď ty naše recentní paralely (CZ):
U nás pochcípala Dyje pod Novými mlýny 2013, 2018, 3x2022 a znovu 2025. Kam se hrabe dodnes nevyšetřená Bečva (2020). Obě řeky jsou morfologicky degradované, Dyje zcela kanalizovaná. V úhynu 2022 jsem s kolegou napočítal 26 druhů ryb (mezi mrtvolami samozřejmě). Do tří jezů bylo investováno přes 75 milionů Kč na jejich tzv. "zprůchodnění" což ryby nezachránilo a nikdo nechce ani prozradit, jestli je to finančně aspoň NULA (hráz do peněz nepočítám ani +, ani-).
Na Bílině, která pádem komunismu a s tím spojeným zánikem mnoha znečišťovatelů a extrémním tlakem na ochranu ŽP po Listopadu, se podařilo (mj.) díky zelenému brainwashingu postavit 5 MVE a plavba mezi neskutečným bordelem plovoucím po hladině a kolem výustí splašků přímo do řeky je zážitkem odpudivým (plavba Most-Labe květen 2024, samozřejmě se vůbec nevylučuje s poznatky místních a pamětníků, že před revolucí to byla jedovatá stoka, tj. mnohem horší kvalita vody).
Jo, posekaný úhoř nechává děkovat také do Cechu provozovatelů MVE, který dneska indoktrinuje děti nehorázným lhaním o prospěšnosti další kanalizace a dalšího zneprůchodnění českých řek. Vše co slouží pro jejich dotovaný byznis udělají, pro řeku nic. Čiré rabiátství.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/v-sobotu-se-otevrou-male-vodni-elektrarny-po-celem-cesku
https://www.cechmve.cz/aktuality/otevreny-dopis-avts-asociace-vodni-turistiky-a-sportu.html
Takže pane Pomahači: Kdy se už konečně Strana Zelených zřekne svých ideologických hesel a lží o "obnovitelných zdrojí" "čisté energii" a "zelené energii"?! To pokrytectví bije do očí každého, ale úplně každého myslícího člověka, čímž chci oddělit ideologicky zaslepené členy strany a zneužité děti, kterým bylo myšlení odepřeno nebo znásilněno.
Obnovte konečně ty řeky, jež po revoluci MIMO JINÉ TAKÉ VAŠE IDEOLOGIE poničila!!! (Klausiánské drancování teď rozebírat nechci, čímž netrvrdím, že nebylo důležité, ale Bursík na tom udělal kariéru)
Daniel Fiala
6.5.2026 16:48 Reaguje na Daniel Fialahttps://www.youtube.com/watch?v=xZUu7_amclc
A celou kariéru tvrdě vystupoval proti korporacím = navrhoval zákony, mj. na ochranu zájmů spotřebitelů, za regulaci farmak atd.
Daniel Fiala
10.5.2026 22:36 Reaguje na Daniel FialaA je neuvěřitelné, jaká bitva se strhla 2001 kolem Klamath River & Upper Klamath Lake mezi ochranáři a farmáři ... doslova válka o vodu.
Koncem 80. let se začala hrachová omáčka Aphanizomenon flosaque nebývale zahušťovat, kupodivu fosfor, a dva druhy endem. ryb "spadly" pod federální ochranu (1988, právě podle ESA). Následovaly tři masivní úhyny v jezeře 1995, 1996 a 1997 a vedly k doplnění 3. ohroženého druhu, lososa Coho. A protože Amíci berou zákony narozdíl od nás vážně, nastoupil standatní státní mechanismus pro stanovení podmínek ochrany (USFWS&NMFS) ... a do BiOps mj. napsali neklesnout hladinou jezera pod 1262 m asl ... a přišel suchý rok 2001 (na horách 1/2 sněhu), a tak v létě prostě zavřeli kohoutky.
A nastala mela. Přezkum NAS, označení BiOps v předběžné zprávě (2002) za junk science, doslova: "there is presently no sound scientific basis for recommending".
A traktory vyrazily na demonstraci, došlo na slyšení v senátu, a na další (podobně suchý) rok 2002 byly kohoutky otevřeny nebývale velkoryse ... a v září celá řeka klekla, právě když táhli lososi vzhůru ... na sucho a nemoci.
Tehdy se to zlomilo!
No, máme rok 2026 a už vloni na podzim, 100 let po odříznutí, se lososi vytřeli v potocích vysoko nad posledním jezem/stupněm ... tedy poté, co byly čtyři, SLOVY 4, přehrady zbořeny! (2023+2024 Copco 1, Copco 2, Iron Gate & J.C. Boyle)
A za vším hledej ženu! Statečná indiánka Amy Bowers Cordalis, z kmene Yurok dovedla právní bitvu po 20 letech dřiny k úspěšnému konci.
Ano, 1850, po zhruba 10.000 letech dorazila rozvinutá civilizace = bílý muž, "pár" indiánů pobil/zavraždil, "pár" vyhnal, většinu nakazil spalničkama a spol., popílil 90 % sekvojí, vydrancoval lososy (v ústí Klamath provozoval dokonce plovoucí konzervárnu), rozjel ve velkém závlahy v polopoušti (max 97.000 ha v roce 2001), čímž podstatně znečistil jezero fosforem, na kterém naskočil Aphanizomenon do hustoty kaše a nakonec postavil 4 přehrady a 2 jezy (ty už mají přechody z dřívějška).
Tomu zdejší klausiáni říkají pokrok. A lidi aspoň se zbytky selského rozumu dodávají "pokrok za každou cenu".
A mj. také proto se 2026 pokouší Trumpova administrativa zničit ESA.

Matěj Pomahač: Májový déšť stojí za milion
Matěj Pomahač: Fakt fest sucho
Matěj Pomahač: Zemědělství podle Babiše – jedy na polích, slabší ochrana týraných zvířat a protežování agroholdingů