https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-v-devadesatych-letech-ne-jenom-na-soutoku.aneb-o-spolupraci-ochrancu-prirody-s-lesniky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky

8.3.2021
Soutok Moravy a Dyje - pohled na výběžek českého břehu.
Soutok Moravy a Dyje - pohled na výběžek českého břehu.
Ona spolupráce se týkala převážně oblasti lužních lesů při dolních tocích řek Moravy a Dyje. Nejvíce k ní přispěly pozitivní charakterové vlastnosti lidí, kteří si k sobě zachovávali úctu a byli se schopni domluvit.
 
Tehdejší vedoucí polesí Soutok Ing. Bohuslav Balga a vedoucí polesí Horní les Ing. Miloš Kloupar znali území z dob před vodohospodářskými úpravami a vnímali, jak lužní les po úpravách strádá. K rozhodujícím krokům bylo třeba nejenom dlouholetých zkušeností a osobního přesvědčení, ale i odvahy k financování prvních zásahů z provozních nákladů polesí. Je nutné zdůraznit, že bez podpory tehdejšího ředitele Lesního závodu Židlochovice Ing. Jana Vybírala by to nešlo. Jednali lesníci-hospodáři, ale zároveň se projevili i jako ochránci a milovníci lužní krajiny.

Úřadující ministr životního prostředí dokonce ocenil v roce 1996 Ing. Miloše Kloupara cenou za přínos k ochraně přírody. O velmi dobré spolupráci okresního orgánu státní ochrany přírody i místních dobrovolných ochránců přírody s Lesním závodem Židlochovice se zmiňuje například Doc. Ing. Antonín Buček CSc. ve čtvrtém čísle časopisu Veronica v roce 1997.

Výsledkem vzájemného porozumění byla realizace celé řady projektů, na kterých se také podíleli uznávaní vědečtí pracovníci včetně Světového fondu na ochranu přírody WWF. Rád vzpomínám na spolupráci s Doc. Ing. Stanislavem Luskem, CSc., RNDr. Štěpánem Husákem, CSc. a RNDr. Petrem Obrdlíkem, CSc.

Jen namátkou, o co vlastně šlo a jak to dopadlo?

V lužních lesích, od Lednice po soutok Moravy s Dyjí, se v období let 1990-2000 podařilo obnovit na desítkách hektarů zaniklé tůně a v řádu desítek kilometrů zprůtočnit zazemněné kanály. Výsledkem bylo zlepšení vlhkostního režimu lesních půd a vytvoření nových biotopů pro rostliny a živočichy, vázaných svým výskytem na původní charakter lužního lesa.

Český svaz ochránců přírody, základní organizace Břeclav ve spolupráci s Lesním závodem Židlochovice a Světovým fondem na ochranu přírody WWF realizovali v letech 1995–1997 projekt, jehož cílem bylo navrátit vymizelé druhy rostlin a ryb do obnovených tůní Kančí obory mezi Břeclaví a Lednicí. Uplynulo čtvrt století a leknín bílý, řezan pilolistý včetně karase obecného a piskoře pruhovaného se zde stále vyskytují.

Na návrh Doc. Ing. Stanislava Luska, CSc., s finančním přispěním evropského projektu PHARE, se lesníci spolupodíleli na vybudování sklopného objektu na Cahnovské cestě, kterým se zaplavovala část Košárských luk v době tření fytofilních druhů ryb. Po roce 2000 si však ornitologové záplavy na loukách nepřáli, kvůli hnízdění chřástala polního.

Český svaz ochránců přírody, základní organizace Břeclav, s neutuchajícím zájmem svého člena Františka Krauseho a v úzké spolupráci s lesníky, dodnes vyvěšuje a pravidelně udržuje v lužním lese na Soutoku přes tisíc budek, ve kterých, kromě jiných druhů, pravidelně hnízdí stovky párů lejska bělokrkého, který je v Červené knize ohrožených živočichů označen, jako téměř ohrožený.

Uvedený výčet akcí a projektů, ve kterých ochránci přírody s lesníky úzce spolupracovali v období devadesátých let minulého století, není konečný. Od počátku milénia však nastává zlom a z ochrany přírody se stává politikum a období jednoho názoru.

Současné tendence, v dialogu ochránců přírody s lesníky, dokumentuje výstižně titulek článku zveřejněného v deníku MF DNES 16.10.2020 – „Diskuzi lesníků vítáme, ale přišla pozdě, zní z iniciativy Zachraňme Soutok“. Nezbývá než dodat, že současní ochránci přírody se tak staví do role generálů bez vojska. Proto se obávám, že takový postoj lužním lesům určitě nepomůže.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)

Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)


reklama

 
foto - Pražák Otakar
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (69)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Sl

Slovan

8.3.2021 12:25
Hned na začátku píšete o úctě a schopnosti se domluvit. Proč nám tedy pane Pražáku nepovíte i něco o tom, jak se dodržela dohoda z roku 2010 mezi ochranáři a LČR? Kolik z toho co bylo domluveno bylo i dodrženo v praxi ze strany LČR kteří na Soutoku hospodaří? Tady nikdo na lesníky neútočí, nikdo na Soutoku nechce ukončit hospodaření. Ještě jsem se od Vás nedozvěděl s čím konkrétně například nesouhlasíte v návrhu AOKP. Mohl byste se tedy k tomuto vyjádřit?
https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku

Odpovědět
MG

Milan G

8.3.2021 13:26 Reaguje na Slovan
Kolikrát jste navštívil Soutok?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.3.2021 16:42 Reaguje na Milan G
A kolikrát Vy, smím-li se optat?
Odpovědět
MG

Milan G

8.3.2021 17:15 Reaguje na Jakub Graňák
Vás se nějakým způsobem týkal můj dotaz? Není mi jasné proč reagujete na slušný dotaz, který se vás netýká.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.3.2021 17:26 Reaguje na Milan G
Prostě jsem zvídavý, velmi by mě zajímalo kam podobnými dotazy směřujete? Pokud to tedy není tajné
Odpovědět
MG

Milan G

8.3.2021 20:31 Reaguje na Jakub Graňák
Proč vás to zajímá? A proč to množné číslo? A nevšimnul jsem si, že by jste byl tak zvídavý i u jiných diskutujících.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.3.2021 22:14 Reaguje na Milan G
Vy reagujete, jako byste se zlobil nebo Vám vadilo, že Vám někdo položí stejnou otázku, kterou jste před tím jinému položil Vy sám. Jestliže sám na tu otázku neodpovíte, pak se nedivte, že ani Vám nebude stejná otázka zodpovězena.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 06:21 Reaguje na Majka Kletečková
Ono mnohokrát stačí, když si člověk udělá takovou úvahu nad spojitostí způsobu vyjadřování a celkové práce s informacemi a schopností se pod svoje žvásty podepsat... viz tento případ...
Odpovědět
MG

Milan G

9.3.2021 11:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jdi se léčit, jsi nemocný.
Odpovědět
MG

Milan G

9.3.2021 11:20 Reaguje na Majka Kletečková
Takže já jsem na svojí otázku odpověď nedostal, ale jsem podle vás ten špatný. Jste normální?
Vězte, že k té otázce mám pádný důvod.

Jen tak mimochodem, Graňák na mojí otázku také neodpověděl, ale to jste ve své nadutosti přehlédla nebo nechtěla vidět. To že je zvídavý není odpověď.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.3.2021 15:33 Reaguje na Milan G
Pro mne je hlavním důvodem ptát se na cokoliv zde na ekolistu právě zvídavost. Takže odpověď pana Graňáka považuji za zcela legitimní.
Odpovědět
MG

Milan G

10.3.2021 13:23 Reaguje na Majka Kletečková
Mně je úplně jedno co považujete za legitimní. To, že máte pokroucenou škálu hodnot jsem vás už jednou upozorňoval.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.3.2021 08:16 Reaguje na Milan G
Tak to jste si všiml špatně, vždy se rád zeptám kohokoli na to co nevím, nebo co mě zajímá, od toho tu ty diskuse jsou. Pokud vám to vadí, proč se do diskuse zapojujete a nezamknete se radši někde ve špajzu? Klidně se zeptejte na to samé mě, s radostí odpovím.
Odpovědět
MG

Milan G

9.3.2021 11:40 Reaguje na Jakub Graňák
OK, když vás tak zajímá kam s podobnými dotazy směřuji, i když nechápu proč množné číslo tak se tedy ptám proč vás to zajímá?
To že jste zvídavý nepovažuji za odpověď.

Co mně vadí nebo nevadí nechte laskavě na mém posouzení, vy si na mně vynucujete odpověď a sám neodpovídáte, nota bene když prvotní otázka nebyla mířená na vás.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.3.2021 12:47 Reaguje na Milan G
Proč mě to zajímá? Jsem zvědav, jaké úradky hodláte z případné odpovědi hodláte vyvozovat. Vězte tedy, že jsem tam byl stovkykrát, poněvadž jsem tam řadu let žil. Doufám, že jsem ukojil vaši touhu po odpovědi, jsem zvědav, co z toho vyvodíte a očekávám, že teď odpovíte na moje otázky vy
Odpovědět
Sl

Slovan

9.3.2021 15:03 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňáku, nechte ho být. Nemá cenu se s ním hádat.
Raději než abych ztrácel čas s Milanem G Vám poděkuji zajímavé postřehy o kousek níže :)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2021 09:50 Reaguje na Slovan
Víte pane Slovane, já přesně vím, kam Milan a jemu podobní míří: "Nebyls tam, tak zavři klapačku" o ibecilitě podobných výroků svědčí nejlépe, když vzpomenu diskusi s dotyčným, týkající se jaderných elektráren. V rámci jeho "logiky" jsem mu také mohl položit dotaz: "Kolik jste těch elektráren postavil?" Prostě typický argumentační nonsens.
Jinak je docela srandovní diskuse o málo placených pracovnících v lese, kterou vedou diskutující níže. V situaci kdy se 20% vytěženého dřeva každoročně "ztratí" po cestě z lesa (zdroj NKÚ), je evidentní, že peníze na zaplacení lidí nejsou a nebudou. Představte si, že by např ve škodovce každé páté auto ukradli zaměstnanci. Viz např kauza našeho místního veleslavného, vysoce postaveného zaměstnance LČR Ing. Petra Labaje, kterému kromě pytláctví přišili i krádeže dřeva. Ačkoli mi např. příspěvky pana Kašpárka příjdou poněkud za hranou, tak v tom, že LČR zamrzly někde v osmdesátých letech, se dle mých zkušeností rozhodně nemýlí.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.3.2021 20:41 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím s Vámi. Já jsem z jiné části republiky, to přiznávám, nicméně si myslím, že každý má právo na názor. Proto mi ta jeho otázka přijde přinejmenším dětinská a na takové otázky nemá cenu reagovat.

O té Vámi popisované kauze slyším poprvé, takže opět zajímavá informace, děkuji. Pouze to je další ukázka toho, že LČR rozhodně nefungují tak jak mají. Otázka je: co s tím?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.3.2021 09:33 Reaguje na Slovan
Co s tím? Řekl bych, že základem bude nutné aby si "kompetentní" instituce přiznaly, že to zrovna dvakrát dobře nefunguje, a jak vidíte i ve zdejších diskusích, chybí už u tohoto prvního kroku jakákoli vůle.
Odpovědět
MG

Milan G

11.3.2021 15:57 Reaguje na Slovan
Dostatečně jsem vše vysvětli ve svém příspěvku, kde není ani slovo o tom, že bych vám upíral právo na názor. Ale aspoň posun kupředu, jak vidno jste tam vůbec nebyl.
Odpovědět
MG

Milan G

10.3.2021 13:20 Reaguje na Jakub Graňák
Takže, nerozumím tomu, proč tak zdůrazňujete kolikrát jste byl na soutoku, vyhodil jste to jako nějaký trumf a červenou sedmu na konec. No mně je, ale úplně jedno kolikrát jste tam byl, jednak tomu nemusím věřit, ale i když to vezmu jako bernou minci, tak jak říkám je mi to jedno, nezajímá mně to.

A teď ke Slovanovi. Tuším, že ve druhém dílu své ságy p. Čížek zmínil tu dohodu s LČR a zároveň hned osočil Lesočechy, že z té dohody nic nedodržely. Od prvního dílu exhibuje v diskuzi nick Slovan, ale ani jednou se o té smlouvě nezmínil, jak vyplývá z logiky věci ani nemohl protože o té smlouvě nevěděl nic. Změna nastala od toho druhého dílu, kdy předmětnou informaci dostal. Téměř v každém druhém příspěvku pak útočí na LČR, že nedodržely deset let starou smlouvu a bla, bla bla.


