https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-informacni-valka-o-luzni-les-ii-dohoda-pohoda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda?

11.1.2021
Solitérní strom je nízký a stabilní „pořízek“ s rozložitou korunou, který rychle mohutní. Když zestárne, vydrží umírat i stovky let. Je proto ideálním domovem mnoha set druhů hmyzu, pavouků, lišejníků a dalších organizmů, které potřebují mrtvé, odumírající nebo osluněné dřevo malých i velkých průměrů (vpravo). Strom vystavený tvrdé konkurenci sousedů v hustém lese dimenzí solitéru nedosáhne. Bývá o 10-15 metrů vyšší, než solitér, tvarem často připomíná košťátko s dlouhou násadou. A když zeslábne, hyne většinou rychle. Na rozdíl od solitéru proto nabízí jen malé, stinné a proto chladné bydlení, většinou na krátkou dobu. Spektrum potenciálních nájemníků je proto podstatně užší (vlevo).
Solitérní strom je nízký a stabilní „pořízek“ s rozložitou korunou, který rychle mohutní. Když zestárne, vydrží umírat i stovky let. Je proto ideálním domovem mnoha set druhů hmyzu, pavouků, lišejníků a dalších organizmů, které potřebují mrtvé, odumírající nebo osluněné dřevo malých i velkých průměrů (vpravo). Strom vystavený tvrdé konkurenci sousedů v hustém lese dimenzí solitéru nedosáhne. Bývá o 10-15 metrů vyšší, než solitér, tvarem často připomíná košťátko s dlouhou násadou. A když zeslábne, hyne většinou rychle. Na rozdíl od solitéru proto nabízí jen malé, stinné a proto chladné bydlení, většinou na krátkou dobu. Spektrum potenciálních nájemníků je proto podstatně užší (vlevo).
Foto | Lukáš Čížek
Začněme optimisticky. Koncem listopadu médii proběhla informace o tom, že „Státní lesníci se dohodli s ochranou přírody na dalším hospodaření“ na Soutoku. Zpráva je to podstatná a velmi dobrá. Dohoda mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Lesy ČR skutečně může být přelomová. Lesy akceptovaly požadavky ochranářů na úpravu hospodaření v lužních lesích. Slíbily je zahrnout do lesního hospodářského plánu (LHP), dokumentu, který na deset let určuje pravidla hospodaření. Jde o zásadní průlom, který je nezbytným krokem k realizaci péče, jakou Soutok potřebuje. Skvělé, potlesk si zaslouží obě strany. Jenže...
 

Na čem se dohodly Lesy ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny?

- Na ploše asi 700 ha budou porosty určené k těžbě (starší 80 let a s převahou dubu) prosvětleny odstraněním asi 40 % jedinců, takže zbylé stromy budou mít šanci se změně podmínek přizpůsobit.

- Podobně bude rozpracováno 80 ha lesa ve věku do 60 let. To umožní mladším stromům vytvořit rozložitou korunu a rychle mohutnět.

- Velikost pasek by neměla přesáhnout 1 ha (dnes 2 ha) a mělo by na nich být ponecháno více stromů (na hektaru až 20-30 místo dnešních 10).

- Lesy ČR vyčíslí náklady a ztráty na zisku, které budou uhrazeny formou újmy, tak jako doposud

Cílem těchto opatření je zajistit náhradu za odumírající mohutné duby. Ty ke svému růstu a přežití potřebují prostor, který v hustém lese nemají. Prostředí rozhoduje o tom, zda 150 let starý dub bude na Soutoku vyčouhlý hubeňour s kmenem o průměru 50 cm, nebo velikán s kmenem silným i 1,5 metru. Od roku 2007 je při těžbách ponecháváno průměrně 10 stromů na hektar paseky, za což stát Lesům ročně platí 4-10 miliónů korun. Porost je ale většinou těžen naráz, takže podstatná část ponechaných stromů hyne kvůli náhlé změně podmínek.

Přehledné diagramy ukazují, jak by měl po 50 letech vypadat les těžený klasicky a les obhospodařovaný podle návrhu Agentury ochrany přírody a krajiny. Více o tom, čím jsou mohutné duby na Soutoku důležité, jak vznikly, jak jsou staré a proč mizí, se čtenář dozví zde.

Už hospodářský plán pro roky 2010-19 obsahoval některé z kroků, které obsahuje i nová dohoda. Například prosvětlování lesů. Lesy ČR si na řádově desítkách hektarů měly vyzkoušet, jak jim takové hospodaření půjde. Z dohodnutých opatření realizovaly naprosté minimum. Vyzkoušely si tak především, jak nedodržet, co bylo s ochranáři domluveno. Zcela legálně. Lesní hospodářský plán je sice komplexní dokument, ale jen tři jeho ustanovení jsou závazná. Z nich žádné se způsobu hospodaření příliš nedotýká.

Nesplnění právně nezávazných závazků z minula ale není hlavním důvodem skepse. Rámcová shoda nad obsahem nedávné dohody existuje na úrovni vedení Lesů ČR a AOPK zhruba rok, konkrétní podobu dohoda dostala někdy začátkem října 2020, s oznámením se čekalo, až bude podepsána. Právě v říjnu ale Lesy spustily svou kampaň Soutok všem, v listopadu jejich grantová služba přiklepla 5 milionů na projekt „Monitoring biodiverzity a ekologických změn (...) v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje“ konsorciu s biosférickou rezervací Dolní Morava o.p.s.

Do pozoruhodně dadaistické mediální kampaně „Doba dřevěná“ byl zadavatel před třemi lety, kdy dřevo ještě vydělávalo, ochoten nasypat 2 miliony, aby národu například odpověděl na nikdy nepoloženou otázku: „Proč hajní, lesáci, myslivci a další lesní muži přitahují ženský zájem víc než magnety?“ Pokud je rozpočet kampaně Soutok všem podobný, pak státní podnik od slavné dohody s ochranáři vynaložil nebo se zavázal vynaložit 7 000 000 Kč na ... na co vlastně? Na to se podíváme příště.

Zatím je podstatné, že nevydělávají nejen celé státní Lesy, ale ani lesní závod Židlochovice, který pro nás naše lužní lesy spravuje. Poslední tři roky je ve ztrátě, ta jen v roce 2019 činila přes 50 miliónů korun! Státní podnik v ekonomických problémech sype kvůli Soutoku miliony do akcí, které s jeho činností vlastně nesouvisí. Vždyť bez zkoumání Soutoku se Lesy obešly desítky let a při dodržování dohody jim dobré PR ochotně zajistí i autor tohoto textu. Dohoda s ochranáři buď není brána úplně vážně, nebo v Lesích ČR (a na Ministerstvu zemědělství) soupeří dvě skupiny. Jedna ochotná k ústupkům a spolupráci, druhá naopak ze všech sil bránící současný stav.

Když starší solitér zaroste lesem, ocitá se v pozici staříka donuceného závodit o život s dorostenci. Přerostou ho a zastíní. Napřed ztratí nejnižší větve, časem zůstane jen pár živých větví v úplném vrcholu koruny a pak...
Když starší solitér zaroste lesem, ocitá se v pozici staříka donuceného závodit o život s dorostenci. Přerostou ho a zastíní. Napřed ztratí nejnižší větve, časem zůstane jen pár živých větví v úplném vrcholu koruny a pak...
Foto | Lukáš Čížek

Lesy ČR byly k ústupku minimálně z části donuceny tím, že ochrana přírody v r. 2019 neschválila lesní hospodářský plán na dalších deset let. Lesní závod Židlochovice tak v roce 2020 hospodařil bez plánu, což se ukázalo jako velmi komplikované. Ústupek může být zároveň snahou získat po 20 letech zákopové války argument, že to na Soutoku jde i bez vyhlášení chráněných území. Případně je možné deset let hospodařit dle požadavků ochrany přírody a dokázat, že to nejde. Vždyť prodělat lze na všem, když se trochu chce.

Prostor mezi Pohanskem a Lány je velmi bohatý na mohutné duby. Většina je ale po smrti nebo ve velmi špatném stavu. A mladé solitéry prakticky nejsou. Barva a velikost kolečka indikují zdravotní stav a průměr kmene dubu. Jak to vypadá jinde v jihomoravských luzích se můžete přesvědčit v mapě, která ukazuje výsledky inventarizace 11 500 starých a solitérních stromů.
Prostor mezi Pohanskem a Lány je velmi bohatý na mohutné duby. Většina je ale po smrti nebo ve velmi špatném stavu. A mladé solitéry prakticky nejsou. Barva a velikost kolečka indikují zdravotní stav a průměr kmene dubu. Jak to vypadá jinde v jihomoravských luzích se můžete přesvědčit v mapě, která ukazuje výsledky inventarizace 11 500 starých a solitérních stromů.

Dohodu je proto třeba vítat jako nezbytný předpoklad potřebných změn, ale nikoli jejich záruku. Tu může, alespoň do jisté míry, poskytnout pouze vyhlášení chráněných území s jasně danými pravidly a cíli péče. Třeba sítě přírodních rezervací a památek dle nařízení vlády z roku 2013. Návrh této „sítě rezervací“ existuje od roku 2014, zatím nevznikla ani jediná.

Což nás může přijít pěkně draho. Lužní lesy totiž jsou také součástí celoevropské soustavy Natura 2000. Ochranu těchto „naturových“ území jsme měli zajistit už někdy před deseti lety pomocí tzv. základní, smluvní, nebo územní ochrany. Na Soutoku to Česká republika dosud nedokázala a hrozí jí za to postih.

Výraznou změnu situace ukazuje porovnání stavu krajiny v r. 1938 (vlevo) a dnes (vpravo). Většina světlých lesů a solitérních stromů dávno zmizela, dnes je vždy zřejmé, kde začíná louka a končí les. Na strojově sečené louce nové stromy vyrostou jen v blízkosti jiných stromů, kam traktor se sekačkou nezajíždí. Staré solitéry tak dusí konkurence v lese a často i na louce.
Výraznou změnu situace ukazuje porovnání stavu krajiny v r. 1938 (vlevo) a dnes (vpravo). Většina světlých lesů a solitérních stromů dávno zmizela, dnes je vždy zřejmé, kde začíná louka a končí les. Na strojově sečené louce nové stromy vyrostou jen v blízkosti jiných stromů, kam traktor se sekačkou nezajíždí. Staré solitéry tak dusí konkurence v lese a často i na louce.
Zdroj | Jan Miklín/ MO ČR / CENIA / ČÚZK

Základní ochrana tak cenného a rozlehlého území nepřipadá v úvahu. Na státní půdě je logickým, nejefektivnějším a nejlevnějším řešením ochrana územní, tedy vyhlášení vhodných chráněných území. Lesy ČR a Ministerstvo zemědělství ale vytrvale žádají ochranu smluvní. Chtějí, aby stát uzavřel s vlastníkem, tedy fakticky sám se sebou, smlouvu o tom, že bude Soutok chránit. A Lesy ČR za to budou brát peníze. Smluvní ochrana není pro lužní lesy z nejrůznějších příčin vhodná ani reálná, požadavek nicméně dokonale ilustruje postoj státních Lesů ke svěřenému území. Rozhodně se necítí být pouze správcem.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)


reklama

 
foto - Čížek Lukáš
Lukáš Čížek
Autor pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a přednáší na Jihočeské univerzitě.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

11.1.2021 07:45
Prostě LČR no... pánové a dámy z této korupcí a klientelismem prolezlé státní instituce nějak nepochopili, že jim ČR nepatří, ale pouze jsou pověřeni se o určitá území "starat"... že se o ně starají velice špatně a nezodpovědně je druhá věc....
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.1.2021 08:35
Všem doporučuji, aby si pečlivě prostudovali zejména odkazy v rámečku (pravá strana článku), vyhnou se tak tomu, že budou v diskusi působit dojmem naprostých nezasvěcenců.
Autora článku prosím o sepsání nějakého populárně naučného článku o saproxylofágních druzích, v diskusích zde na toto téma se řada diskutujících jeví, že nemají nejmenší ponětí, o čem diskutují.
Předem děkuji
Odpovědět
DA

DAG

11.1.2021 10:04 Reaguje na Jakub Graňák
Tak vést zasvěcenou diskusi o saproxylofágních druzích na internetu na populárně naučných stránkách mi přijde velice vtipné :))
Já to tady beru jako tlachání u piva s lidmi, které dané věci také zajímají. Což si v hospodě o tom moc nepokecám :))
Můj názor je, že by to tak měli brát všichni. Třeba by pak někteří diskutující nebyli tak nenávistní ;)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.1.2021 15:09 Reaguje na DAG
Mě to až tak zábavné nepříjde, když po stotisícídesáté vysvětluju, že roháč není to samé co lýkožrout, nebo, že celou věc lze vyřešit ponecháním hromady kulatiny uprostřed lesa.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.1.2021 10:25 Reaguje na Jakub Graňák
Koukl jsem na odkazy, jak jste "nakázal", a ten les obhospodařovaný podle návrhu Agentury ochrany přírody a krajiny se mi moc líbí a myslím, že ani nebude dražší. Neměly by tedy být ekonomické důvody LČR, proč to tak nedělat. Chápu to správně, že toto je jakési konvergenční schéma k založení Dauerwaldu s prakticky konstantní věkovou, tvarovou a druhovou skladbou?

Je teď otázkou, co by se stalo, kdyby se nechal takový Dauerwald "zplanět", zda by nadále splňoval představy ekologů, nebo ty průběžné zásahy jsou nevyhnutelné. Pokud to první, považoval bych návrh Agentury ochrany přírody a krajiny za absolutně správný (až geniální). Pokud to druhé, pak vyvstává otázka, zda takovému Dauerwaldu neříkat spíše zoobotanická zahrada.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.1.2021 15:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Chápete to správně.

Nějaká míra zásahů-hospodaření (formou výběrového kácení) tam bude muset být vždy, ostatně se tam tak hospodařilo (velmi podobně vizi AOPK) po staletí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.1.2021 20:21 Reaguje na Jakub Graňák
Tak jsem se tím tématem probil. Děkuji za pomoc!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.1.2021 08:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Není vůbec zač, pomohl jste si v podstatě sám:-)
Přeji klidné dny
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2021 17:23 Reaguje na Jakub Graňák
Populárně naučný článek na ekolistu o saproxylofágních druzích hmyzu bych rozhodně uvítala.

V mém širokém okolí se žádné staré stromy nevyskytují. Bohužel narazit v ČR na staré stromy je velká vzácnost. Jakmile začne hrozit, že stárnoucí strom může ohrozit lidi nebo jejich majetek, tak je odstraněn. Nebo pokácen dříve, než se stačí dožít vysokého věku. Ani v parcích hodně staré stromy skoro vůbec nenacházím.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.1.2021 08:28 Reaguje na Majka Kletečková
Osvěty není nikdy dost:-)

Za starými stromy je třeba vyrazit na periferii státu a do různých zapadlých končin. Měl jsem to štěstí na periferii a v okolí takových stromů vyrůstat (zadejte si do vyhledavače obrázky pro "dub Linhartovy") a i díky tomu asi více chápu jejich význam a krásu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.1.2021 09:30 Reaguje na Majka Kletečková
Jenže ta hrozba pádu a zničení něčeho nebo dokonce zabití někoho, je naprosto reálná. A odpovídá za to zpravidla majitel pozemku s tím stromem. My jsme taky museli u chalupy pokácet smrk, který pojednou uschl od cca 3 metrů nahoru (naštěstí byl ještě "podměrečný", takže jsme se nemuseli casnovat s "prostřeďáky"), protože měl potenciál padnout buď na elektrické vedení nebo některý ze sousedních domů (o našem nemluvě).
Takové umírající nebo odumřelé stromy mají své místo v lese, ale ne uprostřed zástavby.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2021 11:52 Reaguje na Jan Šimůnek
V tom s Vámi souhlasím. Proto je také tak enormně důležité, aby byly staré stromy zachovávány tam, kde akutně neohrožují nemovitosti a člověka, a aby jim byla dlouhodobě věnována pozornost a vhodná péče.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2021 13:37 Reaguje na Majka Kletečková
Proto mne mrzí, že na Soutoku není takovým stromům věnovaná náležitá péče doporučovaná odborníky z oboru lesnictví, ekologie, entomologie ... A ta ignorance trvá bohužel dlouhou dobu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.1.2021 15:25 Reaguje na Majka Kletečková
Stačí zkusit chovat brouka, a přečíst si o něm něco. Začal bych vrubounovitými. Pachnoda je pro začátek ideální. Lýkožrouta doma chovat nelze.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.1.2021 15:48 Reaguje na Michal Ukropec
Pachnody jsou nuda, jednak nejsou nic moc co se týče vzhledu, druhak co se týče aktivit v terárku (jenom lozí), pro začátečníky bych doporučil spíš Dicronorrhina debyana Layardi, nebo nějaký druh rodu Eudicella - jsou větší, barevně atraktivnější a v terárku předvádí celou řadu "skopičin", lítají, samci jsou bojovní a předvádí atraktivní souboje...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.1.2021 08:46 Reaguje na Jakub Graňák
Myslel jsem ty nejjednodušší. Já je choval jako krmivo. V tomto případě jsem měl na mysli trouchnivějící listnaté dřevo, hrabanku z listí, optimální vlhkost..........
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.1.2021 11:12 Reaguje na Michal Ukropec
To platí i u těch druhů, co jsem uvedl, popravdě ani "komplikovanější" druhy nejsou na chov složité:-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.1.2021 09:43
Možná je problém v kompetenci. Lesy ČR spadají pod MZe ČR , i když logicky i racionálně by spadat měly pod MŽP ČR, kde by ochraně ŽP věnovali více pozornosti.
Odpovědět
DA

DAG

11.1.2021 10:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
To si úplně nemyslím. Jestliže je to chráněné území, tak ať spadá pod ŽP, ale hospodářské lesy patří do zemědělství.

Odpovědět
Sl

Slovan

11.1.2021 10:06
"Dohodu je proto třeba vítat jako nezbytný předpoklad potřebných změn, ale nikoli jejich záruku. Tu může, alespoň do jisté míry, poskytnout pouze vyhlášení chráněných území s jasně danými pravidly a cíli péče."

To je přesně to, čeho se já obávám. Ta dohoda není žádná záruka a už vůbec ne, pokud k tomu LČR byly vlastně donuceny z toho důvodu, aby byl schválen nový lesní plán. Je třeba mít na Soutoku chráněné území s různými zónami ochrany a podle toho hospodařit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.1.2021 13:34 Reaguje na Slovan
Já bych zase uvítal, aby strany k sobě přistupovaly zodpovědně bez postranních úmyslů. A konečně chránily ŽP a ne pouze své partikulární zájmy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.1.2021 14:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co je to ŽP? Tady mohou být názory velmi různé. Vy máte jistě ten nejsprávnější, tak se podělte.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.1.2021 15:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Hlavně LČR by mohli začít dodržovat co slíbí, viz. článek:

"Už hospodářský plán pro roky 2010-19 obsahoval některé z kroků, které obsahuje i nová dohoda. Například prosvětlování lesů. Lesy ČR si na řádově desítkách hektarů měly vyzkoušet, jak jim takové hospodaření půjde. Z dohodnutých opatření realizovaly naprosté minimum. Vyzkoušely si tak především, jak nedodržet, co bylo s ochranáři domluveno. Zcela legálně."
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2021 15:58
Území je zatím stále ještě mimořádně cenné a patří k oblastem s nejvyšší biodiverzitou v zemi, a to přesto, že kvůli dosavadním dlouholetým způsobům hospodaření státního podniku jeho výjimečnost klesá a upadá. Ano, v souvislosti s novou dohodou je na místě skepse - vzhledem k dosavadním zkušenostem s tím, jak tam Lesy ČR mnoho let hospodaří. V letech 2010 – 2019 neplnily podobná dohodnutá opatření a prošlo jim to. Kde je záruka, že tentokrát dodrží, k čemu se čerstvě zavázaly? Také mám podezření, že k dohodě přistoupily jen proto, aby jim byl schválen jejich hospodářský plán na dalších deset let.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2021 16:02 Reaguje na Majka Kletečková
Za optimální považuji, aby daná oblast byla vyhlášena vhodným chráněným územím s jasně danými pravidly a cíli péče. „LESY ČR A MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ vytrvale ŽÁDAJÍ OCHRANU SMLUVNÍ. Chtějí, aby stát uzavřel s vlastníkem, tedy fakticky sám se sebou, smlouvu o tom, že bude Soutok chránit.“ Pro lužní lesy SMLUVNÍ OCHRANA NENÍ VHODNÁ, na státní půdě logickým, NEJEFEKTIVNĚJŠÍM A NEJLEVNĚJŠÍM ŘEŠENÍM JE OCHRANA ÚZEMNÍ, TEDY VYHLÁŠENÍ VHODNÝCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 16:53
Jsem toho názoru, že vyhlášení CHKO by bylo asi to nejhorší, co by se této přírodně cenné oblasti mohlo stát. Šumava je naprosto jasné varování. Ona už v podstatě negativně působí i ta Natura.

Je tam prostě třeba hospodaření ve zvláštním režimu, jaké se tam provozuje už celá staletí, a ekologičtí kazisvěti by od toho měli být tvrdě distancováni. Jinak tam za pár let žádné stovky let staré duby nebudou. Jako na té Šumavě smrky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.1.2021 18:33
Čekal jsem, že p. Čížek napíše, že přijímá výzvu k oficiální diskusi
s LČR, ale dočkal jsem se zase pouze kritiky. Jeho spřízněnci s ním
souhlasí a zřejmě taky diskutovat a dojít ke kompromisu nechtějí.
Buď to bude po jejich a nebo budou remcat věčně. Nejlíp všem nařídit
jejich sny a přání a taky si přát i sankcionováni z Bruselu. Asi je
dnes móda podávat pouze protesty, upozornění, nediskutovat a nejednat.
Bohužel mi to připomíná blokaci JE, spaloven odpadů, obchvatů atd.
Buď to bude po našem a nebo vůbec. Čekal jsem i to, že budou sázet
nové solitéry za ty přestárlé, houbami a hmyzem umírající a ožínat
kolem nich trávu a buřeň. Tak jsme chránili přírodu kdysi my a taky
jsme byli se všemi od lesáků přes myslivce a místní obyvatele zadobře.
Dnes se pouze odporuje, bojuje, pomlouvá a možná i bonzuje do Bruselu.
Mozoly na rukou jsou výsadou lůzy a lépe je mít na jazyku a na prstech
od klávesnice PC. Je mi z toho smutno, kam až ochrana přírody dospěla
a kam směřuje.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

11.1.2021 21:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, problém je, že se diskutuje už desítky let - bez výsledku. Desítky kulatých stolů, jednání na nejrůznějších úrovních, exkurzí přímo v terénu, konferencí, diskuzí na stránkách časopisů odborných i populárních, jejichž účastníkem byl mj. i Lukáš Čížek. Jenže diskuze nemá žádné výsledky, jen ty, že když už čím dál více lidem dochází, že přístup LČR na Soutoku (a nejen tam) je chybný, zaznívá kritika z čím dál více stran, a LČR začalo navíc téci do bot kvůli tomu, že jim nebyl schválen LHP, tak přijdou s další výzvou k nekonečným diskuzím, aby vypadali pozitivně. Situace se má tak, že
1) Existuje bezpočet vědeckých důkazů od odborníků z mnoha oborů, že stav přírody na Soutoku se zhoršuje. Ty byly publikovány ve spoustě odborných článků, jako grantové zprávy, popularizovány. Odkazy na některé z nich jsou tady v textu a dají se snadno dohledat.
2) LČR nikdy žádnými daty a výzkumy tato vědecká zjištění nerozporovaly. Nemají v ruce žádná data, která by dokazovala opak - protože kdyby měli, tak se s nimi jistě pochlubí. Odpovědí na cokoliv není "nemáte pravdu, protože za mapování/výzkumu vyplývá něco jiného, zde to je publikováno v nezávislém recenzovaném časopise", ale univerzální kafemlejnkové tvrzení "Soutok vznikl díky lesníkům, jen my se o to umíme starat". (Přitom fakt, že diverzita v oblasti je výsledkem lesnického hospodaření nikdo nerozporuje - jen je ze všech data a znalostí jasné, že šlo o diametrálně odlišné hospodaření, než je to současné)
3) Můžete si všimnout, že stejný postup aplikují v odpovědi na první díl. Není tam vyvrácen jediný fakt, jsou tam zase jen obecná tvrzení o "300 let lesnické péče". Zvlášť pozoruhodná je věta "...osvědčené, vědecky podložené metody a postupy, na nichž lesnické řemeslo pevnýma nohama stojí..." Výsledky osvědčených lesnických metod vidíme v lesích od Vysočiny po Jeseníky, těch smrkových monokulturách vysázených v naprosto nevhodných podmínkách a nyní se totálně rozpadajících. Ty dokazují, že LČR nerozumí ani tomu pěstování hospodářského lesa - a tváří se, že rozumí ochraně přírody...
4) Přečtěte si k tématu Soutoku něco - nějaké ty vědecké články, plány péče o navrhované NPR a NPP, podívejte se na věkovou strukturu lesů na Soutoku (na takovém Tvrdonicku zvládli za posledních 40 let v porostech s mýtním věkem cca 120-140 let vymlátit 60 % všech lesů, na samotném Soutoku skoro půlku...) a pak přijďte s nějakou věcnou a faktickou kritikou.
5) Tento seriál na Ekolistu není až tak o biologii, ochraně přírody či lesnictví. Má poukázat na opravdu "pozoruhodné" praktiky státního podniku, který se poslední dobou snaží zobrazit jako ten nejhodnější, protože přeci "podepsal dohodu s AOPK" a "chce diskuzi a Soutok všem". Lidé neznalí kontextu by mu na to třeba mohli skočit...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.1.2021 08:30 Reaguje na Jan Miklín
Přesně tak, vystihl jste přesně to, co mě v souvislosti se Soutokem a nejen jím trápí.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

12.1.2021 09:28 Reaguje na Jan Miklín
Výstižná reakce! souhlasím. Tak ti, co mají trošku přehled o mediálním prostředí a jak správně využívat mediální nástroje, tak asi vědí, či se alespoň domnívají, oč jde.
Fakt mne mrzí, že LČR a AOPK se dohodli na nějakém způsobu hospodaření (i když víme, jak to ve skutečnosti může dopadnou), a pak vytáhnout "akci" Soutok všem ... Na druhous tranu jsem nadšen a chválím za to LČR i AOPK, že našly shodu. Akceptoval bych, dokonce kvitoval, kdyby s obdobným projektem přišlo MZE, MŽP, LČR a AOPK a společně s cílen vysvětlovat společnosti, kam budou lesy na Soutuku po uzavřené shodě smřovat, jak se v nich budou pěstovat tlusté kmeny s mohutnými korunami,které budou biologicky i ekonomicky hodnotné (na toto jsem upozroňoval např. v článku pro Hospodářské noviny https://archiv.ihned.cz/c1-66795230-vedci-a-lesnici-se-prou-o-to-jak-pecovat-o-krajinu-staletych-dubu-lesy-kolem-dyje-jsou-evropsky-unikat?fbclid=IwAR1ev_nyYwbyebI2P4a8VjIJv39Lerfn6UsOA4FzgtkP97ZP3KmzmES1c3o ). To se ovšem nestalo!

Jak Lukáš Čížek píše, a spolu jsme o tom hodně hovořili, tohle je (z mého pohledu) jedna z nejzásadnějších věcí na Soutoku! příprava stromů (korun) pro náhlé uvolnění (velkoplošnou těžbou), a taková péče o koruny musí starotva už od 20ti - 30ti. To se nyní neděje. Když se podívate na většinu korun dubů, tak velká většina korun má malé a retardované koruny. Péče o kuruny bude mít vliv na přírůst a kvalitu kmene, takže méně stromu na 1 ha při zvýšeném a kvalitnějším přírůstu a odolnostni celého porostu - hledisko ekonomické! Pak by bylo jednoduché ponechat ekonomicky "nejošklivější" jedince na dožití. I ty se moho hned v mládí určit a zohlednit k nim péči! Což je to snat tak složité? Určitě by pomohlo sofistikované zakládnání lesních porostu s cílem pěstění ekonomicky cenných a biologicky hodnotných stromů. V německých publikacích je o tom řada odborných článků. Ta úvodní fotka z předešlého článku LČ je pravým opak. Ale chápu, že tamní lesníci hledají cesty, jak zefektivnit, a tudíž hledat úspory v nákladěch v těžkých podmínkách, na pěstování dubu.

Pokud bych se měl vrátit k úvodu mé reakce, tak přístup ze strany LČR v rámci komunikační strategii vnímám přinejmenším něšťastným. "Soutom všem" bych kvitoval, kdyby se podnik k tomuto kroku rozhodl před 10 lety, pokusil na domluvené výměře převádět část porostu na střední les a na nemalé ploše porostů zahájil péči o korunu u cílových jedinců.(Prosvětlování okrajů, ponechávání soupných stromů a výsadba soliterů na louky je z mého pohledu málo, co by se dalo dělat. Ale alespon to a kolegy za tuto snahu je potřeba vyzdvihnout.)
Očekával bych, že web Soutok všem bude mít odkazy na web o Soutoku z dílny AOPK, historické články a proběhnuté diskuze.
Připadá mi to, že nějaký marketák ted přišel řešit Soutok po PR stránce, nezná minulost vývoje (krom toho, že o území pečují lesníci 300 let), diskuze s AOPK a jádro problému, oč jde AOPK a ochraně přírody. O pěstování cenných listnatých sortimentů také moc neví. A ted se diví, že tu někdo, kdo v diskuzích už je řadu let, reaguje na web Soutok všem, u kterého i já postrádám smysl a účel. Zřejmě byl web a akce Soutok všem rozběhnutak dlouho a bylo do něj už proinvestováno nemálo pěněz, aby se projekt zaastavil a dal se do šuplíku.

Soutoku zdar a vše dobré všem
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.1.2021 10:12 Reaguje na Jan Miklín
Já naopak stále budu tvrdít, že se má diskutovat a jednat.
Co chcete dělat jiného? Chcete pouze diktovat své požadavky?
Uvádíte jako příklad špatného hospodaření v lesích i otázku
kůrovce. Ano, monokultury jsou náchylnější ke všem problémům, ale byly dány lidskou potřebou už po prvém velkém
kácení na začátku průmyslové revoluce. Zjistěte si kolik
hektarů lesa s kvalitním dřívím k výrobě dřevěného uhlí
potřebovala jedna sklárna či hamr, kolik dříví spolykaly
železářské pece, vápenky, textilky a i domácnosti. Ten
trend nebyl výsadou pouze u nás, ale v celé Evropě. To,
že to přetrvalo do nynějška je způsobeno tím, že jsou
dřevozpracující podniky nastaveny na dané dřeviny. Navíc
před 30. roky byl kůrovec bez problémů všude zvládán
a nebyl podstatným problémem. Velký podíl má jak souběh
teplejších roků za sebou, tak i zanedbáním prevence při
politické reorganizaci lesů s oddělením těžařů od LČR.
To se pomalu snaží LČR obnovit pomocí vlastní těžařů,
kteří budou likvidovat akutní situace. Vidím tak změnu
v myšlení nového vedení LČR a myslím, že je rozumné s
ním jednat a ne ho jen zatracovat. Jinak odborné články
občas čtu, ale často v nich vidím zahleděnost do svého
problému a postrádám komplexní hodnocení i potřeb
zpracovatelů dříví a toho, že les slouží i k vytvářeni
zisku. LČR do nedávna přispívaly do státního rozpočtu
miliardami na úkor vlastního rozvoje a změn v hospodaření.
Nebyla to však jejich vina, stát po nich požadoval zisk
pro jeho využití třeba i v ekologii a ochraně přírody.
Uvědomte si jedno, že peníze na stromech nerostou a na
dotace, granty, platy a provoz všemožných AOPK, NP atd.
musí ty prostředky někdo vyprodukovat i za cenu podle
vás zničené přírody. Z jedné strany tu usilovně chráníte
i přestárlé solitéry, mimochodem které už hynou věkem,
nebo s přispěním hub a hmyzu. Hnízdní solitéry trpí taky
množstvím agresivního trusu hnízdících ptáků, ale to je
příroda a já výše píši, že nikomu z vás asi nikdo nebude
bránit to zvrátit a nabídnout třeba patronaci nad tisícem
mladých solitérů pro budoucnost s jejich komplexní péčí
od sazenice po nového velikána. Zatím čtu pouze o kritiku
a nečetl jsem nic o tom, že se nabízíte pomoci s obnovou
solitérů a skupin takových budoucích velikánů. Pouhou
kritikou se nikdy žádný strom nezasadí a ani nevypěstuje.
Naše generace se uměla dohodnout a za možnost soušek na
tábor či potlach jsme sázeli stromy a vysekávali buřeň.
Dnes se většinou pouze buší do klávesnice a prosazuje
v lesích nicnedělání s vyhlídkou staletí, že to vyřeší
příroda po svém. Ona to vyřeší, ale proč ji nepomáhat
to urychlit. I o tom jsem psal v diskusi k Šumavě, že
smrkovou pěstěnou monokulturu pouze nahrazuje náletová
smrková monokultura. Přitom by šlo pomoci lesu třeba tak,
že alespoň budu uměle šířit osivo cílových dřevin a nebo
dokonce sázet jedle či buky do malých oplocenek a do
budoucna vypěstovat semenné stromy na budoucí obnovu lesa.
Závěrem a tím už tuto diskusi končím v tom, že akademici
se bohužel odtrhávají stále více od reality, chtějí vše
a pokud možno hned. Schází jim tak trpělivost při diskusi
a pokora jít na kompromisy. Pouhý diktát budí averze i u
laiků, jak popisuji ty blokace JE, spaloven a obchvatů.
Lidé mají často jiné a zcela obyčejné starosti, než ty
úzce zaměřené priority vědců. Zatím s vámi někdo diskutuje,
ale pochybuji, že třeba soukromý vlastník diskusi připustí.
To už vidíme v zemědělství, kde si nenechají někteří do
svého hospodaření mluvit a podobně to může být v lesích.
No a Soutoku i jiným doposud státním lesům to i hrozí.
Vzpomeňte si na má slova za pár let, až nastoupí nová
vláda s tendencí "úspor", kterými bude takzvané zbavováni
se ztrátového majetku, kterým momentálně lesy jsou. Ty se
stanou spekulativní investicí, jak už se mnohde stalo
a byly vykáceny soukromníky i stromy v předmýtním věku
za účelem zisku. Jinde jim "pomohli" i naříznutím a tak
si kácení vynutili. Možná se najde pár osvícených majitelů, ale vzhledem k rozložení majetku to spíše vidím na ty
spekulanty a drancíře, včetně uzurpace majetku pouze pro
sebe. Vznikne tak mnoho zcela nepřístupných lesů, kde se
s vámi nikdo už bavit nebude. Vám a ani nikomu jinému to
ale nepřeji, protože to bude teprve pohroma.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.1.2021 13:03 Reaguje na Břetislav Machaček
A k čemu je to neustálé diskutování a jednání, když to evidentně nikam nevede a jedna ze stran si stejně dělá co chce? Jednání nemá být nekonečné! Koho by vlastně bavilo diskutovat desítky let? Já jsem naopak nesmírně rád, že se našli lidé, jako pan Čížek, Miklín, Erber nebo Vlašín, kteří ukazují veřejnosti i zákulisí tohoto jednání a nedivím se, že jim postupně dochází trpělivost s tím, že v mezidobí je Soutok, za který tak bojují, ničen nevhodným hospodařením LČR. Navíc, když i dohody dříve sjednané nejsou ze strany LČR dodržovány.
Ale vy zase vidíte jen nějaké diktování! Mimochodem... příspěvek dlouhý, ale Soutoku o kterém byste měl diskutovat, je tam jaksi naprosté minimum.

"Uvědomte si jedno, že peníze na stromech nerostou a na
dotace, granty, platy a provoz všemožných AOPK, NP atd.
musí ty prostředky někdo vyprodukovat i za cenu podle
vás zničené přírody."

- Ahááá, takže provoz AOPK, NP apod. má být podmíněn destrukcí přírody, protože si na to příroda musí vlastně vydělat sama. A co potom budeme vlastně chránit, když se vše zničí? Máte zde mimochodem málo hospodářských lesů? To je to samé, jako by fungování bezpečnostních složek tohoto státu bylo podmíněno tím, že se vybere dost na pokutách. Nebo na tom, že Vojenské lesy prodají dost dřeva. Protože AOKP je státní organizace úplně stejně jako PČR nebo AČR.

"akademici se bohužel odtrhávají stále více od reality,..."

- Nejdřív jsem chtěl dlouze odpovědět, ale pak mi došlo, že je to prostě zbytečné. Prostě udělejte vědeckou práci a dané téma a dokažte svá tvrzení tvrdými daty jako tito lidé. Jistě budete mít dostatek pomocníků - Šimůnek a spol. se určitě rádi přidají.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

12.1.2021 13:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Úplně netuším, proč většina příspěvku je o něčem jiném než o Soutoku. Kdybyste si přečetl ty plány péče, tak zjistíte, že v naprosté většině lesů na Soutoku není navržen bezzásahový režim, ale hospodaření a těžby - jen s ohledem na přírodu. A k tomu že si na sebe musí lesy "vydělat" bych jen podotknul, že mluvčí LČR v odpovědi Lukáši Čížkovi píše, že jejich hospodaření v luzích ziskové často nebylo, a že jej dotovali odjinud. Takže i když lesy drancují a zaklínají se nutností vyvážit všechny funkce lesa, tak jim to moc nejde. Jen vždy, když se chlubí tím, co pro přírodu dělají (ponechávání výstavků, prosvětlení okrajů apod.), tak zapomínají dodat, že každé jedno takové opatření si nechají ochranou přírody zaplatit, na Soutoku už dostali přes 100 mil. Kč...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.1.2021 15:49 Reaguje na Jan Miklín
Dnes je tu pánové odpověď z LČR o organizacích,
které se na dohodě podílely a že vy ostatní nechcete s nimi diskutovat, je vaše chyba. Kdo nediskutuje a pouze za "rohem" pokřikuje nic neprosadí. Tak si pokřikujte a plakejte nad
tím, že druzí jednají a prosadí alespoň něco.
Je mi vás líto a nezbývá vám, než pouze LČR
kárat a špinit. Jinak pan anonym Slovan po
mě chce vědeckou práci a on pouze papouškuje
cizí citáty. Dokonce se stydí sám za sebe
a vystupuje pod přezdívkou, protože je asi
takovým odborníkem, že se bojí kritiky lidí,
kteří ho znají osobně.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2021 22:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím, že výtky a skepse vůči LČR je oprávněná.
Na rozdíl od Vás čtu komentáře Slovana ráda. Ten se za žádné své příspěvky stydět nemusí. Mimo jiné i proto, že nikoho ze zdejších pisatelů nenazývá urážlivými výrazy typu „debile“ (na rozdíl od anonymů hunter a regis24).
Odpovědět
Hu

Hunter

13.1.2021 08:17 Reaguje na Majka Kletečková
Milá Majko, pokud máte na mysli moji reakci na urážlivý příspěvek ekofanatika, dehonestující určitou skupinu obyvatel, tak ano, na to se totiž jinak reagovat nedá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2021 11:57 Reaguje na Majka Kletečková
Milá paní Majko, víte že se nedivím vaši
reakci a vašim pochvalám na příspěvky
anonyma Slovana a "vědců". Vy máte ráda
příručky a články "autorit" vašeho
smýšlení. Bohužel to chce někdy i sama
přemýšlet, zda je to reálné a moudré.
Pokud vám ale stačí přitákáni, tak
budiž, je to vaše volba, ale o to bude
větší zklamání, až zjistíte, že se ty
příručky a "vědci" mýlí. Vaše kritika
mi nevadí, protože od vás jsem vlastní
názor nikdy neslyšel. Vy si vystačíte
s přitakáním a vzhlížením k "vědcům".
Bohužel existují i jiní, pouze je
není tolik slyšet, než ti, co zde
stále prezentují své názory.
Odpovědět
Sl

Slovan

13.1.2021 12:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte. Je zde spousta diskutujících s "přezdívkou", nejen já a těm to nevyčítáte. U většiny jmen, včetně toho vašeho, nemohu vědět, zda se jedná o pravá jména. Mohou být vymyšlená úplně stejně jako ty přezdívky.
Musím se popravdě smát, že my, ti se kterými vy nesouhlasíte, nemají dle vás svůj vlastní názor a jen "papouškujem". To samé mohu však tvrdit já o vás - že zde pouze papouškujete propagandu subjektů, se kterými vy souhlasíte.
Všiml sem si, že se zde poslední dobou začíná urážet a vysmívat se - ne ze stany nás, řekněme lidí na straně ochrany přírody, ale z vaší názorové skupiny. To mi k udělání názoru na daný typ lidí jaksi stačí. Zrovna paní Kletečkovou zde posílají často ať si jde raději "řešit psy" apod. Váš pocit nadřazenosti nad ostatními, viz. "Bohužel to chce někdy i sama přemýšlet" - možná byste měl nejdřív začít u sebe, co vy na to? Pana Johna zase uráží (bezdůvodně) jiní - nikdo z těchto dvou jmenovaných lidí se neuchýlil nikdy k vracení toho chování stejnou mincí.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2021 17:31 Reaguje na Slovan
Vám pane vadí, že někdo vůbec
oponuje. OK je pouze ten, kdo bezmezně souhlasí(Kletečková)
a nebo ten, kdo zopakuje znovu
to, co napsal samotný autor.
Je to jako školení PŠM v době
minulé na ZVS, kdy se vlastní
myšlení zakazovalo. Věřit,
a nediskutovat, když to je názor vědátorů a aktivistů.
Brzy budete mít ode mne klid,
protože se zase po indispozici
pustím do něčeho smysluplného.
Budete si tak moci spokojeně
notovat ty svá moudra a usínat
na vavřínech bez mojí kritiky.
Zdar vaši jediné pravdě !!!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.1.2021 20:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, proboha. Píšete sice ,,obsáhlé,, mohlo by se zdát ,,erudované,, komentáře. Ale 90% obsahu je off-topic (ať už o něčem jiném, nebo totální blbosti).

Vadí vám, že paní Kletečková souhlasí se Slovanem a máte s tím strašný problém. Proto, že souhlasí s kritikou vůči LČR nemá paní Kletečková vlastní názor? Možná vám to nedošlo, ale vy na druhou stranu bezmezně souhlasíte s LČR, takže tedy také nemáte vlastní názor a jen papouškujete? :-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.1.2021 15:19
Přečetl jsem si příspěvek 3x. Jediné co jsem pochopil je, že Lukáš Čížek je ekologistický revolucionář. Jinak si nedovedu vysvětlit, že jednou částí příspěvku vyvrací jinou. Jako entomolog dokáže asi detailně rozeznat brouka od motýla. Nedivím se státnímu molochu že nejsou ochotni dohadovat se s demagogy z AOPK. Já to už také nedělám.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist