https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/stanislavn-lusk-soutok-take-jinak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stanislav Lusk: Soutok také jinak

5.3.2021
Soutok Moravy (zprava) a Dyje (zleva), dále již spojené řeky pokračují jako Morava až do Dunaje.
Soutok Moravy (zprava) a Dyje (zleva), dále již spojené řeky pokračují jako Morava až do Dunaje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | S. Lusk / archiv autora
Přečetl jsem, co o této říční krajině, jejíž osu tvoří soutoková vidlice řek Moravy a Dyje, bylo v posledním půlroce napsáno a přemýšlím o příčině tohoto nebývalého zájmu zejména ze strany pana Mgr. L. Čížka, Ph.D., a potažmo ze strany Ochrany přírody. Pokusím se v krátkosti podělit se zájemci o moje postřehy a názory na tento po mnoha stránkách zajímavý a v podmínkách České republiky jedinečný krajinný komplex.
 
Na území Soutoku vymezeném krajními body „Novomlýnská nádrž – vlastní soutok obou toků – Hodonín“ jsem realizoval výzkumy od roku 1990 více než 20 let. Strávil jsem tam v terénu doslova stovky dní a tisíce hodin. V Soutoku jsem řešil a podílel se na více než desítce výzkumných projektů, sepsal desítky závěrečných zpráv a publikoval desítky článků i studií. Spolupracoval jsem s řadou výzkumných kolegů a prakticky se všemi pracovníky Lesů ČR z tamních polesí. To uvádím proto, ne abych prezentoval osobní „ego“, ale proto, aby bylo zřejmé, že vím, co a o čem píši.

Průlehy v aluviu Dyje pokud zůstávají zvodněné, představují významné biotopy pro některé původní druhy ryb a pro reprodukci obojživelníků.
Průlehy v aluviu Dyje pokud zůstávají zvodněné, představují významné biotopy pro některé původní druhy ryb a pro reprodukci obojživelníků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Lusk / archiv autora

Něco z nedávné historie Soutoku a jeho lužních lesů

Území či říční krajina Soutoku prodělala v průběhu času řadu změn a to jak co se týče aspektu přírody, tak co se týče hospodářského využívání člověkem. Rozhodujícím faktorem v říční krajině je voda, která formuje jak morfologicky tak i biologicky celý tamější krajinný systém.

Kdo chce získat určitý přehled o běhu historie v Soutoku, měl by si přečíst soubory pojednání a knihy, které uvádí pan Ing. J. Vybíral (Ekolist 26. 1. 2021). Poslední zásadní změna většiny částí zdejší říční krajiny nastala v důsledku realizace projektu „Vodohospodářské úpravy jižní Moravy“ v letech 1970–1989. Provedené stavby a úpravy vedly k vytvoření krajiny, kde přestal fungovat původní rozhodující faktor – přírodní hydrologický režim – tvořený přírodní dynamikou průtoků kmenových vodních toků Dyje a Moravy.

V přírodní říční nivě je rozhodujícím prvkem vlastní řeka, která v podstatě zajišťuje a určuje stav a kolísání hladin povrchové a podzemní vody. Erozní činnost toku vytváří periodické i trvalé tůně, slepá ramena i náplavy, doslova modeluje říční nivu. Eliminací přirozené hydrologické aktivity tamních vodních toků vznikla krajina, která vyžaduje svým způsobem průběžné cílené managementové zásahy a opatření. Jedině tak by bylo možné omezit negativní dopady provedených úprav na lesní, rostlinné a živočišné části a složky říční krajiny Soutoku.

Odstavená  ramena (původně říční meandry) vzniklá napřímením toku  představují charakteristické biotopy v levobřežní části zátopového území Dyje.
Odstavená ramena (původně říční meandry) vzniklá napřímením toku představují charakteristické biotopy v levobřežní části zátopového území Dyje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Lusk / archiv autora
V důsledku vývoje společnosti v podstatě zanikla původní forma komplexního hospodářského využívání lužní krajiny, ve které po druhé světové válce zanikla pastva, na konci dvacátého století i luční hospodářství. Zachovalo se lesní hospodářství, které zde má tradici delší než 150 roků.

Vývoj lužních lesů formovaný člověkem byl z podstaty podmíněn vodou, jejíž dostatek a doplňování během roku byly znemožněny po roce 1990 provedenými úpravy v předchozích desetiletích (1970–1989).

Lesy ČR, které podstatnou část území obhospodařují, udělaly maximum pro zajištění vody pro zdejší lužní les. Byl obnoven systém kanálů s hradítky v lesích, byly vytvořeny soustavy lesních jezírek, bylo počítáno se záměrným cíleným povodňováním zejména lesů v dolní části území Soutoku. V prvním desetiletí po roce 1990 byla vypracována a v omezeném rozsahu realizovaná opatření, která měla alespoň zčásti nahradit původní hydrologický režim. Po extrémní povodni v roce 1997 a v menší míře i v dalších letech (1998, 2002, 2006) a s tím souvisejícími vysokými průtoky i záplavami, došlo postupně doslova k rezignaci na zamýšlené udržení funkčnosti hydrologických poměrů na území Soutoku.

Základní otázka – kde brát potřebnou vodu?

Na základě požadavku „Ochrany přírody“ byla snížena hladina Věstonické a Novomlýnské nádrže o cca půl metru – což představuje objem okolo 15 milionů kubíků vody, tolik potřebné pro dotaci lužního lesa vodou. Přepouštěcí stupeň v profilu Pohansko má kótu přepadu tak vysoko, že pro přepad vody do systému povodňování Soutoku je nezbytný průtok v Dyji vyšší než 60–80 kubíků, při čemž většina vody (až 90 %) stejně odtéká „bez užitku“ Dyjí do Moravy.

Povodňový průtok na hraniční části Dyje na úrovni 15-leté vody. Na pravé straně protipovodňová hráz na 15-letou vodu. Na levé straně má Rakousko protipovodňovou hráz na 100-letou vodu.
Povodňový průtok na hraniční části Dyje na úrovni 15-leté vody. Na pravé straně protipovodňová hráz na 15-letou vodu. Na levé straně má Rakousko protipovodňovou hráz na 100-letou vodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Lusk / archiv autora
Nepříznivé podmínky nezasáhly pouze lesy. Postupně došlo k devastaci pestré plejády vodních biotopů (tůně, říční ramena, jezera, zemníky, svodné kanály). Zajištění jejich funkčnosti, která by umožnila existenci rybích společenstev původních druhů, je bez cílených zásahů nereálné. Tento negativní vývoj byl umocněný posledním víceletým suchým obdobím po roce 2015. Důsledkem byla i postupná degradace rybích společenstev, kde dominantní a v řadě lokalit i výlučnou složkou se staly nepůvodní druhy (karas stříbřitý, střevlička východní, hlavačka poloměsíčítá, hlaváč černoústý a slunečnice pestrá).

Jaké jsou cíle ochrany přírody?

Stále přemýšlím nad otázkou „o co vlastně ochraně přírody a svatým bojovníkům proti lesákům a dalším subjektům, dokonce i vybraným osobám vlastně jde?“ Podle mého názoru je to přímý či zastřený boj o vládu nad Soutokem, o který se „Ochrana přírody a její složky“ snaží již léta. Její zájem je prezentovaný dlouhodobým záměrem vytvořit v Soutoku chráněnou krajinnou oblast (CHKO), aktuálně snahou prosadit návrh na vyhlášení „velkých“ národních přírodních rezervací (NPR) a „velkoplošná“ maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) na Soutoku. Zastřeně i otevřeně je servírována idea tu „bezzásahovosti“ či naopak rozvolnění tmavých lesů a pěstování světlých (řídkých) lesních porostů jako jediné spásy pro zachování biodiverzity coby nejdůležitější hodnoty.

Je nezbytné si uvědomit, že v podmínkách ČR neexistuje část krajiny, na které by se vedle přírodních vlivů nepodílel větší či menší měrou člověk. I ty lesy na Šumavě jsou (vlastně byly) výsledkem působení přírody a záměru člověka. Jak tam dopadá „ochrana přírody“ a ona bezzásahovost? – kdo chce vidět tak vidí.

Vyschlé odstavené rameno D4 (srpen 2019).
Vyschlé odstavené rameno D4 (srpen 2019).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | K. Halačka / archiv autora
Vraťme se však do oblasti Soutoku. Když si představíme dílčí výsledky „hospodaření“ ochrany přírody na specificky chráněných objektech, které ukazují, jak to „Ochrana přírody“ neumí, nelze jinak než k této snaze zaujmout silné pochybnosti.

NPP Pastvisko – bez lidských zásahů se stala rejdištěm divočáků a nakonec musela nastoupit těžká technika, aby tam alespoň z části původní funkčnost obnovila.

PP Květné jezero – když jsme tam v roce 2000 dělali průzkum, změřili jsme ¾ metru bahna a nad ním cca 30 cm smrduté vody. Následně jezero vyschlo. Až revitalizační zásah soukromníka obnovil a stabilizoval jezero tak, že tam po letech znovu začaly růst lekníny. Teď aby ještě někdo povolil repatriaci dalšího původního vlajkového druhu – řezanu pilolistého.

Ochranou přírody „vymezené“ hospodaření na Lednických rybnících (omezení obsádky kapra) okolo roku 2010 – výsledný efekt 100 tun karasa stříbřitého do kafilérie a zarybnění vod Soutoku stovkami tisíc kusů násady tohoto nepůvodního expanzivního druhu. A to pan Mgr. L. Čížek, Ph.D. vzpomínal s nadšením předchozího letnění rybníka Nesyt a tamního zahnízdění tenkozobce opačného.

NPR Cahnov – Soutok – na zdejší loučce bylo přírodní jezírko, kde v 90. letech 20. století existovaly malé existence schopné populace piskoře pruhovaného (naturový druh) a karasa obecného, původní v minulosti běžný a nyní kriticky ohrožený druh, který z vod Soutoku prakticky vymizel. Proto také asi už není v předmětu ochrany ani v předmětu ohrožených druhů, jejichž seznam vytyčuje Návrh na vyhlášení NPR Soutok a plán péče na období 2020–2028. A stačilo jezírko z části odzemnit a udržovat. Po roce 2000 převzala plnou gesci nad rezervací AOPK, prosazující bezzásahovost a jezírko prakticky zaniklo a o loučce lze pouze snít.

Košárské louky v dolní části Soutoku jsou dalším příkladem zmaru. Okolo roku 2000 byl realizován projekt na krátkodobé zaplavení cca 30 ha tamních lučních porostů a tak poskytnout fytofilním druhům ryb z Dyje možnost vytření. Obstrukce ze strany „ornitologických odborníků a pracovníků AOPK“ proti krátkodobému zaplavení (6 týdnů květen, červen) vedly k tomu, že projekt, jehož úspěšnost byla v reálu před tím potvrzena, byl opuštěn a následovala devastace původních kvalitních lučních ploch. Památná je věta dotyčného pracovníka AOPK – „Zjednodušeně lze (z ohledu ochrany ptáků) říci … nežli pozdní napuštění a nebo včasné spouštění, to už raději žádná voda“.

V období posledních suchých roků se v oblasti Košarských luk „úspěšně“ prezentoval další objekt ochrany – bobr evropský. Tento druh ve vodách Soutoku se pravděpodobně původně nevyskytoval, neboť není žádný doklad o jeho výskytu v minulosti. Do Soutoku pronikl v poslední době ze sousedního území Rakouska, kde byl uměle vysazen. Způsobuje škody jak na stromových porostech, tak i problémy na vodních biotopech. Tak například jeho činnost vedla k likvidaci zavodnění vodních biotopů (Bažina, Enkládá) a tak zde zanikly ještě nedávno početné populace naturových druhů ryb – piskoř, sekavec. A bylo by možno pokračovat dalšími smutnými příklady neodpovědného (nebo diletantského?) rozhodování státní ochrany přírody.

Má ještě šanci rozum a odpovědnost před touhou po moci?

Skutečnost, že došlo doslova k devastaci specifických vodních ekosystémů a biotopů, v podstatě ochranu přírody nijak nepálí, jak kdyby na Soutoku byli pouze vybrané skupiny suchozemských živočichů.

Vodní biotop Bažina vzniklý cíleně prohloubením průlehu na Košárských loukách,  v květnu 2015 téměř bez vod po odvodnění bobřími norami. V minulosti lokalita s masivním výskytem naturového druhu piskoře pruhovaného.
Vodní biotop Bažina vzniklý cíleně prohloubením průlehu na Košárských loukách, v květnu 2015 téměř bez vod po odvodnění bobřími norami. V minulosti lokalita s masivním výskytem naturového druhu piskoře pruhovaného.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | K. Halačka / archiv autora
Nivní louky – jeden ze základních a charakteristických segmentů lužní krajiny, jsou rovněž mimo hlavní zájem ochranářů. Nebýt aktivit Lesů ČR, když pominul zájem o seno, tak by prakticky zanikly.

Takže je nezbytné se ještě podívat na ten lužní les, který lesáci udržují v „nežádoucí kondici“ a nastolit vůči němu ten správný způsob managementu, který naordinují odborníci na všechno a nic…. O možnostech komplexní nápravy hydrologických poměrů se zatím řadu let pouze uvažuje. Je nutné si uvědomit, že v této oblasti je další významný subjekt, Povodí Moravy, s.p., spravující oba klíčové vodní toky na území Soutoku. Jedině, když se všichni sjednotí v představě, co je třeba udržet, co obnovit a jaký dlouhodobý režim hospodaření a údržby nastavit, pak se může krok po kroku směřovat k nápravě současných problémů, které začínají a končí „ve vodě“.

Jsme svědky toho, co bylo již dříve s úspěchem vyzkoušeno a aplikováno v praxi. Diskreditace subjektů (především Lesy ČR, s.p. a Biosférická rezervace Dolní Morava) a dokonce i nepohodlných konkrétních osob, které mají co do činění s hospodařením na Soutoku či se správou území, nebo mají jen jiný názor…

Většina lidí si o problematice Soutoku činí úsudek na základě článků a pojednáních dostupných na Internetu. V tomto směru se angažuje zejména pan Mgr. L. Čížek, Ph.D., (zatím téměř desítka jeho pojednání na téma Soutok), který je doslova posedlým odborníkem přes všechno – obhospodařování rybníků má v malíčku, přes lesy je doslova lesním inženýrem, krajina a její tvorba včetně ochrany je pro něho doménou.

A současně nastupuje „Ochrana přírody“ jako „zachránce“ samotné existence Soutoku. Tento postup byl úspěšně aplikován v horském území Šumavy a nyní se s ním setkáváme na území nivního Soutoku.

Nezbývá než věřit ve zdravý rozum obyvatel a odpovědnost subjektů a jejich pracovníků žijících a pracujících na území Soutoku na jižní Moravě. Uchování a využívání všech hodnot tohoto území přece nemohou být vydány v plén romantickým snílkům s mesiášským komplexem, navíc bez pocitu jakékoli pokory, úcty a odpovědnosti.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)

Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)


reklama

 
foto - Lusk Stanislav
Stanislav Lusk
Autor se 50 let věnoval profesionálně výzkumu biodiverzity a ekologie ryb a problematice vodních ekosystémů. Působil více než 40 let jako soudní znalec pro obor vodní hospodářství. Přednášel na Přírodovědecké fakultě MU v Brně ichtyologii a ochranu vodních živočichů.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

5.3.2021 06:52
Další ubohý pokus o manipulaci s veřejností...

Pan Čížek pouze poukazuje na fakta... fakta, která vám okolo BR DM smrdí.... vy tady v tom článku mluvíte jen sám o sobě... to vy a Pražák si hrajete na všeználky, ale přitom neumíte ani odpovědět na základní otázky ohledně zonace atd. Pouze kolem sebe kopete jak malé děti odkojené totalitou... ale náprava nedobrého stavu oblasti BR DM nastane... ať už s vámi, nebo bez vás... jste naivní, když si myslíte, že tímto nečistým a dětinským způsobem něčeho dosáhnete....
Odpovědět
MG

Milan G

5.3.2021 10:44 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jdi se léčit, jsi nemocný.

Jenom se hrozím toho, že by se ochrany přírody měli chopit úderníci tvého typu. Pán Bůh s námi a zlé pryč.
Konečně také někdo napsal, kolik práce na soutoku udělaly LČR.
Odpovědět
kk

karel krasensky

5.3.2021 07:30
Tesat do kamene.Zase a opět se potvrzuje,že kam ochranař stoupne tam sto let trava neroste
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.3.2021 09:24
Tak toto vám aktivisté nezapomenou! Nastavit jim zrcadlo pitvoříci tvář
ochrany přírody jako celku, se jim nelíbí, protože se sami pasovali do
role spasitelů a ostatní považují jako škůdce. Já jim taky často píšu
o těch rozporuplných nesmyslech, které prosazují ode zdi ke zdi a při
nezdaru hledají jiné viníky, než jsou oni samotní. To, že vás kritizují
neumětelové a všehoschopní aktivisté mne nepřekvapuje a podobné závěry
jako vy vím i od místních obyvatel, kteří o tom všem vědí své. A není
to jenom tam, ale i jinde. Například se nechává pískovna degradovat
na bažinu přes odpor místního obyvatelstva. To si pamatuje místní
bažiny plné komárů a hnilobného zápachu. Ti aktivisté tam přijedou na
hodinu, něco nafotí, pomudrují, ale místní v tom žijí stále a jsou už
naštvaní na ochranu přírody jako celek. Oni nerozlišují, že je to pouze aktivita pár zblblíků momentálně u moci a ne ta masa, která se snaží
pomáhat přírodě i jinak. Stavějí tak ty střízlivé ochránce do pozice
stejných ekoteroristů, jací blokují obchvaty měst a jiné stavby. Držím
palce místním v úsilí řídit si vše po svém bez vlivu teoretiků odjinud.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

5.3.2021 10:28
Pane docente, Váš článek jsem přečetl jedním dechem. Jsem Vám za něj vděčný.
Odpovědět
VJ

Václav John

5.3.2021 12:40
Je jistě dobře, když se k tématu vyjadřuje co nejvíc lidí, zejména když se v obou případech (L. Čížek i S. Lusk) jedná o vědce publikující v impaktových časopisech. A názory se samozřejmě liší, a je dobře, že je prostor pro jejich výměnu. Pozorovatel, který čte tuhle diskuzi si může udělat jakýkoliv názor, ale jen těžko si může myslet, že u nás nemáme svobodu slova. Máme, a je to jistě dobře.

Neubráním se ovšem lehkému údivu nad některými tvrzeními autora. Obecně myslím, že nikdo nepolemizuje nad tím, že jedním z hlavních viníků stavu na Soutoku jsou vodohospodářské úpravy na Moravě, které zničily bohužel spoustu cenných biotopů. Nicméně pokud předchozí generace lesníků zajistili na Soutoku dostatek starých porostů a teprve současná generace je ve velkém těží (a tak znehodnocuje dílo svých předchůdců, protože cenná příroda na Soutoku opravdu nevznikla bezzásahovým režime, ale jako výsledek citlivého hospodaření předchozích generací), pak to s vodohospodářskými úpravami nikterak nesouvisí. Celkově to na mě dělá dojem, že autor článku se na problém dívá svoji optikou, optikou ichtyologa (ve které ovšem patří mezi naše přední experty)

Konkrétně:
Nemůžu se vyjadřovat k většině tvrzení, protože situaci do detailů neznám, a kdo co tvrdil nevím. Nicméně:

"Na základě požadavku „Ochrany přírody“ byla snížena hladina Věstonické a Novomlýnské nádrže o cca půl metru – což představuje objem okolo 15 milionů kubíků vody, tolik potřebné pro dotaci lužního lesa vodou"
...rád se nechám opravit, ale podle informací, které mám, jde o zcela nepravdivé tvrzení. Když pominu, že stavba VDNM byla tragédií, která zničila naše nejcennější lužní lesy a řadu lidí trvale vyhnala z jejich domovů (zničená obec Mušov, za minulého režimu bohužel vystěhování obcí nebylo nic výjimečného), pak nelze nevzpomenout na manipulace s hladinu ze strany Povodí Moravy. Původní kóta 169,5 metru, zvýšena na 170,0 metru, a tím zaplaveny umělé ostrovy a znehodnocena kompenzační opatření za mnoho milionů korun, výsledek už takto zůstal, i přes nepříznivá rozhodnutí soudů. Tedy žádné snížení, přesně naopak. Následně se jedná o zvýšení hladiny o dalších 35 centimetrů, "ochrana přírody" si tedy opravdu žádné snížení nevymohla, hladina se naopak zvyšuje. Viz třeba:
https://sedmagenerace.cz/marny-boj-s-novymi-mlyny/

ad letnění rybníka Nesyt - situace detailně neznám a tvrzení o násadě karase stříbřitého nemůžu potvrdit, ani vyvrátit, ale přínosy jsou každému s větším přehledem v ochraně přírody známé, zdaleka nejde "jen" o tenkozobce, viz třeba:
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/letneni-rybnika-nesyt-v-roce-2007.pdf
...ostatně letnění rybníků není žádný novodobý výmysl, ale historicky docela často využívaný způsob hospodaření. Jeho výhodou jsou pozitivní dopady na řadu kriticky ohrožených druhů, viz článek výše.

"V období posledních suchých roků se v oblasti Košarských luk „úspěšně“ prezentoval další objekt ochrany – bobr evropský. Tento druh ve vodách Soutoku se pravděpodobně původně nevyskytoval, neboť není žádný doklad o jeho výskytu v minulosti."
...tohle je faktická chyba. Kromě toho, že doklady existují, musí být i laikovy jasné, že se zde bobři vyskytovali i historicky. Je to přesně jimi preferovaný typ biotopu. Neexistuje důvod, proč by se bobr zrovna tomuto území měl vyhýbat.

K ostatním věcem se nemůžu vyjádřit, protože o nich nevím (to píšu pro ty, co by si snad mysleli, že se chci vyhýbat nepříjemné pravdě). Jsou-li autorem uváděná tvrzení pravdivá, je to jistě smutné. Nicméně vzhledem k výše uvedenému zkreslení, ve věcech které znám, jsem trochu opatrný plně důvěřovat ve věcech, o kterých nic nevím.

Z pozice běžných lidí, výzkumníků aj. jsem přesvědčený, že většině z nich jedno, kdo o území pečuje, POKUD o něj pečuje správně. Pakliže tu správnou péči zajišťuje soukromník, státní ochrana přírody (tj. AOPK nebo národní park nebo krajské úřady), nevládní organizace nebo LČR, je to dobře. Pokud ovšem v oblasti s nejvyšší druhovou diverzitou u nás dochází k tak vysokým ztrátám diverzity a mizení druhů, jako na Soutoku, pak je něco špatně.
Odpovědět
MG

Milan G

5.3.2021 14:04 Reaguje na Václav John
Pane John já jsem také rád, že se k tématu Soutok můžeme vyjadřovat. Avšak každé další nové vyjádření vzbuzuje pochyby jak to vlastně je.

V některých svých předchozích expozé p. Čížek tvrdil, že přibližně...nelze přesně určit kolik druhů na Soutoku zmizelo, protože historie záznamů je velmi krátká...z důvodů, které jsou všem známé,
a vy teď tvrdíte toto...Pokud ovšem v oblasti s nejvyšší druhovou diverzitou u nás dochází k tak vysokým ztrátám diverzity a mizení druhů, jako na Soutoku, pak je něco špatně.... to je, ale naprosto odlišné tvrzení. Můžete ten nesoulad smysluplně vysvětlit?

Dále by mně zajímalo toto... ale jako výsledek citlivého hospodaření předchozích generací... můžete upřesnit, které předchozí generace máte na mysli, respektive jak dlouhý časový horizont a jak to citlivé hospodaření v jejich podání vypadalo? Děkuji.
Odpovědět
VJ

Václav John

5.3.2021 14:42 Reaguje na Milan G
Podívejte, já to samozřejmě taky vidím zkresleně (on asi nikdo není úplně objektivní), a to optikou entomologa (20 let se amatérsky zabývám motýly) a ornitologa. Tj. pohyboval jsem se dlouhodobě v komunitě lidí, kteří se o Soutoku baví, protože entomologicky i ornitologicky jde o jednu z nejcennějších oblastí ČR. Osobně ji zase až tak dobře neznám, byl jsem tam jen třikrát (2009, 2011, 2013).

Mezi vymřelé druhy v oblasti patří např. dnes kriticky ohrožený okáč jílkový (Lopinga achine), okáč bělopásný (Hipaprchia alcyone) nebo v ČR zcela vymřelý bělásek východní (Leptidea morsei), minimálně na hranici vymření je jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). U motýlů, alespoň u těch denních, není tak silná vazba na staré porosty a v rámci objektivity třeba říct, že tyto druhy vymřely ještě před začátkem 90. let, nicméně jako výsledek intenzifikace lesního hospodaření, která probíhá mnohem déle. Nicméně třeba na kritickém stavu jasoně dymnivkového se projevuje i současné frézování pasek.

ad tvrzení p. Čížka - chápu jej tedy tak, že počet vymizelých druhů nelze přesně spočítat (s tím souhlasím). Ovšem konkrétní příklady vymizelých druhů máme, tj. s mým tvrzením, že dochází ke ztrátám biodiverzity to myslím nekoliduje. U většiny ohrožených druhů dochází k setrvalému zhoršování stavu jejich populace (logicky - staré stromy mizí).

ad "citlivé hospodaření" - někdo by to možná cynicky mohl formulovat tak, že když lesníci neměli k dispozici moderní technologie, které mají dnes, tak logicky ani nemohli mít tak negativní dopad na stav starých porostů. Nicméně pravdou je, že dříve se hospodařilo např. formou středních lesů a pařezin, které sice byly vytvořené a ovlivňované člověkem, ale oproti dnešním nahusto sázeným lesům zachovávaly daleko více ohrožených druhů, které dnes chybí (patří mezi ně i třeba u nás vymřelý mandelík hajní). Ať už se to dělo záměrně nebo ne, je evidentní že lesnictví v 18., 19. i na počátku 20. století bylo k přírodě šetrnější, než nyní (podobně to platí i pro zemědělství)

Dodám - možná, že se lesníkům z jižní Moravy může zdát nefér, že zrovna na ně je tak "zaostřeno". Pokud kácíte ve velkém v kulturních smrčinách na Vysočině, nebo v jiném typu běžného hospodářského lesa, pak pravděpodobně po tom neštěkne ani pes a odehraje se to zcela mimo zájem entomologů i státní ochrany přírody. Není v tom nic osobního, je to prostě logický výsledek toho, že to území je skutečně mimořádně cenné.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

5.3.2021 14:40 Reaguje na Václav John
Z pozice člena Českého svazu ochránců přírody, státního úředníka či soukromníka, se problematice Soutoku věnuji dlouhých třicet let. Naposledy jsem tuto oblast navštívil minulou neděli. V průběhu oněch třiceti let, kromě nepůvodních druhů ryb, které zmiňuje doc. Lusk, zde přibylo několik dalších, v minulosti vzácných organismů - orel mořský, orel královský, výr velký, bobr (snad evropský), vydra říční a možná ještě další včetně nepůvodních druhů rostlin. Pamatuji si také, že piskoř a karas obecný byli naprosto běžnými rybami, které místní rybáři používali jako návnadu na lov sumců. Snad jediným větším druhem živočicha, který ze Soutoku vymizel, někdy v polovině minulého století, se stala želva bahenní. Ke ztrátám diverzity a mizení druhů dochází v celé Evropě. Důvodů je téměř nepřehledná řada. Zásadním fenoménem Soutoku byly záplavy. V minulosti byla lužní krajina pod vodou v průměru 52 dní v roce. Po vodohospodářských úpravách zůstala pouze ve vzpomínkách nás místních a stala se krajinou úplně jiného typu včetně všech doprovodných, ať negativních či pozitivních jevů.
Odpovědět
VJ

Václav John

5.3.2021 14:59 Reaguje na Otakar Pražák
Vaši odbornost nechci nijak zpochybňovat a je jistě dobře, že se přírodou Soutoku zabýváte. To co píšete, je samozřejmě pravda, nicméně jde ve všech případech o obratlovce. Primárním důvodem vymření obou orlů, bobra i vydry bylo přímo pronásledování. To se zlepšilo nejen u nás, ale i jinde v Evropě, a tyhle druhy se vrátily (a jsem za to rád). Dnes v Evropě na rozdíl od tropické Asie, Afriky aj. téměř žádnému druhu nehrozí vymření vinou přímého pronásledování. To mě samozřejmě těší, ale většina úbytku diverzity se nyní týká hmyzu, a tento úbytek se projevuje až drastickým způsobem. U našich druhů ptáků je +- vyrovnaný poměr přibývajících a ubývajících druhů. U našich druhů motýlů sice taky existují šířící se druhy, ale poměr je drasticky převrácený - ubývajících druhů je násobně víc než přibývajících. Podobně to platí pro většinu skupin hmyzu, a samozřejmě se to projevuje i na populačních stavech hmyzožravých ptáků.

Chápu, že 2 cm velký brouček nezapůsobí ani zdaleka na tolik lidí, jako majestátní orel mořský nebo královský. Upřímně - i na mě působí daleko víc ti orli. Za těch pár návštěv na Soutoku jsem náhodou viděl zásnubní let králováků a je to zážitek. Nicméně rozumné zachování starých porostů na Soutoku je dobré nejenom pro mnoho desítek kriticky ohrožených druhů hmyzu (entomologicky je tato oblast unikátní v nadnárodním měřítku, což je něco co v ČR jinak skoro nemáme!), ale i pro ohrožené druhy dravců - teď mluvím např. o dosud ještě celkem vysokých počtech párů obou druhů luňáků. Navíc se zdá, že z oblasti (prý) možná zmizel raroh.

Jinak s vámi naprosto souhlasím - ano, záplavy chybí a je to jistě škoda.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

5.3.2021 15:59 Reaguje na Václav John
Děkuji za projevení Vaší vstřícnosti a ochoty se bavit i s obyčejnými lidmi. Pokud by tak k problematice Soutoku přistupovali i ostatní lidé z akademické sféry, bylo by už dávno po problému.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 02:57 Reaguje na Otakar Pražák
Díky za pochopení, ale problém Soutoku není v tom, co píše kdo z akademické sféry, ale v tom, co se tam reálně děje. Jestli se označujete jako obyčejný člověk, já nemám nejmenší důvod se za něj taky nepovažovat :-), ale z pohledu respektovaného výzkumníka (jakým LČ je, já nikoliv) je jistě dost frustrující, když znáte příčinu problému i jeho řešení, ale nemáte prakticky žádnou možnost ovlivnit, aby se to tak i realizovalo.

Tohle má dvě roviny - lidskou a faktickou. Články L. Čížka jsem sledoval dlouhodobě, on někdy asi píše docela konfrontačním stylem (i když mi přijde že na ekolistu se nijak nevymyká), takže kdyby je nepsal, asi by se víc lidí co jsou teď naštvaní (možná zklamaní), nenaštvalo. Na druhou stranu ten problém s kácením starých porostů by existoval i dále, jen by se o něm nevědělo a tlak na aspoň částečnou změnu k lepšímu by byl nejspíš menší.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.3.2021 16:07 Reaguje na Václav John
Ano!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.3.2021 16:09 Reaguje na Václav John
Nestačím se divit pane John. Opravdu myslíte vážně, že : "Nicméně pokud předchozí generace lesníků zajistili na Soutoku dostatek starých porostů a teprve současná generace je ve velkém těží (a tak znehodnocuje dílo svých předchůdců, protože cenná příroda na Soutoku opravdu nevznikla bezzásahovým režime, ale jako výsledek citlivého hospodaření předchozích generací), pak to s vodohospodářskými úpravami nikterak nesouvisí."?
Já to beru jako účelovou lež mající jediný cíl. Zblbnout veřejnost a popuzovat ji proti lesnickému hospodaření. O to se vlastně snaží celou dobu již pan Čížek.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 02:06 Reaguje na Jarek Schindler
Já už vás nicméně nějakou dobu čtu, a tedy už se nedivím ničemu. Obviňovat někoho jen tak bez důkazu ze lži a záměrné manipulace je u vás stejně časté jako u kdejakého vrcholového politika. Nezlobte se, ale komunikovat v tomhle duchu to nějak nemám zapotřebí. Diskuze s člověkem, u kterého mám pocit, že se snaží urážet a kterému argumenty neříkají nic (možná že to tak není, ale nabral jsem takový dojem) je pro mě ztráta času.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.3.2021 06:10 Reaguje na Václav John
Vaše pochybná argumentace má jednu chybičku pane John. Reaguji pouze na to co jste napsal a nezlobte se zase Vy ale napsal jste , že : " pokud předchozí generace lesníků zajistili na Soutoku dostatek starých porostů a teprve současná generace je ve velkém těží (a tak znehodnocuje dílo svých předchůdců, protože cenná příroda na Soutoku opravdu nevznikla bezzásahovým režime, ale jako výsledek citlivého hospodaření předchozích generací)".
Považuji toto vaše tvrzení a to bez urážky za tvrzení lživé. Jste to vy co se snaží urážet hospodáře v tamních lesích . Jaké k tomu máte argumenty? Že v současné době tamní lesy dorostly do mýtního věku? To má být argument pro vaše tvrzení , že těžbou těch mýtních porostů současní lesníci znehodnocuje dílo svých předchůdců? To opravdu myslíte vážně?
Opravdu myslíte vážně, že současné vysoké zastoupení porostů v mýtním věku je výsledek citlivého hospodaření předchozích generací?
Můžete se zlobit jak chcete ale tyto vaše tvrzení jsou tou účelovou lží. Možná vás přeceňuji, ale nedokáži si představit, že by jste to myslel vážně. Za tak hloupého vás opravdu nepovažuji.
Pokud chcete argumenty tak právě ten věk tamních porostů a to jak nyní dorostly do mýtního věku je argumentem vyvracejícím vaše tvrzení o citlivém hospodaření předchozích generací. Aby bylo nyní tolik "starých porostů" musely se v minulosti ty porosty nejdříve vykácet a následně zalesnit a jak je vidět musely se vykácet na velké ploše. To mělo být, podle vás, to šetrné hospodaření? V materiálech které publikoval pan Čížek jsou například historické fotky z třicátých let minulého století. No a je tam také tabulka se zastoupením věkových tříd. To co je na fotkách vydáváno za "šetrné hospodaření" byly naopak masívní těžby které jde doložit vysokým procentickým zastoupením porostů ve věku 80 let.( tabulka asi z roku 2010). Ono se pane John napřed něco musí vytěžit, potom zalesnit a " vychovávat " aby se to posléze, po dosažení mýtního věku mohlo teprve kácet. To kácení potom určitě není "znehodnocením díla" předchozích. Tak to jsou ty argumenty co asi zase neříkají nic vám. Jinak vám rozumím. Obhajovat vaše tvrzení, pro které argumenty nejsou je opravdu ztrátou času.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 10:59 Reaguje na Jarek Schindler
Podívejte se,
velmi jednoduše - pokud o někom tvrdím, že v něčem nemá pravdu, pak (pokud mám skutečně sám pravdu), to ještě neznamená, že daný člověk lže. Lhát znamená úmyslně neříkat pravdu. Všimněte si rozdílu mezi námi dvěma - já jsem narazil ve svém příspěvku na body, kde si myslím, že pan doc. Lusk pravdu nemá. Nikdy bych ale neměl tu drzost tvrdit, že lže, tj. že to tvrdí úmyslně. Jednak si to nemyslím, ale myslím si, že se plete, což se možná může stát komukoliv (a stává se skutečně občas každému) a jednak nejsem nadaný nadpřirozenými schopnostmi abych dokázal číst na dálku a tedy skutečně. Vy touto schopností zřejmě obdařený jste, proto ovšem nechápu, proč se nastačíte divit, když s těmito nadliskými schopnostmi jste jistě už dopředu musel vědět, co napíšu.

Že se někdo v diskuzi splete nebo že se dva lidi neshodnou je běžná věc. Obvinit někoho ze lhaní je ale docela silná káva a ne každý na to má žaludek. Vy to ale děláte často. Tady nejde o to, jestli se zlobím nebo ne, tady jde jen a pouze o slušnost, o nic víc.

Úvodem - pokud píšu o citlivém/necitlivém hospodaření předchozích generací, tak tím automaticky neříkám, že do roku 1990 bylo vše v pořádku. Pokud kriticky ohrožené druhy v oblasti Soutoku žijí na stovky let starých stromech, a ty stromy tam byly zasazeny v minulosti, tak jde dle mého o citlivé hospodaření předchozích generací. Lesní hospodaření je něco, co se u nás děje minimálně od raného středověku, ale intezivní lesní hospodaření, po kterém mizí dnes kriticky ohrožené druhy je záležitost relativně krátkodobá.

Tady opravdu nejde o to, že porosty dorostly do mýtního věku a dnes se kácí, jako mnohokrát předtím. Tady jde o to, že předchozí generace mj. používaly méně intezivní technologie (asi chápete, že z pohledu lesa v relativně ještě nedávné minulosti se frézování nepoužívalo). Frézování a mechanická příprava půdy je jeden problém z hlediska biodiverzity, sázení porostů na husto (sázené lesy jsou oproti minulosti daleko hustší) je problém druhý. Navíc - generace lesníků z 19. a začátku 20. století těžko lze obvinit, že by dělali svou práci špatně z důvodu špatné ochrany hmyzu, když situace druhů vázaných na staré dřevo byla tehdy mnohem lepší a ani neexistovaly ještě poznatky o to, že tyto druhy potřebují ochranu. Lesníci i kdyby stokrát chtěli tyhle informace ani nemohli získat, jakkoliv se někteří snažili zachovat staré porosty už tehdy (viz třeba Boubínský prales, za jehož založením stál místní lesník). Navíc území je lesem zvláštního určení, což dříve nebylo. Za citlivé hospodaření jistě nepovažuji to, pokud porušuji svoje vlastní zásady Biosférické rezervace.

Mezi dříve využívané způsoby hospodaření patřily mj. střední lesy a pařezinové hospodaření. V nich existovaly velmi staré výstavky, jejichž zbytky v řadě porostů můžete vidět i dnes. Tento způsob hospodaření považují dnešní lesníci za zastaralý a překonaný. Nicméně z hlediska ochrany přírody byl mnohem efektivnější než holosečné hospodaření a díky němu přežívaly jak dnes kriticky ohrožené (nebo již vymřelé) druhy vázané na staré stromy,
tak i kriticky ohrožené (nebo již vymřelé) druhy vázané na světlé lesy. Z hlediska ochrany přírody jde o stokrát lepší způsob ochrany než bezzásahové porosty, bohužel dnešní lesníci to odmítají jako zastaralé. Zjevně jim nevadí, že v samozřejmě chudém Bavorsku (i lecke jinde), které by každý Čech jistě rád finančně dotoval, se tento management využívá dosud.

Jsem dost názorný, nebo mi zase napíšete v čem ve velkém lžu, až se mi od huby práší?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.3.2021 16:24 Reaguje na Václav John
Výborně jste to napsal, pane John. Jsem moc ráda, že jste si zachoval slušnost a nenechal jste se vyprovokovat k útočnému a urážlivému stylu komunikace, který někteří přispěvatelé na ekolistu bohužel používají.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.3.2021 20:30 Reaguje na Václav John
Tak ještě jednou. Rozpor a nesouhlas v diskuzi s oponentem je jedna věc. Účelová klamavá desinformace za účelem dehonestace Soutockých lesníků je potom tou druhou věcí. V tomto případě považuji ty desinformace za lživé a nedělá mi problém na toto upozornit.
No a k tomu zbytku. Pokud se něco dá nazvat intenzivním způsobem, tak to bude právě les ve tvaru pařeziny. Výraz "plundr les" pochází od těch chudých zápaďanů. Ta pařezina navíc opravdu není nějakým řídkým světlým lesem. Navíc to území Soutoku bylo lesem zvláštního určení dávno před tím než někdo vůbec vyřkl výraz biosférická rezervace. Atd. Jsou vůbec ochranáři schopni , podle těch takzvaně "šetrných" eko postupů vůbec vypěstovat starý dub? Ono je to nejdříve o tom dubu a teprve potom o organismech na něm žijících. Navíc, není většina z nich naopak škůdcem dubu? No a není pravda, že chřadnutí dubu bylo u nás popsáno již někdy v roce 1980 a určitě se nedá spojovat z lesnickým hospodařením. Naopak určitě se dá spojovat s působením některých chráněných druhů hmyzu.
Odpovědět
JH

JH

9.3.2021 21:26 Reaguje na Jarek Schindler
Vy byste to mohl vědět, jak se takový světlý dubový les naopak vypěstovat dá?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.3.2021 19:39 Reaguje na JH
Nebyla by na místě spíš otázka jestli ten dubový les jde pěstovat podle "pouček" AOPK? Obrázek v jejich materiálech, jak to bude podle nich za čtyřicet let vypadat, je úžasný. Bude to tak i v praxi a nebo je spíš pravdou, že papír snese vše?
Odpovědět
JH

JH

10.3.2021 20:22 Reaguje na Jarek Schindler
Podle mě je na místě otázka, jak se takový prosvětlený les vypěstovat dá, když je to zřejmě problém.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2021 14:01
Naši předkové se s bobry vypořádali a dobře věděli proč. A to ještě tehdy nebyly na Moravě sypané hráze, takže tlačit je sem mohou jen tdubičky, stejně jako do památkové zóny lednicko-valtického areálu. Někdy dávno obýval břehy s vrbou, olší, osikou, kteréžto dřeviny mu vyhovovaly. Dubové porosty asi nebudou to pravé, po čem bobři touží. Prostě musí ustoupit lidskému hospodaření, stejně jako to musel chtě nechtě udělat původní hraboš polní či zajíc polní, kterých také je jen zlomeček množství, jaké by přirozené prostředí uživilo.

Podpálavské nádrže slouží vodárenským účelům, mezi něž bude v dohledné době patřit i zavlažování suchem trpících polí a vinic. Pro nejvzácnější druhy ptáků (rybáci) tam jsou umisťovány plovoucí ostrovy, což by mělo postačovat k zachování jejich druhu. Jiné ptačí druhy mohou hnízdit na břehu, kde mají místa dostatek. Budou tam sice cílem predátorů, ale jak praví ekologistické moudrosloví, obětí se stanou jen slabí a nemocní.
Odpovědět
VJ

Václav John

5.3.2021 15:30 Reaguje na Karel Zvářal
Nedá mi to abych se nezeptal - pokud souhlasíte s tím, že se naši předkové vypořádali s bobry a věděli proč, souhlasíte i s tím, že se naši předkové vypořádali i s orly mořskými, orly skalními, orly královskými nebo rysem ostrovidem? A pakliže ano, byl byste pro jejich opětovné vyhubení, abychom se našim předkům vyrovnali?

Jistě plovoucí ostrůvky jsou šikovná věc (a palec dolů mají všechny štěrkovny, které je taky používají), všechno se tím ale vyřešit nedá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2021 16:32 Reaguje na Václav John
Srovnáváte nesrovnatelné. Jim nikdo škody nehradil, v první řadě byli schopni eradikovat černou zvěř plenící pracně udržovaná políčka, to ostatní bylo "tak trochu" neštěstí. Dnes jsem rád za návrat ikonických druhů, avšak zdaleka nejsem pro jejich absolutní ochranu, u bobra v první řadě. I ochrana se musí umět, sázet jen samoregulaci a bezzásahovost - to zvládne každý fanatik. Nač potom máme školy a managery?
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 02:09 Reaguje na Karel Zvářal
V tom si jistě shodneme, ale pokud to píšete, tak jak jste napsal, tak si část lidí snadno může myslet (z přechozího příspěvku), že bobry u nás vůbec nechcete. Můj názor je, že do naší přírody patří, ale jsou místa, kde mohou dělat škody, a pak nejsem nijak proti jejich regulaci. Myslíte, že se v tomhle shodneme?
Odpovědět
Sl

Slovan

6.3.2021 09:34 Reaguje na Václav John
Já si myslím, že je rozdíl v regulaci jedinců z problémových míst (pokud se bavíme o bobrovi) se kterým také souhlasím a regulací ve smyslu cíleného snížení populace na co možná nejnižší úroveň i z míst, kde problémy prakticky nezpůsobuje a je trnem v oku jen proto, že je to bobr a že ho někdo nemá rád.
Typicky viz. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-makon-boritel-bobri-hraze-zachycen-fotopasti

V tom se myslím my dva shodneme a (i) proto se neshodnete s pane Zvářalem. Ale rád se spletu :)
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 13:06 Reaguje na Slovan
Ano, takový názor můžu podepsat. Pokud je nějaký druh dostatečně početný a způsobuje problémy, nemám problém s jeho lovem, pokud tím neohrozím populaci druhu. Samozřejmě jde o můj osobní názor, který není důležitý, důležitá je jen platná legislativa.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.3.2021 18:20 Reaguje na Václav John
Víte jaký je rozdíl mezi lesem cyklicky zaplaveným a lesem trvale zaplaveným díky bobří hrázi? Pokud je les zaplavován cyklicky, tak krátkou dobu zaplavení přežije většina dřevin. Pokud bude les zaplaven díky bobří hrázi trvale, tak umírá vyjma odolných vrb. Pokud kdysi lidé přetvořili Soutok na les pouze protkán kanály, tak je tam bobr škůdcem, protože nedovolí cyklicky zase les vyschnout. On na stavbu hrázi nerozlišuje ani druhy dřevin a u nás skácel nejen duby,
ale i smrk zbylý po bažantnici. Když jsem viděl, co napáchali v parku v Lednici, tak jsem pochopil, proč
ho kdysi lidé hubili. Chránit před ním cenné parkové
výsadby asi nešlo tehdy jinak a prokopávání povodňových hrází hrozilo dokonce povodněmi a ohrožením životů.
Opět nemohu jinak, než říci jedno. Ať o místní přírodě
rozhodují místní. Mudrovat místním do životního
prostředí je nový fenomén teoretiků a aktivistů.
Nejvíc mě vytáčí námitky k obchvatům spolky z opačné
strany republiky a přitom místní spolky souhlasí.
Jsem pro důslednou rajonizaci a nezasahováni do
místních problémů. K těm velkým dravcům vám povím
pouze tolik, že vše je pouze o potravní nabídce
a ta bohužel klesá a nemůže být v nepoměru k počtu
jakýchkoliv predátorů. V ZOO jim můžete přidat více
potravy, ale odkud ji vezmou v přírodě? Chápete
vůbec potravní pyramidu, kterou nelze stavět od
vrcholu? K článku o moudrých krkavcovitých popisuji,
co se stane časem po uzavření skládek komunálního
odpadu, které využívá celá řada ptáků a zvířat.
Zatím jsou jejich supermarketem, ale když skončí,
tak tu bude obrovský problém, jak je uživit. Pro
zbytky jejich původní potravy to bude katastrofa
a poté i pro ně. Proč to AOPK neřeší v předstihu,
nepodporuje masivně množení jejich potravy a nebo
i redukci predátorů samotných. Myslíte si, že je
současná příroda všechny uživí? Nechci malovat
čerta na zeď, ale toto bude poslední hřebíček do
rakve pro drobnou, obojživelníky a ptáky. Pokud
to má být ta slavná samoregulace, tak nás potěš
pánbůh.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 02:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Podívejte, já když jsem kdysi mluvil náhodně s místními lidmi, tak jim to kácení ve velkém silně vadilo. Samozřejmě žádnou anketu jsem nedělal, takže je klidně možné, že jsem se potkal náhodně jen s těmi, co měli na kácení negativní názor, ale úplně si to nemyslím, jakkoliv dokázat to nemůžu.

Taky si myslím, že názory místních lidí by měli být alespoň trochu respektované. Co se týká blokování obchvatů a podobně, to vnímám jako zbytečné obstrukce, i když konkrétní případy neznám. Prakticky to ale nemá nic společného ani ze státní ochranou přírody ani z akademickou sférou.

Ad potravní nabídka - ono strašně záleží na tom, o jakém druhu dravce/šelmy se bavíme. Třeba rys by měl nebýt pronásledování prostor na to se rozšířit mnohem víc, protože srnčí zvěře jsou u nás extrémně vysoké stavy. Podobně kuně skalní nijak potravní nabídka neklesá, protože ve městech loví hlavně potkany a těch je všude dost. A pokud se bavíme o velkých druzích jako výr, orel skalní a podobně, tak ti jsou teritoriální hodně, jeden pár pokrývá celkem velké území a i v současných podmínkách mají potravy dost. Tady všude docela slušně funguje regulace počtem kořisti a teritorialita. No a pak máte druhy jako liška, které jsou všežravé, a regulace počtem kořisti na ně nefunguje, protože i když vymizí zajíci, najdou si jinou potravu. Ani tyhle druhy ale většinou nejsou příčinou úbytku druhů ohrožených a tu příčinu je potřeba hledat jinde.

ad krkavcovití a skládky - vidíte šanci na jejich uzavření jako reálnou? Řekl bych, že produkujeme tolik odpadu, že skládky budeme potřebovat ještě pěkně dlouho.

"Proč to AOPK neřeší v předstihu, nepodporuje masivně množení jejich potravy a nebo i redukci predátorů samotných."
Predátoři se u nás regulují hodně a ve velkém - viz třeba liška, kormorán aj. Regulovat predátory, kteří jsou ohrožení naopak jaksi postrádá smysl. No a co se týká množení kořisti, jak konkrétně si to představujete? Snahy třeba o zvýšení úživnosti zemědělské krajiny existují dlouhodobě, cílem je podpořit návrat drobné zvěře a druhů jako skřivan, čejka a podobně do polní krajiny. Jenže tady mělo, má a i do budoucna bezpochyby bude mít hlavní slovo Ministerstvo zemědělství, a dokud oni sami nebudou chtít, nic zásadního se nezmění.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 02:39 Reaguje na Václav John
PS - Ještě mi přijde, že zaměňujete pojmy AOPK a státní ochrana přírody. Orgánů ochrany přírody máme u nás víc, AOPK má pravomoci na území CHKO a rezervací typu NPR a NPP, což je sice velká plocha, ale na podstatně větší ploše mají tuto pravomoc krajské úřady. Na další části území ji mají národní parky (ty jsou na AOPK zcela nezávislé) a pak ještě vojenské újezdy. Reálně u nás o největší rozloze přírody z hlediska ochrany přírody ovšem rozhodují krajské úřady.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2021 10:21 Reaguje na Václav John
Činností AOPK je i metodická pomoc krajům
a místním úřadům i mimo vámi vytýčené oblasti.
Při různých zásazích do krajiny se k tomu
vyjadřují a bez jejich souhlasu nelze jen
tak něco v krajině měnit. Zkuste zapátrat
třeba v různých projektech při úpravách
krajiny a najdete tam stanoviska AOPK. Nic
proti tomu, pokud to bude formou dohody,
ale pokud se tomu musí místní plně podrobit,
tak to vytváří často averze.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 11:05 Reaguje na Břetislav Machaček
To samozřejmě, pokud o něčem rozhoduji, může se zeptat kohokoliv chci, na radu, jak to mám dělat. Na to mám právo, neznamená to ale přece, že kvůli tomu nejde o mé rozhodnutí, ani že jsem povinný posledchnout každou radu, kterou mi někdo dá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.3.2021 20:57 Reaguje na Václav John
Tak podle vás pane John jsou u nás extrémně vysoké stavy srnčí zvěře? Počítal jste je nebo jak jste prosím dospěl k tomu "číslu" extrémní vysokost"? Podle statistiky z roku 2019 byla srnčí zvěř normována na 6019414 hektarech a normované stavy jsou 283104 kusy srnčí zvěře. Jarní stav byl potom 285 756 kusů. To má být ta extrémní vysokost ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2021 10:14 Reaguje na Václav John
Pro množení drobné, obojživelníků a ptactva je
důležitá nejenom potravní nabídka a místa k množení, ale taky predační tlak. Pamatuji na takzvané "uznané" bažantnice, kde byli intenzivně loveni predátoři a bývaly to pro množení všech
mnou jmenovaných druhů množírny, ač cílovým
druhem byl pouze bažant. Odtamtud se pak ty
"přebytky" zvířat šířily do okolí a krajina byla
o hodně bohatší, než nyní. Dnes tyto "rezervace"
pro takové druhy nemáme a predačnímu tlaku je vystaveno mimo pár oplocených objektů, jako jsou
třeba JE Dukovany a velké průmyslové podniky celé území. Pokud se někde ostrůvkovitě nějaký druh
namnoží, tak se tam stáhnou predátoři z okolí
a i z velké dálky a opět populaci zdecimují.
Není tak naděje na namnožení ani při ideální
potravní a jiné nabídce k rozvoji. Ano to je
je samoregulace, ale pouze jednostranná bez
vrcholových predátorů , kteří kdysi lovili v NENARUŠENÉ krajině i ty nižší predátory. Návrat
před dobu, kdy se krajina takto změnila je
utopie a tudíž i ta samoregulace. Pokud člověk
včas nezasáhne, tak to dopadne opravdu špatně.
Vím, že ideologicky se v tom rozcházíme, ale
zkuste se zamyslet, zda může samoregulace
fungovat tam, kde určitá skupina predátorů má
pro dobu nouze, kdy by se její stavy přirozeně
snížily, možnost nalézt náhradní zdroj
potravy ze skládek a z "příkrmu" u lidí. Toto
vše ostatním druhům zvířat schází a mimo těch
"zlých" myslivců nevidím nějaké masivní
přikrmování drobné zvěře a ptactva ochranáři.
Ti se vidí pouze ve velkých zvířatech a taky
predátorech o které se není třeba nijak starat.
Oni si pomohou sami i bez jejich "péče o vlka"
a o jiné programy za miliony korun.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2021 10:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Jsem rád, že nejsem sám, kdo to vidí naprosto stejně. Mileniálům je těžko vysvětlovat, že zákon sám o sobě žádný druh nezachrání před vyhubením. K tomu je nutný dozor člověka, který nedopustí namnožení jedněch na úkor druhých. Prostě příroda je krutá, a ta biologická ochrana funguje i (či především) tam, kde to nebylo zamýšleno.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 11:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Zkuste to prosím napsat konkrétněji. O kterých druzích predátorů píšete? Nelze strkat to jednoho pytle lišku a rysa ostrovida nebo kunu skalní a tchoře stepního.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2021 14:51 Reaguje na Václav John
O rysa tu vůbec nejde. Při jeho dosavadní
početnosti a rozšíření není mimo magora nikomu škodnou. O kunách a liškách už
je to jiná, protože lovit je stávajícími povolenými způsoby není dostatečně efektivní. Mi jde hlavně o krkavcovité, kteří budou hlavním problémem po ukončení toho skládkování a rovněž tak racci budou mít v dosavadních počtech problém.
Kdo zná okolí skládek a vidí kolik
ptáků se tam živí a co si odnášejí
na i do svých hnízdišť, tak vidí co
v jejich potravě převládá a kolik
jich opravdová příroda uživí. Kdysi
se havrani a vrány v zimě živili
zbytky ovsa z kobylinců tažných koní
a uměli odehnat i velké dravce z jimi
ulovené potravy. Nalétávali na zoraná
pole pro žížaly, které na polích při
pěstování biopaliv a biomasy nejsou.
Vybírali hmyz s trusu pastvených
zvířat a z hromad polních hnojišť. Moderní sklízecí stroje sklízejí
zrniny beze ztrát a často jsou pole
ihned poorána. Na jaře tak vyhlížejí
prvá hnízda bažantů, koroptví, čejek,
skřivanů, kosů, drozdů atd. a ty ihned vyplení. Krkavci umí ulovit malé zajíce
a jednou ranou zobákem mu rozpoltit lebku. Žáby nemají naději vůbec a jsou pleněny od čápů, přes volavky, tchoře, kuny, lišky vydry, jezevce, užovky kýmkoliv. Jejich vajíčka chutnají rybám
i kachnám a taky končí celé ročníky ve špatně vybudovaných vysychajících tůních. Do jednoho pytle tak nestrkám všechny predátory, ale rozlišuji zda jsou schopni se dnes v přírodě uživit a nebo se už pouze spoléhají na člověkem vytvořenou
potravní nabídku. Chápejte jedno, že
jsme jim vytvořili některým nové velmi
dobré podmínky k životu, který by dnes
v přírodě už nenalezli a pokud přijdou
o ty skládky, tak se neuživí. Nějakou
dobu budou dolovovat zbytek přirozené
potravy, ale pak skončí tak i tak. To
pak můžete mít sto programů na záchranu
predátorů, ale o hladě nepřežijí ani
oni. Vlkům můžete nabízet dotovaný
dobytek, nějakou dobu predátory možná
i přikrmovat, ale dlouhodobě to není
udržitelné. Prostě potravní pyramida
nelze oklamat žádnou ochranou těch,
kteří jsou závislí na její základně.
Pácháte totální zlo vůči té základně,
která je prazákladem života. Nevím,
zda je to z neznalosti a nebo záměr,
ale obojí nemá s ochranou přírody
jako celku nic společného. Je to blud.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 18:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud jde o krkavcovití, jsou to nejspíš nejinteligentnější ptáci vůbec, samozřejmě jsou schopní velmi rychle objevit nový potravní zdroj a velmi rychle i na cokoliv reagovat. Myslíte si, že čekají až jim dojdou potravní zdroje na skládkách a teprve pak objeví, že se můžou živit i něčím jiným? Oni se přece "něčím jiným" živili dávno předtím než byly ty skládky a případné negativní dopady se už dávno projevují. Jistě, ve městech jsou vysoké počty strak a sojek, jako výsledek úspěšně synantropizace, ale stejně tak jsou tam i vysoké počty kosů, holubů věžáků a hřivnáčů a podobně. A ve volné krajině mimo města žádné obří počty krkavcovitých ptáků nejsou.

Ad žáby - svého času jsem viděl velmi dobrou přednášku o bývalých populacích obojživelníků ve středních Čechách v rybnících. V rybníku dnes vidíte maximálně zelené skokany, ale dřív byly rybníky běžně s bohatým litorálme, kde se vyskytovaly kuňky, čolci velcí a další druhy. Ty litorály se kvůli zisků z velké části zničily, rybník se zahloubil, břehové mělčiny zanikly, výtěžek z ryb je větší, ale obojživelníci nemají proti rybám už šanci. Stejně tak řada lokalit čolků a kuněk zanikla tak, že tam někdo zanesl ryby. Když si ale dáte tu práci a vytvoříte někde menší vodní plochu a nikdo vám tam nenasadí ryby, obojživelníci to ještě i dnes najdou a využijí. Takových tůněk a velkých kaluží bylo dřív spousta, většina z nich se zničila před mnoha desetiletími. V místech kde tyhle drobné vodní plochy najdete ve velkém, jako jsou třeba vojenské újezdy s vyjažděnými kolejemi od vojenské techniky, je žab stále hodně i dnes.

Jen malé doplnění - vysoké počty racků u nás byly možná v 60. letech, od té doby stavy klesly nejméně na desetinu a stále klesají. Hnízdní kolonie racků zanikají a dnes už jsou raritou. Příčina není úplně jasná, ale hodně v podezření jsou divoká prasata plenící hnízda. Což - plně uznávám - pokud se spolehlivě prokáže, pak je výsledkem predace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2021 19:22 Reaguje na Václav John
Ad poslední odst. - máte to kousek od baráku a víte kulový...

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 22:12 Reaguje na Karel Zvářal
Kousek od baráku to už nějakou dobu nemám, ale co už. Každopádně v tom svém článku citujete mj. Karla Popracha a jistě znáte tento jeho článek:
https://www.researchgate.net/publication/311393501_Long-term_decline_in_breeding_abundance_of_Black-headed_Gull_Chroicocephalus_ridibundus_in_the_Czech_Republic_A_case_study_of_a_population_trend_at_the_Chomoutov_lake
...kde zmiňuje Rzy a divoká prasata. A není to jediný příklad.

Pakliže neznalost Vašich článků, znamená, že vím kulové, pak se bez mučení přiznávám, že máte naprostou pravdu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.3.2021 03:41 Reaguje na Václav John
A nejste sám, jenže pointa vtipu je někde úplně jinde:... "Příčina není úplně jasná"

Není, a při znalosti mentality této bubliny ani, zdá se, nikdy nebude:-))...protože predátor nemůůůže...(ba přímo nesmí-)
Odpovědět
VJ

Václav John

7.3.2021 19:49 Reaguje na Karel Zvářal
To víte, nás neznalých je spousta. Třeba v této poměrně nové publikaci:
https://www.lynxeds.com/product/european-breeding-bird-atlas-2-distribution-abundance-and-change/

...se taky ještě zcela drze píše o tom, že příčiny mizení racků nejsou úplně jasné. Kam ten svět dnes spěje, že, no můžete aspoň doufat, že se časem polepšíme ... :-)

Ale vážně - já pochopitelně vím o tom, že divoké prase není jediný predátor podezřelý z úbytku racků a že lišky, mýval (jinde v zahraničí) i norek jsou podezřelí taky, pak je podezření na úbytek zdrojů aj. Nicméně zatím není konsenzus, který faktor je ten skutečně rozhodující. Váš článek se týká jedné lokality a jakkoliv můžete mít pravdu, nelze z jedné lokality aproximovat na celou republiku. Navíc místně se zdá, že jde o jiné důvody (třeba ty Rzy...)
Odpovědět
VJ

Václav John

7.3.2021 19:51 Reaguje na Václav John
PS - myslím samozřejmě úbytek racka chechtavého, který se anglicky poněkud neogicky jmenuje Black-headed Gull, jakkoliv černou hlavu narozdíl od jiných racků obvykle nemá, pokud ho tedy někdo nenatře :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.3.2021 10:07 Reaguje na Václav John
A víte proč těch krkavcovitých je v přírodě méně než v okolí lidí? No protože ve stávajících
počtech je příroda neuživí, ale díky člověku se stále množí.
Jste schopen pochopit, že to není normální stav a že hrozí
to zhroucení, když o ty zdroje potravy od lidí přijdou? Oni
se do přírody vrátí a dorazí
ten zbytek, který zatím přežil. Ty žáby ve vyjetých kolejích musejí mít štěstí na mokrý rok a nebo na trvale zamokřenou
krajinu. Přechodné kaluže jsou
pro ně pastí, kde nedokončí
často ani přeměnu v žáby, nebo
jsou z takových pastí odloveni
predátory. Vidím to v praxi,
když nakladou koláče vajíček
a nalétnou kachny, které se
cpou, dokud tam něco zbývá
a pak zbude pár pulců, kteří
nemají ještě vyhráno. Jedna
věc je dostatek jejich potravy,
aby přežili a to, aby nepřišlo
to sucho. No a na pulce naletí
volavky. Dospělé žáby pak mají spoustu jiných predátorů a ten výsledek je takový jaký je.
Tímto už ale s diskusí končím,
protože vy prostě ty chyby asi
vidět nechcete, protože jste
zastáncem dnešních postupů. To
se vám nedivím, protože nasypat si popel na hlavu umí málokdo.
Chyby jsme dělali kdysi i my, ale měli vždy snahu je napravit a ne pouze okecat a dělat stále stejné do hořkého konce.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.3.2021 11:09 Reaguje na Břetislav Machaček
"Toto vše ostatním druhům zvířat schází a mimo těch "zlých" myslivců nevidím nějaké masivní
přikrmování drobné zvěře a ptactva ochranáři."

- Dnes každý druhý v době, kdy ptactvo má méně potravy, tedy v zimě, přikrmuje. To je holý fakt.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2021 15:13 Reaguje na Slovan
Na krmítko vám přilétnou pouze někteří
ptáci a koroptve, křepelky atd. to
asi nejsou. Rovněž tak zajícům asi
nenanášíte seno, řepu či granule jako
ti zlí myslivci. Jinak vaši hodní vlci,
o kterých se tu už raději ani nepíše,
minulý týden potrhali březí samice v oboře v Heřmanicích a loví i podobně "nemocnou a přestárlou" zvěř v přírodě. Podle ochranářů je asi i těhotná žena
nemocná, když jsou březí samice dávány
mezi nemocnou a starou zvěř, kterou vlci pouze přece jenom loví. Říkáte veřejnosti
i toto, že na jaře jsou hlavní složkou jejich potravy právě ty březí samice
a mláďata často perspektivních rodičů?
Vlk na rozdíl od myslivce nerozlišuje zdravotní stav a březost. On loví, to,
co se dá snáze ulovit a ne to, co je
opravdu nemocné a staré. Tyto účelové
lži slouží pouze ke zdeformováni
pohledu laiků na vlky a jiné predátory.
Pánové z DUHY a jiní vlkofilové by
měli informovat lid pravdivě a nelhat!
Co vy na to?
Odpovědět
Sl

Slovan

7.3.2021 09:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Zaprvé tu o "zlých" myslivcích mluvíte jen vy, nikoli já a jen a pouze mi to vnucujete. Zadruhé, já žádné vlky nevlastním, takže to žádní "vaši", tedy moji, vlci být nemohli. A zatřetí se tu do debaty o vlcích s vámi pouštět nebudu, protože jste chtěl evidentně jen zabít vaši (asi) nudnou sobotu a ani u neděle vám nepomohu. To téma je zde rozebíráno neustále a článků za rok hodně. Jestli zde ovšem někdo účelově lže a záměrně šíří strach mezi veřejností, pak jste to vy - protože každého asi napadne, že v přírodě čas od času samice březí jsou :) a že i takovou kořist vlk loví.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.3.2021 22:22
Soutok je biologicky velice cenné území, ale je to kulturní krajina. Má-li tam být zachována hodnota krajiny, je potřeba jí udržovat citlivými zásahy, bezzásahovost je tam kontraproduktivní.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.3.2021 22:59 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To je právě to - on nikdo bezzásahovost ani nežádá. Požadavek je, aby se na Soutoku hospodařilo šetrněji a aby byl více chráněn. Nic víc.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 02:44 Reaguje na Slovan
Přesně tak. Co ten problém sleduji (tak cca od roku 2005), tak jsem nikde nenarazil na to, že by někdo chtěl vyhnat lesníky ze soutoku a oblast vyhlásit jako kompletně bezzásahovou. Stejně tak ani já osobně si nemyslím, že by to bylo dobré řešení. Kámen úrazu je v tom, že ty citlivé zásahy by stačily, ale zatím se to dlouhodoně nedělo, jakkoliv se zdá, že situace se mění k lepšímu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.3.2021 07:21 Reaguje na Slovan
Ještě aby se žádala bezzásahovost. Mě se strašně líbí ta vaše šetrnost. Co to je? Už jen omezení holiny na 1 hektar ( Na Soutoku z důvodu pěstování dubu 2 ha) je podstatně šetrnějším způsobem než v minulosti. Nějak vám z těžeb vypadávají suché ( schnoucí)jasany. Zastoupení jasanu tam je kolem 30%. Opravdu si někdo myslí, že AOPK podle svých příruček šetrně vypěstuje duby "pod porostem"? Tak třeba " "Jan Roleček Fenomén kontinentálních doubrav" píše:
Zdá se tedy, že vysoké zastoupení dubu
v dnešních nížinných lesích je anachronismem. Neodpovídá přirozenému postavení dubu v konkurenční hierarchii středoevropských dřevin, spíše je výsledkem
jeho cíleného pěstování jako hospodářské
dřeviny.
Odpovědět
VJ

Václav John

6.3.2021 12:58 Reaguje na Jarek Schindler
Chápu, už žádat po někom šetrnost a citlivý přístup je zřejmě naprostý hyenismus, a žádat bezzsahovost to už jen zločin proti lidskosti, předpokládám.

Jde totiž "pouze" o to vyřešit problém s vymíráním kriticky ohrožených druhů, které ať se nám to líbí nebo ne jsou součástí našeho kulturního a přírodního dědictví. Vyspělé státy se dnes poznají podle toho, že se snaží cenné zbytky přírody chránit, v tom nejsme v Evropě nijak ojedinělí.

Pokud chcete vidět, kde mj. je zakopaný pes, doporučuji přečíst tohle:
http://www.forumochranyprirody.cz/sites/default/files/ohrozeny_hmyz_nizinnych_lesu.pdf
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.3.2021 19:27 Reaguje na Václav John
Ano, bezzásahovost je zločinem na tamní přírodě. A šetrnost? Za tímto výrazem se toho schová. Vždy přijde někdo kdo by byl údajně šetrnější, ohleduplnější atd. No většinou bohužel jen na papíře a dalek od reality.
Odpovědět
JD

J D

10.3.2021 22:41 Reaguje na Václav John
Naprosto upřímně Vás obdivuju. Na všechno, co napíšete, dostanete nějakou "filozofickou" nebo všeználkovskou repliku. Když to člověk čte, tak ho napadá jedno jediné: marnost nad marnostmi, a všecko marnost!
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

7.3.2021 09:09
Pan Stanislav Lusk napsal jasně svůj názor. Řekl bych, že kvůli tomu musel i vystoupit ze své komfortní zóny (nebo chceme-li: jít se svou kůží na trh). A pokud můžu soudit z diskuzí v mediích není to nyní právě snadné. Zdá se mi, že pravdivě popisuje střety různých úhlů pohledu na ochranu přírody a "management" území v delším období. Mám dojem, že mnoha ohledech zatíná do živého. Entomologové chtějí chránit umírající osluněné stromy a ideálně jim pěstovat nástupce. "Kožíškáři" by nejraději viděli bobry i na Radhošti a vlky u Hodonína. Ornitologové nepřipustí za žádných okolností zaplavování luk s hnízdy ptáků ale bez toho zaplavování současně mizí vzácné ryby. Přitom v minulosti se asi "matka příroda" lidí, ptáků, brouků ani ryb neptala a poskytovala nebo brala životy "jak jí napadlo". Jeden rok nebo dekádu přála rybám a drtila ptactvo a jindy to bylo obráceně. A řekněme si na rovinu, co "prospívá" populaci jednoho organismu tak "škodí" populaci jiného (viz také přirozená populační dynamika). Vše podporovat současně nelze. Přijde mi, že největší problém soutoku je, že my lidé můžeme ovlivňovat dříve neovlivnitelné (min. to jde mnohem snadněji a levněji). Můžeme zvednutím stavidel "způsobovat povodně" (nebo nemusíme). Můžeme díky těžké technice snadno zasypat nebo probagrovat rybník nebo slepé rameno. Můžeme chránit bobry nebo je můžeme účinně lovit... A kde je moc odehrává se mezi jednotlivými skupinami boj o její uchopení, získání. A ta moc je díky znění platných zákonů v některých aspektech opravdu značná. V delším časovém horizontu vidíme takové "mocenské zvraty" ve změnách koncepcí národních parků i dalších forem chráněných území. Pokud moc uchopí úzce profilovaný odborník nebo skupina prosazují se následně výhradně opatření podporující konkrétní (někdy extrémní) vizi. Může se tak dít na úkor vlastníků pozemků (poměrně často bez odpovídajících fin. kompenzací) nebo na úkor "konkurenčních" jednotlivců či skupin, usilujících o více či méně odlišnou vizi OP a tomu odpovídající "management". Někdy se mi zdá, že čím užší specializace tím extrémnější boj. Proto děkuji za každého ředitele národního parku, vedoucího AOPK nebo i "řadového ochranáře", který je schopný vidět širší souvislosti a umí hledat nějaký realistický kompromis (třeba mezi těmi ptáky a rybami) nebo umí nacházet dohody s majiteli pozemků i dalšími zájmovými skupinami. Ono ty změny koncepcí a extrémní (někdy až absurdně směšné) požadavky "ochranářů" v důsledku ochraně přírody jako celku škodí. Stačí si pročíst diskuse na nějakém běžném webovém portálu a hned je vidět jak "veřejnost" ochranu přírody vnímá. Výsledkem jsou snahy některých poslanců o ořezání rozsáhlých pravomocí orgánů ochrany přírody i občanských sdružení daných současnou legislativou. Nesouhlasím ve všem s panem Luskem (třeba ti bobři asi na soutoku museli žít min. do středověku) ale přijde mi, že patří mezi odborníky schopné posoudit oblast s větší mírou odstupu nebo objektivity a menší mírou fundamentalismu. Díky za jeho příspěvek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.3.2021 09:41 Reaguje na Dalibor Motl
Popsal jste to přesně. Jde o vyváženost všech zájmových skupin
formou diskuse a dohody. Pokud někdo neuspěje na 100%, tak se
s tím musí smířit, protože jeho zájem není jediný a jedinečný.
Bohužel úzká specializace a zahleděnost napáchala mnoho škod
nejen v minulosti, ale páchá je v současnosti možná více, než
kdykoliv v minulosti. Neustále nabádám k respektování možností
potravní pyramidy a varuji o cíleném zvýhodnění vrcholu pyramidy
před základnou, která je podmínkou zdravé funkce samotné pyramidy.
Po zhroucení základny následuje zhroucení celé stavby a záchrana
vrcholu zborcené základy je marnost. Bohužel mentalitou našeho národa je totálně negovat vždy to předchozí a dělat pravý opak.
Pak taky nekriticky přejímat cizí vzory, které se ani jinde neosvědčily, ale to se bojí přiznat. Na nápravu zase čekáme, až
ji začnou dělat tam, či řešení přenést na jiné(kormoráni).
Další druhy zvířat jdou bohužel stejným směrem a taky vývoj lesů.
Neguje se neustále minulost, ale podobné chyby provádíme taky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.3.2021 12:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Mácháčku bez urážky, pokud hovoříte o vyváženosti, tak je v oblasti entomologie sakramentsky zabrat, aby se dalo o nějaké vyváženosti vůbec uvažovat.
Stejně tak pokud hovoříte o potravních pyramidách, co stojí na jejich základě (pominu-li mikroorganismy, další dlouhodobě opomíjenou skupinu)? Ha, je to zase hmyz a to u téměř všech suchozemských ekosystémů, tudíž mi Vaše příspěvky, neustále vzývající vyváženost a neustále se trefující do entomologů (jako jakési dle Vašeho zkresleného pohledu protežované skupiny "trofejních lovců brouků") příjdou silně nevyvážené.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.3.2021 18:58 Reaguje na Jakub Graňák
Ano hmyz má své zastoupení v té potravní základně,
ale mnohdy jde o protěžováni pouze některých atraktivních druhů. Obrovský význam mají obyčejné mouchy, živící se ve stádiu larvy masem a trusem. Řekněte mi, kde bez zvěře a pastvení hospodářských
zvířat naleznou ten trus, hnůj či případné padlé
kusy zvířat, které stačí zkonzumovat mrchožrouti?
Zbytek kadavérů musí být okamžitě zlikvidován
a polní hnojiště jsou mnohde minulostí. Pak je
tu díky biopalivům a biomase půda bez půdního
hmyzu a o něj entomology neslyším bojovat. Co
pozoruji, tak ikonami jsou dřevokazní brouci
a motýli. Kvůli nim se budují broukoviště a
je zákaz kácet i nebezpečná torza stromů v
parcích a u dětských hřišť. Pokud si něco
pamatuji z doby, kdy jsem se brouky zajímal,
tak u některých trvá skrytý vývoj léta a
imago žije pouze týdny. Nejsou tudíž moc
vidět, ale lze vytušit, že tu jsou podle
těch rozvrtaných stromů a pařezů. Bohužel
v přírodě to tak cyklicky chodí, že se
prostě některé ročníky nevyvedou a nebo
jsou cílem datlovitých, černé atd. Kdysi
jsme chránili mravence při akci Formika
jejich šířením a ochranou mravenišť ploty
chránících je před predací. Dnes se už
s tím nesetkávám pomalu nikde a přitom
jsou důležitou regulační součástí přírody.
Nevím, zda se zabýváte pouze zkoumáním
hmyzu a nebo jej třeba i chráníte ve
vývinu před predací. Takové kmeny ve kterých
ty larvy přežívají by bylo možné chránit před
datlovitými obalením pletivem a pařezy před
černou oplocením. To taky nikde nevidím
a bylo by to prospěšnější než navyšovat počet
odumřelých stromů a bezzásahových zón. Takhle
bych si představoval aktivní ochranu brouků
a podobně i motýlů údržbou luk, jako kdysi
kosou, hráběmi a nebo pastvou. To je na co
vzpomínám, že jsme to dělávali proto, že už
tehdy chyběli lidi na tu šetrnou údržbu luk
a ochranu třeba těch mravenišť. Dnes je
ale jednodušší napsat články, vědecké práce
a žádat po jiných, aby konali. To je ten rozdíl
v ochraně přírody kdysi a dnes, až na světlé
výjimky, které ale nepláčou a pracují. Opět
mne asi napadnete, že vás vyháním brigádničit,
ale samo se to většinou neudělá a na vše taky
nebudou prostředky, aby to udělaly firmy.
Ona taková broukoviště musí být z takových
dřevin, které jsou pro cílené druhy vhodné
a neskončit zetlelé a prorostlé pouze houbami
s minimem brouků. Stojí to mnohdy desetitisíce
a efekt je sporný. Naopak dřevitý kompost
v koutě zahrady bude bez finančních nároků
často plný larev dřevokazného hmyzu a končí
pro larvy tragicky. Narážím na to, že dnes je
prioritou proinvestovat finance, pochválit se
a jiné zkritizovat za pokácení nebezpečného
torza stromu. S navyšujícími se investicemi
nevidím žádné zlepšení, spíše naopak. Pokud
aktivně hmyz i chráníte tak popište jak a kde.
Rád se přijedu podívat a ne pořád slyšet to,
že ho jiní ničí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.3.2021 08:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Dělám co můžu a není toho málo, ovšem nemám potřebu se tím jakkoli prezentovat
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.3.2021 10:38 Reaguje na Jakub Graňák
Takže se nepoučím z vašich konkrétních počinů
a neuvidím teorii v praxi. Nu což, nejste sám,
který je tak "skromný" a nechválí se něčím
viditelným a hmatatelným. Děkuji za názor.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.3.2021 10:55 Reaguje na Dalibor Motl
Soutok měl byt chráněn formou CHKO již za minulého režimu. Původní návrh CHKO Pálava totiž zahrnoval jak Soutok, tak i např. Lednicko-Valtický areál. Vše padlo kvůli tehdejšímu předsedovi národního výboru v Lednici. Kvůli jednomu člověku (který mimo jiné měl zásadní význam na tom, že v Lednici bylo poslední Stalinovo náměstí v ČS). Místo toho se CHKO omezilo, bohužel, jen na Pálavu jak ji známe dnes. Po roce 89 (hned rok 90) přišla ze strany Rakouska iniciativa, aby byl na Soutoku zřízen bilaterální národní park (ne naposledy, viz. dále) - to padlo, a podle mě správně, protože to území Soutoku, byť je velmi cenné, na národní park nemá - na tom místě se musí hospodařit, byť šetrně, ale hospodařit. Dlouhodobě. Úplná divočina zrovna na Soutoku být nemá, proto se tam hodí CHKO. Tento plán Rakouska tedy padl. Kolem roku 2000 se opět začalo uvažovat o zřízení CHKO na Soutoku v rozsahu původního plánu. Bohužel se tam vyhlásila biosférická rezervace, která je jen takovou nic neříkající nálepkou a která vyhlášení CHKO opět oddálila - skutečné ohodnocení přišlo až v roce 2004, kdy byl Soutok zařazen do Natury 2000. V ten moment se mělo CHKO vyhlásit a byl by klid, protože nesouhlas byl jen u 2 starostů! Jenže se to neudělalo a tak to přišlo - přišla cílená dezinformační kampaň těch lidí, kteří měli zájem na tom, aby se CHKO na Soutoku nevybudovala. Tito lidé přišli na to, že pokud získají na svou stranu starosty dotčených obcí, vyhlášení CHKO na Soutoku bude o hodně těžší. A samozřejmě měli pravdu. Zajímavostí je, že v roce 2008 přišli obce s tím, že místo CHKO chtějí na Soutoku Národní park, tedy území, které by bylo z hlediska ochrany přírody mnohem přísnější (jak jim tedy máme věřit, že se bojí příliš velkého omezení v případě CHKO?) a které se z mého pohledu na Soutok nehodí - jenže Národní park, to je značka - a tahle značka dokáže přitáhnout asi větší prachy, než co jim (možná) slíbili odpůrci CHKO. To tedy také padlo. No a v roce 2010 byla podepsána dohoda mezi ochranáři a lesníky, jak LČR budou na Soutoku hospodařit dalších 10 let - tu dohodu však LČR nedodrželi, dle slov ochranářů a já nemám důvod jim nevěřit, prakticky v ničem. Udělejte si tedy obrázek sám o co zde nejspíš jde a zda mají ochranáři tak vysoké nároky nebo zda jsou oni ti špatní. Ochrana přírody z mého pohledu, i díky panu Čížkovi, přešla do protiútoku a své ovoce to nese. Dokonce se mi ani nezdá, že by pan Čížek nějak arodoval za CHKO apod. On pouze ukazuje realitu posledních minimálně 10 let a to, jak se na Soutoku "dodržovala" ona kompromisní dohoda.

"Problém" je, že Soutok je EVL a ČR ho tedy musí nějakým způsobem chránit. Jsem přesvědčen, že jak pro Soutok, tak pro obce, lesníky i podnikatele by vyhlášení CHKO bylo výhodnější formou než aby 1/3 (budoucích 40%) území bylo v malopškách. Jedno z toho tam bude. To hezky pochopila např. Břeclav, která je dnes velkým zastáncem vyhlášení CHKO. Sice CHKO nemá lesk jako značka Národního parku, ale i tak ten lesk není zrovna malý.
Odpovědět
VJ

Václav John

7.3.2021 20:11 Reaguje na Dalibor Motl
Moc pěkně shrnuto. Víte, já mám někdy od roku +- 2004 v knihovně knihu Ryby a mihule České republiky, jímž je p. doc. Lusk spoluatorem (společně s doc. Hanelem). Je jedním slovem vynikající, za její sestavení má pan doc. jistě nikoliv jen můj obdiv, a má ho samozřejmě i dál. A není to jediný důvod, autorovi nelze upřít zásluhy za ochranu ohrožených druhů ryb. Přesto jsem s některými věcmi, které napsal úplně nemohl souhlasit a napsal k nim reakci.

Jinak velmi trefne popisujete, jak situaci vidí různí odborníci na různé skupiny. Ano, každý považuje tu svoji skupinu za to nejdůležitější, to je běžná praxe. Vodítkem by mělo být uvědomění si, jak moc je zrovna ten "můj" taxon unikátní a ohrožený v rámci ČR i celosvětově a pak se zamyslet nad tím, jestli třeba kvůli ochraně jednoho lokálnějšího druhu z kategorii zranitelný (VU) dle Červeného seznamu třeba neohrožuji poslední populaci druhu kriticky ohroženého z jiné taxonomické skupiny. Někdy to není jednoduché vyvážit, nicméně většinou se dá najít řešení tak, aby byly zahrnuty alespoň částečně požadavky všech významných druhů.
Odpovědět
JD

J D

11.3.2021 00:43
"Košárské louky v dolní části Soutoku jsou dalším příkladem zmaru. Okolo roku 2000 byl realizován projekt na krátkodobé zaplavení cca 30 ha tamních lučních porostů a tak poskytnout fytofilním druhům ryb z Dyje možnost vytření. Obstrukce ze strany „ornitologických odborníků a pracovníků AOPK“ proti krátkodobému zaplavení (6 týdnů květen, červen) vedly k tomu, že projekt, jehož úspěšnost byla v reálu před tím potvrzena, byl opuštěn a následovala devastace původních kvalitních lučních ploch."

Tak bizarní text jsem už dlouho nečet'. Když si nekonečnou lamentaci Soutok také jinak neinformovaný člověk přečte, musí dojít k závěru, že státní ochrana přírody je spolčení hlupců. Bohužel diskusní příspěvek pana kandidáta věd a docenta z našeho (sic!) ústavu nejlíp poslouží jako materiál k diagnóze autorova myšlení a současně vnucuje triviální otázku, zda pan docent rozumí ještě něčemu jinému než rybám.

Každý, komu není jasná odpověď, nechť si sám odpoví na jednoduchou otázku: rozumí ekologii a ochraně přírody někdo, kdo nechá těžkou technikou rozrýt pět hektarů louky (strouha a okolí) na za plné vegetační sezóny a vysokých teplot (nejde o časně jarní záplavu) nechá na 30 hektarech louky šest týdnů stát vodu (trdliště & plůdkový rybník), aby všechno shnilo, a potom je schopen napsat, že „následovala devastace původních kvalitních lučních ploch“, poněvadž akce „trdliště & plůdkový rybník“ se už další rok nekonala? Obávám se, že tady někdo zaměňuje příčinu s následkem, a současně dodávám, že malý lanžhotský armagedon museli utnout ornitologové, jelikož botanikové jako slabé povahy rezignovali.

Předpokládám, že bude následovat šitstórm ze strany myslivců, různých selskorozumistů a předních ochránců přírody „na okrese Břeclav“, ale než mně tady budete nadávat a brát si do úst naše studenty, kteří si nezaslouží tak mizerného učitele, tak si sami odpovězte na kontrolní otázku: který luční druh (nemyslím orobinec ani ostřici štíhlou, což nejsou tak úplně luční druhy) vydrží šest květnových a červnových týdnů pod vodou? Kdo jako první uvede konkrétní druh dvouděložné nebo jednoděložné luční rostliny (karas ani kapr nejsou rostliny!), má u mně za každý druh jeden lahvový Podlužan. Podle výherce si vyhrazuji rozhodnutí, jestli to pivo vypijeme spolu, anebo mu pošlu peníze na účet (s prémií 50 %).
Odpovědět
SL

Stanislav Lusk

11.3.2021 23:02
Tož pane J. Danihelko, velmi se divím, že i po několikatýdenním zaplavení v minulosti, kdy řeka se nás neptala, jestli povodeň či ne a jak dlouho budou ty lužní louky pod vodou (a bývaly to nejen 4-5 týdny), ty lužní louky nepřestaly existovat a dokonce byly v tak "špatné" kondici, že se tam mohl pást dobytek a dokonce produkovaly kvalitní seno. Jinak viděl jste rozsáhlé louky v téže oblasti za protipovodňovou hrází a jak dlouho byly pod vodou? A ještě pro ujasnění, to tzv. trdliště na Košárských loukách - to se jednálo o cca jak uvádí JD 30 ha - to v podstatě by asi znamenalo zánik lužních lučních biotopů v krajině Soutoku, jiné tam "asi" nejsou. Jinak ještě doplněk - což není uvedeno v mém příspěvku, po řízené záplavě a vytření ryb ornitologové prosadili ponechání záplavy - a zase kvůli ptákům - až do září. Samozřejmě to většina plůdku ryb nepřežila. Ale jinak tedy "sláva" - kromě těch cca 5 rozrytých ha ... jen malý zbytek malého lanžhotského armagedonu - tamní louky byly zachráněny. A že v té rozrytině - zvané Enkládá - vznikly jezírka, kde žily naturové druhy ryb, dokonce se tam vyskytoval řezan pilolistý - než to zase bobr odvodnil - ale to nic - ten je přeci přísně chráněný. Kdybychom jako společnost nerealizovali v letech 1970-1989 "Vodohospodařské úpravy jižní Moravy", tak nevím o čem bychom se asi dohadovali. Tak jo, kdo chce, tak chce, kdo nechce, tak jej nenuťme. A na závěr za ty selskorozumisty a další - přední ochránce přírody na okrese Břeclav - ten šitstórm si strčte za klobouk a popíjejte ten Váš lahvový Podlužan, ať jste v pohodě.
Odpovědět
JD

J D

14.3.2021 19:04 Reaguje na Stanislav Lusk
Opět promluvil selský rozum v krystalické podobě. Je to sice marné (pan docent si dneska stejně jako před 20 lety nepřipustí, že v přírodě existuje něco jiného než ryby), ale přesto se pokusím páně docentův pohled na zaplavované louky konfrontovat s tím, co si o tom myslí autoři monografie Vegetace České republiky, kteří se rostlinstvem zabývají z jiné než rybí perspektivy.

Chytrý et al., 2007, Vegetace České republiky, sv. 1, str. 221, nížinné aluviální louky: „V přirozených podmínkách přicházejí povodně po jarním tání v březnu až dubnu, někdy i po déletrvajících vydatných deštích v létě. Záplava zpravidla po několika dnech opadne a pouze v terénních sníženinách a periodických tůních se voda udržuje až několik týdnů. Rozsah a četnost záplav hlavně v minulosti každoročně kolísaly. V některých letech se během vegetačního období vyskytlo i několik povodní, jindy záplavy zasáhly jen nejbližší okolí říčního koryta.“

Totéž dílo, str. 223, aluviální psárkové louky: „Záplavová voda většinou ustupuje koncem března, zřídka může přetrvávat až do pozdního dubna. Tehdy se v zaplavených místech prohřívá, což vede k anoxii a hnití ponořených částí rostlin.“

Totéž dílo, str. 235–236, vysychavé kontinentální zaplavované louky: „V minulosti představovaly louky asociace Cnidio-Deschampsietum zdroj velmi hodnotné píce pro dobytek. V současnosti se větší část sena spaluje. Seč luk je nerentabilní a na některých místech se od ní upustilo; někdy je paradoxně nežádoucí kvůli ochraně jiných složek biotopu, hlavně mokřadního ptactva a ryb, jež se na zaplavovaných loukách rozmnožují. Další nebezpečí představuje zalesňování luk, jejich rozorávání, narušování při manipulaci se dřevem a umělé dlouhodobé zadržování vody na loukách.“

O šesti týdnech plošné záplavy se tam nepíše nic; voda zůstávala několik týdnů jen v proláklinách, ale už v dubnu se za teplého počasí mohla objevit anoxie a část biomasy shnila. Čí názor je relevantní, na to si čtenář asi odpoví sám. Pana docenta každopádně musí těšit, že akce trdliště našla svůj ohlas i ve vegetační monografii (str. 236).

Debatoval jsem tehdy i s „ornitologickými odborníky“ (uvozovky má pan docent v originále; chce tím asi říct, že dotyční svému oboru nerozumějí), kteří argumentovali v tom smyslu, že když tu louku nechali zprasit pánové P & L, je už jedno, jestli tam zůstane stát voda další dva nebo tři týdny. (Úplně jedno to sice nebylo, ale budiž.) Jenomže ornitologové na rozdíl od pana docenta nezpochybňovali, že se louka dlouhodobým umělým zaplavení v létě zničí. Vedli argumentaci v tom smyslu, že ochrana konkrétních druhů ptáků má v daném místě prioritu nad ochranou luk. S tím člověk sice nemusí souhlasit, ale je to aspoň argumentace racionální. Nakonec to bohužel „vyžral“ lesní závod, poněvadž nepoužitelnou biomasu musel někdo posíct, usušit, svézt na hromadu a spálit, což nebylo zadarmo. Leccos jsem si tomu od pracovníků polesí vyslechl, ale pánové si snadno nechali vysvětlit, že v tom prsty nemám. Věděli své. Nedivím se ale, že s nezřízenou záplavou Košařských luk zmizela chuť k jakémukoli řízenému zaplavování.

Pan docent opominul ještě jednu důležitou věc. Investorem akce (šlo o peníze Světové banky určené k ochraně přírody) bylo ministerstvo životního prostředí a odborně a zčásti administrativně ji garantovali kolegové ze Správy CHKO Pálava. U jednání jsem většinou nebyl, a nejsem proto schopen posoudit, nakolik to bylo celé dobře připraveno, přinejmenším z dnešního pohledu. Smyslem investice však rozhodně nebylo zřídit na Košařských loukách trdliště, a tak louky poničit, ale umožnit předjarní nebo časně jarní krátkodobou záplavu, která prospívá mj. loukám i chřástalům. Naneštěstí manipulační řád, který nakonec schválil referát životního prostředí Okresního úřadu Břeclav, neodpovídal původnímu záměru investora. Úřad tehdy rozhodl svévolně, tj. bez odborné debaty, podle momentálních osobních preferencí a kamarádšoftů nejmenovaného referenta. Ostatně těmito kritérii se řídila v devadesátých letech většina rozhodnutí tamního úřadu na úseku ochrany přírody. Následky – zdaleka tím nemyslím jen Košarské louky – se projevují dodnes.
Odpovědět
JD

J D

1.4.2021 01:13
"PP Květné jezero – když jsme tam v roce 2000 dělali průzkum, změřili jsme ¾ metru bahna a nad ním cca 30 cm smrduté vody. Následně jezero vyschlo. Až revitalizační zásah soukromníka obnovil a stabilizoval jezero tak, že tam po letech znovu začaly růst lekníny. Teď aby ještě někdo povolil repatriaci dalšího původního vlajkového druhu – řezanu pilolistého."

Zlatá slova! Pan Danihelka by jistě přivítal, že se našel další další člověk s kritickým názorem na péči o chráněná území v okrese Břeclav v letech 1990–2000. Pokud vím, o PP Květné jezero se tehdy staral Okresní úřad Břeclav, konkrétně referent ochrany přírody pan Otakar Pražák, Váš intimus. Můžete se ho zeptat, proč se 10 let na Květné jezero eudělalo lautr nic neboli velký kulový. Asi to bylo mimo "akční rádius"s slavného ČSOP Břeclav, jehož byl pan Pražák předsedou a kam tekla podstatná část, ne-li většina pěněz určených na Břeclavsku k péči ochráněná území.

Nevím, který soukromník co obnovil, ale jeden nejmenovaný soukromník hned dvakrát žádal krajský úřad zrušení PP Květné jezero, jelikož zanikl předmět ochrany. Možná zanikl, možná to ani nebylo proto, že se o rezervaci nikdo nestaral... Nebudete tomu věřit, velevážený pane docente, ale oba dopisy podle nelogických formulací, úřednického stylu a pravopisných chyb VYPADALY, jako by je byl psal pan Pražák, ale to je samozřejmě domněnka. Podepsal je nejmenovaný soukromník.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist