https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/potrebuji-nase-lesy-ochranu-vedcu-a-odbornych-pracovniku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ing. František Kučera: Potřebují naše lesy ochranu vědců a odborných pracovníků?

18.5.2006
SVOL – Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v České republice – principálně odmítá materiál, rozšiřovaný pod názvem „Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů“.
 
Autoři stanoviska, v převážné většině nelesníci, tímto textem dokazují, že je jim velmi vzdálená současná problematika lesního hospodářství nejen v našem státě, ale i přijaté zásady Lesnické strategie Evropské unie. V závěru se sice na evropskou lesnickou politiku odvolávají, celkové pojetí „Stanoviska“ ji však ani v nejmenším nerespektuje. Ve všech materiálech Evropské unie je jasně deklarováno, že evropské lesní hospodářství musí stát na třech rovnocenných pilířích – ekonomickém, ekologickém a environmentálním, přičemž ani jeden z nich nesmí být zbývajícím dvěma nadřazován. Předložené stanovisko je výrazně jednostranné, vychází výlučně z hledisek ekologických a to je nejen nepřijatelné, ale staví i celý text do oblasti teorie a zbožných přání. Nebude-li lesní hospodářství ekonomicky soběstačné, neexistuje v Evropě stát, který by byl schopen podobné požadavky a návrhy ekologů financovat.

Není asi na místě připomínat vědeckým pracovníkům, že každá seriózní práce vyžaduje důkladné seznámení se současným stavem problematiky, s dříve publikovanými výsledky výzkumu, v tomto případě i s platnou legislativou. „Stanovisko vědců“ bohužel tuto zásadu nedodrželo a předkládá zde veřejnosti skutečnosti lesníkům již dávno známé, zčásti již realizované v běžné praxi, zčásti již obsažené v současných zákonných předpisech i v Národním lesnickém programu. Vývoj lesa je bohužel dlouhodobý proces, který nelze ani za cenu vysokých ekonomických ztrát příliš urychlit. Všechny statistické údaje o našich lesích dokazují, že např. změna druhové skladby ve prospěch listnáčů a jedle se vyvíjí správným směrem, s určitými výkyvy již cca 20 až 50 let.

Odmítáme zejména ve „Stanovisku“ stále opakované a zcela jednostranné konstatování, že naše lesy jsou ve špatném stavu a nadále chřadnou! Tyto závěry se opírají pouze o výsledky pedologických rozborů a míru defoliace, která je celoevropským problémem a nemá dopady na vzrůst stromů (i v tomto „Stanovisku“ se připouští zvýšení přírůstu stromů jako důsledek nadměrného přísunu dusíku). Kalamity způsobené abiotickými činiteli – větrem a sněhem – zde byly i v minulosti, jejich častější výskyt zřejmě souvisí s klimatickými anomáliemi, na které upozorňují meteorologové již delší dobu. Rozsah hmyzích kalamit v posledních desetiletích je srovnatelný s jejich výskytem v minulém století. Podobně jako po katastrofálním suchu v roce 1947 došlo v nižších polohách k pomístnému odumírání smrkových porostů a následnému přemnožení kůrovce, je dnešní zdravotní stav smrku v 3. a 5. vegetačním stupni a kůrovcová kalamita důsledkem extrémně suchého roku 2003.

Nezabýváme se profesně pedologií, a proto se nepouštíme do polemiky o nepříznivých změnách v lesní půdě – na rozdíl od autorů „Stanoviska“ ctíme staré úsloví o ševci a kopytu. Dovolíme si pouze připomenout, že v odborné lesnické literatuře lze na toto téma nalézt velmi mnoho vědeckých prací již z první poloviny minulého století – výsledky těchto prací nejsou vždy jednoznačné. Dosavadní vývoj našich lesů chmurné předpovědi některých pedologů nepotvrzuje. Za vysloveně laický a zastaralý pohled na hospodaření v lese je nutno považovat představu, že existuje pouze jeden obecně platný systém obhospodařování lesů, který lze uplatňovat od luhů po horské smrčiny. Základem směrnic hospodaření je u nás již více než 50 let typologický průzkum, vycházející z vlastností půdy a klimatických podmínek a respektující výškovou pásmovitost vegetace a biologické vlastnosti dřevin. Tato diferenciace je základem současné lesnické legislativy a na mezinárodním fóru si dobyla vysokého uznání.

Z celé řady mylných tvrzení a doporučení „Stanoviska“ jen několik příkladů: obecný zákaz holosečí by téměř znemožnil obnovu borovice na přirozených stanovištích i dubu v lužních lesích, složitá prostorová porostní výstavba je v našich poměrech vzhledem k nedostatečným srážkám většinou nerealizovatelná, všeobecné používání přípravných dřevin při zalesňování a zákaz jejich kácení je provozně nesmyslné. Nejen z ekonomických důvodů zásadně nesouhlasíme s vyloučením smrku ze všech stanovišť středních poloh. V řadě evropských zemí (Skotsko, Španělsko, Francie aj.) jsou poměrně rozšířeny a stále zakládány lignikultury a plantáže domácích i introdukovaných dřevin s velmi krátkým obmýtím, které mají k přirozenému charakteru našich smrčin velmi daleko. Není bez zajímavosti, že o významu těchto plantáží pro trvale udržitelný rozvoj bude na podzim t.r. uspořádána mezinárodní konference v Bilbau.

V souvislosti s příkrým odsouzením smrkových porostů si dovolíme malé ohlédnutí do minulosti. Stejně tak jako pradávní obyvatelé Evropy začali před tisíciletími pěstovat pro svoji obživu obiloviny, tak i před několika stoletími vzrůstala potřeba smrkového dřeva na výstavbu obydlí. Tato potřeba stále trvá a vzhledem k tomu, že jde o obnovitelnou surovinu, její význam stále vzrůstá! Ano, máme na většině území našeho státu uměle založené smrčiny (chcete-li přesněji okolo 50 %) i porosty borové, ale my i vy tyto dřeviny potřebujeme! Navrhovaná přeměna současných hospodářských lesů a dosažení přírodního rázu krajiny, jaký v české kotlině nalezl praotec Čech, je zcela nereálnou iluzí. Jsme přesvědčeni, že naše dnešní jehličnaté porosty s příměsí listnáčů jsou výrazně příznivějším prostředím pro vše živé včetně půdních bakterií a hub než stahektarové lány pšenice, řepky či kukuřice. Je opravdu zemědělská půda, po mnoho desetiletí „obohacovaná“ umělými hnojivy a nejrůznějšími pesticidy a zhutňovaná stále těžšími zemědělskými stroji méně dotčena a pozměněna než půdy lesní? Nebo si uvědomujete absurdnost požadavku přestat pěstovat pšenici či kukuřici a požadovat návrat k přirozeným lučinám, stepím a mokřadům?

Považujeme za nutné rovněž připomenout, že požadavek „Stanoviska“ ponechávat v lese co nejvíce dřevní hmoty je v zásadním rozporu s celosvětovým trendem na využívání jednoho z mála, ne-li jediného obnovitelného zdroje energie. Produkce biomasy – zejména dřevní štěpky – pro energetické a jiné potřeby společnosti je považována ze jeden z nejdůležitějších úkolů budoucnosti.

Diskutabilní je rovněž představa o nezbytnosti doplnit plochu a počet přírodních rezervací. V textu je taktně zamlčeno, že v současnosti je u nás již různým stupněm chráněno 26,5 % výměry všech lesů v ČR. Tento podíl je výrazně vyšší než v sousedních zemích a vzroste dále o plochy zařazené do národního seznamu Natury 2000. Není téměř třetina chráněných lesů na našem poměrně hustě obydleném a dlouhodobě člověkem ovlivněným územím postačující? Závěrem ještě připomínáme, že téměř 40 % lesů bylo v naší zemi na základě restitučních zákonů navráceno původním majitelům – soukromým osobám, obcím a lesním družstvům. Vlastnická práva k lesům jsou našimi právními normami podstatně více omezena než je běžné v ostatních zemích EU. Jakékoliv další požadavky na omezení hospodaření v soukromých lesích nejsou bez řádné kompenzace vzniklé ekonomické újmy možné. Splněním jen části požadavků „Stanoviska“ by došlo k zcela neúnosnému zatížení státního rozpočtu.

„Stanovisko vědců“ je uvedeno jako výzva k otevřené a věcné diskuzi. Samozřejmě jsme připraveni kdykoli, kdekoli a s kýmkoli o stavu našich lesů diskutovat. Velmi bychom však uvítali, kdyby autoři a zejména signatáři „Stanoviska“ byli ochotni se seznámit předem se skutečným stavem našich lesů, se současnými způsoby hospodaření a případně i s naší současnou lesnickou legislativou a s mírou dohledu nad jejím dodržováním. Netvrdíme, že je v našich lesích vše zcela v pořádku; například problém vysokých stavů spárkaté zvěře a omezení působených škod na lesních porostech se již 60 let nedaří řešit. Vývoj hospodaření se však ubírá správným směrem. Tvrzení „Stanoviska“, že česká lesnická politika není v souladu se zásadami evropské lesnické politiky je naprosto falešné a svědčí jen o neinformovanosti autorů o evropském lesnictví.

Každého, kdo má zájem o naše lesy a uvažuje o podpisu tohoto „Stanoviska“, rádi uvítáme na našich lesních majetcích, kde se může přesvědčit, jak se dnes hospodaří a také např. o tom, že většina městských i soukromých lesů je v podstatně lepším stavu než lesy Šumavského národního parku, spravovaného ochránci přírody pod dohledem vědecké rady.


reklama

 
Ing. František Kučera
Autor je předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v České republice
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist