MUDr. Miroslav Šuta: Nebezpečné chemické látky podle WHO každoročně zabíjejí asi 5 milionů dětí
Stockholmská úmluva - globální zákaz pro "špinavý tucet"
Tato úmluva je považována za progresivní nástroj zvýšení chemické bezpečnosti, protože jde o první historický celosvětový zákaz 12 persistentních organických látek. Byla pod patronací Organizace OSN pro ochranu životního prostředí (UNEP) podepsána v květnu 2001 ve Stockholmu a vstoupila v platnost 90 dní po doručení ratifikačních listin 50. signatářskou zemí. Úmluva se týká tzv. "špinavéhu tuctu", do kterého patří aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, chlordan, mirex, tofaxen, hexachlorbenzen (HCB), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).
Stockholmská úmluva o zákazu výroby a používání persistentních organických látek je zároveň globálním precedentem pro další vývoj v oblasti eliminace chemických rizik. Předpokládá totiž také opatření na snížení úniků POPs produkovaných nezáměrně (např. dioxiny) s cílem zcela ukončit jejich produkci v případech, kde je to proveditelné. Progresivita úmluvy spočívá ve změně přístup od "řízení" rizika nebezpečných chemikálií k jejich eliminace prostřednictvím náhrady nebo změny technologie u záměrně i nezáměrně produkovaných látek.
Česká republika podepsala úmluvu jako jedna ze 151 zemí a poté i ratifikovala (5.2.2002 schválena Parlamentem ČR, 26.8.2002 oficiálně doručeny ratifikační listiny sekretariátu úmluvy). Uvedení úmluvy do života má značný význam nejen globální, ale též pro ČR, protože se týká likvidace zásob obsolentních pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB) či sanace starých ekologických zátěží. Díky kampani Greenpeace je všeobecně známo, že dioxiny je např. velmi silně kontaminována Spolana Neratovice (více ZDE: http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=1), ale málokdo ví, že problémy způsobuje kontaminace dioxiny třeba i v ústecké Spolchemii (více ZDE - http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=3&sid=36). Spolchemie byla přitom donedávna spojována spíše se silnou kontaminací jiným nebezpečnými látkami jakou jsou rtuť, DDT nebo hexachlorbenzen, které zamořily nejen samotný areál chemičky, ale také řeky Bílinu a Labe. (více ZDE - http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=3&sid=38)
Stockholmská úmluva povede k redukci až eliminaci vzniku nežádoucích polutantů (dioxinů, PCB, HCB) jejichž hlavními zdroji jsou spalování odpadů, cementárny, metalurgické procesy, chemické výroby atd. Realizace úmluvy se projeví značně pozitivními dopady na zlepšení kvality životního prostředí a snížení zdravotních rizik pro člověka. Obyvatelé ČR a předtím Československa byly bohužel po desetiletí vystaveni vysokým dávkám těchto látek, zejména PCB. Podle expertizy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo ještě v roce 1999 (tedy dlouho po zákazu výroby a prodeje PCB) na každého občana ČR v průměru 8,7 pg TEQ dioxinových látek na kg tělesné hmotnosti a den, v roce 1998 to bylo dokonce 12,3 pg TEQ/kg/den. Podle WHO by denní příjem těchto jedů neměl překročit 1 až 4 pg TEQ/kg/den. V roce 1999 tak spolykal každý Čech v průměru 555 pg TEQ látek s dioxinovým účinkem, což je téměř 4krát více než v Holandsku a skoro 6krát více než v Kanadě. Podle analýzy rizika zpracované experty SZÚ mohla dávka PCB, kterou Češi zkonzumovali v roce 1998, vyvolat až 270 nových případů rakoviny ročně.
reklama
Autor je odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik
Online diskuse
astma, alergie dětí versus PM - 7. 11. 2005 - Petr HarnocZnečištění ovzduší polétavým prachema jeho negativní účinky na lidské zdraví MUDr. Miroslav Šuta Některé studie zaměřené na specifické zdroje znečištění prokázaly, že emise z dopravy mají jednoznačnou souvislost s nepříznivými vlivy na zdraví. Jako zvláště nebezpečné pak byly vyhodnoceny prachové částice unikající z dieselových motorů. Toto zjištění je velice významné i z praktického hlediska. V posledních letech roste v Evropě i v České republice podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší. A to i v hustě obývaných oblastech včetně center velkých měst. Významně se zvyšuje objem nákladní automobilové dopravy (včetně tranzitní), což vzhledem k poloze České republiky uprostřed Evropské unie představuje do budoucna vážnou hrozbu. Navíc roste množství dieselových motorů v osobních automobilech, přičemž jejich výrobci a prodejci vynakládají značné sumy na reklamu, která podporuje zvyšování prodeje vozů s dieselovými motory. Veřejnost ani zodpovědní politici si při tom mnohdy neuvědomují, že vozy s dieselovými motory na rozdíl od klasických „benzínových“ automobilů nejsou vybaveny tzv. trojcestným katalyzátorem pro snížení množství škodlivin ve výfukových plynech. WHO považuje za racionální soustředit úsilí na ty zdroje prachu a jeho komponenty, které se ukázaly jako zvláště podstatné, například emise dieselových motorů. Jak škodí prach lidskému zdraví? Polétavému prachu je člověk vystaven zejména vdechováním znečištěného ovzduší. Ukládání částic v dýchacím ústrojí je závislé jak na jejich velikosti, tak i na způsobu dýchání. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších partii respiračního traktu. Byl prokázán vztah mezi průměrnou denní koncentrací prachových částic v ovzduší a růstem nemocnosti následující den, ovlivnění počtu hospitalizací pro respirační onemocnění. Jiné studie se zaměřily na ovlivnění plicních funkcí u dětí. Bylo zjištěno, že nejcitlivější čtvrtina dětské populace vystavené polétavému prachu vykazuje 4-krát častěji pokles hodnoty plicních funkcí než průměr dětské populace. U astmatiků byl prokázán vliv rostoucích koncentrací PM10 na zhoršení příznaků onemocnění a na růst užívaní léků. U dětí byla byl prokázán významný rozdíl v úmrtnosti na pneumonii (zánět plic) v závislosti na průměrné roční koncentraci prachu v ovzduší oblasti, kde děti žily. V poslední době je speciální pozornost věnována jemné frakci polétavého prachu, kterou označujeme jako PM2,5 (částice s největším rozměrem nepřesahujícím 2,5 mikrometru), přičemž mnoho vědeckých prací prokazuje její závažný vliv na zdraví člověka (růst úmrtnosti a nárůst akutních hospitalizací pacientů pro srdečně-cévní a dýchací potíže). U „hrubé“ frakce polétavého prachu, za kterou jsou obvykle považovány částečky s největším rozměrem 2,5-10 mikrometrů (PM2,5-10), je prokázán vliv na množství akutních hospitalizací pro respirační potíže, ale jejich vliv na úmrtnost zatím není zcela zřejmý. WHO přesto doporučuje usilovat o snížení emisí obou frakcí polétavého prachu. Nejnovější studie WHO shrnula v roce 2004 vlivy polétavého prachu na lidské zdraví. Účinky krátkodobého vystavení polétavému prachu byly zdokumentovány ohromným počtem studií z Evropy i z dalších světadílů. Výzkumy přinesly množství dat prokazujících například úmrtí v důsledku krátkodobých vystavení prachu nebo zvýšení počtu nemocničních příjmů (hospitalizací) spojených se srdečně-cévními a dýchacími obtížemi. Souhrn prokázaných zdravotních vlivů polétavého prachu Zdravotní vlivy krátkodobé expozice: • zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic • nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém • zvýšení spotřeby léčiv • zvýšení počtu hospitalizací • zvýšení úmrtnosti Zdravotní vlivy dlouhodobé expozice: • snížení plicních funkcí u dětí i dospělých • růst onemocnění dolních cest dýchacích • zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic • snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění) |
