https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-zamyslicky-dohoda-z-cancunu-je-dobrym-odrazovym-mustkem-pro-budouci-vyjednavani-o-ochrane-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Zámyslický: Dohoda z Cancúnu je nejzazší možný kompromis

13.1.2011
Na světové konferenci OSN o ochraně klimatu v mexickém Cancúnu došlo v sobotu 11. prosince 2010 kolem osmé hodiny ranní k dohodě o hlavním výstupu konference, kterým je nová tzv. Cancúnská dohoda (Cancún Agreement).
 

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků s žádostí o komentář na téma:

"Je možné považovat dohodu z Cancúnu za úspěch? Co na ní považujete za dobré a co naopak za špatné?"

Vedle Pavla Zámyslického nám své odpovědi poslali:

Shoda na tomto textu, který mexické předsednictví představilo v pátek večer, se rodila poměrně obtížně. Dokument samotný vzešel z mnohadenních jednání, do kterých byli ve finální fázi zapojeni i jednotliví ministři životního prostředí. Na závěrečném jednání novou dohodu za aplausu na plénu podpořily jednomyslně všechny smluvní strany Rámcové úmluvy, vč. EU, USA, skupiny G77 a Číny, Japonska, skupiny nejméně rozvinutých států (LDCs), sdružení malých ostrovních států (SIDs) a států Afriky. Vůči navrženému se nicméně velice ostře vymezila Bolívie, která navrhla zapracovat velké množství nových připomínek, které byly neakceptovatelné, protože text samotný obsahuje poměrně křehkou rovnováhu z pohledu jednotlivých států. Jakékoliv narušení dohody by pravděpodobně v této fázi představovalo celkový krach vyjednávání.

Většina států dohodu z Cancúnu hodnotí jako nejvýznamnější pokrok od roku 2007, kdy byl na konferenci smluvních stran přijat tzv. Akční plán z Bali . Dohoda podle nich není dokonalá, ale představuje nejzazší možný společný kompromis dosažitelný za současné situace. Mnoho států také vysoce ocenilo práci mexického předsednictví v čele s ministryní zahraničí (P. Espinosa), kterému se podařilo do procesu vrátit transparentnost, vzájemnou důvěru mezi státy a ochotu dělat kompromisy. Většina ze smluvních stran totiž musela slevit ze svých požadavků, přesto je naprostá většina s výstupem spokojena a potvrdila ochotu pracovat na dalších důležitých agendách a především nevyřešených otázkách s cílem dosáhnout dalšího pokroku na následující konferenci smluvních stran, která se bude konat příští rok v Durbanu (Jihoafrická republika).

Cancúnská dohoda obsahuje následující pozitivní, resp. negativní aspekty z pohledu pozice ČR:

1. Pozitiva

- Podařilo se do přijatého rozhodnutí zahrnout vše podstatné z Kodaňské dohody z minulého roku. Ta měla formu politické deklarace, kterou zejména některé rozvojové státy nepodpořily.

- V textu je odkaz na soupis emisních redukčních závazků, které si jednotlivé rozvinuté a rozvojové státy zvolily v rámci Kodaňské dohody. Zároveň je uvedeno, že jsou tyto závazky z globálního pohledu ve velké míře nedostatečné a mělo by dojít k jejich přezkumu a revizi.

- Je potvrzen cíl nepřekročit nárůst teploty o více jak 2°C s tím, že je v textu zanesen i odkaz na možnou revizi cíle a je zde zmíněn i možný přezkum ambicióznějšího cíle 1,5°C, který je klíčový zejména pro malé ostrovní státy a Afriku.

- Dojde k přezkumu akcí vedoucích ke snižování emisí v rozvojových zemích, což je důležité zejména v případě Číny, Indie a Brazílie. Bude vytvořen systém ICA (International Consultation and Analysis), který bude zkoumat mitigační akce rozvojových zemí. Rozvojové země budou muset nově (jednou za dva roky) předkládat emisní inventury a častěji a podrobněji zpracovávat svá Národní sdělení o implementaci mitigačních a adaptačních opatření. Bude vytvořen registr, který bude propojovat žádosti o finanční podporu rozvojových zemí s jednotlivými donory s cílem implementace jednotlivých opatření.

- V oblasti financování byl založen nový Zelený klimatický fond (byl odstartován proces, který povede k jeho fyzickému vytvoření). Byla potvrzena částka 100 mld. USD ročně (k roku 2020), která bude vynaložena na pomoc rozvojovým zemím (již obsaženo v Kodaňské dohodě, ale během vyjednávání silně rozporovala skupina rozvojových zemí G77). Celkově tato suma má být pokryta z různých zdrojů, tady nejen z peněz jednotlivých vlád.

- Byly vytvořeny nové programy pro adaptace a transfer technologií (bez odkazu na problematiku IPR - Intellectual Property Rights).

- Státy se vyslovily pro podporu pokračování stávajících flexibilních mechanismů po roce 2012 s možností postupné modifikace a přípravy nových (sektorové přístupy).

- Potvrzena možnost uplatnění technologie zachytávání a ukládání CO2 - CCS (Carbon Capture and Storage) v rámci mechanismu CDM (Clean Development Mechanism).

- Dohoda o postupném zpomalení a následném zastavení odlesňování a rámce pro REDD+ (Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation).

2. Negativa

- K hlavním nedostatkům jistě patří absence odkazu na jasné cíle vyjednávání v následujícím roce, kdy by, dle našeho názoru, mělo dojít k uzavření nové právně závazné dohody o ochraně klimatu, která by (popřípadě s pokračováním Kjótského protokolu) řešila režim ochrany klimatu po roce 2012 (vyprší první kontrolní období Kjótského protokolu).

- Dohoda stále seriózně neřeší emisní redukční závazky takovým způsobem, aby došlo k naplnění celosvětových cílů ve středně, resp. dlouhodobém časovém horizontu. Existuje pouze odkaz na dobrovolné závazky smluvních stran (tzv. „pledges“).

- Z pohledu EU se nepodařilo prosadit odkaz na dlouhodobý globální emisní redukční cíl k roku 2050 (stále odpor především USA a Číny) a konkrétní rok, kdy by globální emise měly dosáhnout svého vrcholu (EU prosazuje rok 2015).

- Některé povinnosti rozvojových zemí v oblasti mitigací mají stále spíše dobrovolný charakter.

- U některých nových institucí (adaptace, technologie, finance) byl zahájen proces jejich vytvoření – vyřešení podstatných detailů však bylo odloženo až na příští rok.

- Z pohledu rozvinutých zemí (tedy i ČR) přibudou některé nové reportingové povinnosti (např. zprávy o poskytnutých prostředcích v rámci tzv. fast-start financování).

- V rámci diskuse pod Kjótským protokolem se nepodařilo vyřešit otázku míry převoditelnosti AAUs (Assigned Amount Units) a metodu započítávání emisí a propadů ze sektoru LULUCF (Land-use, Land-use Change and Forestry).

- V textu nejsou zmíněny patřičné odkazy na ICAO / IMO (International Civil Aviation Organization / International Maritime Organization) a na nástroje pro snižování emisí z letecké a námořní dopravy. Podobně chybí odkaz na rezoluci Montrealského protokolu a redukční cíle pro skleníkové plyny s vysokým faktorem globálního ohřevu (GWP) na bázi HFCs, které se především využívají v chladírenském průmyslu.

Odkaz na podrobné výstupy konference lze nalézt zde.


reklama

 
Pavel Zámyslický
Autor je ředitelem odboru změny klimatu na MŽP.
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist