Mojmír Úšela: Za povodně, třeba v Ústí, mohou protipovodňová opatření

Poslední povodeň se vyznačovala velkým vzrůstem hladin na nižších tocích. Příčinu vidím jako důsledek nepromyšleného budování protipovodňových opatření posledních 10 let. Na opatřeních v povodí Dunaje v Rakousku a Slovensku doplatila například Budapešť, opatřeními v Čechách v povodí Labe a Vltavy, doplatily Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín, a pokračuje to do Německa, kde obdobná opatření s těmi našimi zase zhoršily situaci v Magdeburgu a samozřejmě i přilehlých obcí v okolí těchto velkých měst a řek.
Protipovodňová opatření se neřeší v komplexu. Každý subjekt, obec, oblast se chrání tím, že vybuduje zvýšenou hráz nebo postaví zábranu. Vidím to jako špatné řešení. Voda, která naprší, se svede do koryta mezi mantinely protipovodňových hrází a protipovodňových stěn a proto na nižších tocích vystoupá do takových výšek. Vody letos možná nenapršelo více jak jiné deštivé roky, ale protože se nemůže rozlévat do krajiny, hromadí se v uměle uzavřených korytech. Přehrady s tímto trendem nepočítají a mají zastaralé provozní předpisy, kde převažuje energetické a turistické loby. Proto nejsou naplněny třeba na 30-50 % na konci zimy, kdy se očekává tání sněhu.

Řešení problému protipovodňových opatření by se měl koncepčně změnit. Povýšit opatření na úroveň státu, nejlépe na celé povodí v Evropě. K tomu by měla sloužit Evropská unie a ne řešit prkotiny typu olomouckých syrečků a klobás. K občasným zátarasům v podobě protipovodňových stěn by měly být adekvátní plochy pro rozlití nahromaděné vody do polí, luk, zahrad, lesů, třeba i sportovních areálů a areálu firem, které k tomu musí být také stavebně připraveny a dle potřeby plánované zatopovány, třeba i odnímatelným zátarasem/hrází řeky. Je mnohem jednodušší uklidit po povodni les, znovu zasít čerstvě pohnojenou půdu z naplavenin, než uklidit obývací pokoj. Celá urbanizace by se měla v tomto směru změnit a připravit i takové legislativní nástroje, aby vybrané zátopové plochy byly vyklizeny od obydlí, nebo ponechány jen na riziko majitelů.

Je mi líto lidí, kteří jsou v oblastech vytopeni třeba podruhé, ale mohou si za to i sami. Když vidím nové domy po povodních 2002, kdy jim voda dům zcela vzala, postavené na úrovni terénu (mnohdy dokonce podsklepené), tak uvažuji, zda ti lidé přemýšleli, že je může pohroma postihnout znova. Dům v zátopové oblasti by měl mít kamenný/betonový suterén a celé bydlení by se mělo odehrávat až v mezaninu a výše. A to je problém negramotných stavebních úřadů, které typy domů neřeší a povolují jakékoli zástavby kdekoli, zátopové zóny nevyjímaje.

---

reklama

---