Petr Zacharov: Hurikán a tornádo. Jaké jsou rozdíly a co mají společného?
V horizontálním měřítku mají hurikány okolo 1000 km, rekordem je šířka 2200 km, běžná tornáda mají na šířku stovky metrů, silná okolo kilometru, rekordní šířka je 4,2 km. Slabá tornáda vydrží minuty, silná tornáda desítky minut. Hurikány žijí několik dní.
S tím souvisí i délka trasy. Silná tornáda mohou urazit i desítky kilometrů, hurikán zvládne hravě i tisíce kilometrů.
Tornádo je tedy o několik řádů menší jev než hurikán.
Hurikány vznikají nad teplým oceánem a při příchodu nad pevninu rychle slábnou. Zato tornáda vznikají nad pevninou nebo nad pobřežními vodami a ta nejsilnější tropí největší neplechu ve vnitrozemí.
Hurikány se vyskytují v mořích či oceánech u severní Ameriky, ten samý útvar znají u Japonska jako tajfun, v Indickém oceánu jako cyklón.
Tornádům se v USA občas říká twister, slabší se rozlišují na landspout nad pevninou a waterspout (vodní smršť) u pobřeží.
Tornáda se změřit nedají, pevné radary měří rotaci v oblaku, takže jistota tornáda není, mobilních radarů není mnoho ani v USA.
Natož v ČR (nemá mimochodem někdo 30 milionů Kč na mobilní radar na vozíku?).
Hurikány se měří dobře, a to pomocí radarů (srážky) a družic (oblačnost). Hurikánem prolétají i měřící letadla (vodorovně) a sondy (vertikálně).
Speciální letadlo NASA dokáže proletět celým hurikánem, i skrze oko hurikánu.
Tornáda značně dominují v počtu, jen v USA jich je cca 1200 za rok, v Evropě jich detekujeme asi 800. V ČR zaznamenáme v průměru tři tornáda ročně. Celosvětově se za rok vyskytne cca 50 hurikánů (tajfunů a cyklónů). A hurikány v ČR? No přece žádný.
Nejvyšší rychlosti větru na světě se vyskytují v tornádech, rekordem jsou hodnoty přes 480 km/h, jsou naměřené pomocí dopplerovských radarů. V hurikánech dosahují rychlosti větru k hranici 400 km/h.
Největší nebezpečí představuje v tornádech vítr, vysoké okamžité nárazy větru a jeho obrovský tlak. Plus okolo létající trosky. Hurikány umí mimo silného větru ještě bouřlivé vzdutí moře a také silné srážky, které mohou způsobit jak povodně, tak i bahnotoky a sesuvy půdy.
Díky své velikosti a délce trvání jsou hurikány dobře předpověditelným jevem, což se naopak vůbec netýká tornád. Ani v USA neumí předpovědět přesný výskyt tornád, předpovídá se plošné nebezpečí vzniku silných bouří, po jejichž vzniku se bouře monitorují, jestli nevytváří tornáda.
Se změnou klimatu se může měnit rozložení tornád jak v čase, tak v prostoru, ale tornáda by neměla přibývat. Potřebují ke svému vzniku silný střih větru, rozdíl rychlosti větru s výškou, na který nemá klimatická změna vliv.
Ani u hurikánů se nepočítá s nárůstem počtu, ale kvůli teplejším mořím mohou rychleji zesilovat i přinášet více srážek. Zároveň se mohou dostávat podél východního pobřeží USA více na sever, do míst, kde na ně nejsou tolik zvyklí.
A nakonec jedna společná aktivita, bouře v oblačných systémech hurikánů umí po příchodu na pevninu také vytvářet tornáda, i když většinou slabší, než jsou vnitrozemská. Hurikán Ivan jich v roce 2004 pomohl způsobit 120. Na počet tornád Miltona čekáme.
A co závěrem? Tornádo není hurikán, tornádo je řádově menší a kratší jev vytvářený jedním oblakem, hurikány jsou daleko větší a déle trvají, jsou složené ze stovek oblaků. A nevyskytují se v ČR!
A nakonec to nej! Hurikán se na severní polokouli musí točit proti směru hodinových ručiček. Tornádo nemusí. Coriolisova síla na něj nemá zásadní vliv.
O tornádech v hurikánech jsem mluvil ve Studiu 6 ČT.
reklama
Obce, spolky či školy mohou požádat o grant na povýsadbovou péči o nově vysazené stromy
Ministři životního prostředí se dohodli na společné pozici EU pro summit COP29
EU se snaží shodnout na vyjednávací pozici pro klimatickou konferenci COP 29