Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze?
5.1.2021
Obrázek 1: „S přírodou se nemůžeme přetlačovat. Přírodu musíme pochopit...“ (Lesy ČR, moto programu Soutok všem). Nezbytným předpokladem k pochopení přírody lužních lesů je zřejmě její rozfrézování na co nejmenší kousky. A občas také vkusné doplnění výsadbou hybridních topolů...
Foto | Lukáš Čížek
Přesto právě tady zabírají chráněná území podstatně méně místa, než v hlavním městě Praze. Proč? Nikomu to neříkejte, ale může za to dinosaurus. Řve jako motorové pily a zanechává obdélníkové stopy o rozloze dvou hektarů. Kam šlápne, často nezbudou ani pařezy (Obr. 1). Se zákony si hlavu zrovna neláme, dupe i tam, kde by opravdu neměl (Obr. 2). Žere hlavně dřevo, na Soutoku slupne i stovku hektarů lesa téměř na posezení (Obr. 3).
Přečtěte si Odpověď Lesů ČR na text Lukáše Čížka o informační válce a lužním lese
Obrázek 2: Spory o frézování pasek na Soutoku se táhnou roky. Některé detaily technologie přípravy půdy se změnily, ale výsledkem je vždy nakonec oraniště o rozloze 2 ha, eldorádo invazních druhů a zničené chráněné rostliny, obojživelníci i stanoviště řady chráněných druhů hmyzu. Zde byla dokonce frézována paseka v ochranném pásmu národní přírodní rezervace Ranšpurk.
Foto | Lukáš Čížek
Ještě nedávno dělal vše, aby nás do našeho lesa nemusel pustit. Teď si s pomocí marketingových kouzelníků nasazuje hebounký kožíšek, lísá se a říká: „Soutok patří také Vám!“, nebo „O Soutoku je třeba mluvit – veřejně, otevřeně a společně.“ A také „S přírodou se nemůžeme přetlačovat. Přírodu musíme pochopit…“ Dinosaurus se teď tváří jako roztomilý kocourek.
Máme mu ale věřit? Citlivě prý pečuje o přírodu tam, kde jeho motorové pily, půdní frézy a hektolitry Roundupu likvidují, co se dá. Bez něj by prý na Soutoku žádná příroda vlastně ani nebyla. Kdo tvrdí něco jiného, údajně „pracuje s fakty velmi selektivně a bez širších souvislostí“. A vůbec je to vše jen „poplašná a zavádějící kampaň“. Nadzvedněme kožíšek, a prohlédněme si diluviálního tvora, který se teď tváří jako velký dobrák.
Obrázek 3: Obnovní blok v oboře Soutok. Mladé porosty je v oboře třeba chránit před zvěří. Aby ušetřily za pletivo, oplotí státní Lesy až stovky hektarů lesa, uvnitř vytvoří šachovnice pasek nebo paseky oddělují žebry. Standardní velikost obdélníku (paseky) je 2 ha.
Foto | Geodis, 2018 / Seznam.cz
Lužní lesy potřebnou ochranu nemají. Z jejich přírodního bohatství už 150 let ukusuje moderní lesnictví, které téměř dokonalo proměnu světlých hájů a rozvolněných luhů s pestrým podrostem na stejnověké plantáže plné invazních rostlin. Mechanizace a chemizace přidala dlouhá desetiletí buldozerů, půdních fréz, herbicidů a dalších prostředků, které do lesního hospodaření v rámci „boje s přírodou“ zavedli většinou komunisté, a jsou dnes podobně moderní jako Trabant.
Rychle mizí starší porosty, protože hladové motorové pily do krajiny luhů vykusují stahektarové šachovnice pasek a mlazin. Část zdejší přírody doplácí i na prostý nedostatek potřebné péče, mizí mohutné, staré stromy, památka minulých způsobů hospodaření a jediný domov stovek druhů vymírajících tvorů (Obr. 4). Ochrana přírody i odborná veřejnost se už desítky let marně snaží prosadit citlivější přístup k přírodnímu bohatství Soutoku.
Mnoha částem přírodního bohatství Soutoku se krátí čas, trpělivost proto dochází ochraně přírody, odborné veřejnosti i místním. Stále intenzivnější a důraznější snahy o reálnou ochranu Soutoku, i jejich podpora napříč společností, rozhýbaly i správce území, státní podnik Lesy České republiky. Zejména jejich tiskové oddělení. Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství spustily kampaň „Soutok všem“. Údajně „se všemi“ chtějí vést „otevřenou diskusi“ o tom, jak pečovat o lesy, které už celá desetiletí svým necitlivým přístupem poškozují a po celou tu dobu odmítají požadavky na ochranu jihomoravských luhů a citlivější hospodaření v nich. Stejný podnik, který si před pár lety prosadil významná omezení vstupu veřejnosti do obory Soutok, teď prý chce zabránit tomu, aby si Soutok uzurpovala nějaká uzavřená zájmová skupina. Že by se Lesy ČR chytily za nos?
Obrázek 4: Mohutné duby ze Soutoku rychle mizí. Jsou památkou světlých lesů a minulých způsobů hospodaření, intenzivní lesnictví takové stromy nepěstuje. Hynou věkem, kvůli suchu, v lese je navíc zabíjí zástin mladších stromů. Náhrada za ně není.
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR
Nejen autorovi tohoto textu by tím udělaly obrovskou radost. Ale Lesy ČR se o vládu nad Soutokem dělit nehodlají. Právě proto teď vynakládají velké úsilí i peníze z erární pokladny, aby nás přesvědčily o opaku. Proč by jinak utrácely miliony za mediální kosmetiku? Proč by jinak „otevřená diskuse“ v jejich podání byla otevřená jen někomu? Podívejme se, co může nebo má skrývat magie mediálních stratégů, kteří teď usilovně plní média a zejména sociální sítě Soutokem a nevídanou vstřícností k lidem i k přírodě. Nakolik je tato vstřícnost reálná? Vycházejme z toho, že lesy vlastněné státem jsou naším společným majetkem. Peníze na ně vynaložené nebo získané jejich správou jsou skrze státní pokladnu spojeny s našimi peněženkami. Zrekapitulujme dosavadní dění a podívejme se, co pro nás správci našich lesů za naše peníze nachystali.
Ne, následující text nebude o přírodě. To podstatné o lužních lesích, jejich biologickém významu a ochraně se zájemci dozvědí například zde: https://soutok.nature.cz/. Tento text bude o peripetiích snah o ochranu jednoho území, které, bohužel, mnohem více než o Soutoku vypovídají o nás, o fungování našeho státu, jeho schopnosti naplňovat vlastní závazky, hájit veřejný zájem a spravovat veřejné statky. Problém ochrany Soutoku se táhne desítky let, aniž by se kamkoli pohnul. A rozjíždí se další kolo. Čtenář sám nechť posoudí, co mu mediální strategie Lesů ČR a Ministerstva zemědělství připomíná. Na každý pád je to docela jízda. Platíme ji my, penězi i přírodním bohatstvím naší země.
Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:
Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)
Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)
Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)
Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)
Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)
Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)
Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)
Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)
Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)
Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)
Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)
Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)
Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)
Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)
Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)
Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)
Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)
Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)
Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021) Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021) Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)
reklama
Lukáš Čížek
Autor pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a přednáší na Jihočeské univerzitě.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Další články autora |
Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům
Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují
Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (66)
MK
Majka Kletečková
5.1.2021 11:39Státní podnik Lesy ČR se desítky let úspěšně brání citlivějšímu přístupu k přírodnímu bohatství Soutoku a nyní si za peníze daňových poplatníků platí kampaň, která má vzbudit dojem, že ne oni, ale ochrana přírody a odborná veřejnost chce svou snahou o citlivější přístup toto území uzurpovat. Připadá mi to, jako kdyby zloděj volal „Chyťte zloděje!“.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.1.2021 11:41Jednu věc jsem z článku nepochopil. Co získávají Lesy ČR touto svou činností, že se jim to vyplatí? Mně to připadá jako (ničivá) činnost pro činnost. Kdyby odtud tahali tisíce kubíků cenného dřeva, tak to bych pochopil. Ale to se mi nezdá být pravda.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.1.2021 12:26 Reaguje na Jiří SvobodaUšetří šošóny, po vyfrézované pasece se může dle libosti prohánět traktor s babosedem a sadit stromky daleko rychleji a levněji, než ženské s motykama.
Odpovědět
DA
DAG
5.1.2021 13:13 Reaguje na Jakub GraňákTo ovšem není správná představa. To je vidět na prvním obrázku jsou polodrostky. Ty tímto způsobem nezasadíte. Navíc ta individuální ochrana je dosti drahá. Je to listnatý les. Pro LČR by bylo nejjednodušší to nechat svému osudu.
Druhá věc jsou hajní a lidé navázaní na tuto oblast. Nevím jestli se vybírá na práci klasicky výběrovkou nebo se může najímat. Pokud se najímá, tak se jim nedivím, že si práce "váží". Být hajný, který zaměstnává lidi z okolních dědin, tak to dělám podobně.
Druhá věc je, jestli eko autor článku je zelený terorista nebo rozumný člověk. Bohužel kvůli HD, GP a jim podobným se nedá ochranářům věřit.
Podle stylu psaní ho spíš tipuju na ekoteroristu.
Odpovědět
Druhá věc jsou hajní a lidé navázaní na tuto oblast. Nevím jestli se vybírá na práci klasicky výběrovkou nebo se může najímat. Pokud se najímá, tak se jim nedivím, že si práce "váží". Být hajný, který zaměstnává lidi z okolních dědin, tak to dělám podobně.
Druhá věc je, jestli eko autor článku je zelený terorista nebo rozumný člověk. Bohužel kvůli HD, GP a jim podobným se nedá ochranářům věřit.
Podle stylu psaní ho spíš tipuju na ekoteroristu.
Jakub Graňák
5.1.2021 16:41 Reaguje na DAGDobře, vysvětlete mi tedy proč se to tedy frézuje, když ne z důvodu "unifikace" terénu pro potřeby mechanizace?
Nevím jakou výšku má vyškolkovaný poloodrostek, z vlastní zkušenosti však vím, že babosedem lze s přehledem sázet i 40 cm vysoké špičáky, jen pak někdo potom musí jít řádkem a trochu je porovnat.
Odpovědět
Nevím jakou výšku má vyškolkovaný poloodrostek, z vlastní zkušenosti však vím, že babosedem lze s přehledem sázet i 40 cm vysoké špičáky, jen pak někdo potom musí jít řádkem a trochu je porovnat.
Jakub Graňák
5.1.2021 17:05 Reaguje na Jakub GraňákNebo, že by za tím frézováním stála snaha o eliminaci buřiny?
Odpovědět
KT
Karel Tejkal
6.1.2021 10:38 Reaguje na DAGPohled na ekologii je v ČR bohužel silně ovlivněn zelenými ultras, kteří lezou na komíny a přivazují se ke stromům napadeným kůrovcem. Máme problém rozlišit, co je ještě ekologie jako věda a co ekologie jako ideologie.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.1.2021 13:20 Reaguje na Jakub GraňákChtělo by to ekonomickou kalkulaci, zda se to opravdu pro jednorázové vysazení stromků vyplatí. Dle mého odhadu spíš ne.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.1.2021 17:08 Reaguje na Jan ŠimůnekTěžko říct, všechno na peníze přepočítat nejde
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.1.2021 15:15 Reaguje na Jakub GraňákObávám se, že skoro všechno. I lidské životy.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.1.2021 14:41 Reaguje na Jakub GraňákTo je možné, ale co tak hodnotného získávají Lesy ČR vznikem té paseky? Palivové dříví z vykácených košatých a mohutných stromů????
Odpovědět
Jakub Graňák
5.1.2021 17:03 Reaguje na Jiří SvobodaPřevládající charakter těch porostů se za cca 80 dost změnil, zhoustl. To znamená, že přibylo štíhlých dlouhých nezavětvených kmenů, proti řidším odspodu zavětveným porostům. Mě by to dávalo smysl, kdyby štěpkovali "odpad" (haluze apod), proč frézujou pařezy netuším, ale domnívám se, že za tím jsou prachy. Co se týče těch pasek, prostě je pro ně levnější vybouchat celou plochu, než to řešit probírkou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.1.2021 18:14 Reaguje na Jakub GraňákTakže z jiné diskuse jsem se dozvěděl, že je to hospodářský les a těží se kvalitní zralé duby. Pak je to OK.
Frézování pařezů je asi rozumný počin, jinak pařezy obrazí a vyrostou z nich velmi nekvalitní stromy. Takže jsou v tom prachy, což mně nevadí.
Vybouchat celou ne až tak velkou plochu, pokud tam jsou všechny stromy vlastně zralé na těžbu, co jiného rozumného se s tím má dělat? To prostě není stav Dauerwaldu. Ten by se musel nějak sofistikovaně založit.
Odpovědět
Frézování pařezů je asi rozumný počin, jinak pařezy obrazí a vyrostou z nich velmi nekvalitní stromy. Takže jsou v tom prachy, což mně nevadí.
Vybouchat celou ne až tak velkou plochu, pokud tam jsou všechny stromy vlastně zralé na těžbu, co jiného rozumného se s tím má dělat? To prostě není stav Dauerwaldu. Ten by se musel nějak sofistikovaně založit.
Jakub Graňák
6.1.2021 08:11 Reaguje na Jiří SvobodaNení to hospodářský les, tudíž nic z toho, co tam lesočeši předvádí ok není.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.1.2021 09:34 Reaguje na Jakub GraňákTak teď už to není hospodářský les, dobrá. Co tedy s tím? Ponechat přírodním procesům? Pak je ale z toho třeba udělat řádnou rezervaci. Jedno je dobré - odtud kůrovec nevyletí.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.1.2021 09:43 Reaguje na Jiří SvobodaBohatě postačí řídit se legislativou:
http://www.uhul.cz/images/oprl/plo_14/nove/Priloha_c._3_Zasady_hospodareni_LZU_v_2_3.pdf
Kapitola:
2.2.6 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti
Odpovědět
http://www.uhul.cz/images/oprl/plo_14/nove/Priloha_c._3_Zasady_hospodareni_LZU_v_2_3.pdf
Kapitola:
2.2.6 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti
JS
Jiří Svoboda
6.1.2021 14:32 Reaguje na Jakub GraňákLegislativu je samozřejmě třeba respektovat.
Proč ale autor článku nenapíše, že tyto lesy spadají jistým rozhodnutím pod nějakou legislativu a ta je tak a tak porušována?
Takové výlevy emotična bez věcné argumentace dělají spoustu zlé krve.
Odpovědět
Proč ale autor článku nenapíše, že tyto lesy spadají jistým rozhodnutím pod nějakou legislativu a ta je tak a tak porušována?
Takové výlevy emotična bez věcné argumentace dělají spoustu zlé krve.
Jakub Graňák
6.1.2021 17:26 Reaguje na Jiří SvobodaZřejmě je už zoufalý v situaci kdy se státní podnik neřídí zákony.
Taky jsem to zažil, tudíž pro něj mám pochopení.
Odpovědět
Taky jsem to zažil, tudíž pro něj mám pochopení.
JS
Jiří Svoboda
7.1.2021 14:02 Reaguje na Jakub GraňákSamozřejmě by bylo dobré ocitovat příslušné ustanovení a jasně ukázat, v čem je zákon porušován, aby to nebyl jen zoufalý pláč na obecné úrovni.
Ten čas je třeba do toho investovat.
Odpovědět
Ten čas je třeba do toho investovat.
JS
Jarek Schindler
12.1.2021 14:59 Reaguje na Jiří SvobodaTo bude asi tím, že žádná legislativa porušována není.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.1.2021 16:11Pan Čížek je entomolog, který bude požadovat stromy umírající stářím
bez užitku pro člověka a nikdy mu nebude stačit těch stromů tisíce, ale
aby tak dopadly nejlíp všechny. Suché duby z fotek jsem tam viděl a jsou
to stromy na konci své životnosti. V jejich okolí rostou mladé duby a ty
suchem, jak píše autor, neusychají. Tak to nechápu. Mladý strom s plytkými kořeny v říční nivě neusychá a starý dosahující kořeny na spodní vodu prosakující z obou řek nedosáhne a usychá? Každý strom jednou stářím umírá
a autor si přeje aby byl co nejdéle domovem roháčů a jiných brouků. To
mu neberu, ale má to napsat naplno, že si nepřeje kácet v hospodářském
lese stromy na dřevařské využití a nechat je všechny hmyzu. Z fotek pasek
a i z osobní zkušenosti vidím i občas ponechané solitéry v nových
porostech, ale prales to opravdu není. Je to hospodářský les a diskuse
zahájená LČR s ostatními zájemci diskutovat probíhá. Bohužel pan Čížek
asi nemíní diskutovat o kompromisech a tak burcuje veřejnost proti této
diskusi s tím, že s LČR je diskuse zbytečná. Je přece možné dohodnout
pár nejstarších a hůře dostupných bloků jako bezzásahové, ale nežádat to všude. Já to státu nepřeji, ale pokud to zpět vysoudí původní majitelé,
tak pochybuji o nějaké diskusi. Za nich to byl běžný užitkový les s parkovou úpravou a oborou s jelení a jinou zvěří. Nebyl to nikdy žádný prales s rozpadajícími se velikány. Staří lesníci v té době proti dřevokaznému hmyzu bojovali daleko radikálněji a vyhledávali cíleně napadené stromy k likvidaci. Lidem dokonce dovolili klučit pařezy
s brouky a dřevokaznými houbami. Myslím, že původní vlastníci by
byli například z Lednice v šoku, když by viděli jimi sázené stromy
pokácené bobry a staleté duby proděravělé larvami chráněného hmyzu.
Oni budovali park a ne divočinu. Možná bude přesvědčovat nakonec
je, že to jejich předci dělali špatně a oni ho poslechnou.
Odpovědět
bez užitku pro člověka a nikdy mu nebude stačit těch stromů tisíce, ale
aby tak dopadly nejlíp všechny. Suché duby z fotek jsem tam viděl a jsou
to stromy na konci své životnosti. V jejich okolí rostou mladé duby a ty
suchem, jak píše autor, neusychají. Tak to nechápu. Mladý strom s plytkými kořeny v říční nivě neusychá a starý dosahující kořeny na spodní vodu prosakující z obou řek nedosáhne a usychá? Každý strom jednou stářím umírá
a autor si přeje aby byl co nejdéle domovem roháčů a jiných brouků. To
mu neberu, ale má to napsat naplno, že si nepřeje kácet v hospodářském
lese stromy na dřevařské využití a nechat je všechny hmyzu. Z fotek pasek
a i z osobní zkušenosti vidím i občas ponechané solitéry v nových
porostech, ale prales to opravdu není. Je to hospodářský les a diskuse
zahájená LČR s ostatními zájemci diskutovat probíhá. Bohužel pan Čížek
asi nemíní diskutovat o kompromisech a tak burcuje veřejnost proti této
diskusi s tím, že s LČR je diskuse zbytečná. Je přece možné dohodnout
pár nejstarších a hůře dostupných bloků jako bezzásahové, ale nežádat to všude. Já to státu nepřeji, ale pokud to zpět vysoudí původní majitelé,
tak pochybuji o nějaké diskusi. Za nich to byl běžný užitkový les s parkovou úpravou a oborou s jelení a jinou zvěří. Nebyl to nikdy žádný prales s rozpadajícími se velikány. Staří lesníci v té době proti dřevokaznému hmyzu bojovali daleko radikálněji a vyhledávali cíleně napadené stromy k likvidaci. Lidem dokonce dovolili klučit pařezy
s brouky a dřevokaznými houbami. Myslím, že původní vlastníci by
byli například z Lednice v šoku, když by viděli jimi sázené stromy
pokácené bobry a staleté duby proděravělé larvami chráněného hmyzu.
Oni budovali park a ne divočinu. Možná bude přesvědčovat nakonec
je, že to jejich předci dělali špatně a oni ho poslechnou.
MK
Martin Kysela
5.1.2021 16:38 Reaguje na Břetislav MachačekZde nikdo nepožaduje bezzasahovost, je to nizinny les, ale jiny způsob lesnického hospodaření, směřující k trvalé nabídce biotopových stromů
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.1.2021 17:46 Reaguje na Martin KyselaVíte já tam neviděl absenci starých stromů a myslím, že se
jedná o pouhou generační těžbu s následnou obnovou jako
v jiných hospodářských lesích. Pokud strom vyroste do
optimální velikosti a vyzrálosti pro pilařské využití,
tak je čas ho skácet a nahradit novým. Ponechat ho déle,
tak začíná často zevnitř vyhnívat a pak už má pouze tu
hodnotu palivového dříví. Dobrý lesní hospodář si toto
hlídá, aby určil to optimum k těžbě a nečeká na to, až
bude pozdě. Takto znehodnotit stromy si mohu dovolit u
lesů jiného, než hospodářského užití a to Soutok není.
Diskuse je tak o tom, že je třeba jednat o ponechání několika solitérů v novém porostu, o alejích kolem
cest a kanálů a třeba i o celcích zcela bez zásahu.
Myslím, že diskuse stále probíhá a kritizujme ji až po
uzavření a rozhodnutí o dalším směřováni Soutoku. Mi
vadí ta aktivita očerňováni LČR před ukončením diskuse,
která zavání odmítáním jakékoliv dohody, která nebude
plně podle názoru autora. Co člověk, to názor a pak je
tu ekonomika a veřejný zájem. Co je veřejný zájem se
dá taky polemizovat, když lidem řeknete, že zisk LČR
z takových lesů musí stát odepsat a o to více nás zdanit.
To budou mluvit jinak i ti, co dnes mluví o oželení
těch zisků ve prospěch brouků, pokud ale sami daně
nevytvářejí a pouze je formou mezd a dotací čerpají.
Odpovědět
jedná o pouhou generační těžbu s následnou obnovou jako
v jiných hospodářských lesích. Pokud strom vyroste do
optimální velikosti a vyzrálosti pro pilařské využití,
tak je čas ho skácet a nahradit novým. Ponechat ho déle,
tak začíná často zevnitř vyhnívat a pak už má pouze tu
hodnotu palivového dříví. Dobrý lesní hospodář si toto
hlídá, aby určil to optimum k těžbě a nečeká na to, až
bude pozdě. Takto znehodnotit stromy si mohu dovolit u
lesů jiného, než hospodářského užití a to Soutok není.
Diskuse je tak o tom, že je třeba jednat o ponechání několika solitérů v novém porostu, o alejích kolem
cest a kanálů a třeba i o celcích zcela bez zásahu.
Myslím, že diskuse stále probíhá a kritizujme ji až po
uzavření a rozhodnutí o dalším směřováni Soutoku. Mi
vadí ta aktivita očerňováni LČR před ukončením diskuse,
která zavání odmítáním jakékoliv dohody, která nebude
plně podle názoru autora. Co člověk, to názor a pak je
tu ekonomika a veřejný zájem. Co je veřejný zájem se
dá taky polemizovat, když lidem řeknete, že zisk LČR
z takových lesů musí stát odepsat a o to více nás zdanit.
To budou mluvit jinak i ti, co dnes mluví o oželení
těch zisků ve prospěch brouků, pokud ale sami daně
nevytvářejí a pouze je formou mezd a dotací čerpají.
AB
Anežka Bartošová
5.1.2021 18:44 Reaguje na Břetislav MachačekAle lesy na Soutoku nejsou lesy hospodářské, jsou řazeny do kategorie lesů zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity...
Odpovědět
MK
Martin Kysela
5.1.2021 19:31 Reaguje na Anežka BartošováAno, Lukáš Čížek to často zmiňuje že se jedná o lesy zvláštního určení, kde se lesocech dosti splašil ve svém konání
Odpovědět
Sl
Slovan
5.1.2021 19:35 Reaguje na Anežka BartošováPan Machaček tohle ale nepochopí. Místo toho teď přijde opět jeho sálodlouhý příspěvek "o té správné pravdě". Na Soutoku by měla vzniknout CHKO a začít hospodařit přírodně blízkým způsobem. Hotovo, po problému. MŽP by mělo začít konečně konat.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.1.2021 09:49 Reaguje na Anežka BartošováJenže tato kategorie nevylučuje hospodářskou činnost, prováděnou v rozumné míře.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.1.2021 22:27 Reaguje na Anežka BartošováZ důvodu zachování biodiverzity? Já bych řekl, že v první řadě je v oboře každý les lesem zvláštního určení.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.1.2021 08:56 Reaguje na Břetislav MachačekSoutok je skutečně hospodářský les, nicméně by asi neměl být problém z hlediska státu některé stromy v něm nechat přirozeně dožít jako substrát pro vzácný hmyz, případně další organismy (rostou tam i některé extrémně vzácné druhy dřevokazných hub - kdysi dávno jsem tam byl na mykologické exkurzi s nedávno zesnulým odborníkem na tyhle houby, panem Kotlabou, který nás na tyhle "špeky" upozorňoval).
Odpovědět
Jakub Graňák
6.1.2021 09:03 Reaguje na Jan ŠimůnekSoutok, jak výše uvádí paní (nebo slečna) Bartošová není hospodářský les, nýbrž les zvláštního určení. To, že tam LČR hospodaří v rozporu se zákonem a zásadami hospodaření v lesích zvláštního určení, na tom faktu nic nemění.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.1.2021 15:18 Reaguje na Jakub GraňákPan Machaček to kousíček vysvětluje jasně citací legislativy.
Je opravdu věcí dohody a kompromisu ten les definovat tak, aby tam bylo místo jak pro vzácné druhy hmyzu (a dalších organismů) tak pro rozumnou hospodářskou činnost.
Odpovědět
Je opravdu věcí dohody a kompromisu ten les definovat tak, aby tam bylo místo jak pro vzácné druhy hmyzu (a dalších organismů) tak pro rozumnou hospodářskou činnost.
Jakub Graňák
6.1.2021 17:23 Reaguje na Jan ŠimůnekTak ještě i pro vás:
http://www.uhul.cz/images/oprl/plo_14/nove/Priloha_c._3_Zasady_hospodareni_LZU_v_2_3.pdf
Kapitola:
2.2.6 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti
Na začátku každé kapitoly máte výčet legislativy vztahující se k dané kategorii
Odpovědět
http://www.uhul.cz/images/oprl/plo_14/nove/Priloha_c._3_Zasady_hospodareni_LZU_v_2_3.pdf
Kapitola:
2.2.6 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti
Na začátku každé kapitoly máte výčet legislativy vztahující se k dané kategorii
JS
Jarek Schindler
15.1.2021 16:18 Reaguje na Jakub GraňákV rozporu z jakým zákonem? Který § je konkrétně porušován a čím?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.1.2021 09:25Pro všechny, kdo mě chtěli poučit o pojmu "les zvláštního určení" uvedu
téměř kompletní definici:Jedná se o lesy v 1.zónách CHKO, rezervacích,
přírodních památkách, lesy lázeňské, příměstské, lesy s rekreační funkcí,
lesy k výzkumu a výuce, s půdoochrannou, klimatickou, vodoochrannou, krajinotvornou funkcí a s biologickou různorodostí, lesy v oborách a bažantnicích a taky lesy vojenské k zvláštnímu určení.
Lze si tak tam dosadit dokonce více funkcí, ale nikde není přesně
stanoveno jak se tam bude hospodařit. To je předmětem diskuse LČR
s veřejností a veřejnost není pouze jedna nebo dvě úzce zaměřené
zájmové skupiny. Nechci se už s vámi přít o míře dosavadního rozsahu
hospodaření, protože to je subjektivní názor každého z diskutujících
a od toho je ta diskuse. Po ukončení diskuse dojde buď ke kompromisu
ke spokojenosti všech a nebo bude někdo zklamán. Pan Čížek je zklamán
předem a obávám se, že ho asi neuspokojí nic jiného, než jeho názor.
Na to má sice právo, ale to je tak vše. Pokud bude většinově vysloven
způsob hospodaření, tak bude závazný. Touha ustanovit zde CHKO chápu
tak, že si zájmové skupiny diskusi nepřejí a chtějí prosadit hospodaření
pod jimi ovlivňovanou správou CHKO. Připomíná mi to systém " My vám to
nařídíme a diskutovat o tom nebudeme", který se tak mnohde už děje.
Panu Slovanovi se omlouvám, že jsem to nevyjádřil jedním souvětím
a musel jsem vyjmenovat všechny funkce takových lesů, aby viděl kolik
z nich Soutok plní. Nevím, kterou z funkcí hrubě neplní, protože
pojem lesa zvláštního určení nevylučuje ani hospodářskou činnost.
Těží a sází se různými způsoby všude ze zmíněných typů lesa a je na
posouzení míra a způsob. No a o tom je ta diskuse a případný závěr.
Já si na závěr vyčkám a pak budu definitivně soudit. Nesoudím ale
předčasně a předem neodmítám výsledek.
Odpovědět
téměř kompletní definici:Jedná se o lesy v 1.zónách CHKO, rezervacích,
přírodních památkách, lesy lázeňské, příměstské, lesy s rekreační funkcí,
lesy k výzkumu a výuce, s půdoochrannou, klimatickou, vodoochrannou, krajinotvornou funkcí a s biologickou různorodostí, lesy v oborách a bažantnicích a taky lesy vojenské k zvláštnímu určení.
Lze si tak tam dosadit dokonce více funkcí, ale nikde není přesně
stanoveno jak se tam bude hospodařit. To je předmětem diskuse LČR
s veřejností a veřejnost není pouze jedna nebo dvě úzce zaměřené
zájmové skupiny. Nechci se už s vámi přít o míře dosavadního rozsahu
hospodaření, protože to je subjektivní názor každého z diskutujících
a od toho je ta diskuse. Po ukončení diskuse dojde buď ke kompromisu
ke spokojenosti všech a nebo bude někdo zklamán. Pan Čížek je zklamán
předem a obávám se, že ho asi neuspokojí nic jiného, než jeho názor.
Na to má sice právo, ale to je tak vše. Pokud bude většinově vysloven
způsob hospodaření, tak bude závazný. Touha ustanovit zde CHKO chápu
tak, že si zájmové skupiny diskusi nepřejí a chtějí prosadit hospodaření
pod jimi ovlivňovanou správou CHKO. Připomíná mi to systém " My vám to
nařídíme a diskutovat o tom nebudeme", který se tak mnohde už děje.
Panu Slovanovi se omlouvám, že jsem to nevyjádřil jedním souvětím
a musel jsem vyjmenovat všechny funkce takových lesů, aby viděl kolik
z nich Soutok plní. Nevím, kterou z funkcí hrubě neplní, protože
pojem lesa zvláštního určení nevylučuje ani hospodářskou činnost.
Těží a sází se různými způsoby všude ze zmíněných typů lesa a je na
posouzení míra a způsob. No a o tom je ta diskuse a případný závěr.
Já si na závěr vyčkám a pak budu definitivně soudit. Nesoudím ale
předčasně a předem neodmítám výsledek.
Jakub Graňák
6.1.2021 09:44 Reaguje na Břetislav Machačekhttp://www.uhul.cz/images/oprl/plo_14/nove/Priloha_c._3_Zasady_hospodareni_LZU_v_2_3.pdf
Kapitola:
2.2.6 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti
Odpovědět
Kapitola:
2.2.6 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti
BM
Břetislav Machaček
6.1.2021 19:58 Reaguje na Jakub GraňákPokud je mi známo, tak důvodem zařazení mezi lesy zvláštního
určení byly hlavně důvody zřízené obory a jako genofond dubu
letního. Rovněž i ta biodiverzita, ale ani u ní nevidím,
že by byla nějak plošně devastována. Pokud se provádí
těžba s následným zalesňováním ve vybraných porostech a ty
ostatní jsou bez razantních zásahů, tak přece biodiverzita
není ničena plošně, ale pouze výběrově s možností obnovy.
Vše je taky předmětem zmíněné diskuse o jejím rozsahu. Rád
bych slyšel cíle, které si představujete třeba vy a nebo
pan Čížek. Jaké hospodaření tam má být a zda je v plánu
zachováni funkce obory jelení a daňčí zvěře a jak bude
prováděna pěstební činnost v lesích. Rád se nechám poučit
a seznámit s vašimi představami a cíli. Zatím pouze slyším
kritiku LČR a přání urychleného zřízení CHKO. Předem děkuji
za odpověď.
Odpovědět
určení byly hlavně důvody zřízené obory a jako genofond dubu
letního. Rovněž i ta biodiverzita, ale ani u ní nevidím,
že by byla nějak plošně devastována. Pokud se provádí
těžba s následným zalesňováním ve vybraných porostech a ty
ostatní jsou bez razantních zásahů, tak přece biodiverzita
není ničena plošně, ale pouze výběrově s možností obnovy.
Vše je taky předmětem zmíněné diskuse o jejím rozsahu. Rád
bych slyšel cíle, které si představujete třeba vy a nebo
pan Čížek. Jaké hospodaření tam má být a zda je v plánu
zachováni funkce obory jelení a daňčí zvěře a jak bude
prováděna pěstební činnost v lesích. Rád se nechám poučit
a seznámit s vašimi představami a cíli. Zatím pouze slyším
kritiku LČR a přání urychleného zřízení CHKO. Předem děkuji
za odpověď.
Jakub Graňák
7.1.2021 08:31 Reaguje na Břetislav MachačekVždyť přesně to, jak si to představuju máte dokonale popsáno v tom odkazu, který jsem vám dal, tudíž to nebudu dále rozvádět (tantiémy za psaní článků nepobírám a nemám na psaní jednoho příspěvku celý den). Jen ve zkratce: věkově, prostorově diferencovaný porost, žádné paseky a žádné frézování.
Pro zachování biodiverzity saproxylofágního hmyzu, hub... bude bohatě stačit, když se každých cca 30 let na každém jednom ha vybere jeden perspektivní jedinec, který tam zůstane až do smrti. Tak postupem času dojde k tomu, že v periodě cca 200 let bude na každém ha 7 jedinců s perspektivou postupného dosažení senescentního věku, tím pádem stanoviště pro cílové druhy.
Stále si neuvědomujete (bez urážky), že způsobem jakým se tam hospodaří nyní, tam za cca 50 let nebude jediný (nebo jen zcela výjimečně) strom, který bude moci jako stanoviště saproxylofágům a dalším taxonům posloužit. Staré kusy sloužící jako stanoviště dnes padnou, zbytek porostu bude ve věku, kdy mu bude zbývat do dosažení potřebného senescentního věku 100 a více let a populace cílových druhů zaniknou. Počet jedinců stáří 100 a více let už není ani čtvrtina a stále klesá, od 50 do 100 let (cca 100 let před senescencí) je další čvrtina a polovina nemá ani 50 let (150 a více do senescence). Je třeba na to hledět pespektivou dvou a více staletí, nikoli optikou lesočecha s postupem každých 80-100 vykácet paseky, odvézt dřevo a holinu vyfrézovat dvacet čísel do hloubky.
Odpovědět
Pro zachování biodiverzity saproxylofágního hmyzu, hub... bude bohatě stačit, když se každých cca 30 let na každém jednom ha vybere jeden perspektivní jedinec, který tam zůstane až do smrti. Tak postupem času dojde k tomu, že v periodě cca 200 let bude na každém ha 7 jedinců s perspektivou postupného dosažení senescentního věku, tím pádem stanoviště pro cílové druhy.
Stále si neuvědomujete (bez urážky), že způsobem jakým se tam hospodaří nyní, tam za cca 50 let nebude jediný (nebo jen zcela výjimečně) strom, který bude moci jako stanoviště saproxylofágům a dalším taxonům posloužit. Staré kusy sloužící jako stanoviště dnes padnou, zbytek porostu bude ve věku, kdy mu bude zbývat do dosažení potřebného senescentního věku 100 a více let a populace cílových druhů zaniknou. Počet jedinců stáří 100 a více let už není ani čtvrtina a stále klesá, od 50 do 100 let (cca 100 let před senescencí) je další čvrtina a polovina nemá ani 50 let (150 a více do senescence). Je třeba na to hledět pespektivou dvou a více staletí, nikoli optikou lesočecha s postupem každých 80-100 vykácet paseky, odvézt dřevo a holinu vyfrézovat dvacet čísel do hloubky.
BM
Břetislav Machaček
7.1.2021 09:14 Reaguje na Jakub GraňákPokud to je tak, tak v tom nevidím problém a že
to je schůdné i pro LČR, ale je potřeba jednat.
Nic mimo dohodu nepovažuji za slušné a reagoval jsem na článek právě kvůli tomu, že toto nijak neosvětlil a pouze útočil na LČR, jako někoho s
kým jednat nelze. Já myslím, že jde, pokud se to
vysvětlí tak, jak jste to udělal vy. Děkuji.
Odpovědět
to je schůdné i pro LČR, ale je potřeba jednat.
Nic mimo dohodu nepovažuji za slušné a reagoval jsem na článek právě kvůli tomu, že toto nijak neosvětlil a pouze útočil na LČR, jako někoho s
kým jednat nelze. Já myslím, že jde, pokud se to
vysvětlí tak, jak jste to udělal vy. Děkuji.
JŠ
Jan Šimůnek
7.1.2021 09:28 Reaguje na Jakub GraňákV takové nouzové situaci (absence přirozeně senescentních stromů) by se daly nějaké stoleté stromy buď shodit a nechat ležet nebo usmrtit nastojato (nebo shodit a nechat ležet část koruny).
Prostě všechny tyhle věci jsou spíše závislé na rozumném managementu než na nějakém zamezování zásahům.
Ekologové vzývají mantru bezzásahovosti, a za tohoto vzývání už v našem státě zdevastovali obrovská území a zničili (pra)lesy nevyčíslitelné hodnoty. Proto se jim absolutně nedá věřit a nelze je ani podporovat.
Odpovědět
Prostě všechny tyhle věci jsou spíše závislé na rozumném managementu než na nějakém zamezování zásahům.
Ekologové vzývají mantru bezzásahovosti, a za tohoto vzývání už v našem státě zdevastovali obrovská území a zničili (pra)lesy nevyčíslitelné hodnoty. Proto se jim absolutně nedá věřit a nelze je ani podporovat.
Jakub Graňák
7.1.2021 09:45 Reaguje na Jan ŠimůnekK prvnímu odstavci: takto jednoduše to nefunguje, tím že zbulíte kulatinu vhodné stanoviště nevytvoříte.
K druhému odstavci se nebudu vyjadřovat, dialektika, jakožto symptom úpadku, mě nazajímá
Odpovědět
K druhému odstavci se nebudu vyjadřovat, dialektika, jakožto symptom úpadku, mě nazajímá
Jakub Graňák
7.1.2021 10:27 Reaguje na Jan ŠimůnekApropos, proč mi neustále podsouváte bezzásahovost, nikdy jsem ji za jakkoli spásné hledisko nepovažoval. Mnou nastíněný postup naopak vyžaduje zásahovost, avšak nikoli jednostranně na zisk zaměřenou, jak je tomu v současnosti.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.1.2021 09:31 Reaguje na Jakub GraňákA, jak vás kousek výš upozornil pan Machaček, jde také o to, aby to managování bylo ekonomicky a technicky schůdné. LČR nejsou feudální tyrani, kteří do těch lesů v případě potřeby nahnali za stravu (velmi bídnou) zástupy nevolníků a nechali je tam makat pod dohledem drábů od nevidím do nevidím. Takové možnosti "šetrných zásahů" prostě nemají.
Odpovědět
Jakub Graňák
7.1.2021 10:01 Reaguje na Jan ŠimůnekCo je na mnou navrženém postupu z jakékoli strany neschůdné? Všechny zásahy směřující k ekologické stabilitě jsou jim ze zákona propláceny. Vzhledem ke "ghetoidizaci" periferie v režii tohoto státu, je v Břeclavi, Poštorné... levné nekvalifikované, momentálně do zadku se kopající pracovní síly víc než dost.
Odpovědět
MK
Martin Kysela
7.1.2021 13:06 Reaguje na Jakub Graňáka to ty kompenzace jdou často za netěžitelné dřevo kdo ví kde, které by stejně nebylo rozumně zpeněžitelné... staré stromy by se měly začít asi vyrábět z relativně mladých veteranizací.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
6.1.2021 12:02Mně to v zásadě přijde jako zdejší klasika ... MZe/LČR vs MŽP, kde zatím první skupina vede jasně na body. Takže by bylo asi dobré začít od toho, proč se tak děje ... jestli mají MZe/LČR víc trumfů v ruce, jestli na to MŽP spíš dlabe (a tím myslím primárně Brabce, ne nějakého nadšeného radu v kanclu, který nikoho u Těšnova samozřejmě nezajímá) nebo o co tam ve skutečnosti jde.
Odpovědět
Sl
Slovan
7.1.2021 09:28 Reaguje na Svatá ProstotoPravda bude ta, že na to Brabec a MŽP prostě dlabou. Bohužel. Pokud by chtěli, vyhlásí tam CHKO. Ta podpora i z řad místních obcí je z mého pohledu dostatečně velká a souhlas úplně VŠECH obcí je bohužel velice těžké získat - mezitím je ale Soutok na mnoha místech ničem. Stojí nám to za ten 100% souhlas? Z mého pohledu nikoli.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.1.2021 15:27 Reaguje na SlovanNechápu, proč to musí být rovnou CHKO. To jako není možno
chránit krajinu bez vyhlášení CHKO? A co obora, ta bude
moci být v CHKO nadále provozována ve stávajícím rozsahu
a se stávající populací jelení, daňčí a černé zvěře?
Nebude pak tlak na snížení počtu zvířat či dokonce zrušení
obory? Když třeba porovnám CHKO Beskydy se zbytkem Beskyd,
tak rozdíl v hospodaření moc nevidím a v jejich stavu taky
ne. Proč tak na zřízení CHKO lpíte? Prosím o zdůvodnění,
ale upřímně a pravdivě.
Odpovědět
chránit krajinu bez vyhlášení CHKO? A co obora, ta bude
moci být v CHKO nadále provozována ve stávajícím rozsahu
a se stávající populací jelení, daňčí a černé zvěře?
Nebude pak tlak na snížení počtu zvířat či dokonce zrušení
obory? Když třeba porovnám CHKO Beskydy se zbytkem Beskyd,
tak rozdíl v hospodaření moc nevidím a v jejich stavu taky
ne. Proč tak na zřízení CHKO lpíte? Prosím o zdůvodnění,
ale upřímně a pravdivě.
JŠ
Jan Šimůnek
7.1.2021 17:18 Reaguje na Břetislav MachačekCHKO po roce 1989 znamenala prakticky vže totální devastaci lokality, která měla být chráněna. Šumava je zářný příklad.
Odpovědět
Sl
Slovan
7.1.2021 22:20 Reaguje na Břetislav MachačekProč CHKO a jaké by to mělo z mého pohledu výhody:
1) Odstupňování ochrany na 4 zóny - což vede k lepší optimalizaci péče o danou lokalitu. V 1. a 2. zóně lze hospodařit, jen šetrněji = žádné vytváření rozsáhlých ploch stejnověkých monokultur, žádná celoplošná příprava půdy pomocí půdních fréz, apod.
2) Správu celého území by vykonával jediný orgán ochrany přírody – Správa CHKO - což by vedlo k zajištění odborné péče o celé území a jasnému vymezení kompetencí v území. Výhodou v případě Soutoku je i to, že 97,5% lesů tvoří státní lesy.
3) Vytvoření plánu péče, který stanovuje dlouhodobé cíle ochrany přírody dané lokality a lesní hospodářské plány by měly zohledňovat zásady navržené v tomto plánu.
Samozřejmě, že přírodu lze chránit i bez CHKO, nicméně z mého pohledu je vyhlášení CHKO pro Soutok nejlepší řešení.
Obora: Nevidím důvod, aby se obora rušila. Ona obora měla a vlastně i má nějaké výhody, například, že celkem úspěšně tlumila/tlumí ono intenzivní hospodaření nebo, že do ní byl/je omezený vstup (=klid). Je tam i tradiční a její historie sahá až někam do roku 1872 (dle wiki). Třeba by v samotné CHKO ani nebyla, to popravdě nevím zda v plánu je a zjišťovat se mi to nyní nechce. Nicméně by nebyla první a možná ani poslední oborou v CHKO u nás.
Odpovědět
1) Odstupňování ochrany na 4 zóny - což vede k lepší optimalizaci péče o danou lokalitu. V 1. a 2. zóně lze hospodařit, jen šetrněji = žádné vytváření rozsáhlých ploch stejnověkých monokultur, žádná celoplošná příprava půdy pomocí půdních fréz, apod.
2) Správu celého území by vykonával jediný orgán ochrany přírody – Správa CHKO - což by vedlo k zajištění odborné péče o celé území a jasnému vymezení kompetencí v území. Výhodou v případě Soutoku je i to, že 97,5% lesů tvoří státní lesy.
3) Vytvoření plánu péče, který stanovuje dlouhodobé cíle ochrany přírody dané lokality a lesní hospodářské plány by měly zohledňovat zásady navržené v tomto plánu.
Samozřejmě, že přírodu lze chránit i bez CHKO, nicméně z mého pohledu je vyhlášení CHKO pro Soutok nejlepší řešení.
Obora: Nevidím důvod, aby se obora rušila. Ona obora měla a vlastně i má nějaké výhody, například, že celkem úspěšně tlumila/tlumí ono intenzivní hospodaření nebo, že do ní byl/je omezený vstup (=klid). Je tam i tradiční a její historie sahá až někam do roku 1872 (dle wiki). Třeba by v samotné CHKO ani nebyla, to popravdě nevím zda v plánu je a zjišťovat se mi to nyní nechce. Nicméně by nebyla první a možná ani poslední oborou v CHKO u nás.
BM
Břetislav Machaček
8.1.2021 16:38 Reaguje na SlovanVytváření zón v CHKO není u nových CHKO z hlediska
hospodaření jednoduché, protože i ve stávajících
CHKO jsou předmětem sporů. U 1.zóny je požadavek
minimálních zásahů i v případě kalamit a ponecháni vývoji čistě na přírodě. Pokud ale bude zdrojem
zkázy i pro ostatní zóny, tak se tím vytvoří
rezervoár chorob a škůdců pro zbytek CHKO. Proto
tu je po zkušenostech odjinud ten odpor k CHKO.
Hledat cennost ekosystému v tom, že bude bez
zásahů při kalamitních stavech je představa
pralesa, nebo rezervace. I to se nemusí shodovat
se záměry třeba lesníků a oborníků. Prales či
rezervace bude silně ovlivněna množstvím a druhy
zvěře při své přirozené obnově a pak tu bude tlak
počet a druhy zvěře v oboře regulovat (pokud to nebude oploceno jako Žofín). Lesy na Soutoku jsou 3OO let pěstovány jako hospodářské a změna statusu na jiného určení je pouze ze zákona, protože lesy
s oborou jsou takto zařazeny. Hospodářská činnost
tam je nepřetržitě těch 300 let a nyní dochází
na mýtní těžbu vyzrálé dřevní hmoty, která by
byla za pár let znehodnocena na úroveň pouhých
dožívajících stromů. Je tak možný kompromis i bez
zřízení CHKO v tom, že budou ponechány ostrůvky,
či aleje a dělící pásy s takto přestárlými stromy,
ale s tím, že to bude řízeno lesními správci
a ne někým, který nebude respektovat i potřeby
generační výměny lesa. V tom vidím ten problém se
nedohodnout na zřízení CHKO. Jinak nejsem fandou
toho frézováni, ale jednou jsem toho byl svědkem
a tak jsem se na to lesníka ptal. Odpověděl mi,
že tím zabraňují růstu výmladků z pařezů a prvých
pár let i zarůstání stromků buření. Samozřejmě
je zakořenění již větších stromků snazší v takto připravené půdě a ty stačí takzvaně utéci buřeni
bez potřeby jejího kosení či chemické likvidace.
Takže počáteční investice je sice větší, ale
odpadá likvidace výmladků a buřeně. Viděl jsem
ten porost po roce, po dvou a po třech létech.
Bylo to přesně tak, jak to popsal a mladé stromy
už byly na dvou metrech výšky. Buřeň je už nijak
nedusila a naopak ony dusily ji. Bez chemie, bez kosení, bez ořezu výmladků. Takže to vidím jako
celkem logický postup a nelíbí se asi entomologům
v tom, že je zde absence pařezů ze kterých je
ale mulč a dřevo rozkládané houbami pod i nad
povrchem půdy. Víte ono s přibývajícím množstvím
vědců a ochranářských úředníků ubývá neustále
manuální pracovní síly ochotné pracovat v lese
při výsadbě a ošetřováni stromů. Proto se jde
buď cestou mechanizace a nebo je novým trendem
samozalesnění bez dalších zásahů. Obojí je
extrém, ale záleží na tom, jaký les to má být.
Pokud pěstuji les hospodářský, tak s technikou, pokud jiný, tak bez práce a pouze přihlížím.
Je otázkou co je cílem a zda všude.
Odpovědět
hospodaření jednoduché, protože i ve stávajících
CHKO jsou předmětem sporů. U 1.zóny je požadavek
minimálních zásahů i v případě kalamit a ponecháni vývoji čistě na přírodě. Pokud ale bude zdrojem
zkázy i pro ostatní zóny, tak se tím vytvoří
rezervoár chorob a škůdců pro zbytek CHKO. Proto
tu je po zkušenostech odjinud ten odpor k CHKO.
Hledat cennost ekosystému v tom, že bude bez
zásahů při kalamitních stavech je představa
pralesa, nebo rezervace. I to se nemusí shodovat
se záměry třeba lesníků a oborníků. Prales či
rezervace bude silně ovlivněna množstvím a druhy
zvěře při své přirozené obnově a pak tu bude tlak
počet a druhy zvěře v oboře regulovat (pokud to nebude oploceno jako Žofín). Lesy na Soutoku jsou 3OO let pěstovány jako hospodářské a změna statusu na jiného určení je pouze ze zákona, protože lesy
s oborou jsou takto zařazeny. Hospodářská činnost
tam je nepřetržitě těch 300 let a nyní dochází
na mýtní těžbu vyzrálé dřevní hmoty, která by
byla za pár let znehodnocena na úroveň pouhých
dožívajících stromů. Je tak možný kompromis i bez
zřízení CHKO v tom, že budou ponechány ostrůvky,
či aleje a dělící pásy s takto přestárlými stromy,
ale s tím, že to bude řízeno lesními správci
a ne někým, který nebude respektovat i potřeby
generační výměny lesa. V tom vidím ten problém se
nedohodnout na zřízení CHKO. Jinak nejsem fandou
toho frézováni, ale jednou jsem toho byl svědkem
a tak jsem se na to lesníka ptal. Odpověděl mi,
že tím zabraňují růstu výmladků z pařezů a prvých
pár let i zarůstání stromků buření. Samozřejmě
je zakořenění již větších stromků snazší v takto připravené půdě a ty stačí takzvaně utéci buřeni
bez potřeby jejího kosení či chemické likvidace.
Takže počáteční investice je sice větší, ale
odpadá likvidace výmladků a buřeně. Viděl jsem
ten porost po roce, po dvou a po třech létech.
Bylo to přesně tak, jak to popsal a mladé stromy
už byly na dvou metrech výšky. Buřeň je už nijak
nedusila a naopak ony dusily ji. Bez chemie, bez kosení, bez ořezu výmladků. Takže to vidím jako
celkem logický postup a nelíbí se asi entomologům
v tom, že je zde absence pařezů ze kterých je
ale mulč a dřevo rozkládané houbami pod i nad
povrchem půdy. Víte ono s přibývajícím množstvím
vědců a ochranářských úředníků ubývá neustále
manuální pracovní síly ochotné pracovat v lese
při výsadbě a ošetřováni stromů. Proto se jde
buď cestou mechanizace a nebo je novým trendem
samozalesnění bez dalších zásahů. Obojí je
extrém, ale záleží na tom, jaký les to má být.
Pokud pěstuji les hospodářský, tak s technikou, pokud jiný, tak bez práce a pouze přihlížím.
Je otázkou co je cílem a zda všude.
Sl
Slovan
8.1.2021 22:31 Reaguje na Břetislav MachačekJediný důvod, proč je odpor k CHKO je ten, že lidé uvěřili lžím typu: "pokud zde bude CHKO, pak nebudou lidé moct na houby, rybařit apod.". Přitom je to naprostá hloupost a to říkám z osobní zkušenosti.
Čeho se vy osobně v případě Soutoku bojíte? Myslím ono možné rozšíření chorob a kalamit z případné 1. zóny.
"Prales či rezervace bude silně ovlivněna množstvím a druhy zvěře při své přirozené obnově a pak tu bude tlak
počet a druhy zvěře v oboře regulovat (pokud to nebude oploceno jako Žofín)."
Přímo v oboře je NPR Ranšpurk celá oplocená již dnes, NPR Cahnov-Soutok částečně také. Ke snížení stavu zvěře v oboře již došlo mimochodem v 90. letech a žádná tragédie se tím nestala.
"Je tak možný kompromis i bez
zřízení CHKO v tom, že budou ponechány ostrůvky,
či aleje a dělící pásy s takto přestárlými stromy,
ale s tím, že to bude řízeno lesními správci
a ne někým, který nebude respektovat i potřeby
generační výměny lesa."
Možný jistě je. Ten však musí lesníci také dodržet a ne, že za řekněme 10 let se situace bude opakovat. Můj odhad je, že by se to pár let dodržovalo a pak bysme byli tam, kde jsme teď. Proto se tlačí na CHKO a i já si stojím za tím, že jako CHKO by to území bylo lépe chráněno a hlavně dlouhodobě. Hospodařit by se na většině území mohlo, ale byla by tam minimálně kontrola ze strany ochrany přírody, aby si lesníci nedělali ony paseky apod.
S oním frézovaním prostě nesouhlasím. Proč, viz.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/celoplosna-priprava-pudy-v-lesich-a-jeji-dusledky.pdf
Odpovědět
Čeho se vy osobně v případě Soutoku bojíte? Myslím ono možné rozšíření chorob a kalamit z případné 1. zóny.
"Prales či rezervace bude silně ovlivněna množstvím a druhy zvěře při své přirozené obnově a pak tu bude tlak
počet a druhy zvěře v oboře regulovat (pokud to nebude oploceno jako Žofín)."
Přímo v oboře je NPR Ranšpurk celá oplocená již dnes, NPR Cahnov-Soutok částečně také. Ke snížení stavu zvěře v oboře již došlo mimochodem v 90. letech a žádná tragédie se tím nestala.
"Je tak možný kompromis i bez
zřízení CHKO v tom, že budou ponechány ostrůvky,
či aleje a dělící pásy s takto přestárlými stromy,
ale s tím, že to bude řízeno lesními správci
a ne někým, který nebude respektovat i potřeby
generační výměny lesa."
Možný jistě je. Ten však musí lesníci také dodržet a ne, že za řekněme 10 let se situace bude opakovat. Můj odhad je, že by se to pár let dodržovalo a pak bysme byli tam, kde jsme teď. Proto se tlačí na CHKO a i já si stojím za tím, že jako CHKO by to území bylo lépe chráněno a hlavně dlouhodobě. Hospodařit by se na většině území mohlo, ale byla by tam minimálně kontrola ze strany ochrany přírody, aby si lesníci nedělali ony paseky apod.
S oním frézovaním prostě nesouhlasím. Proč, viz.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/celoplosna-priprava-pudy-v-lesich-a-jeji-dusledky.pdf
BM
Břetislav Machaček
9.1.2021 10:55 Reaguje na SlovanMyslím, že jsem dostatečně popsal, že lze
přírodu chránit i bez vyhlášení CHKO
a že mnohá vedení CHKO mají takové názory
a praktiky, že se to lidem nezamlouvá.
Je to stejné jako s lesáky a jinými lidmi. Vždy budou lidé ochotni naslouchat
jiným a jít na kompromisy a pak ti druzí,
kteří jednat nemíní a budou prosazovat
své priority na úkor jiných. K tomu frézováni jsem vám řekl, že se mi taky
nelíbí, ale určité klady musím uznat.
Ve vámi doporučeném článku je to, co
jsem popsal výše, že p.Čížkovi jde
o hmyz v pařezech a okolní půdě. Já to
beru tak, že při mýtním věku dubů
100-130 let je takto porost frézován
jednou za těch 100 let. Ve zbytku lesa
jsou tisíce pařezů z průběrné a nebo
náhodilé těžby a ty nikdo nefrézuje.
Navíc píši o kompromisu alejí, skupin
přestárlých stromů atd. No a posledním
argumentem je ta ekonomika provozu
a jsem zvědav, kdo z odpůrců je ochoten
sázet nové sazenice, vysekávat buřeň
a nebo pouze "zkoumat" a kritizovat.
Víte, kdo si nezkusil týden v kuse
vysekávat buřeň, být doškrábaný od
ostružin a večer si obírat klíšťata,
tak to těžko chápe a to ti lidé často
dělají manuálně celé léto a pak zase
pracně kopou jámy pro sazenice. Po tom
frézováni to lze osadit strojně s menším
nárokem na lidskou dřinu. Zkuste se nad
tím zamyslet. Víte ono to je jako by
jste chtěli nyní ručně okopávat lány
brambor, mudrovat o tom od PC a sám
neokopat ani jeden řádek. Na manuální
práci se nikdo nehrne a bohužel ani ti
zastánci BIO a EKO hospodaření. Ti to
pouze chtěji vnutit jiným, ale sami se
samotné práci vyhýbají.
Odpovědět
přírodu chránit i bez vyhlášení CHKO
a že mnohá vedení CHKO mají takové názory
a praktiky, že se to lidem nezamlouvá.
Je to stejné jako s lesáky a jinými lidmi. Vždy budou lidé ochotni naslouchat
jiným a jít na kompromisy a pak ti druzí,
kteří jednat nemíní a budou prosazovat
své priority na úkor jiných. K tomu frézováni jsem vám řekl, že se mi taky
nelíbí, ale určité klady musím uznat.
Ve vámi doporučeném článku je to, co
jsem popsal výše, že p.Čížkovi jde
o hmyz v pařezech a okolní půdě. Já to
beru tak, že při mýtním věku dubů
100-130 let je takto porost frézován
jednou za těch 100 let. Ve zbytku lesa
jsou tisíce pařezů z průběrné a nebo
náhodilé těžby a ty nikdo nefrézuje.
Navíc píši o kompromisu alejí, skupin
přestárlých stromů atd. No a posledním
argumentem je ta ekonomika provozu
a jsem zvědav, kdo z odpůrců je ochoten
sázet nové sazenice, vysekávat buřeň
a nebo pouze "zkoumat" a kritizovat.
Víte, kdo si nezkusil týden v kuse
vysekávat buřeň, být doškrábaný od
ostružin a večer si obírat klíšťata,
tak to těžko chápe a to ti lidé často
dělají manuálně celé léto a pak zase
pracně kopou jámy pro sazenice. Po tom
frézováni to lze osadit strojně s menším
nárokem na lidskou dřinu. Zkuste se nad
tím zamyslet. Víte ono to je jako by
jste chtěli nyní ručně okopávat lány
brambor, mudrovat o tom od PC a sám
neokopat ani jeden řádek. Na manuální
práci se nikdo nehrne a bohužel ani ti
zastánci BIO a EKO hospodaření. Ti to
pouze chtěji vnutit jiným, ale sami se
samotné práci vyhýbají.
JS
Jarek Schindler
12.1.2021 00:53 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháčku on třeba nikdo nezmínil, že na tom Soutoku je zastoupení jasanu kolem 30%. No a chalara fraxinea je tam jaksi realitou.
Již od roku 2007 se na pasekách začaly ponechávat výstavky a je ponecháváno 100 stromů na 10 ha obnovovaného lesa. Tedy podstatně více než tady požadují někteří diskutující. Výběr výstavků provádějí před těžebním zásahem pracovníci LČR a AOPK ČR. Bohužel mají v materiálech že z pohledu ochrany přírody se jedná o opatření, které lze při současném způsobu hospodaření považovat pouze za časově omezenou a nedostatečnou náhradu, neboť okolní výsadby výstavky opět zastíní a počet výstavků není vzhledem k potřebám zvláště chráněných živočichů dostatečný. Za jak dlouhou dobu je ta výsadba asi schopná zastínit ty výstavky?
Sama AOPK potom požaduje likvidaci agresívní babyky. Dokonce připouští omezené frézování.
Hlavní otázkou ale je co je to lužní les. Lužní les určitě není prosluněná pařezina. No a o to jde. Viděl někdo řídkou Amazonii? Žijí v pralese světlomilné rostlin a živočichové?
Takže v článku si pán vysloveně vymýšlí. Ona ta pila by měla do budoucna řezat podstatně více a častěji. Jen bude řezat podle ekologů a celé to bude podstatně dražší.
Ono celá "ochrana přírody podle novodobých ekologů" je postavena na hlavu. Tam kde se zasahovat má a z důvodů šíření kalamitních škůdců i musí, zákon o lesích to říká jasně, se nechá prostor pro přírodní procesy. Tam kde by se absolutně zasahovat nemuselo se budou "tvořit řídké lesy". Prostě vše naopak.
Odpovědět
Již od roku 2007 se na pasekách začaly ponechávat výstavky a je ponecháváno 100 stromů na 10 ha obnovovaného lesa. Tedy podstatně více než tady požadují někteří diskutující. Výběr výstavků provádějí před těžebním zásahem pracovníci LČR a AOPK ČR. Bohužel mají v materiálech že z pohledu ochrany přírody se jedná o opatření, které lze při současném způsobu hospodaření považovat pouze za časově omezenou a nedostatečnou náhradu, neboť okolní výsadby výstavky opět zastíní a počet výstavků není vzhledem k potřebám zvláště chráněných živočichů dostatečný. Za jak dlouhou dobu je ta výsadba asi schopná zastínit ty výstavky?
Sama AOPK potom požaduje likvidaci agresívní babyky. Dokonce připouští omezené frézování.
Hlavní otázkou ale je co je to lužní les. Lužní les určitě není prosluněná pařezina. No a o to jde. Viděl někdo řídkou Amazonii? Žijí v pralese světlomilné rostlin a živočichové?
Takže v článku si pán vysloveně vymýšlí. Ona ta pila by měla do budoucna řezat podstatně více a častěji. Jen bude řezat podle ekologů a celé to bude podstatně dražší.
Ono celá "ochrana přírody podle novodobých ekologů" je postavena na hlavu. Tam kde se zasahovat má a z důvodů šíření kalamitních škůdců i musí, zákon o lesích to říká jasně, se nechá prostor pro přírodní procesy. Tam kde by se absolutně zasahovat nemuselo se budou "tvořit řídké lesy". Prostě vše naopak.
JH
JH
12.1.2021 08:39 Reaguje na Jarek SchindlerJá nevím, jak je přesně definován lužní les, ale nejsou na dané lokalitě cenné právě ty "prosluněné pařeziny"? Sice to možná není úplně lužní les, ale je to prostředí pro mnoho těch vzácných živočichů, o které ochranáři tak bojují.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.1.2021 12:13 Reaguje na JHLužní les má nějaké svoje specifika a u nás ho plošně moc není. Prosluněnou pařezinu uděláte v podstatě z čehokoliv. Ten Soutok je nazýván Moravskou Amazonií. Zdá se vám, že ten prales v té Amazonii je nějakou prosluněnou pařezinou?
Odpovědět
JH
JH
13.1.2021 13:04 Reaguje na Jarek SchindlerA kde se vzaly ty louky se solitérními stromy? Nebyly tam dříve třeba pastevní lesy? Já bych řekl, že cenné na této lokalitě je střídání různých prostředí, kde najde prostor větší rozmanitost druhů.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.1.2021 11:22 Reaguje na JHAle ano. Člověk vykácel a vypálil část lužních lesů a zakládal hlavně louky. To dělal vlastně všude kde to šlo. Jo, jo, lesa jsme tenkrát měli polovinu co dnes. Dokonce máte pravdu, že se tam i páslo. Tak usilovně se v té době páslo a lesy těžily až začal být takový nedostatek dřeva že to Marie Terezie musela řešit lesním patentem ( 1754). Ten nařizoval nejen povinnost trvalého zachování lesů ale i trvalého výnosu z něj. Zakazoval lesní pastvu a hrabání steliva. No a louky se solitérními duby. Dub je přece jen odolnější a oheň ho tak brzy nezahubí jak jiné dřeviny. No a sekerou se lépe kácí slabší stromy v pařezině než velké duby. Navíc pokud se pod těmi duby živí například prasata žaludy. No a střídání prostředí? Ono se tam v dnešní době snad to prostředí nestřídá?
Odpovědět
JH
JH
18.1.2021 11:54 Reaguje na Jarek SchindlerMáte pravdu, že se tam střídají různá prostředí, ale bude to tak i za 50 - 100 let? Když celou plochu osázíte hustým dubovým lesem, bude ubývat otevřených ploch včetně druhů rostlin, ptáků a hmyzu, které je vyžadují. Z čistě praktického hlediska je samozřejmě ideálem hustý zapojený les, ale jeho biologická rozmanitost bude menší než rozmanitost otevřeného lesa.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.1.2021 20:23 Reaguje na JHNo a proč by to tak nemělo být? On snad chce někdo celou plochu osázet dubem?
První snahy o likvidaci obory, tehdy šlo hlavně o tu oboru, byly již v roce 1970. Již tehdy šlo o to zabránit zániku unikátního území. No a jak je vidět, nic nezaniklo.
Odpovědět
První snahy o likvidaci obory, tehdy šlo hlavně o tu oboru, byly již v roce 1970. Již tehdy šlo o to zabránit zániku unikátního území. No a jak je vidět, nic nezaniklo.
JH
JH
19.1.2021 09:16 Reaguje na Jarek Schindlerúplně celou plochu asi nikdo osázet nechce, ale pokud biologové naříkají, že ubývá rozvolněných porostů a starých stromů a přibývá hustých lesů tak ta budoucnost tak jistá asi není.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.1.2021 22:38 Reaguje na SlovanTak ta obora je trnem v oku pro ekology (např. pan Vlašín) již někdy od roku 1970. Již v této době bylo tvrzeno, že bez CHKO a důsledné ochrany pod taktovkou eko bude tento unikátní lužní les uničen. Již v roce 1970 bylo dle ekologů pět minut po dvanácté. No a uběhlo padesát let.
Odpovědět
KT
Karel Tejkal
6.1.2021 12:15Před pár lety jsem byl na mykologickém průzkumu v rezervaci, kam se běžně nesmí. Byl s námi i lesník, který měl oblast na starost. Byla to bučina, chráněná část nebyla velká a na zemi ležely přirozeně padlé kmeny v různém stádiu tlení. Lesník říkal, že zprvu se na režim tlejícího dřeva díval s nedůvěrou, ale že nakonec ten chráněný les vypadá zajímavě a dokonce působí esteticky.
Podobná ochrana přírody vyžaduje kompromis, o kterém bohužel zainteresované strany často nejsou ochotny uvažovat. Ta bučina tuším nebyla zcela bezzásahová, jen se tam prostě nechalo nějaké dřevo zetlít.
Odpovědět
Podobná ochrana přírody vyžaduje kompromis, o kterém bohužel zainteresované strany často nejsou ochotny uvažovat. Ta bučina tuším nebyla zcela bezzásahová, jen se tam prostě nechalo nějaké dřevo zetlít.
VJ
Václav John
9.1.2021 01:37 Reaguje na Karel TejkalS velkou částí lidí nebývá problém se na kompromisech domluvit a pak najednou funguje i spousta problematických věcí. S některými bohužel ne, to platí bez ohledu na to, jaký mají názor. Je to vidět i tady v diskuzi, jsou prostě lidi, kteří nemají problém věcně diskutovat a občas i přiznat, že něco neví, nebo že se spletli, nebo (a těch je fakt hrstka) se dokonce dokážou i omluvit a naopak jsou lidi, u kterých má člověk pocit, že než aby přiznali, že v něčem neměli pravdu, radši by si usekli levou ruku. Jako všechno v životě je to "jen" o lidech.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.1.2021 16:41 Reaguje na Karel TejkalNěco podobného jsme dělávali na brigádách u kamaráda revírníka, který na svažitých pozemcích po těžbě prosazoval "hrázkování" z těžebních zbytků. Prostě se větve a jiný odpad ukládal po vrstevnicích do hrázek cca 10 metrů dlouhých a 2 širokých s rozestupy po cca 5 metrech. Nové sazenice se sázely často těsně
kolem hrázek a minimálně ze strany hrázky jim nehrozilo udušení
buření. Navíc hrázky zachycovaly deště a splachy půdy, listí
i jehličí. Byly zdrojem potravy pro hmyz a houby a zdrojem živin
pro mladé sazenice. Nic se neštěpkovalo pro energetiku a ani
zbůhdarma pálilo na hromadách. Po deseti létech nebyla po nich
ani památka a stromy v jejich těsné blízkosti byly evidentně
vitálnější. Zároveň hrázky sloužily jako kryt ptákům a jiným
tvorům. Jednoduché, ale pracné. Nadřízený revírníka to ale
viděl nerad a byla to taková poloilegální činnost. Dnes by
ale zaplakal nad výsledkem, protože chřadnou i ty 40.leté
porosty a nikdo se jim nevěnuje, protože musejí v okolí
zasahovat ve starších porostech. Prostě se zanedbala prevence
a nyní se už pouze hasí těžko zvladatelný požár. Kdysi nám
nechal volnou ruku při těžbě kůrovcového dříví pro potřeby
tábora a jiné trampské akce s tím, že kůrovec nemá v lese co
dělat. Jeho následovník nám povolil pouze sběr klestí a kolem
stojící kůrovcové stromy nechal "dozrát" až k výletu, neboť
byla v té době samotěžba zakázána a cena dříví nehorázná.
To se už vyplatilo do lesa na tábor přivézt odpad z pily.
Popisuji tak situaci před revolucí a po, kterou jsem zažil
osobně a mohu porovnávat dřívější hospodaření a to dnešní.
Tehdy chodil revírník po revíru pěšky, bydlel v hájovně
v blízké vesnici a nyní tam jiný zajíždí autem, který má
revír velký tak jako kdysi tři. Kdysi měl k ruce místní
dřevorubce a vozataje s koňmi. Dnes čeká na výběrové
řízení i několika čerstvě napadených stromů. To je
jedna z chyb, která se stala a která se nám vymstila.
Odpovědět
kolem hrázek a minimálně ze strany hrázky jim nehrozilo udušení
buření. Navíc hrázky zachycovaly deště a splachy půdy, listí
i jehličí. Byly zdrojem potravy pro hmyz a houby a zdrojem živin
pro mladé sazenice. Nic se neštěpkovalo pro energetiku a ani
zbůhdarma pálilo na hromadách. Po deseti létech nebyla po nich
ani památka a stromy v jejich těsné blízkosti byly evidentně
vitálnější. Zároveň hrázky sloužily jako kryt ptákům a jiným
tvorům. Jednoduché, ale pracné. Nadřízený revírníka to ale
viděl nerad a byla to taková poloilegální činnost. Dnes by
ale zaplakal nad výsledkem, protože chřadnou i ty 40.leté
porosty a nikdo se jim nevěnuje, protože musejí v okolí
zasahovat ve starších porostech. Prostě se zanedbala prevence
a nyní se už pouze hasí těžko zvladatelný požár. Kdysi nám
nechal volnou ruku při těžbě kůrovcového dříví pro potřeby
tábora a jiné trampské akce s tím, že kůrovec nemá v lese co
dělat. Jeho následovník nám povolil pouze sběr klestí a kolem
stojící kůrovcové stromy nechal "dozrát" až k výletu, neboť
byla v té době samotěžba zakázána a cena dříví nehorázná.
To se už vyplatilo do lesa na tábor přivézt odpad z pily.
Popisuji tak situaci před revolucí a po, kterou jsem zažil
osobně a mohu porovnávat dřívější hospodaření a to dnešní.
Tehdy chodil revírník po revíru pěšky, bydlel v hájovně
v blízké vesnici a nyní tam jiný zajíždí autem, který má
revír velký tak jako kdysi tři. Kdysi měl k ruce místní
dřevorubce a vozataje s koňmi. Dnes čeká na výběrové
řízení i několika čerstvě napadených stromů. To je
jedna z chyb, která se stala a která se nám vymstila.
VJ
Václav John
8.1.2021 03:22Pohledy státní ochrany přírody a Lesů ČR se samozřejmě vždycky zásadně lišily, protože cíle jsou jiné. Na druhou stranu existuje řadu příkladů vzájemných kompromisů, které fungují, a kde se daří zohlednit jak ekonomickou otázku, tak druhovou ochranu. Proč to zrovna na Soutoku doteď nefungovalo, je otázka. A mě napadá tohle vysvětlení:
https://www.valka.cz/10365-Ceske-Rakousy-cesky-uzemni-zisk-ze-dne-31-07-1920
Území Soutoku patří do nevelké části Českých Rakous, kdy Československo v roce 1920 získalo od Rakouska několik území, která předtím nebyl částí českého království. Je to jen moje spekulace, ale je možné, že část lidí, v tomhle případně lesníci to území nebere tolik jako české, ale spíš jako dočasnou kolonii, ze které je potřeba vytěžit co to jde (maximalizace zisků) a o kterou není potřeba se adekvátně starat (minimální zájem o ochranu přírody). To samozřejmě jen hádám, ale vysvětlovalo by to, proč dlouhodobě nebyl doteď možný kompromis, kde by se zohlednily jak hospodářské zisky, tak ochrana přírody, když jinde to možné bylo.
Odpovědět
https://www.valka.cz/10365-Ceske-Rakousy-cesky-uzemni-zisk-ze-dne-31-07-1920
Území Soutoku patří do nevelké části Českých Rakous, kdy Československo v roce 1920 získalo od Rakouska několik území, která předtím nebyl částí českého království. Je to jen moje spekulace, ale je možné, že část lidí, v tomhle případně lesníci to území nebere tolik jako české, ale spíš jako dočasnou kolonii, ze které je potřeba vytěžit co to jde (maximalizace zisků) a o kterou není potřeba se adekvátně starat (minimální zájem o ochranu přírody). To samozřejmě jen hádám, ale vysvětlovalo by to, proč dlouhodobě nebyl doteď možný kompromis, kde by se zohlednily jak hospodářské zisky, tak ochrana přírody, když jinde to možné bylo.
