ing. Vladimír Šafařík: „Soumrak nad jestřáby“
Autor zmíněného článku seznamuje své čtenáře se skutečností, že si v r. 2007 podali slovenští sokolníci žádost o odchyt z přírody 10 ks jestřába lesního pro sokolnické účely. Výše zmíněná organizace „RPS“ však jako účastník správního konání v dané věci s jakýmkoliv odchytem a chovem v sokolnictví těchto dravců nesouhlasila.
Velmi důležitým argumentem pro povolení tohoto záměru jsou uváděné škody na drobné zvěři, hlavně v místních bažantnicích, odkud měli být zmínění dravci legálně odchytáváni. V článku však autor tuto realitu zlehčuje a opomíjí skutečnost, že bažantnice slouží k něčemu úplně jinému, než jako výkrmna hladových jestřábů. K tomuto ještě dodávám, že jestřábi nejdou do konfliktu pouze s provozovateli bažantnic. Mnohý holubář by vám možná sdělil svou zkušenost.
Samozřejmě, že žádný rozumný hospodář si nenechá znehodnocovat donekonečna svou investici do chovu drobných zvířat a daného „loupežníka“ v lepším případě odchytí. Takový chycený dravec měl potom v minulosti vždy jen dvě možnosti: buď si ho vzali sokolníci, nebo byl nemilosrdně utracen. Dnes, díky určitým podobným nevládním organizacím, má jen tu druhou. Osobně pamatuji dobu, kdy mi každoročně několik takových „loupežníků“ prošlo rukama.
A stát nikomu nebránil ve využívání těchto ptáků pro sokolnictví. Za to je naopak sokolníci z míst odchytu pravidelně odebírali a většinu z nich někde jinde vypustili ven. Díky tomuto přístupu byly i stavy hnízdních párů tohoto druhu u nás značně příznivé. Pak ale přišla změna a státní filozofie ochrany těchto dravců získala naivní ideu o nekompromisní ochraně tohoto druhu za každou cenu. A jak se i brzy ukázalo, byla to opravdu hloupá a zároveň škodlivá myšlenka, jež ublížila hlavně těm problémy vyvolávajícím dravcům.
Pozadí celé té jestřábí tragédie pak odkrývá daný článek. Jeho autor ve svém příspěvku zároveň přiznává svůj zaujatý postoj vůči sokolnictví a také naznačuje, že mu více vadí existence sokolnictví jako takového, než to, že jsou každoročně nesmyslně zabity stovky těchto ptáků, jak sám píše - živočicha chráněného zákonem, živého tvora, jestřába lesního. Důkazem toho, že on sám (a asi ani členové jeho organizace RPS) doposud detailně nezná život jestřába v kulturní venkovské krajině, je to, že naprosto hloupě bagatelizuje škody způsobené tímto dravcem určitým skupinám lidí, které mají na jeho rozšíření v naší přírodě rozhodující význam.
Vztah jestřába a člověka se v průběhu staletí významně měnil, což jsem zde popsal už v jiném svém článku (https://ekolist.cz/nazor.shtml?x=153906). Jeho nejvyšší stavy u nás byly asi v 80. - 90. letech 20. století a to zásluhou silné, mnohaleté a nepřetržité motivace členů sokolnických organizací. Po r. 2000 se už významně projevují nedomyšlená „ochranná opatření“ prosazená extrémistickými ochranářskými spolky do našich legislativ (ČR, Slovensko) a stavy našich populací jestřába významně klesly až na dnešní úroveň (osobně to odhaduji daleko pod 40 % původních počtů z 80. let). Přitom ale tímto netvrdím, že mu hrozí úplné vyhubení. Přesto mě ale znepokojuje, že se k tak důležité otázce stále vyjadřují zaujatí nedouci z nejrůznějších laických nátlakových ochranářských organizací, jejichž názory prosazené do legislativy a praxe zruinovaly původně vysoké stavy tohoto druhu až k dnešním hodnotám.
Případ úmyslného zabíjení jestřábů je klasickou ukázkou toho, kam až může dojít naivní, nekritická a nedomyšlená ochrana druhu, jež může za určitých okolností být konfliktní pro některé skupiny lidí. Připomínám také, že sokolníci už v konci 90. let varovali, že ztratí-li motivaci na jeho ochranu – bezproblémové získávání odchycených ptáků pro sokolnictví, bude z jestřába zase pouze pronásledovaný psanec a jeho počty půjdou rapidně dolů.
Jediné, s čím dávám autorovi tohoto článku za pravdu, je to, že je nesmyslné vyhazovat prostředky a energii na odchovy tohoto druhu v zajetí, když nám jich tu různí chovatelé drobných zvířat ročně stovky zabijí a tedy pouze stačí si je od těchto lidí legálně odebírat. Spíše bych čekal, že ochrana přírody využije svou motivací tento odborný a ochotný potenciál k chovům mnohem ohroženějších druhů.
Tímto bych navrhoval, aby se zodpovědní úředníci na příslušných ministerstvech zavčas zamysleli nad smysluplností stávající kostnaté legislativy a zliberalizováním odchytů pro potřeby členů sokolnických organizací opět motivovali několik stovek aktivních a opravdu fundovaných lidí k praktické ochraně divokých populací dravců. Sokolníci v daném případě nechtějí vlastně po státu nic jiného, než aby jim umožnil legálně využívat obnovitelné přírodní bohatství, které stejně v těch nesprávných rukou bude nenávratně a nemilosrdně zlikvidováno – škodící jestřábi, ale i krahujci, což je dle mne opravdu uměle vyvolán „soumrak nad jestřáby“ díky některým nevládním organizacím.
Dovětek: k tomuto problému se rozvinula na : „www. dravce.sk“ diskuze, jejíž účastníci však dle mého očekávání nenašli žádné řešení.
reklama
Online diskuse
Ad: mm - 14. 3. 2008 - Šafařík„Tak oni drobní chovatelé, sokolníci a myslivci prostě kašlou na zákony a dělají si beztrestně co chtějí a na vině jsou ti, kteří chtějí, aby byl platný zákon dodržen.“- jak jste na to přišel? Já píšu, že ten zákon je nesmyslný a poškozuje jak obyčejné drobnochovatele, tak i nakonec v důsledku ty ptáky.„Proč při své lásce k ptákům nezachraňují tyto i přes zákaz odchytu - že by proto, že jim jde jen o svého koníčka a na dravcích v přírodě jim prd záleží (co takhle podat trestní oznámení na konkrétního pachatele, když jich autor článku zná zjevně hned větší množství)?“- právě kvůli té aféře s Kubcem se snaží dodržovat zákon striktně a třeba já jsem udělal tlustou a nepřekonatelnou čáru mezi divokými a svými soukromými. A jelikož se stát chová takto, nejsem ochoten se už angažovat ani náhodou. A vy znáte nějakého konkrétního pachatele? Já neznám jednoduše nikoho, nikdy bych nešel někoho udávat a ani mě to nezajímá. „Škody v bažantnicích, na holubech atp. - průzkumem vývržků a žaludků uhynulých zvířat bylo jednoznačně zjištěno, že dospělého bažanta či zajíce loví jestřáb přes svou velikost a lovecké schopnosti naprosto vzácně. Naprostou většinu jeho potravy tvoří drobní hlodavci a ptáci což je jeho hlavní a snadno dostupný zdroj potravy“ – tyhle ty báchorky zkoušejte někde jinde. Jestřáb do bažantnice jde na kuřata a ne na myši. A do konfliktu s drobnochovateli jde kvůli drůbeži a holubům. Jestli mi nevěříte, zeptejte se obyčejných lidí z venkova. A víte vůbec, co loví nejraději jestřáb z bažantnice v sokolnictví? V 60. letech byl jestřáb celkem vzácný, jeho stavy rostly až v 70. letech. V r. 75 byl celoročně hájený (krom bažantnic). Poč. 80. let jsem osobně znal až 18 obsazených hnízd – v době bažantnic, trávení myší – v životě mi lidé nedonesli otráveného jestřába, leda káně, méně poštolky a dost kalousy. Asi před 3 lety jsem je ověřoval a bylo mi potvrzeno 7. Také při rozhovoru se svými známými holubáři se mi potvrzuje, že je jich podstatně méně. A oni nejsou idealisté. S těmi traviči to asi přeháníte. Konkrétně u nás to nebylo zjištěno – zatím. Vyhubení jim ale nehrozí. Škody na drůbeži – až, vážený, něco budete chovat, tak potom můžete takto hloupě mluvit. Lidé na venkově to vidí trochu jinak. A s tou náhradou jste trochu vedle – nemají totiž nárok na nic. „Otázka je také proč by jim ti co dravce zabíjí měli tyto odevzdávat, když zabít je daleko jednodušší a pohodlnější. Logiku to tedy opravdu nemá. Jestli je tohle jediná šance na jejich záchranu tak je to s naší přírodou hodně špatné - můžeme se s ní rovnou rozloučit“ – v životě mi prošlo rukama takových jestřábů nepočítaně. Je jasné, že když za nimi dojde idiot a vyhrožuje, nedostane ani brko. Pamatuji mnohem větší tlak na jestřába (zabíjení) a měli jsme jich tolik, že jsme nevěděli, co s nimi – protože ti všelijak chycení se drtivou většinou dostali zpět na svobodu. Kdybyste se o věc skutečně zajímal už od 60. let, jak jste se někde zmínil, tak byste tuto banalitu jistě znal. Myslím, že žijete trochu mimo realitu a některé názory mi přijdou značně diletantské. Na rozdíl od vás žiji s ptáky denně už nějaký ten pátek, přitom nemám potřebu si hrát na vědátora a neznám je leda z atlasu ptáků … |
