Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti
V článku „Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu“ jsem byl autorem nařknut z neobjektivního výzkumu, a to ještě před tím, než nějaký výzkum vůbec začal. Jediným argumentem autorovi je moje členství ve správní radě Biosférické rezervace Dolní Morava. Pominu-li fakt, že v této funkci zastupuji Mendelovu univerzitu v Brně a jejím výkonem jsem byl pověřen rektorem univerzity, tak i osobně je pro mě čest spolupracovat se všemi dalšími členy správní i dozorčí rady BR. Jsou to všechno osobnosti, za nimiž stojí dlouhodobé výsledky práce v regionu.
Filosofie biosférických rezervací, propagovat trvale udržitelný rozvoj, a to při vyváženém respektování všech tří pilířů – ekonomického, kulturního i environmentálního, je mi jako lesníkovi profesně velmi blízká. Člověk krajinu po tisíciletí přetvářel, v biosférických rezervacích proto nejsou člověk a jeho aktivity vyloučeny, úkolem BR je vychovávat obyvatele území k šetrnému využívání přírodních zdrojů. Jiné prostředky než komunikační a projektové k plnění tohoto cíle při současném postavení biosférických rezervací v českém právním systému nemá, Biosférická rezervace Dolní Morava jako obecně prospěšná společnost je na úrovní jakékoliv jiné NGO.
Argument, že moje členství ve správní radě BR Dolní Morava (bez nároku na jakoukoliv odměnu), mě diskvalifikuje dělat nezávislý a objektivní výzkum, je nefér a považuji ho za osobní urážku, v tzv. informační válce, kterou vede autor tohoto článku a ve které si vybírá zbraně sám. Je to typická ukázka sebestředného, zaujatého a neobjektivního hodnocení, které přitom autor článku sám považuje za špatné. Bohužel se v dnešní společnosti s takovýmto přístupem setkáváme velmi často. Takováto taktika však vede k rozdělování společnosti.
Společnost je odvozena od slovesa spolčovat se a ne rozdělovat. Autor článku (a nejenom on) tímto přístupem dělá medvědí službu ochraně přírody, jehož výsledkem jsou dvě fronty, zakopané ve svých zákopech, které spolu nekomunikují. Ve válce pak každé vítězství stojí mnoho sil a je krátkodobé, protože nikdy nevíte, kdy se síly obrátí.
Ochrana přírody má cíle dlouhodobé, měla by proto preferovat věcná jednání se vzájemným respektem všech stran, vedoucí ke dlouhodobé spolupráci. Mediální urážka není dobrý začátek spolupráce, je to spíše její konec, před tím, než mohla vůbec začít. Doufám, že se dočkám ještě i já občanské společnosti, kde bude převažovat vzájemná úcta, pochopení a slušnost. Kde problémy se budou řešit věcnou kritikou u jednacích stolů, a ne urážkami v médiích.
P.S.: O výsledcích projektu řešitelský tým bude rád čtenáře Ekolist.cz průběžně informovat.
Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)
Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)
Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)
Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)
Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)
Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)
Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)
Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)
Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)
Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)
 Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)
Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)
 Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)
 Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)
 Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)
Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)
Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)
 Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)
Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)
Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)
Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)
Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Lukáš Kašpárek
11.2.2021 08:27To ale nemění nic na tom, že být členem "společnosti", která zapříčiňuje faktickou degradaci místa, a která se urputně snaží nezařadit toto území do oficiálního systému ochrany a přitom říkat, že pro ně jsem schopen zajistit vědecké podklady hodnotící stav a tendenci daného místa JE STŘETEM ZÁJMŮ a pan Čížek na něj upozornil velice správně....
A toto tvrzení pana Maděry ho usvědčuje až okatě:
"Filosofie biosférických rezervací, propagovat trvale udržitelný rozvoj, a to při vyváženém respektování všech tří pilířů – ekonomického, kulturního i environmentálního, je mi jako lesníkovi profesně velmi blízká".
Panu Maděrovi je sice evidentně blízká filozofie BR, ale o nějaké vyváženosti využití hodnot daného území nemůže být vůbec řeč.... TOTO ÚZEMÍ JE Z 90% BEZOHLEDNĚ DRANCOVÁNO NEANDRTÁLSKÝM ZPŮSOBEM A TĚCH ZBYLÝCH 10% SLOUŽÍ JEN PRO VYVOZENÍ DOJMU NĚJAKÉHO PROSTORU PRO OCHRANU ÚZEMÍ FORMOU PR AKTIVIT BR....
Nerad bych, aby po řádění BR zůstal Soutok a okolí na Maděru....
DAG
11.2.2021 09:59 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
12.2.2021 06:43 Reaguje na Milan GMilan G
13.2.2021 12:34 Reaguje na Lukáš KašpárekBřetislav Machaček
11.2.2021 16:51Čížka a pana Miklína. Možná by se mohli vyjádřit i ostatní, kteří se
podíleli na projektu a dohodě. Tak jsou čtenáři neustále masírováni
o nemožnosti se dohodnout, ale jak je vidět, tak to jde.
Karel Zvářal
11.2.2021 17:28Pokud se týká diskutovaných bezsásahových zón: osobně jsem pro maloplošná území, jímž bych vyhradil 6-7%, max. 10, o velikosti 0,5-3 ha, tzn. že při ploše 5000 ha by takových plošek bylo cca 200-350. Tedy hustá pravidelná síť malých území, která by (co se týče hmyzu) spolu komunikovala. Ji vytvořit, je běh na dlouhou trať, ale v lese se vše řídí "stoletými" cykly. Orli, káně, rarozi i luňáci dnes hnízdí v polních remízech, takže jim by takové hospodaření vůbec nevadilo.
J D
12.2.2021 10:47Maděra: V článku „Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu“ jsem byl autorem NAŘKNUT Z NEOBJEKTIVNÍHO VÝZKUMU [[zvýraznil jd], a to ještě před tím, než nějaký výzkum vůbec začal.
K preventivnímu spravedlivému rozhořčení se leckdo rád přidá. Ale chtělo by to dostatečnou „funkční gramotnost“.
Ke kultuře debaty a vzájemné úctě, jichž se prof. Maděra dovolává, patří mj. to, že polemizuji s tím, co názorový oponent řekl nebo napsal, nikoli s tím, co jsem mu do úst vložil.
Diskutovat za jednacím stolem je skvělé, ale konfrontace protistrany s fakty by měla mít také nějaký praktický výsledek. Pokud však někdo hází hrách na stěnu LČR a fasádu zvanou BRDM víc než desetiletí, nezbývá mu nic jiného, než debatu přenést na veřejnost, tj. do médií, a zapojit do ní občanskou společnost.
Otakar Pražák
12.2.2021 13:23 Reaguje na J DBřetislav Machaček
12.2.2021 16:17 Reaguje na Otakar Pražákambicemi zastánců. Možná jde o touhu mít moc vše řídit
podle svých zájmů a priorit. Proto je potřeba odpůrce
znemožnit přes všemožné sdělovací prostředky a získat
i sympatie předpokládaných politických vítězů. Je hezky
vidět, kdo za koho kope a komu se dává více slyšení v TV.
Mám neblahé zkušenosti s vedením jedné CHKO, která ráda
postihuje banality a bez problémů schvaluje stavby hotelů,
parkovišť a jiných zařízení devastujících přírodu navždy.
O tu jim asi tak nejde, ale exemplárně zrušit tradiční
( cca 60 let) tábořiště ve starém lomu kvůli údajným
broukům a ještěrkám bylo bezpodmínečné. Ti tam s námi
žili těch 6O let a náhle je dva víkendy ročně ohrozí
(z toho jeden v zimě!). Bohužel je to ale hlavně o
lidech. Bývalému vedení to nevadilo a naopak ono vadilo investorům. Nové vedení je s investory zadobře a tak
si vylepšuje pověst rušením tábořišť, buzerací lesáků,
zemědělců a chatařů-starousedlíků. Pokud cítíte něco
podobného, tak se preventivně braňte, jak můžete. Ona
ta ochrana přírody lze dělat i bez vyhlášení nějakých
CHKO, kde se může dosazené vedení chovat k voleným
zastupitelům obci a obyvatelům jako diktátor.