https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/porta-educa-investice-do-ropy-a-plynu-v-severnim-mori-letos-miri-k-rekordu.poptavka-ale-klesa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Porta Educa: Investice do ropy a plynu v Severním moři letos míří k rekordu. Poptávka ale klesá

16.12.2023
Fléra na ropné plošině, ilustrační snímek.
Fléra na ropné plošině, ilustrační snímek.
Foto | DVIDSHUB / Flickr
Ropný a plynárenský průmysl v Severní moři vzkvétá. Zejména v Norsku, ale i ve Velké Británii rekordně přibývají nadějné výsledky průzkumu nových ložisek, na ně navazující investice i samotná produkce z už využívaných ropných a plynových polí. Investice norského ropného a plynárenského sektoru dosáhnou v letošním roce rekordu výše 21 miliard USD, a překonají tak deset let staré maximum.
 
Hlavním důvodem růstu je schválení několika velkých projektů podpořených dočasným daňovým režimem v Norsku. Mezi těmi, které už získaly povolení, je devět projektů největší norské ropné a plynárenské společnosti Aker BP, tři státní firmy Equinor a zbytek německé Wintershall Dea a rakouské ÖMV.

Projekty Yggdrasil, Valhall PWP a Fenris a Symra v Severním moři a Cormorant v Norském moři, umožní společnosti Aker BP růst těžby ropy a plynu z přibližně 400 tisíc barelů denně (BPD – barrels per day) v roce 2022 na 525 tisíc BPD v roce 2028. Equinor získal souhlas pro plynové pole Irpa, ropné pole Verdande a vrt Andvare, které jsou vázané na platformy Aasta Hansteen a Norne. Společnost uvedla, že objemy plynu z naleziště Ipra v hloubce přes 1,3 kilometru mohou zásobovat přes 2,3 milionu britských domácností po dobu sedmi let. Equinor zároveň čeká na schválení projektu Rosebank západně od Shetland.

Norské ministerstvo pro ropu a energetiku udělilo souhlas také společnosti Wintershall Dea pro dvě naleziště v Norském moři. Dvalin North se nachází asi 270 kilometrů severně od Kristiansundu a firma zde chce po připojení k platformě Heidrun na stávajícím poli Dvalin vytěžit 84 milionů barelů ropy a plynu. Zahájení výroby v druhé lokalitě Mary je plánováno na druhé čtvrtletí roku 2025 s předpokládanou dobou produkce do roku 2040. Pro nový plynový projekt Berling v Norském moři dostal zelenou také rakouský koncern ÖMV. Celkové investice firma odhaduje na 820 milionů USD, naleziště bude připojeno k mořské platformě Åsgard B.

Velká Británie, která rovněž operuje v Severním moři, očekává, že investice do ropy a plynu budou v letošním roce téměř 6 miliard USD. Příští rok by pak mohl přinést nejvyšší počet schválených projektů za posledních deset let. Doposud jich bylo tři až pět ročně, v roce 2024 by se mohlo objevit až 14 nových nalezišť ropy a zemního plynu.

Mezi největší patří Rosebank, Cambo a Clair Phase 3, a pokud by všechny dostaly povolení, investice by mohly vyšplhat až na 12 miliard USD. Jedno z největších stávajících britských nalezišť ropy a zemního plynu v Severním moři provozuje konsorcium CNOOC Petroleum Europe, které tvoří čínská státní firma China National Offshore Oil, britská Harbour Energy, holandská ONE-Dyas a kanadská Suncor Energy. V loňském roce pole produkovalo 7 milionů BPD ropy a vrcholu těžby by mělo dosáhnout v roce 2039.

Přestože ropná pole v Severním moří zažívají nebývalý rozvoj, celková produkce ropy v Evropě klesá. V roce 2022 mělo nejvyšší těžbu ropy Norsko s 1,54 milionem BPD, následovalo Spojené království s 620 tisíci BPD a Itálie se 100 tisíci BPD. V součtu to bylo ve srovnání s rokem 2021 o 5,13 % méně. Mezi stávající největší evropská ropná pole patří Johan Sverdrup v Severním moři, které v roce 2022 produkovalo 500 tisíc BPD, maximální těžba se očekává v roce 2026 a ekonomický limit je odhadován na rok 2082.

Významné je i ropné pole Tempa Rossa u města Basilicata v Itálii, které v roce 2022 dávalo 400 tisíc BPD a zbývá v něm přes 70 % vytěžitelných zásob s limitem v roce 2058.

Podle Mezinárodní energetické agentury se růst poptávky po ropě v nadcházejících letech nejen v Evropě, ale i celosvětově téměř zastaví, protože vysoké ceny a obavy o bezpečnost dodávek podpořené energetickou krizí urychlí posun k čistým energetickým technologiím. Poptávku po ropě potáhne především petrochemický a letecký sektor, využívání ropy jako pohonné hmoty v dopravě po roce 2026 klesne díky zrychlující se expanzi elektrických vozidel. Kumulovaný roční růst se tak sníží z 2,4 milionů BPD na pouhých 400 tisíc BPD v roce 2028.

Postupně by měla začít klesat i poptávka po zemním plynu, jehož roční produkce v Evropě v roce 2022 vzrostla ve srovnání s rokem 2021 o výrazných 14,71 %. Podle analytiků ale do roku 2030 nastane pokles až o téměř 8%. Největšími evropskými zeměmi produkujícími zemní plyn jsou Norsko, Velká Británie a Nizozemsko. Mezi největší naleziště zemního plynu patří pole Troll v Severním moři v Norsku. V současnosti je na 60,46 % svých vytěžitelných zásob a podle odhadů dosáhne ekonomického limitu v roce 2060.

https://www.rystadenergy.com/news/north-sea-oil-and-gas-industry-blooms-with-increasing-production-and-investments
https://www.reuters.com/business/energy/norway-approves-more-than-18-bln-oil-gas-investments-2023-06-28/
https://www.energyvoice.com/oilandgas/514918/norway-new-oil-gas/
https://www.offshore-technology.com/data-insights/top-ten-crude-oil-producing-fields-in-europe/
https://www.norskpetroleum.no/en/developments-and-operations/recent-activity/
https://abcnews.go.com/Business/wireStory/norway-approves-19-oil-gas-projects-resulting-investments-100433906
https://www.offshore-technology.com/data-insights/top-ten-natural-gas-producing-fields-in-europe/?cf-view
https://www.npd.no/en/whats-new/publications/co2-atlases/co2-atlas-for-the-norwegian-continental-shelf/2-petroleum-activity-age/
https://www.offshore-mag.com/production/article/14298579/rystad-energy-norway-set-for-return-to-peak-oil-and-gas-production
https://tradingeconomics.com/country-list/crude-oil-production?continent=europe
https://www.iea.org/news/growth-in-global-oil-demand-is-set-to-slow-significantly-by-2028


reklama

 
Porta Educa
Porta Educa je agentura, věnující se osvětě v energetice.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Ploranský

17.12.2023 13:43
To je zajímavé, že kdekdo tak zběsile investuje do hledání ložisek zemního plynu a jeho těžby, když jiná fosilní paliva jsou na odstřel.
Jak to, že jim to jurodiví bruselští úředníci nezatrhnou?
Asi nevědí, že i ten plyn je fosilní palivo a že - světe div se - zlého kysličníku uhličitého vzniká při jejich spalování na jednotku získaného tepla úplně stejné množství jako při spalování uhlí.

Učit se, učit se, učit se! by jim řekl Lenin...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2024 18:13 Reaguje na Karel Ploranský
Zemní plyn vytvoří CO2 asi polovinu, bo je v něm hodně vodíku. A přeprava z Norska plynovody může být prakticky beze ztrát a po Evropě s minimálními.
Ale hlavním důvodem je bezpečí a nezávislost na všemožných diktátorech, kteří jsou vždy nevyzpytatelní a pokud můžou vydírat, často neodolají.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2024 18:15 Reaguje na Karel Ploranský
Lenin, ten jo. Byl to původně vzdělaný intelektuál a naučil se brutální teror od ruských carů velmi dobře.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist