https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-na-soutoku-od-sekyry-a-motyky-po-frezu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu

19.3.2021
Spory o frézování pasek na Soutoku se táhnou roky.
Spory o frézování pasek na Soutoku se táhnou roky.
Foto | Lukáš Čížek
Již v prehistorických dobách byly lesy kolem dolních toků řek Moravy a Dyje ovlivňovány činností člověka. Lužní lesy poskytovaly dřevo na výstavbu příbytků či dokonce železnice, byly zdrojem paliva a cenné suroviny pro další zpracování. Někdy od poloviny 18. století začali lesníci v lesích intenzivně hospodařit, zakládat nové porosty a postupně tak vytvořili, kromě jiných přírodních hodnot, také oblast unikátního krajinného rázu.
 

Od roku 1990 se stávají lužní lesy na Soutoku předmětem zájmu ochranářské veřejnosti. Mezi první požadavky lze zařadit snahy o zrušení obory včetně odstranění oborního plotu. Bezprostředně poté následoval požadavek, směřující k výraznému snížení stavů jelení a daňčí zvěře. Prakticky celá devadesátá léta lze charakterizovat snahami o rozšíření CHKO Pálava. Bez projednání s lesníky a vyjádřením jejich souhlasu, se od roku 2005 stává Soutok součástí Natury, přičemž tento bezprecedentní akt lze považovat za jeden z nosných argumentů pro záměry vyhlášení území za zvláště chráněné lokality. V listopadu minulého roku je, pod nátlakem různých ochranářských iniciativ, uzavřena rámcová dohoda mezi Lesy ČR a Agenturou ochrany přírody, o obnově dubových porostů prosvětlováním na ploše 780 ha lužních lesů.

Jedním z posledních požadavků je ukončení plošné mechanické přípravy půdy formou frézování pasek. Na webových stránkách SILVARIUM.CZ, ze dne 2. března 2021, v diskuzi k mému příspěvku v Ekolistu „Proč je Biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku?“ se rozepisuje anonymní čtenář, schovávající se pod mailovou adresu, o svém subjektivním pohledu na frézování pasek. V závěru článku „Celoplošná příprava v lesích a její důsledky pro biodiverzitu“ autorů Lukáš Čížek, Jan Roleček a Jiří Danihelka, zveřejněného v časopisu Živa č.6/2007, uvádějí jeho zpracovatelé následující: „Celková fyzická destrukce lesního podrostu způsobuje šíření invazních druhů, rovněž změny nutričních poměrů v půdě nahrávají invazním a nitrofilním ruderálním druhům rostlin a ovlivňují budoucí směr sukcese vegetace. Celoplošná příprava půdy tak dlouhodobě nebo možná i trvale mění lesní vegetaci a škodí populacím ohrožených a chráněných druhů rostlin. Pro mnohé živočichy jsou paseky hlavním nebo jediným prostředím, kde mohou přežívat. Je zřejmé, jaký bude jejich osud, jestliže je připravíme i o toto poslední útočiště.“

Frézování pasek v lužních lesích je z hlediska řady dopadů na flóru a faunu určitě diskutabilní. Málo se však hovoří a píše o tom, co této novodobé technologii předcházelo. Lesy měkkého luhu s malým zastoupením dubu se začaly obnovovat na velkých pasekách, kde se prodalo veškeré dříví včetně vyklučených pařezů. Sekyrami a motykami je místní lidé klučili z hloubky až jednoho metru. Suché dobře hořely, ale protože na nich ulpívaly zbytky hlíny, musely se při dalším rozřezávání častěji brousit pily. Ostatní zbytky dříví se z pasek beze zbytku odklidily a spálily v kamnech. Na takto připravených plochách se vysévaly žaludy a v meziřádcích se polařilo. Sázely se brambory a krmná řepa. Pěstování uvedených plodin se neobešlo bez ručního okopávání a ošetřování postřiky proti škůdcům - tehdy rozmanitou škálou insekticidů včetně přípravků s vysokým obsahem DDT (velmi málo se ještě vědělo o jeho negativních účincích na lidské zdraví). Popsaný jednoduchý princip umělé obnovy lesa se udržel v lesích na Soutoku až do konce osmdesátých let dvacátého století. Umožňoval to permanentní zájem o dříví a zemědělskou půdu. Velikost pasek byla na lužních stanovištích většinou na horní hranici 5 ha, kterou tehdy zohledňoval platný lesní zákon.

S postupem elektrifikace a plynofikace se zájem o palivové dříví postupně snižoval. V minulosti tolik žádané pařezy, které se výhodně prodávaly, začaly být klučeny těžkou mechanizací a ukládány do valů, nebo tzv. pohřbívány. Přibližně od roku 2000 se při přípravě pasek před zalesněním používají štěpkovací frézy.

Kritici frézování pasek v lužních lesích, snad z neznalosti či záměrně, opomíjejí historii jejich pěstování. Nevnímají ani to, že zásadní změna přišla po eliminaci povodní, kterým již čtyřicet let, až na výjimky, úspěšně brání vodohospodářské úpravy. Lužní les zcela zbavený záplav přestává být lužním lesem a postupně se mění v jiný ekosystém. Pro mnohé rostliny a živočichy se podmínky v těchto lesích zásadně změnily.

Pokud frézování pasek způsobuje negativní změny v půdě, šíření invazních a nitrofilních ruderálních druhů rostlin včetně likvidace posledních útočišť bezobratlých, tak každoroční povodně způsobovaly tyto „katastrofy“ v nesrovnatelně větším měřítku a daleko častěji.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)

Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)


reklama

 
foto - Pražák Otakar
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (84)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

19.3.2021 07:42

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Josef Střítecký

19.3.2021 14:41 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, divím se, jak v sobě stále rozdmýcháváte nějakou nenávist. Ten článek skutečně vystihuje to, že když se lidem žilo těžko a neměli práci, chodili do lesa klučit pařezy. Dnes jsou zaměstnáni v produktivním zemědělství, průmyslu a ve službách, a topí plynem, a když mají volno, tak si vyjedou zalyžovat. Na bonitních stanovištích je po obnově lesa velmi obtížné bojovat s konkurencí buřeně. Když ji necháte odrůst, utlačí sazenice, a do obnovy lesa vložené úsilí jde vniveč. Pokud není na práci v lese dost lidí, musí se najít způsob, jak je nahradit vyšší produktivitou práce, a tento efekt zajistí mechanizace, - tedy stroje. Opravdu netuším proč píšete o šmejdech a komunistech, a nestačím se divit, jak v sobě živíte nesnášenlivost. Domnívám se, že jste nemocný, nebo úchylně zaměřený, tak jako střelec Brejvik, u kterého podobná zášť vyústila k vraždění dětí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.3.2021 06:54 Reaguje na Josef Střítecký
Ano ukázal jste typickou metodu jako to dělají všichni dobře vycvičení STBáci... hlavně udělejte ze všech šmejdů nevinné a ze všech, kterým šmejdi vadí masové vrahy.... jste jen další komouš co se snaží otočit pravdu naruby....

Ale jak jsem psal... my mladší se dočkáme toho, že vy zločinci zdegenerovaní totalitou vymřete. A nebude to rukou psychopata, kterého se snažíte udělat i ze mě.... nene... bude to přirozená obměna generací...

To svinstvo, kterého jste očividně i vy fandou, vymře spolu s vámi....

Tik, tak, tik, tak..... :)

Odpovědět
Sl

Slovan

19.3.2021 10:49
Tohle snad pan autor ani nemůže myslet vážně.
Že se ochrana přírody začala zajímat o Soutok až od roku 1990? To do té doby ta oblast ochranáře nezajímala? Asi těžko, když měla být krajina Soutoku zařazena již do vznikající CHKO Pálava. Dost mě také zaujal útok na to, že byla na Soutoku vyhlášena Natura 2000. Nechápu proč. V soustavě Natura 2000 je spousta jiných oblastí, nejenom oblast Soutoku, která jsou cenná mj. díky citlivému hospodaření, které se tam praktikovalo a většinou dosud praktikuje. Soustava Natura 2000 nijak lesníkům nezakazuje hospodaření - pokud by se každé chráněné území mělo vyhlásit jen se souhlasem všech dotčených skupin, nevyhlásí se a neochrání skoro nic. Soutok měl a stále ještě má na to být v soustavě Natura 2000 - proto tam je a je to tak dobře. Šetrný způsob hospodaření je důležitým nástrojem ochrany mnoha území, která jsou v soustavě. Problém ale asi je, že současný způsob hospodaření LČR má na Soutoku jasně zhoršující vliv na chráněné druhy, samotné přírodní stanoviště a s citlivým hospodařením, které by dokázalo Soutok zachovat jako cennou lokalitu, to nemá nic společného. To je proti principu Natury 2000 a to je důvod, proč ochrana přírody žádá LČR, aby na tomto, ne zrovna obrovském území, změnily hospodaření. Vskutku hrozný požadavek!
Je také zajímavé, že poslední smlouva mezi AOPK a LČR je podle Vás, pane Pražáku, jen díky nátlaku ochranářských organizací. Ano i já jsem tak napůl přesvědčen, že tato dohoda vznikla hlavně proto, že ochrana přírody v roce 2019 neschválila lesní hospodářský plán na dalších deset let. Lesní závod Židlochovice tak v roce 2020 hospodařil bez plánu, což se ukázalo jako velmi komplikované. LČR k těm ústupkům byly napůl donuceny právě tímto. Otázka tedy jen, proč jim to ochrana přírody neschválila? No protože už zde jedna dohoda byla - vznikla v roce 2010 a LČR ji nedodržely prakticky v ničem! Jak napsal pan Čížek: "Dohoda s ochranáři buď není brána úplně vážně, nebo v Lesích ČR (a na Ministerstvu zemědělství) soupeří dvě skupiny. Jedna ochotná k ústupkům a spolupráci, druhá naopak ze všech sil bránící současný stav."

K tomu frézování. Čemu pařez vadí pokud chci sázet nový les? Odpověď: ničemu. Je to jen další klasická výmluva typu "to nejde". Ten negativní vliv takovéhoto hospodaření je jasně prokázaný a srovnávat to s přirozenou povodní je skoro až zoufalé. Záplavy mají na hmyzí populace většinou pouze po určitý čas omezující, ale nikoli zničující vliv, což se o frézování říci nedá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 11:04 Reaguje na Slovan
Smrkový pařez nevadí ničemu, dubový zmlazuje (porost zv. pařezina). Lesnicky nekvalitní surovina.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.3.2021 19:00 Reaguje na Karel Zvářal
Ale jděte, celé to je bouře ve sklenici vody, výmladnost u stromů v mýtním věku (80-100 let) bude dost omezená, to se s pařezinou obmýcenou co 20 let nedá srovnávat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 19:42 Reaguje na Jakub Graňák
Také si myslím, že je to bouře ve sklenici, ani té vody tam netřeba. Kolem té paseky je vzrostlý les, ale o tom se bavit asi není vhod, neb tam bují normální život.

To daleko větší průšvih vidím v dnešní zchemizované agrární krajině. O ní jsem se dozvěděl (ústy informované moderátorky), že není ani lepší, ani horší (než ta starodávná), je zkrátka JINÁ...

A právě u lesů to vidím tímto prizmatem - není ani lepší, ani horší... tolika dravců (IKON!-) tam nikdy dříve nebylo více - takže za mou maličkost - naprostá spokojenost:-)

A jak bylo řečeno jinými jinde: sežeňte pracovní sílu, která to bude provádět postaru, a nemáme se o čem bavit. Dějí se v dnešní krajině daleko větší prasárny, než nějaké frézování pařezů. Ten pojem je vcelku novodobý, ve starších porostech pařezy jsou i s roháči. A jinak jsem se k problematice vyjádřil dříve: bezzásahově bych nechal 5-7% porostů (rozptýleně), to by pro reprodukci hmyzu mělo zcela postačovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 09:14 Reaguje na Karel Zvářal
U roháčů je to opačně - nikdy dříve nebylo méně.
Dovolím si citovat ze třetího dílu červené knihy ohrožených a vzácných druhů ČSFR, z roku 1992:
"Příčiny ohrožení: Kácení starých doubrav a smíšených lesů s odstraňování trouchnivějících kmenů a pařezů... Ochrana: Lokality výskytu zabezpečit v rámci chráněných území, v nichž je možno zachovat podmínky pro jeho reprodukci. Druh je zákonem chráněn na území celé republiky." Je tam i hezká mapka, znázorňující výskyty před rokem 1960 a po roce 1960, která se doslova hemží křížky, zato puntíků s doloženým výskytem je poskromnu (nepochybně se za následujících třicet let stav nezlepšil).
Je poněkud absurdní, že mě, když chytnu roháče a dám do smrtičky, tak hrozí kriminál a mastná pokuta, zatímco u státního podniku se přimhouří oko u likvidace jejich stanovišť. Řekl bych, že je spíš čas hnát dotyčný lesní podnik k soudu, kde si může zkusit obhájit decimování patrně poslední naší populace zákonem chráněného druhu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 09:15 Reaguje na Jakub Graňák
opr: ...patrně poslední životaschopné, neizolované poulace...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.3.2021 10:55 Reaguje na Jakub Graňák
K té úvodní pasáži: na protější kopci s jižně exponovanou dubinou se nezměnilo VŮBEC NIC, přesto jsem již roháče spoustu let neviděl, a to do zástavby pravidelně za teplých jarních podvečerů zaletovali (cca 250m vzdálenost). Jako děcka jsme při dělání ohně nacházeli velké množství larev v pařízkách, kterými jsem přikládali-(( Ta dubina je tam stále, spousta mrtvého dřeva pařezy počínaje, Takže za mě ta příčina může být jiná, než uváděná ztráta biotopů (mrtvé dřevo). Zda to jsou chránění a přemnožení přirození predátoři (sojka, straka...) či možná i nějaký dravý hmyz, to nedokážu posoudit jako v případech některých dříve hojných ptačích druhů. A pokud je ten problém celoevropský (ostrůvkovitý výskyt), nevinil bych z toho a priori LČR. To ty vzpomínané záplavy by asi utopily všechno...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 11:27 Reaguje na Karel Zvářal
Troufám si tvrdit, že to je klasický příklad malé izolované, z dlouhodobého hlediska neudržitelné populace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.3.2021 11:44 Reaguje na Jakub Graňák
To si nemyslím. Napsal jsem to proto, že tam bylo ukryto velké množství larev, jinde jsme takto s pařízky nezacházeli. Ten počet dospělců byl v porovnání s larvami odhadem desetinový, takže ta mortalita byla vysoká už tehdy. Dospělce jsem nacházel na více místech v širším okolí. A úbytek se netýká jen roháčů, obyčejný chroust je mnohem vzácnější než v 60.-70. letech.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 12:15 Reaguje na Karel Zvářal
Roháč má pětiletý vývojový cyklus, takže počet larev je vždy vyšší, než dospělců, svým počínáním jste decimovali několik budoucích generací. Ve velkém po nich jdou i divočáci, kteří při jejich "lovu" dovedou vyvracet i pařezy s průměrem kolem půl metru. Co se týče chroustů, tak tam je to dílo DDT, furadanu a podobných dobrůtek
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

19.3.2021 11:20 Reaguje na Slovan
Ve svém příspěvku neútočím na Naturu, pouze na postup jakým se u nás vyhlašovala, viz. také Fórum ochrany přírody č.02/2O16, článek POZNATKY A KLIŠÉ, autora Mgr. Jana Duška a část citovaného textu: „Na konečném vymezení Natury 2000 jsou na národní úrovni znatelné také politické vlivy.”
Odpovědět
Sl

Slovan

19.3.2021 13:44 Reaguje na Otakar Pražák
Tak sem si článek přečetl (děkuji za návrh). Sice se to netýká přímo Soutoku, ale přesto se jedná o zajímavý článek (kritika je důležitá součást budoucího zlepšení). Nicméně politické (nejenom) vlivy jsou naprosto všude a pokud fungují na jedné straně, těžko uvěřit, že by na druhé tomu bylo jinak. Svůj vliv má jistě i Biosférická rezervace Dolní Morava (ostatně stačí se podívat na minulost pana ředitele Ing. Vybírala), která lobuje za druhou stranu podobně jako jiní. Proto přeci stále není Soutok v CHKO!
Zajímalo by mě tedy, zda je podle Vás vymezení území Natura 2000 na Soutoku špatné. Budu citovat ze stejného článku Mgr. Duška: "Problémy jsou v relativních detailech, POČET ŠPATNĚ VYMEZENÝCH LOKALIT JE VELMI NÍZKÝ. Měl by se ale rozhodně více sledovat vliv managementu na stanoviště a populace druhů."

- Druhá věta se mj. týká právě Soutoku, kdy řada odborníků z různých oborů upozorňuje na to, že současný managment a hospodaření má negativní vliv jak na stanoviště jako takové, tak celkem logicky i na populace některých druhů, na což poukazuje např. pan Čížek.

"Ekologicky je neúměrné upřednostňování lesních ploch neobhajitelné."

- Opět Soutok. V roce 1938 zabíraly otevřené lesy či louky s velkým množstvím solitérních stromů necelou polovinu lesů na Soutoku. Dříve to bylo zřejmě ještě více. Dnes se tam pěstuje hustý a ještě ke všemu stejnověký les. A opět je to věc, která se kritizuje a podle mě naprosto správně.

Pro ostatní odkaz na samotný článek (je tam i zajímavý článek pana Čížka a Miklína přímo k Soutoku): http://www.forumochranyprirody.cz/sites/default/files/fop_duben_fin.pdf
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

19.3.2021 14:17 Reaguje na Slovan
Začnu od konce Vašeho komentáře. Od roku 1938 nás dělí více jak 80 let. Z celé řady důvodů se krajina nejenom na Soutoku, nýbrž třeba i na Pálavě změnila, a to převážně k horšímu. Za hlavní důvody lze považovat vodohospodářské úpravy, absence pastvy atd. Znovu opakuji, že nemám důvod znevažovat význam Natury. Nelíbí se mě jenom to, že nebyla řádně projednána s vlastníky a uživateli pozemků. K jejímu vymezení si Vám dovoluji položit pouze jednu otázku, proč bylo do EVL Soutok - Podluží zahrnuto několik stovek hektarů intenzivně obdělávané zemědělské půdy? Děkuji za odpověď.
Odpovědět
Sl

Slovan

19.3.2021 16:49 Reaguje na Otakar Pražák
Beru, že je tam více negativních faktorů, mj. i ty, které zmiňujete Vy. A i když chápu, že rok 1938 je doba už dlouho minulá, tak: podíl otevřeného lesu byl 41% celkové plochy. Data z roku 2009 ukazují pokles na pouhých 5,7% a kdo ví, zda se ten podíl ještě nesnížil. Podíl stromů 100 a více let byl v roce 1938 44,7%, v roce 2009 26,4%. Nevěřím tomu, že by náprava nebyla možná. Je jedno kdo za ten pokles může, ale tohle jsou z hlediska biodiverzity asi nejhodnotnější ekosystémy na Soutoku a je třeba, aby se jejich podíl opět začal zvyšovat a ne naopak. Nerozumím tomu, proč se jedná o takový problém. Stávající hospodaření pro tu oblast není dobré a je třeba změna, jinak se situace určitě nezlepší.

Jakou zemědělskou půdu máte namysli? Louky?
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

19.3.2021 17:20 Reaguje na Slovan
Ne louky pane, nýbrž velké půdní bloky, zdůrazňuji, intenzivně obdělávané orné půdy pod Břeclaví, Lanžhotem, Kosticemi a Tvrdonicemi. Stačí se podívat do mapového vymezení hranice EVL Soutok - Podluží. Protože je tam kvalitní půda v nejvyšší bonitě a po celý rok držící vláhu, zemědělci tam dosahují maximálních výnosů. Proto se ptám znovu - proč jsou tyto pozemky součástí NATURY?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.3.2021 17:42 Reaguje na Otakar Pražák
"Obdivuji" Vaši schopnost odbočovat v diskusi k bezvýznamným podružnostem.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

19.3.2021 17:47 Reaguje na Jakub Graňák
Promiňte, ale pouze jsem odpověděl na zcela jasně formulovanou otázku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.3.2021 18:46 Reaguje na Otakar Pražák
Myslím celé vlákno, nejen poslední příspěvek
Odpovědět
Sl

Slovan

19.3.2021 21:55 Reaguje na Otakar Pražák
To nevím, to se musíte asi zeptat autorů, kteří EVL navrhovali. Pokud se však nepletu, tak na území, které je v Natuře se může hospodařit nadále a pokud došlo k finanční ztrátě z důvodu ochrany přírody, pak mohou majitelé žádat o finanční kompenzace. Můžete také Vy, nebo majitelé dané půdy, podat podnět na chybné vymezení hranice této EVL.
Tohle považuji, podobně jako pan Graňák, za ne zrovna prvořadý problém Soutoku. Ten je úplně jinde. Jedná se hlavně o lesní hospodářství, které by se dalo s trochou vůle změnit během chvíle.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2021 11:03 Reaguje na Slovan
Nejsou náhodou třeba ty kompenzace "trnem v oku " ochranářů. Něco na toto téma jsem četl. No a změna lesního hospodářství? Řekl bych, že v první řadě jde o zachování dubu. Bude dub, budou i organismy na něj vázané. Tedy i ty organismy které a to i přesto, že jsou vzácné (chráněné) tomu dubu škodí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 12:22 Reaguje na Jarek Schindler
Bude osluněný dub v senescentním věku, bude organismus. Dub v senescetním věku nebude, protože skončí v 80 letech věku na pile.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.3.2021 15:21 Reaguje na Jakub Graňák
Přesně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2021 18:03 Reaguje na Slovan
Já zapomněl, že vykládat někomu něco o dubu, pokud je přesvědčen, že ten v osmdesáti letech končí na pile, je zbytečné. V osmdesáti letech končí tak akorát výchovné zásahy. No a stárnoucí duby a jejich porosty. Na Soutoku je zastoupení takových stárnoucích porostů nad 160 let pokud vím ještě pořád kolem 3 %. Takže to vaše "končí........" pane Graňák, považuji zase jenom za takový ekonesmysl. No a že by se k tomu nepřidal pan Slovan?
Takže pánové, nejdříve si zjistěte mýtní věk tamních dubových porostů a potom teprve něco mluvte.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 18:34 Reaguje na Jarek Schindler
Plus mínus 40 let nehraje roli, na obsahu sdělení to nic nemění. V hospodářském lese se žádný strom senescence nedožije.
Apropos ty osmdesátileté stromy nekončí na pile? Oni je tam někde poštěpkují, nebo co se s nimi stane?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2021 19:33 Reaguje na Jakub Graňák
Dost ubohý pokus. Tak ještě jednou. Napsal jste: " Dub v senescetním věku nebude, protože skončí v 80 letech věku na pile".
Já tvrdím, že mýtní věk tam bude, odhaduji, někde kolem 130 až 140 let s dobou obmýtí 30 let. O zastoupení porostů starších jsem psal. Ještě dodám , že se ponechává 10 výstavků na hektar.
No podle vás stromy nezestárnou protože končí v 80 letech na pile. To je jediný obsah vašeho klamného sdělení.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.3.2021 22:25 Reaguje na Jarek Schindler
Tak ještě jednou, vskutku. Pan Graňák se baví o tom, že se ty duby v hospodářském lese nedožijí senescence. Což je pravdou, jelikož dub je dlouhověký strom, kde tento proces může začít dost pozdě. Tomu stromu může být klidně 300-400 let a stejně může být stále ve fázi plné dospělosti a bez jakýchkoli známek senescence (nebo-li stárnutí). Senescentní strom můžeme definovat jako strom jehož koruna se začíná postupně redukovat (mají již snížený podíl listové plochy), je shromažďováno mrtvé dřevo a zároveň dochází ještě k novým přírůstkům. Právě v této fázi dochází k velké aktivitě saproxylických živočichů, tedy těch, které jsou závislé na mj. odumřelém dřevě.

Nějakých 140 let je zrovna pro dub prd. Jak napsal správně pan Graňák: "Bude osluněný dub v senescentním věku, bude organismus." - dodám jenom, že nebude-li takovýto dub, nebude ani ten organismus. A vo tom to je, že.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.3.2021 08:11 Reaguje na Slovan
To je typický pan Schindler, pro jednu nepřesnost bude zcela ignorovat obsah sdělení a dělat z diskutéra absolventa zvláštní školy.
Pokud by jste měl někdy cestu do Slezska, vřele doporučuji návštěvu zámeckého parku v Linhartovech. Máme zde pár unikátních dubů nejen v senescentním věku, nejstarší, dnes už senescentní jedinec má v obvodu téměř devět metrů a stáří téměř tisíc let
Odpovědět
Sl

Slovan

21.3.2021 19:39 Reaguje na Jakub Graňák
Z toho si nic nedělejte. Tak to zde hold občas chodí.
Jinak děkuji za tip. Sice mám Slezsko celkem z ruky, nicméně do Jeseníků mám v plánu vyrazit buď ještě letos nebo za rok, tak bych se mohl kouknout i na tento zámek, jeho zahradu a hlavně ony duby :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.3.2021 13:38 Reaguje na Slovan
Duby v hospodářském lese nedožijí senescence. Vy snad máte nějakou tabulku která určuje kdy k tomu stárnutí ( tedy té vaší senestenci) dochází a od kdy můžeme tedy mluvit o stárnoucím stromu podle věku? Ono to snad ani určit nejde a záleží na podmínkách. Že dub ve stáří těch 120 až 140 let má běžně průměr nad metr se asi dohadovat nebudeme. Co je zajímavé jestli se nemýlím, že na tom Soutoku jsou i ty nejstarší duby rostoucí mimo les staré většinou nějakých max. 350 až 400 let. Kde tam tedy logicky máte ty starší duby? Ve věku 500 700 let a starší tam toho asi moc není. Čím to asi bude když u vás v parku je
tisíciletý?
No a nereaguji na jednu "nepřesnost" ale na snahu tou nepřesností dehonestovat vlastně celý systém péče.
Odpovědět
JD

J D

20.3.2021 00:40 Reaguje na Slovan
Přečetl jsme si také článek pan Duška, když už se na něj odkazuje. Myslím, že není napsaný úplně nejlíp a člověk, který na té debatě nebyl, což platí i o mně, se v něm může ztratit. Nešťastný mezititulek „Na konečném vymezení Natury 2000 jsou na národní úrovni znatelné také politické vlivy.“ se tu dokonce stal východiskem argumentace, že naturová území jsou vymezena špatně. Jistě, některá možná ano, většinou však ne. Hlavně je důležité si promyslet, co se těmi politickými vlivy (nebo spíš kritérii) myslí. Každopádně je škoda, že autor svou tézi nerozvedl. Pak by asi nebylo tak jednoduché jeho tvrzení interpretovat tak, jak se to komu zrovna hodí. V tom ostatně pan Pražák vyniká.

Na vymezování EVL jsem se nijak nepodílel (na mapování ano), ale u počátečních debat jsem byl a z povzdáli jsme sledoval i další dění. Jistě, při vymezování používala politická kritéria. Pokud například bylo možné chránit příslušný přírodní biotop v požadovaném buď rozsahu v souvislých celcích a státní půdě, anebo na rozdrobeném soukromém pozemkovém majetku, bylo politicky, administrativně i z dalších důvodů vhodnější vymezit EVL na státní půdě. V případě lesních biotopů se proto přednostně vybíraly pozemky, které spravují statní lesy. Rozhodovalo se tedy zčásti politicky. Zda je takové politické rozhodování nelegitimní a automaticky vede k chybným výsledkům, na to nechť si odpoví každý čtenář sám.

Není mně úplně jasné, proč citujete mezititulek "Ekologicky je neúměrné upřednostňování lesních ploch neobhajitelné." To se netýká soustavy Natura 2000 ani území nad soutokem Moravy a Dyje. Tvrzení se týká územních systémů ekologické stability. (Autor si opravdu s textem měl dát o něco víc práce…) Donedávna totiž mezi „úsesáři“ (a nejen mezi nimi) převládal nebo možná ještě převládá názor, že trávník je vždycky lepší než pole, křoví je vždycky lepší než trávník a stromy a les jsou vždycky lepší nežli křoví, prostě ekologická dokonalost sama. To vedlo k absurditám, že projektant ÚSES tu a tam nechal zamokřený kus pole, ostřicoviště nebo relativně slušnou louku osázet stromy nebo aspoň křovím, jindy při návrhu ÚSES ignoroval hodnotné suché trávníky nebo mezi dvěma kusy „stepní“ rezervace navrhl jako biokoridor větrolam. Z hlediska ochrany biodiverzity je to samozřejmě kontraproduktivní a je to stejná pitomost, jako když nejmenovaný někdo nechal (ve spolupráci s nejmenovaným lesním závodem) osázet zbytky slaniska v Novém Přerově jasany (viz https://mapy.cz/letecka-2006?x=16.4920302&y=48.8119592&z=18&source=muni&id=5585; 48°48'41.3"N, 16°29'26.5"E). Ze začátku to vypadalo nadějně, tj. že přežije kriticky ohrožený jitrocel přímořský, nakonec bohužel vyhrály jasany. Dneska AOPK opečovává posledních pár jitrocelů na 48°48'36.7"N, 16°29'42.9"E.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.3.2021 14:48 Reaguje na J D
K prvnímu odstavci asi nemám co dodat, souhlasím. Proto jsem ostatně citoval jinou část daného příspěvku, kde autor sám píše, že počet špatně vymezených území Natury 2000 je minimum.

K druhému: to je právě to. Já jsem jen amatér zajímající se o téma a problematiku ochrany přírody (a nestydím se za to), proto jsem rád, když se do debaty zapojí i lidé, kteří se na tom ideálně nějakým způsobem podíleli. Já se nikdy žádného vymezování ani mapování EVL neúčastnil - a myslím, že ani nikdy nebudu :) Tudíž Vám děkuji (opět) za zajímavé informace v celém příspěvku.

K třetímu: jelikož sem si celý článek skutečně také přečetl, tak vím, že to bylo k jinému tématu. Důvod, proč jsem to zmínil je, že na Soutoku lesníci v posledních desítkách let upřednostňují husté lesy před těmi otevřenými, které bohužel mizí (spolu se starými stromy). Historická data to bohužel potvrzují. Pokud se nepletu, na tyto biotopy jsou vázány různé světlomilné druhy, druhy potřebující ke svému životu nebo vývoji velmi staré stromy, případně trouchnivějící dřevo. I díky tomu byla na Soutoku (a dodnes díky bohu ještě je) vysoká biodiverzita. Tyto druhy ale začali, celkem logicky, mizet. Je pravda, že i otevřený les je les, tak to možná opravdu z mé strany nebylo ideální. Ale snad jsem Vám dokázal vysvětlit své myšlenkové pochody :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2021 10:14 Reaguje na Slovan
Tak jeden příklad co zajímalo slavné ochranáře po roce 1990 pane Slovane.
"Podmět ke zrušení obory Soutok z 22.9.1992.
V roce 1971 byla OMV Břeclav vyhlášena obora Soutok na ploše 3600 ha. V roce 1990 byly na podnět Lesprojektu, na základě škod působených chovanou zvěří na produkci dřeva, lesní porosty zahrnuté do obory převedeny z kategorie lesů zvláštního určení do kategorie lesů hospodářských.
Vzhledem k tomu, že uplynuly dva roky určené ke snížení stavu spárkaté zvěře v oboře, je na čase oboru Soutok zrušit de jure s tím, že bude určena doba dožití mysliveckých zařízení (plot, krmelce, posedy apod.)
V souvislosti ze škodami způsobenými zvěří v reservacích Soutok a Cahnov žádáme zrušení obory Soutok v tomto roce s dobou dožití tři roky
S pozdravem RNDr Mojimír Vlašín

Je to doslovný přepis jednoho dopisu adresovanému referátu životního prostředí na Okresním úřadě Břeclav. O tom co ochranu přírody tenkrát zajímalo mluví snad také dost výmluvně a přesně.
K tomu frézování. Pokud sázíte mechanizovaně a tamní terénní podmínky k tomu přímo vybízejí, tak vadí hodně.
No a pan Pražák nezmínil oheň jako další formu údržby tamní krajiny. No a vypalovalo se ve velkém. Dub má, na rozdíl od dalších dřevin tu výhodu, že díky silné kůře ten oheň většinou přežije.
Jinak pokud srovnáváte záplavy a tím frézováním tak zapomínáte na jednu malou skutečnost. Ta záplava je většinou celoplošná. Frézuje se pouhý zlomek plochy. Nemyslíte že právě ta plocha je k určení vlivu celkem zásadní?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 11:26 Reaguje na Jarek Schindler
Kde jste všichni došli na tu kravinu s negativním vlivem záplav? Za ty tisíce let každoročních záplav by tam žádní roháči nebyli. A těm "malým" plochám frézovaných pasek: za těch minimálně 20 let už to dělá pěkných pár tisíc hektarů
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.3.2021 11:57 Reaguje na Jakub Graňák
Před tisícem let tam byly mrtvé stromy nastojato, kde žily larvy roháče. Záplavy nebyly každoroční, a pokud, tak ne celoplošné. Jeden kolega tam našel při šplhání k hnízdům druh mravence, který byl do té doby neznámý. Žije jen na stromech, a je to pravděpodobně adaptace na časté záplavy, kde valná část zemních mravenců nepřežije.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 12:18 Reaguje na Karel Zvářal
No a dnes tam suché stromy nastojato nejsou, takže jsou v pařezech. Ty bláboly o každoročních celoplošných záplavách a jejich negativním vlivu tady vede pan Pražák
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2021 18:42 Reaguje na Jakub Graňák
Když už je řeč o mravencích tak jeden postřeh z článků na které tu byl odkaz. Sice to není o lužních lesích a Soutoku ale snad nevadí.
Vele A., Holuša J., Horák J. (2016): Ant abundance increases with clearing size. Journal of Forest Research 21 (2): 110-114 MNOŽSTVÍ MRAVENCŮ ROSTE S VELIKOSTÍ PASEKY Mravenci jsou důležitými bioindikátory, a to nejenom v lesích. V této studii se autoři soustředili na to, zda se liší druhové složení a druhová bohatost mravenců mezi velkými mýtinami (30 ha), malými mýtinami (4 ha) a zralým lesem. Průzkum byl prováděn ve smrkových porostech v Jizerských horách. Ukázalo se, že malé mýtiny a vzrostlý les se mezi sebou neliší, kdežto na velkých mýtinách se objevuje průkazně více druhů i komplexnější společenstvo mravenců. Na velkých mýtinách bylo nalezeno 6 druhů, kdežto na malých jeden a ve zralých porostech dva druhy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 19:18 Reaguje na Jarek Schindler
Přečtu si. Nicméně zas tak překvapivé mi to nepříjde, zkrátka větší paseka se víc blíží lučnímu společenství a tak je osídlena mimo lesních i lučními druhy, ale řekl bych, že postupným růstem porostu počet zase poklesne na "lesní" úroveň.
Něco podobného lze sledovat např i na extenzivních pastvinách na Jablunkovsku, kde na louce jsou i kupy lesních mravenců a na krajích lesa zase travní druhy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.3.2021 13:45 Reaguje na Jakub Graňák
Ale ano pane Graňák. No a řekl bych, že to platí i pro ten Soutok a paseky tam. Postupným růstem porostu se postupně mění po dobu života porostu, podmínky v něm. Souhlasím
Odpovědět
JD

J D

21.3.2021 00:53 Reaguje na Jarek Schindler
Vůbec nevím, proč na ten článek odkazujete. Pro mě jako přírodovědce z toho plyne, že na velké paseky se dostanou druhy otevřených stanovišť, což není není nijak překvapivé zjištění. V praxi to znamená, že Vás můžou poštípat "rezatý mravenci" nejen na louce, ale i na velikanánské pasece.

Stejně tak se na pasece objeví i luční a plevelné druhy rostlin. A s rostoucí velikostí paseky roste i počet takových druhů. Pokud jde o fytodiverzitu (v entomologii se nevyznám!), vyhnul bych se mechanické interpretaci, že je s ohledem na "zvýšení biodiverzity" žádoucí zvětšit velikost paseky. Jsem si jist, že v botanické a ekologické komunitě bych se takou interpretací výsledků jen zesměšnil. Podle mne se mají, pokud je to vůbec potřeba, luční organismy chránit na loukách, lesní v lese a plevelné na poli, ale uznávám, že ve výzkumných institucích existuje "publikační tlak", takže relativně triviální závěry je potřeba atraktivně zabalit a prodat.

Summa summarum: chtělo by se to naučit takové práce číst a hlavně interpretovat jinak než mechanicky. K tomu je obyvkle potřeba aspoň minimální formální školení...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 06:54 Reaguje na J D
Pane JD, to já se rád zesměšním, neb ukažte mi v dnešní intenzivní zchemizované agrocenóze louku!-) Strnada, ťuhýka nebo pěnici uvidíte spíše "v lese", tj. na mýtinách či v iniciálních stádiích lesa. Mj. také proto jsem pro pestrou mozaiku biotopů, kterou systematicky pěstovaný les vytváří. I Šumava se stala pro tetřeva atraktivnější po Kirillu, když byla odkryta zem (mravenci, byliny) a souvislá kultura prosvětlena (hustší kryt). Pro někoho je to mechanické, pro jiného prostá logika.
Odpovědět
JD

J D

21.3.2021 10:50 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud Vás to opravdu zajímá, kde nějaké louky zbyly, tak se podívejte třeba na agenturní server, kde je mapa výskytu přírodních biotopů: https://aopkcr.maps.arcgis.com/home/item.html?id=c38db59779714a78aec4c731152b0290. Obávám se ale, že ve skutečnosti Vás takové věci vůbec nezajímají a jenom píšete, píšete a píšete...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 10:57 Reaguje na J D
Vážený pane, mám tolik naježděno a nachozeno v terénu, že dívat se server se ZBYTKY dřívějších luk, jak správně píšete, skutečně nemám zapotřebí. Ano, ony jsou, ale s tím také zbytky dřívějších stavů druhů vázaných na tento biotop.
Odpovědět
JD

J D

21.3.2021 11:42 Reaguje na Karel Zvářal
Tak proč se ptáte, když Vás vlastně vůbec nezajímá odpověď???

S lidmi, kteří mají na všechno předem hotový názor, obvykle v oboru, kterému vůbec nerozumí, nemá smysl debatovat. Argumentace, že má někdo „naježděno“ nebo „nachozeno v terénu“, a proto rozumí tomu nebo onomu, je prostě skurilní. Podle té logiky by nejlepším odborníkem na evropské louky byl řidič kamionu, ve vsi pak listonoš nebo traktorista. Ano, pošťačky nebo traktoristy a možná i Vás bych se zeptal, kde nějaká tráva roste, ale obrázek o tom, jestli je to louka, anebo pole na trávu, bych si s dovolením už udělal sám. Mám k tomu formální školení i dostatečnou praxi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 12:11 Reaguje na J D
Proč se čílíte??? Já se na nic neptal, jen jsem reagoval na Váš komentář. A ty Vaše další bláboly nemíním komentovat: jste agent, kdo je víc?-))
Odpovědět
JD

J D

21.3.2021 13:02 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, další selský rozum v krystalické podobě. Už kdysi dávno se Vám kolega Reif z Karlovy univerzity pokoušel trpělivě něco málo vysvětlit (Komentář k článku K. Zvářala: „Potravní ekologie dvou trojic sousedních párů puštíka obecného (Strix aluco) v průběhu šesti let“; https://www.vcm.cz/documents/781/reif1_panurus_16_2007.pdf), ale bohužel se to nepovedlo. Marnost nad marnost, vše je marnost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 13:10 Reaguje na J D
Pan Reif má právo na svůj názor, stejně jako já na ne/dělání jednoduchých věcí složitými. Matematiku mám rád, ale pokud srovnávám "hrušky s jabkama", tj. každý rok je jiný, každý pták je jiný... Nastávající sezónu mi nikdo z těch mistrů - na základě výchozích dat - NESPOČÍTÁ - a to je to, o co mi šlo.

Ohromovat nesrozumitelnými postupy lze jen do chvíle, než se zeptám, k čemu je to dobré.
Odpovědět
JD

J D

21.3.2021 13:28 Reaguje na Karel Zvářal
Nespočítá, stejně jako meteorolog nepředpoví počasí na příští rok. Nechápu, že to pro někoho může být nepochopitelné. Se statistikou to nesouvisí.

Bezesporu máte právo na svůj názor a samozřejmě ho můžete svobodně vyjadřovat. Jenom se musíte smířit s tím, že některé Vaše názory jsou relevantnější než jiné a že některé jsou zcela irelevantní. Schluss!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 13:30 Reaguje na J D
A to já raději statistiku, než nepřesné vyjádření nepřesných čísel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 11:11 Reaguje na J D
https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/

Byl jsem mezi tím půl procentem-( občánků, kteří se pod ni podepsali.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.3.2021 14:08 Reaguje na J D
No v první řadě proto, že se mi líbí. V době kdy paseka se stává pomalu sprostým slovem a slyším jen jak pasečný způsob likviduje biodiverzitu je to o něčem jiném.
Co tak tvrzení, že paseka a její případné mulčování je ihned příčinou invaze pro les nepůvodních rostlin ? To asi v té botanické a ekologické skupině naopak frčí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 12:20 Reaguje na Jarek Schindler
Vypalování nemá ani tak marginální vliv jako záplavy, nebo myslíte, že oheň pronikne hlouběji jak pár centimetrů pod zem?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2021 18:38 Reaguje na Jakub Graňák
Ono snad ani nejde o to kam ten oheň pronikne. Jde spíš o to jak a co zahřeje. No a třeba to, že díky kůře přežije dub ještě neznamená, že nezahřeje prostor pod kůrou (lýko, dřevo) na teplotu která sice nezahubí dub ale zahubí organismy pod tou kůrou. Stejné je to i se zemí. Nepronikne pod kameny ale zahřeje je. Jakou teplotu potom snesou různé organismy? Jinak v době toho baroka byla lesnatost proti dnešku minimální. Kolik dříví k zetlení v těch lesích tenkrát zůstávalo?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 18:53 Reaguje na Jarek Schindler
"Kolik dříví k zetlení v těch lesích tenkrát zůstávalo?" - těžko říct, já tehdy nežil, Vy jo?
O jakých organismech to vlastně mluvíte? Samice roháče klade vajíčka až metr hluboko, larvy tesaříka obrovského se pohybují při žíru ve starém dřevě, larvy krasců ve větvích, lesák rumělkový je dravec, který pod kůrou loví kůrovce..., takže toho by jste si měli spíš hýčkat, napadají mě tudíž jen kůrovci, ti nechybí řekl bych nikomu. Pokud vím tak to vypalování se ani v minulosti neprovádělo vprostřed léta, kdy je svrchní vrstva půdy plná bezobratlých, ale někdy v zimě, či napodzim, tudíž i v tomto případě jsou škody marginálnější, než když na jaře, potom co rozmrzne a proschne zem a bezobratlí začnou vylézat, všecko rozšmelcuje napadrť fréza.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.3.2021 14:24 Reaguje na Jakub Graňák
No já také ne. Z toho co vím se ale alespoň dle poslední inventarizace zvýšilo množství v lese ponechaného dříví z 16 na skoro 20 m3 na hektar. Zdá se vám to málo? Jinak se bavíme o době kdy byla u nás ani ne poloviční lesnatost. Začal být absolutní nedostatek dřeva které bylo tenkrát hlavním topivem. Atd. No a hlavně se bavíme o uměle vytvářené "barokní" krajině kdy parky prostupovali do otevřené krajiny.
Jinak souhlasím, "samice roháče klade vajíčka až metr hluboko, larvy tesaříka obrovského se pohybují ... atd....." napsal jste to krásně. Jen je tedy zase otázkou, jak to drcení a frézování tyto druhy poškozuje. Ono se ten metr opravdu nefrézuje .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.3.2021 19:58 Reaguje na Jarek Schindler
Jj, to by asi některým jeblo, kdyby tehdy viděli dobývání pařezů na palivové dřevo a jak byly rozbíjeny kaláčem (pantokem). Dnes po výchovných zásazích v lese zůstávají.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.3.2021 08:41 Reaguje na Karel Zvářal
Zjevně ruční klučení pařezů bylo pro roháče daleko lepší, když přihlédneme k faktu, že se v těch dobách vyskytoval do určité nadmořské výšky prakticky na celém území republiky, zatímco dnes je izolován na několika málo místech. Za jejich úbytkem určitě nestojí chemizace agrocenózy nýbrž intenzifikace, monokulturizace a stejnověkizace lesního hospodářství.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 09:19 Reaguje na Jakub Graňák
Tak se mi, bohužel, vybavil jeden film s L. Sobotou... Vy jste nečetl, co jsem psal včera v 10,55? Neuvádíte nic, než obehrané fráze, stejně jako pan Karel Valášek, který mi není schopen odpovědět, kam zmizeli modivláčci, když státní ochrana tak bdí nad kvalitou biotopů...

Já to třeba u toho roháče vidím jako biologickou ochranu (když ta chemická se koná jen na polích-).

http://jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=820
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.3.2021 11:39 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím co čekáte, já na té vaší lokalitě nebyl, tak si netroufám vyvozovat závěry na dálku. Jen se zeptám, kolik ta lokalita má hektarů? Kolik je u vás divočáků, kun, koček...? Tolik co kdysi? Asi ne, že ano?

Pokud mluvíte o biologické ochraně, jedno řešení se přímo nabízí - roháči jsou predováni ptáky, divočáky, kunami, kočkami... tak je můžem vystřílet, klesající výměra a zánik vhodných stanovišť v klesající četnosti jistě hrají pouze podružnou roli
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 12:05 Reaguje na Jakub Graňák
Ten protější ("dětský"-) svah je asi 4 ha téměř čistá dubina, ale i jinak je u nás dub hojný (10%+), podobných míst je k vidění spousta. Kuna, kočka asi moc né, to od jezevce (možná i od lišky?) nacházím spoustu podhrabků pod pařezy. Některé jsou jak stůl, hodně přes metrák, takže potravy i bezpečných úkrytů mají roháči dostatek. Problém spíše vidím po jejich vylezení do korun, tj. zejména sojky... těch je i ve městě hafo, každou chvíli je kosi a drozdi s humbukem nahání. S tou měkkou bambulí moudivláčka si poradí hravě, možná i strakapoud...
Odpovědět
JD

J D

20.3.2021 23:13 Reaguje na Jarek Schindler
Jak vidím, "aktivista Vlašín" je ztělesnění nepřítele. Němci mají krásný obrat, Sinnbild des Feindes.

Bohužel jsem u toho tehdy byl, i když ne od začátku. Jelikož rychle zapomínám, napsal jsem na toto téma za čestvé paměti tři dostavce do jedné botanické monografie území na soutoku Moravy a Dyje. Jsem rád, že jsem to před 20 lety dal na papír, protože jinak by se na to rádo zapomnělo. Navíc teď můžu psát metodou copy-paste (omlouvám se, je to dlouhé). Takže:

"[...] Velmi nepříznivý účinek na lesnické hospodaření, zejména na přirozenou dynamiku lesních porostů, mělo zřízení obory s jelení a daňčí zvěří. Některé údaje o mysliveckém využívání oblasti v 19. století uvádí A. Mikula (in Lošťák 1983: 33), další údaje týkající se novější doby pak B. Lošťák (tamtéž), bývalý ředitel Lesního závodu Břeclav, i když s jeho hodnocením vlivu oborního chovu zvěře na lužní společenstva se autor nemůže ztotožnit. Oplocení dnešní obory Soutok bylo postaveno protiprávně na základě poža-davku lesního provozu jako „uvědomělá kompenzace“ (sic!) škod vzniklých vrtnými pracemi při průzkumu ropných ložisek koncem šedesátých let (Lošťák 1983, Čermák et Macků 1990). V roce 1971 byl přesto plot kolaudován a obora byla uznána tehdejším Okresním národním výborem Břeclav. Stala se vyhrazenou honitbou Ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České republiky. Stavy zvěře kulminovaly koncem osmdesátých let. Přesná čísla asi neexistují, ale rámcovou představu o množství chovaných herbivorních sudokopytníků dávají dílčí údaje o počtu od-střelených kusů, které má k dispozici Správa CHKO Pálava. Z nich vyplývá, že v letech 1989–1991 činil podle ústních informací B. Balgy, tehdy vedoucího Lesní správy Lanžhot, odstřel daňků a jelenů obojího pohlaví v oboře Soutok o ploše 4480 ha 1000, 1100 a 800 kusů. Jen v roce 1990 bylo uloveno 30 divokých prasat, přičemž dalších 285 jedinců podlehlo prasečímu moru. Ještě k 31. březnu 1993, tedy po tříletém radikálním odstřelu, který se týkal všech druhů chované zvěře, obnášely podle oficiálních údajů Lesního závodu Židlochovice sčítané kmenové stavy 800 kusů jelení
a 600 kusů daňčí zvěře, v obou případech dvojnásobek plánovaných jarních kmenových stavů, jakož i 81 divoké prase! Tyto neúnosné stavy velkých býložravých a všežravých kopytníků, které se svým účinkem jistě vyrovnaly již dávno nezákonné lesní pastvě domácího zvířectva, vedly k devastaci všech lesních porostů, a jak pro území obou lesních rezervací přesvědčivě dokládá Vrška (1997, 1998), k bezmála úplné absenci přirozeného zmlazení lesních dřevin. ¨

Při obnově lesního hospodářského plánu v roce 1990 se za spolupráce tehdejšího Lesprojektu, orgánů státní správy lesního hospodářství a ochrany přírody podařilo prosadit změnu kategorizace lesů na soutoku Moravy a Dyje, které se z kategorie lesů zvláštního určení v oborách a uznaných bažantnicích dostaly do kategorie lesů hospodářských. Důvodem bylo nesplnění úkolů předepsaných lesním hospodářským plánem, zejména nezajištění obnovy lesa. Zřízení genové základny dubu letního na ploše 900 ha vedlo k prodloužení obmýtní doby vybraných porostů na 160 let, což je z hlediska ochrany přírody bezesporu pozitivní opatření. Při obnově lesního hospodářského plánu na decennium 2000–2009 prosadil však Lesní závod Židlochovice její zrušení. V roce 1992 byl navíc provozovatel obory přinucen území NPR Ranšpurk s příspěvkem ministerstva životního prostředí oplotit, což vedlo mj. k okamžitému nástupu přirozeného zmlazení většiny dřevin (Vrška 1997, 1998). Ve stejném roce (1992) se začalo také s umělým zaplavováním celé oblasti, které by mělo aspoň částečně odčinit negativní vliv regulace Dyje a Moravy na lužní ekosystém."

Každý, kdo něco málo ví o pěstování lesů a myslivosti, si dokáže představit, jak vypadá les (nebo spíš loviště komunistických funcionářů a jejich kamarádů), kde připadá jeden jelen nebo daněk na dva hektary lesa. Když jsem se do lesan na soutokem Moravy a Dyje v roce 1991 jako student posledního ročníku lesnické fakulty poprvé dostal, bylo pro mě naprosto neuvěřitelné, že se někdo takovým způsobem může chovat k lesu; je pravda, že jsem byl tehdy značně naivní. Ostatně stav v oboře Soutok byl nepřijatelný i pro pracovníky Lesprojektu, a to i zcela veřejně (článek pánů Čemráka a Macků tu nemám, ale v knihovně se určitě dá najít). Vlašínova žádost (tehdy byl myslím vedoucím střediska ČÚOP v Brně), byla především reakcí na pomalý pokles stavů zvěře a neutěšený stav tamních pralesních rezervací. A pracovníci Lesprojektu (dnes ÚHÚL), které nebudu jmenovat, nám později v soukromých rozhovorech vyčítali, že ochrana přírody v roce 1990, kdy to bylo relativně snadné, neudělala skoro nic pro to, aby se obora zrušila. Mohlo být po problému...

Takže, ctěný pane Schindlere, ochrana přírody a ÚHÚL se tehdy starali třeba o to, aby les nesežrali jeleni a daňci, aby byla zajištěna obnova lesa atd.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.3.2021 15:33 Reaguje na J D
Děkuji za obsáhlý komentář. Jedno je jisté. Všeho moc škodí. Na druhou stranu obora tam historicky byla . Pracovníci tehdejšího Lesprojektu také asi neuvažovali o nějakém středním světlém lese či pařezině. Určitě se nehovořilo o lesní pastvě domácích zvířat. Já zapomněl. Dnes ochranáři domácí zvířata umějí naprogramovat na přesně cílenou pastvu.
Absence přirozeného zmlazení? No dub se pod porostem asi přirozeně zmlazovat moc nebude a další dřeviny? Ono je tam žádoucí zmlazení habru či babyky? Zajímalo by mě jak vypadají ty oplocené rezervace. Kolik je tam toho dubu? Nebo spíš , jak taková bezzásahová oplocená rezervace vypadá?
No a vážené JD, ni i dnešní lesníci se starají aby jim to rostlo. No a ono to roste ale jinak než si to představují mnozí aktivisté a jinak než by to potřebovali například broučkaři.
No a pan aktivista. Já beru přírodu jako komplex, jiní mají třeba zvěř pouze za divoký dobytek.
A ano, i vy sám celkem jasně ukazujete na to co je pro ochranáře největším problémem. No obora zatím je a doufám že ještě chvíli vydrží.
Odpovědět
JD

J D

24.3.2021 00:37 Reaguje na Jarek Schindler
Obávám se, že největší problém by to měl pro lesníka, který chce pěstovat les, a lesnického ochranáře. Pokud není, je něco špatně. Zkuste se na tím aspoň zamyslet: copak jde skutečně pěstovat les v oboře?

No nic, Ale to bude asi tím, to je pohled člověka, který si před mnoha lety vybral k maturitě pěstování a ochranu lesů, nikoli těžbu.

O obou oplocených rezervacích je literatury dost, jen si ji opatřit a přečíst si ji. Pokud Vás to vůbec zajímá; podle toho, jak a co píšete, tak o tom pochybuju. Bohužel se nedá počítat s tím, že by poznatky, které autoři prezentují, zapadly do vašeho vidění světa. Takže:

Průša, E., 1985. Die böhmischen und mährischen Urwälder - ihre Struktur und Ökologie. Academia, Praha.

Vrška, T., 1997. Prales Cahnov po 21 letech. Lesnictví-Forestry 43, 155-180.

Vrška, T., 1998. Prales Ranšpurk po 21 letech (1973-1994). Lesnictví-Forestry 44, 440–473.

VRŠKA, T., ADAM, D., HORT, L., ODEHNALOVÁ, P., HORAL, D., KRÁL, K. (2006): Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v České republice. Svazek II, Lužní lesy – Cahnov-Soutok, Ranšpurk, Jiřina = Developmental dynamics of virgin forest reserves in the Czech Republic. Volume II, Floodplain forests – Cahnov-Soutok, Ranšpurk, Jiřina. – 1. vyd., Academia, Praha, 216 s.

Pokud vím, všichni autoři jsou vzděláním lesáci. Pan Vrška myslím už druhý rok řídí ŠLP Křtiny, takže argument o "broučkařích" je v tomto případě irelevantní. Ten plot by tam vlastně být neměl, ale je to bohužel menší zlo než ta zvěř kolem. Máte to úplně jednoduché: buď máte jelenín a dančín, a nezmlazuje se lautr nic, tedy ani jasan, anebo tam nemůže vůbec žádná zvěř, a to je taky špatně, ale ta první varianta je mnohem horší.

Argument u tom, že tam kdysi obora byla, nemá smysl. To si myslíte, že tam v 19. století bylo tolik zvěře jako dneska? K čemu by to Lichtenštejnům bylo? Bylo jí tam řádově (tj. 10x) míň. Na to se v debatách rádo zapomíná. Taková obora by nevadila nikomu, ani ochraně přírody. Ostatně jako lesní hospodář, kdybych musel, tak bych si raději vybral krávu než jelena: kráva žere ze země, nevytlouká, jen so občas podrbe, a hlavně nehryže ani neloupe. A v zimě nemá v lese co dělat.

Na závěr: Fascinuje mě, že je někdo ochoten přepisovat papíry, které mu přepinkne pan Pražák, největší ochránce "na okrese" Břeclav, ale o věci nic neví. Přesto diskutuje, diskutuje a diskutuje...

Post scriptum: I mě řídí a platí Fidel Castro, Joshka Fischer a Angela Davis.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2021 09:01 Reaguje na J D
Jak málo stačí ekologistům k zatmění před očima, pojem obora je pro ně červený hadr:-) To vypadá, jako by už v těch místech nemělo nikdy nic vyrůst. Stačí kouknout do leteckých a vidím, že se tam normálně lesnicky hospodaří. Prostě kdo chce, hool si vždycky najde... Zkrátka jedem jako s jedem.
Odpovědět
JD

J D

24.3.2021 10:02 Reaguje na Karel Zvářal
Aha, odborník na hodnocení vegetace pomocí "remote sensing". To je samozřejmě neprůstřelný argument...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2021 10:38 Reaguje na J D
V té málo navštěvované oblasti žijí dravci všeho druhu (kromě vlka), kteří zajistí požadovanou diverzitu základny potravní pyramidy. Tj. např. lovem čápů, šplhavců a dudků, kteří sbírají obojživelníky a škodlivý hmyz:-)
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

19.3.2021 20:24
S dovolením by jsem se vrátil k zásadnímu meritu věci. Les soutoku je v majetku státu. Stát vyhlásil lokality soustavy N2000 - tedy státní zájem v rámci mezinárodního závazku. LČR jsou státní podnik. Očekával by jsem tedy od vedení a prsonálu LČR jediné slovo "PROVEDU". Mezi tím justy, naschvály, neochota respektovat nařízení státu - kampaně proti N2000 (státními zaměstnanci za státní). As je tu něco špatně.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.3.2021 23:36 Reaguje na Stanislav Mudra
Jestliže je les na Soutoku v majetku státu a LČR jsou státním podnikem, také nechápu, jak u tak mimořádně cenné lokality mohou LČR už tolik let okatě ignorovat doporučení ze strany profesionální ochrany přírody.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 09:41 Reaguje na Stanislav Mudra
Přesně tak.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2021 10:49 Reaguje na Stanislav Mudra
Ano, tamní les je majetkem státu. Ale slovo "provedu" se říká pouze , co vím , nadřízenému. AOPK ani další různé ochranářské organizace bohudík nadřízeny Lesům nejsou. Na kompetencích se v první řadě musí domluvit MŽP s MZ. No a potom jde o zprávu celé krajiny. Ta zahrnuje i slovo odpovědnost. Za co odpovídá například státní AOPK?
No a potom je tu ještě jedna maličká otázka. Souvisí či jaká může být souvislost mezi současnou "kampaní" pana Čížka a žalobou na vrácení majetku v oblasti Soutoku, podanou Lichtenštejny u Evropského soudu ve Štrasburku? Trochu se to, třeba co se týká intenzity, překrývá.
Odpovědět
JD

J D

20.3.2021 17:07 Reaguje na Jarek Schindler
Já bych o tom vůbec nepochyboval. "Kampaň" pan Čížka dirigují a financují jednak Lichtenštejnové, jednak Georges Soros.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 18:39 Reaguje na J D
A ještě ilumináti:-) Na místě je spíš dotaz, když už konspirujeme, zda se lesočeši nesnaží tam všechno vybouchat, než to budou muset vracet.
Tak to udělali jednomu známému: vrátili chlapíkovi, jehož děd nasadil kus lesa, čerstvě vykácenou paseku
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2021 19:04 Reaguje na Jakub Graňák
Pánové děkuji za vysvětlení. O Sorosovi a Iluminátech jsem v této souvislosti zatím neslyšel. No slyšel jsem již to co pronesl pan Graňák. Osobně si myslím, že Lesy jsou tam pod takovým drobnohledem, že by jim porušování zákona ( co se týká nějakého drancování, předčasných těžeb, přiřazování holiny k nezajištěným kulturám atd.) asi neprošlo. No a tak se musí "kriminalizovat" i to co zákon neporušuje. Nebo to tak snad není?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2021 19:20 Reaguje na Jarek Schindler
Tak jsem rád, že jsme si to vyjasnili:-)
Odpovědět
L

Lukas Cizek

22.3.2021 14:10 Reaguje na J D
Ale kdepak, mám v hlavě vysílačku, kterou řídí Fidel Castro:)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.3.2021 14:30 Reaguje na Lukas Cizek
Hmmmmm. Tak to se již nedivím ničemu. Ty hlasy ze záhrobí slýcháte často?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.3.2021 14:18
Z pohľadu vykonávateľa zásahov je to jasné, autor ponúka triezvy pohľad na problematiku aj z historickými súvislosťami. Naproti tomu mi príde p. Čížek dosť zaujatý. Kritizuje zásahy veľkými mechanizmami, ale neponúka reálne riešenie situácie. Ponechanie paseky na samovývoj podľa mna veľkú šancu jasonovi nedá. Chýba mi vyčíslenie o koľko sa predraží ak budú práce vykonávané ručne aj s napríklad následným krovinorezovaním pasek. Že na pasece medzi ponechanými pňami nenarastie třtina, ostužliny a žihľava je podľa mna naivné. Aby som nebol iba kritikom ponúkam aj riešenia. Na záchranu jasona je potrebné preriediť lesy tam kde este jason žije a vyskytuje sa tam aj živná rastlina. Tie frézované paseky by mohli byť užšie aby mohla vegetácia zo susedného lesa ľahšie osídliť plochy. Dá sa uvažovať aj o úmyselnom prenose semien človekom (namiesto mravcov) Ak vadí podrtené drevo a jeho zapravenie do pôdy - čo pochybujem že vadí, dá sa drť nechať na povrchu alebo dokonca čiastočne zozbierať. Podľa mna je práve dobré, že sa obohatí štruktúra pôdy a drevo zostane hniť v lese tak ako to chceme a nepáli sa na hromadách ako to bolo bežné predtým. Časti zo snežienkami a inými vzácnejšími rastlinami pri frézovaní obísť možno aj zo zopár ponechanými pňami pre roháče.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

25.3.2021 20:41
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zmeny-obhospodarovani-luznich-lesu-maji-dobry-vliv-na-zvysovani-biodiverzity
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

25.3.2021 20:44 Reaguje na Ondřej Dočkal
pokud by to nešlo rozkliknout, přikládám to nejpodstatnější:

U frézovaných ploch nastává silná destrukce prostředí, proto druhy členovců z těchto ploch emigrují a vyhledávají vhodnější stanoviště. Dalším důvodem úbytku druhů je fakt, že frézované plochy jsou zároveň chemicky ošetřovány, vzhledem k rychlému nástupu buřeně na holoseče.

U nefrézovaných ploch tato aplikace není nutná, proto je společenstvo stabilnější a z okolní krajiny se sem více šíří vzácné druhy preferující otevřená stanoviště. Dále je na nefrézovaných plochách výrazně vyšší rozrůzněnost porostu s přítomností mrtvého dřeva a vyššího rostlinného opadu, což má za následek větší početnost, druhovou bohatost a výskyt vzácných a ohrožených druhů. Frézováním zaniká heterogenita porostu (odstranění dřevní hmoty, narušení půdního pokryvu) a vytváření unifikovaných stanovišť.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.3.2021 18:53 Reaguje na Ondřej Dočkal
Pane Dočkale mám takový dojem, že právě ta frézovaná paseka není zároveň chemicky ošetřována. Je to totiž zbytečné. Ta buřeň na ty vyfrézované paseky totiž žádný rychlý nástup nemá. Ta frézovaná hmota slouží totiž jako mulč. Co vím ošetřovali se právě ty nefrézované paseky. Jak dlouho je na nějaké pasece nějaké stabilní společenstvo. Paseka má být do sedmi let po vytěžení zajištěna a to znamená že stromky tak jsou odrostlé nejen zvěři ale i buřeni. Ten tvar lesa zvaný paseka je velice krátkodobým tvarem. Než se tam rozšíří ty druhy preferující otevřená stanoviště tak to již otevřeným stanovištěm není. Jinak tím frézováním se žádná dřevní hmota neodstraňuje. Ta tam snad ve formě štěpky zůstává.
Odpovědět
OK

Ondrej Kosulic

28.3.2021 20:58 Reaguje na Jarek Schindler
Dobry den, je to presne naopak jak tvrdite. Frezovane paseky chemicky osetrovane jsou, nefrezovane nejsou, u nich probiha casto rucni koseni vegetace (to ale samozrejme zalezi na oblasti a hospodarich). Ten "mulc" z drevni hmoty rustu ruderalnich rostlin nezabrani, silna intenzita naruseni povrchu, odstraneni semen puvodnich rostlin atd atd....to jenom podpori silny tlak rychleho zarustani plevelem. A ta stepka co tam zustane...tak ma ve vetsine pripadu spise negativni efekt (co se tyce clenovcu) - ti by spise uvitali vetsi kusy drevni hmoty, nez rozmydlene zbytky.
Zakladni informace k clenovcum jsou uvedeny v clanku viz vyse, tady k tem rostlinam:

https://link.springer.com/article/10.2478/s11756-020-00536-5
Odpovědět
DG

Dan Grizzli

29.3.2021 22:18
Přátelé. Našel jsem tento web náhodou a velice mne zaujal, protože po dosažení věku, kdy už nemusím chodit do práce, trávím většinu času v lesích, jak nad Břeclaví, tak v oboře Soutok, i v tvrdonickém polesí. Nebudu diskutovat přímo ke článkům pana Pražáka, protože jsem zde nový, ale mohu jen vyslovit svůj dojem, že zde bojují různé skupiny přispěvatelů, kteří přitom mají podobný zájem. Jinak by neztráceli čas psaním do diskuse. Je proto smutné, že tito přátelé přírody jdou proti
sobě. Měli bychom spojit síly!
Já jsem Soutokem nadšen. Je to úžasná krajina, která se dochovala v dnešním stavu také díky práci lesníků, ať už máme k jejich činnosti jakékoliv výhrady. Obnova a propojení starých ramen všech tří řek, o kterou se zasloužili nebožtík Ruda Prorok se svými kolegy přinesla své plody a v loňském roce, který po delší době nebyl suchý, se mi označení Moravská Amazonie nejevilo vůbec přehnané, i když nemám takováto nadnesená epiteta v lásce. Myslím, že bychom měli společně usilovat o to, aby tato jedinečná krajina dosáhla vyššího stupně ochrany. Naše země má jen 4 národní parky. Proč by Moravská Amazonie nemohla být pátým?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist