https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-brodecky-zelene-seno
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Brodecký: Zelené seno

12.7.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Brodecký
Většina obecních trávníků je nyní kraťoučce posekaná přesně dle reklam prodejců sekaček, které nás už 30 let vzdělávají, jak upraveně má naše okolí vypadat. Plochy v obcích a městech, kterými jsem dnes projel, mohly být zelené, kvetoucí, plné života. Krátké trávníky ale dohněda sežehlo pražící slunce a vysoké teploty, které způsobují vysoký odpar listy nechráněných ploch. Slibované bouřky se navíc Kolínsku vyhnuly, obecní trávníky tak budou hnědé dál.
 
Před pár lety jsem z jedné pokosené meze přivezl domů pytel sena. Nebylo ještě úplně suché, tak jsem ho rozprostřel na kupce na zahradě, aby doschlo. Ze sena vypadala semínka a již třetí rok mám uprostřed zahrady kolo plné silenek, čistců, divizen, třezalek, oregana,... a přibylo i něco chrp.

Dvoumetrové kolo plné života - od brouků, přes kobylky, po nejrůznější čmeláky, včely, pestřenky a motýly a dnes si tam na semínkách pochutnával i stehlík.

Zelené seno je metoda, kdy se pokosí pestrý trávník s dozrávajícími kytkami a seno se pohází na druhově smutný trávník. Semínka vypadají a smutný trávník příští rok vykvete. Děsně jednoduché, nemusejí se shánět drahé osevní květnaté směsi a navíc se ten smutný trávník může takto obohatit semínky z místních kytek.

Pro obecní trávníky a louky by to bylo parádní řešení pro zkrášlení intravilánu a biodiverzitu. To by se ale pak nesměly sekat každý týden. Kytky totiž potřebují vykvést a hmyz potřebuje nepokosené kytky. Pod nepokosenými kytkami se udrží i víc vláhy a půda není tak rozpálená.

Pro obce, které potřebují utrácet za zbytečně časté sekání, je to asi zbytečný námět. Ale na zahrádkách by to za vyzkoušení stálo.


reklama

 
foto - Brodecký Pavel
Pavel Brodecký
Autor je ochránce přírody, člen Skupiny JARO.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

12.7.2024 06:52
Bouřky se vyhnuly nejenom Kolínsku.
Reklama nade vše a čoklové potřebují k venčení v parcích nízkou trávu, přece !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.7.2024 06:56
domnívám se, že když se seče trávník, tak by bylo dobré ideálně do dvanácti hodin po sečení trávník zalít. Sekání trávy je pro trávník šokem a je potřeba nastartovat obnvné procesy růstu.

Co se týká sečení celkově v kontextu přehnané péče typu Anglický trávník je zajímavé sledovat kontrast trávníků před plotem a za plotem. Myslím, že extrémy jsou patrné, neb v drtivé většině se zajímají akorát o svůj dvorek, že je olemován džunglí a nezřídka i nepůvodními druhy rostlin je v podstatě každému ukradený.

Péče o krajinu v zastavených územích je tragická, ne že by nebyl majitel ale to, že majitel na to kašle, aby se staral řádně o majetek, který má a tedy povinnosti z držení takových ploch. Zúpravidla nejtragičtejší je v tomto právě stát, státní instituce jako jsou obce, povodí apod ale i mnoho majitelů "chat".

Je to velký problém, který se sám nevyřeší a bylo by vhodné abyse na péči o krajinu dohodli. Jinak se té džungle s nálety a nepůvodními rostlinami nezbavíme.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.7.2024 07:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zbytečné plýtvání vodou. Pouze se musí seč načasovat tak, aby nepřišla do období veder. A to snad lze všude.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.7.2024 07:50 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Obce/stát, by měl jít v té péči o krajinu příkladem, ne však pod tlakem zelených !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.7.2024 08:29 Reaguje na smějící se bestie
to co píšete je tak trochu úlet.
Jestliže má někdo právo vlastnit, má tím pádem povinnost se starat.
K tomu žádný zelený nepotřebujete, to je zkrátka souvztažnost, která se v ČR raději zapomíná. Že z držení majetku vyplývají povinnosti a taky zodpovědnost.

Stát ani obec není žádná vyjímka.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.7.2024 06:59
Nic není černobílé. Jsou plochy, kde by se samozřejmě často sekat nemuselo, ale pak jsou plochy, kde je to nutné. Ono městský park lze asi jen těžko nechat bez údržby, tím by ztrácel svoji funkci odpočinkového místa pro městskou veřejnost.Extrémy z jedné i druhé strany nejsou nikdy dobré.
Odpovědět
DA

DAG

12.7.2024 08:37 Reaguje na pavel peregrin
Neřkuli, že kvetoucí tráva v intravilánu obce je ráj pro alergiky, kterých je dneska strašná spousta. Jak to píšete, vše posuzovat podle stanoviště.
Je teda fakt, že neposekaný trávník je domovem strašného množství hmyzu.
Zemědělci u nás na velkých loukách nechávají, kvůli dotacím, určitou část louky neposečenou do konce srpna.
Je neuvěřitelné co je teď v té trávě teď vidět a slyšet.
Odpovědět

Radek Čuda

12.7.2024 12:01 Reaguje na DAG
Delší tráva je taky ráj pro klíšťata, což v případě hustě osídlených lokalitách vskutku radost ... až na kost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.7.2024 14:30 Reaguje na DAG
Nesmysl. Ono těch pár desetin procent pylu z intravilánu není pro alergiky žádná pomoc. On doletí i ze středomoří. A klíšťatům je to taky jedno. Zato motýlům a kobylkám ne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.7.2024 15:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
1* Viz druhé foto - stačí jen trochu chtít...

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
Odpovědět

Radek Čuda

12.7.2024 11:59 Reaguje na pavel peregrin
Asi tak ... údržba zeleně musí odpovídat její primární funkci a ta je zejména v intravilánu měst primárně rekreační a estetická. A tomu musí ta údržba odpovídat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.7.2024 14:11 Reaguje na Radek Čuda
Přesně tak jsem to myslel.
Odpovědět

Radek Čuda

12.7.2024 11:56
Chápu snahu o literární nadsázku, ale min v Praze se trávníky rozhodně každý týden nesečou.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

12.7.2024 17:00
Blízko domů, kde se chodí je logické, že se seče i pětkrát ročně (závisí na množství srážek v daném roce). Největší nesmysl je mulčování či sečení bez následného odklízení biomasy, což ale zase souvisí s úpadkem drobného hospodaření. Následně stařina nejen že brání růstu více druhům, ale svým rozkladem zvyšuje množství živin v půdě a tím se podmínky pro kvetoucí byliny dále zhoršují. Ve stařině se pak lépe daří hlodavcům a tím pádem i klíšťatům.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.7.2024 12:07 Reaguje na Jaroslav Vrabec
Napsal jste to, co jsem měl na jazyku taky. Ono vše se vším souvisí
a pouze bych dodal, že ve stařině a nebo pod mulčem má predátor
problém hlodavce vidět a ulovit. Rezervoárem hrabošů tak jsou i ty
roky nesečené meze a dnes i dotované trvale zatravněná pole. Mít
pak vedle zahradu, či pole, tak je to na mašli. Vedle bydlí a u
vás se stravují. Predátoři je tam neuloví a nezbývá, než je lovit
a trávit sám. Po mnohaletém hromaděním biomasy na horské louce se
pak diví lupině a šťovíku. Bodejž by ne, když tam je přebytek
živin, které nikdo neodvezl z louky jako seno a trávu ke zkrmení.
My vždy prvou trávu kosili na seno a pak se louka až do zimy
spásala. Dnes seno nikdo nechce a pást není kým. Výsledek je
stále více živinami zásobená louka bez původních bylin. Já
trávu kompostuji a využívám ke hnojení orné půdy, ale 90 % lidí
to tak nedělá. Automatické sekačky trávu holí a mulčují a na
loukách je mulčování nejpohodlnější údržba, která je k ničemu.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

13.7.2024 17:22
Autor evidentně se nikdy nestaral o veřejnou zeleň. Sekání trávy není jenom o té trávě, ale i o celkovém úklidu veřejných ploch. Jestliže necháte i pouze jenom část veřejné plochy zarůst vysokou travou, stane se z toho smetiště. Veškeré lehké odpadky zanese vítr právě do této vysoké trávy, kde uvíznou. Po té se tato tráva nedá pomalu ani kompostovat a je tak akorát do spalovny. Také je zcestné tvrdit, že pouze krátká tráva uschne. Po vymetání uschne i dlouhá tráva a pak je obrovským rizikem při šíření jakéhokoliv požáru. Při cestách po jižních státech si všimněte, že kolem komunikací a sídel se snaží právě z tohoto důvodu udržovat porost co nejkratší.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

13.7.2024 20:55
a kdo to zase vymyslel, ten název - zelené seno ? to je asi stejné jako před časem 1 fanatik mlel něco o permakulturním vynálezu - slepičí traktor.přitom to byla jen ohrádka se slepicema co se každý den popotáhla na čerstvou trávu. a hádal se se mnou a hádal, když jsem mu oponoval že se to používá odnepaměti.takže zelené seno určitě neéééé!!!ono taky stačí sekat v pásech a až se to nechané vysemení tak pak posekat i to.jednoduché, ne? a to sekání trávy za kažzdou cenu se odůvodňuje tím že se šíří plevel do okolí, viz ty mnohé tupé obecní vyhlášky kdy pod pokutou nutí majitele zahrad sekat do toho a toho!!!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.7.2024 15:40 Reaguje na radim buffalo tobias
Pokud narážíte na mou radu, jak zabránit škodné dávit slepice bez
nutnosti podezdívky celého plotu kolem pozemku, tak jsem radil to,
že nikoliv jen ohrádka, ale pletivo i na podlaze a stropě. Tak se
dá zabránit škodné se tam dostat podhrabáním a nebo shora přes
nezakrytou horní část ohrady. Tu ohradu jsem radil i s kurníkem
a kompletním vybavením pro popelení a napájení. Kamarád už to
realizoval a nemusí ani slepice na noc zavírat a ráno pouštět.
Pouze uzavírá část na krmení, aby nekrmil v noci myši, které se
oky pletiva hravě protáhnou. Od té doby má nulové ztráty na
drůbeži a inovace je v tom, že podlaha je z pletiva proti tomu
podhrabání a že je součástí ohrady i nocoviště slepic, které
nemusí přehánět do jiného kurníku.
Jinak sekání v pásech je moc hezká teorie, ale když vám tráva
přezraje, tak se už hodí tak leda do kompostu a nikoliv na seno
pro zkrmení. Možná tak k nastýlání se hodit bude a jako žrádlo
pro hladová zvířata bez možnosti žrát kvalitní seno. Takže když
tráva dozraje do optimální kvality, tak se musí pokosit, aby to
seno bylo nutričně i chuťově pro zvířata kvalitní. Seno totiž
není pouze NĚJAK usušená NĚJAKÁ tráva, ale mělo by mít právě tu
maximální kvalitu, které dosáhnete pokosení ve správnou dobu a
kvalitním usušením. Někdo nazývá senem i přestárlou pokosenou
a usušenou stařinu, ale ta má ke kvalitnímu senu velmi daleko.
Seno musí vonět nejen zvířatům, ale i lidem a nikoliv být pouze
uschlou málo výživnou stařinou.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.7.2024 09:17 Reaguje na Břetislav Machaček
....- :-) ale to už je zase ten klecový chov a ten také nechcemeéééé!!!!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist