Jan Vybíral: Soutok a Apollo 13 - co mají společného?
A jaké podobnosti se nabízejí v souvislosti se Soutokem? Přibližně ve stejné době se začaly realizovat velkorysé plány vodohospodářských úprav na dolních částech toků Dyje a Moravy. Po zhruba dvaceti letech, na konci 80. let, byla dostavěna soustava tří Novomlýnských nádrží a ochranné hráze podél upravených („narovnaných“) toků obou řek, jako rozhodující protipovodňová opatření na jižní Moravě. Soutok se stal součástí těchto vodohospodářských objektů jako poldr pro zachycování povodňových vln.
Mise směřující k záchraně jižní Moravy před povodněmi a komáry se zdála být úspěšně naplněna. Opravdu nastalo období bez povodňových rozlivů, do lužního lesa už se nemuselo chodit jen v holínkách, na polích v nivě se dařilo pšenici i kukuřici, komáří kalamity pominuly…
Vyskytl se však problém, na který upozornili lesníci („Houstone, máme problém!“). Lužní lesy se poměrně rychle začaly měnit vlivem značného poklesu hladiny podzemní vody a absence povodní v jiný typ „suššího“ lesa. V intenzivní spolupráci s vědci se začal problém řešit již na počátku devadesátých let budováním tzv. revitalizační soustavy, systémem kanálů, stavidel a propustků, který zajišťoval přívod vody do žíznícího lužního lesa.
Projekty navracející vodu do krajiny trvají dodnes. Postupně se revitalizovaly lesní komplexy Horní a Dolní les, Kančí obora u Břeclavi, Soutok, Tvrdonice, ale také třeba na soukromém majetku v oboře Obelisk. Správci těchto pozemků – lesníci prostě odpovědně řešili problém, do kterého se jejich lesy dostaly. Věnovali se i jiným výzvám, jako byly a jsou například požadavky na vybudování infrastruktury pro turisty, záchraně a podpoře biodiverzity na biotopovém principu, záchraně nivních luk v oblasti Soutoku, preventivním zásahům proti hrozícím komářím kalamitám a dalším.
Prakticky všechny narůstající požadavky na ochranu přírody byly průběžně akceptovány a zaváděny do běžné lesnické praxe. Zdálo se, že záchranná mise spěje ke zdárnému konci, tedy k nalezení obecné shody ve věci dlouhodobě udržitelného lesnického hospodaření ve stávající režii lesníků Lesů České republiky, s. p.. Posádka řídící dosud záchranu ohroženého modulu Soutok – tvořená v mnoha ohledech poučenými, zocelenými a nadále odpovědnými lesníky - byla a je připravena jeho záchranu dokončit…
Šťastný konec? Kdeže! Do řešení záchranného procesu vstoupilo alternativní řídící centrum „Houston OPP“ (státní ochrana přírody s politiky) a jejich záchranný program je asi tento:
-
1) Budeme dělat, že posádka v ohroženém modulu není a vlastně ani nikdy nebyla a nic pro jeho záchranu tedy neudělala a pokud nastaly nějaké problémy, zavinila si je sama!
-
2) Postavíme nové řídící centrum Houston OPP (70 milionů?).
-
3) Sestavíme novou hlavní posádku (10 lidí?, 4 automobily? atd., atd., za bratru nějakých 20 milionů ročně?) a ti budou stávajícímu týmu profesionálů kvalifikovaně radit a kontrolovat, zda například (myšleno v nadsázce) dodrželi genderovou vyváženost, dbají na správné používání ochranných prostředků, apod.
Vedení státu, které hlásá ve svém programu zeštíhlení státní správy a respekt k zájmům místních obyvatel, se v době hluboké finanční krize chová jako nezodpovědný a věci neznalý ignorant a dobyvatel, který se snaží skutečné i vymyšlené problémy řešit dosazením nucené správy na dobytém území…
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Slavomil Vinkler
18.5.2023 07:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
18.5.2023 07:35To, co zde píšou lesníci je pravda.
Opakem pravdy je pravda jiná.
Na výše uvedená opatření čerpali prostředky, jak jim ukládá zákon. A tedy kácením a výsadbou. No a tam je zakopaný pes. Intenzivní kácení a intenzivní výsadba s používáním fréz a herbicidů (nízké náklady) je jádro pudla. A dosud nebyl vyřešen jez pro zatápění.
Je to území cenné, a tedy by nemělo být ve správě Lesů, které se musí z podstaty chovat ekonomicky (a navíc hrozí i privatizace převedením z s.p. na Lesy a.s).
Měli by všichni, kterým jde o přírodu, lobovat za zřízení Národního Parku, nejlépe z celého území mezi Pálavou a Slovenskem.
Jaroslav Řezáč
18.5.2023 08:08 Reaguje na Slavomil VinklerVzásadě se mi jeví největší problém jak s tím naložit. Není to uzavřené místo bez zásahu člověka na druhou stranu je potřeba nějakého stupně ochrany (NP). Myslím, že se naráží na úhelné kameny kompetencí a péče o území.
Připadá mi to celé na "Soutoku" jako lakmusový papír, jak přistupovat k lesům se sníženou hospodářskou činností a ochranou biotopů lesních a pololesních území.
Slavomil Vinkler
18.5.2023 08:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDalibor Motl
18.5.2023 08:31Slavomil Vinkler
18.5.2023 09:01 Reaguje na Dalibor MotlJaroslav Řezáč
18.5.2023 09:43 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
18.5.2023 09:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlovan
18.5.2023 11:40 Reaguje na Dalibor MotlSlovan
18.5.2023 11:54 Reaguje na SlovanDalibor Motl
18.5.2023 13:27 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
18.5.2023 15:06 Reaguje na Dalibor MotlSlovan
19.5.2023 08:59 Reaguje na Dalibor MotlVy píšete, cituji: " Jen bych chtěl zachovat prostor pro přírodě blízké lesní hospodaření namísto absolutní bezzásahovosti."
- Super. Nemám fakt nic proti. A teď mi řekněte, kde ta absolutní bezzásahovost u nás praktikuje. Šumava? Ani náhodou. Jiný NP? Ani náhodou. Nějaká CHKO? Tak tam už vůbec! Tak kde se ten neustále zmiňovaný strašák u nás praktikuje "ve velkém"? Nikde, prostě nikde. I v NP se dnes hospodaří na 3/4 plochy.. ano, cíl je 3/4 ponechat. Z toho důvodu ještě jsem schopen pochopit, proč aktivistickým odmítačům bezzásahovosti (abych použil vaše argumentační dovednosti) vadí NP, proč jim ale vadí CHKO jsem dodnes nepochopil a myslím, že ani nepochopím. CHKO, jejíž hlavní cíl je zachovat hodnoty lidmi obhospodařované a lidmi vytvořené krajiny... a těch pár lesních pidi NPR, kde se praktikuje v CHKO bezzásah je vskutku nebezpečné pro celou naší přírodu a o lesnickém průmyslu ani nemluvě... ten kvůli tomu skoro kolabuje. To jste chtěl říct? Naše příroda potřebuje jak lesy bezzásahové, tak lesy, kde se hospodaří přírodně blízce. Naše příroda potřebuje zejména pestrost stanovišť, což se týká i lesů jako takových. Pokud bude vše jednotné, pokud se všude bude hospodařit stejně, pak krize naší biodiverzity bude pokračovat.
Dalibor Motl
19.5.2023 10:44 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
19.5.2023 16:02 Reaguje na SlovanJe pravda, že z tohoto pohledu bezzásahovost je stejně špatně jako těžba a frézování, ale přesto podporuji NP. Jsem i nadále odpůrcem úplné bezzásahovosti, neboť ta do lidmi tisíciletí ovlivňované přírody Evropy nepatří. Nicméně bezzásahovost Soutok přežije lépe než vykácení.
Břetislav Machaček
20.5.2023 12:17z takových lesů dělat NP a chtít to navíc urychlit drastickým způsobem.
Nechat lesy sežrat kůrovci, souše nachystat požárům a hledat viníky mezi
předky a pitomci se sirkami. Ten NP lze přece budovat taky postupně při
cílené změně skladby dřevin a využitím stávající dřevní hmoty na činnost
a tu cílenou změnu. Dosavadní systém natažené dlaně bez nutnosti alespoň
částečného samofinancování je dán pouze tím, že na dluh lze dělat téměř
cokoliv, pokud za ten dluh nenesu zodpovědnost. Budovat z hospodářského
lesa NP soukromník, tak tam všechno dřevo hnít nenechá a preventivně ohni vezme palivo. Nemajetný správce, ale natáhne dlaň a čeká na dotaci. On
ani nenese zodpovědnost za poničení ohněm narušených skal v NP ČŠ, které
jsou pradůvodem vyhlášení NP. O les tam totiž ani tak nikdy nešlo, jako
o ty skály. Les byl pouze doplňkem skal a mohl být odtěžen a využit k
úhradě nákladů spojených s údržbou parku. U Soutoku je to podobné v tom,
že unikátní dubiny byly cíleně vysazeny jako materiál na výrobu dřevěných
pražců. Pozorný pozorovatel si všimne řad a stejnověkých porostů, což
nesvědčí o nějakém přirozeném lese. Okolí s loukami a solitéry je zase
o cíleném loveckém revíru původních vlastníků, kteří pro zvěř potřebovali
louky na pastvu a k úniku z lesa před komáry. Je to komplet umělá krajina, protože původní lužní lesy soutoků všech nížinných řek bývaly bažinaté
většinou topolovo-vrbové lesy s duby pouze na vyvýšených místech. To nikdy
nebyly tak rozsáhlé dubiny a louky s pár solitérními duby. Bude otázkou,
zda bude budoucí NP pokračovat v tomto a nebo se to bude snažit vrátit
do doby před přeměnou člověka do dosavadního stavu. Lidé z okolí vědí
moc dobře, co je to bažinatý les s miliardami komárů a bojí se takové
koncepce, protože by to bylo peklem na zemi pro široké okolí. Proto ten
odpor místních a části odborné veřejnosti, která si přeje zachovat
dosavadní stav a nedopustit podobné experimenty jako jinde. Mimochodem
víte, jak dopadne téměř každý strom při trvalém podmočení? Některý to
vydrží pár dnů, jiný týdnů a pak "uschnou" z mokra a bude i po těch
dubech. Znám to z okolí po každých povodních, kdy usychají "utopené"
stromy už po pár dnech a chápu proč je Soutok protkán sítí kanálů,
které ho zavodňují, ale zároveň i odvodňují při přebytku vody. Zásah
do této sítě nicneděláním ty lesy mohou taky proměnit v krajinu souší
stojících ve vodě a mračen komárů, jaká znám po každé povodni u nás.