https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-o-frezovani-pasek-s-respektem-k-faktum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům

31.3.2021
Náklaďáček, zřejmě s pár kubíky totálního herbicidu Roundup klasik na korbě, zaparkovaný u vstupu do národní přírodní rezervace Ranšpurk v oboře Soutok.
Náklaďáček, zřejmě s pár kubíky totálního herbicidu Roundup klasik na korbě, zaparkovaný u vstupu do národní přírodní rezervace Ranšpurk v oboře Soutok.
Foto | Jiří Klváček
Text Otakara Pražáka k frézování pasek je pěknou ilustrací komunikační strategie Lesů ČR. Ke zjevnému problému se nedokáží postavit čelem, nechají za sebe mluvit generátory polopravd a účelových tvrzení, s nimiž oficiálně nemají nic společného. Krom toho, že přinejmenším některé občas platí. A tak nám jednou ředitel BR Dolní Morava o frézování tvrdí, že „půdní povrch zůstává obvykle netknutý“, teď zase Otakar Pražák v zasvěceném výkladu o polaření srovnává vliv záplav a frézování.
 

Sám proti všem?

Významný a dlouhodobý negativní vliv frézování na vegetaci přímo na Soutoku jasně doložil lesnický tým z Mendelovy univerzity (Šebesta et al. 2021, shrnutí výsledků v češtině zde). K velmi podobným výsledkům z luhů kolem Svratky dospěl také další tým z téže univerzity pro rostliny (Košulič et al. 2020), drobné savce (Suchomel et al. 2020) i bezobratlé (Staněk et al. 2021). Studie ze zahraničí ukazují totéž, tedy že příprava půdy přispívá k šíření a udržení invazních rostlin a zásadním způsobem ohrožuje rozmanitost podrostu, například doubrav v Maďarsku (Redei et al. 2020). Studií je podstatně více a na problematičnosti přípravy půdy se shodují skoro všechny, včetně těch, které ji hodnotí především z lesnického pohledu (např. Lof et al. 2012). Problém je ostatně zjevný každému, kdo frézovanou paseku někdy viděl.

Proti zástupu badatelů i zjevné realitě se postavil pan Pražák. Ve snaze zastínit zjevný celek uvádí řadu parciálních argumentů. Naznačuje, že když se něco dělalo tak nebo onak před sto nebo padesáti lety, je nejlepší podobně pokračovat i dnes. Jenže za poslední století se toho hodně změnilo. Krajina je dnes mj. přesycená nejen živinami, ale zejména diasporami invazních rostlin. Dopady stejných činností dnes proto budou podstatně horší než před 50 nebo 100 lety. Debata o klučených pařezech, kukuřici a DDT není snahou o diskusi. Jde o zastírací manévr, který odvádí pozornost od podstaty problému. Argumentům z podobných zdrojů proto nemá smysl věnovat čas. Vyvrátíte jeden, vytáhnou další, podobně účelový a absurdní. Taková diskuse zkrátka nemá smysl.

Nefrézované paseka je strukturně i biologicky bohatý biotop. Zde poslední plocha osídlená jasoněm dymnivkovým v komplexu Milovického lesa na přelomu dubna a května 2019.
Nefrézované paseka je strukturně i biologicky bohatý biotop. Zde poslední plocha osídlená jasoněm dymnivkovým v komplexu Milovického lesa na přelomu dubna a května 2019.
Foto | A. Florian

Diskuse s úctou k faktům

Diskuse o celoplošné přípravě půdy, tedy frézování, ale smysl rozhodně má. K jejím nutným předpokladům však patří, že účastníci rozumějí tématu, nešermují polopravdami a respektují, nikoli popírají fakta. A to na obou stranách stolu. Podobná diskuse se se střídavými úspěchy vede asi 15 let. Jaká jsou fakta, východiska a čeho se dosud podařilo dosáhnout?

Z biologického pohledu je zjevné, že příprava půdy významně škodí rostlinám, bezobratlým i obratlovcům (blíže například zde). Čím intenzivnější je zásah, tím horší jsou jeho dopady. Z lesnického pohledu však příprava půdy významně snižuje náklady na zalesnění. Odstranění pařezů umožňuje strojovou síji žaludů a sadbu sazenic. Likvidace podrostu frézou a postřik paseky herbicidy umožňuje mladým dubům odrůst, dává jim čas „utéct“ buřeni. Tohle lze také zařídit ručně, ale je to podstatně dražší. V současné době si proto lesníci bez frézování obnovu dubu letního v lužních lesích nedovedou představit. Tohle jsou vědeckými fakty a ekonomickou realitou daná východiska obou stran. Pokud někdo tvrdí, že frézování přírodě neškodí nebo že lesníci mohou hned teď začít hospodařit bez něj, nemůže očekávat, že bude brán vážně.

Mírný pokrok

Lesníci i ochranáři se snaží dopady přípravy půdy postupně snižovat. Původně byla prováděna tzv. dozerovou technologií. Buldozer nahrnul pařezy a svrchní vrstvu půdy do valů při okrajích pasek. Kvůli nákladnosti i dopadům tohoto postupu přešel lesní závod Židlochovice kolem roku 2000 na celoplošnou hloubkovou přípravu půdy pomocí fréz. Při ní se odstraní pařezy, zbytky po těžbě se rozštěpkují a zapraví až 20 cm hluboko do půdy. Z biologického hlediska je to velmi problematický postup, ale na rozdíl od dozerové technologie aspoň zachovává mikroreliéf terénu.

Po mnoha jednáních, která vedle lesníků zahrnovala také Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Českou inspekci životního prostředí, se kolem roku 2010 podařilo prosadit změnu technologie z hloubkové přípravy půdy na povrchovou. Má jít o likvidaci nadzemní vegetace, ve skutečnosti fréza zasáhne do hloubky několika centimetrů, což ve srovnání s hloubkovým frézováním zvětšuje aspoň u některých rostlin šanci na přežití. Byť je nasnadě otázka, co s nimi potom udělá totální herbicid. Zároveň v zemi zůstávají zbytky pařezů, které podle některých pozorování slouží vývoji larev roháče obecného a dalších brouků. Data umožňující srovnání vlivu těchto postupů nejsou k dispozici a výzkum je rozhodně žádoucí. Podle terénních pozorování se však zdá, že současná praxe je nesporně lepší než dozerová technologie.

Takto na přelomu dubna a května roku 2019 vypadala v Milovickém lese (II. zóna CHKO Pálava) paseka po přípravě půdy.
Takto na přelomu dubna a května roku 2019 vypadala v Milovickém lese (II. zóna CHKO Pálava) paseka po přípravě půdy.
Foto | A. Florian

Co dál?

Přes drobný pokrok jsou dopady přípravy půdy stále příliš velké. Jednolité, herbicidy skrápěné oraniště plné invazních rostlin je prostě něco docela jiného než paseka s pařezy, zbytky po těžbě a kvetoucími rostlinami, která hostí mnoho běžných i ohrožených druhů. Užití fréz je pohodlné, nenutí lesníky s lesem pracovat jinak. Svádí k tomu si frézováním pomáhat také mimo lužní les a v situacích, kdy to není tak úplně potřeba. Například v Milovickém lese v CHKO Pálava, kde kombinace frézování a vysokých stavů zvěře skoro vyhubila jasoně dymnivkového, frézování pomáhá při obnově dubu zimního. Ten se jinde většinou ochotně zmlazuje přirozeně.

Je každopádně nezbytné vést debatu o tom, kde je frézování přípustné, a kde nikoli. Ekonomika hospodaření je sice neúprosná, ale frézování chráněných a ohrožených bledulí letních, sněženek, ladoněk, áronů a mnoha dalších rostlin je jednak nezákonné, zároveň z něj jistě ani lesníci nemají radost. Ochrana přírody by však měla být schopna rozdíl v nákladech z podstatné části kompenzovat. Zároveň je nutné intenzivně hledat cesty, jak potřebu frézování omezit. Dub letní je na Soutoku významnou dřevinou tisíce let a většinu té doby se obešel bez fréz, herbicidů i naší aktivní pomoci.

Závěr

Je jistě ctižádostí většiny lesníků hospodařit ziskově, aniž by na to dopláceli ti nezranitelnější, totiž ohrožené a zákonem často chráněné druhy rostlin a živočichů. A je rozhodně legitimní takové hospodaření očekávat od správce státních lesů. Státní lesy na Soutoku momentálně nedokáží ani to prvé, to druhé se jim nedaří dlouhodobě. Existenci problému bohužel odmítají vůbec připustit, nechávají místo sebe mluvit osoby ochotné říci nebo popřít téměř cokoli. Čtenář sám ať se rozhodne, o čem vypovídá skutečnost, že své konání potřebují obhajovat takovým způsobem. Peníze jsou jistě důležité, jen mají tendenci rychle zmizet. Lužní lesy plné invazních rostlin a Milovický les bez motýlů nám zůstanou.

Devastační postupy při přípravě pasek jsou v  Milovickém lese zjevné i z leteckých snímků. Všude zeleno, jen paseky jsou žluté. Frézování v  r. 2015 postihlo osm z deseti sečí v porostu přiléhajícím k přírodní památce Na cvičišti.
Devastační postupy při přípravě pasek jsou v Milovickém lese zjevné i z leteckých snímků. Všude zeleno, jen paseky jsou žluté. Frézování v r. 2015 postihlo osm z deseti sečí v porostu přiléhajícím k přírodní památce Na cvičišti.
Zdroj | www.mapy.cz
Výběr literatury k vlivu frézování
Košulič O. et al. 2020: Patterns of change in the species composition of vascular plants during different succession stages and management intensity of a lowland floodplain forest. Biologia 75: 1801–1813, https://doi.org/10.2478/s11756-020-00536-5.
Lof M. et al. 2012: Mechanical site preparation for forest restoration. New Forests 43: 825–848, https://doi.org/10.1007/s11056-012-9332-x.
Redei T. et al. 2020: Plantation forests cannot support the richness of forest specialist plants in the forest-steppe zone. Forest Ecology and Management 461: 117964, doi:10.1016/j.foreco.2020.117964.
Suchomel J. et al. 2020: Management intensity and forest successional stages as significant determinants of small mammal communities in a lowland floodplain forest. Forests 11: 1320, https://doi.org/10.3390/f11121320.
Staněk L. et al. 2021: Vliv věkové struktury a management dubin na epigeické členovce. Zprávy lesnického výzkumu 65: 265–275.
Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)

Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)


reklama

 
foto - Čížek Lukáš
Lukáš Čížek
Autor pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a přednáší na Jihočeské univerzitě.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

31.3.2021 07:22
Děkuji za shrnutí tématu. Já vážně nevím co donutí LČR sestoupit z Olympu mezi nás ostatní a co je donutí se sebekriticky zamyslet.... trošku se obávám, že lidi této kategorie nenapraví už nic... zřejmě bude muset přijít adekvátní rozkaz z MZe. A ten přijde pouze tehdy až ve vládě nebude sedět samý zločinec a zástupce toho dnešního totálně nezodpovědného způsobu hospodaření nejen v lesích....

Od současné vlády nelze čekat zodpovědnost téměř v ničem....
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

31.3.2021 09:49
Pane Čížku, s ohledem na Váš téměř dokonalý přehled o vědeckých studiích, týkajících se problematiky Soutoku, si Vás dovoluji požádat o citaci byť jediné práce, pojednávající o vlivu povodní (niva bývala pod vodou v průměru 52 dní v roce) na rozsah negativních změn v půdě, šíření invazních ruderálních druhů rostlin včetně likvidace posledních útočišť bezobratlých. Děkuji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2021 10:59 Reaguje na Otakar Pražák
To bude zajisté přehršel studií: před katastrofou a po ní:-))
Odpovědět
L

Lukas Cizek

31.3.2021 11:17 Reaguje na Otakar Pražák
Milý Oto,
říkejte a pište si co chcete. Ale nechtějte, abych dokládal Vaše tvrzení. Důkazní břemeno je v tomto případě zcela na Vás.
Pěkný den přeji,
Luk
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2021 11:21 Reaguje na Lukas Cizek
Lukáši, zajisté znáte klišé: kde nic není, ani smrt nebere.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

31.3.2021 13:26 Reaguje na Lukas Cizek
Děkuji Vám Lukáši za možnost předložení, zatím alespoň částečného důkazního břemene. V případě vlivu záplav na společenstva rostlin si dovoluji odkázat na práci „Aluviální louky dolního Podyjí a Pomoraví“ autorů Víta Grulicha a Jiřího Danihelky, zveřejněnou ve „Sborníku prací z ochrany přírody č. 4/1996“. Pokud jde o Vaši specializaci, tak velmi podrobně o vlivu záplav (také na brouky) pojednává článek „Suchozemští bezobratlí lužního lesa“ autora Jiřího Schlaghamerského, který lze najít v knize „Lužní les v Dyjsko – moravské nivě“ vydané v roce 2004.
Odpovědět
JD

J D

31.3.2021 15:02 Reaguje na Otakar Pražák
V prastarém článku v časopise Příroda se píše leccos, třeba o rozorávání luk, šíření invazních druhů na místech narušených při stavbě hrází a zarůstání luk ponechaných ladem. Každopádně nic z toho neodpovídá vyprávění pana Pražáka o katastrofickém vlivu záplav. Ostatně se každý může přesvědčit na https://www.researchgate.net/publication/350517644_Aluvialni_louky_dolniho_Podyji_a_Pomoravi_Floodplain_meadows_of_the_Lower_Dyje_and_Morava_Region_Czech_Republic

Psychologie rozeznává mj. expanzivní blud: "na chorobném základě vzniklé nesprávné přesvědčení nebo úsudky. Nelze je vyvrátit rozumovými argumenty. Postižený má pocit pravdivé jistoty a evidentnosti. Snaží se odstranit pochyby druhých hledáním dalších důkazů. Ty mohou být zkresleny, aniž by si to dotyčný uvědomil."
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

31.3.2021 18:20 Reaguje na J D
Pane Danihelko, nikdy jsem si nedovolil urážet lidi s akademickými tituly a už vůbec ne ty, které znám jen velmi málo . Nejsem a nebudu jako Vy, ale jedno vím jistě, že moudří nemusí být učení a učení nemusí být moudří.
Odpovědět
JD

J D

1.4.2021 00:09 Reaguje na Otakar Pražák
"Pane Danihelko, nikdy jsem si nedovolil urážet lidi s akademickými tituly... "

"Ale jděte," řekla by jedna z babiček pana Danihelky. Pro osvěžení paměti: "V části akademického světa [...] se neustále potkávají velmi podobné typy lidí, vyfiltrované opakovanými síty přijímaček a jiných zkoušek, které navíc z nějakého důvodu neláká daleko chaotičtější a nejistý soukromý sektor." Tolik páně Pražákův bizarní výrok starý 27 dní (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-proc-je-biosfericka-rezervace-dolni-morava-o.p.s.trnem-v-oku#diskuse).

Člověk s funkční gramotností, který umí číst i něco jiného než písmena nebo v lepším případě slova, by si tento výrok v daném kontextu (pan Danihelka by jistě zdůraznil, že vynechal nepodstatné) vyložil, že vědecké ústavy a univerzity jsou plné psychopatů. Tedy paušální odsudek, ba dokonce urážka. Jistý JD, který se na rozdíl od pana Pražáka nepovažuje za amaterského psychologa a poučení na toto téma si hledá v knížce nebo na internetu, na to reagoval výrokem, že psychopatů (to není nadávka, ale termín) je v akademickém prostředí zhruba stejně jako všude jinde, tedy i mezi zprostředkovateli v ochraně přírody.

Každopádně páně Pražákovo tvrzení ukazuje, že jisté kognitivní vzorce (eufemismus za slovo dysfunkce) se snoubí i se (selektivní?) ztrátou paměti. Marnost nad marnost, vše je marnost. Q. E. D.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.3.2021 17:52 Reaguje na Otakar Pražák
Při vší úctě pane Pražáku. Záplavy jsou přírodní součást vývoje nivních ekosystémů, což frézování rozhodně není. Povodně dokáží eliminovat výskyt těch druhů, které na takové působení nejsou přizpůsobeny a naopak podpořit ty, které přizpůsobené jsou. Vždyť je to jednoduché. Pravidelné záplavy jsou jedním z charakteristických znaků lužních lesů a bez nich by lužní les ani nebyl. Bez frézování zcela jistě ano.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

31.3.2021 18:32 Reaguje na Slovan
Pane Slovane, znovu zdůrazňuji, že přirozené, potažmo "pravidelné" záplavy na Soutoku, jsou bohužel nenávratnou minulostí, a Vy to sám moc dobře víte. O frézování jsem ve svém příspěvku napsal cit: "Frézování pasek v lužních lesích je z hlediska řady dopadů na flóru a faunu určitě diskutabilní". Synonyma slova diskutabilní jsou např. sporný, pochybný, problematický.
Odpovědět
SL

Stanislav Lusk

31.3.2021 15:35
A pan JD nemá do čeho píchnout a tak objevil opět p. Pražáka a jako vždy mu podsouvá něco, co p.Pražák nevyslovil. Alespoň, kdo umí číst zde uvedené příspěvky, tak p. Pražák nic zde o katastrofickém vlivu záplav
nevypráví, odkazuje pouze na zdroje - ale ty budou asi rovněž zmanipulované a nevěrohodné. Typický přístup pana JD.
Odpovědět
JD

J D

31.3.2021 15:52 Reaguje na Stanislav Lusk
Pánové Grulich & Danihelka se manipulací vlastních textů už v roce 1996 připravovali na intelektuální přestřelku s pány P. T. Luskem a Pražákem, která proběhně v březnu 2021 na stránkách Ekolistu. Tomu se říká paranoia.
Odpovědět
JD

J D

1.4.2021 01:37 Reaguje na Stanislav Lusk
Pan Pražák (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-na-soutoku-od-sekyry-a-motyky-po-frezu#diskuse): "Pokud frézování pasek způsobuje negativní změny v půdě, šíření invazních a nitrofilních ruderálních druhů rostlin včetně likvidace posledních útočišť bezobratlých, tak každoroční povodně způsobovaly tyto „katastrofy“ v nesrovnatelně větším měřítku a daleko častěji."

Najdou se mezi badateli tací (ichtyologové na odpočinku k vegetační ekologii opravdu nemají co říct!), kteří následky celoplošné přípravy půdy v lužních považují za velmi závažné a jednoznačně negativní. Naopak o žádném vegetačním ekologovi, který by měl opačný názor a kterého by kolegové z oboru brali vážně, nevím. Jestliže zprostředkovatel v ochraně přírody pan Pražák tvrdí, že následky každoročních povodní byly "nesrovnatelně" větší než vliv celopošné přípravy půdy (nevšiml jsem si, že by se tématem vůbec někdy zabýval...), tedy horší, tak musí být jen "katastrofické". (Že si pan zprostředkovatel libuje v uvozovkách i tam, kde nejde o citáty, je jiný problém.)

Slovy čestvě zesnulého klasika absurdního humoru: "Bodal Hamlet, bodal [...], nemám, co bych dodal."
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

1.4.2021 07:09 Reaguje na J D
Před třiceti lety jsem padl do oka jednomu věhlasnému botanikovi a psychologovi, který je příkladem dvojího dogmatického omylu.
Omyl první: některé rostliny jsou vždy důležitější než jiné.
Omyl druhý: rostlina je vždy důležitější než člověk.
Odpovědět
SL

Stanislav Lusk

31.3.2021 17:44
To JD - pane opatrujte se, ať Vám slouží zdraví, možná o velikonočních dnech zajděte do kostela a rozjímejte. Přeji Vám poklidný velikonoční čas.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.3.2021 23:17
Výborně napsaný článek!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.4.2021 09:11
Tak se mi zdá, že “za všechno mohou LČR”, tedy alespoň za úbytek hmyzu (jasoně d.)...teta Wiki: V Čechách pravděpodobně již vyhynul, na poslední známé lokalitě poblíž Velkého Oseka – v národní přírodní rezervaci Libický luh – se od roku 1994 zřejmě již nevyskytuje. Na Moravě je v současnosti známo asi 16 lokalit z nichž nejpočetnější se nacházejí v CHKO Litovelské Pomoraví a NP Podyjí...

U toho V. Oseka nejsou žádné (ani frézované) mýtiny, přesto tam není – kde se tedy stala chyba??? Navíc paseka se dělá jednou za sto let, cibulka dymnivky je hluboko, mohla by to frézování přestát… A když ne, kolem je 99% lesní půdy ponecháno “přirozenému” vývoji. Přichází mi opět na mysl ta sklenice vody, a tedy hledání problémů, resp. viníka, tam, kde leží jen nepatrná část problému dramatického úbytku hmyzu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.4.2021 09:54 Reaguje na Karel Zvářal
Nechci, aby si někdo vysvětloval moji polemiku jako Apríl, ale
mé největší obavy jsou, co bude v budoucnu při změnách vlastnictví
lesů. To, že nastane další privatizace státního majetku je celkem
předpokladatelné, pokud bude chtít někdo ukázat, jak umí snižovat
nyní nasekané dluhy. Soukromý vlastník pak bude těžit, frézovat,
postřikovat a pana Čížka odkáže na lampárnu. Podobně se chovají
někteří vlastníci polí a nikdo s nimi nehne. Jsou samozřejmě i ti slušní mající k půdě vztah, ale i vyložení drancíři. Pole rodí za
rok a investice se může vrátit poměrně brzy. Les za sto let a tak půjde mnohdy o vydrancování těch zbytků a pozemek mít pouze jako
investici bez nějaké velké péče(samovýsev, bezzásahovost, výběrová
těžba atd. propagované už nyní jako moderní lesnické trendy).
To se pak budou mnozí divit a vzpomínat na ty zlé LČR a možnost
si užívat volné přírody. Ve světě jsou různá pojetí vlastnictví
lesů a nerad bych se dožil toho, že budu omezen na lesní cestu
a na pohled do lesa pouze z ní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.4.2021 10:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Jj, kamarád hned po sametu si zařídil cestovku a vozil klientelu především z GB a N. Ti byli u vytržení, když mohli do lesa, pořád se ptali jestli fakt můžou... a objímali stromy, jaké v životě neviděli:-) No a když se ukázal datel, to byla hotová senzace a přetahovali se o dalekohled (pro ně ikonický druh).

Takže po tomto zážitku si člověk uvědomí, jak je bohatý, když může svobodně chodit, kam se mu zlíbí. Ten pocit se dá penězi těžko vyjádřit.

A při návštěvě Švédů jsem si uvědomil, jak jsme šikovný národ. Oni chtěli vidět pilu se stoletým katrem, který stále běžel, přičemž oni měli dávno modernější. Ale i ten jejich původní byl stále postačující pro zpracování kulatiny, jen obdivovali, jak to dokážeme udržet funkční.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist