Pavel Zámyslický: Dohoda z Cancúnu je nejzazší možný kompromis

Na světové konferenci OSN o ochraně klimatu v mexickém Cancúnu došlo v sobotu 11. prosince 2010 kolem osmé hodiny ranní k dohodě o hlavním výstupu konference, kterým je nová tzv. Cancúnská dohoda (Cancún Agreement).

Shoda na tomto textu, který mexické předsednictví představilo v pátek večer, se rodila poměrně obtížně. Dokument samotný vzešel z mnohadenních jednání, do kterých byli ve finální fázi zapojeni i jednotliví ministři životního prostředí. Na závěrečném jednání novou dohodu za aplausu na plénu podpořily jednomyslně všechny smluvní strany Rámcové úmluvy, vč. EU, USA, skupiny G77 a Číny, Japonska, skupiny nejméně rozvinutých států (LDCs), sdružení malých ostrovních států (SIDs) a států Afriky. Vůči navrženému se nicméně velice ostře vymezila Bolívie, která navrhla zapracovat velké množství nových připomínek, které byly neakceptovatelné, protože text samotný obsahuje poměrně křehkou rovnováhu z pohledu jednotlivých států. Jakékoliv narušení dohody by pravděpodobně v této fázi představovalo celkový krach vyjednávání.

Většina států dohodu z Cancúnu hodnotí jako nejvýznamnější pokrok od roku 2007, kdy byl na konferenci smluvních stran přijat tzv. Akční plán z Bali . Dohoda podle nich není dokonalá, ale představuje nejzazší možný společný kompromis dosažitelný za současné situace. Mnoho států také vysoce ocenilo práci mexického předsednictví v čele s ministryní zahraničí (P. Espinosa), kterému se podařilo do procesu vrátit transparentnost, vzájemnou důvěru mezi státy a ochotu dělat kompromisy. Většina ze smluvních stran totiž musela slevit ze svých požadavků, přesto je naprostá většina s výstupem spokojena a potvrdila ochotu pracovat na dalších důležitých agendách a především nevyřešených otázkách s cílem dosáhnout dalšího pokroku na následující konferenci smluvních stran, která se bude konat příští rok v Durbanu (Jihoafrická republika).

Cancúnská dohoda obsahuje následující pozitivní, resp. negativní aspekty z pohledu pozice ČR:

1. Pozitiva

- Podařilo se do přijatého rozhodnutí zahrnout vše podstatné z Kodaňské dohody z minulého roku. Ta měla formu politické deklarace, kterou zejména některé rozvojové státy nepodpořily.

- V textu je odkaz na soupis emisních redukčních závazků, které si jednotlivé rozvinuté a rozvojové státy zvolily v rámci Kodaňské dohody. Zároveň je uvedeno, že jsou tyto závazky z globálního pohledu ve velké míře nedostatečné a mělo by dojít k jejich přezkumu a revizi.

- Je potvrzen cíl nepřekročit nárůst teploty o více jak 2°C s tím, že je v textu zanesen i odkaz na možnou revizi cíle a je zde zmíněn i možný přezkum ambicióznějšího cíle 1,5°C, který je klíčový zejména pro malé ostrovní státy a Afriku.

- Dojde k přezkumu akcí vedoucích ke snižování emisí v rozvojových zemích, což je důležité zejména v případě Číny, Indie a Brazílie. Bude vytvořen systém ICA (International Consultation and Analysis), který bude zkoumat mitigační akce rozvojových zemí. Rozvojové země budou muset nově (jednou za dva roky) předkládat emisní inventury a častěji a podrobněji zpracovávat svá Národní sdělení o implementaci mitigačních a adaptačních opatření. Bude vytvořen registr, který bude propojovat žádosti o finanční podporu rozvojových zemí s jednotlivými donory s cílem implementace jednotlivých opatření.

- V oblasti financování byl založen nový Zelený klimatický fond (byl odstartován proces, který povede k jeho fyzickému vytvoření). Byla potvrzena částka 100 mld. USD ročně (k roku 2020), která bude vynaložena na pomoc rozvojovým zemím (již obsaženo v Kodaňské dohodě, ale během vyjednávání silně rozporovala skupina rozvojových zemí G77). Celkově tato suma má být pokryta z různých zdrojů, tady nejen z peněz jednotlivých vlád.

- Byly vytvořeny nové programy pro adaptace a transfer technologií (bez odkazu na problematiku IPR - Intellectual Property Rights).

- Státy se vyslovily pro podporu pokračování stávajících flexibilních mechanismů po roce 2012 s možností postupné modifikace a přípravy nových (sektorové přístupy).

- Potvrzena možnost uplatnění technologie zachytávání a ukládání CO2 - CCS (Carbon Capture and Storage) v rámci mechanismu CDM (Clean Development Mechanism).

- Dohoda o postupném zpomalení a následném zastavení odlesňování a rámce pro REDD+ (Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation).

2. Negativa

- K hlavním nedostatkům jistě patří absence odkazu na jasné cíle vyjednávání v následujícím roce, kdy by, dle našeho názoru, mělo dojít k uzavření nové právně závazné dohody o ochraně klimatu, která by (popřípadě s pokračováním Kjótského protokolu) řešila režim ochrany klimatu po roce 2012 (vyprší první kontrolní období Kjótského protokolu).

- Dohoda stále seriózně neřeší emisní redukční závazky takovým způsobem, aby došlo k naplnění celosvětových cílů ve středně, resp. dlouhodobém časovém horizontu. Existuje pouze odkaz na dobrovolné závazky smluvních stran (tzv. „pledges“).

- Z pohledu EU se nepodařilo prosadit odkaz na dlouhodobý globální emisní redukční cíl k roku 2050 (stále odpor především USA a Číny) a konkrétní rok, kdy by globální emise měly dosáhnout svého vrcholu (EU prosazuje rok 2015).

- Některé povinnosti rozvojových zemí v oblasti mitigací mají stále spíše dobrovolný charakter.

- U některých nových institucí (adaptace, technologie, finance) byl zahájen proces jejich vytvoření – vyřešení podstatných detailů však bylo odloženo až na příští rok.

- Z pohledu rozvinutých zemí (tedy i ČR) přibudou některé nové reportingové povinnosti (např. zprávy o poskytnutých prostředcích v rámci tzv. fast-start financování).

- V rámci diskuse pod Kjótským protokolem se nepodařilo vyřešit otázku míry převoditelnosti AAUs (Assigned Amount Units) a metodu započítávání emisí a propadů ze sektoru LULUCF (Land-use, Land-use Change and Forestry).

- V textu nejsou zmíněny patřičné odkazy na ICAO / IMO (International Civil Aviation Organization / International Maritime Organization) a na nástroje pro snižování emisí z letecké a námořní dopravy. Podobně chybí odkaz na rezoluci Montrealského protokolu a redukční cíle pro skleníkové plyny s vysokým faktorem globálního ohřevu (GWP) na bázi HFCs, které se především využívají v chladírenském průmyslu.

Odkaz na podrobné výstupy konference lze nalézt zde.

---

reklama

---