Pavel Kalenda, Miroslav Vinkler: Jak je to dnes s vývojem poznání v klimatologii aneb Od meteorologie k astronomii
První zásadní klimatologická teorie Milutina Milankoviče (1930) dokázala vysvětlit střídání dob ledových a meziledových za posledních cca 3 mil. let na základě změny osvitu kontinentů zejména na severní polokouli a to vlivem měnících se parametrů orbity Země okolo Slunce. Přibližně v rytmu 100 000 letých cyklů se mění excentricita orbity a ve 40 000 letém cyklu se mění sklon zemské osy. Přesně v rytmu obou těchto parametrů se střídaly dlouhé doby ledové s krátkými meziledovými dobami. Před 3 mil. lety převládal 40 000-letý cyklus a posledních přibližně 1 mil. let převládá 100 000-letý cyklus a doby ledové jsou hlubší a delší (obr. 1).
Poslední výzkum v této oblasti ukazuje na způsob, jak dochází ke skokové změně (překlopení zpětné vazby) přechodu z doby ledové do meziledové (glaciál- interglaciál) a naopak a ukazuje, že parametry orbity Země již jsou ve stavu těsně (několik set až prvních tisíc let) před dalším zvratem teplého interglaciálu do dalšího glaciálu (Ganopolski 2014).
Kromě těchto základních, tzv. Milankovičových cyklů, je možno v klimatu na Zemi vysledovat mnohem delší, ale také mnohem kratší cykly. Jeden z nejdelších cyklů, podle kterého se řídí orogeneze (vrásnění), je dlouhý cca 150 mil. let a s touto periodou se střídají geologické éry od prvohor až po současnost (prvohory – druhohory – kenozoikum), ale také klima na Zemi. Není jistě překvapivé zjištění, že ona perioda 150 mil. let je periodou oběhu Sluneční soustavy okolo jádra naší Galaxie.
Mnohem kratší klimatické cykly už mají jednoznačné vazby na parametry orbit planet Sluneční soustavy, které mají vliv na sluneční aktivitu.
Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, který tvoří především 8 planet (+1 předpokládaná, dosud nepozorovaná opticky (Batygin a Brown 2016)), 5 trpasličích planet, přes 150 měsíců planet (především u Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptuna) a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod.. Všechna tělesa včetně Slunce obíhají okolo společného těžiště, barycentra Sluneční soustavy. Pokud předpokládáme, že Sluneční soustava představuje izolovaný systém a nepůsobí na ni žádné vnější síly, pak by mělo platit, že součet všech rotačních momentů hmotných těles soustavy je v každém okamžiku konstantní. Protože vzájemné vzdálenosti mezi planetami a také Sluncem se mění, všechna tělesa si mezi sebou vyměňují části svých rotačních momentů. Důsledkem je, že se může rotační perioda Slunce měnit v rozmezí +-2,2%. Důsledky vidíme i přímo na naší Zemi, která mění svou rychlost otáčení (LOD) s periodou 62,5 let (obr. 3). Nejenom to. Perioda 62,5 let se vyskytuje i ve všech klimatických parametrech, jako je AMO (Atlantická meridionální oscilace), PDO (Pacifická dekádní oscilace), výška hladin oceánů, index sucha a také opakování povodní, protože pohyb atmosféry je úzce spjat s rotačním momentem Země. Stejnou periodu ale můžeme také vysledovat například u zemětřesení s maximy aktivity mezi lety 1891 – 1906, 1944 – 1965 a 2004 – 2020 nebo u vulkanické aktivity. Protože perioda 62,5 let je periodou změny excentricity Jupitera, který přenáší na ostatní tělesa největší rotační momenty, je tato perioda obsažena i ve sluneční aktivitě, jak můžeme pozorovat například na polárních zářích.
Dosud není znám přesný mechanismus změn sluneční aktivity. Sluneční dynamo je jen matematickým modelem jeho elektromagnetických vnějších projevů a neřeší otázku jeho geneze ani nevysvětluje základní redistribuci momentů, a navíc není ve své podstatě dlouhodobě stabilní. Harmonická analýza dat ukazuje, že ve sluneční aktivitě jsou obsaženy stejné periody, jaké jsou v pohybu Slunce okolo barycentra.
Celé schéma toho, jak planety mohou ovlivňovat sluneční aktivitu a ta ovlivňuje klima na Zemi podle N.-A.Mörnera (2013), je na obr. 4.
Sluneční aktivita popisuje změny v množství úhrnu slunečního záření a jeho spektrálního složení. Nejběžnějším a snadno pozorovatelným projevem aktivity jsou sluneční skvrny. Sluneční konstanta je přibližně 1360-1365 W/m2 (viz obr. 5). Roku 1843 objevil německý hvězdář Heinrich Schwab jedenáctiletý cyklus slunečních skvrn. Podle nové studie publikované v Solar Physics (2019) odpovídá 11-letý sluneční cyklus pohybům planet velmi přesně a to minimálně pro minulých 90 cyklů. Právě jednou za 11,07 let se totiž dostávají do zákrytu planety, které mají největší slapové vlivy (obdoba přílivu a odlivu na Zemi) na Slunce, tedy Venuše, Země a Jupiter (https://sciencemag.cz/zahada-11leteho-slunecniho-cyklu-muze-za-nej-priliv/ ).
Je doloženo, že relativní velikost slunečního cyklu, tak i střednědobé a dlouhodobé cykly, mají vliv na klimatické změny na Zemi, a ukazuje se, že sluneční aktivita a dlouhodobé klimatické změny na Zemi jsou spolu těsně svázány.
Měření provedená v posledních letech pomocí satelitů přinesla důležitý poznatek, že v době výskytu velkého počtu skvrn se hodnota celkové zářivosti Slunce zvyšuje. Sluneční aktivita dosahuje od Malé doby ledové do současnosti vysokých hodnot, nejvyšších za posledních cca 600 let, jak je doloženo nejenom analýzou 10Be, ale i přímým pozorováním počtu skvrn. Z pozorování průběhu sluneční zářivosti (integrované v čase) a průběhu teploty vyplývá úzká korelace mezi oběma křivkami (obr. 5).
Plným právem pak lze položit kardinální otázku: Je současná a neoddiskutovatelná skutečnost – rychlá klimatická změna spojená s nárůstem globální teploty a změnami srážkové činnosti – zapříčiněná pouze antropogenními vlivy (emisemi skleníkových plynů), jak deklaruje oficiální doktrína IPCC a papouškují sdělovací prostředky, anebo lze tuto změnu vysvětlit jiným způsobem?
Na to se pokusila odpovědět práce doktorky Žarkové a jejího vědeckého pracovního týmu. Práce tvrdila a tvrdí, že lze tyto změny vyložit právě na základě prokázaných závislostí ohledně polohy barycentra a změn sluneční zářivosti spojené se změnami magnetického pole Slunce. Práce byla nejdříve zveřejněna v prestižním časopisu Nature - ScientificReports v r. 2019 a přes protesty autorky odstraněna v r. 2020 se zdůvodněním, že se hrubě mýlila. Klimaalarmistická lobby spojená s IPCC a jejich souputníky se následně postarala, aby se dále o práci veřejně nemluvilo, paní doktorka byla ostrakizována a dána do klatby.
Na rozdíl od inkvizitorů z okolí IPCC se však našla řada neúplatných vědců, kteří se její prací i poté zabývali a ti došli k poněkud jinému výsledku. Doktorka Žarková se skutečně mýlila ve fyzikálním zdůvodnění vazby polohy barycentra na změnu magnetického pole Slunce, ta však netvořila podstatu práce. To bylo jen nastínění možné pracovní hypotézy vysvětlující pozorované souvislosti. Podstatou článku ale byla analýza slabého magnetického pole Slunce (pozaďové magnetické pole), které Žarková zcela správně rozložila na vektor hlavních komponent. Jako informační základnu použila ověřené a nezpochybnitelné sady dlouhodobého měření sluneční aktivity z observatoře Mt. Wilson (Los Angeles, Kalifornie, USA), která slouží doslova jako etalon údajů o sluneční aktivitě pro světovou vědeckou solární obec.
Dále ke zpracování dat použila standardní matematickou analýzu a dospěla k výsledku, který jednoznačně a nezpochybnitelně dokládá, že pomocí prvních dvou zcela nezávislých komponent, zahrnující 39% celkového magnetického pole a které jsou významně větší než zbývající komponenty, je možno velice dobře aproximovat základní rysy chování magnetického pole Slunce v čase, a tedy i sluneční aktivitu. Extrapolací pouze těchto prvních dvou komponent zpět v čase (sto tisíc let dozadu) se ukázalo, že dobře korelují se základními rysy vývoje klimatu na Zemi a umožňují tak vysvětlit vyšší sluneční aktivitu během Moderního maxima a taky nižší sluneční aktivitu v průběhu Daltonova i Maunderova minima (před Malou dobou ledovou). Extrapolací do budoucnosti Žarková a spoluautoři předpověděli konec Moderního maxima v průběhu 26. slunečního cyklu a taky následné ochlazení mezi lety 2020 a 2055 s poklesem toku slunečního záření o 1 – 1,5W/m2.
Samotná Valentina Žarková nesouhlasila se stažením článku, protože v datech i jejich zpracování není jediná chyba a jí nastolenou hypotézu o vlivu polohy Slunce vůči barycentru může kdokoli a kdykoli vyvrátit bez jakéhokoli vlivu na zjištěné závislosti. Je to stejná situace, jako nastala v případě ukončení vydávání časopisu Pattern Recognition in Physics (PRP) ihned po prvním čísle, které bylo zaměřeno na sluneční aktivitu a její cyklické změny. Hlavním editorem tohoto čísla byl prof. N.-A.Mörner, který obdržel od šéfredaktora M. Rasmussena tento „vysvětlující“ dopis: “ Vážený Nils-Axeli, s lítostí vás informujeme, že jsme se rozhodli nevydat časopis Rozpoznávání vzorů ve fyzice (PRP). Při zpracování tiskové zprávy ke zvláštnímu vydání „Vzory ve sluneční variabilitě, jejich planetárním původu a pozemských dopadech“ jsme si přečetli dokument s obecnými závěry zveřejněný 16. prosince 2013. Byli jsme znepokojeni druhým vývodem autorů, ve kterém uvedli: „To vrhá vážné pochybnosti o otázce pokračujícího, dokonce zrychleného, oteplování, jak tvrdí projekt IPCC“.
Na stránkách časopisu pak bylo toto jeho zdůvodnění: „Vydávání časopisu bylo zastaveno, protože časopis PRP nebyl zamýšlen býti platformou klimaskeptiků“.
Věříme, že každý čtenář se musí ztotožnit s tím, že skutečnými prioritami každé vědy jsou logika a důvod, důkaz a svoboda projevu a nikoli konsensus tzv. 97% většiny vědců na straně panelu IPCC. K vyvrácení jakékoli hypotézy nebo teorie pak postačí jeden propadnutý test. A blíží se čas, kdy predikce všech klimatických modelů CMIP5, publikovaných před rokem 2010, závisejících zejména na vypouštění „antropogenního“ CO2, budou zcela mimo pásmo tolerance. Jak ukázal prof. Christy (2017) při svém slyšení v Kongresu (USA), tak ze 102 modelů se jen dva modely pohybovaly v pásmu tolerance +- 2σ v roce 2017.
Plně se však potvrzují predikce vědců J.R.Salvadora (A mathematical model of the sunspot cycle for the past 1000 years), Shepherda a Žarkové (2014) (Prediction of Solar Activity from Solar Background Magnetic Field Variations in Cycles 21–23. Astrophys. J.) o tom, že jsou schopni spočítat sluneční aktivitu pouze z poloh planet a tedy následně odhadnout, jak se bude vyvíjet i klima na Zemi (viz obr. 6).
Je dobře patrné, že se v poslední době v klimatologii nejvíce angažují zejména astronomové (Žarková, Scafetta, Charvátová, Shepherd, Nikolov, Solheim) a matematici (Salvador, Vukčevič, Monckton), protože se ukazuje, že právě planety ovlivňují sluneční aktivitu a ta zase ovlivňuje klima na Zemi obdobně, jako sklon zemské osy předurčuje střídání ročních období. Země sama o sobě dostává podstatnou část energie právě ze Slunce, a pokud by toto nesvítilo, tak by byla jen zmrzlým a mrtvým tělesem (nejen z biologického, ale i z geologického hlediska).
Co dodat závěrem? Shodou okolností, zdráháme se použít slovo šťastných, došlo k tomu, že světová ekonomika je v současnosti ochromena pandemií koronaviru a ztráty se budou počítat v biliónech dolarů. Vlády a parlamenty včetně všech centrálních bank budou zaměstnány restartem kolabujících hospodářství a na rigidní opatření ordinované celosvětově EU pod heslem European Green Deal prostě nebude. Na tomto faktu nezmění nic ani silácká prohlášení předsedkyně Evropské komise Ulriky von Leyen.
Z tohoto pohledu se dá mluvit o vývoji příznivém pro vědu, neboť během roku budeme pozitivně vědět jak to s antropogenním vlivem na změnu klimatu skutečně je – viz článek Globální klimatický experiment - Ekolist 18.4. a dále bude nezvratně prokázáno nebo vyvráceno, zda polohy planet mají vliv na sluneční aktivitu a ta se zpožděním ovlivní také klima na Zemi.
Predikce vývoje teplot na Zemi do roku 2100 (jako integrál sluneční aktivity) byla publikovaná již v roce 2018 na konferenci v Porto (obr. 7). K největšímu ochlazení by ale mělo dojít až po roce 2135, pokud ale dříve nedojde k nějakému velkému výbuchu vulkánu, který může rychleji ovlivnit celou zemskou atmosféru a tím i klima, protože zásoby akumulované sluneční energie v zemské kůře jsou výjimečně veliké, největší za posledních více než 1200 let (obr. 7).
Bylo by nespravedlivé, abychom zde nevzpomněli i řadu vynikajících českých odborníků, kteří se věnovali problematice sluneční aktivity a možného vlivu na klima, nedávno i v minulosti – tady je máte: Ivanka Charvátová, Václav Kopecký, Rudolf Brázdil, Václav Cílek, Václav Bumba.
reklama
Pavel Kalenda je geofyzik a seismolog, Miroslav Vinkler je předseda spolku Malínské aleje, věnuje se ochraně přírody a krajiny.
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (284)
pavel peregrin
10.5.2020 12:28Majka Kletečková
10.5.2020 12:48 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
10.5.2020 18:36 Reaguje na Majka Kletečkovápavel peregrin
10.5.2020 18:36 Reaguje na pavel peregrinPavel Hanzl
10.5.2020 17:30 Reaguje na pavel peregrinPolemiky se o tom vedly asi 50 let, dnes je to prakticky jasné.
pavel peregrin
10.5.2020 18:38 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.5.2020 19:42 Reaguje na pavel peregrinPokud se bude klima chovat tak, jak doposud (což je největší pravděpodobnost) tak budeme mít problém s potravinami, pitnou vodou i energií, ekosystém bude v rozvalu a možná budeme ve válce s giga vlnou imigrantů. Jenom vymírání hmyzu může odstartovat nekontrolovatelné epidemie a vůbec nepředvídatelné tragédie.
Jan Šimůnek
11.5.2020 05:42 Reaguje na Pavel HanzlA ekosystém rozvaluje zatím jen ekology hýčkaný kůrovec a ničí ho solární a větrné elektrárny.
Petr Eliáš
11.5.2020 12:40 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.5.2020 13:38 Reaguje na Petr EliášMiroslav Vinkler
11.5.2020 14:22 Reaguje na Petr Eliáš68 460 ha
a) zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů (27,7% rozlohy NP )
Petr Eliáš
11.5.2020 14:33 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
11.5.2020 17:30 Reaguje na Petr EliášMiroslav Vinkler
12.5.2020 14:00 Reaguje na Jan ŠimůnekProtože však bylo nutno nahrazovat úbytek stromů,použil se smrk.
Ekonomicky nejlepší varianta,rychlý přírůstek,solidní dřevo od stavebnictví po celulózu.
Jan Šimůnek
12.5.2020 17:43 Reaguje na Miroslav VinklerMajka Kletečková
13.5.2020 11:41 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
13.5.2020 14:04 Reaguje na Majka KletečkováMilan G
12.5.2020 10:19 Reaguje na Petr EliášJan Šimůnek
12.5.2020 12:48 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
12.5.2020 14:02 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.5.2020 17:47 Reaguje na Petr Eliášpavel peregrin
11.5.2020 10:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 07:36 Reaguje na pavel peregrinJan Šimůnek
10.5.2020 14:41Během následujících 10 let se pravděpodobně znatelně ochladí a protože teplota oceánu začne převyšovat teplotu vzduchu (mění se pomaleji), nastane pluviál, tj. období s chladny a dešti (jako např. v době začátků husitského hnutí).
Pavel Hanzl
10.5.2020 17:34 Reaguje na Jan ŠimůnekVelmi rád bych tomu chtěl věřit, jenže vím, že je to úplný nesmysl.
Pavel Kalenda
11.5.2020 12:24 Reaguje na Jan ŠimůnekJiž v blízké budoucnosti se znatelně ochladí ve střední Evropě (asi o 0,4°C) a to hned z několika důvodů: 1) Změna směru proudění jet-streamu (P. Corbyn 2018), 2) 62-letý cyklus Jupitera (přesně před 62 lety skončilo období katastrofických such 1944-1947 a nastalo vlhké období, které vrcholilo v roce 1965, 3) je plánován výbuch nějakého velkého vulkánu s VEI >= 5 s dopadem na globální klima.
Petr Eliáš
11.5.2020 12:33 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
11.5.2020 13:39 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
11.5.2020 14:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.5.2020 17:31 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
11.5.2020 21:55 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
10.5.2020 17:27Samozřejmě to velmi rychlé a masivní oteplováni nijak nevysvětluje.
Jediný skutečně vypovídající graf je ten první, korelace teploty a koncentrace CO2, který zase vy neuznáte, tak nevím, proč tam je.
Jan Šimůnek
11.5.2020 05:37 Reaguje na Pavel HanzlA v Arktidě i Antarktidě led začíná přibývat, což svědčí o tom, že současná teplá epizoda, která nedosahuje ani parametrů teplot za Jagelonců, už končí.
Pavel Hanzl
11.5.2020 06:44 Reaguje na Jan ŠimůnekLedu samozřejmě ubývá podle pobřeží, ale u pólu přibývá, protože se otepluje. Vyšší odpar z moří znamená, že více sněží tam, kde je zima. Pokud stoupne průměrná teplota z třeba -5°C na -4, tak pořád napadne prašan.
Teplotu za Jagellonců jsme překonali už někdy v roce 2016.
Já sám jsem vám dával pár odkazů na teplotní grafy, které zásadně nečtete.
Jan Šimůnek
11.5.2020 13:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 08:01 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.5.2020 13:53 Reaguje na Pavel HanzlKrátkodobé výkyvy se prostě na proxydatech nepoznají, zatímco na měření ano. Takže výsledek je, že ta proxydata teploty podhodnocují.
Pavel Hanzl
12.5.2020 16:37 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.5.2020 17:48 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
13.5.2020 08:27 Reaguje na Pavel HanzlPo této stránce je listinný materiál (kroniky, hospodářské smlouvy, účetnictví apod.) daleko informačně hodnotnější.
Jan Šimůnek
11.5.2020 17:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Kalenda
11.5.2020 07:40 Reaguje na Pavel HanzlOstatním grafům asi nerozumíte, když tvrdíte, že o ničem nevypovídají. Ale to vše jsou grafy publikované v peer-review časopisech a přijaté odbornou veřejností. Pokud máte něco proti nim, můžete poslat svou recenzi do redakce příslušného časopisu a domáhat se stažení článku, jak se to stalo prof. Žarkové v letošním roce.
Současné oteplování vysvětluje graf č. 7, ale ten redakce nedala na sklo. Už jsem žádal o opravu.
Jiří Svoboda
11.5.2020 16:17 Reaguje na Pavel KalendaJenže teď tomu tak, pane Kalendo, není! Jak to vysvětlíte?
Pavel Kalenda
11.5.2020 16:43 Reaguje na Jiří SvobodaTo, co dnes již pozorujeme, je pokles teplot ve stratosféře, který zcela odporuje teorii IPCC (měla by se při vyšším CO2 oteplovat). Např. zde: https://www.gfdl.noaa.gov/bibliography/related_files/Seidel_WIRES_Jul2011.pdf
obrázek 3.
Petr Eliáš
11.5.2020 21:53 Reaguje na Pavel Kalenda(https://archive.ipcc.ch/ipccreports/far/wg_I/ipcc_far_wg_I_full_report.pdf; strana 183).
Jan Šimůnek
12.5.2020 07:51 Reaguje na Petr EliášJan Šimůnek
12.5.2020 12:50 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
12.5.2020 20:20 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
12.5.2020 09:12 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
12.5.2020 10:10 Reaguje na Jiří SvobodaP.S. Jen hotentot se ptá na totéž dvakrát a ani jednou to nepochopí. Já jen doufám, že to pochopíte stejně, jako integraci a sčítání zlomků, které jsme probírali už dříve.
Jiří Svoboda
12.5.2020 13:08 Reaguje na Pavel KalendaA co kdyby jste vzal v úvahu Henryho zákon a došel byste k závěru, že byť se oceány mírně oteplují, přesto v nich obsah CO2 roste, což způsobuje jejich skutečné okyselování. Nebo spalování fosilních paliv považujete za neexistující jev?
Tolik naakumulovaných nesmyslů, jako ve vaší "teorii", se již dosti těžko jinde hledá.
Pavel Kalenda
12.5.2020 13:20 Reaguje na Jiří SvobodaVýše jsem uvedl, že pufrovací schopnost oceánů je nesmírná a drží si svoje pH. Jen si odhadněte, kolik je v korálech uloženého vápence, který se může téměř okamžitě rozpustit při zvýšení pH.
Jiří Svoboda
12.5.2020 15:19 Reaguje na Pavel KalendaČlověk vypouští nějaké množství CO2 do atmosféry a polovina té produkce někde mizí. Já tvrdím, že hlavně v oceánech.
Pavel Dudr
17.5.2020 20:25 Reaguje na Pavel KalendaJiří Svoboda
10.5.2020 20:56Třeba sluneční konstanta v posledních desetiletích úspěšně klesá (viz Obr. 5), ale otepluje se zcela bezprecedentní rychlostí. Autorům to evidentně nevadí.
Ten článek je obrovský argumentační paskvil. Myslím, že i nějaké to sprosté slovo by bylo na místě.
Miroslav Vinkler
10.5.2020 21:28 Reaguje na Jiří SvobodaVýrok "článek je obrovský argumentační paskvil" je výrokem neprokázaným a tedy nekorektním.
K vaší výtce ohledně solární konstanty vám doporučuji četbu článku How constant is the “solar constant?”, by Andy May, dostupné zde:
https://wattsupwiththat.com/2018/09/19/how-constant-is-the-solar-constant/
Hlavně ať vám neuteče poslední věta závěru : "Určitě jsme neprokázali, že variabilita slunečního záření je příčinou všeho nebo velké části oteplování, avšak nemůžeme to nemůžeme vyloučit jako možnou příčinu, ale jak se zdá, právě to IPCC učinila."
Jsem zvědav ,komu teď budete nadávat. (sprostě)
Jiří Svoboda
11.5.2020 09:33 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
11.5.2020 09:40 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
11.5.2020 10:09 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
11.5.2020 10:32 Reaguje na Jiří SvobodaGraf na obr. 5 ,osa y =TSI , x= čas
Vy skutečně tvrdíte, že solární konstanta klesá ???? . Já si dovolím tvrdit opak: prokazatelně od r.1750-současnost , je její směrnice kladná.
Buďte tak laskav a projděte si dvakrát zmiňovaný odkaz než zase s něčím povedeným přijdete.
Karel Zvářal
11.5.2020 11:39 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
11.5.2020 12:04 Reaguje na Karel ZvářalPokud úsek 1750-2000 proložíte úsečkou ,měl byste konstatovat, že její náklon se nesnižuje ani nezůstává stálý, ale že se zvyšuje.
Ano, souhlasím s postřehem, že v dílčím úseku se náklon snižuje, ale na celkovém charakteru stoupání TSI se to neprojeví.
Stačí to takto ?
Karel Zvářal
11.5.2020 12:17 Reaguje na Miroslav VinklerJeště v 70.- 80.-tkách bylo poměrně chladno, řeky zamrzaly a vydržely dlouho, sněžilo, pršelo. A to přesto, že už TSI bylo na vysoké hladině. Takže děkuji za článek, dali jste si s ním práci, ale nikam mě to neposunulo, jsem stále někde mezi:-)
Miroslav Vinkler
11.5.2020 13:34 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím, že rychlost změny klimatu je doslova strašidelná, a to co se právě děje je velice velice znepokojující.
Karel Zvářal
12.5.2020 08:22 Reaguje na Miroslav VinklerMě třeba překvapilo a zároveň potěšilo přiznání naší klimatoložky, že nevíme, proč hurikány vytváří kruhovou oblačnost. Ano, je to zajímavé, proč oblačnost neputuje odněkud někam po křivce, ale vytváří pravidelný obrazec viditelný jen z kosmu. Možná proto, aby byl pro nás snadněji měřitelný a dopady více hmatatelné. Protože to, co si dnes lidstvo dovolí k Matce Přírodě, jde přes všechny meze. Sbíráme jen plody vlastní práce, tj. megalomanie a rozežranosti.
Sucho a tvorba klimatu je složitá problematika. Nevidím jediný důvod, proč by se k tomu nemohli vyjádřit "obyčejní smrtelníci", zejména když se jim nelíbí navrhovaná opatření, která jdou proti smyslu potřebných změn. Pokud je to z hlouposti (zmanipulovatelnosti politiků), dovedu to pochopit. Jestli je to ale záměr, tak ten řev musí býr daleko silnější.
Miroslav Vinkler
12.5.2020 14:07 Reaguje na Karel ZvářalNenalhávejme si - vždyť ani dnes nejsme s to s jistotou prohlásit jaké bude počasí za týden. A to máme superpočítače,nad hlavou stovky satelitů a globální počítačovou síť ke sběru miliónů dat v reálném čase.
Petr Eliáš
13.5.2020 06:54 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
13.5.2020 08:29 Reaguje na Petr EliášPavel Kalenda
11.5.2020 12:01 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks
Karel Zvářal
11.5.2020 12:27 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
11.5.2020 13:46 Reaguje na Karel ZvářalPavel Kalenda
11.5.2020 13:51 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
11.5.2020 15:09 Reaguje na Pavel KalendaPotěšilo mě, že v našem městě na kritiku zareagovali a letos už to nehoblují "na hlinu", kdy rozbili bazální kolénko a rostlina byla vyřízená. Nechávají 3-5 cm porost a hned je to znát na rychlejší regeneraci i vlhkosti vzduchu.
Dojímají mě články o zelených střechách, které jsou násobně dražší, než šetrně udržovaný trávník. Tato stupidní metoda "krásných" (vyholených) ploch se tak na teplotách ve městě zákonitě projevuje. Někdy mám těm zahradnickým "odborníkům" chuť ... do hader.
Pavel Hanzl
12.5.2020 22:07 Reaguje na Karel ZvářalPavel Kalenda
11.5.2020 13:11 Reaguje na Petr Eliášhttps://katalog.vsb.cz/authorities/227949?locale=cs
Pavel Kalenda
11.5.2020 14:59 Reaguje na Petr EliášMimochodem prof. James Croll je synem geologa Jamese Crolla, přednášel na University College v Londýně a poprvé v literatuře popsal západkový mechanismus (ratcheting), který je důležitý pro pochopení pohybu kontinentů.
Když nemáte ani tolik slušnosti, abyste si prohlédl doporučenou literaturu, ke které se vyjadřujete, tak sem nepište impertinentní dotazy.
Petr Eliáš
11.5.2020 15:45 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
11.5.2020 16:10 Reaguje na Petr EliášJamese Crolla jsem oslovil jako Jima, protože jsme přátelé už více než 10 let.
Pavel Kalenda
12.5.2020 11:12 Reaguje na Petr Eliáš2) Kdo ten článek recenzoval? Tato otázka (přeloženo do češtiny) znamená "Je tato osoba v očích široké veřejnosti vůbec důvěryhodná?"
Přičemž již v záhlaví časopisu NCGT máte uvedeno, že je to recenzovaný časopis a pod článkem je uvedeno Poděkování a to dokonce jmenovitě prof. Crollovi.
Jiří Svoboda
11.5.2020 15:00 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
11.5.2020 15:17 Reaguje na Jiří Svobodahttps://cs.wikipedia.org/wiki/Integr%C3%A1l
Zbytek je v článku:
https://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks
Jiří Svoboda
11.5.2020 16:33 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
11.5.2020 16:46 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
12.5.2020 09:17 Reaguje na Pavel KalendaJinak v tom článku uvažovat, že v hornině se šíří teplo radiací, to je opravdu převratná myšlenka hodna Nobelovy ceny!
Miroslav Vinkler
12.5.2020 10:00 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž všechno víte, odpovězte na tuto otázku.
Co se děje se solární energií,která není odražena od povrchu Země? Konkrétně mám na mysli složku označovanou v učebnicích jako prostup tepla do půdy.
Nápověda:
část solární energie se odráží zpět,typicky IR , část se spotřebuje na výpar, typicky evapotranspirace.
Tak se nám předveďte !
Jiří Svoboda
12.5.2020 13:20 Reaguje na Miroslav VinklerPak se samozřejmě můžete ptát, co se děje s takto generovaným teplem. Ale na to jste se neptal, akorát uváděl nějakou zmatenou nápovědu.
A pan Kalenda neodpoví?
Pavel Kalenda
12.5.2020 14:07 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
12.5.2020 15:40 Reaguje na Pavel KalendaMiroslav Vinkler
12.5.2020 14:12 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
12.5.2020 15:36 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
12.5.2020 16:55 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
12.5.2020 22:15 Reaguje na Pavel KalendaMiroslav Vinkler
12.5.2020 19:17 Reaguje na Jiří SvobodaZ toho je 30 rozptýleno nebo odraženo zpět do vesmíru atmosférou a zemským povrchem. / 6 jednotek rozptýleno vzduchem, vodní parou a aerosoly , 20 jednotek se odráží v oblacích; 4 jednotky se odrážejí od zemského povrchu./
----------
70 jednotek přicházejícího slunečního záření se dostává do zemské atmosféry.
/ Atmosféra a mraky absorbují 19 jednotek a 51 jednotek slunečního záření absorbováno zemským povrchem./
19+51=70
-------------------
Těch 51 příchozích jednotek je složeno z kratšího slunečního záření (většinou viditelné světlo) a je absorbováno půdou, vodou a vegetací.
Absorpce záření mění na tepelnou energii.
Z 51 jednotek je 23 jednotek využito k odpařování vody.
7 jednotek se používá pro procesy vedení a konvekce= ztráta tepla na zemském povrchu.
Zbývající část (51-23-7)=21 se změní na IR záření a je emitováno do atmosféry.
!!! Ve skutečnosti vyzařuje země 117 jednotek z povrchu, nikoli 21 jednotek (51 - 23 - 7 = 21),neboť Země přijímá sluneční záření pouze během denních hodin; ale emituje infračervené záření během dne i noci.!!!
Z těchto 117 je 6 jednotek emitováno do vesmíru a ze zbývajících 111 jednotek je asi 96 jednotek se odráženo atmosférou zpět na zem.=skleníkový efekt
=================
Výsledek = Radiační rovnováha
Absorpce 51 jednotek zemský povrch+ 19 mraky a atmosférou = emitace IR povrchem země 6 jednotek+64 jednotek odražené atmosférou
Rovnost 70=70 a průměrná teplota Země zůstává konstantní.
========================
Protože je měřena vyšší průměrná teplota na Zemi jsou možná pouze dvě vysvětlení.
a) zvyšuje se skleníkový efekt
b) zvyšuje se příkon od Slunce,změna tzv. solární konstanty
-------------------
A zbytek, spor klimaalarmistů (CO2) a klimaskeptiků (TSI) už je chronicky znám.
-----------------
Korelace mezi teplotou a zářením je dána :
Stefan-Boltzmannův zákon
- vztah mezi teplotou objektu a množstvím záření, které vyzařuje -
Wienův zákon
- vztah mezi teplotou objektu a vlnovou délkou, kterou vyzařuje -
Jiří Svoboda
12.5.2020 22:31 Reaguje na Miroslav VinklerPokud nevyjádříte příspěvky a) a b) kvantitativně, spor nevyřešíte.
Naštěstí dnes jistě víme, že příkon od Slunce posledních 20 let klesá a tudíž musí být současné pozorované oteplování způsobené navyšujícím se skleníkovým efektem.
Miroslav Vinkler
12.5.2020 22:59 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž sám nestíháte ,dejte alespoň odkaz na relevantní zdroj.
Jiří Svoboda
13.5.2020 16:38 Reaguje na Miroslav VinklerMyslím, že jste se dopustil hodně trapného komentáře!
Jan Šimůnek
11.5.2020 17:39 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
12.5.2020 09:53 Reaguje na Jan ŠimůnekJediné v čem máte pravdu je to, že vyučující na ZŠ,SŠ z 99,9% vůbec nechápou co učí.
Asi jste myslel Bernharda Riemanna - nebýt jeho geometrie, nebyla by teorie relativity. A naše společnost by byla zcela jiná.
Petr Eliáš
12.5.2020 09:58 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
12.5.2020 10:20 Reaguje na Petr EliášNa rozdíl od vás se mohu odkázat na názor docenta Dalibora Martíška, Ústav matematiky , VUT Brno.
(MF 11.5.str.6)
"Maturita se tím (vynětím matematiky) zúžila na to něco se nabiflovat a zbytek "okecat"...Obávám se, že dnešnímu maturantovi (a nejen jemu) stačí umět jenom kecat a žvanit."
Předpokládám,že vám tento stav bezesporu vyhovuje.
Jinak ,teď už přátelsky, položil jste si někdy otázku "Proč se matiky žáci a studenti bojí?"
Správná odpověď, bojí se jí proto, že jí nerozumí. A nerozumí jí protože kantoři jim předmět neuměli vysvětlit (až na vzácné výjimky).
Petr Eliáš
12.5.2020 10:49 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
12.5.2020 10:59 Reaguje na Petr EliášKostlivec byl zavřen do skříně a všichni si oddechli včetně vás. :-)
Petr Eliáš
12.5.2020 12:38 Reaguje na Miroslav VinklerDokud nevytvoříte nějaký konkrétní test pro učitele ZŠ a SŠ, který by určit jestli svému oboru rozumí, nemůžete tvrdit, že 99,9% učitelů nechápe co učí. Stejně jako pan Martížek nemůže tvrdit, že všem maturantům stačí umět jenom kecat a žvanit.
Miroslav Vinkler
12.5.2020 13:30 Reaguje na Petr EliášTeorie množin, základ soudobé matematiky, byla svého času násilně včleněna do výuky matematiky na SŠ počátkem 70. let.
Byla tak nešťastně uchopena,že se později opět administrativně ze školních osnov a tříd vyjmula. Proč ? Protože v tom měli všichni doslova guláš. Kantoři ,studenti i veřejnost.
Přitom se jedná o jednu z nejlepších abstrakcí homo sapiens , která je ve své podstatě jednoduchá a nesmírně užitečná.
Petr Eliáš
13.5.2020 06:59 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
12.5.2020 11:03 Reaguje na Petr EliášJan Šimůnek
12.5.2020 13:36 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
12.5.2020 13:51 Reaguje na Pavel KalendaTo, že tato doba ledová vznikla erupcí největších sopek a po nich "nukleární zimou" nechává autora zcela chladným.
Jan Šimůnek
12.5.2020 13:56 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
11.5.2020 14:57 Reaguje na Miroslav VinklerSamozřejmě IPCC bere změny sluneční konstanty v potaz, ale tento vliv byl vyhodnocen jako řádově nižší, než vliv od navyšování skleníkových plynů v atmosféře. Takže nelžete, že vliv solární konstanty IPCC ignoruje! To vy ignorujete to podstatné - navyšování skleníkových plynů v atmosféře.
Pavel Kalenda
11.5.2020 15:13 Reaguje na Jiří SvobodaTakže shrnuto: Když vymře lidstvo, poklesne skokem globální teplota o 0.12°C. To je tak strašná cifra, že se již teď musí lidstvo bát, aby nevymřelo na přehřátí :-)
Jiří Svoboda
11.5.2020 16:38 Reaguje na Pavel KalendaTo jste si vycucal z kterého prstu?
Pavel Kalenda
11.5.2020 16:51 Reaguje na Jiří SvobodaVýpočet je jednoduchý: Pozorovaný pokles CO2 byl cca 1,6 ppm. Čína snížila produkci CO2 o 80%. Čína tvoří přibližně 20% světové ekonomiky (a také produkce CO2). Takže když se k tomu připočte mezinárodní doprava, tak 1,6 ppm * 1,2 * 5 = cca 10 ppm
Jiří Svoboda
12.5.2020 09:23 Reaguje na Pavel KalendaMiroslav Vinkler
12.5.2020 09:45 Reaguje na Jiří SvobodaBrání vám v tom něco ?
Jiří Svoboda
12.5.2020 13:26 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
12.5.2020 09:57 Reaguje na Jiří Svobodahttps://wattsupwiththat.com/2020/05/02/co2-the-chinese-virus-and-the-profiteers-of-doom/
Jiří Svoboda
12.5.2020 13:31 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
12.5.2020 14:13 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
12.5.2020 22:40 Reaguje na Pavel KalendaProč ale nediskujete téma bilance CO2, které jsem nadnesl a které jasně vyvrací vaše představy o uvolňování CO2 z ohřívajícího se oceánu? Najednou vás, "vědce" nezajímá, jak to skutečně je?
Pavel Hanzl
11.5.2020 06:35 Reaguje na Jiří SvobodaPříznačné ale je, že v článku je kopa informací, ale nic to nevysvětluje. Všechny ty Milankovičovy a jiné cykly mají periody v desetitisících let a žátná interference se nenašla, takže tohle superrychlé oteplování vysvětlit nemůže.
Nic proti tomu, ale zajímavé je, že skuteční klimatologové mají většinou názory přímo opačné.
Pavel Kalenda
11.5.2020 07:12 Reaguje na Pavel Hanzl2) Nevím, co máte na mysli pod pojmem "skuteční klimatologové", ale ti pánové z IPCC se již dosti proflákli zejména v odborné rovině, protože základním vědeckým kritériem správnosti modelů je úspěšná a testovatelná předpověď. A jak ukázal už v roce 2017 prof. Christy, tak jen 2 modelové předpovědi ze 102 byly v rámci přípustné tolerance. Ostatní byly jednostranně vysoce nadhodnocené (a to v politickém zájmu, jak se ukázalo). A to nemluvím o takových "předpovědích", jako že roztají všechny Himalájské ledovce do roku 2035 nebo že stoupne hladina světového oceánu o 5 m do roku 2100.
3) M. Milankovič byl taky geofyzik a udělal toho v klimatologii řádově více než všichni tzv. klimatologové z celé střední Evropy. O nich jsem v odborné literatuře toho moc nenašel. Naopak, jedna z nejcitovanějších na GFÚ AV ČR je Ivanka Charvátová, která také není klimatoložka, ale spíše astronomka, zabývající se pohybem Slunce okolo barycentra.
Miroslav Vinkler
11.5.2020 08:42 Reaguje na Pavel HanzlJestli vám vadí, že článek nenapsali klimatologové, tak ho prosím nečtěte.
Pokud máte konkrétní výhradu k některému tvrzení v článku,tak všechny čtenáře Ekolistu seznamte proč a v čem je chyba , aby se pobavili nad úrovní autorů.
Pavel Hanzl
12.5.2020 08:09 Reaguje na Miroslav VinklerJen mi není jasné celkové vyznění, protože naši extrémně rychlou změnu klimatu to nevysvětluje. Možná ani nemělo, to fakt nevím.
Miroslav Vinkler
12.5.2020 09:39 Reaguje na Pavel HanzlO tom pojednává článek.
K tomu bych doplnil myšlenku o reálném ovlivnění toků energií na Zemi antropogenní činností v rámci globálního uhlíkového cyklu mezi biotou a okolním prostředím, která jednoznačně vychýlila původní,celkem stabilní stav, do nerovnováhy.
Tyto příčiny vedly ke vzniku nestability, jejímiž vnějšími projevy je m.j. i současný stav.
Zásadní problém vidím v tom, že byť v dobré víře, bylo přijato dogma o emisích CO2 jakožto jediné a absolutní příčině nežádoucí změny a veškeré jiné názory jsou nemilosrdně potírány.
Je to stejné, jako byste na norimberském sjezdu NSDAP (rasové zákony proti Židům=absolutní zlo) vystoupil s proslovem o nezcizitelnosti základních lidských práv.
Pavel Hanzl
12.5.2020 12:46 Reaguje na Miroslav VinklerVšechny cykly, jejichž grafy jsem kdekoliv viděl, hovořily o tisíciletých periodách, jejichž projevy nejsou v našem věku prakticky měřitelné, někdy pracují proti sobě a celkový význam bude zřejmě vemi malý.
Neviděl jsem ani nějaký názor, že se tyhle jevy sčítají nebo interferují. Ty bilióny tun CO2 je přece úplně jiná razance.
Pavel Kalenda
12.5.2020 09:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 12:29 Reaguje na Pavel KalendaTo je přece úplně jiný pojem, jiné grafy ukazují její pokles, ta kumulace se přece vysvětuje skleníkovým efektem.
Pavel Kalenda
12.5.2020 13:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 13:58 Reaguje na Pavel KalendaNemáte pocit, že vám to fakt nesedí? Čím byla (podle vás) vůbec způsobena Malá doba ledová?
Pavel Kalenda
12.5.2020 14:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 22:28 Reaguje na Pavel KalendaPavel Hanzl
13.5.2020 09:19 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
13.5.2020 14:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Kalenda
11.5.2020 08:12 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.researchgate.net/profile/Pavel_Kalenda2
a naše argumenty můžete nalézt ve světové literatuře.
Prosím, napište minimálně tady do diskuze, který můj článek a v čem je nevědecký. V opačném případě vás budu považovat jen za gaunera, který bezdůvodně dokáže kohokoli osočit (a to dokonce i sprostými slovy, jak sám uvádíte).
Co se týče sluneční konstanty a klimatu, tak ten vztah je vysvětlen na obrázku č.7 a v posledním odstavci našeho článku. Nezávisle byl potvrzen dalšími dvěma studiemi.
Jiří Svoboda
11.5.2020 09:43 Reaguje na Pavel KalendaNa mé kritické a věcné připomínky k vašemu předchozímu článku na Ekolistu jste mi neodpověděl. To se těžko člověk dobere pravdy, když odpovídáte jen na pochvalné komentáře.
I v předchozím diskusním příspěvku jsem vyslovil kritickou připomínku, které jste se ale zhostil velmi podivně.
Miroslav Vinkler
11.5.2020 12:52 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
11.5.2020 13:47 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
11.5.2020 14:23 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
11.5.2020 15:10 Reaguje na Petr EliášA pak můžete komentovat něco o dehonestaci a vyzobávání rozinek...
https://youtu.be/Z8g0aUm16FU
Pavel Kalenda
11.5.2020 15:35 Reaguje na Petr Eliášhttps://www.youtube.com/watch?v=SByP1IGBYJA
nebo zde:
https://www.youtube.com/watch?v=dZ36ded2Wc0
nebo zde, kde přednášel v Porto přednášku stařičkého Dona Easterbrooka:
https://www.youtube.com/watch?v=G4wov0kc3yg
Jak toto můžete označit za cherry picking? Není to vaše nálepka pro "nehodící se"?
Josef Zbořil
11.5.2020 16:20Jan Šimůnek
11.5.2020 17:46 Reaguje na Josef ZbořilI kdyby z toho šlo do kapes alarmistů z IPCC jen jedno promile, jsme zase na miliardách ročně. Za to už se vyplatí žvanit zjevné nesmysly.
Petr Eliáš
11.5.2020 22:02 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.5.2020 07:58 Reaguje na Petr EliášA ta desetina eurocentu z eura je prostě natolik zanedbatelná, že se bude dát vydat jako "provozní náklady".
Konec konců, jak jinak by klimaalarmisté získali peníze na lety tryskáčem z jedné turisticky atraktivní destinace na druhou? Kdyby jim šlo opravdu o to klima, seděli by na hýždích doma a komunikovali po internetu. Jako my za "koronavirové krize".
Miroslav Vinkler
12.5.2020 09:23 Reaguje na Jan ŠimůnekParadoxně - vezmu-li do úvahy komplexní dopady technologií OZE na stav ŽP - tak ty tento stav ještě výrazně zhoršují a tzv. oslavovaná dekarbonizace společnosti (cíl) spíše připomíná tanec zombie z hororových filmů.
Jan Šimůnek
12.5.2020 14:00 Reaguje na Miroslav VinklerPálení biomasy je IMHO škodlivé skoro vždy.
Miroslav Vinkler
11.5.2020 18:14 Reaguje na Josef ZbořilA to tak, že se vztahují pouze na „pevné“ zdroje energie, jako je uhlí a lignit.
To znamená, že správci aktiv a další finanční skupiny by musely dodržovat přísnější požadavky na zveřejňování údajů o podílech producentů uhlí než o podílech v ropných a plynárenských společnostech.
Jinými slovy ropa a zemní plyn se mají vymknout veřejné kontrole, aby se s nimi dalo lépe kšeftovat v šeru European Green Deal. :-).
Jan Šimůnek
11.5.2020 19:16 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
12.5.2020 09:50Graf č1: Na něm je vidět jasná korelace globální teploty a koncentrace CO2, samozřejmě není lineární, protože na klima působí velké množství dalších vlivů a tvrdit, že napřed se oteplovalo a pak (za desetiletí!!) stoupaly koncentrace CO2 je asi přehnané, tak jemné rozlišení tam není a ten vztah je daleko složitější.
Graf č. 2: Není mi jasný pojem "phanerozoic", ale pokud graf hovoří o telotě za posledních 540 miliónů let, tak nám asi moc neřekne zvláště proto, že křivka končí úplně dole, asi poslední dobou ledovou a dnešek tam není vůbec.
Graf č. 3: Délka dne v korelaci se zemětřesením je asi zase okrajový jev dnes s amplitudou dole.
Graf č. 4: Všechno souvisí se vším, ale výsledek tam nevidím žádný. Především tam nevidím "hladinu významnosti".
Graf č. 5: Vývoj sluneční konstanty nám taky nic moc neříká, pokud by se promítla do vývoje globálních teplot ukáže se, že s ní nemá moc společného (minimum W kolem r 1300 kdy vrcholilo středověké optimum, minimum S před rokem 1500, kdy se klima pomalu měnilo, ovšem výrazný nárůst během malé doby ledové, v podstatě to stejné dnes).
graf č. 6: Snížení sluneční aktivity během doby zrychlujícího oteplování. Rok 2019 jako nejteplejší v historii na jejím minimu. To je taky informace proti.
Graf č. 7: Akumulovaná sluneční energie je ale úplně něco jiného, ta skutečně odráží změnu klimatu a rychlé oteplování Země, ovšem příčina tam uvedena není.
Kardinální otázka, jestli je možno vysvětlit naše rychlé oteplování přirozenými jevy tam zodpovězena není, ale z grafů a celého článku vyplývá, že nikolik.
Samozřejmě nebudu používat podpásové argumenty proti paní prof. Žarkovské, (že pracuje pro ropnou a uhelnou lobby), které ovšem autoři článku normálně používají proti svým odpůrcům, ale její vysvětlení nemá elementární logiku.
Schází mi ve všech teoriích "hladina významnosti", protože všechny jevy jsou velmi pomalé a dlouhodobě působící v řádu tisíců až miliónů let, jejich působení na klima za poslední století není možno ani změřit.
My dnes ale čelíme velmi razantní změně klimatu, která musí mít nutně razantní příčinu.
A jinou takovo příčinu, než bilióny tun fosilního uhlíku vypuštěných v historickém okamžiku do atmosféry, jsem zatím nikde neviděl.
Karel Zvářal
12.5.2020 10:11 Reaguje na Pavel HanzlMajka Kletečková
12.5.2020 11:29 Reaguje na Karel ZvářalNa Wikipedii: Fanerozoikum je označení geologického období posledních přibližně 540 milionů let. Jedná se o dobu charakteristickou rozvinutými formami života na Zemi. Je nejmladší ze čtyř věků (eonů) Země. Eony před ním: proterozoikum (starohory), archaikum (prahory), hadaikum.
Fanerozoikum se dělí do tří ér (paleozoikum dříve prvohory, mezozoikum dříve druhohory, kenozoikum dříve třetihory a čtvrtohory).
Majka Kletečková
12.5.2020 11:31 Reaguje na Majka KletečkováPavel Hanzl
12.5.2020 11:47 Reaguje na Majka KletečkováPavel Kalenda
12.5.2020 10:24 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 11:43 Reaguje na Pavel KalendaJak se dá vysvětlit to velmi rychlé a razantní oteplování celé planety.
Z vašich grafů jsem se to skutečně nedozvěděl.
To samé jsem zjišťoval na přednášce pana Pokorného, výsledek je stejný. On alespoň v grafu teploty má vždy ten "ocásek" současného vývoje, který s těmi grafy skutečně nekoresponduje, klima podle těchto grafů má být úplně jiné.
Pavel Kalenda
12.5.2020 12:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 12:31 Reaguje na Pavel KalendaPřední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn.
Pavel Kalenda
12.5.2020 13:43 Reaguje na Pavel HanzlJá radši pracuji s tvrdými daty, která ukazují, že ve spodním dryasu byl nárůst teploty (cituji z Encyclopedia Brittanica - https://www.britannica.com/science/Younger-Dryas-climate-interval ): In this second warming interval, average global temperatures increased by up to 10 °C (18 °F) in just a few decades.
Přeložte si to sám a netahejte sem nevěrohodné modely, které sám nakrmíte nevěrohodnými daty (například klimatickou citlivostí na CO2 10K). Já taky pomocí modelů s maximálně 15 stupňi volnosti dokážu namodelovat cokoli, třebas i zjistit přesné datum stvoření Země.
Pavel Hanzl
12.5.2020 14:15 Reaguje na Pavel KalendaRád bych ovšem viděl skutečně věrohodnou rekonstrukci minulosti zcela odlišnou od modelu z Postupimi, který jsem skutečně nevytvářel já, ale světoví klimatologové. Mladší Dryas mi připadá jako yetti, o kterém všichni mluví, ale nikde jsem nečetl o příčinách tak razantního oteplení. Spíš mi připadá jako nějaký omyl, tak razantní oteplení muselo mít neméně razantní příčinu. Nemáte nějaký odkaz?
Pavel Hanzl
12.5.2020 12:38 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
12.5.2020 13:48 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 14:02 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
12.5.2020 19:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 21:42 Reaguje na Pavel KalendaTakže pokud byla průměrná teplota třeba u nás (nebo kdekoliv jinde) v Malé době ledové +5°C, tak skutečně nemohla nést nějaký energetický potenciál dnešních veder a růstu teploty o +2°C na kontinentech (Evropa).
Studená skála skutečně nemůže za 150 let vytvořit někde horko, vy si fakt děláte jen čurinu, že?
A ty integrály (což je jen grafická pomůcka) používáte jen proto, že si myslíte, že to oponenti neznají.
Pavel Hanzl
12.5.2020 21:45 Reaguje na Pavel KalendaTo je přesně ono, proto žádná Malá doba ledová (která trvala třeba 200 let) nám nemůže nic otepovat, pouze ochlazovat.
Jiří Svoboda
13.5.2020 16:56 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
12.5.2020 13:501. Středoškolská matematika je v gesci České jednoty matematiků a fyziků, která tento předmět v podstatě přeměnila na přípravku na Matematicko fyzikální fakultu (a několik málo podobných VŠ a fakult). Na tyto školy jde (odhadem) pod pět procent maturantů. Zbylí studenti jsou z tohoto hlediska "odpad".
2. Uvedená instituce za léta svého působení nedokázala ani zajistit vzájemnou návaznost látky v matematice a fyzice, takže v prvním ročníku se studenti ve fyzice učí "logicky odvozovat" vzorce za použití integrálů a derivací (a dalších prvků matematiky) z ročníku 3. či 4. Tedy se biflují nazpaměť stovky řádek klikyháků, nedávajících pro ně žádný smysl. Učil jsem se tak já, učily se tak i moje děti o tři desítky let později.
3. V samotné matematice se postupuje naprosto stejně: Jen biflování nesmyslných klikyháků, jejichž význam mnohdy není znám ani vyučujícímu. Matematika je prostě pojata pro normálního člověka jako paměťový předmět.
4. Celou situaci ještě komplikuje to, že v prakticky každé knize o matematice, včetně učebnic, mají zmiňované klikyháky odlišnou podobu, což jednak vadí tím, že musím pracně zjišťovat, které klikyháky sobě odpovídají a které nikoli, jednak to silně komplikuje učení studentům s vizuální, popřípadě eidetickou pamětí.
Faktem je, že již desítky let existuje TEX, který má vyřešen konstantní vzhled vzorců a jejich prvků, ale matematikové ho, až na výjimky, ignorují. I matematické stránky Wikipedie používají mathml, který trpí tou samou nectností: Vzorec zobrazený (např.) v Exploreru je naprosto odlišný od téhož vzorce zobrazeného v Mozille (nebo dalším prohlížeči), mnohdy jsou i významné vizuální rozdíly mezi různými verzemi téhož prohlížeče. Tudíž je to pro většinu normálních lidí nepoužitelné, nebo dokonce přímo matoucí.
Faktem je, že pokud jsem nucen někam vložit matematický vzorec, tak ho vygeneruji (byť "s příručkou na kolenou") v TEXu nebo nějaké jeho odvozenině a převedu na obrázek, který vložím jako takový a mám jistotu, že je to korektní a neměnné.
5. Středoškolská matematika není s to definovat nějaké pojmy a nějakou škálu nástrojů práce s nimi a s tím pak pracovat. Orientuje se na studenty, kteří na základě svého mimořádného nadání sami (nějak, procesem, který nechápu a nejsem ho ani schopen) si udělat představu o podstatě věci na základě skřeků vyučujícího, poněkud připomínajících zvukové projevy nešťastníků, postižených stejnou chorobou jako známý Rain Man ze stejnojmenného filmu (tedy žádný Riemann, pane Vinklere). Pro těch 95 % a něco je to jen ztráta času.
6. Pochopitelně, matematické postupy lze jistě vyložit a popsat zcela logicky a konzistentně. Takovéto popisy ovšem u matematiků nenajdeme. Stačí vzít starší vydání Československého lékopisu, kde v obecné části byly popsány vybrané statistické metody (používané ve farmacii) a konfrontovat to s popisem těch samých metod třeba v Přehledu statistických metod pana Hendla. Zatímco v prvním případě je vše jasně popsáno a definováno, ve druhém případě jsou tam jen jakési grafické skřeky. Ty skřeky se jistě pilný student s velkou paměťovou kapacitou naučí nazpaměť a snad i jejich reprodukováním zdárně odmaturuje, ale průměr a směrdatnou odchylku zpravidla nespočítá.
Když jsem kdysi dávno potřeboval prokládat úsečku naměřenými body, tak jsem na stránkách matematických institucí také neuspěl (protože tam byla jen jakési nesmyslné klikyháky), až jsem našel stránky nějakých biologů, kde bylo popsáno, jak se naměřené hodnoty upraví a dosadí do vzorečku, z něhož vypadne k a druhého, z něhož vypadne q (tedy parametry rovnice příslušné přímky y=(k*x)+q).
A možná ještě jednu perličku: Měli jsme kdysi v kroužku SVOČ dvě dívenky, které měly stanovovat kyselinu cyklopiazonovou v sýrech tehdy čerstvě publikovanou metodou. Pro tuto práci byla zapotřebí 65% kyselina sírová. Dal jsem jim 96% a "aby to ředění nebylo tak dramatické" 50% zbylou po metodě, která se již neužívala. Pak jsem je nechal počítat. I daly se do řešení soustav rovnic s více neznámými. Asi po hodině přišly, zda by toho nemohla být vana, že jim to jinak nevychází. Tak jsem jim ukázal křížové pravidlo a trojčlenku. Nakonec se jedna z nich přiznala, že je z matematického gymnázia (takže jí to bylo v praxi na ee).
Obávám se, že právě neschopnost středoškolských matematiků naučit normální lidi této disciplíně je do značné míry příčinou, proč v ní řada lidí selhává, a to na takové úrovni, že nemá ani matnou představu o příslušných vztazích a jejich souvislostech (jedním z důsledků je mj. i neschopnost řady lidí pochopit nesmyslnost OZE nebo najít logické díry a nesmysly v argumentaci organizací, jako je IPCC).
A případné zrušení povinných maturit z tohoto oboru uvítám jako možnost zbavit se výše popsaných "alternativně myslících" vyučujících a nahradit je lidmi, kteří budou s to tu matematiku naučit těch potřebných 95 a něco procent středoškolských studentů. A že se drasticky sníží počty maturantů, vybírajících VŠ obor hlavně podle toho, že "tam není matematika". Jistěže bych uvítal i distancování České jednoty matematiků a fyziků od výuky na středních školách.
pavel peregrin
12.5.2020 14:05 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
12.5.2020 14:51 Reaguje na Jan ŠimůnekPominu-li úroveň vámi dosažené kvality v tomto procesu, neuniklo mi, že se jednalo o frustrující proces, jehož důsledky jste velice detailně popsal, (nesrozumitelné klikyháky).
Pouze potvrzujete mé vlastní zkušenosti. Tento předmět je vyučován lidmi, kteří nechápou samu podstatu matematiky a doslova otráví řadu potenciálních zájemců o tento obor studia.
K dalšímu příspěvku níže,p. Peregrin - objeviteli základů matematické analýzy (derivace,integrály) byli současně dva géniové, Newton a Leibnitz.
Zejména Newton svoje know-how dokázal prakticky doslova zpeněžit.
Pointou je skutečnost, že oba dva používali i tehdy zcela zakázaného postupu dělení nulou.
Všichni protestovali, ale ono to v praxi fungovalo´a tak se o tom moc nemluvilo. Tuším až o dvě stě let později ,pomocí teorie limit,se objevilo korektní a nerozporné odůvodnění.
Rozepisuji se o tom, protože praktika nevzrušuje nějaké odůvodnění, praktika zajímá, že to funguje - bez ohledu na to o jaký nástroj se jedná .
Jan Šimůnek
12.5.2020 18:14 Reaguje na Miroslav VinklerA vše, co umím počítat, jsem se musel více-méně naučit sám.
Integrály a derivace jsme brali snad koncem 3. nebo začátkem 4. ročníku, nicméně to už se člověku chtělo zvracet kdykoli tahle značky viděl, což byl výsledek výuky prvního ročníku fyziky.
Pavel Kalenda
12.5.2020 19:53 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.5.2020 08:32 Reaguje na Pavel Kalendapavel peregrin
12.5.2020 14:09Pavel Kalenda
12.5.2020 14:29 Reaguje na pavel peregrinhttps://tallbloke.wordpress.com/2017/07/09/the-real-cause-of-climate-change-over-the-last-millennium/
Pavel Hanzl
12.5.2020 18:48 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
12.5.2020 19:47 Reaguje na Pavel HanzlJak říkávala moje učitelka historie: "Někdo to pochopí a někdo ne. To je dáno shůry. A nemá smysl se nad tím pohoršovat".
Pavel Hanzl
12.5.2020 21:27 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
12.5.2020 21:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 21:54 Reaguje na Pavel KalendaPokud byste napsal, že dnešní vedra jsou způsobena horkým oceánem z doby ledové, tak by to logiku mělo.
Pavel Kalenda
12.5.2020 22:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.5.2020 22:22 Reaguje na Pavel KalendaJak dlouho je ten asfalt horký,když zajde slunce? Kolik ho bylo v Malé době ledové a můžete mi ukázat místo, odkud se emituje to vedro po celé Zeměkouli?
Jan Šimůnek
13.5.2020 08:41 Reaguje na Pavel HanzlMohou tam nastat i všelijaké skoky v souvislosti s posuny nebo zániky rozmezí mezi svrchní teplejší a spodní chladnější vodou. Detailů se moc nedobabráte, protože tento jev je silně zajímavý pro ponorky (včetně těch moderních s raketami, vybavenými jadernými hlavicemi), a tudíž řada výsledků na tomto poli vyzkoumaných je v režimu utajování. A pokud se IPCC tváří, jak je jim všechno jasné, a přitom přístup k těmto informacím zjevně nemají, pak jen připomínají sbor Kecalů z Prodanky.
Pavel Hanzl
13.5.2020 09:15 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.5.2020 14:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.5.2020 08:16 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
13.5.2020 08:51 Reaguje na Pavel HanzlAle jak jsem uvedl výš, žádné zrušení "zmrzlíků", jaké bylo pár let za Jagelonců, se zatím nekonalo. Takže současné klima je méně nahřáté než tehdy.
Pavel Hanzl
13.5.2020 09:08 Reaguje na Jan ŠimůnekStačí se podívat na graf č. 5, kde je přímo TSI (žádný integrál) a tam je jasně vidět, že s tepotou atmosféry vůbec nekoresponduje.
Samozřejmě tam graf vývoje teploty promítnut není, ale mohl byste ho znát z hlavy (spíš z ramky).
Jan Šimůnek
13.5.2020 14:12 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.5.2020 14:43 Reaguje na Jan ŠimůnekProč v té době nenastala exploze teplot jako dnes? A proč nenastala nikdy jindy?
Jan Šimůnek
14.5.2020 11:47 Reaguje na Pavel HanzlPatrně současně došlo i k některým zpětnovazebným jevům, které situaci dál zhoršily. Např. vazba mezi délkou a plochou s pokrývkou sněhem a odrazem tepelného záření. Z toho důvodu také existují projekty na "zahnání" doby ledové sypáním černého prachu na ledovce.
MMCH část současného záhřevu se asi dá vysvětlit i zašpiněním velkých ploch sněhu a ledu a snížením jejich odrazivosti (v tom 17. století jsme ještě tak moc sazí a černého prachu neprodukovali jako v pozdějších dobách, vč. následujících teplotních minim).
V první polovině příštího století dojde podle tohoto článku k něčemu podobnému. Pak budeme chytřejší. Možná.
Pavel Kalenda
13.5.2020 09:44Tím hlavním poselstvím článku je to, že integrál (postupný součet) mimořádných (větších než průměrných) přírustků TSI (nebo sluneční aktivity nebo osvitu povrchu Země) dokáže vysvětlit cca 85% změn klimatu na Zemi (obr. 7 - publikován 2018 v NCGT, ale nakreslen už v roce 2012 a konzultován např. v roce 2014 na EGU s Jevrejevou, která analyzuje výšky hladin oceánů). K tomu samému dospěli nezávisle i další badatelé (např. https://tallbloke.wordpress.com/2017/07/09/the-real-cause-of-climate-change-over-the-last-millennium/). My jsme vysvětlili fyzikální mechanismus tohoto jevu pomocí akumulace sluneční energie v horninách zemské kůry (ale nikoli jako teplo, ale energie pružnosti). Na toto téma obhájil Ivo Wandrol svou disertaci (PhD) v roce 2018 (https://katalog.vsb.cz/authorities/227949?locale=cs) s excelentními posudky.
Protože poločas akumulace/uvolnění této energie je cca 270 let, tak je zde velice dlouhé zpožděním mezi vrcholem aktivity (TSI) a zpětným vyzařováním této energie do kosmu, tedy ORL a klimatem.
V blízké budoucnosti bude sluneční aktivita klesat (obr. 6), ale to se projeví pouze malými poklesy globální teploty do roku 2100 (0,4 - 0,6°C), pokud ovšem nenastane výbuch nějakého většího vulkánu (VEI >5), který to vše může urychlit. Po roce 2135 by ale měl být pokles rychlejší až do nějaké obdoby Malé doby ledové. Vyloučen není ani příchod počátku nového glaciálu, jak o tom svědčí parametry orbity Země a tedy Milankovičových cyklů.
Velice důležitý je 62,5-letý klimatický cyklus, který je zapřičiněn změnou excentricity Jupitera. Ten předává své rotační momenty na planety i Slunce. Maximum excentricity bylo v roce 2011 a s tím souviselo také maximum AMO, seismické aktivity nebo indexu sucha. Od roku 2020 by měly být už pozorovatelné změny všech výše uvedených parametrů a tedy i "permanentní sucho", které bylo v roce 2016 vyhlášeno v USA jako základní státní program pomoci, už skončilo povodněmi v Kalifornii v roce 2018. Nás to stejné čeká v blízké budoucnosti obdobně, jako skončilo období sucha v ČR (1944 - 1957 = přesně před 62 lety) velkými povodněmi v roce 1965.
Na tisícileté škále z pohledu gelologického vývoje nás ale namísto teplého antropocénu opět čeká návrat do další doby ledové (obr. 1), protože úrověň koncentrace CO2 v atmosféře je druhá nejnižší v celé historii Země hned za obdobím karbon-perm, kdy byla ještě 2x nižší než dnes a nepřežila většina rostlinných druhů. Bohužel, návrat do druhohor, kdy byla koncentrace CO2 4-5x vyšší než dnes a byly zde optimální podmínky pro vývoj rostlin, není možný. To bychom museli spálit veškerá fosilní paliva a ještě návdavkem bychom museli rozložit mohutné vrstvy vápenců na CaO +CO2, protože zejména v nich je akumulována největší část CO2 z atmosféry. Jenom potom bychom byli schopni pomocí skleníkového efektu navýšit průměrnou teplotu na Zemi o 2 - 5°C na hodnoty, které byly v Juře nebo Triasu.
Pavel Hanzl
13.5.2020 10:41 Reaguje na Pavel Kalendapavel peregrin
13.5.2020 10:46 Reaguje na Pavel KalendaJiří Svoboda
15.5.2020 12:40 Reaguje na pavel peregrinPetr Eliáš
13.5.2020 12:54 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
13.5.2020 14:16 Reaguje na Petr EliášJinak, pochopitelně, hlavním skleníkovým plynem je vodní pára, což je navíc akcentováno tím, že voda v krystalcích nebo kapénkách skleníkový efekt nemá, spíš odráží poměrně široké spektrum záření zpět do vesmíru.
Metan má zase velmi krátký (z geologického hlediska) poločas existence v atmosféře.
Pavel Hanzl
13.5.2020 19:41 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
13.5.2020 20:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.5.2020 20:35 Reaguje na Pavel KalendaJiří Svoboda
15.5.2020 12:37 Reaguje na Pavel KalendaTo opravdu myslíte vážně????????????
Miroslav Vinkler
13.5.2020 12:11Poukazujeme na to, že lze současnou klimatickou změnu vysvětlit i jinak než se dnes vtlouká do hlav veřejnosti přes mediální prostor některými skupinami z okolí IPCC.
Vědecký pokrok nevzniká prohlášením 97% zástupců libovolné skupiny a s informacemi,údaji o měření, se dá zacházet různým způsobem. Tady máte jeden zvláště povedený příklad :
"Charles Bossut, jeden z prvních historiků matematiky, sestavil seznam předních matematiků od roku 900 před Kristem do roku 1800 po Kristu, kde je mezi 303 osobnostmi 16 jezuitů. Možná se vám to nebude zdát až tak vysoké procento, ale je třeba si uvědomit, že ze sledovaného časového období 2700 let existoval jezuitský řád jen něco málo přes dvě století! " :-)
IPCC - Mezivládní panel pro změny klimatu byl založen v roce 1988 a činí si ambice aspirovat na zdroj jediné a nezpochybnitelné pravdy ve vědě.
To je možná dobré pro církev, ale nikoli pro vědu.
Zde volně parafrázuji toto dogma o papežské neomylnosti :
Neomylnost IPCC je v klimatologii dogmatem, které tvrdí, že IPCC coby nejvyššímu vědeckému sdružení přísluší neomylnost, „když s konečnou platností vyhlašuje nauku o emisích CO2 jako jediné pravdivé vysvětlení klimatické změny a jako nejvyšší autorita a učitel všech lidí své ovečky povzbuzuje v pravé víře.“
Zcela nakonec uvádím, že v současné době existují nejméně čtyři teorie, které umožňují současnou klimatickou změnu vysvětlit .
Dvě již znáte a další dvě , bude-li dána možnost , mohu k naší společné diskuzi předložit následně.
Petr Eliáš
13.5.2020 12:20 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
13.5.2020 13:37 Reaguje na Petr EliášPavel Hanzl
13.5.2020 14:48 Reaguje na Miroslav VinklerJen to, že teplo akumulované v horninách v Malé době ledové se uvolní po 270 letech (tj. dnes z roku 1750 kdy byla asi největší zima). Proč se neuvolnilo to teplo v roce 1750 z roku 1480, kdy bylo daleko tepleji?
Mně to připadá celé jak z Paroubkova Marsu.
Milan Jirsa
13.5.2020 18:35Pavel Hanzl
13.5.2020 19:31 Reaguje na Milan JirsaRád bych se podíval, protože největší guru klimatologie tvrdí, že nic takového neexistuje.
Petr Eliáš
13.5.2020 19:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.5.2020 20:53 Reaguje na Petr EliášObávám se, že proti biliónům tun CO2 to bude zase jen čajíček.
Pavel Hanzl
14.5.2020 07:20 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
13.5.2020 19:33 Reaguje na Milan JirsaJiří Svoboda
13.5.2020 21:30To je další hříbík do rakve nesmyslného modelu namyšlených autorů článku.
Pavel Kalenda
14.5.2020 05:43 Reaguje na Jiří SvobodaPrávě jste dokonale předvedl integraci v čase, ale obráceným směrem, tedy jste integrál TSI zase derivoval. Musím vás jemně upozornit, že TSI je měřená veličina a teplota v letních obdobích se zpožďuje za TSI, protože odpovídá jeho integrálu a ne naopak. Když jste derivoval integrál TSI, nedostal jste nic jiného, než TSI. :’D :’D :’D
Pavel Kalenda
14.5.2020 06:02 Reaguje na Pavel KalendaJiří Svoboda
14.5.2020 10:19 Reaguje na Pavel KalendaJá řekl jediné. Pokud integruji (průměruji) TSI po dobu, kdy je TSI praticky konstantní, nemusím nic průměrovat. Hlavní diskuse je přece o tom, jaká je ta doba. Vy tvrdíte staletí, já měsíce a podloženo to mám střídáním ročních období. Toť vše.
A pořád odmítáte napsat ten váš slavný integrál. To už vypadá tak, jakobyste to ani neuměl.
Pavel Hanzl
14.5.2020 07:16 Reaguje na Jiří SvobodaJá se vůbec nedivím, že panu Kalendovi odmítli článek ve Vesmíru, asi se tam někdo zamyslel hlavou.
Miroslav Vinkler
14.5.2020 09:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.5.2020 10:58 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
15.5.2020 12:29 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
14.5.2020 09:39Měl jsem to potěšení číst torza toho jak církevní otcové soudili o jeho názorech. Nejčastější fráze - toto tvrzení odporuje Písmu svatému jakož i učení svatých otců , a proto je kacířské.
Podobnost čistě náhodná ?
Pavel Kalenda
14.5.2020 09:55 Reaguje na Miroslav VinklerPetr Eliáš
14.5.2020 11:16 Reaguje na Pavel Kalenda,,To, co dnes již pozorujeme, je pokles teplot ve stratosféře, který zcela odporuje teorii IPCC (měla by se při vyšším CO2 oteplovat). Např. zde: https://www.gfdl.noaa.gov/bibliography/related_files/Seidel_WIRES_Jul2011.pdf
obrázek 3.,,
O ochlazování stratosféry se psalo již v první zprávě IPCC z roku 1990, např. zde:
https://archive.ipcc.ch/ipccreports/far/wg_I/ipcc_far_wg_I_full_report.pdf; strana 135 (183 of 414). V novějších zprávách jsou ta samá tvrzení i naměřené hodnoty.
Buď jste zprávy IPCC nečetl, a nebo úmyslně lžete.
Pavel Kalenda
14.5.2020 11:26 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
14.5.2020 11:55 Reaguje na Pavel Kalenda,,* under the IPCC Business-as-Usual (Scenario A) emissions of greenhouse gases, a rate of increase of global mean temperature during the next century of about 0 3°C per decade (with an uncertainty range of 0 2°C to 0 5°C per decade), this is greater than that seen over the past 10,000 years This will result in a likely increase in global mean temperature of about 1°C above the present value by 2025 and VC before the end of the next century The rise will not be steady because of the influence of other factors
• under the other IPCC emission scenarios which assume progressively increasing levels of controls rates of increase in global mean temperature of about 0 2°C per decade (Scenario B), just above 0 1°C per decade (Scenario C) and about 0 1 °C per decade (Scenario D)
Také píší:
• Global - mean surface air temperature has increased by 0 3°C to 0 6°C over the last 100 years, with the five global-average warmest years being in the 1980s Over the same period global sea level has increased by 10-20cm These increases have not been smooth with time, nor uniform over the globe
Jiří Svoboda
14.5.2020 17:36 Reaguje na Pavel KalendaJiří Svoboda
14.5.2020 10:22 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
14.5.2020 10:33 Reaguje na Jiří SvobodaProsím pokračujte :-) stejně jako 13.5. 21:30 nebo 14.5. 10:19. :-) To už je na mašli ze smíchu.
Jiří Svoboda
14.5.2020 13:22 Reaguje na Pavel KalendaPavel Hanzl
14.5.2020 10:57 Reaguje na Jiří SvobodaTen "integrál TSI" přece působí, jenže přesně naopak, brzdí oteplování.
Pavel Kalenda
14.5.2020 11:37 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
14.5.2020 13:26 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.5.2020 19:12 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
15.5.2020 12:17 Reaguje na Pavel Hanzlpavel peregrin
14.5.2020 17:48Pavel Hanzl
14.5.2020 19:04 Reaguje na pavel peregrinOn nám vždy odpovídá seriozně, ale úplné nesmysly.
Naschvál: jak jste pochopil že funguje to naše rychlé oteplování dle jeho systému "integrál TSI". Zkuste to vysvětlit lidsky, tam žádný inegrál nepatří.
Jan Šimůnek
14.5.2020 19:58 Reaguje na Pavel HanzlA to opoždění teploty za teplotním příkonem právě hezky popisují ty časové integrály.
Jinak, pochopitelně, neexistuje důvod, proč by sinusová křivka neměla být integrovatelná.
Jiří Svoboda
15.5.2020 12:24 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud je totiž zpoždění mnohem kratší, než nějaký charakteristický čas popisující změny solární konstanty, pak nemusíme nic integrovat a v modelu stačí brát aktuální hodnotu TSI.
Pavel Hanzl
15.5.2020 21:05 Reaguje na Jiří SvobodaPomocí sinusového derivátu aproximace integrálu v aposteriorních neliárních rovnicích vám to v pohodě vyjde.
Pavel Hanzl
14.5.2020 19:10 Reaguje na pavel peregrinJak si to chápete vy? On brzdí ochlazování, přitom se rychle otepluje. Přitom přísun energie je menší, ale integrál se zvětšuje (to je součet) takže by měl dělat co? A příště bude ještě menší, tak bude dělat co? Chladit? Prostě cypovina na kvadrát celý.
Jan Šimůnek
14.5.2020 20:01 Reaguje na Pavel HanzlMMCH moment, kdy se teploty zlomí k ochlazování, velice dobře umožní nezávislé (na dosud užívaných metodách) zhodnocení vlivu CO2 na teplotu.
Pavel Kalenda
14.5.2020 20:31 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
15.5.2020 06:59 Reaguje na Pavel KalendaTo je ten váš "integrál TSI", ovšem fungující přesně naopak, než tvrdíte.
Pavel Hanzl
15.5.2020 06:53 Reaguje na Jan ŠimůnekEskalace teplot za poslední dekádu je zcela bezprecedentní a rok 2019 byl nejteplejší v historii.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/poslednich-deset-let-bylo-dosud-nejteplejsi-namerenou-dekadou#dis-id-132106493dfd42aaba3b87d03dff56f4
Jan Šimůnek
15.5.2020 08:07 Reaguje na Pavel HanzlProtože věřím argumentům, které autoři přinesli, počítám s ukončením oteplování a následným začátkem poklesu. Je ovšem otázka, jak dlouho se klimatologům podaří tento jev maskovat.
Za důležité považuji také to, že "ledoví muži" přišli v podstatě na den přesně a přinesli do vyšších poloh mráz a sníh, do nižších epizody přízemního mrazu a déšť. Tak, jako v podstatě každý rok.
Dnes je "počuraná Žofka" a prší od časného rána a mělo by pršet až do večera, opět v souladu s pranostikami preindustriálního věku.
Pokud se tyto klimatické jevy chovají jako celá staletí před námi, znamená to, že se s klimatem nic zásadního nebo dokonce "katastrofického neděje.
Kdyby "ledoví muži" přišli už v dubnu, byl by to opravdu vážný důvod pro znepokojení.
pavel peregrin
15.5.2020 10:21 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
15.5.2020 16:26 Reaguje na Jan ŠimůnekJá věřím změřeným datům a jasně doložené historie. A ty jasně dokazují eskalaci globální teploty, vaši ledoví muži jsou hezký relikt normální minulosti, ovšem význam mají v globále zcela nulový.
Celá ta ptákovina s TSI je pouze nesmysl, graf. č. 5 jasně říká, že s vývojem teploty na Zemi nemá nic společného, protože se mění v amplitudách o jednotky promile, v globále je to prakticky nula. A v té sledované době probíhalo středověké optimum, malá doba ledová i dnešní prudké oteplení. Horniny se ohřívají stejně, jak se ochlazují a rozhodující jsou oceány, keré prudké změny brzdí. Ta vaše parateorie ale důvod oteplení neřeší.
Prostě proti biliónům fosilního CO2 nemáte nejmenší šanci, normální vědci to samozřejmě mají spočítáno taky. Jen ztrácíte čas.
pavel peregrin
15.5.2020 07:36 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
15.5.2020 08:09 Reaguje na pavel peregrinPavel Hanzl
15.5.2020 21:12 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
15.5.2020 22:14 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.5.2020 07:30 Reaguje na pavel peregrinPříroda si vždy poradí, třeba tak, že usmaží úplně vše živé i s člověkem. Možná je tohle případ Marsu nebo i Venuše, čort znajet.
Války byly ekologicky určitě děsivé, ale tvaly krátce a ve výsledku bylo těch těch škodlin ve vzduchu asi daleko méně, než kolik dnes produkují jen Čínské uhláky.
pavel peregrin
16.5.2020 15:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.5.2020 10:09 Reaguje na pavel peregrinJiří Svoboda
15.5.2020 12:05 Reaguje na pavel peregrinmelsor
15.5.2020 13:10 Reaguje na Jiří SvobodaVaše příspěvky z 13.5.2020 21:30
"Na Zemi soustavně probíhá experiment, který nám jasně ukazuje, s jakým zpožděním teplota Země reaguje na změnu přísunu slunečního záření. Je to střídání ročních období. Léto vrcholí asi 50 dní po letním slunovratu, zima zhruba 50 dní po zimním slunovratu. Pokud tuto zkušenost přeneseme na klima, měli bychom Kalendovo-Vinklerovo integrální TSI integrovat zpětně maximálně o měsíce. Jelikož se TSI významně měmí v rámci let, lze ve správných (nikoliv však Kalendovo-Vinklerových) modelech použídat přímo aktuální TSI."
a z 14.5.2020 10:19
"Já řekl jediné. Pokud integruji (průměruji) TSI po dobu, kdy je TSI praticky konstantní, nemusím nic průměrovat. Hlavní diskuse je přece o tom, jaká je ta doba. Vy tvrdíte staletí, já měsíce a podloženo to mám střídáním ročních období. Toť vše."
podle mne demonstrují Vaše nepochopení.
Představte si, že budete svítit žárovkou na nějaký předmět. Ten se pozvolna zahřeje a po zhasnutí bude naakumulované teplo po nějakou dobu zase uvolňovat. Když na něj budete svítit půl hodiny, nahřeje se méně, než když na něj budete svítit dvě hodiny. A tedy bude následně také ohřívat okolí po kratší dobu než při delším osvitu.
Jelikož roční období trvají řádově měsíce, je také zpoždění za slunovratem řádově měsíc. Pan Kalenda předpokládá změny TSI v řádu stovek nebo tisíců let, tak se také naakumulovaná enegrie v horninách (která závisí na integrálu TSI dle času) uvolňuje nikoli měsíce, ale dle pana Kalendy řádově nižší stovky let.
Proč by to mělo být principiálně špatně ?
S pojmem integrálu zacházíte podivně, integrace není průměrování (formálně ani co do významu). Jetsli jsem to dobře pochopil, tak integrál TSI (podle času) by měl být úměrný k naakumulované energii v horninách zemského povrchu.
Pavel Hanzl
15.5.2020 16:32 Reaguje na melsorVývoj TSI je ovšem zcela nekompatibilní s teplotou a hlavně probíhá v rozsahu jedného promile, v delším úseku ani to ne. Prostě ta příčina globálního oteplení to není.
Pavel Hanzl
16.5.2020 20:50 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
16.5.2020 21:37 Reaguje na melsorProblém je, že kdyby se integrovalo přes staletí, zmizel by rozdíl mezi zimou a létem. To naznačuje, že "teorie" pana Kalendy zřejmě není správná.
K vašemu poslednímu odstavci - jaký čas akumulace tedy zvolíte? A jakou časově závislou váhu dáte v tom integrálu TSI. Nebo snad TSI před tisícem let má na dnešní teplotu stejný vliv jako součaná TSI?
A proč pan Kalenda není schopen napsat ten integrál, abychom o něm mohli solidně diskutovat, to chápete?
Jiří Svoboda
16.5.2020 21:46 Reaguje na melsorA také, když svítíte na něco žárovkou, tak teplota tělesa po čase přestane stoupat, protože se ustálí toky mezi ohříváním od žárovky a vyzařováním tělesa do okolí.
Pavel Hanzl
20.5.2020 14:42 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Dudr
17.5.2020 20:33Pavel Kalenda
18.5.2020 09:02 Reaguje na Pavel DudrPavel Hanzl
18.5.2020 12:30 Reaguje na Pavel KalendaTřeba tím, že se snažíme omezovat produkci CO2 pomocí OZE.
Nebo výsadbou lesů, které CO2 naváží.
Vyvíjí se technologie, které přímo těží CO2 ze vzduchu a tlačí ho do hlubokých vápencových úložišť. Nebo ze zelené hmoty se vydestiluje uhlík a tlačí se zpět do ropných ložisek. Atd. atd. atd. bohužel, nestačí to a ropáci a Číňani fedrují a fedrují.
Pavel Kalenda
20.5.2020 08:08 Reaguje na Pavel HanzlRozeberu: 1) Když se podíváte na globální antropogenní produkci CO2, tak ta neklesá, ale naopak stoupá. Přesto teplota neroste tomu úměrně.
2) Za kůrovcové kalamity převyšuje úbytek lesů nad výsadbou nehledě na to, že tříletý stromek (1 kg dřevní hmoty) uloží ročně úměrné množství CO2 a zvýší tak svou hmotnost. Naproti tomu 60-letý strom (3-6 t dřeva) uloží ročně řádově více CO2.
3) Ano. Byly zaplaceny granty z GAČRu za studie ukládání CO2. Když jsem si je prostudoval, tak jsem zjistil, že na uložení 1 kg CO2 se vypustí do ovzduší 2 kg CO2 z nafty, která musí pohánět vrtné zařízení a pak kompresory :-) Efektivita jak ďábel.
4) Na destilaci C z CO2 potřebuji adekvátní množství energie a tím pádem je nutno vypouštět CO2 z pohonu agregátů na destilaci. A Saudové nám ještě budou platit za to, že jim ukládáme ropu do jejich ložisek? Oni ji těží za 5 USD za barel.
5) Byly vypuštěny satelity, které měly za úkol měřit koncentrace CO2 a pokutovat příslušné státy za nedodržování Pařížské úmluvy. Nejvíce vypouštěla Amazonie a tamní indiány nechtěl nikdo lovit a pokutovat, tak se od toho nesmyslu upustilo :-)
Pavel Hanzl
20.5.2020 10:45 Reaguje na Pavel Kalendaad 2) Kůrovcová kalamita je problém Evropy, pan Pokorný naopak tvrdí, že celosvětově lesů přibývá. čort znajet.
ad 3)4) všechny tyhle technologie jsou energeticky živeny z OZE, jinak by to zcela logicky nemělo žádný význam. Samozřejmě tlačit ropu do země dyž se vedle těží je pitomost, jenže logiku v lidském konání hledat někdy není mžné. Navíc je to jen teorie.
ad 5) Oddělit antropogenní CO2 od přirozeného obnovitelného asi satelit neumí. Ale kácení pralesů je daleko větší prasárna, jak těžba ropy a uhlí, to jistě. Jenže jak tomu zabránit? Jedině násilím? A už vidím ropáky, jak ječí o fašismu, nacismu, ekoteroristech atd. atd.
Tomáš Kvítek
27.5.2020 16:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.5.2020 12:57 Reaguje na Tomáš KvítekTomáš Kvítek
27.5.2020 16:15Pavel Hanzl
29.5.2020 12:59 Reaguje na Tomáš KvítekA pan Hvížďala tomu říkal "medialita", neboli realita vytvářená médii.