Jan Vybíral: Soutok a Apollo 13 - co mají společného?
18.5.2023
Oblast Soutoku je součástí Biosférické rezervace Dolní Morava, zčásti je kulturní krajinou na Seznamu světového dědictví UNESCO, patří k mezinárodně významným mokřadům podle Ramsarské úmluvy, je Ptačí oblastí a Evropsky významnou lokalitou Natury 2000…, ale hlavně je rájem turistů, entomologů, botaniků, ornitologů, prostě všech, kteří mají rádi přírodu a zajímavou kulturní krajinu.
Foto | Jan Vybíral
A jaké podobnosti se nabízejí v souvislosti se Soutokem? Přibližně ve stejné době se začaly realizovat velkorysé plány vodohospodářských úprav na dolních částech toků Dyje a Moravy. Po zhruba dvaceti letech, na konci 80. let, byla dostavěna soustava tří Novomlýnských nádrží a ochranné hráze podél upravených („narovnaných“) toků obou řek, jako rozhodující protipovodňová opatření na jižní Moravě. Soutok se stal součástí těchto vodohospodářských objektů jako poldr pro zachycování povodňových vln.
V dubnu 2023 se po dlouhých šestnácti letech dočkal Soutok velké vody z přirozené záplavy Dyje
Foto | Jan Vybíral
Mise směřující k záchraně jižní Moravy před povodněmi a komáry se zdála být úspěšně naplněna. Opravdu nastalo období bez povodňových rozlivů, do lužního lesa už se nemuselo chodit jen v holínkách, na polích v nivě se dařilo pšenici i kukuřici, komáří kalamity pominuly…
Vyskytl se však problém, na který upozornili lesníci („Houstone, máme problém!“). Lužní lesy se poměrně rychle začaly měnit vlivem značného poklesu hladiny podzemní vody a absence povodní v jiný typ „suššího“ lesa. V intenzivní spolupráci s vědci se začal problém řešit již na počátku devadesátých let budováním tzv. revitalizační soustavy, systémem kanálů, stavidel a propustků, který zajišťoval přívod vody do žíznícího lužního lesa.
Projekty navracející vodu do krajiny trvají dodnes. Postupně se revitalizovaly lesní komplexy Horní a Dolní les, Kančí obora u Břeclavi, Soutok, Tvrdonice, ale také třeba na soukromém majetku v oboře Obelisk. Správci těchto pozemků – lesníci prostě odpovědně řešili problém, do kterého se jejich lesy dostaly. Věnovali se i jiným výzvám, jako byly a jsou například požadavky na vybudování infrastruktury pro turisty, záchraně a podpoře biodiverzity na biotopovém principu, záchraně nivních luk v oblasti Soutoku, preventivním zásahům proti hrozícím komářím kalamitám a dalším.
Opět byly naplněny všechny vodoteče revitalizační soustavy a lužní les se mohl zhluboka napít
Foto | Jan Vybíral
Prakticky všechny narůstající požadavky na ochranu přírody byly průběžně akceptovány a zaváděny do běžné lesnické praxe. Zdálo se, že záchranná mise spěje ke zdárnému konci, tedy k nalezení obecné shody ve věci dlouhodobě udržitelného lesnického hospodaření ve stávající režii lesníků Lesů České republiky, s. p.. Posádka řídící dosud záchranu ohroženého modulu Soutok – tvořená v mnoha ohledech poučenými, zocelenými a nadále odpovědnými lesníky - byla a je připravena jeho záchranu dokončit…
Prorokovo stavítko je připomínka na vynikajícího lesníka a člověka, který se podílel na záchraně přírodních hodnot lužního lesa Soutoku
Foto | Jan Vybíral
Šťastný konec? Kdeže! Do řešení záchranného procesu vstoupilo alternativní řídící centrum „Houston OPP“ (státní ochrana přírody s politiky) a jejich záchranný program je asi tento:
-
1) Budeme dělat, že posádka v ohroženém modulu není a vlastně ani nikdy nebyla a nic pro jeho záchranu tedy neudělala a pokud nastaly nějaké problémy, zavinila si je sama!
-
2) Postavíme nové řídící centrum Houston OPP (70 milionů?).
-
3) Sestavíme novou hlavní posádku (10 lidí?, 4 automobily? atd., atd., za bratru nějakých 20 milionů ročně?) a ti budou stávajícímu týmu profesionálů kvalifikovaně radit a kontrolovat, zda například (myšleno v nadsázce) dodrželi genderovou vyváženost, dbají na správné používání ochranných prostředků, apod.
Vedení státu, které hlásá ve svém programu zeštíhlení státní správy a respekt k zájmům místních obyvatel, se v době hluboké finanční krize chová jako nezodpovědný a věci neznalý ignorant a dobyvatel, který se snaží skutečné i vymyšlené problémy řešit dosazením nucené správy na dobytém území…
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu
Další články autora |
Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě
Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
JŘ
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2023 07:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVěcný, kompetenční, zejména zákonný. Lesy se nesmí chovat neekonomicky ke správě státního majetku. Levá ruka (správa státního majetku) neví co dělá pravá (Státní ochrana přírody).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2023 07:35Problém soutoku je, že není definován jako NP.
To, co zde píšou lesníci je pravda.
Opakem pravdy je pravda jiná.
Na výše uvedená opatření čerpali prostředky, jak jim ukládá zákon. A tedy kácením a výsadbou. No a tam je zakopaný pes. Intenzivní kácení a intenzivní výsadba s používáním fréz a herbicidů (nízké náklady) je jádro pudla. A dosud nebyl vyřešen jez pro zatápění.
Je to území cenné, a tedy by nemělo být ve správě Lesů, které se musí z podstaty chovat ekonomicky (a navíc hrozí i privatizace převedením z s.p. na Lesy a.s).
Měli by všichni, kterým jde o přírodu, lobovat za zřízení Národního Parku, nejlépe z celého území mezi Pálavou a Slovenskem.
Odpovědět
To, co zde píšou lesníci je pravda.
Opakem pravdy je pravda jiná.
Na výše uvedená opatření čerpali prostředky, jak jim ukládá zákon. A tedy kácením a výsadbou. No a tam je zakopaný pes. Intenzivní kácení a intenzivní výsadba s používáním fréz a herbicidů (nízké náklady) je jádro pudla. A dosud nebyl vyřešen jez pro zatápění.
Je to území cenné, a tedy by nemělo být ve správě Lesů, které se musí z podstaty chovat ekonomicky (a navíc hrozí i privatizace převedením z s.p. na Lesy a.s).
Měli by všichni, kterým jde o přírodu, lobovat za zřízení Národního Parku, nejlépe z celého území mezi Pálavou a Slovenskem.
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.5.2023 08:08 Reaguje na Slavomil Vinklernevím ale připadá mi, že Soutok je zvláštní tím, že by tam mohlo být aplikované hybridní hospodaření. Prý to byla obora, kde bylo nějaké zasahování člověka, co se týká péče.
Vzásadě se mi jeví největší problém jak s tím naložit. Není to uzavřené místo bez zásahu člověka na druhou stranu je potřeba nějakého stupně ochrany (NP). Myslím, že se naráží na úhelné kameny kompetencí a péče o území.
Připadá mi to celé na "Soutoku" jako lakmusový papír, jak přistupovat k lesům se sníženou hospodářskou činností a ochranou biotopů lesních a pololesních území.
Odpovědět
Vzásadě se mi jeví největší problém jak s tím naložit. Není to uzavřené místo bez zásahu člověka na druhou stranu je potřeba nějakého stupně ochrany (NP). Myslím, že se naráží na úhelné kameny kompetencí a péče o území.
Připadá mi to celé na "Soutoku" jako lakmusový papír, jak přistupovat k lesům se sníženou hospodářskou činností a ochranou biotopů lesních a pololesních území.
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2023 08:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSamozřejmě prosazovat bezzásah na Soutoku je jeho hrob taky, ale z druhé strany.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.5.2023 08:31Bojím se, že třeba Soutok, Krušné hory nebo Křivoklátsko jsou příkladem všem správcům a vlastníkům. Chovejte se zodpovědně, hospodařte ekologicky, podporujte a využívejte přírodní procesy. Když budete úspěšní, přijde stát a buď Vám to tak znechutí dozorem, regulacemi, návrhy na vyhlášení ..., že ještě rádi prodáte nebo vám to rovnou znárodní. Aby bylo jasno, nepodporuji herbicidy, frézování pasek ani holoseče v pralesích. Jen bych chtěl zachovat prostor pro přírodě blízké lesní hospodaření namísto absolutní bezzásahovosti. Také bych byl raději aby hospodaření v rozsáhlých územích řídili spíš všeobecně vzdělaní praktici (schopní dohody a kompromisu) s ohledy na biologické, technické a ekonomické aspekty problematiky než specialisté na saprofágní hmyz nebo reofilní ryby.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2023 09:01 Reaguje na Dalibor MotlNemůžete a nesmíte dělat kompromisy při správě cizího majetku (Lčr). To je trestné. Co se týče znárodnění, no NP má být jen na státních pozemcích. Buď je již má, nebo je má vykoupit. Ostatní pozemky je tak zona 5 nebo 11.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.5.2023 09:43 Reaguje na Slavomil Vinklerby mě zajímalo, co je vlastně Natura 2000, jsou to území přírodní a biologické rozmanitosti ale jak je zastoupená ve struktuře a stupni ochrany?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2023 09:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo, to mě taky. Vypadá to jen na fleky na mapě.
Odpovědět
Sl
Slovan
18.5.2023 11:40 Reaguje na Dalibor MotlCHKO = bezzásah, jo? Mě by zajímalo, kdo tenhle naprostý nesmysl vymyslel první a neskutečně mě fascinuje, kolik lidí se toho i chytlo. Je to prostě divné, žiju pár metrů od 2. zóny CHKO a světe div se - i tady se lesnicky hospodaří. Tak jak to teda je?
Odpovědět
Sl
Slovan
18.5.2023 11:54 Reaguje na SlovanJeště bych dodal jednu věc k Soutoku (o něm je článek) - tam se tlačí na CHKO zejména proto, že se tam šetrně právě NEHOSPODAŘÍ. LČR tam ničí to, kvůli čemu je celá ta oblast cenná, tedy světlé lesy. Místo toho systematicky pěstují klasické husté hospodářské lesy...
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.5.2023 13:27 Reaguje na Slovanv CHKO se teoreticky relativně normálně hospodaří a já s vyhlašováním CHKO nemám větší potíže. Potíže nastávají, když se dá dohromady skupina aktivistů a ti tlačí na vyhlášení NPR nebo NP v místech, kde se dlouhodobě hospodaří tak, že se tam ty "přírodní hodnoty" vytvořily nebo udržují. Požadují "zastavit kácení", přestat bojovat proti škůdcům, nechat požár dohořet... protože podle jejich světonázoru je to tak správně. Během několika málo let zničí práci lidí, kteří o konkrétní lokalitu desítky let pečovali. Připraví vlastníky nebo správce o výdělek nebo smysl jejich práce. Nechají romantický park z osmnáctého století sežrat bobry, stoletý les kůrovcem nebo zlikvidují malochovatelům možnost chovat ovce a tím pečovat o nějaké louky a pastviny. CHKO poněkud (byť ve srovnání s NP) posiluje pravomoci ochrany přírody na úkor svobodné vůle vlastníků. Velmi potom záleží na konkrétních lidech a také plánech péče. Ono paradoxně ( třeba v CHKO Jeseníky nebo Český ráj) má správa CHKO velké potíže zejména s těmi aktivisty, kteří se jí pomocí, udání, žalob a mediálního tlaku snaží dotlačit i do naprostých pitomostí. A věřte mi není nic příjemného chodit neustále na policii podávat nějaká vysvětlení, rozporovat "odborné" posudky, bránit se v mediích a klepat se jak ten soud rozhodne .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2023 15:06 Reaguje na Dalibor MotlJá nemám problém ani s NP, nicméně někteří aktivisté opravdu vykládají zákon o NP ortodoxně. Představují si péči jen jako bezzásah, což je stejně špatně jako klasický hospodářský les. Ale už svítá a i doporučení EU nemluví už o bezzásahu, ale o podpoře biodiverzity.
Odpovědět
Sl
Slovan
19.5.2023 08:59 Reaguje na Dalibor MotlZnovu opakuji - na Soutoku se tlačí na CHKO zejména proto, že se tam nehospodaří ani náhodou citlivě a že se ta lokalita postupně ničí. To prostě realita. A byli to přírodovědci, kteří politiky dokázali přesvědčit o hlouposti vyhlášení NP Soutok, kde by se té bezzásahovosti dalo mnohem více prostoru. To ale nikdo rozumný nechce.
Vy píšete, cituji: " Jen bych chtěl zachovat prostor pro přírodě blízké lesní hospodaření namísto absolutní bezzásahovosti."
- Super. Nemám fakt nic proti. A teď mi řekněte, kde ta absolutní bezzásahovost u nás praktikuje. Šumava? Ani náhodou. Jiný NP? Ani náhodou. Nějaká CHKO? Tak tam už vůbec! Tak kde se ten neustále zmiňovaný strašák u nás praktikuje "ve velkém"? Nikde, prostě nikde. I v NP se dnes hospodaří na 3/4 plochy.. ano, cíl je 3/4 ponechat. Z toho důvodu ještě jsem schopen pochopit, proč aktivistickým odmítačům bezzásahovosti (abych použil vaše argumentační dovednosti) vadí NP, proč jim ale vadí CHKO jsem dodnes nepochopil a myslím, že ani nepochopím. CHKO, jejíž hlavní cíl je zachovat hodnoty lidmi obhospodařované a lidmi vytvořené krajiny... a těch pár lesních pidi NPR, kde se praktikuje v CHKO bezzásah je vskutku nebezpečné pro celou naší přírodu a o lesnickém průmyslu ani nemluvě... ten kvůli tomu skoro kolabuje. To jste chtěl říct? Naše příroda potřebuje jak lesy bezzásahové, tak lesy, kde se hospodaří přírodně blízce. Naše příroda potřebuje zejména pestrost stanovišť, což se týká i lesů jako takových. Pokud bude vše jednotné, pokud se všude bude hospodařit stejně, pak krize naší biodiverzity bude pokračovat.
Odpovědět
Vy píšete, cituji: " Jen bych chtěl zachovat prostor pro přírodě blízké lesní hospodaření namísto absolutní bezzásahovosti."
- Super. Nemám fakt nic proti. A teď mi řekněte, kde ta absolutní bezzásahovost u nás praktikuje. Šumava? Ani náhodou. Jiný NP? Ani náhodou. Nějaká CHKO? Tak tam už vůbec! Tak kde se ten neustále zmiňovaný strašák u nás praktikuje "ve velkém"? Nikde, prostě nikde. I v NP se dnes hospodaří na 3/4 plochy.. ano, cíl je 3/4 ponechat. Z toho důvodu ještě jsem schopen pochopit, proč aktivistickým odmítačům bezzásahovosti (abych použil vaše argumentační dovednosti) vadí NP, proč jim ale vadí CHKO jsem dodnes nepochopil a myslím, že ani nepochopím. CHKO, jejíž hlavní cíl je zachovat hodnoty lidmi obhospodařované a lidmi vytvořené krajiny... a těch pár lesních pidi NPR, kde se praktikuje v CHKO bezzásah je vskutku nebezpečné pro celou naší přírodu a o lesnickém průmyslu ani nemluvě... ten kvůli tomu skoro kolabuje. To jste chtěl říct? Naše příroda potřebuje jak lesy bezzásahové, tak lesy, kde se hospodaří přírodně blízce. Naše příroda potřebuje zejména pestrost stanovišť, což se týká i lesů jako takových. Pokud bude vše jednotné, pokud se všude bude hospodařit stejně, pak krize naší biodiverzity bude pokračovat.
DM
Dalibor Motl
19.5.2023 10:44 Reaguje na SlovanPotom mluvíme skoro stejnou řečí. Já mám jenom určité praktické zkušenosti se státní ochranou přírody. Mnoho lidí na správách CHKO jsou věci znalí a schopní lidé a zaslouží si respekt. Pár z nich jsou i moji dobří přátelé. Ovšem někteří pracovníci, kteří asi získali místo nějakým omylem, nerozeznali douglasku od jedle a to nemluvím o rozlišení jedle obrovské od jedle bělokoré. Často neodliší karase obecného od karase stříbřitého nebo kapra. Velká část přírodovědců má také omezené technické a ekonomické znalosti. Pokud takoví lidé dostanou určitou moc spolurozhodovat o osudu krajiny, konkrétních pozemků a způsobu hospodaření vede to občas k ekologicko - sociálním kolizím a v extrémních případech i ke katastrofám. Jistě chápete, že požadavky takových "odborníků" potom znějí praktikům naprosto "mimózně" a směšně. Jenže ve chvíli, kdy Vám díky své moci zlikvidují Vaši práci, zarazí Vám podnikání nebo zkomplikují (= nehorázně prodraží) naprosto neškodná či přímo přírodě prospěšná opatření Vás smích rychle přejde.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.5.2023 16:02 Reaguje na SlovanPindáte hezky, ale zkušenost praví, že CHKO je naprosto bezzubé a ničemu nezabrání. Ani špatné praxi v managementu a ani privatizaci LČR. Tedy dle vás "zachování lidmi vytvořené krajiny".
Je pravda, že z tohoto pohledu bezzásahovost je stejně špatně jako těžba a frézování, ale přesto podporuji NP. Jsem i nadále odpůrcem úplné bezzásahovosti, neboť ta do lidmi tisíciletí ovlivňované přírody Evropy nepatří. Nicméně bezzásahovost Soutok přežije lépe než vykácení.
Odpovědět
Je pravda, že z tohoto pohledu bezzásahovost je stejně špatně jako těžba a frézování, ale přesto podporuji NP. Jsem i nadále odpůrcem úplné bezzásahovosti, neboť ta do lidmi tisíciletí ovlivňované přírody Evropy nepatří. Nicméně bezzásahovost Soutok přežije lépe než vykácení.
BM
Břetislav Machaček
20.5.2023 12:17Až na pár lokalit u nás není nic jiného, než hospodářské lesy. Je zoufalé
z takových lesů dělat NP a chtít to navíc urychlit drastickým způsobem.
Nechat lesy sežrat kůrovci, souše nachystat požárům a hledat viníky mezi
předky a pitomci se sirkami. Ten NP lze přece budovat taky postupně při
cílené změně skladby dřevin a využitím stávající dřevní hmoty na činnost
a tu cílenou změnu. Dosavadní systém natažené dlaně bez nutnosti alespoň
částečného samofinancování je dán pouze tím, že na dluh lze dělat téměř
cokoliv, pokud za ten dluh nenesu zodpovědnost. Budovat z hospodářského
lesa NP soukromník, tak tam všechno dřevo hnít nenechá a preventivně ohni vezme palivo. Nemajetný správce, ale natáhne dlaň a čeká na dotaci. On
ani nenese zodpovědnost za poničení ohněm narušených skal v NP ČŠ, které
jsou pradůvodem vyhlášení NP. O les tam totiž ani tak nikdy nešlo, jako
o ty skály. Les byl pouze doplňkem skal a mohl být odtěžen a využit k
úhradě nákladů spojených s údržbou parku. U Soutoku je to podobné v tom,
že unikátní dubiny byly cíleně vysazeny jako materiál na výrobu dřevěných
pražců. Pozorný pozorovatel si všimne řad a stejnověkých porostů, což
nesvědčí o nějakém přirozeném lese. Okolí s loukami a solitéry je zase
o cíleném loveckém revíru původních vlastníků, kteří pro zvěř potřebovali
louky na pastvu a k úniku z lesa před komáry. Je to komplet umělá krajina, protože původní lužní lesy soutoků všech nížinných řek bývaly bažinaté
většinou topolovo-vrbové lesy s duby pouze na vyvýšených místech. To nikdy
nebyly tak rozsáhlé dubiny a louky s pár solitérními duby. Bude otázkou,
zda bude budoucí NP pokračovat v tomto a nebo se to bude snažit vrátit
do doby před přeměnou člověka do dosavadního stavu. Lidé z okolí vědí
moc dobře, co je to bažinatý les s miliardami komárů a bojí se takové
koncepce, protože by to bylo peklem na zemi pro široké okolí. Proto ten
odpor místních a části odborné veřejnosti, která si přeje zachovat
dosavadní stav a nedopustit podobné experimenty jako jinde. Mimochodem
víte, jak dopadne téměř každý strom při trvalém podmočení? Některý to
vydrží pár dnů, jiný týdnů a pak "uschnou" z mokra a bude i po těch
dubech. Znám to z okolí po každých povodních, kdy usychají "utopené"
stromy už po pár dnech a chápu proč je Soutok protkán sítí kanálů,
které ho zavodňují, ale zároveň i odvodňují při přebytku vody. Zásah
do této sítě nicneděláním ty lesy mohou taky proměnit v krajinu souší
stojících ve vodě a mračen komárů, jaká znám po každé povodni u nás.
Odpovědět
z takových lesů dělat NP a chtít to navíc urychlit drastickým způsobem.
Nechat lesy sežrat kůrovci, souše nachystat požárům a hledat viníky mezi
předky a pitomci se sirkami. Ten NP lze přece budovat taky postupně při
cílené změně skladby dřevin a využitím stávající dřevní hmoty na činnost
a tu cílenou změnu. Dosavadní systém natažené dlaně bez nutnosti alespoň
částečného samofinancování je dán pouze tím, že na dluh lze dělat téměř
cokoliv, pokud za ten dluh nenesu zodpovědnost. Budovat z hospodářského
lesa NP soukromník, tak tam všechno dřevo hnít nenechá a preventivně ohni vezme palivo. Nemajetný správce, ale natáhne dlaň a čeká na dotaci. On
ani nenese zodpovědnost za poničení ohněm narušených skal v NP ČŠ, které
jsou pradůvodem vyhlášení NP. O les tam totiž ani tak nikdy nešlo, jako
o ty skály. Les byl pouze doplňkem skal a mohl být odtěžen a využit k
úhradě nákladů spojených s údržbou parku. U Soutoku je to podobné v tom,
že unikátní dubiny byly cíleně vysazeny jako materiál na výrobu dřevěných
pražců. Pozorný pozorovatel si všimne řad a stejnověkých porostů, což
nesvědčí o nějakém přirozeném lese. Okolí s loukami a solitéry je zase
o cíleném loveckém revíru původních vlastníků, kteří pro zvěř potřebovali
louky na pastvu a k úniku z lesa před komáry. Je to komplet umělá krajina, protože původní lužní lesy soutoků všech nížinných řek bývaly bažinaté
většinou topolovo-vrbové lesy s duby pouze na vyvýšených místech. To nikdy
nebyly tak rozsáhlé dubiny a louky s pár solitérními duby. Bude otázkou,
zda bude budoucí NP pokračovat v tomto a nebo se to bude snažit vrátit
do doby před přeměnou člověka do dosavadního stavu. Lidé z okolí vědí
moc dobře, co je to bažinatý les s miliardami komárů a bojí se takové
koncepce, protože by to bylo peklem na zemi pro široké okolí. Proto ten
odpor místních a části odborné veřejnosti, která si přeje zachovat
dosavadní stav a nedopustit podobné experimenty jako jinde. Mimochodem
víte, jak dopadne téměř každý strom při trvalém podmočení? Některý to
vydrží pár dnů, jiný týdnů a pak "uschnou" z mokra a bude i po těch
dubech. Znám to z okolí po každých povodních, kdy usychají "utopené"
stromy už po pár dnech a chápu proč je Soutok protkán sítí kanálů,
které ho zavodňují, ale zároveň i odvodňují při přebytku vody. Zásah
do této sítě nicneděláním ty lesy mohou taky proměnit v krajinu souší
stojících ve vodě a mračen komárů, jaká znám po každé povodni u nás.
ml
21.5.2023 23:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Díky Vám, konečně logická a normální reakce.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.5.2023 10:36 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlas. Co mě neustále zaráží je odpor zejména Svědků CO2, proti anglickým parkům a trvání na bezzásahovosti. Podle pana Škorpíka z Podyjí i mnohých dalších kvalifikovaných ekologů jsou ekosystémy v Evropě nekompletní. Chybí Megafauna, spásači a takový ekosystém tedy není přírodní, přirozený. Přitom je vrozené, že se lidem líbí park, krátce střižená tráva, stromy řídce a větve ne k zemi, ale do výše tak 2m. Proč ser líbí? Vždyť je to atavismus, příznak: je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná,...
Odpovědět
