https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-legrace-temne-zelena
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená

7.2.2021
Krasec dubový patří k našim nejohroženějším broukům. Mohutné duby, v jejichž holém, tvrdém a suchém dřevě se jeho larva vyvíjí, moderní lesnictví nepěstuje. Krasec proto obývá hlavně stromy, kterým daly vzniknout dávno opuštěné způsoby hospodaření, hlavně lesní pastva
Krasec dubový patří k našim nejohroženějším broukům. Mohutné duby, v jejichž holém, tvrdém a suchém dřevě se jeho larva vyvíjí, moderní lesnictví nepěstuje. Krasec proto obývá hlavně stromy, kterým daly vzniknout dávno opuštěné způsoby hospodaření, hlavně lesní pastva
Foto | Nikola Rahmé
Kde se můžou hodit „nezávislé“ výzkumy, které Lesy ČR platí? To naznačuje jejich facebookový post ze začátku listopadu 2020: „Postupně v rámci lokality Soutoku vymezíme bezzásahová území všude tam, kde to má smysl. Ve spolupráci s odborníky pečlivě vybereme ekologicky nejcennější oblasti. “Skvělé, že? Jenomže odborníci už „ekologicky nejcennější“ plochy dávno vybrali, včetně vymezení bezzásahových území.
 

Jde o síť přírodních rezervací a památek, jejíž návrh připravila Agentura ochrany přírody a krajiny v roce 2014. Ze 13 000 ha jihomoravských luhů navrhují nově k ochraně 4 950 ha, tedy 38 % rozlohy. Vyhlášena dosud není žádná z navržených „rezervací“. Nejblíže vyhlášení, což ale vůbec nemusí znamenat blízko, jsou dvě největší, a to národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy (451 ha) a národní přírodní památka Soutok (3 105 ha). Prvá má být převážně bezzásahová, druhá obhospodařovaná, jen citlivěji než doposud. Vyhlášení blokuje resort Ministerstva zemědělství, nepomáhá ani poněkud váhavý přístup Ministerstva životního prostředí.

Územní ochrana jihomoravských lužních lesů je v současné době naprosto nedostatečná. Přírodní rezervace a památky pokrývají necelá 2 % rozlohy evropsky významných lokalit (EVL) Niva Dyje a Soutok – Podluží. Návrh státních ochranářů zabírá 38 % rozlohy, na naprosté většině se ale bude hospodařit (PP a NPP). Návrh Lesů ČR z roku 2017 je podobně nedostatečný, jako stávající stav. Jejich návrh z roku 2019 působí na první pohled lépe. Má ale jisté mouchy, některé dokonce s potenciálem vyvolat mezinárodní konflikt. A zcela pomíjí západní část území (EVL Niva Dyje), kde zbývá nejvíc starších, tedy těžitelných porostů.
Územní ochrana jihomoravských lužních lesů je v současné době naprosto nedostatečná. Přírodní rezervace a památky pokrývají necelá 2 % rozlohy evropsky významných lokalit (EVL) Niva Dyje a Soutok – Podluží. Návrh státních ochranářů zabírá 38 % rozlohy, na naprosté většině se ale bude hospodařit (PP a NPP). Návrh Lesů ČR z roku 2017 je podobně nedostatečný, jako stávající stav. Jejich návrh z roku 2019 působí na první pohled lépe. Má ale jisté mouchy, některé dokonce s potenciálem vyvolat mezinárodní konflikt. A zcela pomíjí západní část území (EVL Niva Dyje), kde zbývá nejvíc starších, tedy těžitelných porostů.
Zdroj | Podkladová mapa: Geodis

Státní podnik Lesy ČR v r. 2017 připravil vlastní návrh „sítě rezervací“. Týká se polesí Soutok a Tvrdonice, tedy asi dvou třetin jihomoravských luhů. Z 5 630 hektarů lesa zde státní podnik navrhuje nově chránit jen asi 200 ha, tj. zhruba 3,5 %. Okatě nedostatečný návrh byl v r. 2019 přepracován. V nové verzi státní podnik přidal asi 400 ha lesa a skoro každou louku, která na Soutoku je. Dosáhl tak 1 118 ha nově navržených ploch. Číslo vypadá úctyhodně. Na první pohled...

Jako největší kus lesa k ochraně navrhují Lesy ČR národní přírodní památku Dúbravenská (106,73 ha). Při pohledu na leteckou mapu musí člověk uznat, že státním lesníkům nechybí smysl pro humor. Byť poněkud temný. Území jimi navrhované národní přírodní památky totiž bylo nedávno vytěženo, takže je pokrývá šachovnice pasek a mlazin.

Letecký snímek s vymezením hranic navrhované národní přírodní památky Dúbravenská. Jde o největší kus „lesa“, který jsou Lesy ČR na Soutoku ochotny „obětovat“ přírodě. Šachovnici pasek a mlazin v návrhu charakterizují jako „Komplex (...) relativně mladších lesních porostů ...“
Letecký snímek s vymezením hranic navrhované národní přírodní památky Dúbravenská. Jde o největší kus „lesa“, který jsou Lesy ČR na Soutoku ochotny „obětovat“ přírodě. Šachovnici pasek a mlazin v návrhu charakterizují jako „Komplex (...) relativně mladších lesních porostů ...“
Zdroj | Podkladová mapa: Geodis

Těžko rozhodnout, zda tímto návrhem „Lesníci na Soutoku dokázali, že tradiční promyšlené lesnické postupy (...) nejsou v rozporu se zachováním cenných ekosystémů...“, nebo spíš ukazují, že „Bez úsilí lesníků by už dávno nebylo co chránit“, jak státní podnik vemlouvavě tvrdí na webu Soutok všem. Návrh národní přírodní památky Vyrubaný les, jak by se spíše měla jmenovat, dokonale ilustruje záplavu manipulativních tvrzení, jimiž v souvislosti s jihomoravskými luhy státní podnik zásobuje veřejnost.

Státní Lesy navrhují také národní přírodní památku Košárské louky. S rozlohou 285,7 ha, z nichž ale jen 273,4 ha leží na našem území. České státní Lesy zde totiž české ochraně přírody dávají k dispozici kus Dolních Rakous. Aktuální hranice vede zhruba středem zregulovaného toku Dyje. Lesy ČR ale částečně vycházely ze staré mapy, kde hranici mezi Moravou a Rakouskem určuje původní tok. Do rozlohy tak počítají nejen části rakouského území, které se po narovnání toku ocitly u nás, ale také výběžky původně našeho území, které připadly Rakousku. Toto „opomenutí“ se týká asi 12 ha rakouského území. Což je úhrnná rozloha téměř pěti nejmenších rezervací z návrhu státního podniku.

Národní přírodní památky Kladnické struhy a Košárské louky z návrhu „sítě rezervací“ státních Lesů ČR z roku 2019. Uzounký proužek lesa mezi nimi ukazuje, že státní lesníci urputně bojují o každý strom. Hranice NPP Košárské louky, které kreslily Lesy ČR, se lesu vyhýbají velmi pečlivě. Nevyhýbají se ale dolnorakouskému území za řekou Dyjí (oranžově). Snad ve snaze opticky „nafouknout“ rozlohu chráněných území bez vlivu na dostupné kubíky dřeva Lesy ČR nerespektují nejen potřeby přírodních hodnot svěřeného území, ale ani státní hranice.
Národní přírodní památky Kladnické struhy a Košárské louky z návrhu „sítě rezervací“ státních Lesů ČR z roku 2019. Uzounký proužek lesa mezi nimi ukazuje, že státní lesníci urputně bojují o každý strom. Hranice NPP Košárské louky, které kreslily Lesy ČR, se lesu vyhýbají velmi pečlivě. Nevyhýbají se ale dolnorakouskému území za řekou Dyjí (oranžově). Snad ve snaze opticky „nafouknout“ rozlohu chráněných území bez vlivu na dostupné kubíky dřeva Lesy ČR nerespektují nejen potřeby přírodních hodnot svěřeného území, ale ani státní hranice.
Zdroj | Podkladová mapa: Geodis

Zálibu ve starých mapách potvrzuje také další „přídavek“. Jde o 7 ha, o které byla před asi 50 lety zmenšena přírodní rezervace Skařiny nedaleko Mikulčic. V r. 1956 byla vyhlášena na ploše 13,24 ha, ale při regulaci řeky Moravy vzala většina jejího území za své. Zbylo necelých 6 ha, jak ukazují mapy, uvádí plán péče i lesní hospodářský plán. Přesto Lesy ČR ve svých návrzích „sítě rezervací“ z let 2017 a 2019 uvádějí původní rozlohu.

Neptejme se, kde Lesy ČR získaly odbornost k navrhování chráněných území. Motivace je však zřejmá. Jejich návrhy se sice prakticky míjejí s rozšířením a potřebami ochrany ohrožených organizmů, zato téměř neomezují hospodaření. A hlavně ukazují, jak by asi vypadala ochrana přírody ponechaná hlavně v rukou státních Lesů.

A jak spolu souvisí návrhy řídké „sítě rezervací“ a rozjíždějící se výzkumný projekt placený státními Lesy? Jak dlouho asi potrvá, než se objeví „odborně podložený“ nebo spíše „z objektivních výsledků z nezávislé vědecké studie“ vycházející návrh na bezzásahová nebo jiná území na Soutoku v podobě, která bude podstatně blíže návrhu Lesů ČR než státní ochrany přírody?

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)

Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)


reklama

 
foto - Čížek Lukáš
Lukáš Čížek
Autor pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a přednáší na Jihočeské univerzitě.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Sl

Slovan

7.2.2021 14:03
Opět vskutku zajímavý článek pane Čížku, díky.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

7.2.2021 15:38
Zase se tu objevuje diktát: "Jenomže odborníci už „ekologicky nejcennější“ plochy dávno vybrali. Jde o síť přírodních rezervací a památek, jejíž návrh připravila Agentura ochrany přírody a krajiny". Vyplývá z toho, že jediný OPRAVDOVÝ ODBORNÍK je zase jen jeden. Ostatní, ať udělají cokoliv, jsou odsouzeníhodní. Je to tak v pořádku? Proč má mít Váš NÁVRH absolutní prioritu? A hodnotit sám sebe jako odborníka je docela neskromné.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.2.2021 18:46 Reaguje na Josef Střítecký
No, hodnocení, která území jsou z hledisky ochrany přírody cenná více, a která méně, by asi měly primárně provádět státní orgány ochrany přírody ... to už tak vyplývá z povahy věci a z toho, za jakým účelem byly tyto zřízeny. Lesy ČR byly zřízeny za účelem poněkud jiným.

V reálu jde samozřejmě o letitý spor Vršovice-Těšnov, do kterého občas zasahuje Klárov.

Pokud jsem něco vystudoval, pracuji v ústavu AV a učím to na VŠ, tak jsem v dané oblasti odborník. Na tom není nic neskromného, to je prostý popis skutečnosti. Jak byste pojem odborník ráčil definovat vy?
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

8.2.2021 00:35 Reaguje na Svatá Prostoto
Myslím, že spor je právě o těch hlediscích. Proč ta jedna mají být oprávněná a druhá zavrženíhodná? Proč o stavu lesa mají rozhodovat jedině entomologové?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.2.2021 07:43 Reaguje na Josef Střítecký
Prosímpěkně, jaká hlediska byla sledována při navrhování NPP Dubravenská na obr. z článku? Jak lze vypozorovat z ortofoto, ochrana zachovalého lužního porostu to evidentně nebyla.
Předem děkuji za odpověď:-)
Odpovědět
bu

běžný uživatel

8.2.2021 08:33 Reaguje na Josef Střítecký
A podle Vás by to měl dělat kdo??? Kdo by měl určit, které území jsou ekologicky nejcennější? Lesnící??? Ale lesníci o tom nic neví! Oni nemají ani šajn co všechno u nich žije, mají jenom úplně základní přehled (a pokud vědí více, tak to vyčetli právě z knížek a článků, které napsali přírodovědci, kteří tam ten průzkum předtím dělali), protože to nemají ani v popisu práce a nemají na to čas - jejich cílem je pěstovat les, takže nemají šanci udělat jakýkoliv pořádný průzkum biologické diverzity. To mohou udělat jedině přírodovědci - specialisté na jednotlivé skupiny - botanici, entomologové, půdní biologové apod. A pan Čížek - ač Vám se to možná nezdá - je ve svém oboru (entomologie) opravdu špičkový odborník. Takže ano, jediný OPRAVDOVÝ ODBORNÍK je v tomto směru přírodovědec, nikoliv lesník.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

8.2.2021 10:58 Reaguje na běžný uživatel
Nechápu jen proč si klást otázku "která území jsou ekologicky nejcennější"? Pokud v lese území vysoké ekologické ceny entomolog najde, tak by měl být nadšen. Je to úžasné. Proč kvůli jeho vidění světa a ohraničovacím potřebám ho nějak vymezovat? Potřebuje to ten hmyz? To je to, co nechápu. Jak bude se vzácnými živočichy komunikovat, aby respektovali jím vytvořené hranice ???
Odpovědět
JM

Jan Miklín

8.2.2021 11:26 Reaguje na Josef Střítecký
Hmyz (a nejen on, i další druhy) potřebuje, aby podmínky pro jeho přežití zůstaly zachovány, a nebo tam (kde žije jen ze setrvačnosti v podmínkách už nevyhovujících) byly obnoveny. A přesně k tomu slouží zvláště chráněná území, které vymezí odborníci na dané živočichy či rostliny a zároveň navrhnou nějaký způsob hospodaření. Těžko je určí odborníci na pěstování hospodářského lesa, automechanici nebo zubaři.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

8.2.2021 12:56 Reaguje na Jan Miklín
Odborník na živočichy přece není automaticky odborníkem na správu území. A pokud jsou podmínky v lese pro živočicha zachovány (protože se tam vyskytuje) tak je vše OK. Jak víte, že některý druh někde žije jen ze setrvačnosti? Není to blábol? A obnovovat cokoliv tím, že se tam vše zakáže? Nevěřím Vám, že dokážete nějaké podmínky pro život obnovovat lépe a navíc tak, že svou zájmovou oblast ohraničíte. Co si pak počnete, když následně najdete chráněného živočicha i mimo tuto hranici ?
Odpovědět
JM

Jan Miklín

8.2.2021 16:52 Reaguje na Josef Střítecký
To, že se někde druh vyskytuje nemusí nutně znamenat, že tam má vhodné podmínky. U většiny druhů platí, že i po zmizení optimálních podmínek dokáží ještě nějakou dobu přežívat na náhradních stanovištích, na posledních zbytcích biotopů apod., byť ta populace není perspektivní a časem zanikne. Odborně se to jmenuje "extinční dluh", objeveno to bylo hluboko v minulém století a od té doby vyšly tisíce studií, které tuto situaci dokumentují. Soutoku konkrétně se týká článek "Past levels of canopy closure affect the occurrence of veteran trees and flagship saproxylic beetles".

Věta "obnovovat cokoliv tím, že se tam vše zakáže" ukazuje, že absolutně nic netušíte o tom, jaké hospodaření v navrhovaných rezervacích AOPK navrhuje. Možná není od věci - když o něčem chcete diskutovat - seznámit se s aspoň nějakými základními fakty... Diskuzi by to pomohlo :)

Princip "ohraničení zájmové oblasti" existuje (nejen) v ochraně přírody už několik staletí, určitě jste slyšel třeba pojem "národní park", ne? Ohraničení oblasti jako rezervace neznamená, že nějaký konkrétní druh žije jen tam a ne někde jinde, ale že se z hlediska jeho výskytu a budoucnosti jedná o perspektivní/nejlepší možné dostupné území. Podobně jako ohraničení dobývacího prostoru pro uhlí neznamená, že uhlí nikde jinde není...
Odpovědět
VJ

Václav John

8.2.2021 23:16 Reaguje na Jan Miklín
Přesně tak. Bohužel praxe v ČR, kdy i některé vrcholné funkce zastávali někteří lidé, kteří o dané problematice nic nevěděli (např. vedení ministerstva obrany a podobně), vede jen k tomu, že i lidi relativně inteligentní jsou pak přesvědčení, že ochranu hmyzu mají řešit odborníci přes lesnictví a nikoliv odborníci přes entomologii - a nepřijde jim to divné. Prostě u nás je to norma, experti jsou dobří možná tak na to, aby o věcech mluvili, ale běda aby o nich rozhodovali. Čest výjimkám.
Odpovědět
VJ

Václav John

8.2.2021 23:23 Reaguje na Václav John
Nechci samozřejmě devalvovat práci lesníků, ale úkolem lesníků je pěstování lesa a zajištění zisku z něho. Úkolem entomologů je studium hmyzu. Protože stát má zájem jak pěstovat lesy a vydělávat na tom, tak chránit přírodu, je potřebné oboje. Lesníky obvykle nikdo nenapadá za to, že by svou práci dělali špatně (jakkoliv se takoví jistě najdou), ale že dodržování jejich lesnického zásoha velmi často koliduje s dodržováním zákona o ochraně přírody. A obráceně. Prostě lesník - i kdyby chtěl - není placený za to, aby přesně poznal byť třeba jenom směšných 50 druhů hmyzu, což je naopak pro každého entomologa na úrovni odříkání slabikáře. A samozřejmě jsou naopak věci, které velmi dobře ovládají lesníci a běžný entomolog o nich neví vůbec nic. Na tom přece není nic divného, divné je, když se někdo snaží působit jako expert v oboru, o kterém nemá ani tušení.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.2.2021 08:55 Reaguje na Václav John
Už na střední lesnické škole, stejně jako na lesnických fakultách, se lesníci samozřejmě seznámí s desítkami běžných i vzácných druhů hmyzu. Musí je umět rozpoznat, pojmenovat česky a latinsky, poznat jejich "požerky" a učí se o jejich bionomii. To samé platí o rostlinách, zbytku živočichů, houbách... Přírodovědné vzdělání včetně, ekologie, fytocenologie, biologie, zooologie, botaniky, geologie a dalších předmětů je zhruba polovina jejich čtyř nebo pětiletého studia. Zbytek sestává s technicky zaměřených předmětů (technická mechanika, strojnictví, chemie, matematika, pozemní stavby). Tolik k tomu , že lesník nepozná 50 druhů hmyzu... 50 druhů hmyzu pozná můj 8letý syn. BTW: Zrovna dočetl Safírovu knížku "Hmyz je docela jiný".
Odpovědět
VJ

Václav John

11.2.2021 18:35 Reaguje na Dalibor Motl
Vycházím z osobních zkušeností s lesáky, které znám. A myslím skutečně 50 druhů, tj. nikoliv třeba "vosu" nebo "střevlíka" (což pozná většina lidí), ale konkrétní druh, ať už Vespula germanica nebo Carabus hortensis. A podobně.

Samozřejmě je možné, že se pletu a lesníci se v hmyzu,vyznají daleko lépe, aspoň teda v tom dřevokazném. Můj dojem je jiný, ale neznám jich tolik, abych mohl tvrdit, že mám určitě pravdu.
Odpovědět
L

Lukas Cizek

8.2.2021 13:16 Reaguje na Josef Střítecký
Na výběru území a přípravě návrhu AOPK jsem se nepodílel jinak než tím, že jsem dodal podklady. Šlo především o mapu výskytu starých stromů a ohrožených brouků. Odkaz na mapu je v dílu "Dohoda pohoda".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.2.2021 18:23
Je nešťastné, že správa tak přírodně cenného území je svěřena do rukou podniku, který se zde za žádnou cenu nechce vzdát lesního hospodaření a jehož hlavním cílem je zisk. Hlavní slovo by zde měli mít odborníci na ochranu přírody a ekologové.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.2.2021 12:53 Reaguje na Majka Kletečková
Ale LČR říkají, že na tom prodělávají!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.2.2021 14:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Tím spíše nechápu, proč se zuby nehty tak dlouho brání tomu, aby v daném území o hlavní koncepci péče rozhodovali odborníci na ochranu přírody (přitom se tato firma snaží maximalizovat zisk na cca polovině lesů ČR). Vědci z oborů souvisejících s ochranou přírody dokládají ve svých studiích, že péče a hospodaření podniku LČR tam zdaleka není optimální a neodpovídá významu území s tak jedinečnými přírodními podmínkami.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

7.2.2021 19:27
Chápu, že AOPK chce chránit (a řídit) maximum. Rozumím i důvodům a benefitům rozšíření chráněných ploch. Dovedete ekonomicky vyčíslit trvalé vyjmutí 38% plochy uvedených lužních lesů z hospodářských lesů a jejich převedení na lesy zvláštního určení? Jde mi o trvalou ekonomickou ztrátu, náklady na zabezpečení ochrany a neziskový management území atp. Zkrátka laicky kolik by ta maximální varianta navržená AOPK náš stát ročně stála?
Odpovědět
Sl

Slovan

7.2.2021 21:28 Reaguje na Dalibor Motl
Sám Martin Zajíček, který zde zastupuje LČR a reaguje na články pana Čížka, již ve své první reakci přiznal, že ani při současném (špatném) hospodaření nejsou LČR na Soutoku ani zdaleka v zisku. Cituji: "Realitou je, že naše náklady a investice na zachování a obnovu lužního lesa mnohokrát překračují jakékoli představitelné výnosy."
Z mého pohledu by (i ekonomicky) dávalo největší smysl to, aby na Soutoku vzniklo velkoplošné chráněné území, tedy CHKO, které by kromě větší ochrany jednoznačně přineslo i ekonomické výhody okolním obcím, městům a samotným občanům, kteří u Soutoku žijí. V něm by samozřejmě byla také ona maloplošná chráněná území podobně jako v jiných CHKO. Hospodařilo by se tam normálně dál, jen šetrněji a mnohem blíže tomu, jak na Soutoku dříve hospodařili naši předci, díky nimž zde vznikl tento krásný a jedinečný kus naší země.

Zároveň mi přijde tak či tak nesprávné hledět na ekonomickou stránku věci. Soutok patří k našim nejvíce biologicky rozmanitým místům. Stále ještě ano a to i přes špatné hospodaření, které se tam posledních pár desítek let praktikuje. Chceme po ostatních národech, mnohdy mnohem a mnohem chudších, aby chránili své přírodní bohatství. Podotýkám, že se velice často jedná o úplně jiné rozlohy. A je to tak správně. Jen se ptám - je vážně takový problém pro naši (bohatou) zemi ochránit území o rozloze necelých 140 km2, které je u nás jedinečné? Navíc pokud by to neznamenalo ani zdaleka konec hospodaření na tom území?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

7.2.2021 22:47 Reaguje na Slovan
Mě přijde velmi správné hledět na všechny stránky věci. Dobře zkusím svůj hrubý odhad. Tržní cena 4950ha lužního lesa 990milionů korun (plus mínus autobus). Roční výnosy z uvedené plochy asi 10-20 milionu Kč/rok (1-2% z hodnoty majetku) při slušném trvale udržitelném hospodaření. Náklady na neziskový "management" uvedené plochy (placení správci - řekněme 3 lidi, vozidla dvě, kanceláře řekněme pronajaté 3 místnosti + nějaké vybavení, telefony, počítače). Vše odhadem 2,5 milionu Kč/rok. Tedy na jedné straně každý rok náklady státu 2,5mio + ztráta z produkce okolo 15mio. To vše na "jeden furt". Souhlasím, že soutok je cenná jedinečná oblast. Mám ji velmi rád. Na druhou stranu se zachovala do dnešních dnů i když se na ní nějakým způsobem hospodařilo a to hospodaření produkovalo nějaké, byť nevelké výnosy. V některých případech může hospodaření zvyšovat biodiverzitu (citlivá pastva v okolí lesů, kosení luk, vodní kanály...). Opravdu není možné výnosy zachovat při současné ochraně cenných území? Přijede po vyhlášení 38% rozlohy do regionu víc návštěvníků, kteří tam u místních nechají víc peněz? A je to vůbec žádoucí? Zabývá se tím ekonomickým dopadem někdo z AOPK? Přijde mi, že prohlásit 38% nějaké plochy trvale udržitelně obhospodařovaných lužních lesů rezervací je velký ekonomický zásah týkající se jak hospodaření státu tak místních komunit. A proto bych nějaké ekonomické hodnocení očekával.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

7.2.2021 23:10 Reaguje na Dalibor Motl
Dalibore, tvoje otázky na ekonomickou stránku věci jsou jistě legitimní, ale určitě nečekáš, že odpovědí na ně se dočkáš v diskusi na Ekolistu. Pokud tě to opravdu zajímá, zkus stránku nákladů diskutovat s jihomoravskou regionální AOPK a ušlé výnosy s LZ Židlohovice nebo jeho prodlouženou rukou, Biosférickou rezervací. Mimochodem - ty rezervace neznamenají automaticky bezzásahovost, ale v zásadě jiný způsob hospodaření, ze kterého ty výnosy taky poplynou a nevidím důvod, proč by nutně musely být nižší než doposud. A jestli mluvíš o současném stavu jako o trvale udržitelně obhospodařovaných lužních lesích, tak to asi každý žijeme na jiné planetě... Zdraví JH z JH
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.2.2021 17:33 Reaguje na Jiří Hušek
Přečetl jsem si to znova a pořádně. Návrh AOPK je pro "bezzásahových" 451ha a NPP 3105ha s omezeným hospodařením. Se omlouvám za nepozornost. Trvalou udržitelností myslím to, že se těží dle lesního zákona, tedy to co přiroste. V opačném případě (nedodržování etátu, zákonů...) je to na trestní oznámení. To nevím jestli se stalo. Zas tak se o to nezajímám. Rozdílné náhledy na způsoby hospodaření - o tom se dá diskutovat. Rozumím smutku (až zoufalství) revírníka, který celý profesní život pěstuje dubový les a teď po desítkách let se to bude dělat jinak a moderněji. "Jeho" nadějné 80-130let staré dubové porosty mu "prosvětlí". Desítky let jeho práce... V osmdesátých a devadesátých letech jsem za peníze státu na státním (KRNAP) sázel na Labské louce kleč a předloni ji tam za peníze státu (opět KRNAP) slavnostně vyřezávali. A ta kleč je prkotina a asi to bylo i dobře... Stejně mě to netěšilo. Dub roste 150let aby z něj něco bylo. Pokud to někdo třeba po 80 letech pokazí nelze to napravit rychleji než za dalších 80 let. Z hlediska přirozeného lesa je to okamžik. Pro člověka celý život. Chápu, že červeným hadrem na soutoku můžou být třeba nepůvodní ořešáky černé a znám lidi co by se "bili do krve" o to přesně jakou šíři má mít obnovní seč v konkrétním porostu... Ještě že mě zatím tyhle problémy ve vlastním převodu na výběrný lesík nehrozí... Pana Čížka neznám ale jeho články na mě působí poměrně tendenčně. Z toho jak píše "donovi" se mi zdá, že neumí naslouchat a nejde mu příliš o dohodu. Nemusí to tak být. Jen ty jeho články tak na mě působí.
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 12:34 Reaguje na Dalibor Motl
Naprosto s vámi souhlasím p. Motl, jen bych asi opravil počet zaměstnanců, proč ta skromnost 3 správci a dvě auta. Pokud vezmu plochu cca 5000ha tak 3 lidi je opravdu málo. Tipuji to na minimálně na 15 lidí, pokud chceme aby to mělo smysl. Jeden vedoucí, dva zástupci, jedna kancelářská síla a deset lidí do terénu, jeden má cca 500ha k obsluze. Samozřejmě lze to řešit externí firmou jako subdodávku, ale to je cesta do pekel, viz LČR.
A nebudu vypočítávat má dáti, dal. Minimálně to, že jak vidno nyní ta ziskovost je minimální a já nevidím důvod/zatím/ proč by nutně měla být řádově vyšší. Z toho vyplývá většinová účast, finanční, případného zřizovatele čímž je MŽ, nakonec proč ne.

Já mám však jinou obavu, aby se vše nezvrtlo tak jak na Šumavě, původní záměr dobrý když se NP zakládal a podívejte se nyní, moloch který hospodaří s půl miliardou. Bezzásahové zóny se rozšiřují neuvěřitelným způsobem. Správa NP v generelu na příští léta píše, že chce úplně rezignovat na těžební činnost, což byl příjem cca 250mio ročně a chce ty peníze po státu. Bezzásahovost v jejich podání znamená, že kůrovec likviduje i lesy okolních vlastníků, kdy správa prohrává soudy a musí platit značné odškodnění. Zajímavé je, že o tom se nikde nedočtete. Podívejte se jaká je situace s granty od NP Šumava, kam směřují, komu atd.

A teď ta kardinální otázka, kdo zajistí, že pokud se soutok stane CHKO, nebude se opakovat druhá Šumava? Že nebude několik málo jedinců rozhodovat o tom, komu např. dovolí přístup do oblasti, nebo kolik oblastí uzavře pro návštěvníky atd.

Odpovědět
Sl

Slovan

8.2.2021 16:24 Reaguje na Milan G
Národní park, který se uživí jen díky prodeji dřeva je naprostý nesmysl a bude jenom dobře, pokud se tohoto nešvaru u nás zbavíme. Mimochodem, můžete dodat důkazy vašeho tvrzení, že NP prohrává soudy? To mě vskutku zaujalo. Protože jestliže se o tom nedočteme, jak je možné, že zrovna vy o tom informace máte?
A kam vám NP vlastně zakázal vstup? S dnešní velikou návštěvností je jasné, že nějaká omezení musí být. Vše má svůj důvod. Některá místa jsou extrémně přetížená, jsem tedy pro, aby byla regulace denního max. počtu lidí na tato místa. No a že se smí třeba v první zóně jen po cestách? To vás tohle fakt tak omezuje, že kvůli tomu brečíte? Kolikrát za rok do těch míst jdete? No a nakonec... existence klidových zón má samozřejmě také svůj důvod. Nebo musíte být za každou cenu úplně všude?
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 17:38 Reaguje na Slovan
Již několikrát jsem tady doporučoval film nebo spíš dokument Zelené plíce tam to je popsané a možná pak pochopíte. Jen tak mimochodem, to neznamená, že když vy to nevíte, že se to nestalo, nebo se snad můžu domnívat, že vy víte vše? No koukám, vás chytráků se tady tedy dneska vyrojilo.
Na další vaše žvásty nehodlám reagovat.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.2.2021 17:47 Reaguje na Milan G
Nevím to, proto vás žádám o nějaký zdroj, když už to tu vypouštíte. Nebo zase jen vaše domněnka?
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 18:44 Reaguje na Slovan
Ten zdroj je filmový dokument Zelené plíce.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.2.2021 19:32 Reaguje na Milan G
Jeden případ. To je vše?
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 22:09 Reaguje na Slovan
Takhle se ptáte vy?!?!?! Ten který se schovává za veřejnost? Je vám jedno, že na placení toho prohraného soudu jdou i peníze té veřejnosti, kterou se tady tak často oháníte.
Fuj, že se nestydíte.
Apropó, myslíte že to u jednoho případu skončí?
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

8.2.2021 19:57 Reaguje na Milan G
Ten film má bohužel validitu srovnatelnou s Palamentními listy...
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 20:28 Reaguje na Jiří Hušek
Nevím, Parlamentní listu nečtu, ale vidím, že vy ano. Znamená to snad, že PL jsou kvalitní médium? Protože pochybuji, že vy ve vaší nadutosti čtete nějaký škvár.
Odpovědět
JH

JH

8.2.2021 19:19 Reaguje na Milan G
Dokument Zelené plíce byl docela dobře udělaný, ale trochu jednostranně pojatý. Zkuste se podívat na dokument "Silva Gabreta – jak se rodí Šumavský horský les", uvidíte trochu jiný příběh.
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 19:29 Reaguje na JH
Pokud tvrdíte, že ten dokument byl jednostranně pojatý, je to váš názor a já vám ho neberu. Já to vidím naprosto obráceně než vy.
Odpovědět
JH

JH

8.2.2021 20:22 Reaguje na Milan G
Názor můžeme mít každý jaký chceme, ale měl by být něčím podložený. Ve filmu Zelené plíce některá fakta trochu chyběla.
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 20:40 Reaguje na JH
Řeknu to jinak, je mi úplně jedno jaký vy na ten dokument máte názor. To tvrdíte vy, že tam některá fakta chyběla, ale nespecifikujete která, čili výpovědní hodnota vašeho sdělení se limitně blíží k nule.

A proč jste vlastně reagoval? Na váš názor jsem se neptal, ale nick Slovan chtěl vědět kde jsem přišel k tomu, že správa NP platí prohraný soud, tak jsem mu dal odkaz na ten dokument. A o ničem dalším nebyla z mé strany řeč. Chcete snad tvrdit, že i zde také chyběla některá fakta?
Odpovědět
JH

JH

8.2.2021 21:00 Reaguje na Milan G
Když jste tak vychvaloval film Zelené plíce, říkal jsem si, že by vás mohl zajímat další zdroj informací na to téma. Jaká další fakta vám chybí to opravdu nevím.
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 22:02 Reaguje na JH
Nechápu proč lžete, v této diskusi jsem dokument Zelené plíce nijak extrémně nevychvaloval, pouze jsem jej použil jako důkaz v mém tvrzení o prohraném soudním sporu NP Šumava a následné nutnosti platit poškozeným.
Co se týká vámi prezentovaného filmu Jak se rodí ...... stačilo napsat, že za ním stojí Miko a hlavně správa NP ŠUmava a musí být všem naprosto jasné, že tento film nemá s nezaujatostí nic společného. Nebo si snad myslíte, že ve filmu, za kterým stojí výše jmenovaní budou mluvit pravdu? A to si dovolíte tvrdit, že vám v Zelených plících scházely některá fakta. Tak to jste mně teda fakt rozesmál.

Přiznám se, že jsem skouknul prvních pár vteřin a šel jsem se radši koukat na seriál Velké stroje z blízka, dnes byl díl o tom jak v Kanadě přepravují speciálním vlakem železnou rudu. Dalo mi to víc než ,,Jak se rodí Šumavský...., za nímž v pozadí je správa NP Šumava. A tam ty podložená fakta opravdu schází, to máte pravdu.
Odpovědět
JH

JH

9.2.2021 08:31 Reaguje na Milan G
Koukejte se na co chcete a věřte si čemu chcete, to je váš problém.
Odpovědět
MG

Milan G

9.2.2021 12:24 Reaguje na JH
No konečně slovo chlapa:-))))
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.2.2021 12:23 Reaguje na Milan G
Podívala jsem se na oba dokumenty. Oba dokumenty stály za zhlédnutí. Je dobré získávat informace z co nejvíce zdrojů.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

8.2.2021 16:38 Reaguje na Milan G
Nepovažuju za účelné s vámi polemizovat, většina názorů je v kategorii "sdílejte, než to smažou...". Jenom snad k těm číslům - např. na Liberecku, kde jsou 3 CHKO o celkové rozloze 80 000 ha, zajišťuje kompletní agendu 19 lidí. Čistě matematicky by na těch vašich 5 000 ha připadalo 1,5 člověka.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.2.2021 16:52 Reaguje na Jiří Hušek
V Libereckém kraji máme 5 CHKO, nikoli 3 :)
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

8.2.2021 20:02 Reaguje na Slovan
Jistě, ale Liberecko nerovná se automaticky Liberecký kraj :-)
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 20:44 Reaguje na Jiří Hušek
Tak určitě, u vás platí jak se vám to hodí jednou tak podruhé onak.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.2.2021 21:32 Reaguje na Jiří Hušek
Chápu, pochopil jsem vás špatně :)
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 18:38 Reaguje na Jiří Hušek
Koukám, že vám vaše arogance dokonale zatemnila mozek. KRNAP zasahuje do Libereckého kraje, zaměstnává cca 240 lidí, Jizerky, Lužické hory Český ráj jenom na vedoucích postech dohromady cca 30 lidí, ale je to jedno tu možnou příští CHKO Soutok může vést jeden člověk. Otázka je jak to bude fungovat.

Jinak vy a p. Čížek nepolemizujete s nikým vy jen arogantně urážíte diskutující a lidi kolem. Pokud to tady čte někdo úplně neznalý věci, tak z těch konfrontačních článků páně Čížka musí nabýt dojmu, že na soutoku je definitivní konec, že nastala apokalypsa a že tam přežil pouze Šváb obecný (Blatta orientalis), který přežije i výbuch atomové bomby a to vše díky tomu, jak tam hospodaří LČR.
Tímhle zavrženíhodným jednáním a chováním si ale zcela jednoznačně zavíráte dvířka k jakékoliv diskusi. A pokud by tedy v budoucnosti měla opravdu vzniknout nějaká CHKO tak já doufám, že bez vás dvou. Tím s vámi končím.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

9.2.2021 08:29 Reaguje na Milan G
Máte trošku špatná čísla: 30 lidí je CELKOVÝ počet všech zaměstnanců RP Liberecko, z toho v odděleních Správy zmiňovaných CHKO pracuje přesně 16 lidí, v průměru tedy 5,5 osoby na CHKO.

Správy národních parků nespadají pod AOPK a jsou personálně úplně jinde, například proto, že Správa NP je i orgánem pro myslivost, lesní hospodaření a spoustu dalších činností, které v CHKO vykonávají stejné orgány a instituce jako kdekoliv jinde.
Odpovědět
MG

Milan G

9.2.2021 13:15 Reaguje na Jan Miklín
Tak určitě je možné, že mám špatná čísla a pokud budeme navrch striktně dělit na Liberecko a Liberecký kraj. Nakonec to spočítal p. Hušek, čistě matematicky na tu rozlohu 1,5 osoby. Protože půlky nemáme, vychází jeden člověk jak už jsem konstatoval v jiném příspěvku. Je však otázkou jestli je to to správné.
Tak jako tak je ta debata virtuální, protože soutok není CHKO a já doufám, že v budoucnosti nebude.
Odpovědět
JF

J F

8.2.2021 20:08 Reaguje na Milan G
Čísla co uvádíte nevím jak jsou, třeba to tak je, ale překvapilo mě, že ca 2000 kdy se diskutovaly různé věci o Soutoku, lesníci konstatovali že kromě asi jednoho subjektu který dělá dřevo na palivo se v ČR s vytěženým dubem (ze Soutoku) nic nedělá. Vysloveně mě to překvapilo ne-li šokovalo. Prakticky vše šlo (ca rok 2000) (kolik jde nyní ?) na vývoz (předpokládám do Rakouska). Ptal jsem se na současné využití těženého dřeva v této diskuzi LČR, možná jsem přehlédl ale nenašel odpověď (samozřejmě nemají povinnost odpovědět a možná ani nemají data - nemají povinnost je mít). I když uvádíte zisk, nelíbí se mi že je to zisk banánové republiky. Jsme na tom tak špatně ? Jinak že to bude ztrátové na peníze je jistě pravda (ta vyjmutá část). (Jak na tom byla Šumava před koronáčem nevím, ale turistika něco vydělávala, když pominu že v takových místech si člověk může vyčistit hlavu - v lese určitě taky.) (pro Slovana to byl překlik)
Odpovědět
JF

J F

8.2.2021 20:06 Reaguje na Slovan
Čísla co uvádíte nevím jak jsou, třeba to tak je, ale překvapilo mě, že ca 2000 kdy se diskutovaly různé věci o Soutoku, lesníci konstatovali že kromě asi jednoho subjektu který dělá dřevo na palivo se v ČR s vytěženým dubem (ze Soutoku) nic nedělá. Vysloveně mě to překvapilo ne-li šokovalo. Prakticky vše šlo (ca rok 2000) (kolik jde nyní ?) na vývoz (předpokládám do Rakouska). Ptal jsem se na současné využití těženého dřeva v této diskuzi LČR, možná jsem přehlédl ale nenašel odpověď (samozřejmě nemají povinnost odpovědět a možná ani nemají data - nemají povinnost je mít). I když uvádíte zisk, nelíbí se mi že je to zisk banánové republiky. Jsme na tom tak špatně ? Jinak že to bude ztrátové na peníze je jistě pravda (ta vyjmutá část). (Jak na tom byla Šumava před koronáčem nevím, ale turistika něco vydělávala, když pominu že v takových místech si člověk může vyčistit hlavu - v lese určitě taky.)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2021 00:25 Reaguje na Slovan
Tak CHKO přinese jednoznačně ekonomické výhody? Jaké výhody a z čeho budou ty ekonomické výhody plynout? Dotčení občané by si měli v první řadě připomenou přísloví, " když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají".
Tak naši předci hospodařili na tom Soutoku šetrněji? Naprostý nesmysl.
Podle vás se tam pane Slovane praktikuje již pár desítek let špatné hospodaření. Samozřejmě, pro různé ekology je jakékoliv jiné než jejich hospodaření, hospodařením špatným.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.2.2021 11:28 Reaguje na Jarek Schindler
Minimálně ekonomické výhody plynoucí z cestovního ruchu.
Že se dříve na Soutoku hospodařilo šetrněji je jasné. Proto je nutné, aby se tam začalo hospodařit dle návrhů AOPK.
Odpovědět
MG

Milan G

9.2.2021 13:30 Reaguje na Slovan
Máte nějaký důkaz k vašemu tvrzení, že se dříve na Soutoku hospodařilo šetrněji. Kdy přesně? Protože jak správně říká p. Schindler, vy přece celou dobu tvrdíte, že se tam hospodaří špatně. Tak jak je to tedy?
Odpovědět
Sl

Slovan

9.2.2021 18:42 Reaguje na Milan G
Jistě, zde to pan Miklín popsal hezky:

https://www.janmiklin.cz/files/miklin-prezentace.pdf
Odpovědět
MG

Milan G

10.2.2021 11:30 Reaguje na Slovan
Vy jste opravdu eskamotér, já jsem si tu prezentaci přečetl a možná jsem se přehlédl, ale že by tam explicitně bylo napsáno, že se tam hospodařilo šetrněji to z toho tak úplně nevyplývá. Jinak já proti té prezentaci nic nemám je to dobře udělané.

Váš problém je ten, že vy si nepamatujete co jste napsal v předchozích dílech, kde jste pouze tvrdil, že se na soutoku hospodaří špatně a plival jste jedovaté sliny na LČR. Teď zase tvrdíte, že se tam hospodaří šetrně. Tak se vás znovu ptám co je tedy správně? Jak jistě uznáte, nelze hospodařit špatně a zároveň šetrně.

Co možná nevíte, už od středověku se tady totiž intenzivně těžilo a následně se sázely výmladkové lesy. Stejně tak zde předkové pásli dobytek, protože úživnost lužního lesa je díky dynamicky se zmlazujícím dřevinám a žaludům velmi vysoká. Už od 18. století pěstovali stejnověký les na plochách pravidelného tvaru, většinou obdélníkového, o velikosti i několika desítek hektarů. Lichtenštejnské hospodaření zaměřené pouze na výnos znamenalo obnovu lesa na velkých vyklučených pasekách, s pouze malým zastoupením dubu. Tohle je přeci jednoznačný popis hospodářského lesa. Když se na Moravě začala stavět železnice, Lichtenštejnové se nerozpakovali posekat třičtvrtiny lesa na výrobu pražců, ale neví se jestli to bylo šetrné.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.2.2021 12:33 Reaguje na Milan G
Prosimvás. Kapitola "proměny lesa" říká prakticky vše o tom, jak se hospodařilo dříve a jak dnes a že dříve se jednalo o mnohem šetrnější způsob hospodaření.

Kde sem napsal, že se tam nyní hospodaření šetrně?! Nikde! Pokud ano, poprosím o citaci, na kterou jsem tedy fakt zvědavý.

Krásně nám citujete z jednoho článku. Já budu citivat jinou část:

"Z dlouhodobého pohledu se tak spíše jeví, že biodiverzita krajiny u Soutoku chřadne. Kupříkladu kartograf a geoekolog Jan Miklín upozorňuje na data získaná z leteckých snímků z let 1938, 1953, 1976 a 2009 a lesnických porostních map, ukazující na výraznou proměnu klíčových ekosystémů: travních porostů, řek a lesů. Rozloha travních porostů se zmenšila téměř na polovinu, ať už kvůli rozorání (zejména v průběhu 50. let), zalesnění nebo uzavření hraničního pásma. Současný zásadní problém však spočívá zejména v intenzitě a způsobu zmiňovaného lesního hospodaření. „Zatímco na začátku 20. století zde ještě byly pozůstatky pastevních, středních a jiných otevřených porostů (celkem na 36,5 % plochy lesa), v dnešní době tvoří jen 3,7 %, zatímco holých sečí je nejvíce ze sledovaných období (14,9 %). To spolu s úbytkem solitérních stromů na loukách (o 51,5 % v hlavních lokalitách) znamená úbytek biotopů zejména saproxylického hmyzu, přičemž některé druhy (tesařík obrovský, lesák rumělkový, roháč obecný, páchník hnědý) jsou předmětem ochrany zdejších Evropsky významných lokalit,“ vypočítává břeclavský rodák. Nebývalý rozsah lesních těžeb ukazují i porostní mapy — za posledních dvacet let ubyla čtvrtina porostu, což je více než kdykoli jindy včetně období druhé světové války. Problémem zůstává i změna druhové skladby na obnovovaných plochách."
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2021 10:38 Reaguje na Slovan
Opravdu věříte tomu co píšete pane Slovane.
Nechcete v diskuzi pod článkem pana Čížka a v diskuzi zapojeného pana Miklína začít používat odkazy na jiné autory.
No ano, těží se porosty které dosáhnou mýtního věku. Jak je možné , že mýtního věku dosáhne najednou takové množství porostů? Podívejte se prosím na porosty ve věku 70 až 80 let. Jak je možné tak vysoké zastoupení těchto porostů? Vysvětlení je jednoduché. Právě v kolem roků 1930 až 1935 došlo k masívním těžbám. Stejné vysvětlení hledejte v případě nynějších těžeb. Do mýtního věku dorostlo množství porostů které byly vykáceny, podle vás šetrně, před sto čtyřiceti, sto padesáti lety. Takže co ukazují ty porostní mapy? Velkoplošné porosty vykácené před -+ sto padesáti lety. No a změna druhové skladby? On ten dub je snad problémem?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2021 10:46 Reaguje na Slovan
No a ještě se můžete pane Slovane zeptat pana Miklína , když už dáváte odkaz na jeho práci, kde se mu mapříklad za patnáct let (mezi roky 1938 a 1953) a ztratilo nějakých 800 ha toho strukturovaného zapojeného lesa. Ten les je povětšině dubový. Není to bambus aby byly změny tak rychlé.
Odpovědět
JD

J D

11.2.2021 16:21 Reaguje na Milan G
"sázely výmladkové lesy..."

Jak se sází výmladkový les, to opavdu nevím, ačkoli jsem absolvoval dvě lesnické školy v úhrném trvání devíti let.

"...od 18. století, na vyklučených pasekách..."

Mám obavu, že někdo neví, co píše. Zkusil jste si někdy ručním nářadím vydolovat ze země dubový, jasanový nebo habrový pařez? Navíc z hlinité půdy někde luhu na jih od Břeclavi nebo Lanžhota? A co by s těmi pařezy ti nešťastní Lichtenštejnové dělali? Čím by to rozřezali? Kde by na to vzali pracovní sílu? A proč by vůbec něco takového dělali, když při ruční síji nebo sadbě pařezy ničemu nevadí? I to slavné polaření začalo až koncem 19. století, a to jen blízko vsi. Copak by někdo "sázel turkyň" někde 10 km od Lanžhota, když mu to může kdykoli vzít voda?

Že takové věci někdo opakovaně píše do různých propagačích brožurek, je jedna věc, nakolik ta tvrzení odpovídají skutečnosti, je věc úplně jiná.

A ještě jeden detail: že někdo něco nějakou dobu dělal tak nebo onak (= tradice), neříká nic o tom, že to bylo správné a trvale udržitelné (nemám sice ten módní výraz rád, ale budiž). Pokud někdo věří, že vhodný nástroj k obnově lesa - nemluvím o pantážích na dřevo - je orba (včetně frézování), měl by vrátit diplom nebo maturitní vysvědčení.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2021 10:01 Reaguje na J D
Tak samozřejmě. Výmladkové lesy se nesází. No pokud tam chcete dub tak na nějaké výmladky asi spoléhat nebudete. Klučení pařezů byla v minulosti celkem obvyklá činnost. Důvodem bylo nejen získávání zemědělské půdy ale i dříví na topení. Že by to dnes nikdo nedělal, je jasné. Na to jsou dnes ty frézy.
No a ten diplom. Neměl by ho vrátit spíš ten, co si myslí, že s přiměřenými náklady vypěstuje ve větším rozsahu dub ze zmlazení pod porostem byť ten bude hodně prosvětlený? Ono ,co je to vhodný či nevhodný nástroj nejde posuzovat paušálně ale případ od případu .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2021 20:43 Reaguje na Slovan
Tak příliv turistů. Potom se divte, že ten příliv je nakonec moc velký, poškozuje přírodu a musí se regulovat. To tu nedávno také bylo.
Že se dříve na Soutoku hospodařilo šetrněji má být jasné? Jasné z čeho? Nějaké podklady pro toto tvrzení.
A návrh AOPK a její hospodaření v krajině? To je nejen černá díra na peníze ale i špatný vtip.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.2.2021 22:16 Reaguje na Jarek Schindler
Ale kdepak. Srovnávat Soutok třeba s Beskydami (abychom zůstali u CHKO) nelze - jednoduše proto, že Soutok nemá nic, co by pro běžného turistu bylo tam moc zajímavé. Podobně jako třeba v Brdech. Nicméně i ze šetrného, nikoli masového, turismu lze mít i ekonomické výhody. To je holý fakt.

Třeba ze zdroje, který jsem psal panu "Milanovi G". Je to tam hezky popsané.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2021 09:21 Reaguje na Slovan
Pokud se podívám třeba do návrhu na zřizování ptačích oblastí , tak se tam dočtu o hlavních ohrožujících faktorech.

".... vysoká návštěvnost, rozvoj cykloturistiky, nerespektování zákazů – zejména v oboře Soutok od dubna do září b(především dravci a vodní a mokřadní druhy ptáků)
fotografování, nekoordinovaný výzkum."
No a to tam jsou omezení kvůli oboře. Jak by to vypadalo pokud by tam nebyla?
No a vaše šetrné hospodaření v minulosti a odkaz na práci pana Miklína.
Nevím z čeho usuzujete o šetrnějším způsobu hospodaření? Ono je to snad právě i podle tohoto článku spíše naopak. Nemohu za to , že neumíte pracovat s daty které si tam můžete přečíst.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

8.2.2021 08:53 Reaguje na Dalibor Motl
Dobrý den,
a) dotčené lesy už lesy zvláštního určení dávno jsou (jen se to v hospodaření tam moc neprojevuje...)
b) většina z těch 38 % nespadá do bezzásahu (žádné hospodaření), ale do lesního hospodaření - jen trochu jiného (zjednodušeně řečeno vytěžení porostu ne během pár měsíců, ale postupně několika (desítek) let, více viz zde: https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.2.2021 18:43 Reaguje na Jan Miklín
a)Lesem zvláštního určení je i obora, což Soutok je a tak
je lesem zvláštního určení. Je to pojem pro rozlišení
lesů čistě hospodářských od lesů jiných. Dále se zde
jedná o les s genofondem dubu letního jako prioritní
dřeviny. Nikde jsem nic jiného k Soutoku nevyčetl.
Jinak zvláštními lesy jsou i vojenské prostory
s výbuchy munice, ničením povrchu půdy pásy tanků
a jinými devastujícími zásahy do fauny a flóry.
Přitom po ukončení působení armády toto často chybí
a pracně se to napodobuje. Ona i ta postupná obnova
lesů je radikálním zásahem, který některým tvorům
a rostlinám přímo vyhovuje, ale jiným vadí.
b)Postupná těžba je do budoucna utopie náročná na ruční
práci, na kterou se nikdo nehrne. Chtě nechtě se lesy
plošné strojní těžbě nevyhnou, leda, že by zůstaly
těmi pralesy bez těžby a výsadby nových stromů. Leda,
že by naběhli na tu práci i ouřadové a vědci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2021 00:41 Reaguje na Jan Miklín
Ony ty lesy zvláštního určení se snad neobnovují?
Proč nezmíníte, že zatím co obnovní prvek je tam nyní dvouhektarový, to "jiné" hospodaření počítá se zásahy na podstatně větší ploše.
Proč jsou ty malůvky AOPK o tom jak bude vypadat les podle nich a jak vypadá podle hospodaření Lčr, když už nepoužiji slovo lživé, tak manipulativní?
Odpovědět
JM

Jan Miklín

9.2.2021 08:22 Reaguje na Jarek Schindler
Já jsem odpovídal na dotaz p. Motla, který se ptal, proč nejsou lesy na Soutoku vyjmuty z hospodářských na zvláštní určení. Samozřejmě, že i lesy zvláštního určení (ať už důvodem pro tuto kategorizaci byl fakt že jsou v oboře, nebo biodiverzita...) se obnovují.

Odkazy na vysvětlení navrhovaných úprav lesního hospodaření jsem dával prakticky všude. Takže jenom
- ten "dvouhektarový" obnovní prvek v praxi vidíte na obrázku toho vtipu s názvem NPP Dúbravenská seč. Teoreticky dvouhektarové holoseče se během deseti let změní v několik desítek hektarů jednolitého mladého lesa, kde s trochou štěstí zůstane stát pár výstavků, které AOPK platí LČR, řádově desítku milionů ročně.

Návrh AOPK počítá s obnovou rozprostřenou do delšího časového období, tím, že by nebyla holosečná, tak by samozřejmě mohla být na větší kontinuální ploše. Vysvětleno je to zde: https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.2.2021 07:13
LČR umí jen jediné.... maximalizace zisku dnes a co bude zítra je šumák.... že tímto dogmatem decimují hospodářské lesy v celé ČR a že tímto zavinily nevyčíslitelné škody napříč všemi oblastmi společnosti je jedna věc... ale území, která jsou nebo mají být chráněná jsou oblasti, kde nemá mít možnost škodná z LČR ani vkročit.... natožkat si diskovat podmínky a dělat z celé této země stádo blbců, protože nám tu ukazují jen to svoje klasické PR divadélko..... nakopat tu ulhanou a prohnilou polomafiánskou státní všedestruktivní bandu šmejdů do pr****!
Odpovědět
MG

Milan G

8.2.2021 13:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jděte se léčit, vy nejste normální.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

8.2.2021 17:18
Pane Miklíne, CHKO Pálava, jejímž jste zaměstnancem, existuje téměř 45 let. Můžete nám prosím sdělit, kolik bezobratlých druhů živočichů vymizelo, za tuhle dobu, v tomto zvláště chráněném území a kolik za stejné období v "nechráněném" území Soutok? Děkuji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.2.2021 18:23 Reaguje na Otakar Pražák
Ona ta CHKO nejsou jen o ochraně, ale i o rozhodování šéfů
a referentů, co povolí a co ne. Ten pocit moci a někdy i něco
jiného, je lákavé. Na Soutoku si o tom už štěbetají i ptáci.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

9.2.2021 08:13 Reaguje na Otakar Pražák
Neodpovídal vám na tu otázku už náhodou Lukáš Čížek jinde? Na Pálavě vyhynulo několik druhů, a to zejména z důvodu změny lesního hospodaření - vymizení světlých lesů, tedy stejného procesu, jako je tomu na Soutoku. V době vzniku CHKO byly znalosti o nutnosti aktivního managementu výrazně horší, než je tomu nyní, v tom se ochrana přírody poučila.

Správa CHKO Pálava v Milovickém lese momentálně bojuje o záchranu zdejší populace jasoně dymnivkového, bohužel prosadit potřebné úpravy režimu hospodaření je pro odpor zde hospodařících Lesů ČR (přestože opatření mají ze strany ochrany přírody zcela uhrazeny) těžké i v CHKO, viz článek https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologicko-ekologicke-vedy/Hospodareni-Lesu-CR-nici-tisice-chranenych-motylu-v-CHKO-Palava-varuji-vedci/. A jasoň dymnivkový má na mále i na Soutoku: zdejší bývalý polesný a známý entomolog Engelbert Hepner vzpomínal, že v 60. letech na loukách na Soutoku létalo jasoňů, jako když sněží. Dnes je jich tam v lepších letech pět, v horších žádný.

Tak doufejme, že soutokové druhy nedopadnou stejně jako ty pálavské - byla by škoda nepoučit se z historie.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

9.2.2021 09:13 Reaguje na Jan Miklín
Zkuste se také zmínit o něčem pozitivním. Například o tom, že Lesnímu závodu Židlochovice se ve spolupráci se Správou CHKO Pálava podařilo získat výjimky na snižování zakmenění v lesích na Děvíně, obdobnou výjimku správa získala rovněž pro porost na Slanisku u Nesytu (zde se dokonce podařilo legalizovat i pastvu v lese), ve spolupráci s lesním závodem se prořeďují lesy v PR Šibeničník nebo v PR Milovická stráň. Z toho vyplývá, že domluva na praktické ochraně přírody je možná. V 60. letech byla niva na Soutoku pod vodou průměrně 52 dní v roce. Po vodohospodářských úpravách k tomu téměř nedochází. Důsledkem toho došlo k zásadním změnám v jemných ekologických interakcí, jež negativně ovlivnily výskyt celé škály organismů, a nejen jasoně dymnivkového.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2021 11:22 Reaguje na Jan Miklín
Takže, pokud tomu dobře rozumím , tak za vašeho hospodaření na Pálavě v rámci CHKO, vyhynulo " několik druhů". To není zrovna dobrá vizitka CHKO. Nebude to nakonec na tom Soutoku stejné? No a svádět to na změnu hospodaření, která nastala před více než sto padesáti lety? Ona i ta setrvačnost má své meze.
Například z Pálavy musela být odejita divoká koza bezoárová a přitom se ji tam v těch šedesátých letech celkem dařilo. Musela být odejita aby se tam posléze mohla či spíš musela začít past domácí ovce a koza.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

9.2.2021 14:13 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, nepůvodní uměle vysazené koze se s velkou péčí myslivců dařilo, na rozdíl od stepních společenstev pod kozami... Protože je dost velký rozdíl mezi přesně načasovanou, z hlediska intenzity plánovanou a kontrolovanou pastvou domácích koz a ovcí a volnou činností nepůvodního druhu, který sem byl instalován v rámci již zrušené obory, po níž zbylo i postupem času neúnosně se přemnožující stádo dalšího nepůvodního druhu - muflona...
Odpovědět
MG

Milan G

10.2.2021 11:58 Reaguje na Jan Miklín
Mám jeden dotaz na vás p. Miklíne. Zajímá mně váš názor ohledně vytváření podmínek k přežití např. Páchníka nebo Krasce. Přečetl jsem si článek p. Čížka o Extinkčním dluhu, kde popisuje, kromě jiného, kolik úsilí, prostředků a času se musí vynaložit k záchraně výše jmenovaných brouků. Zajímalo by mně tedy, zda lze nějak vyjádřit kolik lidí/pracovně/ by se mělo asi tak angažovat a v jak dlouhém časovém horizontu, jednoduše jak je tato činnost náročná. Díky za odpověď.
Pokud p. Čížek ví, může též odpovědět.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

12.2.2021 10:29 Reaguje na Milan G
Dobrý den, to těžko říct (alespoň z mé strany) - ochranářská opatření počítají s úpravou hospodaření, tzn. namísto intenzivní těžby (jak časově - v krátkém okamžiku, tak plošně - vše na malé pasece) její změna na postupné prokácení menšího množství stromů na větší ploše v dlouhém časovém horizontu. To budou vědět LČR, na těžbu dříví jsou (na rozdíl od ekologie a ochrany přírody) odborníci na slovo vzatí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2021 08:56 Reaguje na Jan Miklín
Lčr budou znát náklady na jimi prováděný způsob obnovy. Náklady na způsob který prosazujete vy, pan Čížek a AOPK by jste snad měli mít spočítané vy. Nebo snad nevíte kolik bude stát to co prosazujete? Takže se asi nespletu, když záměr AOPK nazvu černou dírou na peníze.
No a bylo by potřeba upravit i vaše tvrzení o intenzívních těžbách v krátkém časovém období a naopak o menším počtu stromů a dlouhém časovém horizontu v případě postupu podle ochranářů. Ono to ve skutečnosti zase tak velký rozdíl není.
Odpovědět
L

Lukas Cizek

9.2.2021 08:56 Reaguje na Otakar Pražák
Oto, k Vašemu dotazu. Na Soutok do r. 1989 prakticky nebyl přístup, je tam minimum historických dat. Co vymizelo se proto zjišťuje špatně. Napadá mě jen tesařík zavalitý, který býval uváděn z Lanžhota (nejspíš hrúdy). V 90. letech přestal hnízdit dudek, nedávno snad raroh velký. Což vůbec nemusí souviset s lesním hospodařením. Co s ním ale zatraceně souvisí jsou tyhle věci:
http://baloun.entu.cas.cz/~cizek/clanky/ExtinkcniDluh.pdf
http://baloun.entu.cas.cz/~cizek/clanky/NejohrozenejsiObyvateleJihomorLuhu_LPXII09.pdf

Mimochodem ukázka, že byla snaha problém komunikovat s lesníky v jejich tisku. Jenže ty na vyšších postech problém nezajímá, ti na nižších postech mnoho nezmůžou, ikdyž se někteří opravdu snaží. Pěkný den!
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

9.2.2021 09:19 Reaguje na Lukas Cizek
Lukáši, v tomto se shodneme. Děkuji za vstřícnost!
Odpovědět
JS

Jakub Skalík

25.2.2021 12:29
Pane Čížku děkuji Vám za tyto zajímavé články a ochranu přírody.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist