Pavel Brodecký: Zelené seno
Dvoumetrové kolo plné života - od brouků, přes kobylky, po nejrůznější čmeláky, včely, pestřenky a motýly a dnes si tam na semínkách pochutnával i stehlík.
Zelené seno je metoda, kdy se pokosí pestrý trávník s dozrávajícími kytkami a seno se pohází na druhově smutný trávník. Semínka vypadají a smutný trávník příští rok vykvete. Děsně jednoduché, nemusejí se shánět drahé osevní květnaté směsi a navíc se ten smutný trávník může takto obohatit semínky z místních kytek.
Přečtěte si také |
Pavel Brodecký: Zarůstání krajinyPro obecní trávníky a louky by to bylo parádní řešení pro zkrášlení intravilánu a biodiverzitu. To by se ale pak nesměly sekat každý týden. Kytky totiž potřebují vykvést a hmyz potřebuje nepokosené kytky. Pod nepokosenými kytkami se udrží i víc vláhy a půda není tak rozpálená.
Pro obce, které potřebují utrácet za zbytečně časté sekání, je to asi zbytečný námět. Ale na zahrádkách by to za vyzkoušení stálo.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
smějící se bestie
12.7.2024 06:52Reklama nade vše a čoklové potřebují k venčení v parcích nízkou trávu, přece !
Jaroslav Řezáč
12.7.2024 06:56Co se týká sečení celkově v kontextu přehnané péče typu Anglický trávník je zajímavé sledovat kontrast trávníků před plotem a za plotem. Myslím, že extrémy jsou patrné, neb v drtivé většině se zajímají akorát o svůj dvorek, že je olemován džunglí a nezřídka i nepůvodními druhy rostlin je v podstatě každému ukradený.
Péče o krajinu v zastavených územích je tragická, ne že by nebyl majitel ale to, že majitel na to kašle, aby se staral řádně o majetek, který má a tedy povinnosti z držení takových ploch. Zúpravidla nejtragičtejší je v tomto právě stát, státní instituce jako jsou obce, povodí apod ale i mnoho majitelů "chat".
Je to velký problém, který se sám nevyřeší a bylo by vhodné abyse na péči o krajinu dohodli. Jinak se té džungle s nálety a nepůvodními rostlinami nezbavíme.
pavel peregrin
12.7.2024 07:00 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
12.7.2024 07:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
12.7.2024 08:29 Reaguje na smějící se bestieJestliže má někdo právo vlastnit, má tím pádem povinnost se starat.
K tomu žádný zelený nepotřebujete, to je zkrátka souvztažnost, která se v ČR raději zapomíná. Že z držení majetku vyplývají povinnosti a taky zodpovědnost.
Stát ani obec není žádná vyjímka.
pavel peregrin
12.7.2024 06:59DAG
12.7.2024 08:37 Reaguje na pavel peregrinJe teda fakt, že neposekaný trávník je domovem strašného množství hmyzu.
Zemědělci u nás na velkých loukách nechávají, kvůli dotacím, určitou část louky neposečenou do konce srpna.
Je neuvěřitelné co je teď v té trávě teď vidět a slyšet.
Radek Čuda
12.7.2024 12:01 Reaguje na DAGSlavomil Vinkler
12.7.2024 14:30 Reaguje na DAGKarel Zvářal
12.7.2024 15:00 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
Radek Čuda
12.7.2024 11:59 Reaguje na pavel peregrinRadek Čuda
12.7.2024 11:56Jaroslav Vrabec
12.7.2024 17:00Břetislav Machaček
13.7.2024 12:07 Reaguje na Jaroslav Vrabeca pouze bych dodal, že ve stařině a nebo pod mulčem má predátor
problém hlodavce vidět a ulovit. Rezervoárem hrabošů tak jsou i ty
roky nesečené meze a dnes i dotované trvale zatravněná pole. Mít
pak vedle zahradu, či pole, tak je to na mašli. Vedle bydlí a u
vás se stravují. Predátoři je tam neuloví a nezbývá, než je lovit
a trávit sám. Po mnohaletém hromaděním biomasy na horské louce se
pak diví lupině a šťovíku. Bodejž by ne, když tam je přebytek
živin, které nikdo neodvezl z louky jako seno a trávu ke zkrmení.
My vždy prvou trávu kosili na seno a pak se louka až do zimy
spásala. Dnes seno nikdo nechce a pást není kým. Výsledek je
stále více živinami zásobená louka bez původních bylin. Já
trávu kompostuji a využívám ke hnojení orné půdy, ale 90 % lidí
to tak nedělá. Automatické sekačky trávu holí a mulčují a na
loukách je mulčování nejpohodlnější údržba, která je k ničemu.
Petr Blažek
13.7.2024 17:22radim buffalo tobias
13.7.2024 20:55Břetislav Machaček
14.7.2024 15:40 Reaguje na radim buffalo tobiasnutnosti podezdívky celého plotu kolem pozemku, tak jsem radil to,
že nikoliv jen ohrádka, ale pletivo i na podlaze a stropě. Tak se
dá zabránit škodné se tam dostat podhrabáním a nebo shora přes
nezakrytou horní část ohrady. Tu ohradu jsem radil i s kurníkem
a kompletním vybavením pro popelení a napájení. Kamarád už to
realizoval a nemusí ani slepice na noc zavírat a ráno pouštět.
Pouze uzavírá část na krmení, aby nekrmil v noci myši, které se
oky pletiva hravě protáhnou. Od té doby má nulové ztráty na
drůbeži a inovace je v tom, že podlaha je z pletiva proti tomu
podhrabání a že je součástí ohrady i nocoviště slepic, které
nemusí přehánět do jiného kurníku.
Jinak sekání v pásech je moc hezká teorie, ale když vám tráva
přezraje, tak se už hodí tak leda do kompostu a nikoliv na seno
pro zkrmení. Možná tak k nastýlání se hodit bude a jako žrádlo
pro hladová zvířata bez možnosti žrát kvalitní seno. Takže když
tráva dozraje do optimální kvality, tak se musí pokosit, aby to
seno bylo nutričně i chuťově pro zvířata kvalitní. Seno totiž
není pouze NĚJAK usušená NĚJAKÁ tráva, ale mělo by mít právě tu
maximální kvalitu, které dosáhnete pokosení ve správnou dobu a
kvalitním usušením. Někdo nazývá senem i přestárlou pokosenou
a usušenou stařinu, ale ta má ke kvalitnímu senu velmi daleko.
Seno musí vonět nejen zvířatům, ale i lidem a nikoliv být pouze
uschlou málo výživnou stařinou.