Spolek Klimatická žaloba: Vyjádření a další postup po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ke klimatické žalobě

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Anirudh Koul / Flickr

NSS souhlasí s žalobci, že České republice plyne z jejích lidskoprávních závazků povinnost k ochraně klimatu (odst. 106 rozsudku), a nelze se pouze odkázat na emise či příspěvky jiných států (odst. 101, 109). Zároveň konstatuje, že klimatický závazek, který ČR dobrovolně přijala, je minimální, a je namístě, aby ČR usilovala o dosažení většího snížení emisí skleníkových plynů (odst. 105), dokonce označuje jednání české státní správy jako “na hraně zákonnosti” (odst. 138).

Současně však také shrnuje, že přímo z Pařížské dohody neplyne pro ČR konkrétní povinnost snižovat emise, jejíž splnění by mohl posoudit. Také zmiňuje, že ze samotného vědeckého stanovení vhodné míry snížení emisí skleníkových plynů neplyne ČR konkrétní právní povinnost (odst. 112), a v systému českého správního soudnictví neexistuje mechanismus, který by umožnil soudu stanovit konkrétní povinnost snížení emisí skleníkových plynů (odst. 113). Žalobu tedy zamítl. Zároveň uvedl, že se tato oblast velmi rychle vyvíjí a bude nutné sledovat také to, zda ministerstva své sliby skutečně naplňují (čl. 153 a 154).

“Jsme přesvědčeni, že neaktivita ministerstev dosahuje takové míry, že je daleko za hranou zákonnosti. Jedním z argumentů ministerstev i soudu je, že se připravuje nová Politika ochrany klimatu, jenže tento dokument je neustále odkládán a my víme, že ho vláda v tomto volební období nehodlá odsouhlasit. Navíc se cíle v něm obsažené postupně snižují, a ani zdaleka nejsou v souladu s tím, co Evropský soud pro lidská práva požadoval v případě švýcarských seniorek proti Švýcarsku. V současnosti je v Česku stále v platnosti zcela nedostatečný plán z roku 2017. NSS podle nás udělal chybu když uvěřil planým slibům ministerstev, že "na tom pracují",” říká Vincenc Bouček, radní spolku Klimatická žaloba ČR.

“Podle soudu je situace Česka odlišná od Švýcarska, protože jsme součástí EU. Unijní legislativa ale představuje pouze minimální standard, který bychom měli plnit. Abychom měli šanci naplnit cíle Pařížské dohody a přispět tak k zabránění nebezpečné změně klimatu, musí být Česko mnohem aktivnější a snižovat své emise rychleji,” uvedl Jakub Zamouřil, radní spolku Klimatická žaloba ČR.

“Jsme přesvědčeni, že státní správa svou neaktivitou zasahuje do ústavou zaručených lidských práv českých občanů, což máme podpořené i odbornými posudky. Obrátíme se proto na Ústavní soud, aby zajistil účinnou ochranu lidských práv tam, kde správní soudy selhaly. Ústavnímu soudu předložíme i nové vědecké studie, ze kterých je zřejmé, že Česká republika množstvím vypouštěných emisí porušuje cíle Pařížské dohody a zasahuje tak do našich lidských práv,” dodal Zamouřil.