https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-biosfericka-rezervace-nebo-potemkinova-vesnice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice?

14.2.2021
Na webu Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s., najdeme názorný obrázek zonace biosférické rezervace. Jde ale o imaginární zonaci imaginární rezervace. Zonaci „vzorové“ biosférické rezervace Dolní Morava stále neznáme. Proč?
Na webu Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s., najdeme názorný obrázek zonace biosférické rezervace. Jde ale o imaginární zonaci imaginární rezervace. Zonaci „vzorové“ biosférické rezervace Dolní Morava stále neznáme. Proč?
Děkuji řediteli Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s., za reakce. Je pochopitelné, že sebe a svou organizaci hájí. Podstatné je, zda BR DM o.p.s. funguje podle platných pravidel a naplňuje své poslání. „Ochrana přírodní a kulturní různorodosti“ je prvním ze tří hlavních poslání biosférických rezervací UNESCO. Základní pravidla jejich fungování určuje zonace.
 

Ředitel o.p.s. zájemce o informace k zonaci odkazuje na „databázi Agentury ochrany přírody a krajiny“. U tak podstatného dokumentu je ale nutné vyloučit jakýkoli omyl. Relevantním zdrojem je proto stejnojmenná o.p.s. Ta svůj web nedávno aktualizovala, najdeme na něm dokonce názorný obrázek zonace. Jde ale o imaginární zonaci imaginární biosférické rezervace.

Bez veřejně známé a dostupné zonace nemůže fungovat žádná biosférické rezervace. Návštěvníci, obyvatelé ani hospodáři totiž nemohou své konání přizpůsobit tomu, zda jsou v jádrové zóně, kde „je vyloučen jakýkoliv management“, nebo v zóně přechodové, kde „probíhá běžná hospodářská činnost“.

Pokud „vzorová“ biosférická rezervace ani po 17 letech existence nemá veřejně dostupnou funkční zonaci, nesplňuje základní požadavky UNESCO, a ani nemůže naplňovat své poslání. Proto BR Dolní Morava, o.p.s., prosím, aby zveřejnila mapu aktuální zonace. Pokud zonace existuje a je dodržována, je její zveřejnění záležitostí několika sekund. A také nejlepší odpovědí na otázku v nadpisu. Jasnou odpověď poskytne také další váhání.


reklama

 
foto - Čížek Lukáš
Lukáš Čížek
Autor pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a přednáší na Jihočeské univerzitě.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

15.2.2021 10:49
Děkuji pane Čížek, že se tímto svinstvem zabýváte.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

15.2.2021 12:13
Lukáši, pojďme se zkusit domluvit na tom, že my dva navštívíme jednání správní rady BR, za účelem žádosti o pomoc při revitalizaci nejohroženějšího stanoviště brouků v mém rodišti tj. Břeclavi a okolí. Mám na mysli lokalitu o maximální rozloze několika desítek hektarů, která by byla prvním vzorovým příkladem a současně základem budoucí spolupráce na rozsáhlejších projektech. Pokud dokázal BR sehnat přes 100 milionů na odbahnění Zámeckého rybníka v Lednici, může také něco sehnat a udělat pro brouky. Domnívám se, že to dohadování o zonacích a vzájemné fackování nikam nevede.
Odpovědět
MG

Milan G

15.2.2021 13:20 Reaguje na Otakar Pražák
Rád bych vás požádal p.Pražák o zprávu, jestli na základě této vaší konkrétní nabídky došlo k následnému jednání a posunu celé záležitosti kupředu. Děkuji.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

15.2.2021 15:29 Reaguje na Milan G
Rád a včas Vás budu informovat.
Odpovědět
L

Lukas Cizek

15.2.2021 13:58
Oto,
pouze slušně prosím o zcela základní dokument. Nevím, kde v tom lze vidět fackování.
A děkuji za pozvání. Na jednání správní rady rád zajdu. O broucích se můžeme bavit, pokud se ukáže, že BR DM dodržuje základní pravidla fungování. Rád se ale zastavím, i kdyby byl s dodržováním zonace problém. To se samozřejmě může stát, třeba to na správní radě rozumně vysvětlí. Ale je třeba znát rozsah případného problému. A k tomu - a zde se opravdu velmi omlouvám za umanutost - bohužel potřebuji vidět tu nešťastnou zonaci. Pěkný den!
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

15.2.2021 15:12 Reaguje na Lukas Cizek
Lukáši, to fackování jsem samozřejmě myslel obrazně. Celkem 18 let jsem se jako OSVČ živil poradenskou a zprostředkovatelskou činností v ochraně přírody. Za tu dobu jsem zjistil, že formálnost v ochraně přírody, kam patří i zonace, ještě žádnou rostlinu či živočicha nezachránila, a jak jsi správně řekl v pátek, ani formální zařazení do kategorií zvláště chráněných druhů živočichů nezastavilo úbytek či vymizení mnohých brouků. Státní ochrana přírody a její legislativa už je tak přeprávněná, že požírá sama sebe.
Odpovědět
L

Lukas Cizek

15.2.2021 17:54 Reaguje na Otakar Pražák
Oto, nejsem přítelem formalit. Ale zonace není formalita. A nelze tvrdit, že nic nezachránila. Nerespektování zonace TANAP, NAPANT a dalších způsobilo kolaps populace tetřeva na Slovensku. Takže „na hlucháňa“ rozjíždějí záchranný program. Respektování zonace NP Šumava a NP Bavorský les populace tetřeva u nás naopak posílilo. Pokud trendy v obou zemích nějaký čas vydrží, bude u nás tetřevů více než na Slovensku. Vzhledem k přírodním podmínkám je to podobně absurdní, jako bychom měli chutnější bryndzu a oštiepok. Pravidla fungování lze a je žádoucí měnit, jsou-li zastaralá a ohrožují poslání chráněného území. Ignorování pravidel ale není cesta kupředu, jenom nepořádek.
Zdravim a už nediskutuju, nemam bohužel čas.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

15.2.2021 18:32 Reaguje na Lukas Cizek
Já bohudík čas mám a proto si dovolím citovat z časopisu Ochrana přírody č.1/2019: "U tak náročného druhu, jako je tetřev hlušec, proto nestačí mít pro jeho ochranu pouze vyhlášené chráněné území. To se bohužel ukazuje na příkladu Slovenska, které má více než čtvrtinu svého území chráněno ptačími oblastmi v rámci soustavy Natura 2000 a vyhlášeno devět národních parků. Přesto tam stavy tetřeva klesly za poslední čtyři desetiletí o více než 70 % na dnešních 660–880 jedinců žijících v izolovaných populacích ve slovenských pohořích. Hlavním důvodem je ničení přirozených horských lesů. Za posledních
25 let došlo ke skoro dvojnásobnému nárůstu těžby ve slovenských lesích a stále vznikají velkoplošné holoseče při asanačních těžbách, a to i v chráněných územích.
Z toho plyne, že formální ochrana území nestačí. Chceme-li tetřeva hlušce udržet, ať už na Slovensku, nebo v ČR a Bavorsku, nesmíme se bát zrevidovat naše dosavadní přístupy ke krajině. Tak, aby mu dokázaly poskytnout vhodné podmínky pro život. Aktuální, celoplošně posbíraná data přitom umožňují správám národních parků Bavorský les a Šumava dosáhnout výrazně lepších a věcných kompromisů mezi ochranou přírody, správou parkových lesů či turismem, např. při vyhlašování jádrového (Bavorsko), resp. klidového (ČR) území, při otevírání nových stezek a s tím spojenými návrhy kompenzačních opatření. O ochranu a zachování tohoto „erbovního druhu“ by se však měl zasadit celý region."
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.2.2021 07:08 Reaguje na Otakar Pražák
Nikdo nikdy neříkal, že formální ochrana přírody stačí.... "krásným" důkazem je klientelismus správy CHKO Jeseníky a upozaďování reálné ochrany Jeseníků před zájmy těžařů a jiných výdělečných aktivit....

Jeseníky tak mají formální status CHKO a složky tím pověřené mají toto území chránit, ale NEDĚJE SE TAK.... a to kvůli prohnilosti státní správy, se kterou bojuje hlavně Ondřej Bačík.

A vy nám tu říkáte, že tento status ochrany reálně nefunguje.... ano, máte pravdu, ale to neznamená, že se na statusovou ochranu ŽP vykašleme....

NAOPAK! MÁME USILOVAT O TO, ABY TO FUNGOVALO JAK MÁ! Legislativu máme relativně v pořádku a ta počítá se vším co je pro REÁLNOU OCHRANU ŽP POTŘEBA.... JDE JEN O PROHNILOST STÁTNÍ SPRÁVY A PRÁVĚ S TOU JE TŘEBA ZACLOUMAT A PROČISTIT JÍ OD VŠECH, CO SE NA "RÁDOBI OCHRANĚ ŽP" PŘIŽIVUJÍ A KTEŘÍ SE STÁVAJÍ POUZE LOUTKAMI MOCNÝCH A BOHATÝCH JAKO JE NAPŘÍKLAD UNILES NAŠEHO PREMIÉRA VE STŘETU ZÁJMŮ, KTERÝ CHCE KÁCET VŠECHNO CO JEN TROCHU JDE A CO PO NĚM ZŮSTANE (TOTÁLNÍ ROVRAT "LESŮ") HO VŮBEC NEZAJÍMÁ....

Neznám přesnou situaci v BR DM, ale podle všech indicií se tam děje něco obdobného jako v Jeseníkách, kde se určité skupiny (zainteresované na dnešní nefunkčnosti ochrany území) snaží zamezit vzniku NP Jeseníky, který by jediný Jeseníky opravdu ochránil..... a to tento stát a jeho orgány nechtějí dopustit....

A rozhodně se dá říct, že ten kdo tu nehraje fér je pouze zastoupení BR DM a ne pan Čížek.... ten jen požaduje to, co požadují i naše zákony a zákony EU..... a vzhledem k tomu co zjevně v BR DM probíhá tak to jejich zástupcům samozřejmě vadí, protože pan Čížek se šťourá ve svinstvu , které opravdu smrdí....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.2.2021 08:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A ještě se zeptám na jednu věc pane Pražák. Toto jste opravdu řekl vy?

Citace z regionálních novin Břeclavska:

"Břeclavský ekolog Otakar Pražák poznamenal, že moderní spalovny odpadu životní prostředí nezatěžují. „Jsou trendem v celé západní Evropě. Vídeň takto spaluje devadesát procent komunálního odpadu. Spalovna se tam nachází přímo ve městě. Jde o dokonalý proces, při němž je zátěž na životní prostředí nulová," vysvětlil Pražák.

Pokud jste toto prohlásil, tak nejste ekolog, ale SPROSTÝ LHÁŘ, který se zřejmě nechává rád uplácet, pokud se zpronevěří svému zaměření, aby takové toxické lži roznášel do médií....

http://www.enviweb.cz/102934

https://stuz.cz/index.php?option=com_content&view=category&id=85&Itemid=63

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/210562248420004
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

16.2.2021 08:40 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Máte pravdu, že nejsem ekolog, tak jste mě označil Vy a sdělovací prostředky. Možná, že můj odpad a možná také odpad Váš a Vašich přátel, pracujících v Brně, spaluje spalovna SAK Brno a my všichni jí zato uplácíme. To Vám nevadí? Vídeňskou spalovnu jsem několikrát navštívil a proto nemohu svůj názor změnit.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

16.2.2021 08:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V průběhu mé ochranářské praxe jsem dospěl k závěru, že v ochraně přírody je téměř vždy něco za něco. Abyste dosáhl své představy, musíte z něčeho slevit. Tohle pravidlo se mě osvědčilo a řídím se jím doposud. Zásadní problém však vidím ve špatné ochranářské legislativě, která umožňuje kreativním úředníkům státní správy žonglovat se zákonem o ochraně přírody dle jejich vlastní libosti. To, co platí v městě A, neplatí v městě B. U správ CHKO a NP je tomu podobně. Důvod vidím v tom, že zákon o ochraně přírody byl od r. 1992, již více jak 40x novelizován a proto je také často, v ochranářské praxi, brzdou zásadního významu. Jinak je úplně jedno jestli se o dobrém záměru bavíte s politikem, vědcem, byznysmenem či plebejcem. Jsou lidé, s kterým se dá bavit a domluvit. Měl jsem štěstí, že jsem se s takovými většinou setkal. Narazil jsem však také na vyložené introverty, se kterými bych na pivo či na pohárek vína nešel.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.2.2021 08:29 Reaguje na Otakar Pražák
Já už na vás mám názor naprosto jasný.... a každý soudný člověk si ho udělá také....
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

16.2.2021 09:51 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jsem rád, že jsme si konečně své pozice objasnili.
Odpovědět
MG

Milan G

16.2.2021 11:45 Reaguje na Otakar Pražák
Ovšem je vám jasné, že vaše pozice u Kašpárka je opravdu velmi špatná?
Jediné co vás může utěšit je to, že to tak je téměř u všech normálních lidí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2021 08:30 Reaguje na Lukas Cizek
Rád bych věděl, čím slovenští kolegové tuto hypotézu (rušení tetřeva) dokládají. Jsou to opuštěné snůšky, či nehnízdění plodných slepic? Jsou to zdokumentované úhyny v důsledku stresu z častého rušení?

Dlouhodobě zastávám názor, že jeden zásadní vliv úbytku druhů se ekobratrstvem přehlíží, a tím je predace. V Krkonoších během půl roku po vypuštění zmizelo v útrobách nejhojnější psovité šelmy všech cca 25 tetřevů (viz. dostupná periodická literatura). Nebylo to tedy hlady či v důsledku neustálého rušení. Domnívám se, že na SK též probíhá/la orální vakcinace proti vzteklině. To je těch 40 let poklesu... Naši předkové pro to měli pro tento tlak výstižný název na šest.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

16.2.2021 09:35 Reaguje na Karel Zvářal
Ekolist dne 9.5.2020 zveřejnil článek s názvem "Tetřívek je na Šumavě na hranici přežití. Problém pro něj teď představují například fotografové". Domnívám se, že tohle je jeden z příkladů, kdy se zonace stala pouhým formálním aktem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2021 10:31 Reaguje na Otakar Pražák
Když jsou známa tokaniště, NP má profesionální strážce, tak mi takové zprávy přijdou nanejvýš úsměvné. Cedule s upozorněním, jinak tvrdé pokuty.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

16.2.2021 12:16 Reaguje na Karel Zvářal
Plně s Vámi souhlasím. Viděl jsem jak postupují rangeři v Austrálii, USA nebo například v Jihoafrické republice. S nikým se nepářou. Oni tu pokutu umí bez okolků napařit, kromě jiného také proto, že se řídí srozumitelnými a jednoduchými právními normami. Naši profesionální strážci se to zatím nenaučili a skončí to většinou tak, že dva orgány státní správy ochrany přírody mají na porušení zákona tři právní názory.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.2.2021 17:53 Reaguje na Karel Zvářal
Na obnově lze hezky vyčíst kolik jaké zvěře je
v mém okolí. U srnčí to je slušné(bývalo ji méně),
zajíců je pár posledních mohykánů (bývaly jich
stovky),Bažant a koroptev nula, ale od lišek
je našlapáno stop jako kdysi od zajíců. I ve
dne mne jedna vítala před norou, když si kožich
vyhřívala na slunci. Kolem zahrady se potuluje
taky a u včelínu v lese rovněž, protože tam
přikrmuji ptačí drobotinu. Pokud to tak půjde
dál, tak sežerou i zbytek a co pak bude s nimi?
Možná se přemístí jako na Západě do měst,
budou lovit přiotrávené potkany a vybírat
odpadkové koše. Razantní redukce zrzeček je
nezbytná, pokud tu má zůstat z drobné a ptáků
hnízdících na zemi alespoň něco. U kachen byly
schopny zredukovat počet kachňat na čtvrtinu
během měsíce a čejky a skřivany znám už pouze
na tahu. Smutné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2021 18:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Nezbývá, než instalovat ceduli Liškám vstup zakázán!-) - jádrová oblast (dřívějšího) výskytu koroptví. Jinak do města chodila i prasata (do r. 17, kvůli nim museli v nemocnici instalovat nový plot, neb ten starý podlézala a sestřičky se v noci bály vycházet mezi černé stíny běhající mezi pavilony. Po čvrti chodila (a skolila) i liška, než skončila v betonovém zátvoru posledného liškaře... Dnes jsem hleděl jak puk na stopy kuny, takovou vzdálenost skoku jsem snad ještě neviděl. Ĺidi krmí ptáky vším možným, včetně knedlíku a rohlíku, což kuně stačí k zimnímu přežití mezi paneláky. Prostě všechno se mění, ta zvěř se čím dál víc synantropizuje, a žel, odnášejí to nejvíce dříve hojné druhy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.2.2021 16:22 Reaguje na Lukas Cizek
Neřekl bych, že tetřev či tetřívek jsou dobrým příkladem. Žádná čára na mapě, navíc mnohdy bezúčelná, zatím nic moc nezachránila a bohužel ani v případě výše zmíněných druhů nezachrání. Ono se stačí podívat trochu dále na východ. Bez chráněných území, zonace a navíc s loveckým tlakem jsou tam kupodivu pořád životaschopné populace tetřeva i tetřívka.
Čím to asi bude? No a přibližně stejné je to například i s dubem a jeho škůdci.
No a měnit pravidla? Měnit pravidla jak se to zrovna komu hodí asi nebude tou nejšťastnější cestou.
Odpovědět
JD

J D

15.2.2021 15:11
Z výroční zprávy BRDM za rok 2010

Projekt „Přeshraniční výměna informací k revizi a zlepšení fungování zonace v BR Dolní Morava”

[...] "Zonace v naší BR, tak jak byla původně navržena, v současnosti nereflektuje reálný stav využití území, vývoj Programu MAB a navíc nebyla projednána s vlastníky, uživateli či správci dotčených území, jejichž zapojení do samotného procesu vytváření zonace jednoznačně přispívá k akceptovatelnosti a udržitelnosti vytvořeného zonačního schématu. Protože žádná z českých BR pro vytvoření svojí zonace nevyužila participaci dotčených subjektů, museli nám s přípravou procesu vytvoření nové zonace pomoci kolegové z Rakouska, kde mají s tvorbou zonací biosférických rezervací aktuální zkušenosti. Výstupem mezinárodního projektu, jehož nositelem byl E. C. O. – Institut für Ökologie a jako partneři se ho účastnili kolegové z Wienerwald Biosphärenpark, byl vypracovaný postup pro BR Dolní Morava, jaký použijeme při přípravě revize zonace. Důraz byl přitom kladem na využití praktických zkušeností ze zahraničí, včetně zpětné vazby Programu MAB a zapojení dotčených subjektů do celého procesu."

Celkem dobře si vzpomínám, že nějakou zonaci připravila před mnoha a mnoha lety státní ochrana přírody, když sestavovala podklady k žádosti o rozšíření BR Pálava. Velmi dobře si vzpomínám, že pan ředitel zonaci při každé příležitosti kritizoval, ostatně jako celou státní ochranu přírody. Proto jsem se těšil na novou zonaci, která měla vzniknout na základě přeshraničního projektu. Všichni konečně uvidíme, jak se to má správně dělat, říkal jsem si. Máme se opravdu na co těšit. Pokud někdo na zonaci pracuje celých deset let, bude nepochybně "best practice" nejen proces, ale i výsledek!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.2.2021 07:52 Reaguje na J D
Jenomže my žijeme v ČR... tady žádná logika ani nic pozitivního a adekvátního nefunguje... tady funguje pouze korupce a klientelismus... a těmto věcem se tu daří opravdu velkolepě (dědictví totality)....

Každopádně pokud to bude probíhat takto a bude se na tento proces dívat tolik očí i z Rakouska, tak nám snad nebude RB DM o.p. dělat takovou ostudu jako když si tu v ČR sami hrajeme na ochranu ŽP a RB DM o.p. se tomu snaží bránit jakýmikoliv prostředky, včetně desinformační PR kampaně, kterou můžeme poslední dobou vidět...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist