https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-vybiral-soutok-tuseni-a-odhalovani-dulezitych-souvislosti-ekosystemu-luznich-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů

26.1.2021
Nádherné dubové porosty zakládali Lichtenštejnové ze žaludů dovezených z lužních lesů v nivách řek Sávy a Drávy, odtud je původ názvu pro tyto duby – Slavonské duby. Jedná se o dub letní slavonský, (Quercus robur, subsp. slavonica) Poslední zbytky těchto porostů se nacházejí ve všech lužních komplexech lesního závodu Židlochovice.
Nádherné dubové porosty zakládali Lichtenštejnové ze žaludů dovezených z lužních lesů v nivách řek Sávy a Drávy, odtud je původ názvu pro tyto duby – Slavonské duby. Jedná se o dub letní slavonský, (Quercus robur, subsp. slavonica) Poslední zbytky těchto porostů se nacházejí ve všech lužních komplexech lesního závodu Židlochovice.
Foto | Jan Vybíral
Lužní lesy v dolních částech řek Dyje, Kyjovky a Moravy, zvláště pak území Soutok pod Lanžhotem, se staly synonymem přírodní jedinečnosti a dlouhodobě přitahují pozornost nejen přírodovědců a turistů, ale i médií. Je to dobře, protože čím více lidí bude mít dostatek objektivních informací o tomto fenoménu, tím lépe bude možné zajistit správu, ochranu a dlouhodobě udržitelné využívání všech jeho funkcí ve prospěch celé společnosti.
 

O první popularizaci v široké veřejnosti na konci minulého století se postarala kniha Bohumila Lošťáka z roku 1982 Zelená perla. Čtenář je seznámen s romantikou lužního lesa, s jeho historií, druhovou bohatostí, ale i historicko - společenskými souvislostmi z dob století devatenáctého. Je zmíněna těžká služba lesníků v dobách četných povodní, pravidelné peklo komářích kalamit v regionu a obtíže při obnově lesů. Je zde popsán úzký vztah lanžhotských občanů k lužnímu komplexu. Kniha se stala inspirací pro mnoho lidí, z nichž někteří se rozhodli věnovat problematice lesnického managementu či vědeckému zkoumání lesů profesionálně. Dalším zdrojem důležitých informací o lužních ekosystémech byla a je kniha Lužní les v Dyjsko-moravské nivě od širokého kolektivu autorů, kterou pro tisk v roce 2004 připravili Michal Hrib a Emil Kordiovský a distribucí byla pověřena Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. Více než 60 osobností z mnoha přírodovědných oborů, z kulturně - sociální oblasti, lesnické, vodohospodářské a zemědělské praxe, poskytuje důležité informace, které představují základ pro pochopení složitosti celého lužního ekosystému. Česko – anglickou zkrácenou verzi s názvem Lužní les v nivě Moravy a Dyje vydala v roce 2010 již Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s., stejně tak populární knihu 100 nejzajímavějších stromů Biosférické rezervace Dolní Morava, jako výsledek spolupráce s Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelu v Brně.

Tok řeky Kyjovky je vodohospodářskými úpravami nedotčen a její tok je většinou skrytý v lužních lesích Soutoku.
Tok řeky Kyjovky je vodohospodářskými úpravami nedotčen a její tok je většinou skrytý v lužních lesích Soutoku.
Foto | Jan Vybíral

K problematice lužních ekosystémů bylo vydáno nepřeberné množství vědeckých prací. Základem jsou určitě publikace od Aloise Mezery Středoevropské nížinné luhy I. a II. z roku 1958 a dvoudílná monografie od kolektivu autorů Penka M., Vyskot M., Klimo E., a Vašíček F. Floodplain Forest Ecosystem I., II., z roku 1985, resp. 1991. Nejnovější vícedílná publikace Červená kniha ohrožených druhů lužních lesů BR Dolní Morava, (Bezobratlí, Obratlovci, Rostliny) kolektivu autorů z Mendelovy, Masarykovy a Palackého univerzity a České akademie věd je z roku 2016. BR DM, o.p.s. vydala v roce 2017 celoživotní vědecké dílo doc. Zdeňka Bauera (další autoři J. Bauerová, R. Bagar, J. Vybíral) Vliv regionálního klimatu v letech 1951 – 2015 na ekosystém lužního lesa. Není to zdaleka konečný výčet různých publikací, na kterých se podílela Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s., ať už jako přímý autor, vydavatel nebo respektovaný partner, při studiu mnoha sociálních, kulturních, ekonomických a biologických souvislostí jak v lužních ekosystémech, tak i za jeho hranicemi, v kulturní krajině jižní Moravy. Dlouhodobě spolupracujeme s řadou univerzit, kromě Mendelu v Brně také s Palackého univerzitou v Olomouci, s Katolíckou univerzitou v Ružomberoku, s pracovišti České akademie věd, Moravským zemským muzeem v Brně, s Agenturou ochrany přírody a krajiny, s CHKO Pálava, se Slovenským komitétem MaB, s řadou partnerských BR v Evropě i ve světě. Dokladem jsou společné projekty, filmy, prezentační přednášky, studijní pobyty a publikace všeho druhu.

V angličtině nemá termín rezervace tak výrazně ochranářskou náplň. Území jím označené může být rezervou nebo být rezervováno pro nejrůznější účely. V začátcích Programu MAB byl v bývalé ČSSR používán termín biosférický fond (srovnej půdní fond, lesní fond), ale na naléhání ochranářů zůstalo u otrockého překladu, který má výhodu jasného ekvivalentu při překladech a mezinárodních kontaktech (Jeník, 1996). Biosférické rezervace jsou „vzdělávacími místy pro udržitelný rozvoj“. Jsou to místa pro testování interdisciplinárních přístupů k porozumění změn a interakcí mezi sociálními a ekologickými systémy, včetně prevence konfliktů a managementu biologické rozmanitosti. Každá biosférická rezervace propaguje řešení, která sladí zachování biologické rozmanitosti s jejím udržitelným využíváním. Proto bagatelizování institutu biosférické rezervace jenom proto, že nemá oporu v zákoně, pouze vypovídá o povrchní znalosti problematiky, nebo účelovém překrucování faktů.

Prastarý háj dubových velikánů na polesí Tvrdonice je ideálním místem k duchovnímu rozjímání o nadčasových hodnotách tohoto světa.
Prastarý háj dubových velikánů na polesí Tvrdonice je ideálním místem k duchovnímu rozjímání o nadčasových hodnotách tohoto světa.
Foto | Jan Vybíral

Aby mohla být biosférická rezervace vůbec vyhlášena, musí mít navrženou a odsouhlasenou zonaci. Zonace BR Dolní Morava byla předložena na UNESCO Českým národním komitétem MAB v roce 2003, jako součást přihlašovací dokumentace a není na ní nic tajného. V Paříži byla schválena v podobě navržené Ministerstvem životního prostředí a mapové podklady k ní jsou k dispozici v databázi Agentury ochrany přírody a krajiny. Je založena na existujícím systému zvláště chráněných území. Protože by se ale v případě BR nemělo jednat o zóny odstupňované ochrany přírody, jako je to u klasických rezervací, ale o funkční rozdělení, které má za cíl umožnit biosférické rezervaci plnit všechny tři její základní funkce, má zonace BR Dolní Morava určité rezervy (například letnění, či komerční chov ryb schválený orgány ochrany přírody, by obvykle v jádrové zóně biosférické rezervace nebyl možný). Proto se od roku 2010 snažíme najít řešení, které by zlepšilo fungování zonace v BR Dolní Morava. Proces však dosud běží, protože jednání jsou dlouhodobá a řešením „na sílu“ se vyhýbáme a tak je platná zonace v podobě, která byla schválena.

Je naprostým nepochopením a omylem se domnívat, že Biosférickou rezervaci Dolní Morava, o.p.s. reprezentuje jen její ředitel! Jedná se o obecně prospěšnou společnost, složenou ze zástupců všech obcí a subjektů na jejím území. Její činnost je pod velmi přísnou kontrolou nejen orgánů společnosti, ale také regionální veřejnosti. To, že jsme se stali jednou z nejúspěšnějších „biosférek“ v soutěži s více než 700 BR celého světa, asi není pouhá náhoda, nebo úspěch nějaké diplomacie. Možná to bude spíše tím, že jsme v místě všem nablízku a nebojíme se řešit i jiné problémy než to, jak naplnit představy zapšklých aktivistů, zaslepeně opakujících to samé, ve snaze zviditelnit své ego. Zjevně jim uniklo, že ve věci záchrany lužních biotopů, nastavení optimálních režimů ochrany biodiverzity a optimálního způsobu lesnického hospodaření se intenzivně dlouhodobě jedná jak mezi příslušnými rezorty, tak i v místě. S konečným výsledkem těchto jednání určitě nebude spokojena žádná z jednajících stran. Kompromis by měl být totiž vítězstvím především společenské odpovědnosti a rozumu. To jsou hodnoty, které vyznává a prosazuje UNESCO i BR DM, o.p.s.

Dožívající solitérní duby na loukách lužního komplexu Soutok. Jejich stáří je kolem 200 – 250 roků. O jejich předčasný zánik se přičiňuje tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), na Soutoku běžný druh. Daleko vzácnější a ohrožený je tesařík Akimerus schaefferi, který se vyvíjí v kořenových nábězích starých dubů.
Dožívající solitérní duby na loukách lužního komplexu Soutok. Jejich stáří je kolem 200 – 250 roků. O jejich předčasný zánik se přičiňuje tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), na Soutoku běžný druh. Daleko vzácnější a ohrožený je tesařík Akimerus schaefferi, který se vyvíjí v kořenových nábězích starých dubů.
Foto | Jan Vybíral

V představách naprosté většiny lidí jsou lužní lesy synonymem pro dominující staleté dubové velikány. Jen málo z nich ví, že právě tyto stromy jsou součástí lesních porostů, které vznikly jako hospodářský záměr lesníků, s osobním podílem mnoha pracovitých lanžhotských občanů, kteří v lese nacházeli obživu. Dříve to byli těžaři se sekerou a ruční pilou, později s morovými pilami, povozníci – kladaři, kteří byli schopní z lesa dostat i ty nejtěžší kmeny, pracovníci na železniční úzkokolejce svážející dřevo na břeclavskou pilu, dělnice v pěstební činnosti, nebo mistři uhlíři, vyrábějící nejkvalitnější dřevěné uhlí v železných retortách. A to často v pekle „komářího ráje“ a nekonečného bláta po povodních, a vlastně za jakéhokoliv počasí. Historie lužních lesů Soutoku je i historií Lanžhota a jeho obyvatel. Ještě žijí pamětníci, kteří mohou doplnit podrobnosti o dalších užitcích lužního lesa, které využívali, a také příběhy, které i po letech dokazují, jak moc zdejší kulturní les pro ně znamená, jak změnil jejich životy a představy o přírodních krásách a hodnotách. V minulosti byl les pro Lanžhotčany součástí jejich životů, jistotou a záštitou proti nedostatku. Proto na něm lpí, váží si jej a ctí dodnes.

Uběhlo více než 150 let od doby, kdy lichtenštejnští lesníci založili dubové porosty na holinách o velikosti až několika desítek hektarů. Změnila se lidská společnost a její požadavky, změnila se krajina, opět se projevuje i vliv klimatických extrémů. Někteří jedinci však jednají podle dávno již překonaného principu, že „jediná pravda je ta shora hlásaná“ a tu je nutné zajistit „tam dole“ „z moci úřední“. Z hlediska evolučních principů vývoje (i společnosti, nejen druhů!) je logické, když je ustálená rovnováha rozumu, odpovědnosti a zkušeností místních doplněna novými poznatky vědy a požadavky majoritní společnosti. Ty se implementují do rozšířené odpovědnosti příslušné krajinné profese, zde lesnické profese, jakožto správce všech hodnot daného území. K tomuto stavu správy věcí veřejných však vede jedině cesta jednání na základě rovnoprávnosti všech jednajících, vzájemného respektu, akceptování vědeckých poznatků a dodržení právního rámce našeho státu.


reklama

 
foto - Vybíral Jan
Jan Vybíral
Autor je ředitel BR Dolní Morava, o.p.s.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

L

Lukas Cizek

26.1.2021 08:42
Pane řediteli! Děkuji za reakci. A mapa té zonace?! Mužete ji, prosím, ukázat? Pořád jaksi není nikde k dispozici...
Odpovědět
LS

Lukas Spitzer

26.1.2021 09:11 Reaguje na Lukas Cizek
Hm, pokud se na něčem 10 let usilovně pracuje, je těžké ukázat výsledek takový, aby se člověk nezesměšnil...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2021 09:33
Nic jiného než diskuse všech zúčastněných a dohoda situaci nevyřeší. Autor
zastupuje BR Dolní Morava, která se diskuse zúčastnila a tak má právo
i hodnotit diskusi na rozdíl od těch, co stojí stranou a diskutovat odmítají. Od nich cítím zájem pouze rozhodovat na úkor všech ostatních.
To pak ale není o dohodě, ale o prosazení pouze svých vlastních zájmů.
Odpovědět
L

Lukas Cizek

26.1.2021 10:43 Reaguje na Břetislav Machaček
S radosti budu s BR diskutovat. Například o uplatňování její zonace. Ale zatím nebyla příležitost...
"Zonace BR Dolní Morava byla předložena ...v roce 2003, ... byla schválena v podobě navržené Ministerstvem životního prostředí a mapové podklady k ní jsou k dispozici v databázi Agentury ochrany přírody a krajiny."
Ale mezitím se na ní dlouhodobě pracuje. Takže bych tu zonaci raději přímo od BR Dolní Morava. Abych třeba nedostal nějakou špatnou verzi. Proč pan ředitel místo dlouhých řečí mapku aktuální zonace prostě neukázal?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2021 11:23 Reaguje na Lukas Cizek
Nediskutujte tady, ale s ním a ostatními. Jistě vám
mapku ukáže a nebo i jiní. Proberete si to z očí do
očí a pak hodnoťte. Zdejší "vrby" to tu asi nevyřeší.
Ony vám budou přizvukovat, ale to vám asi nebude
moc platné. Mne život naučil buď diskutovat a pak
se dohodnout a nebo to nechat být, když nechci sám
slevit ze svých požadavků. Vždy jsem se ale snažil dohodnout. U vás a pana Miklína vidím pouze to, že
diskusi už odmítáte z principu a chcete pouze
nadiktovat své požadavky a nepřistoupit na kompromis.
Smutné a bohužel asi nesplnitelné. Snad možná nějak
direktivně přes zřízení CHKO a z pozice síly pak
prosadit to své. Pamatujte ale na jedno, že i dobře
míněná věc musí mít širokou podporu a nebýt odmítána.
To nedělá z lidí partnery, ale soupeře a nepřátele.
Smířlivost je výsadou moudrých a nenávist ....!
Odpovědět
L

Lukas Cizek

26.1.2021 12:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Podmínkou diskuse je, že obě strany mluví k věci a mluví pravdu. Těžko diskutovat s někým, kdo systematicky mlží. Biosférická rezervace bez funkční zonace slouží jako informační mlha.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2021 16:18 Reaguje na Lukas Cizek
Nemám co dodat. Je to pouze vaše volba.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.1.2021 06:23 Reaguje na Lukas Cizek
Jste přesvědčen o tom pane Čížek, že vy tu pravdu mluvíte? Není pravdou, že mlžíte nakonec podstatně více?
Bude opravdu ten dinosaurus řvát v podání AOPK jinak než řve při způsobu hospodaření Lčr?
Není náhodou pravdou, že ty zásahy by byly nakonec podstatně větší a častější?
Jste přesvědčen, že ty malůvky, jak bude vypadat ten les při způsobu hospodaření ochranářů, odpovídají skutečnosti? A odpovídá skutečnosti ta malůvka popisující hospodaření Lčr nebo je tam účelové zkreslení?
Je opravdu důvodem hynutí dubu hospodaření Lčr? (podle vašich článků to tak vypadá), nebo to má podstatně více důvodů?
O zonaci nic nevím ale otázkou je jestli stávající NPR jsou obrazem toho, jak má vypadat podle vás i zbytek tamních lužních lesů?
Doufám, že mé otázky jsou dostatečně k věci.
Odpovědět
L

Lukas Cizek

27.1.2021 21:09 Reaguje na Jarek Schindler
Zdravim, když něco tvrdím, držím se dokladů a faktů, nevypouštím účelové lži ve snaze potěšit sponzora.
Zonace podstatná je, nastavuje pravidla. Představte si, že by Vás Správa NP Šumava tazatele na zonaci parku odkázala na databázi jiné instituce...
Na podstatnou část Vašich otázek snad odpovídá text v čas. Vesmír, ke kterému redakce laskavě uvolnila přístup:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-3/proc-mizi-stare-stromy-nejen-moravske-amazonii.html
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

26.1.2021 13:13
Biosférická rezervace Dolní Morava byla v roce 1986 vyhlášena jako Biosférická rezervace Pálava, která zahrnovala Chráněnou krajinnou oblast Pálava, v roce 2003 však byla přejmenována a rozšířena o Lednicko-valtický areál a lužní lesy až po Dyjský trojúhelník. Jako jediná v ČR je koordinována obecně prospěšnou společností se zastoupením různých regionálních subjektů (obce, podnikatelé,školy atd.). Zbývající české BR jsou řízeny orgány státní správy ochrany přírody. Tohle je údaj z wikipedie. Jenom si dovoluji dodat, že právě v tomto tkví jádro problému.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist