https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/peticni-vybor-otevreny-dopis-prezidentu-cr-petru-pavlovi-k-vyhlaseni-chranene-krajinne-oblasti-soutok
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petiční výbor: Otevřený dopis prezidentu ČR Petru Pavlovi k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok

8.2.2024
Moravská Amazonie.
Moravská Amazonie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR
Vážený pane prezidente,

velmi jsme uvítali skutečnost, že v srpnu 2023 byl předložen záměr na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok. Věříme, že se konečně po letech, ba desetiletích, diskusí toto vzácné území dočká patřičné ochrany. Dle našeho názoru je to logický a správný krok.

 
Jsme rádi, že bude vyslyšen hlas více než 14 000 občanů, jež ochranu přírody Soutoku žádali v petici za záchranu Moravské Amazonie. Na vzácnosti a přírodovědné jedinečnosti území se léta shodují ochránci přírody, lesníci, zdejší spolky, místní i širší veřejnost i stát. Petice byla předána paní ministryni Anně Hubáčkové v červnu 2022. Záměr podporuje i současný ministr životního prostředí Petr Hladík.

Podařilo se totiž zbořit mýtus, že nikdo z místních obyvatel ochranu území nechce anebo se o ni nezajímá. Na počátku byl otevřený dopis, který podpořily stovky místních občanů. Tisíce českých vědců záměr podpořily společným prohlášením devíti odborných vědeckých společností. Vše nakonec vyústilo ve zmiňovanou celostátní petici.

To vše vytvořilo prostor k vyjednávání. Proběhlo více než dvě stě padesát jednání a veřejných projednání, jež vysvětlovala záměr chráněné krajinné oblasti (CHKO) dotčeným obcím, podnikatelům, vlastníkům, spolkům i běžným občanům. Dle naší zkušenosti byla vedena věcně a s pochopením pro názory místních. Věříme, že názorům z regionu i námětům spolků (včetně těch, co CHKO vidí kriticky) se bude naslouchat i nadále a že obdobně tomu bude i u budoucí správy CHKO.

Přestože v regionu zaznívají i nesouhlasné hlasy se záměrem vyhlásit CHKO, které často pramení ze zkreslených a nepravdivých informací, vzbuzujících obavy a strachy u místní veřejnosti, můžeme vás ujistit, že je zde velké množství hlasů žádajících ochranu zdejší přírody touto zákonnou formou zajistit. Jak ze strany spolků, tak občanů.

za petiční výbor

Mgr. Dalimil Toman

petiční výbor petice „za záchranu Moravské Amazonie“:

Mgr. Dalimil Toman, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží, programový ředitel Hnutí Brontosaurus
Mgr. Anežka Bartošová, bioložka a iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok
Ing. et Ing. Filip Šálek, lesní inženýr, biolog, předseda spolku Lužánek
doc. RNDr. Jakub Těšitel, Ph.D., botanik, Masarykova univerzita
Mgr. Gašpar Čamlík, Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka
Ing. Vladimír Hula, Ph.D., lesní inženýr, biolog, Mendelova univerzita v Brně, Ústav ekologie lesa
Tomáš Adamec, obchodní manažer a drobný vinař
Ing. Adam Steidl, předseda Českého svazu ochránců přírody Morava

reklama

 
Petiční výbor

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

8.2.2024 15:54
Jsem pro, pokud možno pro NP, nebo aspoň CHKO.
Kdysi jsem brojil proti názvu Moravská Amazonie, neboť tento park byl vytvořen knížecími hajnými před cca 300 lety, nikoli tisíci lety lužního lesa. Nicméně po posledních zjištění, že i Amazonie byla obydlená a prales je tam cca 400 let, tak proti názvu nic nemám. Ale pokud si všichni uvědomí, že jde o krásný Anglický park stvořený lidmi, který kvůli biodiverzitě je třeba udržovat šetrnou trvalo péčí v současném stavu. .
Odpovědět
Sl

Slovan

8.2.2024 16:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
To, že lidé obývají Amazonii již nějakých 10 000 let je pravda - jejich počet před příchodem Evropanů byl odhadnut na cca. 8 milionů. Pro srovnání - dnes je lidí v Amazonii cca. 30 milionů, u toho 3 miliony těch původních. Ale stáří 400 let? Jak jste na přišel? Odhady jsou sice různé ale jedná se o miliony let. Některé části jsou samozřejmě mladší, jiné starší, ale to co tvrdíte je nesmysl.

Jinak doufám, že se vyhlášení CHKO podaří co nejdřív. Včera bylo pozdě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.2.2024 18:00 Reaguje na Slovan
Např:
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/lost-cities-of-the-amazon-discovered-from-the-air-180980142/

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-objev-prepsal-historii-amazonie-muze-to-byt-jen-spicka-ledovce-rika-vedec-244998
Odpovědět
Sl

Slovan

8.2.2024 19:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Amazonský deštný prales má rozlohu nějakých 5,5 milionu km2. Takže snad nechcete tvrdit, že celá ta oblast je vlastně zdivočelá lidmi vytvořená krajina, že ne? I ten vědec ze seznamu tvrdí, že jejich výzkum byl na 600 km2 krajiny, o které se už desítky let ví, že tam nějaká lidská sídla byla. Jen se nevědělo, že tak velká. Tam ano, tam je to ponecháno bez lidského hospodaření těch řekněme 400 let. Ale Amazonský deštný prales jako takový z drtivé většiny fakt ne. To přirovnání k Soutoku je za mě naprosto mimo.
Ale ty oblasti v Amazonii, o kterých mluvíte, jsou nicméně ukázkový příklad, co se stane, když příroda dostane prostor pracovat - po pár stovkách let člověk bez špičkové techniky ani nepozná, že tam kdy něco bylo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.2.2024 08:23 Reaguje na Slovan
Ale jděte. Myslíte, že se zrovna trefili na kousínek z celé nedotčené Amazonie?
Neříkám, že byla celá odlesněná. Jen to, že se z velké části nejedná o desetitisíce let nedotčený prales.
Ano, příroda je mocná, neb vždy něco naroste. U nás intenzivně třeba zarůstají brownfieldy (nebo pastviny). Taky je to už po desítkách let divočina. Je to ale nedotčený, posvátný prales?
Odpovědět
Sl

Slovan

9.2.2024 14:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
No ale on to z velké části nedotčený prales prostě je. Těch lidí nebylo ani zdaleka tolik, aby Amazonský prales, ty miliony km2 lesa, dokázali ve velkém přetvářet či negativně ovlivňovat. Jsou tam taková místa, to ano, to nezpochybňuji, ale v % to bude minimální množství. Ty vaše odkazy tohle nezpochybňují a nedočetl jsem se to, co tvrdíte vy, že “se z velké části nejedná o desetitisíce let nedotčený prales.” a že “ prales je tam cca 400 let”.
Navíc to lidské hospodaření nemohlo být nijak extra destruktivní, tudíž neovlivnilo ekosystém jako takový. A to je nejdůležitější! Třeba současné domorodé rezervace v Amazonii jsou ochranou srovnatelné s Národními Parky. Lidé tam také hospodaří, také tam mají vesnice, také do lesů a řek chodí lovit - zkrátka tam jsou. Přesto tam naleznete prakticky neporušený ekosystém - deštný prales. A nejenom v Amazonii - stačí se podívat třeba na Novou Guineu apod.

Je také možné, že tam v té době bylo více oblastí jakou je dneska Los Llanos.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.2.2024 18:55 Reaguje na Slovan
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-starobyla-mesta-v-amazonii-se-vede-moc-nehodi-40060413
https://www.stoplusjednicka.cz/predkolumbovska-amazonie-nebyla-ani-zdaleka-nedotcenou-panenskou-krajinou
Vše nasvědčuje tomu, že conquistador Orellana nebyl blázen ani pod vlivem některého z četných amazonských halucinogenů. Pokud měl pravdu, tak významná část dnešního amazonského pralesa před 500 lety prostě ještě neexistovala. viz https://www.osel.cz/5348-rozsahle-predkolumbovske-osidleni-vychodni-amazonie.html
Významná i když není zatím odměřeno kolik. Věřte nevěřte, je to tak.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.2.2024 10:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
“We predict that 90% of the Amazon forest has a very low chance of having earthworks … so this type of modification on Amazonian forests may have taken place mostly in 10% of its area.”

“Laurance adds that Indigenous groups “were evidently much less common, perhaps even absent, from tracts of deep rainforest, wetter areas where fire-based farming is difficult, and the large expanses of the basin that have nutrient-starved soils.”

https://news.mongabay.com/2023/12/ancient-amazon-earthwork-findings-spotlight-indigenous-land-struggles-today/

Tomuto zase věřím já. Naprostá většina toho pralesa není prozkoumána a archeologové se soustředí na oblasti s největší pravděpodobností nějakého nálezu. A nalézají, samozřejmě. Ano, obyvatelé žili i v těch “nejzapadlejších” částech Amazonie, ale tam je jednalo o lovce a sběrače s nějakými malými políčky jako vidíme dnes. Žádné větší stavby stavby, které archeologové nalézají v oblastech alá Llanos de Moxos (která mimochodem dodnes není zarostlá žádným pralesem - jedná se o tropickou savanu), tam nebudou. Věřit tomu nemusíte, ale…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.2.2024 14:35 Reaguje na Slovan
Není prozkoumána a tak zcela vylučujete obydlení, ačkoli tam kde se zkoumat začalo, tak se našlo.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.2.2024 08:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ne, nevylučuji. Přečtěte si to ještě jednou. To jen vy tvrdíte, že jsou velké stavby a zemědělství po celém Amazonském pralese, ačkoli jsou prozkoumané pouze oblasti, které jsou dle archeologů zdaleka “nejnadějnější”. Přitom je to zlomek celkové rozlohy! Souhlasím jednoduše s názorem Charlese Clementa.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.2.2024 08:09 Reaguje na Slovan
* s Williamem Laurancem
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.2.2024 08:42 Reaguje na Slovan
Ale Orellana projel Amazonku a viděl civilizace po celém toku. No a nálezy archeologů to nyní začaly potvrzovat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.2.2024 18:24
Furt mi to hlava nebere. Ani Soutok a ani Křivoklátsko. Obojí vzniklo odbornou péčí člověka. A ekologisti s politiky nám nyní tvrdí, že to tam předkové ničili, a proto je nutná nová ochrana bezzásahovosti, aby se zlikvidovalo to, co tam člověk vytvořil. A já byl dosud přesvědčen, že je třeba chránit to, co nám předci svou péčí odkázali
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.2.2024 18:35 Reaguje na Michal Ukropec
Předkové to neničili. Máte pravdu, že to vybudovali. V zásadě to ničíme v současnosti ato buď bezzásahovostí (nicneděláním, to zarůstá) a nebo nadměrnou těžbou a moderními metodami "péče", jako je to na soutoku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.2.2024 08:57
Pane Slovane, ono je otázné co to je neporušený prales.
Vždy je porušovaný. Disturbance mohou být od lidí, od megafauny, od kalamit. A vždy kalamitě něco naroste. Evropané, pod dojmem svých lesů (jsou to ale parky a plantáže), mají dojem neporušeného pralesa všude v tropech. Začalo to na Yucatanu, pokračuje v Amazonii.... Za nejméně porušený prales Brazílie se pokládá ten hotspot severovýchodně od města Brasíla.
Samo že městské osídlení nebylo úplně v záplavových bažinách, ale na druhé straně chybí skoro všude po světě desetitisíce let velcí spásači- megafauna sežraná lidmi. Co je tedy přirozený prales?
Odpovědět
Sl

Slovan

11.2.2024 20:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
To, že jsou ekosystémy dynamické a jsou regulovány v podstatě neustále vnějšími i vnitřními činiteli je zcela jasné. Pokud někde chybí ale velcí spásači desítky tisíc let, věřte tomu nebo ne, ale příroda se tomu zkrátka přizpůsobila a vytvořila něco jiného. Nicméně druhý největší deštný prales je tam, kde se ta megafauna udržela ve zdaleka nejvyšší míře - tedy v Africe. Vemte si z toho co chcete. Jsou naštěstí lidé, kteří tohle všechno studují. I to, jak tam je nebo není dlouho prales…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.2.2024 12:49 Reaguje na Slovan
Ano. Vždy něco naroste. Je to přírodní ale je přirozené? To že u nás chybí velcí spásači = (stepi a rozvolněný les) se projevuje ve vymírání mnoha druhů rostlin i živočichů zejména hmyzu. Není to důvod jediný, ale v souboru změn důležitý.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist