Pavel Brodecký: Zarůstání krajiny
10.11.2023
Kdysi tu byl sad. Teď je tu neprostupné křoví.
Foto | Pavel Brodecký / Skupina JARO
ČSOP Hradec Králové ze Skupina JARO se stará i o několik lokalit na Kolínsku a Nymbursku. V úrodné nížině plné nekonečných lánů. Tedy před 70 lety tu ještě nekonečné lány nebyly. Byla tu spousta malých políček, na každém se pěstovalo něco jiného a někým jiným. Taková pěkná mozaika, i s pícninami, jetelotravními směskami či pestrými loučkami na seno a píci pro hospodářská zvířata. A řídké sady vysokých ovocných stromů. A obecní pastvinky s kozami, ovcemi, koněm či kravkou. Bylo to tu pestré, ještě plné hmyzu, motýlů, polních ptáků, zajíců.
Ortofoto z roku 1947, kdy byl na návrší čerstvě vysazen řídký ovocný sad. V okolí lokality je vidět, jak pestrá byla struktura krajiny před následným scelením lánů
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MO ČR
Pak se políčka původním malým vlastníkům zabavila, scelila, meze rozoraly a postupně vznikaly velké lány, kde se proháněla čím dál větší, těžší a rychlejší zemědělská technika.
Takto to zde vypadalo v roce 2010. Na části vykáceného starého sadu už jsou náznaky ostrůvků křoví.
Některá místa byla pro traktory či pěstování nevhodná, tak tam zůstaly loučky a sady, o které se většinou ještě někdo staral. Většinou někde na stráni nebo na zamokřené půdě. Sem se z okolních lánů přesunula většina přeživšího pestrého života.
Rok 2021. Za 11 let téměř neprostupná džungle propletených švestek, trnek, šípků a dalších náletových dřevin.
Kozy a kravky ale na obecních pastvinkách pomalu mizely, ubývalo lidí, kteří by drobnému chovu věnovali čas. Chovatelé králíků, kteří si občas šli nakosit nějakou trávu či připravit seno na zimu, také téměř vymizeli.
Ta zbylá místa pestrých trávníků a většinou dlouhodobého bezlesí začala bez údržby zarůstat. Nejdřív vysokými trávami, pak keři a nakonec stromy.
Fotka z předjaří 2023. To už jsme byli rozhodnuti, že s tím houštím vzadu něco provedeme.
Foto | Pavel Brodecký / Skupina JARO
Po cinkání klíči, kdy byly pozemky vráceny původním vlastníkům, se v tomto trendu nezměnilo téměř nic, 40letá mezera zpřetrhala vztah k půdě a místa zarůstala dál anebo na nich vyrostly domy či haly.
Cenné loučky a řídké sady, většinou pestré širokolisté trávníky, nám tak poslední desetiletí mizí před očima. A s nimi rostliny, hmyz (motýli) a ptáci, kteří tyto biotopy pro život potřebují. A v hustém zapojeném křoví je biodiverzita minimální, ani ptákům se zde nechce moc hnízdit.
Pokud taková místa nezarostou úplně, mnohé druhy na malých ploškách ještě přežijí a odstraněním náletových dřevin lze lokalitu jakžtakž zachránit.
Pokud zarostou úplně a dlouhodobě, druhy většinou nenávratně zmizí a případná obnova toho již moc nezachrání a když, tak za velmi dlouhou dobu.
Tuto loučku jsme odkřovili v předjaří. V létě už to tu i docela kvetlo a i motýli si to zde rychle našli. Na podzim jsme postupně ukusovali další křoví.
Tam v dáli na obzoru také pečujeme o podobný sad a loučku. Vypadalo to tam podobně, teď už to tam žije.
Foto | Pavel Brodecký / Skupina JARO
O mnoho takových lokalit se staráme. Často v nich přežily cenné druhy, často i zákonem chráněné jako různé hořce či hořečky a často to jsou jen malé pestré oázy života v okolní zorané či naopak zarůstající krajině.
Třeba na Kolínsku ční mezi zemědělskými lány malé návrší. Za války tu byla ještě mozaika malých políček a pastvinek. Po válce zde vysadili řídký vysokokmenný sad, který byl pravidelně udržovaný kosením. Rostly zde třeba hořečky nahořklé, nyní kriticky ohrožené rostliny, které jsou v ČR už jen na posledních cca 45 místech.
Po „revoluci“ začala větší část sadu zarůstat, a menší část naopak trpěla nadúdržbou - byla kosena sekačkou několikrát ročně. Hořečky zde nepřežily. Kolem roku 2005 byla část starých stromů pokácena. Stromy začaly výmladkovat, přidaly se náletové dřeviny a letos v předjaří (po 15 letech!) zde už bylo až na pár malých plošek neprostupné vysoké křoví. Žádné druhové „extrašpeky“ už tu nejsou.
Už to tu prosvítá. Jedna z mnoha hromad větví.
Foto | Pavel Brodecký / Skupina JARO
Přesto nám bylo líto přijít o jednu z posledních potenciálních pestrých lokalit v okolí. Část křoví jsme vykáceli v předjaří, zbytek teď na podzim. Ponechali jsme několik solitér a ostrůvků křoví pro hnízdění ptáků či toulavý stín a jsme zvědavi, co se zde v příštích letech objeví. Už koncem léta si sem na obnovené loučky našli cestu „běžné“ druhy motýlů. A pcháčům bělohlavým, kudlankám či ještěrkám se zde během letoška na osluněných plochách také začalo dařit víc.
Jeden z mála místních ohrožených druhů - pcháč bělohlavý. Ani nejde o to, jestli tu jsou nějak extra ohrožené druhy. Velkým přínosem bude, pokud tu bude opět pestré místo plné i spousty ještě běžných druhů, motýlů, ptáků... Kéž by takto opečovávaných míst v krajině bylo více. Bylo by v ní i více pestrého života.
Foto | Pavel Brodecký / Skupina JARO
Nedaleko se staráme o podobnou lokalitu, která téměř zarostla - tam třeba hořeček nahořklý přežil a s ním i hořeček brvitý. Kousek vedle se stará ČSOP Polabí Huslík o podobnou lokalitu, kterou letos odkřovili, tam zase přežil hořeček brvitý a několik druhů ohrožených motýlů. Pár takových lokalit ještě máme na Kolínsku vytipovaných, ale je nás málo na to, abychom plně nahradili chybějící bývalou péči spousty vlastníků pozemků. Proto jsme tak rádi za každou dobrovolnickou či brigádnickou ruku.
První místní obyvatel, kterého jsme potkali, když jsme prozkoumávali, zda-li by nešlo tomuto kousku přírody nějak pomoci.
Foto | Pavel Brodecký / Skupina JARO
Péče o cenné bezlesí (aby nám nezarostlo) má smysl. Nejen kvůli mizejícím druhům rostlin a hmyzu. Ale i kvůli našim potomkům.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Pavel Brodecký: Zelené senoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (89)
JV
Jaroslav Vozáb
10.11.2023 08:06Kdyby byla skutečně tak přemnožená zvěř, jak nám tvrdí někteří odborníci tak to nezaroste..., Sady byli sázeny pro užitek ovoce a píce (nikdo nechce nekvalitní bio ovoce a pálení je nezkutečně drahé ).. Musí k nim vést cesta jinak jste v tz v loji. ( viz hospodářské úpravy krajiny).
Odpovědět
ss
14.11.2023 02:46 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Povšiml jste si někdy, čím ony lokality zarůstají?
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
14.11.2023 10:45 Reaguje na Jaroslav VozábAle zaroste, všiml jste si někdy co zbyde na pastvině po krávách a po ovcích?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
10.11.2023 08:07Naprosto souhlasím , péče o krajinu je činnost ve veřejném zájmu, bohužel zcela na okraji zájmu státu.
Lidem ze sdružení přeji hodně úspěchů.
Odpovědět
Lidem ze sdružení přeji hodně úspěchů.
MU
Michal Uhrovič
10.11.2023 09:49 Reaguje na Miroslav VinklerLidé se přestali starat o svou krajinu v okolí a radějí jezdí praocvat na himalájí a jiných oblastí světa. U nás to za nás nikdo neudělá a všichni jen kritizují stát. Stát se ale nemá starat o všechno.
Proč to nedělají Brontosauři ve svém okolí? Skauti nebo jiné spolky?
Odpovědět
Proč to nedělají Brontosauři ve svém okolí? Skauti nebo jiné spolky?
KŠ
Kýho Šlaka
13.11.2023 13:28 Reaguje na Michal UhrovičBrontosauři to ale dělají, nejen ve svém okolí, stejně tak jiné spolky a organizace. Že Vy nevíte, neznamená, že se to neděje.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
10.11.2023 08:17Držím Vám palce a přeji vytrvalost. Podobným lokalitám by dost pomohlo pokud by stát přestal házet klacky pod nohy drobným chovatelům ovcí a dalších hospodářských zvířat. Drobnochovatelé a zájmové chovy tvoří pestrou krajinu z podstaty.
Odpovědět
Pe
Petr
10.11.2023 08:40Dnešní svět je zvláštní svět. Stěžujeme si na sucho, rostoucí teploty, změnu klimatu, odlesňování světa, sterilní krajinu a mizející život. A zároveň celou krajinu "uklízíme", čistíme a vysekáváme, a někdy dokonce máme až absurdní přesvědčení, že naše krajina zarůstá a se sukcesí že je potřeba bojovat. A říkáme tomu péče a údržba. Krajina trpí nedostatkem. Všeho. Cokoliv řeneme, toho je v ní málo. Tedy až na sucho, vedro, sterilitu nekonečných lánů... Toho má nadbytek. Pro přírodu zde není místo, a sucho a oteplování si sami vyrábíme. Často v krajině zbyly už jen prťavé kousíčky nějakých porostů, po kterých ještě nejezdí sekačky ("Třeba na Kolínsku ční mezi zemědělskými lány malé návrší"). Já jsem za takové zapomenuté a nerušené oázy přírody rád, je to úplně jiný svět, krásně živý a skutečný, a naopak nejsem moc rád, když se je někdo snaží předělávat a vnést do nich nějakou jinou představu. Chápu a souhlasím, že louka s motýly a třeba vzácnými rostlinami je hezká, pestrá a hezčí než křoví, jenže co vyhovuje jednomu, škodí zase jinému. I to křoví je pro krajinu a přírodu nezbytně nutné, pro mnoho druhů je křoví zase jediná možnost k životu. No a je to i ochrana půdy před sluncem, vysycháním a přehříváním (například ty kudlanky tu dříve nežily, nebylo tu pro ně dost teplo. Teď už je, už jsme ho vyrobili. Máme kudlanky a usychají nám lesy). Křoví tedy není vůbec nic špatného, natož tomu říkat narůstání krajiny a snažit se s tím bojovat. Oceňuji tu nesmírnou dřinu a snahu udělat trochu místa i jiným druhům a jinému kousku přírody. Jen mívám vždy pocit, že se tím ničí zase něco jiného. Víc bych ocenil, kdyby to nebylo na úkor jiného cenného kousku přírody, ale třeba vedle, jako rozšíření a zvětšení, a vytvoření dalšího krásného a cenného kousku přírody. To by byla skutečná ochrana přírody a skutečný přínos pro vše. Na malinkých zbývajících ploškách všechno mít nelze. To je můj osobní názor.
Odpovědět
ss
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
12.11.2023 08:43 Reaguje na PetrBohužel s Vámi souhlasím. Jen je škoda , že to čte pár lidí a nedostane se to na rozdíl článku k veřejnosti. Ano krajina u nás se udržuje, jenže právě tento článek je scestný a nepomáhá přírodě. Kolik zmizelo remízků při likvidaci malých políček, mezí a podél cest. Uvedu příklad, kde tzv. ochránci přírody likvidují podrosty kolem cest a právě ony remízky. Jen mimochodem, rodičům mojí manželky sebrali sad, po revoluci ho získala obec, jen bych uvedl, že onen sad byl likvidován za komunistů. Dnes povolili stavbu domů. V loňském roce jsem jel polní cestou, jedna dívčina zde likvidovala všechen porost co byli keře. Ptal jsem se jí co to dělá, prý je z ochrany přírody a likviduje to, že je to bordel, v letošním roce jsou uorané kořeny těch mohutných stromů. U nás se stalo to samé, šel jsem za starostou, co to dělají, prý bordel a musí se to vysekat, stromy vyřezali vysoko do korun, bez ošetření. Psal jsem již, ptáci nemají kde hnízdit, skřivánka na jaře není skoro slyšet, koroptve zmizeli chemií a tím ,že nemají kde hnízdit, křepelku uslyšíte vyjímečně. Tento starosta má včely a nechal vysek keře pro včely. A k těm lesům. Ano stále nám podsouvají změna klimatu, když to opakují každý den věřme tomu... Jenže všude je beton, narostla doprava a letadla a to je pohroma. Pak odesílání všelijakých sond do vesmíru, jaký to má vliv? No a lesy. Lesník zde byl od toho aby se o les staral, předcházel kalamitám, těm co dnes vyvolali LČR. Ano ochrana přírody měla problém, že převažuje smrk, jenže zapomněli, že les roste sto let, LČR se potřebovali dostat ke dřevu a tohle byla příležitost, veřejnost to přijala jako kalamitu zaviněnou právě změnou klimatu, tak je to prezentováno, takže likvidace mohla proběhnout a nikdo nebyl potrestán. Proč ochrana nepropaguje právě tyto remízky a ruší zde zvěř a další živočichy. Škoda, že to někdo prezentuje jako ochranu krajiny, to je lež!!!!! Ještě bych rád zmínil co se děje dnes s údržbou stromů ve vsích a městech. To je ono zkracování korun. Vždyť pouze strom ničí, je na ně smutný pohled, přeci oni arboreti musí vědět, že strom do nebe neroste, ale při jejich zkrácení o dva metry, jen stromy zničí a nakonec dostanou jen hnilobu a stromy ,které by zde byli možná dalších dvěstě let. Ještě jednou proč ony keře ničit a nenechat přírodě co jsme opustily, že tu je jiný živočich, tak mu uvolněme kus louky a půdy a nechme to jako takový celek biotopu. Nevím možná jsem se špatně vyjádřil, ale neničme krajinu. tak jsem uvedl podrost podél cest, aby zemědělec vylezl z traktoru a položil zrcátko , aby se dostal až k e keři a nebo zničit, vždyť by stačilo aby ukázal mezník. Ochrana se dnes řídí dotacemi a s tím co někdo chce a ne přírodou. Měl jsem rád naší krajinu, za posledních 30 let je vše zničeno. Vysočina byl krásný kraj a říkalo se plíce naší republiky. Dnes zničený kraj. Jel jsem nedávno okolo Sázavy, zde je krásně, jak je to možné? I dost lesů zachráněných a položených níž než u nás. Vím píšu si to pro sebe, což je škoda.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
12.11.2023 23:19 Reaguje na PetrZcela naprosto souhlasím. A jestli naše krajina zarůstá,tak halami a silničními obchvaty.Vysekání každé náletové dřeviny jen děláme krajinu sterilní.Pionýrské dřeviny jsou přirozenou ranou fází sukcese a i na ně jsou navázány další formy života.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
13.11.2023 13:45 Reaguje na PetrPřesně tak. Ochránci přírody a jejich absurdní boj proti "přirozenému" vývoji a zániku druhů. Jedni lidé zasahují a ničí z nevědomosti pro zisk, druzí z vědomosti pro záchranu vybraného druhu. Někdy chtějí ochranáři víc bezzásahových míst, ale přitom se to tam musí vyvíjet přesně podle jejich metru. A jinde chrání vybrané druhy různými křečovitými, nepřirozenými zásahy. Chovají se stejně jako ti které kritizují. Neumí přírodu respektovat a nezasahovat.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
13.11.2023 16:09 Reaguje na Tomáš ZemanPřesněji by mělo být "Taky neumí přírodu respektovat a nezasahovat". Kdyby ten sad začali nějak obhospodařovat a využívat, tak beru. Ale jen ho vyčistit, kdy za pár let zase zaroste, racionalita takového počínání mi uniká.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.11.2023 08:42Buš. I takový biotop má v přírodě své místo. Jen nesmí začít převládat, že...
Jinak pěkný článek, údržba krajiny je nutná a potřebná, zejména pokud je v místě něco cenného a vzácného. Držím podobným nadšencům palce a mají můj obdiv. Za sebe bych asi nebyl tak důsledný, a místy nechal pro srovnání i bezúdržbu - i ta má své obyvatele. Energii je třeba pošetřit na místa, kde o něco jde, zbytek ponechat přírodě.
On i ten šípek, hloh, bez č. aj. "bo*del" má své obyvatele a strávníky, navíc je vyhledávaným krytem. Jako uchál jsem tudy lozil po čtyřech a nestačil se divit, co všechno je tam pozalézané.
Odpovědět
Jinak pěkný článek, údržba krajiny je nutná a potřebná, zejména pokud je v místě něco cenného a vzácného. Držím podobným nadšencům palce a mají můj obdiv. Za sebe bych asi nebyl tak důsledný, a místy nechal pro srovnání i bezúdržbu - i ta má své obyvatele. Energii je třeba pošetřit na místa, kde o něco jde, zbytek ponechat přírodě.
On i ten šípek, hloh, bez č. aj. "bo*del" má své obyvatele a strávníky, navíc je vyhledávaným krytem. Jako uchál jsem tudy lozil po čtyřech a nestačil se divit, co všechno je tam pozalézané.
va
vaber
10.11.2023 09:39oslavování malých políček ni připadá pomatené,
kdysi v minulosti v Evropě byly jen neprostupné lesy a křoví a nikdo to neoslavuje, tady žádné stepi nebyly, kam až se chceme vracet ,kdy byl ten správný stav krajiny
jak se do krajiny dostával člověk přizpůsoboval ji svým potřebám, malá políčka a různé plodiny na nich nejsou žádný ideál krajiny, velká pole ovšem také ne ,ale tito prosazovatelé malých políček mohou začít na nich hospodařit a vyzkoušet si to,
vracet se k malým políckům větší blbost než dnešní kroky v energetice
Odpovědět
kdysi v minulosti v Evropě byly jen neprostupné lesy a křoví a nikdo to neoslavuje, tady žádné stepi nebyly, kam až se chceme vracet ,kdy byl ten správný stav krajiny
jak se do krajiny dostával člověk přizpůsoboval ji svým potřebám, malá políčka a různé plodiny na nich nejsou žádný ideál krajiny, velká pole ovšem také ne ,ale tito prosazovatelé malých políček mohou začít na nich hospodařit a vyzkoušet si to,
vracet se k malým políckům větší blbost než dnešní kroky v energetice
Pe
Petr
10.11.2023 10:13 Reaguje na vaberTo už si musíme vybrat co vlastně chceme. Jestli krajinu s velkými lány, vysychající, sterilní a bez života, ovšem snadnou na velkohospodaření, nebo pestřejší, živější a zdavější krajinu, ale o něco složitější pro velkohospodaření.
Zajímavé je, že hned za českými hranicemi políčka fungují, takže jim to jako blbost asi nepřijde. Stačí kouknout na mapu. Na našem území velké lány, od hranic dál políčka a nudličky. Nádherně je ten velký rozdíl v přístupu k vlastní krajině vidět v Rakousku, ale je to i v Polsku a Německu. Mrkněte na to.
No a kam až se chceme vracet je spíš nepochopení celé snahy o nápravu krajiny. Nejde přece o nějaké konkrétní období a jeho nastolení. Jde o to, aby krajina zase fungovala, neusychala a žila. A na to si právě můžeme brát inspiraci v minulosti, kde vše fungovalo. Do pravěku se vracet nejde a nikdo nic takového ani nechce.
Odpovědět
Zajímavé je, že hned za českými hranicemi políčka fungují, takže jim to jako blbost asi nepřijde. Stačí kouknout na mapu. Na našem území velké lány, od hranic dál políčka a nudličky. Nádherně je ten velký rozdíl v přístupu k vlastní krajině vidět v Rakousku, ale je to i v Polsku a Německu. Mrkněte na to.
No a kam až se chceme vracet je spíš nepochopení celé snahy o nápravu krajiny. Nejde přece o nějaké konkrétní období a jeho nastolení. Jde o to, aby krajina zase fungovala, neusychala a žila. A na to si právě můžeme brát inspiraci v minulosti, kde vše fungovalo. Do pravěku se vracet nejde a nikdo nic takového ani nechce.
ss
smějící se bestie
10.11.2023 10:51 Reaguje na Petr30ha je malé pole, na ty současné zemědělské stroje.
Takže jde mnohé vlastně proti sobě, bohužel.
Ano, meze, remízky, větrolamy mezi těmito lány, jsou prospěšné - jen tomu chybí státní podpora/ta plocha bez daně z nemovitosti.
Odpovědět
Takže jde mnohé vlastně proti sobě, bohužel.
Ano, meze, remízky, větrolamy mezi těmito lány, jsou prospěšné - jen tomu chybí státní podpora/ta plocha bez daně z nemovitosti.
BM
Břetislav Machaček
10.11.2023 10:57 Reaguje na PetrLogicky se zamyslete ,zda má tato země na to, aby se zde
na polích hospodařilo jako třeba v Rakousku. V Rakousku a
jinde je to o tom, jak to bývalo kdysi i u nás, když tu
hospodařili takzvaní kovozemědělci. Každý mimo své práce,
která ho živila, měl i své políčko a na něm pracoval ve
volném čase. Na čem ale budou pracovat lidé z měst a jak
dlouho to budou ochotni dělat ti vesničané? Víte třeba
jak se za posledních 30 let mění Polsko? Z dvaceti velkých sedláků na vesnici jsou tři a buď půdu ostatních koupili
a nebo ji mají propachtovanou. Tytam jsou meze a cesty
mezi políčky mnoha vlastníků, které ten jediný přeoral
stejně, jako kdysi JZD. Koupil velkozáběrové stroje místo
starých Ursusů a horských kombajnů koupených jako šrot v
Rakousku. Už neorá dvěma radlicemi, ale sedmi a více
a kombajn má zbrusu nový se záběrem takovým, že by tu původní nudličku pole sklidil jedním přejezdem. Idealizujete si to, co ekonomicky zaniká i tam a zatím to tam přetrvává
díky dotacím, nostalgii a držbě půdy jako investici. Zbavit
se půdy nikdo nechce, protože na rozdíl od peněz na účtu
neztrácí hodnotu a zájem o jednu nudličku pole z pěti
nemá ani ten statkář. I u nás vás jako vlastníka "nudličky"
určitě stále bombardují spekulanti scelující vykoupené
nudličky a měnící je za jiné pozemky určené k zástavbě.
Nechci vám brát iluze, ale konkurenceschopné zemědělství
je stejné, jako každé jiné podnikání, kde malí zanikají a
vítězí ti velcí. Pokud se to někdo snaží zastavit žumpou
na dotace, tak to nezastaví, protože je to logicky marné!
Podpořme raději vynětí neplodných okrajů z hlavní produkce
a jejich převedení na sice udržované, ale neprodukční pole
ve formě biopásů a trvale zatravněných ploch. Nesnažme se
o neefektivní kouskování polí bez rozmyslu a podpořme jen meze chránící pole před erozí podle nových podmínek v krajině. Napříč pozemky desítek vlastníků je mez nereálná a i k tomu musí společnost směřovat. Buď jeden vlastník, nebo
desítky s omezením vlastnických práv, což asi neprojde.
Na mapy nekoukejte, ale koukejte na množství dotací, na
produktivitu práce a na vlastnické vztahy, o kterých vám
tu píšu. Pro malé sedláky je možnost specializace, jako
v tom Polsku, kde na pár hektarech pěstují nedostatkové
ovoce a nebo se věnují pěstování sazenic stromů a keřů.
Na malé ploše tak vyprodukují násobně větší hodnotu, než kdyby tam měli pšenici, kterou pěstují ti na těch lánech polí moderní technikou a v Polsku dotovanými umělými
hnojivy a chemií.
Odpovědět
na polích hospodařilo jako třeba v Rakousku. V Rakousku a
jinde je to o tom, jak to bývalo kdysi i u nás, když tu
hospodařili takzvaní kovozemědělci. Každý mimo své práce,
která ho živila, měl i své políčko a na něm pracoval ve
volném čase. Na čem ale budou pracovat lidé z měst a jak
dlouho to budou ochotni dělat ti vesničané? Víte třeba
jak se za posledních 30 let mění Polsko? Z dvaceti velkých sedláků na vesnici jsou tři a buď půdu ostatních koupili
a nebo ji mají propachtovanou. Tytam jsou meze a cesty
mezi políčky mnoha vlastníků, které ten jediný přeoral
stejně, jako kdysi JZD. Koupil velkozáběrové stroje místo
starých Ursusů a horských kombajnů koupených jako šrot v
Rakousku. Už neorá dvěma radlicemi, ale sedmi a více
a kombajn má zbrusu nový se záběrem takovým, že by tu původní nudličku pole sklidil jedním přejezdem. Idealizujete si to, co ekonomicky zaniká i tam a zatím to tam přetrvává
díky dotacím, nostalgii a držbě půdy jako investici. Zbavit
se půdy nikdo nechce, protože na rozdíl od peněz na účtu
neztrácí hodnotu a zájem o jednu nudličku pole z pěti
nemá ani ten statkář. I u nás vás jako vlastníka "nudličky"
určitě stále bombardují spekulanti scelující vykoupené
nudličky a měnící je za jiné pozemky určené k zástavbě.
Nechci vám brát iluze, ale konkurenceschopné zemědělství
je stejné, jako každé jiné podnikání, kde malí zanikají a
vítězí ti velcí. Pokud se to někdo snaží zastavit žumpou
na dotace, tak to nezastaví, protože je to logicky marné!
Podpořme raději vynětí neplodných okrajů z hlavní produkce
a jejich převedení na sice udržované, ale neprodukční pole
ve formě biopásů a trvale zatravněných ploch. Nesnažme se
o neefektivní kouskování polí bez rozmyslu a podpořme jen meze chránící pole před erozí podle nových podmínek v krajině. Napříč pozemky desítek vlastníků je mez nereálná a i k tomu musí společnost směřovat. Buď jeden vlastník, nebo
desítky s omezením vlastnických práv, což asi neprojde.
Na mapy nekoukejte, ale koukejte na množství dotací, na
produktivitu práce a na vlastnické vztahy, o kterých vám
tu píšu. Pro malé sedláky je možnost specializace, jako
v tom Polsku, kde na pár hektarech pěstují nedostatkové
ovoce a nebo se věnují pěstování sazenic stromů a keřů.
Na malé ploše tak vyprodukují násobně větší hodnotu, než kdyby tam měli pšenici, kterou pěstují ti na těch lánech polí moderní technikou a v Polsku dotovanými umělými
hnojivy a chemií.
Pe
Petr
10.11.2023 11:17 Reaguje na Břetislav MachačekJak jsem říkal, to už si musíme vybrat. Jestli přírodu, nebo byznys a peníze.
Jen na takovéhle ukázce vývoje zemědělství poněkud pokulhává zde častá teorie, že nejprve je nutné zbohatnout, aby byly peníze na ochranu přírody. Ano, někdy to možná platí, jindy (jako tady) ne. Spoléhat na to tedy nejde. Člověk totiž nikdy nemá dost.
Odpovědět
Jen na takovéhle ukázce vývoje zemědělství poněkud pokulhává zde častá teorie, že nejprve je nutné zbohatnout, aby byly peníze na ochranu přírody. Ano, někdy to možná platí, jindy (jako tady) ne. Spoléhat na to tedy nejde. Člověk totiž nikdy nemá dost.
Jakub Graňák
10.11.2023 17:32 Reaguje na Břetislav MachačekLžete:
"Více než 95 procent polské půdy využívá soukromý sektor, z něj 87 procent představují rodinné farmy. Veřejný sektor, vlastnící jen pět procent zemědělské půdy, zahrnuje státní podniky nebo podniky, kde státní vlastnictví převažuje.
Charakteristickým rysem polského zemědělství, v němž v roce 2023 hospodařilo 1 853 000 zemědělských subjektů, je velký rozdíl ve velikosti hospodářství, a to od jednoho hektaru po několik tisíc hektarů. Největší zemědělské podniky jsou farmy ve vlastnictví státu. Privátních zemědělských podniků je 1 850 500, přičemž průměrná polská farma hospodaří na 7,4 ha zemědělské půdy. Přitom jsou patrné regionální rozdíly: například v jižním Polsku je průměrná velikost farmy 3,3 ha, zatímco v severozápadním Polsku přesahuje průměrná výměra 20 ha."
A přesto jsou násobně konkurenceschopnější než my a proč? Protože nedali prostor zdevastovat svůj obor komunistickým "odborníkům" jako jste vy.
Odpovědět
"Více než 95 procent polské půdy využívá soukromý sektor, z něj 87 procent představují rodinné farmy. Veřejný sektor, vlastnící jen pět procent zemědělské půdy, zahrnuje státní podniky nebo podniky, kde státní vlastnictví převažuje.
Charakteristickým rysem polského zemědělství, v němž v roce 2023 hospodařilo 1 853 000 zemědělských subjektů, je velký rozdíl ve velikosti hospodářství, a to od jednoho hektaru po několik tisíc hektarů. Největší zemědělské podniky jsou farmy ve vlastnictví státu. Privátních zemědělských podniků je 1 850 500, přičemž průměrná polská farma hospodaří na 7,4 ha zemědělské půdy. Přitom jsou patrné regionální rozdíly: například v jižním Polsku je průměrná velikost farmy 3,3 ha, zatímco v severozápadním Polsku přesahuje průměrná výměra 20 ha."
A přesto jsou násobně konkurenceschopnější než my a proč? Protože nedali prostor zdevastovat svůj obor komunistickým "odborníkům" jako jste vy.
JS
Jarek Schindler
11.11.2023 08:27 Reaguje na Jakub GraňákVelikost farem je u nás největší v rámci celé EU. Pokud si dobře pamatuji tak je to přes 100 ha. Tedy minimálně 5 x vetší než v okolních zemích. Navíc je to podáváno jako konkurenční výhoda. Jak dlouho se ještě budeme vymmlouvat na "komunistické odborníky?
Odpovědět
Jakub Graňák
11.11.2023 14:01 Reaguje na Jarek SchindlerNebýt kolektivizace (kdopak že ji prosadil?) tak je u nás velikost farem srovnatelná s okolními zeměmi - nebo snad ne? To není žádná výmluva, nýbrž konstatování holého faktu. Jak by jste to chtěl napravit? Jen do toho, hořím nedočkavostí co z vás vypadne - jen nezapomeňte, že mě rohlíkem neopijete, dobu "porevoluční" kdy se do oboru snažili vstoupit "noví" farmáři jsem si zažil na vlastní kůži, a světe div se dojebaly nás úplně ty samé bolševické kurvy, jako předúnorové kulaky... jaká náhodička, že?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.11.2023 07:03 Reaguje na Jakub GraňákTak samozřejmě, kolektivizace a padesátá léta minulého století. Ještě že je ten současný stav na co svést. To je také konstatování. No a posledních třicet let ty bolševické ..... brání českému " farmáři" smyslupně hospodařit? Jak dlouho se na ně ještě chcete vymlouvat? No a noví farmáři? Když eko..... vymyslí ekopaliva tak se český farmář může zbláznit protože ekopaliva sypou. Tak hurá s nimi na pole. Čím větší pole tím větší zisk. Vždy jsme tady měli před sedmdesáti lety kolektivizaci tak co vlastně chcete. Ten soc blok s kolektivizací zahrnoval i další země a je zajímavé, že "obří" farmy zůstali pouze u nás.
Odpovědět
Jakub Graňák
12.11.2023 07:39 Reaguje na Jarek SchindlerU nás měla kolektivizace jedno výrazné specifikum (narozdíl od ostatních zemí soc bloku) a to násilné vysidlování - to nikde jinde neproběhlo, tudíž naprosté vykořenění a likvidace tradice... asi se těžko vrátíte na grunt po dědovi, do kterého nikdo 40 let nevrazil ani korunu a navíc je na druhém konci republiky...
Použiju jednoduchý příklad: někdo vám pokácí třísetletý dub - jak dlouho se budete vymlouvat na to, že na jeho místě už nestojí nový třísetletý dub? - to je naprosto pomýlená argumentace
Ptám se podruhé - jak to chcete napravit?
Odpovědět
Použiju jednoduchý příklad: někdo vám pokácí třísetletý dub - jak dlouho se budete vymlouvat na to, že na jeho místě už nestojí nový třísetletý dub? - to je naprosto pomýlená argumentace
Ptám se podruhé - jak to chcete napravit?
JS
Jarek Schindler
12.11.2023 18:07 Reaguje na Jakub GraňákTak jo, na třetině území násilně odsunuti sudetští němci. To máte pravdu. Jinak s dalším vykořeňováním sedláků a jejich vysídlováním to není tak jak píšete. Vy to podáváte tak, že každý větší sedlák byl odsunut. Tak to tedy v žádném případě nebylo. V celé ČR se jednalo o max stovky případů. No a restituce? Jinak ten třistaletý dub , pokud tam již dávno nemáte náhradníka tam bude opět za třista let. Pokud je něco pomýlené tak tento váš příklad. No a můžete se ptát i po třetí. Já to nezpůsobil a nejsem ani farmář, tak nevím co bych měl napravovat. Bude to samozřejmě v nastavení dotací a to hlavně na to eko. Pokud budou dotovány farmy do 30 ha s velikostí jednoho pole 1 ha, tak ty farmy tady budeme mít.
Odpovědět
Jakub Graňák
13.11.2023 13:15 Reaguje na Jarek SchindlerVysídleno 4000 rodin, další, které byly vysidlovány v rámci rozhodnutí na obecní úrovni (poté kam tato agenda přešla po r 1953) nedohledatelné-skartováno. Jen za první rok platnosti "zákona" odsouzeno přes 50 000 sedláků a nahnáno na uran...
Já to taky nezpůsobil a nejsem ani farmář tak nevím na co se ve Vašich očích mám vymlouvat.
Aby byly více dotovány farmy do 30 ha tak budete muset prvně zlikvidovat podniky nad tuto výměru - přeju mnoho úspěchu, jistě získáte všeobecnou podporu.
Možná Vám poněkud nedochází, že v této věci jsme na stejné lodi, nicméně návrat do doby, kdy tady byli třicetihektaroví sedláci, není možný. Tak nestarujte do mně, ale třeba do Machačka, který rozorávání a postupující industrializaci oboru tady po roky adoruje...
Poněvadž opět volíte konfrontační tón, tak se Vám přizpůsobuji: Je to už bezmála 70 let od doby co byly rozorány meze, remízy... co vám jako myslivcům brání potřebné pozemky vykupovat a zakládat tam mimolesní zeleň? Jak dlouho se ještě budete vymlouvat na zemědělce? - (myšleno jako lakonická ironie:-))
Odpovědět
Já to taky nezpůsobil a nejsem ani farmář tak nevím na co se ve Vašich očích mám vymlouvat.
Aby byly více dotovány farmy do 30 ha tak budete muset prvně zlikvidovat podniky nad tuto výměru - přeju mnoho úspěchu, jistě získáte všeobecnou podporu.
Možná Vám poněkud nedochází, že v této věci jsme na stejné lodi, nicméně návrat do doby, kdy tady byli třicetihektaroví sedláci, není možný. Tak nestarujte do mně, ale třeba do Machačka, který rozorávání a postupující industrializaci oboru tady po roky adoruje...
Poněvadž opět volíte konfrontační tón, tak se Vám přizpůsobuji: Je to už bezmála 70 let od doby co byly rozorány meze, remízy... co vám jako myslivcům brání potřebné pozemky vykupovat a zakládat tam mimolesní zeleň? Jak dlouho se ještě budete vymlouvat na zemědělce? - (myšleno jako lakonická ironie:-))
JS
Jarek Schindler
13.11.2023 14:01 Reaguje na Jakub GraňákProč jsem asi poukázal na sudetské němce? Dnes jsou sedláci i "s kořeny v rodné hroudě" i v těch bývalých Sudetech.
Oni snad myslivci v rámci možností nezakládají biopásy, zvěřní polička atd. U nás sice nějaké plodonosné dřeviny vysazujeme i mimo les ale jinak jsme spíš rádi za každou nezalesněnou loučku která je normálně obhospodařována a není oplocena a dosraná od dobytka.
Tady jsme ale pod článkem o zarůstání krajiny. Divím se, že u nás něco vůbec může zarůst když zvěř všechno sežere. Zajímalo by mě jak to potom jde dohromady s požadavkem na ponechání 10% rozlohy ČR v bezzásahovém režimu na "zdivočení". Na zemědělce se nevymlouvám. Jen poukazuji na fakt, že za škody zvěří si svým hospodařením mohou z velké části sami.
Odpovědět
Oni snad myslivci v rámci možností nezakládají biopásy, zvěřní polička atd. U nás sice nějaké plodonosné dřeviny vysazujeme i mimo les ale jinak jsme spíš rádi za každou nezalesněnou loučku která je normálně obhospodařována a není oplocena a dosraná od dobytka.
Tady jsme ale pod článkem o zarůstání krajiny. Divím se, že u nás něco vůbec může zarůst když zvěř všechno sežere. Zajímalo by mě jak to potom jde dohromady s požadavkem na ponechání 10% rozlohy ČR v bezzásahovém režimu na "zdivočení". Na zemědělce se nevymlouvám. Jen poukazuji na fakt, že za škody zvěří si svým hospodařením mohou z velké části sami.
Jakub Graňák
13.11.2023 14:49 Reaguje na Jarek SchindlerS těma nezalesněnýma loukama máte 100 % recht, u nás na druhé straně přes kopečky je to to samé (i když asi ne v takové míře jako na jesenicku). Že zvěř všecko sežere je spíš asi místní záležitost (roviny, úvaly...), my máme les plný semenáčů, stačilo trochu prosvětlit, ale na tom už jsme se tu shodli dávno...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.11.2023 19:19 Reaguje na Jakub GraňákJá někde tvrdím, že v Polsku hospodaří na půdě stát?
Já přece píšu, že statkáři skupují půdu těch menších, kteří jdou pracovat raději do průmyslu, protože pár ha polí je sice uživí, ale vytloukají klín klínem. Víte třeba, že ti malí jdou cestou
specializace na nedostatkovou a nebo pracnou
produkci? Vy si myslíte, že uživíte kombajn na
20 ha při střídání plodin, kdy budete potřebovat
i jiné stroje a jiné kombajny? Spoléhat se, že
vám soused- konkurent sklidí pšenici v optimální
zralosti je risk a taky se stává, že vám to
schválně nesklidí a vy mu po krachu pole prodáte.
Tak nějak to tam už dnes funguje a bude hůře,
protože se bude majetek stále více koncentrovat
do větších celků, protože proevropská vláda už
nemusí podporovat venkov tak, jako ta předchozí, která ho měla jako svoji voličskou základnu.
Myslím si, že zlaté časy podpory rolníků v Polsku
pomalu skončí. Ruku na srdce, vy si opravdu
myslíte, že ta průměrní "farma" s 3,3 ha je na
uživení? Proboha 2 ha měl děda jako kovozemědělec za 1. republiky , neměl ani na koně k orání a
kosili vše ručně, protože samovaz byl drahý a
pouze pro velké sedláky. Aby nám sedlák pole
pooral, tak celá rodina chodila týden jednotit řepu. Peníze totiž nechtěl, ale chtěl levnou
pracovní sílu. Jinak si "znalče" Polska zjistěte,
jaké výhody mají proti našim zemědělcům státem
poskytnuty jejich zemědělci a pochopíte i ty
ceny produkce. Před zavedením těchto výhod měli
některé produkty dražší, než my a pročpak se asi brání levným dovozům z Ukrajiny a naše vláda nikoliv? Převis nabídky nad poptávkou tlačí ceny dolů i v Polsku a je otázkou, kde je hranice rentability. Pokud funguji na hraně krachu, tak
může záhy přijít a neinvestuji do strojů a do
nových technologií. Pokud si myslíte, že je
budoucností farma s 5 ha, pěti kravami a kydáním hnoje vidlemi, tak vás hluboce lituji. Tudy cesta nevede!
Odpovědět
Já přece píšu, že statkáři skupují půdu těch menších, kteří jdou pracovat raději do průmyslu, protože pár ha polí je sice uživí, ale vytloukají klín klínem. Víte třeba, že ti malí jdou cestou
specializace na nedostatkovou a nebo pracnou
produkci? Vy si myslíte, že uživíte kombajn na
20 ha při střídání plodin, kdy budete potřebovat
i jiné stroje a jiné kombajny? Spoléhat se, že
vám soused- konkurent sklidí pšenici v optimální
zralosti je risk a taky se stává, že vám to
schválně nesklidí a vy mu po krachu pole prodáte.
Tak nějak to tam už dnes funguje a bude hůře,
protože se bude majetek stále více koncentrovat
do větších celků, protože proevropská vláda už
nemusí podporovat venkov tak, jako ta předchozí, která ho měla jako svoji voličskou základnu.
Myslím si, že zlaté časy podpory rolníků v Polsku
pomalu skončí. Ruku na srdce, vy si opravdu
myslíte, že ta průměrní "farma" s 3,3 ha je na
uživení? Proboha 2 ha měl děda jako kovozemědělec za 1. republiky , neměl ani na koně k orání a
kosili vše ručně, protože samovaz byl drahý a
pouze pro velké sedláky. Aby nám sedlák pole
pooral, tak celá rodina chodila týden jednotit řepu. Peníze totiž nechtěl, ale chtěl levnou
pracovní sílu. Jinak si "znalče" Polska zjistěte,
jaké výhody mají proti našim zemědělcům státem
poskytnuty jejich zemědělci a pochopíte i ty
ceny produkce. Před zavedením těchto výhod měli
některé produkty dražší, než my a pročpak se asi brání levným dovozům z Ukrajiny a naše vláda nikoliv? Převis nabídky nad poptávkou tlačí ceny dolů i v Polsku a je otázkou, kde je hranice rentability. Pokud funguji na hraně krachu, tak
může záhy přijít a neinvestuji do strojů a do
nových technologií. Pokud si myslíte, že je
budoucností farma s 5 ha, pěti kravami a kydáním hnoje vidlemi, tak vás hluboce lituji. Tudy cesta nevede!
Jakub Graňák
12.11.2023 07:56 Reaguje na Břetislav MachačekJednoduchá odpověď:
Polsko - plně soběstačné v produkci ovoce a zeleniny, obilnin, masa... a v případě ovoce a zeleniny i světově významný exportér...
Čr - produkce ovoce a zeleniny - soběstačnost 30%, masa 50, obilí 149% - proč? protože nevhodná struktura - tisícihektarové podniky nemají sebemenší vůli produkovat něco jiného, než obilí.
" Jinak si "znalče" Polska zjistěte,
jaké výhody mají proti našim zemědělcům státem
poskytnuty jejich zemědělci a pochopíte i ty
ceny produkce." - ty výhody vycházejí z počtu lidí, které zemědělství živí (voličská základna, někde kolem 10% populace) - u nás byla do jisté doby také tak vysoká, jaké důsledky měla její likvidace je pak otázkou chápání kauzality, kterou vy nedisponujte, tudíž nemá smysl se o tom ani rozepisovat.
Odpovědět
Polsko - plně soběstačné v produkci ovoce a zeleniny, obilnin, masa... a v případě ovoce a zeleniny i světově významný exportér...
Čr - produkce ovoce a zeleniny - soběstačnost 30%, masa 50, obilí 149% - proč? protože nevhodná struktura - tisícihektarové podniky nemají sebemenší vůli produkovat něco jiného, než obilí.
" Jinak si "znalče" Polska zjistěte,
jaké výhody mají proti našim zemědělcům státem
poskytnuty jejich zemědělci a pochopíte i ty
ceny produkce." - ty výhody vycházejí z počtu lidí, které zemědělství živí (voličská základna, někde kolem 10% populace) - u nás byla do jisté doby také tak vysoká, jaké důsledky měla její likvidace je pak otázkou chápání kauzality, kterou vy nedisponujte, tudíž nemá smysl se o tom ani rozepisovat.
BM
Břetislav Machaček
12.11.2023 19:38 Reaguje na Jakub GraňákZkuste se polských rolníků zeptat na placení zdravotního a důchodového pojištění, na daně ze zemědělské půdy, na ceny dotovaných hnojiv a postřiků. No a na to, jaké podmínky si vyjednali při
vstupu do EU. To jsou rovné podmínky s našimi? Vyjednané kvóty jim umožnily
nesnižovat produkci a nadstandardně
podporovat zemědělce. Umožnit totéž našim, tak se asi budete divit. Totéž
se děje i ve starých zemích EU a pouze
naše vlády se chovají k zemědělcům tak, jako by chtěli ty velké co nejdříve zlikvidovat a všechna pole aby vykoupili cizinci. Je to ale mýlka, protože prví
v pořadí budou ti malí, i kdyby se jim
dotace cpaly horem, dolem. Je to marné,
protože velcí přežijí díky efektivitě
své činnosti na rozdíl od těch, kteří
bez dotací nepřežijí ani rok. Zkuste se
jich též zeptat, za kolik u nich pracují
lidé v ovocnářství, protože jinou práci
neseženou a to na to najímají Ukrajince.
Založit podnikání na levné pracovní síle
je dočasná výhoda a dotace stojí na
hlíněných nohách, protože nová vláda ke
svým nevoličům už tak štědrá být nemusí.
To bude mazec, až pramen dotací vyschne
a budou odvádět to, od čeho byli dosud osvobozeni. Že se to nestane? Rozvíjející
se polský průmysl potřebuje pracovní sílu
umrtvenou v neefektivní zemědělství a to
bude nejsnazší cesta, jak ji odtamtud získat. To všechno, co u nás proběhlo v padesátých letech, je čeká nyní, včetně
scelování polí a odchodu zemědělců do
průmyslu.
Odpovědět
vstupu do EU. To jsou rovné podmínky s našimi? Vyjednané kvóty jim umožnily
nesnižovat produkci a nadstandardně
podporovat zemědělce. Umožnit totéž našim, tak se asi budete divit. Totéž
se děje i ve starých zemích EU a pouze
naše vlády se chovají k zemědělcům tak, jako by chtěli ty velké co nejdříve zlikvidovat a všechna pole aby vykoupili cizinci. Je to ale mýlka, protože prví
v pořadí budou ti malí, i kdyby se jim
dotace cpaly horem, dolem. Je to marné,
protože velcí přežijí díky efektivitě
své činnosti na rozdíl od těch, kteří
bez dotací nepřežijí ani rok. Zkuste se
jich též zeptat, za kolik u nich pracují
lidé v ovocnářství, protože jinou práci
neseženou a to na to najímají Ukrajince.
Založit podnikání na levné pracovní síle
je dočasná výhoda a dotace stojí na
hlíněných nohách, protože nová vláda ke
svým nevoličům už tak štědrá být nemusí.
To bude mazec, až pramen dotací vyschne
a budou odvádět to, od čeho byli dosud osvobozeni. Že se to nestane? Rozvíjející
se polský průmysl potřebuje pracovní sílu
umrtvenou v neefektivní zemědělství a to
bude nejsnazší cesta, jak ji odtamtud získat. To všechno, co u nás proběhlo v padesátých letech, je čeká nyní, včetně
scelování polí a odchodu zemědělců do
průmyslu.
Jakub Graňák
13.11.2023 13:17 Reaguje na Břetislav MachačekTy výhody vycházejí z počtu lidí, které zemědělství živí (voličská základna, někde kolem 10% populace) - u nás byla do jisté doby také tak vysoká, jaké důsledky měla její likvidace je pak otázkou chápání kauzality, kterou vy nedisponujte, tudíž nemá smysl se o tom ani rozepisovat.
Čemu jste nerozuměl? Zajděte za někým, kdo rozumí psanému textu, aby vám to vysvětlil...
Odpovědět
Čemu jste nerozuměl? Zajděte za někým, kdo rozumí psanému textu, aby vám to vysvětlil...
RP
Radim Polášek
10.11.2023 10:18Krajina zarůstá, protože zmizely ekonomické modely, které tu krajinu udržovaly.
Před komunisty to byli vesničtí chudí.
Kvalitní pole, louky a lesy ve větších lánech měli zabraní velkostatkáři a velcí a střední sedláci, kteří na nich dosahovali, často velmi moderními metodami intenzívního zemědělství, velmi vysoké produktivity. Vesnické bezzemky - domkáře a drobné sedláky živilo z velké části drobné hospodářství, slepice, králíky a možná nějaká koza nebo ovce, ale na shánění krmiva pro tyto zvířata neměli dostatek svých pozemků. Využívali vesnické společné pastviny, což byly z různého důvodu málo plodné pozemky, o které tak žádný větší sedlák neměl zájem a v minulých staletích je tak nikdo takový nezískal a takzvaně je nezúrodnil. A potom vyžínali - paběrkovali všelijaké kousky zeleně jiných vlastníků a s jejich dovolením. Větších sedláků, kterým se nějaké členité malé kousky nevyplácelo vysíkat nebo obdělávat nebo nesedláků, kterým se tak starali o vzhled jejich pozemku. Například nějaká farní zahrada atd. Dále tam byli všelijací řemeslníci, kteří suroviny pro svou brali z přírody a tudíž měli zájem na udržování krajiny v průchodím nezarosteném stavu. Třeba košíkáři, kteří sklízeli proutí z hlavatých vrb a další. Tím vlastně vytvořili ty přírodní nebo polopřírodní jen "slabě" produkční drobné krajinné prvky, které tvořili kostru krajiny.
Za komunistů to pak byli nejdřív sedláci, kteří dali do družstva všechny nebo téměř všechny pole a louky, ale udrželi si nějaké domácí zvířectvo, které potřebovalo krmit. A vysíkali a čistili tak všelijaké kousky krajiny, které družstvo nezabralo. Později, od sedumdesátých let začali samotní komunisté oficiálně podporovat drobné samozásobení masem z domácích chovů a tak se to vysíkávání a udržování té části krajiny, která nebyla rozoraná JZD, udrželo nebo snad i ještě zvětšilo.
Ovšem po Sametu to všechno skončilo, protože drobní chovatelé vesměs skončili a ta krajina mimo intenzívně zemědělsky obdělávanou plochu tak začala zarůstat.
Je tedy nutné vytvořit nový dlouhodobě životaschopný ekonomický model, jak to zarůstání krajiny limitovat a udržovat tu krajinu v předkomunistické nebo i trochu té komunistické nezarostené kvalitě. A třeba snadno průchozí pro lidi atd.
Odpovědět
Před komunisty to byli vesničtí chudí.
Kvalitní pole, louky a lesy ve větších lánech měli zabraní velkostatkáři a velcí a střední sedláci, kteří na nich dosahovali, často velmi moderními metodami intenzívního zemědělství, velmi vysoké produktivity. Vesnické bezzemky - domkáře a drobné sedláky živilo z velké části drobné hospodářství, slepice, králíky a možná nějaká koza nebo ovce, ale na shánění krmiva pro tyto zvířata neměli dostatek svých pozemků. Využívali vesnické společné pastviny, což byly z různého důvodu málo plodné pozemky, o které tak žádný větší sedlák neměl zájem a v minulých staletích je tak nikdo takový nezískal a takzvaně je nezúrodnil. A potom vyžínali - paběrkovali všelijaké kousky zeleně jiných vlastníků a s jejich dovolením. Větších sedláků, kterým se nějaké členité malé kousky nevyplácelo vysíkat nebo obdělávat nebo nesedláků, kterým se tak starali o vzhled jejich pozemku. Například nějaká farní zahrada atd. Dále tam byli všelijací řemeslníci, kteří suroviny pro svou brali z přírody a tudíž měli zájem na udržování krajiny v průchodím nezarosteném stavu. Třeba košíkáři, kteří sklízeli proutí z hlavatých vrb a další. Tím vlastně vytvořili ty přírodní nebo polopřírodní jen "slabě" produkční drobné krajinné prvky, které tvořili kostru krajiny.
Za komunistů to pak byli nejdřív sedláci, kteří dali do družstva všechny nebo téměř všechny pole a louky, ale udrželi si nějaké domácí zvířectvo, které potřebovalo krmit. A vysíkali a čistili tak všelijaké kousky krajiny, které družstvo nezabralo. Později, od sedumdesátých let začali samotní komunisté oficiálně podporovat drobné samozásobení masem z domácích chovů a tak se to vysíkávání a udržování té části krajiny, která nebyla rozoraná JZD, udrželo nebo snad i ještě zvětšilo.
Ovšem po Sametu to všechno skončilo, protože drobní chovatelé vesměs skončili a ta krajina mimo intenzívně zemědělsky obdělávanou plochu tak začala zarůstat.
Je tedy nutné vytvořit nový dlouhodobě životaschopný ekonomický model, jak to zarůstání krajiny limitovat a udržovat tu krajinu v předkomunistické nebo i trochu té komunistické nezarostené kvalitě. A třeba snadno průchozí pro lidi atd.
ss
SV
Slavomil Vinkler
10.11.2023 15:34 Reaguje na smějící se bestieNo a proto musí většina obyvatelstva zchudnout.
Odpovědět
BF
Bohumil Frouz
10.11.2023 15:03Souhlasím s vámi a jako příklad mohu uvést i státem řízené organizace jako například CHKO Kokořínsko.
Kdyby Mácha tento kraj viděl dnes ,zvracel by.
Všechna políčka a lužní louky jen zarostlé .
Rádoby ochrana ,která ničí i pískovcové podloží.
Odpovědět
Kdyby Mácha tento kraj viděl dnes ,zvracel by.
Všechna políčka a lužní louky jen zarostlé .
Rádoby ochrana ,která ničí i pískovcové podloží.
HH
Honza Honza
11.11.2023 06:55schází mi tady nějaký závěr, zobecnění, směřování někam (aby věda ekologie a přírodověda nebyly jen snůškou protikladných vzájemně si odporujících předpisů s pokutami za jejich porušování)
já vidím 2:
- veškeré činnosti by měly směřovat ke stabilizaci klimatu, boji proti oteplování a suchu. Mělo by se podporovat to, co progresi suchu brání: přírodní sukcese a zarůstání krajiny, která je jinak vysušená, určitě oteplování brání
- současný trend přírodovědců je nechat přírodu volně, volit co nejpřirozenější přírodní postupy, především pestrá příroda- tj. lokality i někde zarostlé, přehuštěné jinde volné, vypasené, s volbou těch nejpřirozenějších druhů, skladbou rostlin, pěstebních postupů atd. (tak se vedou i NP) s dostatkem organických zbytků. Částečně to platí i pro hospodářský les a pole aby byly co nejpřirozenější. Tento názor nutno poopravit, změnit: 1. příroda si k větší adaptaci na sucho sama nepomůže. 2. přírodu je třeba uměle vést k větší diverzifikaci, jinak samovolně podlehne sukcesi – viz tento článek. Ale tak, abychom nepopírali první axiom, který jsem uvedl- boj proti suchu, jinak naše opatření budou nesmyslná, protichůdná, tj. nikoli fanaticky, ale rozumně, tam, kde je to smyslplné, výhodné – např. vytvářet pastviště (vyklučovat keře) nikoli na suchých vyprahlých lokalitách, ale tam, kde je vlhko.
- vidím ještě třetí poznatek: všechny tyto bohumilé ekolog. aktivity, včetně těch popsaných ve článku, musí někdo dělat, musí mít na to peníze. Aby krajina prospívala, musí mít i hospodářský význam, přinášet peníze. Opatření musí být v souladu s možnostmi hospodářů- lesníků a zemědělců, musí jim něco přinášet. Zalesnění mezí, rozčleňování polí musí přinášet i hosp. zisk, nekvalitní pionýrské stromy v lesích musí také někdo vykoupit – třeba na palivo. V této souvislosti je potřebná i podpora úřadů- ne samé příkazy, zákazy, úřední postupy, souhlas souseda - se zřízením močálu, jezírka, s ořezáním vrb na hlavaté vrby, vyklučení zarostlého sadu, ořezání stromu – nedostal náhodou p. Brodecký pokutu za nedovolené kácení náletových stromů?
Odpovědět
já vidím 2:
- veškeré činnosti by měly směřovat ke stabilizaci klimatu, boji proti oteplování a suchu. Mělo by se podporovat to, co progresi suchu brání: přírodní sukcese a zarůstání krajiny, která je jinak vysušená, určitě oteplování brání
- současný trend přírodovědců je nechat přírodu volně, volit co nejpřirozenější přírodní postupy, především pestrá příroda- tj. lokality i někde zarostlé, přehuštěné jinde volné, vypasené, s volbou těch nejpřirozenějších druhů, skladbou rostlin, pěstebních postupů atd. (tak se vedou i NP) s dostatkem organických zbytků. Částečně to platí i pro hospodářský les a pole aby byly co nejpřirozenější. Tento názor nutno poopravit, změnit: 1. příroda si k větší adaptaci na sucho sama nepomůže. 2. přírodu je třeba uměle vést k větší diverzifikaci, jinak samovolně podlehne sukcesi – viz tento článek. Ale tak, abychom nepopírali první axiom, který jsem uvedl- boj proti suchu, jinak naše opatření budou nesmyslná, protichůdná, tj. nikoli fanaticky, ale rozumně, tam, kde je to smyslplné, výhodné – např. vytvářet pastviště (vyklučovat keře) nikoli na suchých vyprahlých lokalitách, ale tam, kde je vlhko.
- vidím ještě třetí poznatek: všechny tyto bohumilé ekolog. aktivity, včetně těch popsaných ve článku, musí někdo dělat, musí mít na to peníze. Aby krajina prospívala, musí mít i hospodářský význam, přinášet peníze. Opatření musí být v souladu s možnostmi hospodářů- lesníků a zemědělců, musí jim něco přinášet. Zalesnění mezí, rozčleňování polí musí přinášet i hosp. zisk, nekvalitní pionýrské stromy v lesích musí také někdo vykoupit – třeba na palivo. V této souvislosti je potřebná i podpora úřadů- ne samé příkazy, zákazy, úřední postupy, souhlas souseda - se zřízením močálu, jezírka, s ořezáním vrb na hlavaté vrby, vyklučení zarostlého sadu, ořezání stromu – nedostal náhodou p. Brodecký pokutu za nedovolené kácení náletových stromů?
PB
Pavel Brodecký
11.11.2023 09:27 Reaguje na Honza Honza1. P. Brodecký (ani ČSOP) nedostal pokutu za nedovolené kácení, protože měl nadšený souhlas vlastníka, souhlas obce, souhlas orgánu ochrany přírody, prováděl to mimo hnízdní dobu ptáků, prováděl to cíleně s ponecháním solitér či ostrůvků kžoví pro podporu ptactva, toulavého stínu, mykorhizy či pestrosti lokality
2. V ekologii panuje docela konsenzus ohledně zarůstání krajiny, sukcese či vývoje krajiny v postglaciálu a antropogenních vlivů na krajinu především v postglaciálu. Není to tedy snůška protichůdností. A ano vzhledem k vývoji a výsledkům různých vědních disciplín se názory časem mění - např. před nevelkými desítkami let se maloplošky vyhlašovaly s cílem, aby se ochránily tyto lokality před nepříznivými zásahy člověka a ponechal se v nich vývoj přírodě (ve které ale chybí oheň či velcí býložravci) - území tak často zarostla a cílové druhy, pro které byla území chráněna, zmizely.
3. Článek vznikl jako ukázka, co mohou přínosného lidé dělat pro druhovou pestrost naší přírody - ne jen vzdychat, jak bývalo dřív spousta motýlů a zajíců a čehokoliv dalšího.
4. Článek vznikl i jako lehce rozšiřující reakce na nedávný článek p. Hejdy, který mohl pro mnohé vyznít jinak. Není v možnostech státní ochrany přírody ochránit pestrost přírody tak, že budou všude maloplošky jako udržované či neudržované hotspoty biodiverzity. Aspoň něco málo je potřeba jakoukoliv formou dělat v celé krajině, aby se využil potenciál těch udržovaných ostrůvků biodiverzity, odkud se druhy mohou šířit zpět do volné krajiny.
5. Článek vznikl i jako reakce na dlouhodobou adoraci kultu stromu, kdy se předraženě Sázejí Česka, srdcervoucí výsadbou stromů s balem a zapěstovanými korunami za účasti fotoaparátů osazují poslední volné loučky a pokácení i nebezpečného rozpadajícho se topolu někde u cesty vyvolá nenávistné komentáře a dehonestování toho, kdo to povolil, aby předcházel úrazu spoluobčanů. Ano, pro pestrost a odolnost krajiny je sázení stromů potřeba, ale ideálně podél silnic, cest, bývalých polňaček na podporu diverzifikace unifikované krajiny.
6. Článek vznikl i jako poděkování těm, kteří se o poslední pestré zbytky míst ve volné krajině fyzicky starají - tedy některým pobočkám ČSOP, Brontosaurů, skautů a dalším místním spolků a sdružením, i některým zemědělcům či drobným (i větším) vlastníkům půdy. A nutno zmínit, na základě pár reakcí v diskuzi, že poděkování patří i MŽP za alespoň nějakou podporu těchto spolků.
7. Závěr, ať si každý udělá sám. Pokud závěrem bude, že by někdo rád přiložil i ruku k dílu, kontakty na ČSOP, Skautské patronáty, Brontosaury, ČSO a další se dají ve veřejném prostoru snadno dohledat. Včetně odborných rad či metodik, jak třeba prospět svému pozemku. Čím pestřejší krajina, tím pestřejší život. A nikdo jiný to za nás neudělá.
Odpovědět
2. V ekologii panuje docela konsenzus ohledně zarůstání krajiny, sukcese či vývoje krajiny v postglaciálu a antropogenních vlivů na krajinu především v postglaciálu. Není to tedy snůška protichůdností. A ano vzhledem k vývoji a výsledkům různých vědních disciplín se názory časem mění - např. před nevelkými desítkami let se maloplošky vyhlašovaly s cílem, aby se ochránily tyto lokality před nepříznivými zásahy člověka a ponechal se v nich vývoj přírodě (ve které ale chybí oheň či velcí býložravci) - území tak často zarostla a cílové druhy, pro které byla území chráněna, zmizely.
3. Článek vznikl jako ukázka, co mohou přínosného lidé dělat pro druhovou pestrost naší přírody - ne jen vzdychat, jak bývalo dřív spousta motýlů a zajíců a čehokoliv dalšího.
4. Článek vznikl i jako lehce rozšiřující reakce na nedávný článek p. Hejdy, který mohl pro mnohé vyznít jinak. Není v možnostech státní ochrany přírody ochránit pestrost přírody tak, že budou všude maloplošky jako udržované či neudržované hotspoty biodiverzity. Aspoň něco málo je potřeba jakoukoliv formou dělat v celé krajině, aby se využil potenciál těch udržovaných ostrůvků biodiverzity, odkud se druhy mohou šířit zpět do volné krajiny.
5. Článek vznikl i jako reakce na dlouhodobou adoraci kultu stromu, kdy se předraženě Sázejí Česka, srdcervoucí výsadbou stromů s balem a zapěstovanými korunami za účasti fotoaparátů osazují poslední volné loučky a pokácení i nebezpečného rozpadajícho se topolu někde u cesty vyvolá nenávistné komentáře a dehonestování toho, kdo to povolil, aby předcházel úrazu spoluobčanů. Ano, pro pestrost a odolnost krajiny je sázení stromů potřeba, ale ideálně podél silnic, cest, bývalých polňaček na podporu diverzifikace unifikované krajiny.
6. Článek vznikl i jako poděkování těm, kteří se o poslední pestré zbytky míst ve volné krajině fyzicky starají - tedy některým pobočkám ČSOP, Brontosaurů, skautů a dalším místním spolků a sdružením, i některým zemědělcům či drobným (i větším) vlastníkům půdy. A nutno zmínit, na základě pár reakcí v diskuzi, že poděkování patří i MŽP za alespoň nějakou podporu těchto spolků.
7. Závěr, ať si každý udělá sám. Pokud závěrem bude, že by někdo rád přiložil i ruku k dílu, kontakty na ČSOP, Skautské patronáty, Brontosaury, ČSO a další se dají ve veřejném prostoru snadno dohledat. Včetně odborných rad či metodik, jak třeba prospět svému pozemku. Čím pestřejší krajina, tím pestřejší život. A nikdo jiný to za nás neudělá.
VK
Vaclav Kavka
11.11.2023 08:11Tady se ale sešlo milovníků křoví... takže:
1.Přírodní velkoplošná území, kde jednu z hlavních sil netvoří člověk, už u nás s výjimkou národních parků nemáme. S tím souvisí zmizení druhů těchto míst: medvěd, pratur, zubr, lesní kůň. Takže nechávat něco přírodě je hloupost.
2. Člověk se významně účastní na formování krajiny (u nás od mezolitu) a když najednou z velké části z krajiny zmizí, zmizí velká část její pestrosti.
3. Bezlesí do naší krajiny patří - odkud myslíte, že pochází černozem?
4. Ochrana se logicky zaměřuje na ty části, které jsou ohrožené. Homogenní křoviny to v současnosti nejsou. Naopak je to světlé bezlesí. Sady, pastviny, loučky. Ty nesou velkou část biodiverzity, která nemůže žít pod tlakem hnojiv a chemie kolem polí a ve tmě v lese. To se týká většiny druhů květin, pestrá hmyzí společenstva, atd.
Odpovědět
1.Přírodní velkoplošná území, kde jednu z hlavních sil netvoří člověk, už u nás s výjimkou národních parků nemáme. S tím souvisí zmizení druhů těchto míst: medvěd, pratur, zubr, lesní kůň. Takže nechávat něco přírodě je hloupost.
2. Člověk se významně účastní na formování krajiny (u nás od mezolitu) a když najednou z velké části z krajiny zmizí, zmizí velká část její pestrosti.
3. Bezlesí do naší krajiny patří - odkud myslíte, že pochází černozem?
4. Ochrana se logicky zaměřuje na ty části, které jsou ohrožené. Homogenní křoviny to v současnosti nejsou. Naopak je to světlé bezlesí. Sady, pastviny, loučky. Ty nesou velkou část biodiverzity, která nemůže žít pod tlakem hnojiv a chemie kolem polí a ve tmě v lese. To se týká většiny druhů květin, pestrá hmyzí společenstva, atd.
JS
Jarek Schindler
11.11.2023 09:06 Reaguje na Vaclav KavkaŘíká se , že jedna fotka je za tisíc slov. Řekl bych, že na fotkách autora je "v pořádku" pouze právě ta zarostlá plocha kterou musí vyřezat. Kolik takových ploch se v zemědělské krajině nachází?
1- Za zmizení některých velkých druhů je jednoznačně vysoká zalidněnost krajiny. I ty naše NP jsou opro zmiňované druhy malé.
2- Na fotkách je jasně vidět v čem spočívá pestrost krajiny.
3- Není na fotkách toho bezlesí celkem dost?
4- Kolik takových ploch homogeních křovin v zemědělských oblastech najdete? Kam se z naší krajiny ztrácí dřív tolik zastoupená, sucho a teplo snášejíci a na kvalitu půdy nenáročná růže šípková. No a těch druhů růží je u nás několik ( +10 druhů), z toho některé jsou v dnešní době již označeny za ohrožené či silně ohrožené. Kolik těch ohrožených druhů ve svaté válce proti zarůstání ochranáři vyřežou? A řeší to vůbec?
Odpovědět
1- Za zmizení některých velkých druhů je jednoznačně vysoká zalidněnost krajiny. I ty naše NP jsou opro zmiňované druhy malé.
2- Na fotkách je jasně vidět v čem spočívá pestrost krajiny.
3- Není na fotkách toho bezlesí celkem dost?
4- Kolik takových ploch homogeních křovin v zemědělských oblastech najdete? Kam se z naší krajiny ztrácí dřív tolik zastoupená, sucho a teplo snášejíci a na kvalitu půdy nenáročná růže šípková. No a těch druhů růží je u nás několik ( +10 druhů), z toho některé jsou v dnešní době již označeny za ohrožené či silně ohrožené. Kolik těch ohrožených druhů ve svaté válce proti zarůstání ochranáři vyřežou? A řeší to vůbec?
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2023 15:47 Reaguje na Jarek SchindlerBezlesí jako pole s řepkou a bezlesí jako pestrá step s trávou, bylinami (jako počáteční stádium) jsou zcela odlišné biotopy. Polí s řepkou je strašně (50%) , rezervací asi 0,4% z toho krátkostébelných květnatých stepí není ani 0,05%, na rozdíl od lesů 33% a zarostlých ploch 2%.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.11.2023 18:12 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž už chcete používat ty % tak si je nějdříve najděte a netahejte je z paty.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.11.2023 06:45 Reaguje na Slavomil VinklerOmyl. Polí s řepkou poslední dobou ubylo, viděl bych to tak max. do 20%. Řepka již zdaleka není lukrativní plodinou, ale její přínos jako zlepšující plodiny je zatím nenahraditelný.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2023 09:25 Reaguje na pavel peregrinAkorát ta nenahraditelná chemie bez které to neporoste.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.11.2023 19:22 Reaguje na Jarek SchindlerV podstatě neporoste jakákoliv jiná plodina, lépe řečeno, neporoste v míře, jaká je nutná pro ekonomickou záchovnost subjektu.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.11.2023 09:50 Reaguje na Vaclav KavkaAsi je to zbytočná námaha. Milovníci krovia a bezzásahu sa presvedčiť nedajú.Je to preto, že sme sa úplne odtrhli od prírody a prestali sme vlastnoručne kosiť lúky a vôbec vykonávať nejaké práce v prírode. Žijeme obklopení výdobytkami civilizácie a živí nás zopár ľudí pracujúcich vo veľkofarmách za pomoci výkonných strojov, masívneho nasadenia chémie a umelých hnojív. Málokto vie ako je namáhavé a náročné udržať pri živote malú lúčku alebo starý ovocný sad. Proces zarastania je nezvvratný a obnovenie lúky je naozaj veľmi zložitý proces. Pre priaznivcov sukcesných štádií mám dobrú správu. Absolútna väčšina drobných lúčok už zarástla - viď historická ortofotomapa. https://mapy.tuzvo.sk/hofm/ Takže budete mať čo ste chceli - všade veľké lány bez života a bez motýľov a k tomu namiesto prestrých lúčok plochy zarastené nekvalitným lesom . Totiž tie trnky, hlohy a šípky čo tak milujete sú tiež existenčne závislé od ľudskej činnosti. Bez ľudských zásahov budú zatienené a postupne nahradené brezou, osikou, vŕbou, hrabom a v neskorších štádiách bukom dubom alebo vo vyšších polohách smrekom.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2023 14:09 Reaguje na Vladimir MertanProblém bude spíš ve vašem chápání zásahů a bezzásahů. Jinak ty hlohy a hlavně šípky asi nicm, jen tak rychle nezastíní. Určitě ne vrba osika či buk. Smrk už vůbec ne. Vy ale asi nevíte proč, že?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.11.2023 22:29 Reaguje na Jarek SchindlerRychle možno nie, ale inak časom určite. Takých lokalít poznám fakt veľa.
Odpovědět
MH
Martin Horňák
11.11.2023 11:42Když se o něco přestaneme starat, tak to zpustne až se to rozpadne. Tyhle oázy přírody jsou něco jako hrady, je jich málo a zájem společnosti je nevalný. A tak to pustne. Zatímco na agroveletrhu je zástup odbivovatelů kombajnu s 9tkou lištou. Wov. Poslední zhasne.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2023 18:34Je to trochu zvláštní. Článek je o zarůstání krajiny, většina diskutujících taky přikyvuje jak strašně krajina zarůstá, až to vypadá že celá naše republika právě neproniknutelně zarostla. A přitom v článku se ono zlé zarůstání krajiny názorně ukazuje na klučení jediného maličkého kopečku s křovím mezi širými lány. Tohle je zarůstání krajiny? Jediné křoví široko daleko mezi poli?
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2023 19:03 Reaguje na PetrA jestli to byl názorný příklad, tak já na tom názorně vidím jen to, jak je naše krajina nemocná, beznadějně holá a zoufale prázdná. A jak tomu ještě pomáháme. V takové prajině nejen že nic žít nemůže, ale ani nemůže udržet stabilní klima. Nemá jak. To až si zase u jiného článku budeme stěžovat kam mizí zajíci, nebo proč se otepluje.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2023 19:10 Reaguje na PetrTakže ano, z pohledu té maličké lokality je její částečné vyklučení opravdu přínos a výborné zlepšení a zpestření. Z pohledu celé krajiny je to ale spíš naopak.
Odpovědět
HH
Honza Honza
12.11.2023 06:57 Reaguje na PetrNaprosto souhlasím, za každou takovouto činnost nutno poděkovat (konkrétně p. Brodeckému), ale vždy je třeba vidět hlavní problém: tím je dnes oteplování a vysušování krajiny. Příroda se jakoby sama tomuto jevu brání zarůstáním.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
15.11.2023 11:42 Reaguje na Honza HonzaCož zarůstání křovinami ještě více zhoršuje.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
13.11.2023 11:56Řekl bych, že je protizákonné vlézt na cizí pozemek a realizovat tam své poblouzněné představy.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.11.2023 14:45Ten článek včetně diskuze pod ním je super v tom, že ačkoli jde prakticky všem o to, aby krajina/příroda co nejvíce prospívala, tak každý o tom ideálním stavu má zcela jiné představy, a co je pro jednoho optimální, to je pro druhého pravý opak.
Reálně se tedy ukazuje, že nám nejde o přírodu jako takovou ... ta se bez nás fakt obejde ... ale čistě o její podobu, která se nám nejvíce zamlouvá.
Jinak povzdechy k těm malým políčkům a tak podobně ... ta samozřejmě existovala, ale za cenu nikdy nekončící dřiny obrovského množství lidí. K tomu se fakt prakticky nikdo vracet nehodlá, práce v zemědělství je pro většinu těžce neatraktivní, kdo tvrdí opak prostě kecá, a tak se podmínky toho zemědělství musí přizpůsobit.
Odpovědět
Reálně se tedy ukazuje, že nám nejde o přírodu jako takovou ... ta se bez nás fakt obejde ... ale čistě o její podobu, která se nám nejvíce zamlouvá.
Jinak povzdechy k těm malým políčkům a tak podobně ... ta samozřejmě existovala, ale za cenu nikdy nekončící dřiny obrovského množství lidí. K tomu se fakt prakticky nikdo vracet nehodlá, práce v zemědělství je pro většinu těžce neatraktivní, kdo tvrdí opak prostě kecá, a tak se podmínky toho zemědělství musí přizpůsobit.
BM
Břetislav Machaček
13.11.2023 17:59 Reaguje na Radek ČudaNezbývá mi, nic jiného, než plně souhlasit. Scelování políček a taky
likvidace hraničních mezí (prapůvod meze je rozhraničit pozemky a často nebyla ani metr široká a mimo trávy bez jakéhokoliv porostu. Mezi poli dědy a souseda měla šířku tří brázd a pro přírodu měla zanedbatelný význam. Být tam dnes i nyní, tak ji pokropí postřik stejně, jako pole kolem. K básnění o nudličkách pestrých polí pouze
to, jakápak by nyní na nich byla pestrost, když se stejně stále
na polích točí pšenice, kukuřice a řepka? Ano, kdysi to byla řepa,
brambory, pícniny, luštěniny, mák a taky ty tři dnes preferované
plodiny. To je pestrost, když by na těch nudlích byly zase pouze
ty tři? Ti lidé, kteří to propagují jsou zcela mimo, protože oni
neví, že pestrost není v nudličkách polí, ale v množství plodin,
které na nich rostou. Pokud dnes je z těch nudliček po hektaru
jedno 20 ha pole s řepkou a vedle 20 ha pole s bramborami, či
pícninami, luštěninami atd., tak to je pestrost potravy, protože zvěři a hmyzu nevadí přemístit se z lánu na lán, pokud je na něm
něco jiného. Pokud rozkouskuju pole po 5 ha a na každém kousku
zaseji pouze kukuřici, pšenici a řepku, tak jsem to pole zbytečně
rozkouskoval. Ono je třeba vrátit zemědělství k produkci celého
spektra plodin a nezůstat u té "svaté" trojice. Co ale dělat s
bramborami, které se k nám dovážejí za dumpingové ceny(dotované),
co s pícninami, když jsme snížili stavy zvířat, co s luštěninami,
které lidé odvykli jíst, co s cukrovkou, když je cukru nadbytek?
Knížecí rady rozkouskovat pole a pak je osévat stejnou plodinou,
jako to vedle, je opravdu nápad hodny Nobelovy ceny za imbecilitu!
Další nápad zbavit se výkonných strojů a chemie je na ty ceny dvě! To radí ti, kteří neměli v životě v ruce motyku a nepleli bodláčí
v řepě a bramborách. My měli pole na Soutoku Olše a Odry na kterém
po povodni nebylo obilí vidět skrz naplavené bodláčí a jiné plevely.
Děda vykoval z roxorů nože na vypichování bodláčí a chodili jsme ho
z obilí vypichovat. Bylo to BIO, bez chemie a výnos téměř takový,
kolik se na pole zaselo. Děda prosil v roce 1970 na St. statcích,
ať už si to pole vezmou, protože už jsme mu odmítali na něm dělat!
Nemělo to efekt, ale musel přemluvit i souseda, aby se pole taky
vzdal. Pak přijel velký traktor, mez rozoral a zaseli pšenici,
kterou ošetřili hnojivy a postřiky proti plevelům. Všichni jsme
nevěřícně zírali na pole bez plevelů a na výnos o kterém se nám
nikdy ani nezdálo. Děda si oddechl a řekl, že konečně ví, jak se
žilo těm, kterým to pole vzali už dříve. Měl najednou spoustu
volného času a my s ním, protože jsme přenechali práci strojům,
chemii a těm, co to doopravdy uměli!
Odpovědět
likvidace hraničních mezí (prapůvod meze je rozhraničit pozemky a často nebyla ani metr široká a mimo trávy bez jakéhokoliv porostu. Mezi poli dědy a souseda měla šířku tří brázd a pro přírodu měla zanedbatelný význam. Být tam dnes i nyní, tak ji pokropí postřik stejně, jako pole kolem. K básnění o nudličkách pestrých polí pouze
to, jakápak by nyní na nich byla pestrost, když se stejně stále
na polích točí pšenice, kukuřice a řepka? Ano, kdysi to byla řepa,
brambory, pícniny, luštěniny, mák a taky ty tři dnes preferované
plodiny. To je pestrost, když by na těch nudlích byly zase pouze
ty tři? Ti lidé, kteří to propagují jsou zcela mimo, protože oni
neví, že pestrost není v nudličkách polí, ale v množství plodin,
které na nich rostou. Pokud dnes je z těch nudliček po hektaru
jedno 20 ha pole s řepkou a vedle 20 ha pole s bramborami, či
pícninami, luštěninami atd., tak to je pestrost potravy, protože zvěři a hmyzu nevadí přemístit se z lánu na lán, pokud je na něm
něco jiného. Pokud rozkouskuju pole po 5 ha a na každém kousku
zaseji pouze kukuřici, pšenici a řepku, tak jsem to pole zbytečně
rozkouskoval. Ono je třeba vrátit zemědělství k produkci celého
spektra plodin a nezůstat u té "svaté" trojice. Co ale dělat s
bramborami, které se k nám dovážejí za dumpingové ceny(dotované),
co s pícninami, když jsme snížili stavy zvířat, co s luštěninami,
které lidé odvykli jíst, co s cukrovkou, když je cukru nadbytek?
Knížecí rady rozkouskovat pole a pak je osévat stejnou plodinou,
jako to vedle, je opravdu nápad hodny Nobelovy ceny za imbecilitu!
Další nápad zbavit se výkonných strojů a chemie je na ty ceny dvě! To radí ti, kteří neměli v životě v ruce motyku a nepleli bodláčí
v řepě a bramborách. My měli pole na Soutoku Olše a Odry na kterém
po povodni nebylo obilí vidět skrz naplavené bodláčí a jiné plevely.
Děda vykoval z roxorů nože na vypichování bodláčí a chodili jsme ho
z obilí vypichovat. Bylo to BIO, bez chemie a výnos téměř takový,
kolik se na pole zaselo. Děda prosil v roce 1970 na St. statcích,
ať už si to pole vezmou, protože už jsme mu odmítali na něm dělat!
Nemělo to efekt, ale musel přemluvit i souseda, aby se pole taky
vzdal. Pak přijel velký traktor, mez rozoral a zaseli pšenici,
kterou ošetřili hnojivy a postřiky proti plevelům. Všichni jsme
nevěřícně zírali na pole bez plevelů a na výnos o kterém se nám
nikdy ani nezdálo. Děda si oddechl a řekl, že konečně ví, jak se
žilo těm, kterým to pole vzali už dříve. Měl najednou spoustu
volného času a my s ním, protože jsme přenechali práci strojům,
chemii a těm, co to doopravdy uměli!
JV
Jaroslav Vrabec
14.11.2023 10:40Velice podmětný článek, díky za něho. O něčem podobném jsem přemýšlel před 10 lety, když jsem projížděl regiony naší republiky a pak Rakouskem. Proč takové rozdíly, když ještě v roce 1950 to vypadalo přibližně podobně? Odpověď je socialismus. Krajina středních Čech vypadá následovně: Rozlezající se sklady a satelitní zástavba se sterilními zahradami, za tím lány a zarůstající meze s neživým bordelem. Při debatě se zapomíná, že každý pozemek někomu patří a majitel by měl mít povinnost jej řádně spravovat. Je zajímavé, že toto povědomí se nevytratilo jak v bohatých zemích (Rakousko, Švýcarsko), tak v chudých zemích např. Rumunsko. U nás vítězí socialistické myšlení, že někdo jiný by se měl o moje postarat. Z toho vznikají nápady, že by se měly sázet stromořadí na cizích pozemcích, silničáři by to měly udržovat, že by se měly rozdělovat velké lány, atd. atd. Zásadní nesouhlas, v první řadě se má starat vlastník pozemku, hájení zarůstání křovím, příp. hájení inflace invazivních druhů je jen špatně maskovaná lenost, nikdo už dnes nemůže vyargumentovat prospěch pro klima a biodiverzitu. V dědictví po babičce jsem dostal zhruba 7ha polí a luk, rozeseté všude možně, ale většina přístupná z obecní cesty. Zjistil jsem, že tam kde je vyšší mez, zemědělci neobdělávají a nálety se rozšiřují, tam kde je pole v úrovni cesty, tak orají pomalu polní cestu. Takže jsem rozhodnul zlikvidovat náletový bordel (zmlazující plané trnky, šípky, akát) na ploše asi 500m2, podél cesty. Vyklubalo se z toho pár původních zbídačených třešní, vyjmul jsem z nájmu pruh široký 6 metrů podél cesty a vysázel stromořadí ze slivoní po deseti metrech. Prvních pár let byla údržba náročná, držely se tam kopřivy, trnky zmlazovaly, ale pak se to stabilizovalo a dnes už stačí vysekávat v podstatě jen začátkem června a pak na podzim. Po pár letech se soused rozhodnul pro stejný krok, a tak se teď z obce táhne stromořadí dlouhé 300m. Loni už hasiči na obecních pozemcích pořádali brigádu na vysekávání náletů a na podzim si každá rodina mohla na obecním vysadit svůj strom. Vysadilo se 10 let javorů a oskeruší, více se nevlezlo, ale protože zájem trvá, na jaře se budou kultivovat další zanedbané plochy. Jsou to sice malé krůčky, ale důležitý je trend a zde to vypadá, že lidé se začínají více starat. Kromě toho za posledních 10 let přibylo rapidně lidí, co mají za domem pastvu pro ovce a koně a co obnovují sady.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 11:09 Reaguje na Jaroslav VrabecMožná je to jen v našich hlavách a našich představách co je to vlastně "starat se", nebo dokonce "řádně spravovat". Co znamená řádně spravovat? Znamená to pravidelně všechno vysekávat a udržovat pozemek a půdu holou? Nebo jedno vysekat a zasadit jiné? A co má být výsledkem "řádného spravování"? A v čem je přínos vysekávání jednoho a zasazení jiného a kdo a co z toho má prospěch?
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
14.11.2023 11:23 Reaguje na PetrTak řádné spravování majetku především znamená, že mně to "nespadne na hlavu" a s tím souvisí to, že patřím k nejvyspělejší civilizaci a ne k nějakým křovákům, dále to znamená mít o pozemcích nějaký pojem, co se tam kdy pěstovávalo, nenechat zemědělce automaticky si dělat co chcou. Mám s nima dohodu, pronajímám jim pole, ale zároveň něco vyžaduju, máte s tím problém? Nevadí, nabídnu to jinému, naštěstí dnes už taková možnost je.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 11:45 Reaguje na Jaroslav VrabecTo jste se ale vyhnul tomu co tedy znamená řádně spravovat pozemek. Znamená to neustále ho vysekávat a udržovat holý? Bez ohledu na krajinu, přírodu a její potřeby?
Píšete o sterilních zahradách, a zároveň že za nimi je "neživý bordel", který likvidujete, plochu pravidelně vysekáváte, čímž sám vytváříte podobně sterilní zahradu, jen o kousek dál. Proto mě zajímalo co vlastně znamená řádně spravovat a jak a s jakým cílem by se to mělo dělat.
Odpovědět
Píšete o sterilních zahradách, a zároveň že za nimi je "neživý bordel", který likvidujete, plochu pravidelně vysekáváte, čímž sám vytváříte podobně sterilní zahradu, jen o kousek dál. Proto mě zajímalo co vlastně znamená řádně spravovat a jak a s jakým cílem by se to mělo dělat.
JV
Jaroslav Vrabec
14.11.2023 12:26 Reaguje na PetrPíšu to obecně, protože jedno pole se hodí, aby se na něm střídaly brambory, řepa, řepka, ale obilí ne, jiné zase na zeleninu, většina jich má smysl jen jako trvalý travní porost. O drtivou většinu mých pozemků se starají zemědělci, já mám pouze 0,75 ha. Na části mám sad, na části trávu na sušení pro králíky. A pak točím brambory, řepu, zelí. Neustále vysekávat? Vždyť jsem psal, že seču jednou, někdy dvakrát ročně, po pěti letech vypaluji trávu. Samozřejmě, že na mezi mám semtam nějaký šípek, ořech, hloch, černý bez, akorát to každoročně ořezávám, zabere to 3+3 hodiny ročně vč. spálení. Takže náletový bordel mně nevadí, když ho mám pod kontrolou. Sterilní zahradu myslím tu, kde jezdí každý týden sekačka, nebo roboti.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.11.2023 19:24 Reaguje na Jaroslav VrabecPokud se na poli rodí řepa a řepka, pak není jediný důvod, aby se na něm nerodilo obilí. Mimochodem, tam, kde se pěstuje řepa, by řepka přijít neměla-ale to jen na okraj.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
15.11.2023 09:10 Reaguje na pavel peregrinTady šlo o konkrétní případ, pole se nachází za lesem, daleko od odchovny telat, a tak by se sláma vozila zbytečně daleko.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.11.2023 09:24 Reaguje na Jaroslav VrabecNu a co slámu při sklizni přímo drtit za kombajnem?
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
15.11.2023 09:53 Reaguje na pavel peregrinŠkoda slámy, ta přece jde ještě využít a na pole se stejně vrátí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.11.2023 07:08 Reaguje na Jaroslav VrabecJistě, mě však zajímalo, proč by se na poli, kde roste řepa, nemohla pěstovat pšenice, protože racionální důvod tam není. Ale pokud je to vzdálené pole a nechcete tam pšenici mít, budiž.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.11.2023 19:51 Reaguje na pavel peregrinŘepa a řepka jsou úplně jiné druhy, není důvod je střídat na jednom poli, když je potřeba.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.11.2023 07:09 Reaguje na Radim PolášekTady jde především o to, aby se řepné pole nezaneřádilo řepkovým výdrolem.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 11:48 Reaguje na Jaroslav VrabecA jaký je rozdíl mezi náletem a třeba javorem? Proč si jedno zaslouží vysekat a druhé naopak zasadit? Je v tom nějaký přínos, nebo výhoda? Pomůže to něčemu nějak?
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 11:53 Reaguje na PetrJen se ptám. Skutečně mě zajímá co k tomu lidi vede a jaké mají důvody takové věci dělat. O to víc, když někdo kritizuje českou krajinu a zároveň sám dělá něco podobného.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
14.11.2023 12:40 Reaguje na PetrMezi náletovým javorem a vysazeným javorem moc rozdílů není. Problém je v tom, když se v náletu vyskytne trnka nebo akát (což je téměř vždy), to vede k tomu, že utlačí kolem sebe všechno ostatní. Mně je česká krajina u zadku, zlomil jsem nad ňou hůl, já žiju na jižní Moravě a zde si všímám, že se situace pomalu zlepšuje, což mě naplňuje optimismem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.11.2023 19:57 Reaguje na Jaroslav VrabecU nás na severní Moravě se akát semeny nešíří. Kde se zasadí, tam roste, dokud ho člověk nezničí, ale nešíří se.
Náletový javor, pokud to je žádaný druh javoru a roste na správném místě, je mnohem cennější než sázený, protože má přesazováním nepoškozenou kořenovou soustavu. Zejména hlavní kůlovitý kořen, který sahá velmi hluboko a dokáže tak z té hloubky tahat živiny a vodu. Roste tak lépe, protože má k dispozici víc živin, je odolnější proti suchu a vydrží i větší vítr než sázený javor.
Odpovědět
Náletový javor, pokud to je žádaný druh javoru a roste na správném místě, je mnohem cennější než sázený, protože má přesazováním nepoškozenou kořenovou soustavu. Zejména hlavní kůlovitý kořen, který sahá velmi hluboko a dokáže tak z té hloubky tahat živiny a vodu. Roste tak lépe, protože má k dispozici víc živin, je odolnější proti suchu a vydrží i větší vítr než sázený javor.
Karel Zvářal
15.11.2023 20:03 Reaguje na Radim PolášekCo je to za nesmysl, pamětníku pamětníků? Akát se uchytí kdekoliv, a to téměř výlučně ze semen. To jste mě tedy překvapil...
Odpovědět
PB
Pavel Brodecký
15.11.2023 03:10 Reaguje na PetrKdyž javor (nejčastěji mléč) sám zaroste (nálet) ještě nedávno druhově pestrou stráňku/sad/louku/mokřadní louku, vytěsní většinu druhů rostlin a na ně navázaného hmyzu. Druhy zmiznou. Objeví se sice jiné (stínomilné), ale těch bývá jen zlomek oproti těm původním. Mléč má husté koruny a do podrostu moc slunce nepustí, navíc opadané listí z javoru vytváří docela neprostupnou vrstvu a počet druhů bylinného či keřového patra bývá minimální. Nejčastějším a nejpočetnějším druhem podrostu budou pravděpodobně opět semenáče javoru mléče, má ohromnou schopnost se šířit, dokonce rychle šířit.
Pokud někam vysadíte stromořadí javorů, ideálně podél nějaké cesty (třeba i podél obnovené bývalé polní cesty) vznikne líbivé místo poskytující okolí toulavý stín, větrolam či rozdělí velký lán pole. Vznikne místo pro ptáky, hmyz a může pomoci proti vodní či větrné erozi. Pokud takto na zemědělské půdě vznikne remízek, určitě to bude také přínosné. Pokud to uděláte na nějakém městském sídlišti (ostatně se to často kvůli jeho rychlému růstu dělá), vznikne tak stín, který na takovýchto rozpálených betono-asfaltových místech je velmi přínosný a dělá městskou zástavbu životu příjemější a zelenější.
Pokud vysazením či náletem se na nějaké sušší výhřevné lokalitě objeví javor babyka může to být časem nádherný solitér, který na místo patří, má menší nárok na vodu, nemá tak ohromnou listovou plochu,... Pokud je to ale na nějaké druhově cenné stepní louce, může svým stínem připravit prostor pro svídy, hlohy, šípky, duby, ořešáky, jasany... a louka může časem zmizet.
Pokud se někde objeví invazní javor jasanolistý a nevěnuje se mu pozornost, dokáže rychle vytlačit vše, co tam rostlo, i ty milované šípky.
Pokud se někde v podhůří dostanete do lesa, kde jsou mohutné javory kleny, sem tam jedle či buk, nic hezčího a lepšího si nemůžete přát.
Na Vaše otázky opravdu není jednoduchá globalizující odpověď. Ekologie je multioborová vědní disciplína a není to jen dojmologie. Pokud Vás to opravdu zajímá, lze to studovat na vysokých školách či čerpat informace z literatury (odborné literatury), pokud chcete krajině víc porozumět, docela důležitá disciplína ekologie je třeba geobotanika a pro nějaké prvotní souhrné informace je skvělý třeba youtube kanál Trendy ochrany přírody.
Ale koukám, že spousta diskutujících by stejně měla nejraději krajinu zarostlou (aby měli kde být tak vzácná prasátka či srnky), ale v okolí svých příbytků naopak preferují nízké pravidelně střižené trávníky a pole chtějí tak, jak jsou nyní - velká pro velkou zemědělskou techniku, neprostupná pro hmyz, bez rozdělujících cest, mezí či remízků.
Takže přínosy či výhody posoudit neumím. Ale pokud chceme pestrý život v krajině, krajina musí být pestrá. A nejohroženejšími biotopy (a na ně navázanými druhy) jsou (kromě nějakých speciálnějších biotopů jako jsou např. rašeliniště či slaniska) především cenné bezlesí jako suché trávníky či mokřadní louky - bez péče či obhospodařování (pastva) degradují, zarůstají, eutrofizují, zarůstají invazními rostlinami.
A omlouvám se, víc času na odpověď aktuálně nemám...
Odpovědět
Pokud někam vysadíte stromořadí javorů, ideálně podél nějaké cesty (třeba i podél obnovené bývalé polní cesty) vznikne líbivé místo poskytující okolí toulavý stín, větrolam či rozdělí velký lán pole. Vznikne místo pro ptáky, hmyz a může pomoci proti vodní či větrné erozi. Pokud takto na zemědělské půdě vznikne remízek, určitě to bude také přínosné. Pokud to uděláte na nějakém městském sídlišti (ostatně se to často kvůli jeho rychlému růstu dělá), vznikne tak stín, který na takovýchto rozpálených betono-asfaltových místech je velmi přínosný a dělá městskou zástavbu životu příjemější a zelenější.
Pokud vysazením či náletem se na nějaké sušší výhřevné lokalitě objeví javor babyka může to být časem nádherný solitér, který na místo patří, má menší nárok na vodu, nemá tak ohromnou listovou plochu,... Pokud je to ale na nějaké druhově cenné stepní louce, může svým stínem připravit prostor pro svídy, hlohy, šípky, duby, ořešáky, jasany... a louka může časem zmizet.
Pokud se někde objeví invazní javor jasanolistý a nevěnuje se mu pozornost, dokáže rychle vytlačit vše, co tam rostlo, i ty milované šípky.
Pokud se někde v podhůří dostanete do lesa, kde jsou mohutné javory kleny, sem tam jedle či buk, nic hezčího a lepšího si nemůžete přát.
Na Vaše otázky opravdu není jednoduchá globalizující odpověď. Ekologie je multioborová vědní disciplína a není to jen dojmologie. Pokud Vás to opravdu zajímá, lze to studovat na vysokých školách či čerpat informace z literatury (odborné literatury), pokud chcete krajině víc porozumět, docela důležitá disciplína ekologie je třeba geobotanika a pro nějaké prvotní souhrné informace je skvělý třeba youtube kanál Trendy ochrany přírody.
Ale koukám, že spousta diskutujících by stejně měla nejraději krajinu zarostlou (aby měli kde být tak vzácná prasátka či srnky), ale v okolí svých příbytků naopak preferují nízké pravidelně střižené trávníky a pole chtějí tak, jak jsou nyní - velká pro velkou zemědělskou techniku, neprostupná pro hmyz, bez rozdělujících cest, mezí či remízků.
Takže přínosy či výhody posoudit neumím. Ale pokud chceme pestrý život v krajině, krajina musí být pestrá. A nejohroženejšími biotopy (a na ně navázanými druhy) jsou (kromě nějakých speciálnějších biotopů jako jsou např. rašeliniště či slaniska) především cenné bezlesí jako suché trávníky či mokřadní louky - bez péče či obhospodařování (pastva) degradují, zarůstají, eutrofizují, zarůstají invazními rostlinami.
A omlouvám se, víc času na odpověď aktuálně nemám...
PB
Pavel Brodecký
15.11.2023 03:18 Reaguje na Pavel BrodeckýA dalšími velmi ohroženými biotopy jsou mokřady a světlé lesy... abych nebyl nařčen, že jsem něco opomněl :)
Odpovědět
Pe
Petr
15.11.2023 08:06 Reaguje na Pavel BrodeckýJe to jak píšete, většina lidí chce krajinu čistou a prázdnou. To považují za pořádek a udržovanou krajinu. Co roste samo, to se považuje za nepořádek, zanedbané a neudržované, se kterým je nutné něco dělat. Ostatně, o tom je i váš článek, a taky příspěvek, na který jsem reagoval a ptal se. Ano, potřebujeme krajinu pestrou, která svojí pestrostí a plností bude schopná udržet život, vodu a klima, ale to neuděláme tím, že ji budeme čistit. Všimněte si co se děje ve skutečnosti. Všichni jen chtějí něco likvidovat, ale vytvořit něco pro tu pestrost z prázdného a holého místa nikdo, ani jeden. I ten kdo má pozemek k dispozici, tak řeší jen jak něco vyčistit, nikoliv jak něco zazelenit a zaplnit.
I vy mluvíte o pestrosti a stejně vás láká jen to zarostlé místo, ta jediná pestrost v prázdné krajině, a ne to vedle, co je zcela prázdné a mrtvé, a kde je to pravé místo pro vytvoření pestrosti.
Veškerá "péče" o krajinu, pestrost a přírodu se smrskla jen ve snahu čistit a přírodě bránit v jejím rozmachu. Jak se asi dá čistěním něco zlepšit? No nedá. A taky to vidíme. Divíme se proč všeho ubývá, proč nikde už nežije nic z toho, co si někteří pamatují, divíme se proč se otepluje a všechno vysychá. No přesně kvůli tomuhle, protože už jsme všechno vyčistili od přírody. Máme čistící mánii a fóbii ze samostatné přírody. Takto nikdy nic nezlepšíme a budeme pokračovat v další sterilizaci krajiny. A kroutit hlavami proč se to nelepší, vždyt se tak snažíme a děláme toho přece tolik...
Odpovědět
I vy mluvíte o pestrosti a stejně vás láká jen to zarostlé místo, ta jediná pestrost v prázdné krajině, a ne to vedle, co je zcela prázdné a mrtvé, a kde je to pravé místo pro vytvoření pestrosti.
Veškerá "péče" o krajinu, pestrost a přírodu se smrskla jen ve snahu čistit a přírodě bránit v jejím rozmachu. Jak se asi dá čistěním něco zlepšit? No nedá. A taky to vidíme. Divíme se proč všeho ubývá, proč nikde už nežije nic z toho, co si někteří pamatují, divíme se proč se otepluje a všechno vysychá. No přesně kvůli tomuhle, protože už jsme všechno vyčistili od přírody. Máme čistící mánii a fóbii ze samostatné přírody. Takto nikdy nic nezlepšíme a budeme pokračovat v další sterilizaci krajiny. A kroutit hlavami proč se to nelepší, vždyt se tak snažíme a děláme toho přece tolik...
Pe
Petr
15.11.2023 09:31 Reaguje na PetrA jako absurnost vnímám to, že ČSOP, ochránci přírody, mají ve své náplni boj se sukcesí, tedy boj s přírodou. Pokud i ochránci přírody s ní vedou boj, tak to je konec.
Odpovědět
Pe
Petr
15.11.2023 09:43 Reaguje na PetrA nemám tímhle na mysli ani tak samotnou činnost, jako spíš přístup a pojmenování. Bojuje se s nepřítelem, ne s tím, komu chci pomáhat. A z názvu pak vychází i vztah a vnitřní pocit a přístup. Je to jako bojovat třeba s manželkou, nebo s rodiči. Jaký vztah to ukazuje a vytváří?
Proč lidé musí bojovat? Proč nemůžou pomáhat?
Odpovědět
Proč lidé musí bojovat? Proč nemůžou pomáhat?
JV
Jaroslav Vrabec
15.11.2023 09:58 Reaguje na PetrBoj se sukcesí v lese je samozřejmě nesmyslný, ale na bývalých loukách má veliký smysl.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.11.2023 20:05 Reaguje na PetrTak ono je udržovaná krajina a udržovaná krajina. Vadí oba dva extrémy, úplně prosekaná krajina, ale taky plošně úplně zarostlá vůbec nevysekávaná masívní plocha krajiny.
Už taky proto, že tam není diverzita živočichů, například úplně zarostlá krajina vyhovuje prasatům, srnčímu atd, ale vůbec tam není drobná zvěř typu zajíců a bažantů. A podobné to je i s dalšími druhy.
A nakonec taky nevyhovuje člověku, jako velmi významnému obyvateli krajiny.
Odpovědět
Už taky proto, že tam není diverzita živočichů, například úplně zarostlá krajina vyhovuje prasatům, srnčímu atd, ale vůbec tam není drobná zvěř typu zajíců a bažantů. A podobné to je i s dalšími druhy.
A nakonec taky nevyhovuje člověku, jako velmi významnému obyvateli krajiny.
RP
HH
Honza Honza
16.11.2023 07:06tato debata ohledně zarůstání - nerazůstání krajiny je úplně mimo.
Prosím vás, jsou nějaké závěry vědy, přírodovědy, že nelze udržet v krajině rozsáhlá pole, podléhající vysušování, erozi, tato pole nutno rozčleňovat. Že je nutná pestrá příroda - munokultura je nepřirozená, rozmnožují se zde škůdci, není odolná změně klimatu. To jsou axiomy,které vyvracet je jako vyvracet a dumat nad tím jestli 1+1= 2! To už víme, nad tím netřeba dumat a vést rozáhlé diskuze!
Jiná otázka je diverzifikace- nelze připustit zcela přírodní proces, kdy celá krajina zaroste křovím. Je třeba nechat část okrajových oblastí vypást, je třeba je sekat, udržovat sady, jak se píše ve článku.
Ale základem je les, stromy, které působí proti erozi, ochlazují a zadržují vodu. To je dnes nejdůležitější problém-- zalesnění a zavodnění, jinak nám naše krásná diverzifik. krajina vyschne a změní se ve vyprahlou pustinu. Kdo to ještě nepochopil, je neznalec základních přírodních procesů- naprostý laik.
Odpovědět
Prosím vás, jsou nějaké závěry vědy, přírodovědy, že nelze udržet v krajině rozsáhlá pole, podléhající vysušování, erozi, tato pole nutno rozčleňovat. Že je nutná pestrá příroda - munokultura je nepřirozená, rozmnožují se zde škůdci, není odolná změně klimatu. To jsou axiomy,které vyvracet je jako vyvracet a dumat nad tím jestli 1+1= 2! To už víme, nad tím netřeba dumat a vést rozáhlé diskuze!
Jiná otázka je diverzifikace- nelze připustit zcela přírodní proces, kdy celá krajina zaroste křovím. Je třeba nechat část okrajových oblastí vypást, je třeba je sekat, udržovat sady, jak se píše ve článku.
Ale základem je les, stromy, které působí proti erozi, ochlazují a zadržují vodu. To je dnes nejdůležitější problém-- zalesnění a zavodnění, jinak nám naše krásná diverzifik. krajina vyschne a změní se ve vyprahlou pustinu. Kdo to ještě nepochopil, je neznalec základních přírodních procesů- naprostý laik.
pp
pavel peregrin
16.11.2023 07:16 Reaguje na Honza HonzaZkuste specifikovat pojem "rozsáhlá pole"- kolik to je? Deset, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát ? Myslíte si, že je nebetyčný rozdíl mezi 30 a čtyřiceti hektary? Co takhle mezi 20-40 hektary? Opravdu si myslíte, že je mezi tím rozdíl? A pokud ano, konkrétně v čem? Pokud jste napsal, že to jsou axiomy, které nelze vyvracet, tedy vás žádám o přesnou specifikaci.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.11.2023 13:08 Reaguje na pavel peregrinTo je také naprosto směšná otázka! O kolik se může oteplit klima, aby to bylo únosné, o 1 , 2 , 3 st? Na to by přece měl odpovědět odborník, klimatolog. I on se může zmýlit. I jejich tvrzení se může opravit.
Ale pokud matematik stále v komntářích čte, že 1+1 = 3, tak se na ekolist vykašle a čte si zprávy!
Logicky, velká pole v dnešní situaci jsou neúnosná, velké zatravněné oblasti např. v Mongolsku trpí suchem, zatímco dříve po tisíce let prospívaly, nyní vysychají, studny nejsou, napajedla řídnou, Mongolové je sami zalesňují. Proč asi?
Odpovědět
Ale pokud matematik stále v komntářích čte, že 1+1 = 3, tak se na ekolist vykašle a čte si zprávy!
Logicky, velká pole v dnešní situaci jsou neúnosná, velké zatravněné oblasti např. v Mongolsku trpí suchem, zatímco dříve po tisíce let prospívaly, nyní vysychají, studny nejsou, napajedla řídnou, Mongolové je sami zalesňují. Proč asi?
pp
pavel peregrin
16.11.2023 13:59 Reaguje na Honza HonzaTakže nejste schopen odpovědět a to mi bohatě stačí. Ale přece jen jste napsal pravdivé tvrzení- píšete, že v podstatě nikdo neví, o kolik stupňů se může oteplit klima, aby to bylo únosné, a že i klimatolog se může zmýlit. V tom případě ale opravdu nechápu, jak a s jakou suverenitou se může vydávat za jediný správný názor ten, jaký dnes a denně omílají mainstreamová média.
Ta velká pole tady byla již v době, kdy naopak se strašilo ochlazováním. Takže moje otázka v tomto směru byla cílená a pokud vám připadla směšná, tak vězte, že byla položena záměrně, protože je to úplně stejné věštění z křišťálové koule, jako predikce posunu klimatu. To klima se samozřejmě mění, to nikdo rozumný nepopírá, ale vždy budu rozhodně proti tomu, označovat člověka jako hlavního viníka. To, že se tak někdo rozhodl, je pouze a jen politické a byznysové rozhodnutí, nikoliv vědecké a myslete si o tom co chcete. V Mongolsku trpí suchem, na jiných místech planety trpí záplavami. Mokrá místa se stávají suchými, suchá mokrými. Co vám na tom přijde divné? Je to pouze a jen posun v čase, v množství a místě.
Zákon zachování hmoty platí.
Odpovědět
Ta velká pole tady byla již v době, kdy naopak se strašilo ochlazováním. Takže moje otázka v tomto směru byla cílená a pokud vám připadla směšná, tak vězte, že byla položena záměrně, protože je to úplně stejné věštění z křišťálové koule, jako predikce posunu klimatu. To klima se samozřejmě mění, to nikdo rozumný nepopírá, ale vždy budu rozhodně proti tomu, označovat člověka jako hlavního viníka. To, že se tak někdo rozhodl, je pouze a jen politické a byznysové rozhodnutí, nikoliv vědecké a myslete si o tom co chcete. V Mongolsku trpí suchem, na jiných místech planety trpí záplavami. Mokrá místa se stávají suchými, suchá mokrými. Co vám na tom přijde divné? Je to pouze a jen posun v čase, v množství a místě.
Zákon zachování hmoty platí.
HH
Honza Honza
16.11.2023 20:13 Reaguje na pavel peregrinTak jako je nesporná pravda, že topení dřevem je nejlevnější (pokud nepočítáme práci), tak se všeobecně ví, že klima se otepluje, ví se, že lepší jsou smíšené lesy, že příroda má být pestrá, v půdě organické zbytky, že máme zadržovat vodu. Některé věci jsou prostě nesporné a nemá cenu nad nimi dumat a o nich se dohadovat (tak jako je to typické v komentářích) Něco, co uvádíte, skutečně nikdo neví- zda se oteplování náhodou nezastaví a klima se začně ochlazovat, že třeba za 10 let bude chladno, bude pršet a budeme za vodou. Ale je to nepravděpodobné.
Když vidím, že mi vytrvale každý klesá voda ve studni, nemohu předpokládat, že další rok bude studna plná vody. Musím (logicky) přepodkládat, že opět klesne (i když ve skutečnosti to tak nemusí být). Pokud oteplování je spojeno s nárůstem CO2 (= skleníkovým plynem) musí věda předpokládat, že to CO2 způsobuje, je to logický závěr a nelze postupovat proti logice. Ale třeba to tak není, třeba to není úplná pravda, v tom máte pravdu.
Nevím , jak jinak bych vám to mohl lépe objasnit.
Odpovědět
Když vidím, že mi vytrvale každý klesá voda ve studni, nemohu předpokládat, že další rok bude studna plná vody. Musím (logicky) přepodkládat, že opět klesne (i když ve skutečnosti to tak nemusí být). Pokud oteplování je spojeno s nárůstem CO2 (= skleníkovým plynem) musí věda předpokládat, že to CO2 způsobuje, je to logický závěr a nelze postupovat proti logice. Ale třeba to tak není, třeba to není úplná pravda, v tom máte pravdu.
Nevím , jak jinak bych vám to mohl lépe objasnit.
pp
