Pavel Brodecký: Ten nejsvětlejší flek uprostřed je Česká republika
19.2.2026 | Pavel Brodecký |
Mapa v ČR zahrnuje všechna velkoplošná i maloplošná ZCHÚ (NP, CHKO, NPP, NPR, PP, PR) + území Natura 2000 (EVL+PO) + smluvně chráněná území + Biosférické rezervace + Ramsarské mokřady. Plochy těchto území nejsou prostým součtem jednotlivých území, ale tam, kde se překrývají, se počítají jako jedna plocha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Protected planet
Mezi ta zelená chráněná území patří třeba i velké CHKO (a jejich evropské obdoby), na jejichž ploše jsou třeba i okresní města jako Děčín, což naznačuje různé stupně ochrany - ne že chráněné území je něco, kde se nesmí nic dělat.
Zvláště chráněná území „chrání“ v ČR cca 22 % naší rozlohy.
Ve vedlejším Rakousku je to 29 % rozlohy, v Německu a Polsku kolem 39 %, tedy 2x tolik než u nás. I na Slovensku je to 37% rozlohy státu, i když tam kvůli jejich současné vládě není chráněné území úplně zárukou ochrany.
Přesto se najdou tací, jako třeba aktuální ministryně financí či ministr zahraničí, kteří by chtěli v této řídce územně chráněné republice zrušit jednu z našich 27 CHKO - konečně po dlouhých letech v loňském roce vyhlášenou. A podobný vztah mají očividně vůči celkové Ochraně přírody a krajiny (a našeho životního prostředí).
Chápu, že někdo volí Losnu a někdo Mažňáka, přesto jsme národ turistů, kteří se rádi cournou v lese, jedou do hor, vyrazí do kempu, mnozí si rádi sednou na ryby. To vše proto, aby byli v přírodě, která jim spraví náladu a dodá energii.
Myslím, že je tedy v našem společném zájmu, abychom si přírodu a krajinu co nejlépe chránili, protože i naše děti se budou chtít jít někam projít, napít se čisté vody, nadýchat lesního vzduchu, uvidět motýla. A měli bychom si tedy ty své Losny i Mažňáky hlídat.
A nenechat se oblbnout, že pro přírodu a krajinu jsme toho udělali nad rámec a že to brzdí náš rozvoj, tak to radši ořežeme. Polsko, Německo i Rakousko se rozvíjejí a přitom jsou na mapce mnohem zelenější než my. Kdybychom tu neměli jediný Národní park či Chráněnou krajinnou oblast, nebudeme se rozvíjet o to víc. Naopak, začali bychom chřadnout, včetně našeho zemědělství. Možná by tu bylo víc hotelů, rezortů či montážních hal, ale co by z toho většina z nás měla?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Voronoiapp
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Pavel Brodecký: Světelný smog prakticky...
Pavel Brodecký: Zelené seno
Pavel Brodecký: Zarůstání krajinyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2026 05:35..tak samozřejmě, hodnoty ovlivňuje charakter zástavby a infrastruktura. Ta krajina je tak zastavěná, že se do ní už toho mnoho nevejde...
v ČR trpí infrastrukturní obezitou úplně všichni, ale pořád máme dojem, že máme málo...
Odpovědět
v ČR trpí infrastrukturní obezitou úplně všichni, ale pořád máme dojem, že máme málo...
PH
Pavel Hanzl
19.2.2026 07:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNemáme dobudovanou síť dálnic a vůbec jsme nezačali stavět VRT.
Odpovědět
SV
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2026 09:13 Reaguje na Pavel Hanzljste zářný důkaz toho, proč krajina je tak fragmentovaná, jak je.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2026 09:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle blbost, krajina byla daleko framentovanější. Velké lány začaly v 50 letech a zvětšily se kvůli biomase. Ostatní pozemky zarostly náletem-tedy egalizovaly. Na konci 19 století byl každý kosek někoho (dodnes je to vidět na katastru) a byl obděláván individuálně tj různými plodinami, pastvou sečením... .
Odpovědět
Pe
Petr
19.2.2026 16:42 Reaguje na Slavomil VinklerFragmentace krajiny přece nejsou různé plodiny na polích.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2026 20:57 Reaguje na PetrALe to víte že jsou. To má daleko horší výsledek než tratě a silnice.
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
19.2.2026 21:25 Reaguje na Slavomil Vinkler...nemůžete se mýlit více - NEJSOU. Pro laiky - https://www.enviwiki.cz/wiki/Fragmentace_krajiny
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2026 16:58 Reaguje na Zbynek UlcakFragmentace (z lat. fragmentum, zlomek) znamená dělení, drobení, tříštění, kouskování celku na menší části, Já uvádím fragmentaci v původním slova smyslu, vy se odvoláváte na envi a zde se toto týká prostupnosti.
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 09:22 Reaguje na Slavomil VinklerZaměňujete fragmentaci pole za fragmentaci krajiny. Ne, není to to samé.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.2.2026 10:02 Reaguje na PetrTo samé to je i není. Na polích se pěstují různé plodiny, půda se zpracovává v jiných termínech, nebo někdy (a čím dál častěji) minimálně či vůbec.
Při takovém systému mají mnohem větší šanci přežít nějací hraboši - potrava toť pro mnoho ikon, i poslední koroptve, též základna potravní pyramidy. Takže čím méně nedozírných lánů a větší pestrost plodin, tím větší šance pro život.
Odpovědět
Při takovém systému mají mnohem větší šanci přežít nějací hraboši - potrava toť pro mnoho ikon, i poslední koroptve, též základna potravní pyramidy. Takže čím méně nedozírných lánů a větší pestrost plodin, tím větší šance pro život.
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2026 08:08 Reaguje na PetrTo samé to není, ale fragmentace krajiny dopravními koridory škodí zejména až velkým živočichům. Tak od srny výše. Defragmentace půdy všemu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2026 06:32máme infrastrukturu jako Poláci na území, které je 3.5 menší pro deset milionů obyvatel a k tomu jsme hornatější.... trochu úchylné...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 18:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč No a jak vypadají ty velkoplošná chráněná uzemí ( NP a CHKO) v reálu. https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD_v_Polsku
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2026 08:11Mapa není moc porobná, ale myslím, že chybí např. přírodní parky. A v Brně je 29 maloplošných území.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2026 08:15 Reaguje na Slavomil VinklerA myslím i některá EVL. https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 18:42 Reaguje na Slavomil VinklerTady to, že je něco v článku špatně uvidíte lépe. https://aopk.gov.cz/maloplosna-zvlaste-chranena-uzemi
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2026 10:50 Reaguje na Jarek SchindlerNo ale ani tady nejsou přírodní parky. Asi nespadají pod AOPK. Stupeň ochrany přírodního parku neznám.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
19.2.2026 09:20Problém je jinde. U nás vede " ochrana" k devastaci přírody a biodiverzity. Zjednodušeně: kormorán, Šumava. Chystá se devastace obory Obelisk. Soutok nebo Křivoklátsko je také na pováženou. Až bude u nás " ochrana přírody" fungovat jako jinde, budu jedině pro.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
19.2.2026 09:55To tedy ani Rakušáci se nijak s vyhlašováním chráněných území nepřetrhnu. Všimli jste si z těch map? Švýcaři také na tom kousku, který je vidět, nejsou zrovna nejzelenější. To vypadá, že bychom podle autora měli za chráněné území vyhlásit každou píď půdy, která není zastavěná. Při nárocích, které na výstavbu máme (více dálnic, více železnice, více bytových domů, více gigafactory, více solárních parků, více větrných elektráren), za chvíli stejně nebude kde chráněná území vyhlašovat. Otázkou je, jestli má smysl hnát se za co největší plochou chráněných území, když zároveň potřebujeme vyrábět, hospodařit, přepravovat se. Nic se nemá přehánět.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
19.2.2026 10:11 Reaguje na Marcela JezberováJe nutné si taky uvědomit, že Rakušáci, Němci, Švýcaři, Skandinávci si mimo jiné váží myslivců nebo rybářů také jako hospodářů a ochránců v přírodě. Naopak u nás " ochránci" pozvedli prapor revoluce a vyrazili do ideologistického boje proti konkurenci...Příroda je pro ně jen zástěrka.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
19.2.2026 20:31 Reaguje na Michal UkropecJe to už vícero let, kdy jsem četl v mysliveckém časopisu o myslivosti v Německu. Autor poukazoval na to, že tam má každý vlastník půdy právo lovu, svůj les si chrání před okusem tak, že jakmile nějaké srnčí vystrčí hlavu, hned ho bácne. Broky! Žádné myslivecké tradice a pod. Honitby že jsou malé a tak že se každý snaží ulovit co nejdříve, než zveř přeběhne k sousedovi.
Když u nás, za socialismu, bylo zvěře dost, masivně se vyváželi zající i koroptve. U kupců byla zvěř vypuštěna a hned postřílena, aby se někam nerozběhla. Jak k nám jezdili bohatí zahraniční lovci na zaječí a bažantíí hony pěkně popisuje kniha Lovecký průodce vypravuje.
A jak se otevřely hranice, byla u našich řek spousta rybářů z Rakouska.
Odpovědět
Když u nás, za socialismu, bylo zvěře dost, masivně se vyváželi zající i koroptve. U kupců byla zvěř vypuštěna a hned postřílena, aby se někam nerozběhla. Jak k nám jezdili bohatí zahraniční lovci na zaječí a bažantíí hony pěkně popisuje kniha Lovecký průodce vypravuje.
A jak se otevřely hranice, byla u našich řek spousta rybářů z Rakouska.
MU
Michal Ukropec
20.2.2026 09:32 Reaguje na Jaroslav PokornýSituace u nás. Honitbu tvoří honební pozemky - HS. Honební společenstvo hospodaří na svém pozemku samo, nebo ho pronajímá mysliveckému sdružení. MS. Členem MS, alespoň u nás na Táborsku, se může stát jen člen HS. Musí mít honební pozemky a právo hlasovat. Takže u nás střílí zejména vlastníci půdy. Německo, Rakousko: zákonná minimální honitba je u nich teoreticky menší jak u nás, průměrná velikost honitby je samozřejmě větší. Jen ekologista ( neználek) může tvrdit, že plocha 500 ha je na hospodaření " velká". Jinak počty zvěře a úlovků " pravidelně" vydává Středoevropský institut ekologie zvěře. Z nich jednoznačně vyplývá, že spárkaté zvěře i úlovků je tam cca 2x více než u nás, drobné dokonce 10x. Loveckého průvodce samozřejmě mám.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.2.2026 10:08 Reaguje na Jaroslav Pokorný "Jakmile nějaké srnčí vystrčí hlavu, hned ho bácne". Ten nesmysl máte ze své hlavy nebo od někoho opisujete? Ono to vaše hned bácne ve skutečnosti znamená, že je tam minimálně 2 až 3x tolik srnčí zvěře než u nás.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.2.2026 11:40Ty manipulativní mapky pouze vyjadřují různé stupně ochrany a neberou do
úvahy stupně ochrany všeho živého i neživého. Někde považují za NP území,
kde se normálně hospodaří a někde, kde se nehospodaří vůbec a totéž různé
činnosti v CHKO a jim podobných chráněných územích. Copak to je za ochranu
přírody a krajiny, když se v CHKO staví lunaparky, sjezdovky, stezky do
nebe a korun stromů, hotely a obrovská parkoviště pro návštěvníky? Není
problém papírově něco chránit a obratem tam povolit komerční zvěrstva.
Hezkým příkladem rozdílu v ochraně přírody je zkapacitnění návštěvnosti
Sněžky lanovkou s větší přepravní kapacitou v NP a nebo nějaký kopec
mimo NP a CHKO. Je lépe chráněna před lidským vlivem ta Sněžka v NP
a nebo nějaký kopec v nechráněné přírodě? Za B je správně a podle té
mapy je to příklad našeho barbarství, že není papírově chráněn jako
ta turisty devastovaná Sněžka. Všimli jste si mapy Skandinávie, kde
je i bez papírové ochrany vyhlášením NP a CHKO nedotčená příroda?
Pokud je ochranou přírody pouze zápis mezi chráněná území, tak je to
totální pokrytectví, když je ta nechráněná krajina na tom lépe, než
ta chráněná a předváděna lidem jako lunapark. Zahoďte mapy a běžte
přírodu chránit v praxi zelení soudruzi tak, jak to dělali ochranáři
kdysi. Tehdy se méně žvanilo a více pracovalo. Dnes už na to nemám
sílu, ale stále ještě v kapse unesu žaludy, lískáče, pecky ptáčnic
atd. a ty zastrčím někam do krtince a nebo do jamky vytvořené holí.
Po létech se kochám tím, co jsem levně potřebného vysadil bez dotací
z EU a bez tabulek, kdo tu výsadbu investoval. Nikdo mne při tom
nefotí do novin a nenatáčí do TV jako vás a vám podobné, co to
děláte kvůli reklamě na svoji často dotovanou činnost. Chránit lze
přírodu i bez bumážky a zakreslení do té zavádějící mapky podle
níž jsou největšími barbary nechránící přírodu Skandinávci s tou nejzachovalejší přírodou!
Odpovědět
úvahy stupně ochrany všeho živého i neživého. Někde považují za NP území,
kde se normálně hospodaří a někde, kde se nehospodaří vůbec a totéž různé
činnosti v CHKO a jim podobných chráněných územích. Copak to je za ochranu
přírody a krajiny, když se v CHKO staví lunaparky, sjezdovky, stezky do
nebe a korun stromů, hotely a obrovská parkoviště pro návštěvníky? Není
problém papírově něco chránit a obratem tam povolit komerční zvěrstva.
Hezkým příkladem rozdílu v ochraně přírody je zkapacitnění návštěvnosti
Sněžky lanovkou s větší přepravní kapacitou v NP a nebo nějaký kopec
mimo NP a CHKO. Je lépe chráněna před lidským vlivem ta Sněžka v NP
a nebo nějaký kopec v nechráněné přírodě? Za B je správně a podle té
mapy je to příklad našeho barbarství, že není papírově chráněn jako
ta turisty devastovaná Sněžka. Všimli jste si mapy Skandinávie, kde
je i bez papírové ochrany vyhlášením NP a CHKO nedotčená příroda?
Pokud je ochranou přírody pouze zápis mezi chráněná území, tak je to
totální pokrytectví, když je ta nechráněná krajina na tom lépe, než
ta chráněná a předváděna lidem jako lunapark. Zahoďte mapy a běžte
přírodu chránit v praxi zelení soudruzi tak, jak to dělali ochranáři
kdysi. Tehdy se méně žvanilo a více pracovalo. Dnes už na to nemám
sílu, ale stále ještě v kapse unesu žaludy, lískáče, pecky ptáčnic
atd. a ty zastrčím někam do krtince a nebo do jamky vytvořené holí.
Po létech se kochám tím, co jsem levně potřebného vysadil bez dotací
z EU a bez tabulek, kdo tu výsadbu investoval. Nikdo mne při tom
nefotí do novin a nenatáčí do TV jako vás a vám podobné, co to
děláte kvůli reklamě na svoji často dotovanou činnost. Chránit lze
přírodu i bez bumážky a zakreslení do té zavádějící mapky podle
níž jsou největšími barbary nechránící přírodu Skandinávci s tou nejzachovalejší přírodou!
PB
Pavel Brodecký
19.2.2026 13:41 Reaguje na Břetislav MachačekAno, udává se, že 20% lesů ve Švédsku je neprodukčních (téměř bezzásahových) a že 50% těch produkčních je v režimu FSC (v ČR možná 5%)...
Přesto současná realita je, zdá se, trošku jiná:
https://www.theguardian.com/environment/gallery/2021/apr/16/forests-felling-swedens-ancient-trees-biodiversity-sami-environment
https://theecologist.org/2015/feb/11/swedish-wildlife-extinction-threat-loggers-clear-cut-old-growth-forests
https://www.responsibletravel.com/copy/how-green-is-sweden
https://www.youtube.com/watch?v=q51FMbTOn_Q
Takže můžete klidně vyrazit do Skandinávie, narvat si tam kapsy šiškama a trousit... ta dříve nádherná, prostorově a věkově strukturovaná tajga si to jistě zaslouží.
Mapka a ten krátký článeček ale nehovoří o Skandinávii, ale o ČR. A má jen ukázat, že na tom nejsme tak skvěle a otravně „enormně zeleně“, jak se snaží mnozí podsouvat. Článek ani netvrdí, že by měla chráněná území u nás přibývat, i když ještě pár míst by se u nás našlo (a jsou to většinou lesní porosty, které již nějak územně chráněné jsou, ale zasloužily by si lepší ochranu) - pouze se zmiňuje, že je zvláštní, aby v takto řídce chráněné krajině někdo chtěl chráněné území dokonce rušit. Změnami ve stavebním zákonu, omezením podpory NP a proředěním MŽP se ke způsobu ochrany již „chráněných“ území též moc nepřispěje...
Mějte se pěkně, howgh.
Odpovědět
Přesto současná realita je, zdá se, trošku jiná:
https://www.theguardian.com/environment/gallery/2021/apr/16/forests-felling-swedens-ancient-trees-biodiversity-sami-environment
https://theecologist.org/2015/feb/11/swedish-wildlife-extinction-threat-loggers-clear-cut-old-growth-forests
https://www.responsibletravel.com/copy/how-green-is-sweden
https://www.youtube.com/watch?v=q51FMbTOn_Q
Takže můžete klidně vyrazit do Skandinávie, narvat si tam kapsy šiškama a trousit... ta dříve nádherná, prostorově a věkově strukturovaná tajga si to jistě zaslouží.
Mapka a ten krátký článeček ale nehovoří o Skandinávii, ale o ČR. A má jen ukázat, že na tom nejsme tak skvěle a otravně „enormně zeleně“, jak se snaží mnozí podsouvat. Článek ani netvrdí, že by měla chráněná území u nás přibývat, i když ještě pár míst by se u nás našlo (a jsou to většinou lesní porosty, které již nějak územně chráněné jsou, ale zasloužily by si lepší ochranu) - pouze se zmiňuje, že je zvláštní, aby v takto řídce chráněné krajině někdo chtěl chráněné území dokonce rušit. Změnami ve stavebním zákonu, omezením podpory NP a proředěním MŽP se ke způsobu ochrany již „chráněných“ území též moc nepřispěje...
Mějte se pěkně, howgh.
BM
Břetislav Machaček
19.2.2026 17:43 Reaguje na Pavel BrodeckýČlánek jste napsal tak, že máme pomalu nejméně chráněných
v Evropě, což jednak není pravda a jednak pod slovem ochrana
lze považovat cokoliv. Tchán mého kamaráda je v Německu
majitelem asi 1500 ha lesů se stupněm ochrany jako u nás
pomalu rezervace, ale nikoliv plošně. Jsou v něm vytýčené
ostrůvky ochrany a zbytek těží stejně, jako hospodářský
les. Takže v mapce to je asi celých 1500 ha, ale chráněno
je důsledně tak desetina, či méně. Ono záleží na nastavení
pravidel podle jednotlivých zemí a není to všude stejné.
Ale jinak jako kopnutí do nové vlády a i ubrání dotací
dobré. Klidně ať vybírá NP Šumava a NP ČŠ vstupné, aby
měli na svůj provoz, ale já už tam nepojedu ani když to
je zdarma. Je mi k pláči, když si vzpomenu na to, jak to
tam vypadalo před vyhlášením NP a hlavně jak vypadalo to
jejich okolí, ze kterého je lunapark a apartmány pro
zbohatlíky. Novodobá ochrana přírody je o kšeftu s hezkou
přírodou a měla by být alespoň finančně soběstačná, když
se už na ni pakují provozovatelé atrakcí, sjezdovek,
hotelů, parkovišť atd. Víte jak třeba financuje rybník
můj známý? Prodává povolenky k lovu, provozuje tam Rybí
baštu, kde jim personál připraví úlovek a o víkendech
tam hraje živá hudba. Je v plusu, má na nákup ryb
a na provoz a údržbu areálu. Tak proč potřebuje NP ty
dotace? To nemůže dělat něco podobného? Nejsou leniví
podnikat a nespoléhat se pouze na dotace. Možní je to
omezení financí trkne a pokusí se o samofinancování.
Naši předci tam žili, živili z těch dnešních NP celé
rodiny a dnes není ani na platy strážců a základní
údržbu?
Odpovědět
v Evropě, což jednak není pravda a jednak pod slovem ochrana
lze považovat cokoliv. Tchán mého kamaráda je v Německu
majitelem asi 1500 ha lesů se stupněm ochrany jako u nás
pomalu rezervace, ale nikoliv plošně. Jsou v něm vytýčené
ostrůvky ochrany a zbytek těží stejně, jako hospodářský
les. Takže v mapce to je asi celých 1500 ha, ale chráněno
je důsledně tak desetina, či méně. Ono záleží na nastavení
pravidel podle jednotlivých zemí a není to všude stejné.
Ale jinak jako kopnutí do nové vlády a i ubrání dotací
dobré. Klidně ať vybírá NP Šumava a NP ČŠ vstupné, aby
měli na svůj provoz, ale já už tam nepojedu ani když to
je zdarma. Je mi k pláči, když si vzpomenu na to, jak to
tam vypadalo před vyhlášením NP a hlavně jak vypadalo to
jejich okolí, ze kterého je lunapark a apartmány pro
zbohatlíky. Novodobá ochrana přírody je o kšeftu s hezkou
přírodou a měla by být alespoň finančně soběstačná, když
se už na ni pakují provozovatelé atrakcí, sjezdovek,
hotelů, parkovišť atd. Víte jak třeba financuje rybník
můj známý? Prodává povolenky k lovu, provozuje tam Rybí
baštu, kde jim personál připraví úlovek a o víkendech
tam hraje živá hudba. Je v plusu, má na nákup ryb
a na provoz a údržbu areálu. Tak proč potřebuje NP ty
dotace? To nemůže dělat něco podobného? Nejsou leniví
podnikat a nespoléhat se pouze na dotace. Možní je to
omezení financí trkne a pokusí se o samofinancování.
Naši předci tam žili, živili z těch dnešních NP celé
rodiny a dnes není ani na platy strážců a základní
údržbu?
JP
Jaroslav Pokorný
19.2.2026 20:38 Reaguje na Břetislav MachačekTo víte, krásy přírody je zapotřebí co nejlépe a nejvíce ekonomicky využít. To by tak hrálo, aby si někdo chodil po lese po svých a zadarmo, oběd si přinesl v batohu a a nocleh měl v "hotelu keř, či meza".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2026 19:44 Reaguje na Jaroslav PokornýV privátních oborách je to zakázáno už teď.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 18:59 Reaguje na Pavel BrodeckýProč nemluvíte pravdu? Proč se nezmíníte, že víc jak 70 % lesů u nás je certifikováno podle PEFC? To byl v době kdy se začalo u nás s certifikací lesů v Evropě nejrozšířenější certifikát. Nebo snad ne?
Odpovědět
Pe
Peter
20.2.2026 11:20 Reaguje na Jarek SchindlerLož a polopravda je pracovná metóda každého politruka.
Odpovědět
PB
Pavel Brodecký
20.2.2026 13:35 Reaguje na Jarek SchindlerPsal jsem, že ve Švědsku má půlka těžených lesů cerfifikaci FSC (která je o trochu přísnější než PEFC, např. co se týká velikosti holosečí, ponechávání výstavků, narušování půdy, podpory biodiverzity,...), u nás má FSC cca 5%. Co je na tom nepravda? O PEFC jsem se nezmiňoval, protože jsem reagoval na Švédsko s úžasnými lesy.
Jinak, co se týká těch Vámi zmíněných 70% lesů v PEFC - rád bych věděl, jak u nás splňují certifikaci v kritériích jako jsou třeba ponechávání mrtvého a odumřelého dřeva, chráněné a ohrožené lesní druhy, dodržování ochranných podmínek Natura 2000, použití nepůvodních druhů lesních dřevin (třeba DBČ) nebo uplatňování nízkého a středního lesa ve vhodných podmínkách.
Ono, kdyby se toto aspoň někde plnilo, tak jsme v ochraně skvělí a nemuseli by být tahanice kolem jádra Křívoklátska a další...
Odpovědět
Jinak, co se týká těch Vámi zmíněných 70% lesů v PEFC - rád bych věděl, jak u nás splňují certifikaci v kritériích jako jsou třeba ponechávání mrtvého a odumřelého dřeva, chráněné a ohrožené lesní druhy, dodržování ochranných podmínek Natura 2000, použití nepůvodních druhů lesních dřevin (třeba DBČ) nebo uplatňování nízkého a středního lesa ve vhodných podmínkách.
Ono, kdyby se toto aspoň někde plnilo, tak jsme v ochraně skvělí a nemuseli by být tahanice kolem jádra Křívoklátska a další...
JS
Jarek Schindler
20.2.2026 20:08 Reaguje na Pavel BrodeckýPřečtěte si to po sobě a nevýmýšlejte. Napsal jste to tak, že zatím co Švédi mají 50% produkčních lesů s certifikátem FSC, u nás je certifikováno FSC certifikátem jen 5 % lesů. To samozřejmě není tak úplně pravda. O tom , že je u nás převaha lesů s certifikátem PEFC jste se nezmínil. Kolik lidí u nás ví, že jsou dva možné certifikáty? Ano z 20 % švédská tajga a tamní lesy s dřevem dobrým tak akorát na topení nebo samorosty. Tak to u nás vyjma lesů na hranici alpínského bezlesí nenajdete. V obou lokalitách potom není o nějakou těžbu zájem. Co se týká té certifikace PEFC tak je to světově nejrozšířenější certifikát. No a osvědčení o certifikaci PEFC jako trvale udržitelného hospodaření dokládá, že se v lesích hospodaří takovým způsobem, aby byly zachovány i pro další generace. Nevím proč by certifikace měla řešit chráněné druhy, pařezinu či střední les či dodržování nějakých podmínek Natury 2000? To jsou totiž jen vytržené body a v celku potom naprosté nesmysly. Ta certifikace je o trvalém způsobu hospodaření v lesích a ne o ochranářských výkřicích. A samozřejmě že se to plní. Dotaz můžete vznést na PEFC Česká republika. Určitě vám to rádi vysvětlé. Jo a co s touto problematikou má společného Křivoklátsko, že ho najednou naprosto nesmyslně zmiňujete?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2026 09:53 Reaguje na Pavel BrodeckýPane Brodecký Jaro koná záslužné činnosti prací v terénu, tedy zásahy do přírody. Nicméně by si mělo připustit, že odpor proti Křivoklátsku, Soutoku a zvolení motoristů je následek devastace pomocí bezzásahu v NP Š, požáru ČŠ, přebytku predártorů a pak různých soudních sporů a přilepování.... Bohužel, bohužel, bohužel-Voličům se to nelíbí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2026 08:48 Reaguje na Pavel BrodeckýNo viděl jste švédské severské lesy? Malé a řídké stromečky kolem porostlé lišejníky a plno balvanů jako barák. Tam neprojede ani kůň s kládou. V jižních lesích se používají kráčející harvestory. V těch severních se pasou sobi.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
19.2.2026 12:05Hodnotil bych to jako "vhodný výsek" z mapy Evropy podporující autorovu tezi. Pokud poněkud "odzoomujeme" tak to vypadá o dost jinak. Vedle "bláznivě zeleného" Německa, hornatého Rakouska a Slovenska (to se jim to chrání ty řídce osídlené horské polohy zakládající svou prosperitu na masovém turismu, lanovkách, sjezdovkách, horské cykloturistice a pasení kraviček...) je vidět také Francie, Skandinávie, Britské ostrovy, Pádská nížina v Itálii... A potom je také vzít do úvahy co taková ochrana sebou nese a o jakých kategoriích se bavíme. V Alpách v takovém "chráněném území" můžete lézt na hory, bivakovat, jezdit na lyžích, procházet krajinou. Regulují se populace predátorů, pase se v lese, hospodaří se na alpínských loukách. U nás často nesmíte sejít ze značené stezky, o sportech v přírodě nemluvě. Jasně, že máme menší hory, větší tlak turistů... Prostě bych srovnání nesrovnatelného nebral jako tvrdý argument.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 12:16 Reaguje na Dalibor MotlPřesně na tyto manipulativní techniky zelené bubliny opakovaně upozorňuji, neb v demagogii a zkreslování jsou opravdu dobří.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
19.2.2026 12:59 Reaguje na Karel ZvářalJeště bych dodal, že si odpor voličů k vyhlašování dalších NP, NPR... "vykoledovala" konkrétně česká politika, státní správa a speciálně ochrana přírody kauzami jako "přeměna" hospodářských lesů na "přirozené" přes katastrofický rozpad na Šumavě, nezvládnutou přeměnou lesů následovanou obludným požárem NPČŠ a spoustou "drobné práce" vedoucí k částečné "antagonizaci" dřívějších přirozených spojenců od trampů, přes vodáky, horolezce, lesníky, rybáře, myslivce, drobnochovatele a farmáře. Důsledky jsou patrné i politicky. Na MŽP bude instalován nekompetentní ministr spolu s naprosto miózním "vládním zmocněncem". Ve vládě máme spoustu "odborníků" popírajících klimatickou změnu a schopných bez uzardění seškrtat rozpočty NP tak, že prostě nebude ani na základní "provoz". K čemu potom bude i další NP nebo CHKO, pokud nebude na strážce, administraci správních řízení, výzkum...?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2026 13:12 Reaguje na Dalibor MotlSleduji to dění spíše s pobavením než obavami, nepředpokládám totiž, že by své kroky s někým z oboru (či lesáky, zemědělci), nekonzultovali. Je do daň dnešní pošahané doby, kdy si zanedbatelná menšina uzurpuje právo rozhodovat o všem, bez ohledu na názory vlastníků či stávajících správců. Vyústilo to téměř v klauniádu, ministr si ani nemusí nasazovat nos, široký úsměv a šibalské oči prozrazují veselou mysl. U takového strach (z "armagedonu") věru nemám. Mají politickou podporu, tak ať se předvedou...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
19.2.2026 20:44 Reaguje na Dalibor MotlAsi před 10 dny jsem četl článek o tom, jak hlušcům na Šumavě prospěla ta "katastrofa". Právě takové prostory bez stromů, porostlé všelijakým "chábrdím" že ke svému životu potřebují.A fčil "babo raď!"
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2026 21:10 Reaguje na Jaroslav PokornýNo, protože se dříve skoro všude páslo a lesy byly řidší. Nebyla by to lepší cesta než bezzásahovost s následnou kalamitou? Například obora se zubry?
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 09:26 Reaguje na Slavomil VinklerJak se říká lidem, kteří ve všem vidí nebezpečí a za vším vidí katastrofu?
Odpovědět
Karel Zvářal
21.2.2026 10:34 Reaguje na PetrAktivisti. Neb na takové národ zareagoval vznikem nové strany.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2026 12:32 Reaguje na Dalibor MotlByl jsem v Tauplitz. Jak píšete nádherná příroda, skalničky... Jediné přísné omezení je volné pobíhání psů, aby jim nezahnali krávy ze skal. (Ne)dovedu si představit reakci na vlky.
Odpovědět
MK
Martin Králík
19.2.2026 15:34 Reaguje na Dalibor MotlTakže dělat v lese bordel, rozhazovat PETflašky a plechovky je v pořádku. Pokud trvám na tom, aby v lese byl les ane nepořádek tak jsem "ideologicky" závadný?
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
19.2.2026 17:15 Reaguje na Martin KrálíkAsi nemluvím jazykem Vašeho kmene (?!?). Promiňte. V lese pár dekád odpadky uklízím. Snažím se nenálepkovat lidi v diskusích. Ideologie by podle mě neměla mít přednost před poznáním a realitou. Nezdá se mi, že bych psal něco o přípustnosti odpadků v lesích a závadnosti kohokoliv. Prostě Vašemu komentu nerozumím.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
19.2.2026 20:40 Reaguje na Dalibor MotlKdyž jsem v r. 1995 projel asi 1500 km Francií, i místy málo osídlenými s napohled "divokou"přírodou, viděl jsem asi 5 bažatů, 3 zajíce, srnčí ani jedno.
Odpovědět
MK
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2026 08:54 Reaguje na Martin KrálíkNo já neviděl plán péče. Ale devastace má obvykle příčiny:
buď přezvěření, přepasení,
nebo intenzivní "péče" tj. paseka, vyfrézování a herbicidy,
a nebo bezzásah.
Vše je smrtelné pro biodiverzítu.
Odpovědět
buď přezvěření, přepasení,
nebo intenzivní "péče" tj. paseka, vyfrézování a herbicidy,
a nebo bezzásah.
Vše je smrtelné pro biodiverzítu.
MK
Martin Králík
20.2.2026 13:38 Reaguje na Slavomil VinklerA něco takového je v případě Obelisku nebo Soutoku v plánu?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2026 16:50 Reaguje na Martin KrálíkJá neviděl plán péče. O devastaci píšete vy.
Odpovědět
Pe
Peter
19.2.2026 16:21"I na Slovensku je to 37% rozlohy státu, i když tam kvůli jejich současné vládě není chráněné území úplně zárukou ochrany"
Ste úbožiak, pán Brodecký.
Odpovědět
Ste úbožiak, pán Brodecký.
JS
Jarek Schindler
19.2.2026 18:36Tak ono je to celé věcí měřítka. Stačí podívat na stránky AOPK ( https://aopk.gov.cz/maloplosna-zvlaste-chranena-uzemi) . Tam ta mapa vypadá trochu jinak a ten světlý flek tam zas tak světlý není. To, že si někdo vyhlásí bezpočet velkých oblastí v rámci NATURA 2000 (" ptačích oblastí a evropsky významné lokality") ještě neznamená, že chrání přírodu více či lépe. Proč musela být vyhlášena CHKO Soutok když už ta oblast byla chráněna ? NATURA 2000. No a nyní zde někdo argumnetuje tím, že jinde je to vlastně v pořádku a stačí ta NATURA2000. V tom Polsku mají například kategorii Přirodní park. Jak to tam je v případě NP a CHKO ( park krajobrazowy) je možné se podívat zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD_v_Polsku
To už tak zelené není. Proč se nás snaží různí " takyochranáři " pořád vodit za nos? proč nám takto lžou?
Odpovědět
To už tak zelené není. Proč se nás snaží různí " takyochranáři " pořád vodit za nos? proč nám takto lžou?
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2026 21:13 Reaguje na Jarek SchindlerNo to konstatuji výše. V mapě asi nejsou uvedeny naše přírodní parky.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2026 11:00 Reaguje na Slavomil VinklerTa mapa je silně zavádějící/"očesaná", mírně řečeno, jak již jsem zmiňoval výše. U nás jsou nádherná "nechráněná"= managovaná místa (sady, pastviny, hájky) na velké ploše, která je však zobrazena bílá... Diverzita nádherná, nechemizuje se: strnad luční, oba bramborníčci, dudek, krutihlav, bývalo hafo koroptví, než...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
20.2.2026 12:57 Reaguje na Karel ZvářalJestli to Jaro nebude taky Sagittaria.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.2.2026 20:25 Reaguje na Karel ZvářalPředložil jsem odkaz na mapů maloplošných chráněných uzemí od AOPK. Tvrdím, že právě tyto maloplošné rezervace vyplňují u nás ten bílý flek. V tom Polsku jsou do mapy zahrnuty i ty Přírodní parky. U nás ne. No a biodiverzita nemá s tím, jestli je nějaké území chráněné nebo ne, nic společného.
Odpovědět
JM
Jiří Mička
21.2.2026 08:46Není největší problém velikost chráněných území ale velké zemědělské plochy a velké státní lesy!Zemědělci používají pesticídy a insekticídy někdy u řepky až moc! To nám tu otravuje hmyz a půdu! Polnosti jsou v okolí rezervací a chr.území či N.parků! Lesáci zase nadměrnýcm kácením a stříkáním insekticídy na pasekách také ničí biodiversitu! To způsobuje úbytek hmyzu a teda úbytek pěvců. Tím že se zvýší ochrana v parcích neovlivní používání jedů v okolí! Vítr se o zbytek postará sám. DDT které způsobuje rakovinu je v půdě po 70 letech stále! Ne zvyšování ochrany kde už ochrana je ale omezení používání těchto jedů!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.2.2026 10:19 Reaguje na Jiří MičkaJako včelař vám povím, že řepka není zdaleka takový problém, jako
kukuřice pro bioplynky. Ta roste pouze díky chemii a nepřináší
hmyzu ani ten pyl a nektar, jako ta řepka. Navíc je rájem černé,
která likviduje drobnou zvěř včetně hnízd třeba skřivanů a čejek.
Koukněte se na republiku z výšky a kukuřice vysoce překračuje
výměrou řepku. Kukuřice pro "ekologistickou" energetiku je to
nejhorší zlo a prosazují ji ekologisté. Tam hledejte nepřítele
a taky u prosazování energetické štěpky drancující lesy z poslední
větvičky. Z lesů plánují udělat plantáže na štěpku přes samovýsev
a bezzásah, kde se po 20 letech vše bez rozdílu semele a znovu
samovýsevem zalesní. Těch pár pasek s použitou chemií jsou
výsledkem nedostatku lidské manuální práce ochotné dělat v lese.
Zkuste se nabídnout, že nahradíte na 1 ha paseky chemii svojí
práci s křoviňákem a pak mudrujte. Já tak v mládí trávil svoji
dovolenou plný klíšťat, ostnů ostružin a popálený od kopřiv.
A tak se nedivím te chemii, když se na tu dřinu nikdo nehrne.
Zkuste tak strávit dovolenou a napište po ní své zkušenosti,
jak jste manuální praví zachránil les před chemií.
Odpovědět
kukuřice pro bioplynky. Ta roste pouze díky chemii a nepřináší
hmyzu ani ten pyl a nektar, jako ta řepka. Navíc je rájem černé,
která likviduje drobnou zvěř včetně hnízd třeba skřivanů a čejek.
Koukněte se na republiku z výšky a kukuřice vysoce překračuje
výměrou řepku. Kukuřice pro "ekologistickou" energetiku je to
nejhorší zlo a prosazují ji ekologisté. Tam hledejte nepřítele
a taky u prosazování energetické štěpky drancující lesy z poslední
větvičky. Z lesů plánují udělat plantáže na štěpku přes samovýsev
a bezzásah, kde se po 20 letech vše bez rozdílu semele a znovu
samovýsevem zalesní. Těch pár pasek s použitou chemií jsou
výsledkem nedostatku lidské manuální práce ochotné dělat v lese.
Zkuste se nabídnout, že nahradíte na 1 ha paseky chemii svojí
práci s křoviňákem a pak mudrujte. Já tak v mládí trávil svoji
dovolenou plný klíšťat, ostnů ostružin a popálený od kopřiv.
A tak se nedivím te chemii, když se na tu dřinu nikdo nehrne.
Zkuste tak strávit dovolenou a napište po ní své zkušenosti,
jak jste manuální praví zachránil les před chemií.
JS
Jarek Schindler
21.2.2026 10:33 Reaguje na Břetislav MachačekPán snad psal o používání insektisidů. Také by mě zajímalo co těmi insekticidy na těch pasekách stříká nebo proč to stříká? Jestli to nevíte tak proti buřeni se používají herbicidy. No a co vím tak v lesnictví ( mimo školkařství) se již dlouho pomalu nikde nepoužívají.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2026 08:12 Reaguje na Jarek SchindlerAle Macháček se upsal, myslel herbicidy, i když o insekticidech jsem slyšel např. při hubení chroustů na bzenecku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.2.2026 12:10 Reaguje na Slavomil VinklerJe to tak. Měl jsem na mysli herbicidy a máte pravdu i o chroustech na Bzenecku. Kdysi jsem viděl řádění jejich larev na kořenech mladých dubů, kdy zničili několik hektarů mladých porostů v době, kdy na to žádné postřiky nebyly. S duby to tam už nově
nezkoušeli a zasadili borovice. Ono se sází to, co
tam bude růst a nedělat násilím zbytečnou práci
pouze kvůli nějaké zelené ideologii.
Odpovědět
nezkoušeli a zasadili borovice. Ono se sází to, co
tam bude růst a nedělat násilím zbytečnou práci
pouze kvůli nějaké zelené ideologii.
JS
Jarek Schindler
24.2.2026 15:09 Reaguje na Slavomil VinklerProti chroustům se aplikoval postřik na list. Tedy určitě se nestříkala paseka.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.2.2026 10:23 Reaguje na Jiří MičkaProč by měly být státní lesy problém? Že by další zloděj co by chtěl "privatizovat"? Jaké nadměrné kácení? Proč by se na pasekách měly stříkat insekticidy? No a kdo prosazoval biopaliva? To, že se řepka bez postřiků pěstovat nedá se snad vědělo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.2.2026 17:24 Reaguje na Jarek SchindlerNejvětšími kritiky Stáních lesů jsou ekologisté, kterým vadí, že je vedení LČR nemíní poslouchat a vytvářet z hospodářských lesů pralesy. Dalšími kritiky jsou zájemci o jejich koupi jako zhodnocení volných financí a podnikavci mající zájem je přetvořit na plantáže štěpky. No a taky ti, kterým správci šlápli na "kuří oko", když je přinutili
starat se o své lesy sloužící jako množírny škůdců. Oni
si představovali, že mohou se svým lesem dělat co chtějí
a že v něm mohou množit kůrovce a zaprasit s ním okolí.
Takže těch kritiků je více a samozřejmě i ti, kteří byli
zbaveni funkcí v LČR z politických a často i odborných
důvodů. Ono hlupák dosazený politiky do vedení zákonitě
padne nejen změnou politické reprezentace, ale je odejít
i vlastními, když dělá chyby. Ekologisté spískali jak
biopaliva, tak i tu biomasu a nyní je tlak na produkci
štěpky pro teplárny a elektrárny. S růstem NP a bezzásahu
ubývá zdrojů štěpky a přitom se s ní stále více počítá!
Jak to dopadne? No stejně jako s bioplynkami a spalováním
slámy. Spějeme díky ekologistům k totální devastaci polí
a už i lesů. Je načase jim nakopat pozadí a vrátit polím
biomasu stejně, jako dřevní zbytky lesům. Štěpka je pouze
jiný druh "plundr lesů" v "péči" sedláků, kde se kácelo
co vyrostlo na stavby a topení včetně ořezu výmladků
a jejich spásání dobytkem. Když to přehnali, tak lesy
uhynuly a nahradily je traviny a trnité křoviny. No a
nebo půdu ze skal spláchla voda a zbyly skalnaté kopce.
Odpovědět
starat se o své lesy sloužící jako množírny škůdců. Oni
si představovali, že mohou se svým lesem dělat co chtějí
a že v něm mohou množit kůrovce a zaprasit s ním okolí.
Takže těch kritiků je více a samozřejmě i ti, kteří byli
zbaveni funkcí v LČR z politických a často i odborných
důvodů. Ono hlupák dosazený politiky do vedení zákonitě
padne nejen změnou politické reprezentace, ale je odejít
i vlastními, když dělá chyby. Ekologisté spískali jak
biopaliva, tak i tu biomasu a nyní je tlak na produkci
štěpky pro teplárny a elektrárny. S růstem NP a bezzásahu
ubývá zdrojů štěpky a přitom se s ní stále více počítá!
Jak to dopadne? No stejně jako s bioplynkami a spalováním
slámy. Spějeme díky ekologistům k totální devastaci polí
a už i lesů. Je načase jim nakopat pozadí a vrátit polím
biomasu stejně, jako dřevní zbytky lesům. Štěpka je pouze
jiný druh "plundr lesů" v "péči" sedláků, kde se kácelo
co vyrostlo na stavby a topení včetně ořezu výmladků
a jejich spásání dobytkem. Když to přehnali, tak lesy
uhynuly a nahradily je traviny a trnité křoviny. No a
nebo půdu ze skal spláchla voda a zbyly skalnaté kopce.
PH
Pavel Hrdlička
23.2.2026 14:59No velmi zajímavé by bylo, "položit" na uvedenou mapku mapu vývoje vzrostlého ekologicky/mimoprodukčně funkčního lesa , jako zásadního ekologického nositele příznivých/stabilizačních teplotních i vodohospodářských parametrů. Zvláště v oblastech Národních Parků bychom asi byli překvapení jak s touto "ochranou přírody" funkční zalesněšní oblastí NP postupně mizí. Takže orazítkovat si oblast jao NPO/CHKO ještě neznamená, že v dané oblasti bude příroda vzkvétat.
Odpovědět
PH
Pavel Hrdlička
23.2.2026 15:01No velmi zajímavé by bylo, "položit" na uvedenou mapku mapu vývoje vzrostlého ekologicky/mimoprodukčně funkčního lesa , jako zásadního ekologického nositele příznivých/stabilizačních teplotních i vodohospodářských parametrů. Zvláště v oblastech Národních Parků bychom asi byli překvapení jak s touto "ochranou přírody" funkční zalesněšní oblastí NP postupně mizí. Takže orazítkovat si oblast jao NPO/CHKO ještě neznamená, že v dané oblasti bude příroda vzkvétat.
Odpovědět
