https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-zacharov-hurikan-a-tornado.jake-jsou-rozdily-a-co-maji-spolecneho
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Zacharov: Hurikán a tornádo. Jaké jsou rozdíly a co mají společného?

18.10.2024
Hurikán Milton (v Mexickém zálivu). V Atlantském oceánu jsou ještě patrné hurikány Kirk a Leslie.
Hurikán Milton (v Mexickém zálivu). V Atlantském oceánu jsou ještě patrné hurikány Kirk a Leslie.
Licence | Volné dílo (public domain)
Těsně před úderem hurikánu Milton udeřilo na Floridě několik tornád. Překvapivě se hurikány a tornáda dost často pletou. Ano, jsou to dva víry a je to divoké počasí. Pojďme se podívat, jaké jsou rozdíly.
 
Hned první se nabízí, že tornáda vznikla ve spojitosti s hurikánem, ale obráceně to nejde. Hurikán je rozsáhlá tlaková níže vybudovaná z mnoha cumulonimbů (lidově bouřkových oblaků, a nejen jimi tedy) a tornádo je o několik řádů užší a je vybudováno jedním cumulonimbem.

V horizontálním měřítku mají hurikány okolo 1000 km, rekordem je šířka 2200 km, běžná tornáda mají na šířku stovky metrů, silná okolo kilometru, rekordní šířka je 4,2 km. Slabá tornáda vydrží minuty, silná tornáda desítky minut. Hurikány žijí několik dní.

S tím souvisí i délka trasy. Silná tornáda mohou urazit i desítky kilometrů, hurikán zvládne hravě i tisíce kilometrů.

Tornádo je tedy o několik řádů menší jev než hurikán.

Hurikány vznikají nad teplým oceánem a při příchodu nad pevninu rychle slábnou. Zato tornáda vznikají nad pevninou nebo nad pobřežními vodami a ta nejsilnější tropí největší neplechu ve vnitrozemí.

Hurikány se vyskytují v mořích či oceánech u severní Ameriky, ten samý útvar znají u Japonska jako tajfun, v Indickém oceánu jako cyklón.

Landspout nebo  také twister. Tornádo nad pevninou.
Landspout nebo také twister. Tornádo nad pevninou.

Tornádům se v USA občas říká twister, slabší se rozlišují na landspout nad pevninou a waterspout (vodní smršť) u pobřeží.

Waterspout. Tornádo nad mořem
Waterspout. Tornádo nad mořem

Tornáda se změřit nedají, pevné radary měří rotaci v oblaku, takže jistota tornáda není, mobilních radarů není mnoho ani v USA.

Natož v ČR (nemá mimochodem někdo 30 milionů Kč na mobilní radar na vozíku?).

Hurikány se měří dobře, a to pomocí radarů (srážky) a družic (oblačnost). Hurikánem prolétají i měřící letadla (vodorovně) a sondy (vertikálně).

Speciální letadlo NASA dokáže proletět celým hurikánem, i skrze oko hurikánu.

Tornáda značně dominují v počtu, jen v USA jich je cca 1200 za rok, v Evropě jich detekujeme asi 800. V ČR zaznamenáme v průměru tři tornáda ročně. Celosvětově se za rok vyskytne cca 50 hurikánů (tajfunů a cyklónů). A hurikány v ČR? No přece žádný.

Hurikán Milton, v době pořízení této fotografie (8. října) bouře páté kategorie, je zachycen v Mexickém zálivu u pobřeží poloostrova Yucatán z Mezinárodní vesmírné stanice na oběžné dráze ve výšce cca 400 km.
Hurikán Milton, v době pořízení této fotografie (8. října) bouře páté kategorie, je zachycen v Mexickém zálivu u pobřeží poloostrova Yucatán z Mezinárodní vesmírné stanice na oběžné dráze ve výšce cca 400 km.

Nejvyšší rychlosti větru na světě se vyskytují v tornádech, rekordem jsou hodnoty přes 480 km/h, jsou naměřené pomocí dopplerovských radarů. V hurikánech dosahují rychlosti větru k hranici 400 km/h.

Největší nebezpečí představuje v tornádech vítr, vysoké okamžité nárazy větru a jeho obrovský tlak. Plus okolo létající trosky. Hurikány umí mimo silného větru ještě bouřlivé vzdutí moře a také silné srážky, které mohou způsobit jak povodně, tak i bahnotoky a sesuvy půdy.

Díky své velikosti a délce trvání jsou hurikány dobře předpověditelným jevem, což se naopak vůbec netýká tornád. Ani v USA neumí předpovědět přesný výskyt tornád, předpovídá se plošné nebezpečí vzniku silných bouří, po jejichž vzniku se bouře monitorují, jestli nevytváří tornáda.

Se změnou klimatu se může měnit rozložení tornád jak v čase, tak v prostoru, ale tornáda by neměla přibývat. Potřebují ke svému vzniku silný střih větru, rozdíl rychlosti větru s výškou, na který nemá klimatická změna vliv.

Ani u hurikánů se nepočítá s nárůstem počtu, ale kvůli teplejším mořím mohou rychleji zesilovat i přinášet více srážek. Zároveň se mohou dostávat podél východního pobřeží USA více na sever, do míst, kde na ně nejsou tolik zvyklí.

A nakonec jedna společná aktivita, bouře v oblačných systémech hurikánů umí po příchodu na pevninu také vytvářet tornáda, i když většinou slabší, než jsou vnitrozemská. Hurikán Ivan jich v roce 2004 pomohl způsobit 120. Na počet tornád Miltona čekáme.

A co závěrem? Tornádo není hurikán, tornádo je řádově menší a kratší jev vytvářený jedním oblakem, hurikány jsou daleko větší a déle trvají, jsou složené ze stovek oblaků. A nevyskytují se v ČR!

A nakonec to nej! Hurikán se na severní polokouli musí točit proti směru hodinových ručiček. Tornádo nemusí. Coriolisova síla na něj nemá zásadní vliv.

O tornádech v hurikánech jsem mluvil ve Studiu 6 ČT.

A ještě jedno video, hurikány a spoluautor příspěvku, odborník na hurikány, povodně a vůbec počasí, Miloslav Müller, čas 10:05.


reklama

 
foto - Zacharov Petr
Petr Zacharov
Autor je meteorologem Ústavu fyziky atmosféry AVČR. Věnuje se výzkumu předpovědi a verifikace srážek a silniční meteorologii. Mezi jeho srdeční záležitosti patří observatoř Milešovka a hlavně silné konvektivní bouře a jejich dramatické i často potenciálně nebezpečné projevy.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

18.10.2024 12:13
Pěkně napsáno!
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.10.2024 11:28
Věcné, výstížné, srozumitelné. 1*

Už jsem slyšel řadu poplašných zpráv, že za větší výskyt hurikánů (a silnějších) i tornád může nedostatečně rychlé plnění ambiciózních cílů Grýndýlu.
Takže doporučuji zvláště pozorně si v článku přečíst tyto dva odstavce:
a) Se změnou klimatu se může měnit rozložení tornád jak v čase, tak v prostoru, ale tornáda by neměla přibývat. Potřebují ke svému vzniku silný střih větru, rozdíl rychlosti větru s výškou, na který nemá klimatická změna vliv.
b) Ani u hurikánů se nepočítá s nárůstem počtu, ale kvůli teplejším mořím mohou rychleji zesilovat i přinášet více srážek. Zároveň se mohou dostávat podél východního pobřeží USA více na sever, do míst, kde na ně nejsou tolik zvyklí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist