Petiční výbor: Otevřený dopis prezidentu ČR Petru Pavlovi k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok
velmi jsme uvítali skutečnost, že v srpnu 2023 byl předložen záměr na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok. Věříme, že se konečně po letech, ba desetiletích, diskusí toto vzácné území dočká patřičné ochrany. Dle našeho názoru je to logický a správný krok.
Podařilo se totiž zbořit mýtus, že nikdo z místních obyvatel ochranu území nechce anebo se o ni nezajímá. Na počátku byl otevřený dopis, který podpořily stovky místních občanů. Tisíce českých vědců záměr podpořily společným prohlášením devíti odborných vědeckých společností. Vše nakonec vyústilo ve zmiňovanou celostátní petici.
To vše vytvořilo prostor k vyjednávání. Proběhlo více než dvě stě padesát jednání a veřejných projednání, jež vysvětlovala záměr chráněné krajinné oblasti (CHKO) dotčeným obcím, podnikatelům, vlastníkům, spolkům i běžným občanům. Dle naší zkušenosti byla vedena věcně a s pochopením pro názory místních. Věříme, že názorům z regionu i námětům spolků (včetně těch, co CHKO vidí kriticky) se bude naslouchat i nadále a že obdobně tomu bude i u budoucí správy CHKO.
Přestože v regionu zaznívají i nesouhlasné hlasy se záměrem vyhlásit CHKO, které často pramení ze zkreslených a nepravdivých informací, vzbuzujících obavy a strachy u místní veřejnosti, můžeme vás ujistit, že je zde velké množství hlasů žádajících ochranu zdejší přírody touto zákonnou formou zajistit. Jak ze strany spolků, tak občanů.
za petiční výbor
Mgr. Dalimil Toman
petiční výbor petice „za záchranu Moravské Amazonie“:
Mgr. Dalimil Toman, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží, programový ředitel Hnutí BrontosaurusMgr. Anežka Bartošová, bioložka a iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok
Ing. et Ing. Filip Šálek, lesní inženýr, biolog, předseda spolku Lužánek
doc. RNDr. Jakub Těšitel, Ph.D., botanik, Masarykova univerzita
Mgr. Gašpar Čamlík, Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka
Ing. Vladimír Hula, Ph.D., lesní inženýr, biolog, Mendelova univerzita v Brně, Ústav ekologie lesa
Tomáš Adamec, obchodní manažer a drobný vinař
Ing. Adam Steidl, předseda Českého svazu ochránců přírody Morava
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Slavomil Vinkler
8.2.2024 15:54Kdysi jsem brojil proti názvu Moravská Amazonie, neboť tento park byl vytvořen knížecími hajnými před cca 300 lety, nikoli tisíci lety lužního lesa. Nicméně po posledních zjištění, že i Amazonie byla obydlená a prales je tam cca 400 let, tak proti názvu nic nemám. Ale pokud si všichni uvědomí, že jde o krásný Anglický park stvořený lidmi, který kvůli biodiverzitě je třeba udržovat šetrnou trvalo péčí v současném stavu. .
Slovan
8.2.2024 16:58 Reaguje na Slavomil VinklerJinak doufám, že se vyhlášení CHKO podaří co nejdřív. Včera bylo pozdě.
Slavomil Vinkler
8.2.2024 18:00 Reaguje na Slovanhttps://www.smithsonianmag.com/science-nature/lost-cities-of-the-amazon-discovered-from-the-air-180980142/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-objev-prepsal-historii-amazonie-muze-to-byt-jen-spicka-ledovce-rika-vedec-244998
Slovan
8.2.2024 19:18 Reaguje na Slavomil VinklerAle ty oblasti v Amazonii, o kterých mluvíte, jsou nicméně ukázkový příklad, co se stane, když příroda dostane prostor pracovat - po pár stovkách let člověk bez špičkové techniky ani nepozná, že tam kdy něco bylo.
Slavomil Vinkler
9.2.2024 08:23 Reaguje na SlovanNeříkám, že byla celá odlesněná. Jen to, že se z velké části nejedná o desetitisíce let nedotčený prales.
Ano, příroda je mocná, neb vždy něco naroste. U nás intenzivně třeba zarůstají brownfieldy (nebo pastviny). Taky je to už po desítkách let divočina. Je to ale nedotčený, posvátný prales?
Slovan
9.2.2024 14:25 Reaguje na Slavomil VinklerNavíc to lidské hospodaření nemohlo být nijak extra destruktivní, tudíž neovlivnilo ekosystém jako takový. A to je nejdůležitější! Třeba současné domorodé rezervace v Amazonii jsou ochranou srovnatelné s Národními Parky. Lidé tam také hospodaří, také tam mají vesnice, také do lesů a řek chodí lovit - zkrátka tam jsou. Přesto tam naleznete prakticky neporušený ekosystém - deštný prales. A nejenom v Amazonii - stačí se podívat třeba na Novou Guineu apod.
Je také možné, že tam v té době bylo více oblastí jakou je dneska Los Llanos.
Slavomil Vinkler
9.2.2024 18:55 Reaguje na Slovanhttps://www.stoplusjednicka.cz/predkolumbovska-amazonie-nebyla-ani-zdaleka-nedotcenou-panenskou-krajinou
Vše nasvědčuje tomu, že conquistador Orellana nebyl blázen ani pod vlivem některého z četných amazonských halucinogenů. Pokud měl pravdu, tak významná část dnešního amazonského pralesa před 500 lety prostě ještě neexistovala. viz https://www.osel.cz/5348-rozsahle-predkolumbovske-osidleni-vychodni-amazonie.html
Významná i když není zatím odměřeno kolik. Věřte nevěřte, je to tak.
Slovan
10.2.2024 10:15 Reaguje na Slavomil Vinkler“Laurance adds that Indigenous groups “were evidently much less common, perhaps even absent, from tracts of deep rainforest, wetter areas where fire-based farming is difficult, and the large expanses of the basin that have nutrient-starved soils.”
https://news.mongabay.com/2023/12/ancient-amazon-earthwork-findings-spotlight-indigenous-land-struggles-today/
Tomuto zase věřím já. Naprostá většina toho pralesa není prozkoumána a archeologové se soustředí na oblasti s největší pravděpodobností nějakého nálezu. A nalézají, samozřejmě. Ano, obyvatelé žili i v těch “nejzapadlejších” částech Amazonie, ale tam je jednalo o lovce a sběrače s nějakými malými políčky jako vidíme dnes. Žádné větší stavby stavby, které archeologové nalézají v oblastech alá Llanos de Moxos (která mimochodem dodnes není zarostlá žádným pralesem - jedná se o tropickou savanu), tam nebudou. Věřit tomu nemusíte, ale…
Slavomil Vinkler
10.2.2024 14:35 Reaguje na SlovanSlovan
11.2.2024 08:06 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.2.2024 08:42 Reaguje na SlovanMichal Ukropec
8.2.2024 18:24Slavomil Vinkler
8.2.2024 18:35 Reaguje na Michal UkropecSlavomil Vinkler
11.2.2024 08:57Vždy je porušovaný. Disturbance mohou být od lidí, od megafauny, od kalamit. A vždy kalamitě něco naroste. Evropané, pod dojmem svých lesů (jsou to ale parky a plantáže), mají dojem neporušeného pralesa všude v tropech. Začalo to na Yucatanu, pokračuje v Amazonii.... Za nejméně porušený prales Brazílie se pokládá ten hotspot severovýchodně od města Brasíla.
Samo že městské osídlení nebylo úplně v záplavových bažinách, ale na druhé straně chybí skoro všude po světě desetitisíce let velcí spásači- megafauna sežraná lidmi. Co je tedy přirozený prales?