Richard Brabec: Nejsem žádný klima ultras, ale poučený spotřebitel ano

Nejsem žádný „klima ultras“, ale spíš poučený spotřebitel. Richard Brabec.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Samozřejmě největší díl mé práce spočívá v úřední nebo legislativní činnosti. To ale neznamená, že bych rezignoval jako jedinec. Navíc jako ministr úřadu, který po lidech žádá, aby měnili své chování, například ve vztahu k odpadům nebo ježdění do práce, by bylo hloupé, kdybych se sám choval jinak. Na druhou stranu se musím přiznat, že nejsem žádný „klima ultras“, ale spíš poučený spotřebitel, který snaží zvažovat dopady svého chování na planetu. Což bez velkého sebezapření může dělat úplně každý.

Co dělám pro klima:

- Důsledně třídím domácí odpad, a to včetně kuchyňské složky určené ke kompostování, což dělám důsledněji v práci, kde jsme už v roce 2015 zavedli oddělený sběr bioodpadu. A samozřejmě jeho odvoz a zpracování.

- Vedle papíru, skla a plastu (jehož v naší domácnosti ale moc nenajdete) jsem se naučil třídit kovy a nově i olej. Ten se prý ideálně sbírá do PET lahve (tu si budu muset někde půjčit, protože tento druh plastů se snažím nepoužívat).

- Se snahou vyřadit nebo alespoň minimalizovat jednorázové plasty ze života (což je ostatně i jádro naší kampaně #dostbyloplastu) souvisí i to, že na nákupy si nosím vlastní plátěnou tašku. Tu jsme pro ministerstvo nechali vyrobit v rámci kampaně na ukončení plastových tašek na jedno použití zdarma.

- Nosím si také vlastní kelímek na kávu, i když piju raději čaj s mlékem. Ale i ten by vám měli nalít v každé provozovně do vlastního, a pokud se vymlouvají, že to nejde kvůli hygieně, tak to není pravda.

- U mě na stole mají přednost místní potraviny a ideálně sezónní ovoce a zelenina. Vzhledem k omezování dopadů na klima, i vzhledem k tomu, že povolání ministra neprospívá zdravému stravování, omezuji konzumaci masa. Už dávno nekupuji balená hotová jídla (stejně je v nich víc obalu než toho jídla) a nákupy plánuju podle toho, jaké množství jsme schopni sníst, aniž abychom neplýtvali surovinami.

- Nejlepší je, pokud mohu jídlo obohatit o houby. Ty jsou totiž mojí celoživotní vášní a díky nim jezdím na dovolenou téměř výhradně jen do českých a moravských luhů a hájů. Ideální volno představuje košík, nůž a kilometry prochozené šumavskou krajinou.

- Vytvářet odpady v souvislosti s jídlem nechceme ani na úřadě, to znamená, že vedle smysluplných nákupů potravin nabízíme k pití jen kohoutkovou vodu nebo si u nás v bufetu můžete vybrat v sekci bez palmového oleje.

- Samotnou kapitolou je pochopitelně doprava. Bohužel vzhledem k charakteru mojí práce je používání veřejné dopravy omezené, nicméně alespoň se snažím nejezdit v autě sám, naopak pokud je to možné, úředníci jezdí se mnou.

- Na úřadě jsme také pořídili roční jízdenky na vlak, které zaměstnanci používají na služební cesty. Nejen, že je to ekologické, ale pochopitelně z hlediska úřadu i ekonomické. A když se vrací do kanceláře z blízkého nádraží Vršovice, mohou všichni na onu pověstnou poslední míli využít sdílená kola Rekola, jejichž místo na vracení je přímo vedle vstupu do ministerstva.

- Pro pravidelné cyklo-úředníky máme parkování přímo uvnitř budovy, aby jejich stroje nemusely moknout venku.

- Nově plánujeme v budově ministerstva vybudovat zelenou střechu a zavlažovací systém, který by napájel jezírko před ministerstvem. To by se mělo stát místem, kde se budou moct více dozvědět o koloběhu vody děti z okolních školek a škol, stejně jako děti našich zaměstnanců z dětské skupiny.

- A protože člověk nemůže vědět všechno, čtu pravidelně Ekolist.cz.