Šádí Shanaáh: Česko ani Evropská unie nejsou dostatečně připraveni na změnu klimatu

V posledních týdnech nás média informovala o několika událostech, které nám připomínají nepříjemnou pravdu, jíž voliči a politici berou dlouhá desetiletí na lehkou váhu. Nezastavitelné tání západní Antarktidy, sucho na jižní Moravě, povodně na Balkáně a na Moravě, rozsáhlé sucho a požáry v Kalifornii. Třebaže žádné z těchto řádění živlů nelze plně přisoudit lidském vlivu, jisté je, že spalováním fosilních paliv zvyšujeme počet a intenzity takových katastrof.

Chtělo by se začít: Vědci to říkají již více než dvacet let, bohužel však málokdo poslouchal. Většina veřejnosti a tím pádem i politiků nejevila buď žádný nebo dostatečný zájem. Jisté je, že závažné dopady klimatické změny pociťujeme již dnes a že do budoucna se jejich intenzita a četnost bude ještě stupňovat. A že snaha přizpůsobit se se pro mnohé z nás stane doslova životní nutností.

V průběhu několika posledních let se nám podařilo alespoň částečně zbavit iracionálního nánosu klausovského odmítání všeho evropského. Po roztopené kostce cukru Jardy Jágra v hrnku unijní kávy sice stále částečně zůstává nepříjemná chuťová stopa, podobně bychom se ale měli zbavit také iluze o vědecké nejednotě, co se týče klimatických změn.

Málokde totiž panuje mezi vědci taková shoda jako v klimatologii a příbuzných vědeckých oborech. Dokladem může být také nedávno vydaná druhá část páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) OSN. Na vzniku tohoto textu, který čítá přibližně dva a půl tisíce stran, se podílely stovky odborníků z celého světa.

Vědecký konsensus říká: ano, klima se mění od nepaměti, co je však jiné, jsou rychlost i rozměr současné globální změny klimatu. Na vině jsme my lidé a naše stále rostoucí spotřeba rozmanitých druhů fosilních paliv, konvenčních a nově i nekonvenčních, spolu s nadále rostoucí exhalací skleníkových plynů.

Daní za naši přílišnou závislost na fosilních palivech je a bude narůstající počet klimatických  extrémů: častější a intenzivnější povodně, přívalové deště, sucha, vlny veder či lesních požárů. A tím pádem i čím dál větší škody na majetku, zdraví či a lidských životech. Obyvatelé  České republiky postiženi povodněmi a koneckonců i pojišťovny o tom mohou vyprávět své.

Byť se to může zdát jako zvláštní, dnes je pro střední Evropu klíčovým úkolem zadržet vodu v krajině. Snadno se to řekne, podstatně hůře udělá. Na vodní živel jsme se vlivem opakovaných povodní poměrně dobře připravili (i když i zde je mnohé, co napravovat). Se zadržením vody v krajině však souvisí také rostoucí sucho. Tomuto nehmatatelnému živlu jsme se ovšem ještě postavit neodvážili. Například na jižní Moravě letos stejně jako i v minulých letech přitom zemědělci pocítili sucho velké; na jeho dopady je zatím výrazněji připraveno snad jen Třeboňsko a několik dalších vodnatých regionů.

Na globální klimatickou změnu se ale nestačí se pouze adaptovat. Je především nutné zabránit její neřízené eskalaci. K tomu potřebujeme celoevropský a celosvětový společný přístup. Evropská unie proto musí sebevědomě a koordinovaně usilovat o zásadní proměnu vnímání závažnosti klimatické změny. A stát se opravdu celosvětovým vzorem, na nějž by mohly navázat i jiní. Česká republika by se měla přiřadit ke státům v první linii této snahy – k Dánsku, Skotsku, Španělsku, Portugalsku a zbavit se pout zdejších fosilních kmotrů.

Může to být snadnější, než se na první pohled zdá. Snaha koordinovaně redukovat emise skleníkových plynů totiž jde ruku v ruce se vzájemným posilováním energetické bezpečnosti a zároveň nezávislosti. Jak vidíme dnes na Ukrajině, energetická bezpečnost a nezávislost je pro Evropu klíčová nejen z důvodu globální změny klimatu, ale také z důvodů geopolitických.

Zbavení se závislosti na fosilních palivech může zároveň pomoci naší ekonomice. Naplnění plánu Green New Deal a zelená modernizace by mohly zajistit stovkám tisícům lidí v celé EU práci, a zároveň znatelně zmenšit výdaje miliónů domácností na energie. Přispět k tomu může každý v Evropě svojí měrou. I Česká republika.

---

reklama

---