https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-vybiral-clovek-jako-soucast-vyvoje-spolecnosti-a-zmen-v-prirode
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě

3.2.2021
Pro Lednicko – valtický areál, zapsaný od roku 1996 na Seznamu památek Světového dědictví UNESCO, vyhotovila BR Dolní Morava, o.p.s., první management plán krajinné památky v České republice.
Pro Lednicko – valtický areál, zapsaný od roku 1996 na Seznamu památek Světového dědictví UNESCO, vyhotovila BR Dolní Morava, o.p.s., první management plán krajinné památky v České republice.
Foto | Jan Vybíral
Za svůj docela dlouhý život jsem potkal mnoho lidí. Od těch, kteří byli starší a moudřejší než já, jsem „bral rozum“ ať už jako chlapec, student, mladý lesní inženýr, ředitel lesního závodu, nebo ředitel obecně prospěšné společnosti. Nejvíce jsem získal od těch, kteří v životě prošli nějakou provozní praxí, něco dokázali a přitom zůstali lidsky normální. Nedávali na odiv své tituly, funkční postavení, stovky vědeckých prací, nezdůrazňovali svou jedinečnost a nevnucovali své názory jako jedině správné. Přesto (nebo právě proto?) měli obecnou přirozenou autoritu, charisma a nebylo těžké od nich převzít spousty důležitých informací a zkušeností, které mi pomáhaly tříbit a doplňovat můj vlastní názor na smysl života, na poslání a odpovědnost lesnické profese či důležitost ochrany přírody.
 

O ochranu přírody jsem se zajímal od malička. Fascinovaly mě rozkvetlé louky plné hmyzu, voňavé lesní paseky i tajemné hluboké lesy. Ve své počáteční lesnické praxi jsem navázal celoživotní přátelství s řadou starých lesníků, entomologů, ochránců přírody a cestovatelů. Přišlo mi normální, že jsem se jako lesník stal jedním ze zakladatelů Českého svazu ochránců přírody. Až do pokročilé dospělosti jsem byl přesvědčen, že kdo má rád přírodu a lesy, má rád lidi a sám je také dobrým člověkem. Utvrzovaly mě v tom charaktery mnoha lidí, se kterými jsem se setkal v lesích i mimo něj, na entomologických exkurzích, zahraničních expedicích, nebo i na úřadech státní správy!

Z iluze, že všude jsou jen odborníci a chovají se jako profesionálové, jsem byl vyveden až na počátku devadesátých let minulého století a především v době mého působení na lesním závodě Židlochovice, tedy od roku 1994. Z tohoto období mám tolik nepěkných zážitků a příběhů, například o aroganci státních úředníků, prosazování jediné pravdy za každou cenu, o osobních útocích, dehonestaci veřejnoprávními médii, (a to všechno jen v souvislosti se státní ochranou přírody!), že by to vydalo na celou objemnou knihu, která by mohla mít třeba název: „Ochrana přírody, zkušenosti zlé i ty horší“. Ale necítím potřebu se vracet neustále jen k tomu špatnému. Věřím, možná naivně, že většina mých spoluobčanů už má dost té podivné nervózní až nenávistné atmosféry ve společnosti, kdy lži, pomluvy, skandalizace a urážky se mohou veřejně vyslovovat a většina sdělovacích médií takto exhibující autory dokonce upřednostňuje! A neprávem napadení jsou předem již vlastně poraženi, neboť důkazy o nevině, ač oběti, musí přinést sami… Přiznám se, že s takovým pojetím svobody slova „naruby“ mám problém. Slušnost a věcnost je vysvětlována jako slabost, kvalifikací pro prosazení různých zájmů je arogance a co největší hlasitost v médiích, spojená s drzým nepodloženým urážením a osočováním. Myslel jsem si, že občanské společnosti se dožiji, ale nyní s jistotou vím, že to bude záležitost možná až mých pravnuků…

Rybník Rendez-vous je součástí Národní přírodní památky Rendez-vous. BR Dolní Morava, o.p.s. připravila projekt na jeho revitalizaci.
Rybník Rendez-vous je součástí Národní přírodní památky Rendez-vous. BR Dolní Morava, o.p.s. připravila projekt na jeho revitalizaci.
Foto | Jan Vybíral

Ve svých příspěvcích se snažím o korektnost a fakta. Navíc věřím, že i pozitivní zprávy najdou své čtenáře. A že hájím lesnickou profesi? Ano, tak jako ctím a hájím i jiné krajinné profese a autority ve složité dělbě práce naší vyspělé společnosti, ať je to starosta obce, učitel, úředník ve státní správě, nebo profesor na univerzitě. Své bývalé kolegy z lesního závodu Židlochovice budu hájit, protože vím, že za posledních takřka 30 roků udělali pro ochranu přírody víc, než většina těch nejhlasitějších ochranářských aktivistů a „silných“ vědců dohromady. O tom také chci a budu psát, protože jsou to důležité zprávy pro širokou veřejnost. I když vím, že psát pravdu a obhajovat normální rozum jsou disciplíny velmi obtížné. A navíc jsem přesvědčen, že mám morální právo a odpovědnost se k věcem zdejší oblasti vyjadřovat, protože jsem původním obyvatelem biosférické rezervace Dolní Morava.

Specifika provozu BR Dolní Morava, obecně prospěšné společnosti

Jsme malou obecně prospěšnou společností o dvou stálých zaměstnancích. Naše aktivity probíhají podle dlouhodobého akčního plánu na léta 2016 – 2025 a každoročně schváleného ročního plánu činnosti. Každoročně řešíme 12 až 16 projektů, z nichž některé jsou víceleté nebo mezinárodní. U některých projektů jsme hlavními řešiteli, v jiných jsme v roli partnerů, případně hlavních mezinárodních partnerů. Celkový potřebný objem finančních prostředků k jejich řešení se ročně pohybuje mezi dvěma až čtyřmi miliony korun. Tyto prostředky musíme každoročně zajistit z grantů, finančních darů, poskytnutím našich služeb a prodejem našich publikací. Finanční hospodaření společnosti je vyrovnané, to znamená, že objem výnosů a nákladů je přibližně stejný. Každoročně máme zpracovanou roční účetní závěrku společnosti, která je prověřena a schválena orgány společnosti a podle zákona pak současně s výroční zprávou zaslána Krajskému soudu v Brně do Registru obecně prospěšných společností, kde je k dispozici jako veřejně přístupný dokument. Naše hospodaření je pravidelně prověřováno finančním úřadem. Podmínkou účasti v soutěžích o získání dotačních prostředků je vyrovnání všech daňových povinností vůči státu.

Hustý lužní les je podmínkou a domovem řady organismů, „řídkoles“ je ideální zase pro jiné druhy. Spor je o tom, v jaké míře a na jakém stanovišti se má dát přednost konkrétnímu typu lesa.
Hustý lužní les je podmínkou a domovem řady organismů, „řídkoles“ je ideální zase pro jiné druhy. Spor je o tom, v jaké míře a na jakém stanovišti se má dát přednost konkrétnímu typu lesa.
Foto | Jan Vybíral

Ředitel společnosti má schválený platový výměr se stanovenými hodnotícími kritérii pouze na jeden rok. Pokud obhájí realizované aktivity a roční účetní závěrku roku hodnoceného, a zároveň plán činnosti a finanční plán na rok další, navíc přesvědčí zástupce zakladatelů o smysluplnosti jejich podpory, pak mu teprve schválí devítičlenná správní rada platový výměr na další rok.

Naše úspěchy a rozsah aktivit by nebyly možné bez finanční podpory zakladatelů a dalších spolupracujících subjektů. V současné době již není možné získat jakýkoliv grant či dotaci bez zajištění spoluúčasti vlastními finančními prostředky. Většinou je to 30 %, u vybraných dotačních titulů z operačních programů EU pak 10 %. Jsme rádi, že se můžeme soutěží o získání dotací každoročně nejen ucházet, ale být pravidelně úspěšní. Za to patří dík také zakladatelům OPS, kteří své závazky, vyplývající ze Zakládací smlouvy, plní podle svých možností. Jejich každoroční společná finanční podpora činí cca 40 % z nutných realizovaných nákladů společnosti. Lesy České republiky, jako správce cca 60 % území BR Dolní Morava, dlouhodobě přispívaly částkou 400 tis. Kč ročně.

Škála projektů BR Dolní Morava je široká

Naše obecně prospěšná společnost se prostřednictvím konkrétních projektů a spoluprací v rámci svých možností dlouhodobě snaží zlepšovat stav krajiny jižní Moravy. Od roku 2003, kdy byla vyhlášena, jsme takových aktivit realizovali nebo iniciovali několik desítek. Naším přičiněním bylo odstraněno více než třicet starých ekologických zátěží, ve spolupráci s obcemi a AOPK, našimi dlouhodobými partnery, jsme vrátili do zemědělské krajiny více než 150 hektarů biocenter, biokoridorů a větrolamů, pracujeme na revitalizaci rybníků v Lednicko-valtickém areálu (LVA), spolupracujeme na zlepšení vodních poměrů v nivách řek Dyje i Moravy, tedy i na Soutoku, podílíme se na výchově mládeže, vydáváme osvětové, odborné a vědecké publikace, atd. Od roku 2007 také z pověření Ministerstva kultury působíme jako Site-manažer (koordinátor) LVA, což je pozice, která vyplývá ze statutu Památky světového dědictví UNESCO. Naše rozsáhlé aktivity řešíme s rovnocenným zapojením mnoha subjektů z oblasti naší biosférické rezervace i mimo ni a to na základě odborných argumentů a dohodnutého konsensu, zato však bez jakéhokoli pozitivního a vstřícného zájmu subjektů či lidí, kteří by měli mít v České republice Program MAB na starosti.

Jedním z úspěšných revitalizačních projektů je „Revitalizace Pivovarského járku“ v příměstském lese u Břeclavi jako výsledek spolupráce BR Dolní Morava, o.p.s. a Lesního závodu Židlochovice
Jedním z úspěšných revitalizačních projektů je „Revitalizace Pivovarského járku“ v příměstském lese u Břeclavi jako výsledek spolupráce BR Dolní Morava, o.p.s. a Lesního závodu Židlochovice
Foto | Jan Vybíral

O to cennější je, že se nám za naše působení dlouhodobě dostává významné mezinárodní pozitivní zpětné vazby a o naše zkušenosti mají zájem mnohé zahraniční biosférické rezervace. Zástupci BR Dolní Morava se jako jediní ze všech českých BR pravidelně účastní všech konferencí EUROMAB či světových kongresů, kde reprezentují Českou republiku v Programu MAB. Zahraniční partneři s námi konzultují vytváření BR například ve Švédsku nebo Gruzii. Ve spolupráci s Mendlovou univerzitou v Brně jsme se zapojili do rozvojových a vědeckých projektů v BR Souostroví Sokotra v Jemenu. Naši zástupci jsou často žádáni o prezentaci zkušeností z naší činnosti na akcích jiných biosférických rezervací po celém světě (Švédsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Ukrajina, Lotyšsko, Bulharsko, Srbsko, Kanada a další.). Úzká je spolupráce s rakouskými BR, kde vzájemná setkání, přeshraniční spolupráce a konzultace probíhají pravidelně mnoho let.

Na co se zaměříme v nejbližší době?

Největším projektem, který se již realizuje v režii naší OPS jako investora, je revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici. Po čtyřech letech jednání se dohodli zástupci Národního památkového ústavu, AOPK Brno, Povodí Moravy, obce Lednice a BR Dolní Morava, o.p.s., o revitalizaci rybníka jako národní přírodní rezervace a zároveň součásti Památky na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Chceme být aktivní součástí týmu přírodovědeckých odborníků v rámci projektu „Monitoring biodiverzity a ekologických změn lužních lesů a luk v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy“. Budeme nadále připraveni být nápomocni při založení prvních biosférických rezervací v Gruzii.

O všem důležitém a zajímavém z našich aktivit a souvisejícím dění v oblasti Biosférické rezervace Dolní Morava i mimo ni, budeme veřejnost průběžně a objektivně informovat.

Doufám, že virovou pandemii se podaří zvládnout a že svět poté bude v něčem lepší. Jako nenapravitelný optimista budu doufat, že zloba, nenávist, lež a zášť už pominou alespoň v naší biosférické oblasti.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)

Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)


reklama

 
foto - Vybíral Jan
Jan Vybíral
Autor je ředitel BR Dolní Morava, o.p.s.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

L

Lukas Cizek

3.2.2021 09:18
Díky, pane řediteli. A pěkný den!
Místo mnoha slov by stačila mapka ZONACE v rozumném rozlišení. Vaše dlouhé a mnohomluvné mlčení k tomuto tématu jen potvrzuje obavy, že BR funguje jako virtuální nálepka, pod kterou se leccos schová. Dle Vašich slov zonace existuje už 17 let. Můžete nám ji, prosím, ukázat? Ještě jednou děkuji a zdravím!
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

4.2.2021 01:14 Reaguje na Lukas Cizek
Pane Čížku, ten článek nebyl určen jen Vám, ale všem, kteří mají zájem se dozvědět něco podstatného. Nebuďte vztahovačný a sebestředný. Je mi Vás líto, jak jste umanutý a zapšklý. Nemyslím si že je někdo vědec jen proto, že dostává výplatu od vědeckého ústavu. Jsem rád, že jsem se dozvěděl jak BR funguje a něco o přístupu k problematice v širším úhlu. Ing Vybírala si vážím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2021 14:43 Reaguje na Josef Střítecký
Mluvíte mi z duše a mám tentýž názor. Příliš úzké zaměření
je na škodu, pokud jde o globální péči o krajinu, tam musí dojít na diskusi. Touha po CHKO mi připadá jako touha po funkcích a z jejich pozice pak o diktát svých preferencí. Tak mi to vše připadá, když čtu příspěvky p. Čížka a ne
jen mi.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

3.2.2021 11:32
Vážený pane Čížku,
dne 16. 4. 1999 byla ministerstvem životního prostředí na základě protokolu Č.j. OOP/2516/99 vymezena a schválena nová zonace, která v CHKO Pálava rozlišuje čtyři zóny odstupňované ochrany přírody. Můžete nám prosím sdělit, proč i přesto, z tohoto zvláště chráněného území, vymizelo minimálně 6 druhů motýlů?
Odpovědět
L

Lukas Cizek

3.2.2021 13:37 Reaguje na Otakar Pražák
Dobrý den,
článek i má reakce řeší problematiku BR Dolní Morava, Váš dotaz jsem ale čekal. Vymřelí motýli CHKO Pálava totiž do debaty vlétnou vždy, když se advokáti LZ Židlochovice a BR DM dostanou do úzkých. Klasická snaha stočit debatu jinam.

Zonace CHKO Pálava je mimochodem volně dostupná na webu. Proč totéž nedokáže BR Dolní Morava?

Ale budiž, pokud někoho z čtenářů téma skutečně zajímá, pak zcela recentní příčiny dramatického propadu početnosti směřujícího k vymizení jasoně dymnivkového v podstatné části CHKO Pálava najde zde na Ekolistu (Díl 3, Zdání ochrany).
Důvody vymizení dalších motýlů z CHKO Pálava rozebíráme s kolegy v čas. Živa (5/2014):
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/strevlik-uhersky-jeho-biologie-pocetnost-ochrana-a.pdf
str.225 "Péče o lokality – potřeby a realita", dokončení textu na str. CVX:
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/obsah-kuleru-cxv-cxviii-pdf-nahled.pdf
Zdravím!
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

3.2.2021 15:50 Reaguje na Lukas Cizek
Vážený pane Čížku, doposud jsem byl přesvědčený, že CHKO Pálava je nedílnou součástí BR Dolní Morava. Po přečtení Vámi doporučených článků (děkuji za odkazy), nabývám stále většího dojmu, že žádný zákonný institut (CHKO, BR, zonace) nedokáže účinně zabránit mizení rostlinných a živočišných druhů. Nebylo by lepší dát hlavy dohromady a něco smysluplnějšího vymyslet?
Odpovědět
L

Lukas Cizek

5.2.2021 07:45 Reaguje na Otakar Pražák
Dobrý den, BR není zákonný institut. Přesto její zonace určuje jistá pravidla hry. Přírodu samozřejmě lze chránit i bez nejrůznějších obezliček. Jenže to musí všichni zůčastnění chtít. A tady naopak většina zůčastněných nechce. Byť veřejně tvrdí opak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.2.2021 12:47
Dobrý den pane Vybírale, dovolím si jednu otázku:
Který ze dvou druhů lesa (tedy specifických ekosystémů), hustý lužní les, nebo řídký les, je v současnosti tím nejvíce ohroženým, rozkládajícím se na nejmenších plochách?
Děkuji za odpověď a přeji klidný den
Odpovědět
JD

J D

5.2.2021 16:04
Scénář biosférické debaty

Čížek: Nezbytným předpokladem k pochopení přírody lužních lesů je zřejmě její rozfrézování na co nejmenší kousky. A občas také vkusné doplnění výsadbou hybridních topolů...
Vybíral: Základem jsou určitě publikace od Aloise Mezery Středoevropské nížinné luhy I. a II. z roku 1958 a dvoudílná monografie od kolektivu autorů Penka M., Vyskot M., Klimo E., a Vašíček F. Floodplain Forest Ecosystem I., II., z roku 1985, resp. 1991.

Čížek: Frézování pasek zásadně přispívá k šíření severoamerické, invazní astřičky kopinaté.
Vybíral: Každoročně máme zpracovanou roční účetní závěrku společnosti, která je prověřena a schválena orgány společnosti a podle zákona pak současně s výroční zprávou zaslána Krajskému soudu v Brně do Registru obecně prospěšných společností…

Čížek: Existence „biosférky“ slouží k matení veřejnosti i jako argument proti zavedení reálné ochrany už druhou dekádu.
Vybíral: Naši zástupci jsou často žádáni o prezentaci zkušeností z naší činnosti na akcích jiných biosférických rezervací po celém světě (Švédsko, Německo, Rakousko,…)

Ano, scénář je hypotetický a citáty jsou vytržené z kontextu, ale ne zas tolik, jak by se mohlo zdát. Každopádně dobře ilustrují, jakým způsobem se odehrávají debaty s panem ředitelem Vybíralem. Absolvoval jsem v letech 1994–2004 i později podobných „diskusí“ s panem ředitelem nemálo a leccos je nezapomenutelné. Jeho vyjednávací strategie bohužel zůstává stejná: mluvit hodně, mluvit dlouho, mluvit o čemkoli, a hlavně mimo téma, jen aby se nic konkrétního nedomluvilo. Je pravda, že jsem nikdy neabsolvoval žádné psychologické školení, jak v podobných případech vyjednávat. Tudíž když člověk podesáté slyší nebo čte, že lesník je jedno z nejstarších povolání na světě a jediný skutečný ochránce přírody (v podtextu: na rozdíl od vás, úředníků, kteří jen nařizují shora), tak se může jen sebezáchovně smát, anebo brečet, což si někdo může vyložit jako aroganci. Ostatně tento článek je příklad mimoběžnosti par excellence: pod velkohubým titulkem „Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě“ se pan ředitel (naštěstí) rozepisuje o účetních uzávěrkách a svém platovém výměru. Jak to souvisí s tématem, nechápu.

Je zajímavé, že s jinými manažery i zaměstnanci lesního závodu Židlochovice bylo možné (mám zkušenosti jen do r. 2004) se věcně domlouvat, případně se dalo (bez emocí) domluvit, že se tentokrát nedomluvíme, jelikož zájmy našich „podniků“ jsou příliš rozdílné a momentálně neslučitelné. Hlavně se každý držel svého kopyta. Myslím, že i proto tam byl oboustranný respekt a snad i neformální autorita, které nebylo potřeba se domáhat, jak to pan ředitel činí nejen na tomto místě.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist