https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/stanislavn-lusk-kosarske-louky-na-soutoku-jak-sel-cas
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stanislav Lusk: Košárské louky na Soutoku – jak šel čas

28.6.2021
Stavidlo Enkláda  v protipovodňové hrázi umožňující řízené zaplavování – níže vpravo zatopená část Košárských  luk.
Stavidlo Enkláda v protipovodňové hrázi umožňující řízené zaplavování – níže vpravo zatopená část Košárských luk.
Foto | Jiří Netík
Čas utíká bez ohledu na naše konání – je to již 25 let, co vznikl fenomén „Košárské louky – Enkláda“. Podstatu tvoří tamní komplet nivních luk situovaný do nejnižší části území, které je známe pod názvem „Soutok“. Současný název Košárských luk se v průběhu času měnil, jak uvádí Jiří Netík: „Na mapě z roku 1826 je název Placha, v roce 1863 Blaka, v roce 1906 je spodní část pojmenována Koschar a horní část Plaka. V současnosti se při řeči často dodnes používá název Plaka.“ Dokonce pro větší část lučního kompletu (cca 150 ha), který je kvůli ptákům sečen až koncem srpna a v září, se začalo používat označení „Chřástalové louky“. Ale vraťme se k tématu v úvodní větě.
 

Pokusím se o sepsání časového pohledu na téma „Košárské louky – Enkládá“, které se stalo střetovým polem mezi zájmy a názory skupin či osob různé odbornosti.

Košárské louky je nazýván územní fragment o celkové výměře cca 200 ha, který je ohraničen tokem Kyjovky, Dyje (na jihu a na západě), severně potom okrajem lužního lesa, jímž probíhá tzv. Nová Kyjovka a na jihu resp. východě, kde končí Cáhnovská cesta, je opět lužní les, kterým lze dojít k soutoku Moravy a Dyje. Tento územní fragment je rozdělen protipovodňovou hrází Dyje na dvě části. Košárské louky jsou nejníže položená část území Soutoku. I po provedených úpravách Dyje a Moravy v letech 1970-1989 je část Košárských luk mezi tokem Dyje a protipovodňovou hrází při zvýšených průtocích v Dyji či Moravě a nebo souběžně zaplavována. V oblasti, která může být řízeně zaplavována, je několik jezer – zemníků, kde trvale žije řada druhů ryb včetně naturových objektů (viz schéma). Celá oblast je součástí Evropsky významné lokality „Soutok-Podluží CZ0624119“ v rámci systému Natura 2000.

Schéma situace v oblasti Košárských luk:  stínováním je vymezena část, kterou lze řízeně zaplavovat,  E – Enkláda, K – říčka Kyjovka, NK – Nová Kyjovka spojuje Kyjovku s Moravou. Z NK odbočuje nátok vody do zaplavované části na Košárských lukách. PH – protipovodňová hráz Dyje a Moravy. Zemníky v dotyčné zaplavované části -  Hvězda (5), Bažina (6), Horní (7), Střední (8),  Malý (9, ), zemníky 1,2,3,4 a 10 jsou mimo zaplavované území.
Schéma situace v oblasti Košárských luk: stínováním je vymezena část, kterou lze řízeně zaplavovat, E – Enkláda, K – říčka Kyjovka, NK – Nová Kyjovka spojuje Kyjovku s Moravou. Z NK odbočuje nátok vody do zaplavované části na Košárských lukách. PH – protipovodňová hráz Dyje a Moravy. Zemníky v dotyčné zaplavované části - Hvězda (5), Bažina (6), Horní (7), Střední (8), Malý (9, ), zemníky 1,2,3,4 a 10 jsou mimo zaplavované území.

Po realizaci projektu „Vodohospodářské úpravy Jižní Moravy“ v letech 1970-1989 doznala říční krajina vodních toků Dyje a Moravy zásadních změn oproti původnímu možno říci „přirozenému“ stavu. Dotčeny a významným způsobem byly pozměněny všechny dílčí ekosystémy, které měly těsnější či volnější vazbu na vlastní řeku (Dyje, Morava), která je v podstatě přímo či nepřímo vytvořila a ovlivňovala zejména v záplavové části.

Zcela logicky po realizaci celého projektu vyvstala snaha alespoň z části eliminovat negativní dopady provedených úprav na jednotlivé rozsahem větší či menší dílčí části tamní krajiny, pro kterou se začalo užívat označení „Soutok“. Změna hydrologických poměrů významným způsobem zasáhla biotu existenčně vázanou na vodní prostředí, z níž nejvýraznější část tvoří ryby. Vody v oblasti Soutoku jsou z hlediska druhové pestrosti nejbohatší v rámci České Republiky, kde původní ichtyofauna včetně historických záznamů vykazuje 56 druhů. V hydrologickém systému Soutoku byl prokázán výskyt 45 druhů, při čemž 11 druhů lze zastihnout pouze tam.

S ohledem na uchování výskytu a dostatečně silných populací jednotlivých druhů ryb, z nichž dokonce 10 taxonů je součástí tamní EVL, byly navrženy a pouze v náznacích realizovány revitalizační úpravy, které měly umožnit existenci původní druhové pestrosti ichtyofauny. Bohužel s odstupem času je nutno konstatovat, že přes vstřícný přístup ze strany Lesů ČR s.p a jejich pracovníků se záměry na úpravy hydrologických poměrů staly předmětem střetů a negací ze strany části odborníků, jak bude prezentováno dále na projektu „Košárské louky – Enkláda“.

Což vedlo v roce 1995 k vypracování záměru řízeného zaplavování menší nejspodnější části Košárských luk (cca 30 ha) a tak vytvořit podmínky pro výtěr fytofilních druhů ryb. Provedené regulační úpravy toků Moravy a Dyje včetně výstavby Novomlýnských nádrží v rámci realizace projektu „Vodohospodářské úpravy jižní Moravy“ v podstatě eliminovaly povodňové záplavy přilehlé říční nivy. Fytofilní druhy ryb, které se vytírají na zaplavené luční porosty, tak ztratily možnost přirozené reprodukce. To se zcela průkazně projevilo postupných omezením početnosti až zánikem jejich populací. Právě záměr na zaplavení části Košárských luk v období tření těchto druhů měl poskytnout podmínky pro jejich reprodukci.

Při časovém sledu si dovolím vzpomenout vedoucího polesí Lanžhot pana Ing. Bohumila Balgu (viz foto), u kterého jsme nalezli plné pochopení při formování návrhu na řízené povodňování části Košárských luk pro tření ryb. Diskutovali jsme nad účelem vytváření či obnovy vodních biotopů v systému lužního lesa a i jejich významu pro ryby. Bohužel, jeho život nečekaně skončil (†14. 12. 1996) a tak již nebyl svědkem doslova estrádního jednání v souvislosti s projektem „Košárské louky-Enkládá“

Jaro 1996 – na hrázi mezi dvěma obnovenými jezírky na lokalitě Kesle v lužním lese Soutoku,  zprava Ing. B. Balga, O. Pražák a Ing. K. Halačka.
Jaro 1996 – na hrázi mezi dvěma obnovenými jezírky na lokalitě Kesle v lužním lese Soutoku, zprava Ing. B. Balga, O. Pražák a Ing. K. Halačka.
Foto | Archiv Stanislava Luska

Časová souslednost

V roce 1995 jsme navrhli realizovat úpravy, které by umožnily krátkodobě cíleně zaplavit dolní část Košárských luk. Tato cílená záplava by měla být realizována v letech, kdy nedojde k přirozené záplavě zvýšenými průtoky v Dyji či v souběhu se zvýšeným průtokem i v Moravě.

V letech 1996-1997 byl vypracován projekt a realizovány potřebné stavby a úpravy: stavidlo v protipovodňové hrázi, hradící objekt v tělesu odbočky z Cáhnovské cesty, průtočný „kanál“ tzv. Enkláda, tvořící jakousi osu zaplavované části luk, nátok vody do prostoru a odtok vody do Dyje. Celkový náklad činil cca 1,5 milionu Kč.

V roce 1997 byl realizována zkušební manipulace, vypracován a schválen manipulační řád. V průběhu přípravy a realizace projektu i při vypracování manipulačního řádu nebyly vzneseny žádné připomínky ze strany ostatních odborníků včetně ornitologů. Podle neověřených informací byly k realizaci projektu poskytnuty finanční prostředky ze zdrojů Světové banky určené k ochraně přírody.

V roce 1998 bylo realizováno cílené zaplavení plochy podle záměru. Dne 5. 5. bylo započato s napouštěním (1-1,5 m3/s) z tzv. Nové Kyjovky a již 8. 5. byl prostor zaplaven a voda začala přetékat přes těleso Cáhnovské cesty, kde si vytvořila obtokový bypass. Teplota vody dosahovala 20 °C. Voda odtékala kanálem (viz foto) do tzv. Vlčího ramene a odtud do Dyje. Nastal masový tah ryb z Dyje do prostoru zatopené části Košárských luk. Elektrolovem jsme prokázali migraci na zátopu následujících většinou „fytofilních“ druhů: plotice obecná, jelec tloušť, jelec jesen, ouklej obecná, cejnek malý, cejn velký, cejn siný, cejn perleťový, karas stříbřitý, okoun říční, ježdík obecný, sekavec, zastihli jsme i větší jedince kapra a dokonce exemplář amura o hmotnosti 8 kg. V odchyceném kompletu migrantů byli i ročci plotice obecné, jelce jesena, cejnka malého, cejna velkého a okouna říčního. Jednoznačně byl prokázán silný migrační efekt proudící vody s vhodnou teplotou. Ke tření na zaplavené louky vyjely i ryby, které byly v tamních zemnících. Bylo zaznamenáno tření ryb v různých částech zátopy, které probíhalo i v následujících dnech. Dne 11. 5. byl zastaven nátok vody do prostoru a postupně klesal odtok vody do Dyje. Dne 15. 5. již hladina v původním zatopeném prostoru začala výrazněji klesat, při čemž byl zaznamenán masový výskyt půdku (larvální stádia) různých druhů. Dne 4. 6. se voda vyskytovala v hlavním kanálu (Enkláda) a přilehlých částech a ve výtopě v okolí zemníků. Dne 14. 6. byl hradící objekt na Cáhnovské cestě plně otevřen a voda volně odtékala do Dyje včetně s tam se nacházejícím plůdkem ryb. Louky už nebyly zatopeny.

V roce 1999 by realizován obdobný postup jako v předchozím roce. Ze strany ornitologů však vyvstal silný odpor k cílenému povodňování prostoru za účelem výtěru ryb. To podle jejich zpráv znemožňuje hnízdění řady chráněných druhů ptáků, nebo dokonce ničí založené snůšky nebo i mláďata.

Postupné odpouštění vody ze zaplavené části Košárských  luk.
Postupné odpouštění vody ze zaplavené části Košárských luk.
Foto | Archiv Stanislava Luska

V období 2000-2003 na základě požadavku ornitologů dochází postupně ke změnám doby zátopy, nelze nevzpomenout změny jejich stanoviska čtyřikrát během týdne. V roce 2000 došlo k přirozené záplavě prostoru zvýšenými průtoky v Moravě a následně podle platného manipulačního řádu byla voda přes květen a začátkem června zadržena ve vymezeném prostoru pro řízené zaplavování. Počátkem června, kdy měla být voda doslova s mraky plůdku vypuštěna do Dyje, došlo na zásah ornitologů k prolongaci záplavy o více než dva měsíce. To mělo za následek totální devastaci (parazitace, nedostatek potravy, úhyn) rybího potěru. V rámci vedených slovních výměn v rámci jednání o povodňování pro ryby zazněla i ona památná věta: Zjednodušeně lze (s ohledu ochrany ptáků) říci: „než-li pozdní napouštění anebo včasné spouštění, to už raději žádná voda“. Podle stanovisek (ústních i písemných) především ornitologických odborníků, ale i dalších pracovníků AOPK, je řízené povodňování 30 ha luk v potřebném režimu pokládáno za hlavní škodlivý faktor z hlediska ptáků. V podstatě další zainteresovaní pracovníci byli doslova „znechuceni střety“ na různé úrovni a tak se dosáhlo odstoupení od řízené záplavy pro ryby na Košárských loukách. Tak skončil jeden pokus o částečnou nápravu negativním dopadů Vodohospodářských úprav na část vodní bioty – ryby.

Škoda, že nelze získat pohled i tehdejších účastníků tohoto estrádního dění okolo povodňování Košárských luk za účelem tření fytofilních druhů ryb (pánové R. Prorok, Ing. J. Švirga, J. Uher st. a další).

Pokračování Enklády od hrazení v Cáhnovské cestě do Vlčího ramene a Dyje umožňuje migraci rybám na cíleně  zatopenou část Košárských luk
Pokračování Enklády od hrazení v Cáhnovské cestě do Vlčího ramene a Dyje umožňuje migraci rybám na cíleně zatopenou část Košárských luk
Foto | Archiv Stanislava Luska

Několik závěrečných poznámek

- Takže – ryby nejsou podle některých odborníků součástí přírody a využití finančních prostředků pro záměr umělého povodňování za účelem umožnění přirozené reprodukce fytofilních druhů bylo chybné.

- Další námitka - nekvalitní seno po zatopení pro ryby – v současnosti značná část Košárských luk je na základě dohody Lesů ČR a AOPK sečena od roku 2002 až koncem srpna a v září a „vysoce kvalitní“ vlastně nekvalitní seno je s pomocí dotací od AOPK likvidována. – takže to „vyžírají“ pracovníci polesí Lanžhot.

- Umrtvení Manipulačního řádu „Košárské louky-Enkládá“ po roce 2002 pod tlakem ornitologů vedlo k tomu, že postupně byly devastovány vodní biotopy na Košárských loukách a v suchých letech některé z nich z části nebo zcela vyschly (Enkláda, Malý zemník, Bažina). Uhynuly tamní populace původních druhů ryb včetně druhů naturových (piskoř, sekavec, hořavka). Řízené povodňování tomu mohlo zabránit. A v těchto kritických hydrologických poměrech zcela dominantním druhem se tam stala nepůvodní slunečnice pestrá (foto) a další nepůvodní druhy - karas stříbřitý, střevlička východní, hlavačka poloměsíčitá.

- Koncem roku 2019 byl v rámci řádného řízení schválen (v podstatě obnoven) Manipulační řád Košárské louky-Enkláda s platností do 31. 7. 2024, kde je obsažena i možnost povodňování části Košárských luk za účelem tření ryb. Vodohospodářský orgán rozhodl naprosto stejně „svévolně“ jako před více jak dvaceti lety. Je však otázkou, zda stávající pracovníci na polesí Lanžhot budou manipulaci s vodou pro ryby na Košárských loukách realizovat. Ono to je v podstatě práce navíc a mohou ji opět torpédovat ornitologové.

Slunečnice pestrá – nepůvodní druh, který se v posledních letech expanzivně rozšířil do většiny stojatých vod v Soutoku.
Slunečnice pestrá – nepůvodní druh, který se v posledních letech expanzivně rozšířil do většiny stojatých vod v Soutoku.
Foto | Lubomír Hanel

Obecnější pohled na problematiku

V souvislosti s uvedenými skutečnostmi nezbytně vyvstává otázka, jaké jsou tedy ochranářské priority – je to problém „síly“ dotyčné zájmové skupiny, zvažování efektivity vynaložených prostředků, nebo osobní zájmy? Nelze pominout dojem, který vyvolávají tyto rozporné názory u dalších pracovníků, kteří v dotyčné oblasti hospodaří a podílejí se na zajištění jednotlivých „ochranářských“ opatření.

Analýza problematiky střetu a uplatňování zájmů ukázala, že účelový rehabilitační projekt, pokud má plnit požadovanou funkci, nemůže být vždy polyfunkční. Každý účelový projekt má na jedné straně pozitivní přínos ve vztahu k cílenému subjektu (subjektům), ale na druhé straně má či za určitých okolností může mít negativní dopady na další subjekty. Tento problém se v plné míře předestřel v rámci revitalizací aluviálního území dolního toku řeky Dyje za účelem zlepšení podmínek pro ryby. Představa, že rehabilitační projekt z hlediska vlivů musí být veskrze a zcela pozitivní, je zcela nesprávná. Dokazují to samotné přírodní děje, když přírodní aktivity vodního toku jako jsou např. povodňové záplavy, vždy mají ve vztahu k některým skupinám fauny a flory více či méně devastační důsledky. Stejně tomu bude i u rehabilitačních projektů, které simulují jednotlivé přírodní děje, vlivy či procesy. Při přípravě revitalizačního či rehabilitačního projektu či zásahu je nezbytné posoudit jeho důsledky jak z hlediska hlavního cíle (tj. pozitivní přínosy), tak i z hlediska dalších možných dopadů (zejména negativní důsledky).

Nelze pominout, že většinou říční krajina dolních částí Moravy a Dyje je však již natolik člověkem pozměněna, že základní přírodní funkce bez cílené podpory člověka tam nemohou existovat. Ponechání tamější „přírody“ samovolnému vývoji v podstatě vede k devastaci významných částí a prvků tamější krajiny včetně bioty.

Poznámka na konec: K pokusu o sepsání tohoto časového pohledu na „Košárské louky“ mne též vyprovokovaly diskusní příspěvky některých odborníků, které byly prezentovány na mé pojednání o problematice Soutoku na stránkách Ekolistu 5. března t.r. Tato vyjádření nekomentuji a zájemci se s nimi mohou seznámit v diskuzi dotyčným pojednáním.


reklama

 
foto - Lusk Stanislav
Stanislav Lusk
Autor se 50 let věnoval profesionálně výzkumu biodiverzity a ekologie ryb a problematice vodních ekosystémů. Působil více než 40 let jako soudní znalec pro obor vodní hospodářství. Přednášel na Přírodovědecké fakultě MU v Brně ichtyologii a ochranu vodních živočichů.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist