Pavel Brodecký: Zarůstání krajiny
ČSOP Hradec Králové ze Skupina JARO se stará i o několik lokalit na Kolínsku a Nymbursku. V úrodné nížině plné nekonečných lánů. Tedy před 70 lety tu ještě nekonečné lány nebyly. Byla tu spousta malých políček, na každém se pěstovalo něco jiného a někým jiným. Taková pěkná mozaika, i s pícninami, jetelotravními směskami či pestrými loučkami na seno a píci pro hospodářská zvířata. A řídké sady vysokých ovocných stromů. A obecní pastvinky s kozami, ovcemi, koněm či kravkou. Bylo to tu pestré, ještě plné hmyzu, motýlů, polních ptáků, zajíců.
Pak se políčka původním malým vlastníkům zabavila, scelila, meze rozoraly a postupně vznikaly velké lány, kde se proháněla čím dál větší, těžší a rychlejší zemědělská technika.
Některá místa byla pro traktory či pěstování nevhodná, tak tam zůstaly loučky a sady, o které se většinou ještě někdo staral. Většinou někde na stráni nebo na zamokřené půdě. Sem se z okolních lánů přesunula většina přeživšího pestrého života.
Kozy a kravky ale na obecních pastvinkách pomalu mizely, ubývalo lidí, kteří by drobnému chovu věnovali čas. Chovatelé králíků, kteří si občas šli nakosit nějakou trávu či připravit seno na zimu, také téměř vymizeli.
Ta zbylá místa pestrých trávníků a většinou dlouhodobého bezlesí začala bez údržby zarůstat. Nejdřív vysokými trávami, pak keři a nakonec stromy.
Po cinkání klíči, kdy byly pozemky vráceny původním vlastníkům, se v tomto trendu nezměnilo téměř nic, 40letá mezera zpřetrhala vztah k půdě a místa zarůstala dál anebo na nich vyrostly domy či haly.
Cenné loučky a řídké sady, většinou pestré širokolisté trávníky, nám tak poslední desetiletí mizí před očima. A s nimi rostliny, hmyz (motýli) a ptáci, kteří tyto biotopy pro život potřebují. A v hustém zapojeném křoví je biodiverzita minimální, ani ptákům se zde nechce moc hnízdit.
Pokud taková místa nezarostou úplně, mnohé druhy na malých ploškách ještě přežijí a odstraněním náletových dřevin lze lokalitu jakžtakž zachránit.
Pokud zarostou úplně a dlouhodobě, druhy většinou nenávratně zmizí a případná obnova toho již moc nezachrání a když, tak za velmi dlouhou dobu.
O mnoho takových lokalit se staráme. Často v nich přežily cenné druhy, často i zákonem chráněné jako různé hořce či hořečky a často to jsou jen malé pestré oázy života v okolní zorané či naopak zarůstající krajině.
Třeba na Kolínsku ční mezi zemědělskými lány malé návrší. Za války tu byla ještě mozaika malých políček a pastvinek. Po válce zde vysadili řídký vysokokmenný sad, který byl pravidelně udržovaný kosením. Rostly zde třeba hořečky nahořklé, nyní kriticky ohrožené rostliny, které jsou v ČR už jen na posledních cca 45 místech.
Po „revoluci“ začala větší část sadu zarůstat, a menší část naopak trpěla nadúdržbou - byla kosena sekačkou několikrát ročně. Hořečky zde nepřežily. Kolem roku 2005 byla část starých stromů pokácena. Stromy začaly výmladkovat, přidaly se náletové dřeviny a letos v předjaří (po 15 letech!) zde už bylo až na pár malých plošek neprostupné vysoké křoví. Žádné druhové „extrašpeky“ už tu nejsou.
Přesto nám bylo líto přijít o jednu z posledních potenciálních pestrých lokalit v okolí. Část křoví jsme vykáceli v předjaří, zbytek teď na podzim. Ponechali jsme několik solitér a ostrůvků křoví pro hnízdění ptáků či toulavý stín a jsme zvědavi, co se zde v příštích letech objeví. Už koncem léta si sem na obnovené loučky našli cestu „běžné“ druhy motýlů. A pcháčům bělohlavým, kudlankám či ještěrkám se zde během letoška na osluněných plochách také začalo dařit víc.
Nedaleko se staráme o podobnou lokalitu, která téměř zarostla - tam třeba hořeček nahořklý přežil a s ním i hořeček brvitý. Kousek vedle se stará ČSOP Polabí Huslík o podobnou lokalitu, kterou letos odkřovili, tam zase přežil hořeček brvitý a několik druhů ohrožených motýlů. Pár takových lokalit ještě máme na Kolínsku vytipovaných, ale je nás málo na to, abychom plně nahradili chybějící bývalou péči spousty vlastníků pozemků. Proto jsme tak rádi za každou dobrovolnickou či brigádnickou ruku.
Péče o cenné bezlesí (aby nám nezarostlo) má smysl. Nejen kvůli mizejícím druhům rostlin a hmyzu. Ale i kvůli našim potomkům.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (89)
Jaroslav Vozáb
10.11.2023 08:06Jaroslav Vrabec
14.11.2023 10:45 Reaguje na Jaroslav VozábMiroslav Vinkler
10.11.2023 08:07Lidem ze sdružení přeji hodně úspěchů.
Michal Uhrovič
10.11.2023 09:49 Reaguje na Miroslav VinklerProč to nedělají Brontosauři ve svém okolí? Skauti nebo jiné spolky?
Kýho Šlaka
13.11.2023 13:28 Reaguje na Michal UhrovičDalibor Motl
10.11.2023 08:17Petr
10.11.2023 08:40FRANTIŠEK PTÁČNÍK
12.11.2023 08:43 Reaguje na PetrJakub Brenn
12.11.2023 23:19 Reaguje na PetrTomáš Zeman
13.11.2023 13:45 Reaguje na PetrTomáš Zeman
13.11.2023 16:09 Reaguje na Tomáš ZemanKarel Zvářal
10.11.2023 08:42Jinak pěkný článek, údržba krajiny je nutná a potřebná, zejména pokud je v místě něco cenného a vzácného. Držím podobným nadšencům palce a mají můj obdiv. Za sebe bych asi nebyl tak důsledný, a místy nechal pro srovnání i bezúdržbu - i ta má své obyvatele. Energii je třeba pošetřit na místa, kde o něco jde, zbytek ponechat přírodě.
On i ten šípek, hloh, bez č. aj. "bo*del" má své obyvatele a strávníky, navíc je vyhledávaným krytem. Jako uchál jsem tudy lozil po čtyřech a nestačil se divit, co všechno je tam pozalézané.
vaber
10.11.2023 09:39kdysi v minulosti v Evropě byly jen neprostupné lesy a křoví a nikdo to neoslavuje, tady žádné stepi nebyly, kam až se chceme vracet ,kdy byl ten správný stav krajiny
jak se do krajiny dostával člověk přizpůsoboval ji svým potřebám, malá políčka a různé plodiny na nich nejsou žádný ideál krajiny, velká pole ovšem také ne ,ale tito prosazovatelé malých políček mohou začít na nich hospodařit a vyzkoušet si to,
vracet se k malým políckům větší blbost než dnešní kroky v energetice
Petr
10.11.2023 10:13 Reaguje na vaberZajímavé je, že hned za českými hranicemi políčka fungují, takže jim to jako blbost asi nepřijde. Stačí kouknout na mapu. Na našem území velké lány, od hranic dál políčka a nudličky. Nádherně je ten velký rozdíl v přístupu k vlastní krajině vidět v Rakousku, ale je to i v Polsku a Německu. Mrkněte na to.
No a kam až se chceme vracet je spíš nepochopení celé snahy o nápravu krajiny. Nejde přece o nějaké konkrétní období a jeho nastolení. Jde o to, aby krajina zase fungovala, neusychala a žila. A na to si právě můžeme brát inspiraci v minulosti, kde vše fungovalo. Do pravěku se vracet nejde a nikdo nic takového ani nechce.
smějící se bestie
10.11.2023 10:51 Reaguje na PetrTakže jde mnohé vlastně proti sobě, bohužel.
Ano, meze, remízky, větrolamy mezi těmito lány, jsou prospěšné - jen tomu chybí státní podpora/ta plocha bez daně z nemovitosti.
Břetislav Machaček
10.11.2023 10:57 Reaguje na Petrna polích hospodařilo jako třeba v Rakousku. V Rakousku a
jinde je to o tom, jak to bývalo kdysi i u nás, když tu
hospodařili takzvaní kovozemědělci. Každý mimo své práce,
která ho živila, měl i své políčko a na něm pracoval ve
volném čase. Na čem ale budou pracovat lidé z měst a jak
dlouho to budou ochotni dělat ti vesničané? Víte třeba
jak se za posledních 30 let mění Polsko? Z dvaceti velkých sedláků na vesnici jsou tři a buď půdu ostatních koupili
a nebo ji mají propachtovanou. Tytam jsou meze a cesty
mezi políčky mnoha vlastníků, které ten jediný přeoral
stejně, jako kdysi JZD. Koupil velkozáběrové stroje místo
starých Ursusů a horských kombajnů koupených jako šrot v
Rakousku. Už neorá dvěma radlicemi, ale sedmi a více
a kombajn má zbrusu nový se záběrem takovým, že by tu původní nudličku pole sklidil jedním přejezdem. Idealizujete si to, co ekonomicky zaniká i tam a zatím to tam přetrvává
díky dotacím, nostalgii a držbě půdy jako investici. Zbavit
se půdy nikdo nechce, protože na rozdíl od peněz na účtu
neztrácí hodnotu a zájem o jednu nudličku pole z pěti
nemá ani ten statkář. I u nás vás jako vlastníka "nudličky"
určitě stále bombardují spekulanti scelující vykoupené
nudličky a měnící je za jiné pozemky určené k zástavbě.
Nechci vám brát iluze, ale konkurenceschopné zemědělství
je stejné, jako každé jiné podnikání, kde malí zanikají a
vítězí ti velcí. Pokud se to někdo snaží zastavit žumpou
na dotace, tak to nezastaví, protože je to logicky marné!
Podpořme raději vynětí neplodných okrajů z hlavní produkce
a jejich převedení na sice udržované, ale neprodukční pole
ve formě biopásů a trvale zatravněných ploch. Nesnažme se
o neefektivní kouskování polí bez rozmyslu a podpořme jen meze chránící pole před erozí podle nových podmínek v krajině. Napříč pozemky desítek vlastníků je mez nereálná a i k tomu musí společnost směřovat. Buď jeden vlastník, nebo
desítky s omezením vlastnických práv, což asi neprojde.
Na mapy nekoukejte, ale koukejte na množství dotací, na
produktivitu práce a na vlastnické vztahy, o kterých vám
tu píšu. Pro malé sedláky je možnost specializace, jako
v tom Polsku, kde na pár hektarech pěstují nedostatkové
ovoce a nebo se věnují pěstování sazenic stromů a keřů.
Na malé ploše tak vyprodukují násobně větší hodnotu, než kdyby tam měli pšenici, kterou pěstují ti na těch lánech polí moderní technikou a v Polsku dotovanými umělými
hnojivy a chemií.
Petr
10.11.2023 11:17 Reaguje na Břetislav MachačekJen na takovéhle ukázce vývoje zemědělství poněkud pokulhává zde častá teorie, že nejprve je nutné zbohatnout, aby byly peníze na ochranu přírody. Ano, někdy to možná platí, jindy (jako tady) ne. Spoléhat na to tedy nejde. Člověk totiž nikdy nemá dost.
Jakub Graňák
10.11.2023 17:32 Reaguje na Břetislav Machaček"Více než 95 procent polské půdy využívá soukromý sektor, z něj 87 procent představují rodinné farmy. Veřejný sektor, vlastnící jen pět procent zemědělské půdy, zahrnuje státní podniky nebo podniky, kde státní vlastnictví převažuje.
Charakteristickým rysem polského zemědělství, v němž v roce 2023 hospodařilo 1 853 000 zemědělských subjektů, je velký rozdíl ve velikosti hospodářství, a to od jednoho hektaru po několik tisíc hektarů. Největší zemědělské podniky jsou farmy ve vlastnictví státu. Privátních zemědělských podniků je 1 850 500, přičemž průměrná polská farma hospodaří na 7,4 ha zemědělské půdy. Přitom jsou patrné regionální rozdíly: například v jižním Polsku je průměrná velikost farmy 3,3 ha, zatímco v severozápadním Polsku přesahuje průměrná výměra 20 ha."
A přesto jsou násobně konkurenceschopnější než my a proč? Protože nedali prostor zdevastovat svůj obor komunistickým "odborníkům" jako jste vy.
Jarek Schindler
11.11.2023 08:27 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
11.11.2023 14:01 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
12.11.2023 07:03 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.11.2023 07:39 Reaguje na Jarek SchindlerPoužiju jednoduchý příklad: někdo vám pokácí třísetletý dub - jak dlouho se budete vymlouvat na to, že na jeho místě už nestojí nový třísetletý dub? - to je naprosto pomýlená argumentace
Ptám se podruhé - jak to chcete napravit?
Jarek Schindler
12.11.2023 18:07 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
13.11.2023 13:15 Reaguje na Jarek SchindlerJá to taky nezpůsobil a nejsem ani farmář tak nevím na co se ve Vašich očích mám vymlouvat.
Aby byly více dotovány farmy do 30 ha tak budete muset prvně zlikvidovat podniky nad tuto výměru - přeju mnoho úspěchu, jistě získáte všeobecnou podporu.
Možná Vám poněkud nedochází, že v této věci jsme na stejné lodi, nicméně návrat do doby, kdy tady byli třicetihektaroví sedláci, není možný. Tak nestarujte do mně, ale třeba do Machačka, který rozorávání a postupující industrializaci oboru tady po roky adoruje...
Poněvadž opět volíte konfrontační tón, tak se Vám přizpůsobuji: Je to už bezmála 70 let od doby co byly rozorány meze, remízy... co vám jako myslivcům brání potřebné pozemky vykupovat a zakládat tam mimolesní zeleň? Jak dlouho se ještě budete vymlouvat na zemědělce? - (myšleno jako lakonická ironie:-))
Jarek Schindler
13.11.2023 14:01 Reaguje na Jakub GraňákOni snad myslivci v rámci možností nezakládají biopásy, zvěřní polička atd. U nás sice nějaké plodonosné dřeviny vysazujeme i mimo les ale jinak jsme spíš rádi za každou nezalesněnou loučku která je normálně obhospodařována a není oplocena a dosraná od dobytka.
Tady jsme ale pod článkem o zarůstání krajiny. Divím se, že u nás něco vůbec může zarůst když zvěř všechno sežere. Zajímalo by mě jak to potom jde dohromady s požadavkem na ponechání 10% rozlohy ČR v bezzásahovém režimu na "zdivočení". Na zemědělce se nevymlouvám. Jen poukazuji na fakt, že za škody zvěří si svým hospodařením mohou z velké části sami.
Jakub Graňák
13.11.2023 14:49 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
11.11.2023 19:19 Reaguje na Jakub GraňákJá přece píšu, že statkáři skupují půdu těch menších, kteří jdou pracovat raději do průmyslu, protože pár ha polí je sice uživí, ale vytloukají klín klínem. Víte třeba, že ti malí jdou cestou
specializace na nedostatkovou a nebo pracnou
produkci? Vy si myslíte, že uživíte kombajn na
20 ha při střídání plodin, kdy budete potřebovat
i jiné stroje a jiné kombajny? Spoléhat se, že
vám soused- konkurent sklidí pšenici v optimální
zralosti je risk a taky se stává, že vám to
schválně nesklidí a vy mu po krachu pole prodáte.
Tak nějak to tam už dnes funguje a bude hůře,
protože se bude majetek stále více koncentrovat
do větších celků, protože proevropská vláda už
nemusí podporovat venkov tak, jako ta předchozí, která ho měla jako svoji voličskou základnu.
Myslím si, že zlaté časy podpory rolníků v Polsku
pomalu skončí. Ruku na srdce, vy si opravdu
myslíte, že ta průměrní "farma" s 3,3 ha je na
uživení? Proboha 2 ha měl děda jako kovozemědělec za 1. republiky , neměl ani na koně k orání a
kosili vše ručně, protože samovaz byl drahý a
pouze pro velké sedláky. Aby nám sedlák pole
pooral, tak celá rodina chodila týden jednotit řepu. Peníze totiž nechtěl, ale chtěl levnou
pracovní sílu. Jinak si "znalče" Polska zjistěte,
jaké výhody mají proti našim zemědělcům státem
poskytnuty jejich zemědělci a pochopíte i ty
ceny produkce. Před zavedením těchto výhod měli
některé produkty dražší, než my a pročpak se asi brání levným dovozům z Ukrajiny a naše vláda nikoliv? Převis nabídky nad poptávkou tlačí ceny dolů i v Polsku a je otázkou, kde je hranice rentability. Pokud funguji na hraně krachu, tak
může záhy přijít a neinvestuji do strojů a do
nových technologií. Pokud si myslíte, že je
budoucností farma s 5 ha, pěti kravami a kydáním hnoje vidlemi, tak vás hluboce lituji. Tudy cesta nevede!
Jakub Graňák
12.11.2023 07:56 Reaguje na Břetislav MachačekPolsko - plně soběstačné v produkci ovoce a zeleniny, obilnin, masa... a v případě ovoce a zeleniny i světově významný exportér...
Čr - produkce ovoce a zeleniny - soběstačnost 30%, masa 50, obilí 149% - proč? protože nevhodná struktura - tisícihektarové podniky nemají sebemenší vůli produkovat něco jiného, než obilí.
" Jinak si "znalče" Polska zjistěte,
jaké výhody mají proti našim zemědělcům státem
poskytnuty jejich zemědělci a pochopíte i ty
ceny produkce." - ty výhody vycházejí z počtu lidí, které zemědělství živí (voličská základna, někde kolem 10% populace) - u nás byla do jisté doby také tak vysoká, jaké důsledky měla její likvidace je pak otázkou chápání kauzality, kterou vy nedisponujte, tudíž nemá smysl se o tom ani rozepisovat.
Břetislav Machaček
12.11.2023 19:38 Reaguje na Jakub Graňákvstupu do EU. To jsou rovné podmínky s našimi? Vyjednané kvóty jim umožnily
nesnižovat produkci a nadstandardně
podporovat zemědělce. Umožnit totéž našim, tak se asi budete divit. Totéž
se děje i ve starých zemích EU a pouze
naše vlády se chovají k zemědělcům tak, jako by chtěli ty velké co nejdříve zlikvidovat a všechna pole aby vykoupili cizinci. Je to ale mýlka, protože prví
v pořadí budou ti malí, i kdyby se jim
dotace cpaly horem, dolem. Je to marné,
protože velcí přežijí díky efektivitě
své činnosti na rozdíl od těch, kteří
bez dotací nepřežijí ani rok. Zkuste se
jich též zeptat, za kolik u nich pracují
lidé v ovocnářství, protože jinou práci
neseženou a to na to najímají Ukrajince.
Založit podnikání na levné pracovní síle
je dočasná výhoda a dotace stojí na
hlíněných nohách, protože nová vláda ke
svým nevoličům už tak štědrá být nemusí.
To bude mazec, až pramen dotací vyschne
a budou odvádět to, od čeho byli dosud osvobozeni. Že se to nestane? Rozvíjející
se polský průmysl potřebuje pracovní sílu
umrtvenou v neefektivní zemědělství a to
bude nejsnazší cesta, jak ji odtamtud získat. To všechno, co u nás proběhlo v padesátých letech, je čeká nyní, včetně
scelování polí a odchodu zemědělců do
průmyslu.
Jakub Graňák
13.11.2023 13:17 Reaguje na Břetislav MachačekČemu jste nerozuměl? Zajděte za někým, kdo rozumí psanému textu, aby vám to vysvětlil...
Radim Polášek
10.11.2023 10:18Před komunisty to byli vesničtí chudí.
Kvalitní pole, louky a lesy ve větších lánech měli zabraní velkostatkáři a velcí a střední sedláci, kteří na nich dosahovali, často velmi moderními metodami intenzívního zemědělství, velmi vysoké produktivity. Vesnické bezzemky - domkáře a drobné sedláky živilo z velké části drobné hospodářství, slepice, králíky a možná nějaká koza nebo ovce, ale na shánění krmiva pro tyto zvířata neměli dostatek svých pozemků. Využívali vesnické společné pastviny, což byly z různého důvodu málo plodné pozemky, o které tak žádný větší sedlák neměl zájem a v minulých staletích je tak nikdo takový nezískal a takzvaně je nezúrodnil. A potom vyžínali - paběrkovali všelijaké kousky zeleně jiných vlastníků a s jejich dovolením. Větších sedláků, kterým se nějaké členité malé kousky nevyplácelo vysíkat nebo obdělávat nebo nesedláků, kterým se tak starali o vzhled jejich pozemku. Například nějaká farní zahrada atd. Dále tam byli všelijací řemeslníci, kteří suroviny pro svou brali z přírody a tudíž měli zájem na udržování krajiny v průchodím nezarosteném stavu. Třeba košíkáři, kteří sklízeli proutí z hlavatých vrb a další. Tím vlastně vytvořili ty přírodní nebo polopřírodní jen "slabě" produkční drobné krajinné prvky, které tvořili kostru krajiny.
Za komunistů to pak byli nejdřív sedláci, kteří dali do družstva všechny nebo téměř všechny pole a louky, ale udrželi si nějaké domácí zvířectvo, které potřebovalo krmit. A vysíkali a čistili tak všelijaké kousky krajiny, které družstvo nezabralo. Později, od sedumdesátých let začali samotní komunisté oficiálně podporovat drobné samozásobení masem z domácích chovů a tak se to vysíkávání a udržování té části krajiny, která nebyla rozoraná JZD, udrželo nebo snad i ještě zvětšilo.
Ovšem po Sametu to všechno skončilo, protože drobní chovatelé vesměs skončili a ta krajina mimo intenzívně zemědělsky obdělávanou plochu tak začala zarůstat.
Je tedy nutné vytvořit nový dlouhodobě životaschopný ekonomický model, jak to zarůstání krajiny limitovat a udržovat tu krajinu v předkomunistické nebo i trochu té komunistické nezarostené kvalitě. A třeba snadno průchozí pro lidi atd.
Slavomil Vinkler
10.11.2023 15:34 Reaguje na smějící se bestieBohumil Frouz
10.11.2023 15:03Kdyby Mácha tento kraj viděl dnes ,zvracel by.
Všechna políčka a lužní louky jen zarostlé .
Rádoby ochrana ,která ničí i pískovcové podloží.
Honza Honza
11.11.2023 06:55já vidím 2:
- veškeré činnosti by měly směřovat ke stabilizaci klimatu, boji proti oteplování a suchu. Mělo by se podporovat to, co progresi suchu brání: přírodní sukcese a zarůstání krajiny, která je jinak vysušená, určitě oteplování brání
- současný trend přírodovědců je nechat přírodu volně, volit co nejpřirozenější přírodní postupy, především pestrá příroda- tj. lokality i někde zarostlé, přehuštěné jinde volné, vypasené, s volbou těch nejpřirozenějších druhů, skladbou rostlin, pěstebních postupů atd. (tak se vedou i NP) s dostatkem organických zbytků. Částečně to platí i pro hospodářský les a pole aby byly co nejpřirozenější. Tento názor nutno poopravit, změnit: 1. příroda si k větší adaptaci na sucho sama nepomůže. 2. přírodu je třeba uměle vést k větší diverzifikaci, jinak samovolně podlehne sukcesi – viz tento článek. Ale tak, abychom nepopírali první axiom, který jsem uvedl- boj proti suchu, jinak naše opatření budou nesmyslná, protichůdná, tj. nikoli fanaticky, ale rozumně, tam, kde je to smyslplné, výhodné – např. vytvářet pastviště (vyklučovat keře) nikoli na suchých vyprahlých lokalitách, ale tam, kde je vlhko.
- vidím ještě třetí poznatek: všechny tyto bohumilé ekolog. aktivity, včetně těch popsaných ve článku, musí někdo dělat, musí mít na to peníze. Aby krajina prospívala, musí mít i hospodářský význam, přinášet peníze. Opatření musí být v souladu s možnostmi hospodářů- lesníků a zemědělců, musí jim něco přinášet. Zalesnění mezí, rozčleňování polí musí přinášet i hosp. zisk, nekvalitní pionýrské stromy v lesích musí také někdo vykoupit – třeba na palivo. V této souvislosti je potřebná i podpora úřadů- ne samé příkazy, zákazy, úřední postupy, souhlas souseda - se zřízením močálu, jezírka, s ořezáním vrb na hlavaté vrby, vyklučení zarostlého sadu, ořezání stromu – nedostal náhodou p. Brodecký pokutu za nedovolené kácení náletových stromů?
Pavel Brodecký
11.11.2023 09:27 Reaguje na Honza Honza2. V ekologii panuje docela konsenzus ohledně zarůstání krajiny, sukcese či vývoje krajiny v postglaciálu a antropogenních vlivů na krajinu především v postglaciálu. Není to tedy snůška protichůdností. A ano vzhledem k vývoji a výsledkům různých vědních disciplín se názory časem mění - např. před nevelkými desítkami let se maloplošky vyhlašovaly s cílem, aby se ochránily tyto lokality před nepříznivými zásahy člověka a ponechal se v nich vývoj přírodě (ve které ale chybí oheň či velcí býložravci) - území tak často zarostla a cílové druhy, pro které byla území chráněna, zmizely.
3. Článek vznikl jako ukázka, co mohou přínosného lidé dělat pro druhovou pestrost naší přírody - ne jen vzdychat, jak bývalo dřív spousta motýlů a zajíců a čehokoliv dalšího.
4. Článek vznikl i jako lehce rozšiřující reakce na nedávný článek p. Hejdy, který mohl pro mnohé vyznít jinak. Není v možnostech státní ochrany přírody ochránit pestrost přírody tak, že budou všude maloplošky jako udržované či neudržované hotspoty biodiverzity. Aspoň něco málo je potřeba jakoukoliv formou dělat v celé krajině, aby se využil potenciál těch udržovaných ostrůvků biodiverzity, odkud se druhy mohou šířit zpět do volné krajiny.
5. Článek vznikl i jako reakce na dlouhodobou adoraci kultu stromu, kdy se předraženě Sázejí Česka, srdcervoucí výsadbou stromů s balem a zapěstovanými korunami za účasti fotoaparátů osazují poslední volné loučky a pokácení i nebezpečného rozpadajícho se topolu někde u cesty vyvolá nenávistné komentáře a dehonestování toho, kdo to povolil, aby předcházel úrazu spoluobčanů. Ano, pro pestrost a odolnost krajiny je sázení stromů potřeba, ale ideálně podél silnic, cest, bývalých polňaček na podporu diverzifikace unifikované krajiny.
6. Článek vznikl i jako poděkování těm, kteří se o poslední pestré zbytky míst ve volné krajině fyzicky starají - tedy některým pobočkám ČSOP, Brontosaurů, skautů a dalším místním spolků a sdružením, i některým zemědělcům či drobným (i větším) vlastníkům půdy. A nutno zmínit, na základě pár reakcí v diskuzi, že poděkování patří i MŽP za alespoň nějakou podporu těchto spolků.
7. Závěr, ať si každý udělá sám. Pokud závěrem bude, že by někdo rád přiložil i ruku k dílu, kontakty na ČSOP, Skautské patronáty, Brontosaury, ČSO a další se dají ve veřejném prostoru snadno dohledat. Včetně odborných rad či metodik, jak třeba prospět svému pozemku. Čím pestřejší krajina, tím pestřejší život. A nikdo jiný to za nás neudělá.
Vaclav Kavka
11.11.2023 08:111.Přírodní velkoplošná území, kde jednu z hlavních sil netvoří člověk, už u nás s výjimkou národních parků nemáme. S tím souvisí zmizení druhů těchto míst: medvěd, pratur, zubr, lesní kůň. Takže nechávat něco přírodě je hloupost.
2. Člověk se významně účastní na formování krajiny (u nás od mezolitu) a když najednou z velké části z krajiny zmizí, zmizí velká část její pestrosti.
3. Bezlesí do naší krajiny patří - odkud myslíte, že pochází černozem?
4. Ochrana se logicky zaměřuje na ty části, které jsou ohrožené. Homogenní křoviny to v současnosti nejsou. Naopak je to světlé bezlesí. Sady, pastviny, loučky. Ty nesou velkou část biodiverzity, která nemůže žít pod tlakem hnojiv a chemie kolem polí a ve tmě v lese. To se týká většiny druhů květin, pestrá hmyzí společenstva, atd.
Jarek Schindler
11.11.2023 09:06 Reaguje na Vaclav Kavka1- Za zmizení některých velkých druhů je jednoznačně vysoká zalidněnost krajiny. I ty naše NP jsou opro zmiňované druhy malé.
2- Na fotkách je jasně vidět v čem spočívá pestrost krajiny.
3- Není na fotkách toho bezlesí celkem dost?
4- Kolik takových ploch homogeních křovin v zemědělských oblastech najdete? Kam se z naší krajiny ztrácí dřív tolik zastoupená, sucho a teplo snášejíci a na kvalitu půdy nenáročná růže šípková. No a těch druhů růží je u nás několik ( +10 druhů), z toho některé jsou v dnešní době již označeny za ohrožené či silně ohrožené. Kolik těch ohrožených druhů ve svaté válce proti zarůstání ochranáři vyřežou? A řeší to vůbec?
Slavomil Vinkler
11.11.2023 15:47 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
12.11.2023 18:12 Reaguje na Slavomil Vinklerpavel peregrin
14.11.2023 06:45 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
14.11.2023 09:25 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
14.11.2023 19:22 Reaguje na Jarek SchindlerVladimir Mertan
11.11.2023 09:50 Reaguje na Vaclav KavkaJarek Schindler
13.11.2023 14:09 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
16.11.2023 22:29 Reaguje na Jarek SchindlerMartin Horňák
11.11.2023 11:42Petr
11.11.2023 18:34Petr
11.11.2023 19:03 Reaguje na PetrPetr
11.11.2023 19:10 Reaguje na PetrHonza Honza
12.11.2023 06:57 Reaguje na PetrJaroslav Vrabec
15.11.2023 11:42 Reaguje na Honza HonzaJosef Mozek
13.11.2023 11:56Radek Čuda
13.11.2023 14:45Reálně se tedy ukazuje, že nám nejde o přírodu jako takovou ... ta se bez nás fakt obejde ... ale čistě o její podobu, která se nám nejvíce zamlouvá.
Jinak povzdechy k těm malým políčkům a tak podobně ... ta samozřejmě existovala, ale za cenu nikdy nekončící dřiny obrovského množství lidí. K tomu se fakt prakticky nikdo vracet nehodlá, práce v zemědělství je pro většinu těžce neatraktivní, kdo tvrdí opak prostě kecá, a tak se podmínky toho zemědělství musí přizpůsobit.
Břetislav Machaček
13.11.2023 17:59 Reaguje na Radek Čudalikvidace hraničních mezí (prapůvod meze je rozhraničit pozemky a často nebyla ani metr široká a mimo trávy bez jakéhokoliv porostu. Mezi poli dědy a souseda měla šířku tří brázd a pro přírodu měla zanedbatelný význam. Být tam dnes i nyní, tak ji pokropí postřik stejně, jako pole kolem. K básnění o nudličkách pestrých polí pouze
to, jakápak by nyní na nich byla pestrost, když se stejně stále
na polích točí pšenice, kukuřice a řepka? Ano, kdysi to byla řepa,
brambory, pícniny, luštěniny, mák a taky ty tři dnes preferované
plodiny. To je pestrost, když by na těch nudlích byly zase pouze
ty tři? Ti lidé, kteří to propagují jsou zcela mimo, protože oni
neví, že pestrost není v nudličkách polí, ale v množství plodin,
které na nich rostou. Pokud dnes je z těch nudliček po hektaru
jedno 20 ha pole s řepkou a vedle 20 ha pole s bramborami, či
pícninami, luštěninami atd., tak to je pestrost potravy, protože zvěři a hmyzu nevadí přemístit se z lánu na lán, pokud je na něm
něco jiného. Pokud rozkouskuju pole po 5 ha a na každém kousku
zaseji pouze kukuřici, pšenici a řepku, tak jsem to pole zbytečně
rozkouskoval. Ono je třeba vrátit zemědělství k produkci celého
spektra plodin a nezůstat u té "svaté" trojice. Co ale dělat s
bramborami, které se k nám dovážejí za dumpingové ceny(dotované),
co s pícninami, když jsme snížili stavy zvířat, co s luštěninami,
které lidé odvykli jíst, co s cukrovkou, když je cukru nadbytek?
Knížecí rady rozkouskovat pole a pak je osévat stejnou plodinou,
jako to vedle, je opravdu nápad hodny Nobelovy ceny za imbecilitu!
Další nápad zbavit se výkonných strojů a chemie je na ty ceny dvě! To radí ti, kteří neměli v životě v ruce motyku a nepleli bodláčí
v řepě a bramborách. My měli pole na Soutoku Olše a Odry na kterém
po povodni nebylo obilí vidět skrz naplavené bodláčí a jiné plevely.
Děda vykoval z roxorů nože na vypichování bodláčí a chodili jsme ho
z obilí vypichovat. Bylo to BIO, bez chemie a výnos téměř takový,
kolik se na pole zaselo. Děda prosil v roce 1970 na St. statcích,
ať už si to pole vezmou, protože už jsme mu odmítali na něm dělat!
Nemělo to efekt, ale musel přemluvit i souseda, aby se pole taky
vzdal. Pak přijel velký traktor, mez rozoral a zaseli pšenici,
kterou ošetřili hnojivy a postřiky proti plevelům. Všichni jsme
nevěřícně zírali na pole bez plevelů a na výnos o kterém se nám
nikdy ani nezdálo. Děda si oddechl a řekl, že konečně ví, jak se
žilo těm, kterým to pole vzali už dříve. Měl najednou spoustu
volného času a my s ním, protože jsme přenechali práci strojům,
chemii a těm, co to doopravdy uměli!
Jaroslav Vrabec
14.11.2023 10:40Petr
14.11.2023 11:09 Reaguje na Jaroslav VrabecJaroslav Vrabec
14.11.2023 11:23 Reaguje na PetrPetr
14.11.2023 11:45 Reaguje na Jaroslav VrabecPíšete o sterilních zahradách, a zároveň že za nimi je "neživý bordel", který likvidujete, plochu pravidelně vysekáváte, čímž sám vytváříte podobně sterilní zahradu, jen o kousek dál. Proto mě zajímalo co vlastně znamená řádně spravovat a jak a s jakým cílem by se to mělo dělat.
Jaroslav Vrabec
14.11.2023 12:26 Reaguje na Petrpavel peregrin
14.11.2023 19:24 Reaguje na Jaroslav VrabecJaroslav Vrabec
15.11.2023 09:10 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
15.11.2023 09:24 Reaguje na Jaroslav VrabecJaroslav Vrabec
15.11.2023 09:53 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
16.11.2023 07:08 Reaguje na Jaroslav VrabecRadim Polášek
15.11.2023 19:51 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
16.11.2023 07:09 Reaguje na Radim PolášekPetr
14.11.2023 11:48 Reaguje na Jaroslav VrabecPetr
14.11.2023 11:53 Reaguje na PetrJaroslav Vrabec
14.11.2023 12:40 Reaguje na PetrRadim Polášek
15.11.2023 19:57 Reaguje na Jaroslav VrabecNáletový javor, pokud to je žádaný druh javoru a roste na správném místě, je mnohem cennější než sázený, protože má přesazováním nepoškozenou kořenovou soustavu. Zejména hlavní kůlovitý kořen, který sahá velmi hluboko a dokáže tak z té hloubky tahat živiny a vodu. Roste tak lépe, protože má k dispozici víc živin, je odolnější proti suchu a vydrží i větší vítr než sázený javor.
Karel Zvářal
15.11.2023 20:03 Reaguje na Radim PolášekPavel Brodecký
15.11.2023 03:10 Reaguje na PetrPokud někam vysadíte stromořadí javorů, ideálně podél nějaké cesty (třeba i podél obnovené bývalé polní cesty) vznikne líbivé místo poskytující okolí toulavý stín, větrolam či rozdělí velký lán pole. Vznikne místo pro ptáky, hmyz a může pomoci proti vodní či větrné erozi. Pokud takto na zemědělské půdě vznikne remízek, určitě to bude také přínosné. Pokud to uděláte na nějakém městském sídlišti (ostatně se to často kvůli jeho rychlému růstu dělá), vznikne tak stín, který na takovýchto rozpálených betono-asfaltových místech je velmi přínosný a dělá městskou zástavbu životu příjemější a zelenější.
Pokud vysazením či náletem se na nějaké sušší výhřevné lokalitě objeví javor babyka může to být časem nádherný solitér, který na místo patří, má menší nárok na vodu, nemá tak ohromnou listovou plochu,... Pokud je to ale na nějaké druhově cenné stepní louce, může svým stínem připravit prostor pro svídy, hlohy, šípky, duby, ořešáky, jasany... a louka může časem zmizet.
Pokud se někde objeví invazní javor jasanolistý a nevěnuje se mu pozornost, dokáže rychle vytlačit vše, co tam rostlo, i ty milované šípky.
Pokud se někde v podhůří dostanete do lesa, kde jsou mohutné javory kleny, sem tam jedle či buk, nic hezčího a lepšího si nemůžete přát.
Na Vaše otázky opravdu není jednoduchá globalizující odpověď. Ekologie je multioborová vědní disciplína a není to jen dojmologie. Pokud Vás to opravdu zajímá, lze to studovat na vysokých školách či čerpat informace z literatury (odborné literatury), pokud chcete krajině víc porozumět, docela důležitá disciplína ekologie je třeba geobotanika a pro nějaké prvotní souhrné informace je skvělý třeba youtube kanál Trendy ochrany přírody.
Ale koukám, že spousta diskutujících by stejně měla nejraději krajinu zarostlou (aby měli kde být tak vzácná prasátka či srnky), ale v okolí svých příbytků naopak preferují nízké pravidelně střižené trávníky a pole chtějí tak, jak jsou nyní - velká pro velkou zemědělskou techniku, neprostupná pro hmyz, bez rozdělujících cest, mezí či remízků.
Takže přínosy či výhody posoudit neumím. Ale pokud chceme pestrý život v krajině, krajina musí být pestrá. A nejohroženejšími biotopy (a na ně navázanými druhy) jsou (kromě nějakých speciálnějších biotopů jako jsou např. rašeliniště či slaniska) především cenné bezlesí jako suché trávníky či mokřadní louky - bez péče či obhospodařování (pastva) degradují, zarůstají, eutrofizují, zarůstají invazními rostlinami.
A omlouvám se, víc času na odpověď aktuálně nemám...
Pavel Brodecký
15.11.2023 03:18 Reaguje na Pavel BrodeckýPetr
15.11.2023 08:06 Reaguje na Pavel BrodeckýI vy mluvíte o pestrosti a stejně vás láká jen to zarostlé místo, ta jediná pestrost v prázdné krajině, a ne to vedle, co je zcela prázdné a mrtvé, a kde je to pravé místo pro vytvoření pestrosti.
Veškerá "péče" o krajinu, pestrost a přírodu se smrskla jen ve snahu čistit a přírodě bránit v jejím rozmachu. Jak se asi dá čistěním něco zlepšit? No nedá. A taky to vidíme. Divíme se proč všeho ubývá, proč nikde už nežije nic z toho, co si někteří pamatují, divíme se proč se otepluje a všechno vysychá. No přesně kvůli tomuhle, protože už jsme všechno vyčistili od přírody. Máme čistící mánii a fóbii ze samostatné přírody. Takto nikdy nic nezlepšíme a budeme pokračovat v další sterilizaci krajiny. A kroutit hlavami proč se to nelepší, vždyt se tak snažíme a děláme toho přece tolik...
Petr
15.11.2023 09:31 Reaguje na PetrPetr
15.11.2023 09:43 Reaguje na PetrProč lidé musí bojovat? Proč nemůžou pomáhat?
Jaroslav Vrabec
15.11.2023 09:58 Reaguje na PetrRadim Polášek
15.11.2023 20:05 Reaguje na PetrUž taky proto, že tam není diverzita živočichů, například úplně zarostlá krajina vyhovuje prasatům, srnčímu atd, ale vůbec tam není drobná zvěř typu zajíců a bažantů. A podobné to je i s dalšími druhy.
A nakonec taky nevyhovuje člověku, jako velmi významnému obyvateli krajiny.
Honza Honza
16.11.2023 07:06Prosím vás, jsou nějaké závěry vědy, přírodovědy, že nelze udržet v krajině rozsáhlá pole, podléhající vysušování, erozi, tato pole nutno rozčleňovat. Že je nutná pestrá příroda - munokultura je nepřirozená, rozmnožují se zde škůdci, není odolná změně klimatu. To jsou axiomy,které vyvracet je jako vyvracet a dumat nad tím jestli 1+1= 2! To už víme, nad tím netřeba dumat a vést rozáhlé diskuze!
Jiná otázka je diverzifikace- nelze připustit zcela přírodní proces, kdy celá krajina zaroste křovím. Je třeba nechat část okrajových oblastí vypást, je třeba je sekat, udržovat sady, jak se píše ve článku.
Ale základem je les, stromy, které působí proti erozi, ochlazují a zadržují vodu. To je dnes nejdůležitější problém-- zalesnění a zavodnění, jinak nám naše krásná diverzifik. krajina vyschne a změní se ve vyprahlou pustinu. Kdo to ještě nepochopil, je neznalec základních přírodních procesů- naprostý laik.
pavel peregrin
16.11.2023 07:16 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
16.11.2023 13:08 Reaguje na pavel peregrinAle pokud matematik stále v komntářích čte, že 1+1 = 3, tak se na ekolist vykašle a čte si zprávy!
Logicky, velká pole v dnešní situaci jsou neúnosná, velké zatravněné oblasti např. v Mongolsku trpí suchem, zatímco dříve po tisíce let prospívaly, nyní vysychají, studny nejsou, napajedla řídnou, Mongolové je sami zalesňují. Proč asi?
pavel peregrin
16.11.2023 13:59 Reaguje na Honza HonzaTa velká pole tady byla již v době, kdy naopak se strašilo ochlazováním. Takže moje otázka v tomto směru byla cílená a pokud vám připadla směšná, tak vězte, že byla položena záměrně, protože je to úplně stejné věštění z křišťálové koule, jako predikce posunu klimatu. To klima se samozřejmě mění, to nikdo rozumný nepopírá, ale vždy budu rozhodně proti tomu, označovat člověka jako hlavního viníka. To, že se tak někdo rozhodl, je pouze a jen politické a byznysové rozhodnutí, nikoliv vědecké a myslete si o tom co chcete. V Mongolsku trpí suchem, na jiných místech planety trpí záplavami. Mokrá místa se stávají suchými, suchá mokrými. Co vám na tom přijde divné? Je to pouze a jen posun v čase, v množství a místě.
Zákon zachování hmoty platí.
Honza Honza
16.11.2023 20:13 Reaguje na pavel peregrinKdyž vidím, že mi vytrvale každý klesá voda ve studni, nemohu předpokládat, že další rok bude studna plná vody. Musím (logicky) přepodkládat, že opět klesne (i když ve skutečnosti to tak nemusí být). Pokud oteplování je spojeno s nárůstem CO2 (= skleníkovým plynem) musí věda předpokládat, že to CO2 způsobuje, je to logický závěr a nelze postupovat proti logice. Ale třeba to tak není, třeba to není úplná pravda, v tom máte pravdu.
Nevím , jak jinak bych vám to mohl lépe objasnit.