No a v tomhle díle, je jeho hned první příspěvek přesně v tom stylu o kterém píši. On sice tvrdí, že lesníky nikdo neuráží, ale celková dikce jeho příspěvků je dehonestačního charakteru a atak na LČR. A mně už začíná vadit jak se kdekterý druhý moula naváží do lesníků a LĆR. Jak jednoduché je napsat, že LČR plundrují lesy, že jednají protizákonně atd., že pane Graňák. Víte o tom, že pokud máte nějaký poznatek, že někdo nedodržuje zákon, že jste povinen to oznámit na policii a pokud tak neučiníte stáváte se spoluviníkem?
Faktem je, že znám poměrně dost lidí, kteří pracují pro LČR od Karlovarského polesí, přes Litoměřice, Vyšší Brod až po ty Židlochovice a naprostá opakuji naprostá většina jsou poctiví lidé a určitě není v jejich zájmu ty lesy plundrovat, ničit a jednat protizákonně. Aby bylo jasno, samozřejmě, že chyby se stanou a nikdo není neomylný.
A proč jsem se tedy Slovana ptal kolikrát byl na Soutoku? No chtěl jsem vědět, zdali je vůbec schopen posoudit jakým způsobem a jak tak flagrantně porušily Lesočeši tu dohodu. Podle mně je to tak, že by měl ty lesy vidět a během té doby několikrát navštívit aby mohl dělat ty rezolutní uzávěry a samozřejmě znát tu dohodu. Navíc, kdy se v diskuzích začalo objevovat víc a víc přispěvatelů, kteří tvrdí, že LČR na Soutoku udělaly nějakou práci a ne zrovna málo. Zároveň se jedná o přispěvatele o jejichž pravdě není sporu. Je třeba dodat, že ačkoliv jsem se Slovana ptal dvakrát odpovědi jsem se nedočkal.

Jinak abych vás uklidnil, Slovan není jediný kdo neodpovídá na dotazy, které se mu nelíbí, vy to děláte také.

Ještě si neodpustím jednu reakci. Vy tvrdíte toto...Víte pane Slovane, já přesně vím, kam Milan a jemu podobní míří: "Nebyls tam, tak zavři klapačku" o ibecilitě podobných výroků svědčí nejlépe, když vzpomenu diskusi s dotyčným, týkající se jaderných elektráren. V rámci jeho "logiky" jsem mu také mohl položit dotaz: "Kolik jste těch elektráren postavil?" Prostě typický argumentační nonsens...
V první řadě nepodsouvejte mi něco co není pravda. Že vy jednáte ve stylu .."Nebyls tam, tak zavři klapačku" ...to neznamená, že se tak chovají všichni ostatní. Jak jsem vysvětlil výš, co mně vedlo k té otázce. Žvanit, blábolit, lhát můžete jak chcete a využíváte toho ažaž, Slovan jakbysmet. A všem je to fuk, jedno. Ale pokud někoho začnete urážet, žalovatelnými výkřiky tak se nedivte, že přijde adekvátní reakce. Tohle vám vysvětloval i pan Schindler.
Srandovní je, že mně osočujete z argumentačního nonsensu, ale že vy jste manipulátor je v pořádku, že? Zmínil jste Ing. Labaje, pokud není odsouzený tak je třeba na něj hledět jako na nevinného a hned jste to spojil S celými LČR a jejich kvalitou. Opravdu konstrukt hodný duševního giganta.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2021 16:10 Reaguje na Milan G
Jeden příklad za všechny:
https://archiv.ihned.cz/c1-65581390-lesnici-po-inventarizaci-lesu-patraji-kam-zmizely-miliony-kubiku-dreva

tak, pa
Odpovědět
MG

Milan G

11.3.2021 12:44 Reaguje na Jakub Graňák
A to znamená, že LČR kompletně jsou podvodníci a zloději a jednají protizákonně? Ten článek explicitně netvrdí, že docházelo ke krádežím. A pokud vím, tak doposud se ani nic neprokázalo.

No jak jsem řekl, manipulátor jste opravdu kvalitní.
Jinak co se týká Slovana. Od začátku mi bylo jasné, že se vám o žádného Slovana nejedná, že to jen zástupný problém. Vy jste si jen chtěl vyřídit se mnou problém z minula. No tak jste akorát ukázal co jste zač.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.3.2021 16:28 Reaguje na Milan G

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MG

Milan G

11.3.2021 22:17 Reaguje na Jakub Graňák

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.3.2021 17:31 Reaguje na Jakub Graňák
Zajímalo by mě co má vámi předkládaný příklad dokazovat pane Graňák? Že stát vyhodil 25 až 35 mil Kč za nesmyslnou inventarizaci? Vždyť nejsou schopni říci kolik to ve skutečnosti navíc stálo. Nějakých +- 10 miliónů. Co to je, že? Tak tedy páááá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.3.2021 19:26 Reaguje na Jarek Schindler
Proč státní podnik vyhazuje peníze daňových poplatníků se ptejte svého zástupce v PČR, já bohudík nejsem zástupcem státu, ani žádné státní instituce. O smyslnosti, či nesmyslnosti nehodlám polemizovat, vzledem k komu, že si to dělali lesáci sami, tudíž ať je to tak či onak opět to vypovídá pouze o jejich kvalitách.

Pokud sledujete zprávy, tak jistě sám uznáte, že nějakých +-10 mega, jsou šušně proti tomu, co se tady momentálně prošustrovává.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2021 07:31 Reaguje na Jakub Graňák
V tom co píšete nyní se shodneme. Vy jste ale původně přišel a tou slavnou inventarizací a ní byla řeč. Tedy o ztrátách které vyčíslila. Že by si Němci rozkradli 25% těžby a Švýcaři 15%? Řekl bych, že chybička je někde úplně jinde.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2021 08:01 Reaguje na Jarek Schindler
Tak když přihlédneme k tomu, že nikdo tu inventarizaci zásadně nedementoval, si může každý vyvozovat závěry dle libosti. U těch rumunů asi o nějaké chybě nebude třeba polemizovat, že ano?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2021 16:34 Reaguje na Jakub Graňák
Myslíte ten 5% rozdíl mezi nimi, tedy Rumuny a námi či Němci?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2021 17:53 Reaguje na Jarek Schindler
Ne,myslím ty desítky milionů kubíků vytěžených načerno a postřílené lesní strážce, tam těch 30% asi rozporovat nebudete, že?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2021 20:03 Reaguje na Jakub Graňák
Desítky miliónů?????????
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2021 20:27 Reaguje na Jarek Schindler
Cituji:
"Pokud se zaměříme na čísla, podle rumunské vlády a aktivistických skupin zde bylo od pádu komunismu do roku 2011 nelegálně vytěženo více než 80 milionů kubíků dřeva, což je téměř čtvrtina celkového objemu vytěženého dřeva v tomto období"

Toš tak
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

8.3.2021 14:22 Reaguje na Slovan
Pokud máte na mysli dohodu o ponechání tzv. "výstavků", vím jen to, že újma za tento požadavek státní ochrany přírody byla Lesům ČR proplacena v rámci decenia, jenom na Soutoku, za ponechání 20 000 kubíků dřevní hmoty. S návrhem AOPK, na prosvětlení lužních lesů na 700 ha, nemohu souhlasit proto, že jsem přesvědčen o jeho marnosti. Částečně mě k tomu vede také současný stav NPR Ranšpurk, kde zmlazuje převážně babyka a semenáček dubu nepřežívá více, jak dva roky. Podobná situace je v NPR Cahnov - Soutok, ve které s převahou zmlazuje habr, přičemž se tyhle lokality neprosvětlují, nýbrž ponechávají "přirozené" sukcesi.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.3.2021 16:55 Reaguje na Otakar Pražák
"kde zmlazuje převážně babyka a semenáček dubu nepřežívá více, jak dva roky" - tak s přihlédnutím k faktu, že po celý holocén až někdy do poloviny 19. století formovaly tamní krajinu stáda velkých kopytníků, nejprve divokých a poté zdomácnělých, se nelze příliš divit, že dub jakožto světlomilný solitér, zástupce lesních okrajů, malých lesíků a extrémních stanovišť typu suťovišť, v tmavém, přehuštěném přeštíhleném lese nezmlazuje, v podobných podmínkách totiž nezmlazuje nikde.
Je třeba si přiznat, že koncept lužních "hvozdů", jak nám ho předkládá LČR je stejně tradiční, jako když ministr zemědělství hovoří o tradiční struktuře české zemědělské krajiny charakterizované mnohatisícihektarovými družstvy.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

8.3.2021 17:31 Reaguje na Jakub Graňák
Předmětem ochrany EVL Soutok – Podluží jsou, kromě jiných, naturové biotopy smíšených jasanovo – olšových lužních lesů a dále lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilme habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým. Obávám se, že babyka a habr nejsou v předmětu ochrany uvedeny.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 06:48 Reaguje na Otakar Pražák
Můžete si tu LČR obhajovat jak chcete, ale každý kdo tématu lesu aspoň trochu rozumí a nebo zná jejich mentalitu, tak nepochybuje o tom, že LČR je takový stát ve státě a pro ně žádná pravidla ani dohody neplatí... katastrofální stav této země je mimo jiné i důkazem namyšlenosti této instituce a jejich sebejistoty, že jim projde úplně všechno....

A ještě mají tu drzost dělat ty svoje demagogické a manipulativní PR kampaně, kde chtějí obhájit to zvěřstvo jakého se dopouštějí a tvrdí lidem, že "no jinak to prostě nejde". "neposlouchejte odborníky, ani univerzity s jejich poznatky, ani akademiky, poslouchejte jenom nás a my vám řekneme jak to všechno děláme správně"... a to říkají ti stejní lidé, kteří tuto zem totálně rozvrátili, a kteří vyrobili pro ČR opravdu velký a těžko řešitelný problém.

Pořád dokola se v této zemi ze státních firem a státu celkově LŽE a manipuluje se s veřejným míněním....

Na změnu bude potřeba nemít vládu, jejíž premiér má svůj osobní finanční zájem na tom, aby tu zůstalo tak špatné a nezodpovědné hospodaření v lesích (ale i jinde) jako teď....

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.3.2021 08:46 Reaguje na Otakar Pražák
Ovšem. Avšak, jak jistě uznáte, zvolený způsob "údržby" by neměl kolidovat s ochranou ohrožených druhů hmyzu, jak neustále upozorňuje pan Čížek, kupříkladu v případě frézování pasek
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

9.3.2021 10:40 Reaguje na Jakub Graňák
Možná, že frézování pasek je pro hmyz stejně fatální, jako jejich zaplavení vodou (na Soutoku někdy až do výše 1 - 2 metrů) po dobu několika dní, např. v letech 1997 a 2006.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.3.2021 12:09 Reaguje na Otakar Pražák
Dobrý den, myslím, že nelze srovnávat dopad frézování a záplav, a to proto, že záplavy jsou základním činitelem formujícím podobu lužního lesa a charakter jeho oživení.

Asi tak, jako pouštní druhy nikdy nebudou žít v tropickém pralese (protože jsou adaptovány na jiné podmínky), tak druhy lužní krajiny, které se vyvíjely se záplavami, prostě s těmi záplavami musejí vyjít. Tím neříkám, že tam nemůžou být ztráty, určitě jsou, ale mluvím o principu. Např. ryby - při záplavách se rozjely do zaplavených luk a tam se vytíraly, po opadnutí vody se vracely do toku - a taky jich určitě nemálo zůstalo na lukách ve vysychajících tůních. Nemyslím si ale, že lze v takovém případě srovnávat úhyn těchto ryb (v důsledku záplav) s úhynem např. po průchodu turbínou MVE.

Jinak edafon přežívá zaplavení díky tzv. CO2 narkóze - doba po kterou přežívá záleží na teplotě, která ovlivňuje intenzitu metabolismu. Tedy na jaře víc, v létě méně.. kdysi jsem o tom četl zajímavý článek, nemůžu ho ale najít, tak jen lovím z paměti, že pár dnů by mělo být ok, ale nechytat prosím za slovo, fakt je to pár let co jsem to četl... jinak opakuji: dlouhodobější záplava v létě určitě způsobí i značné ztráty v edafonu, o tom spor není, ale osobně bych to opravdu nesrovnával s frézou, která, když je nastavená na nějakou hloubku, tak např. semele i hlízy a oddenky bylinného podrostu.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

9.3.2021 13:24 Reaguje na Ondřej Dočkal
Proto jsem také napsal "možná". O míře škodlivosti obou aspektů nás můžou přesvědčit jedině srovnávací studie, a zatím nevím, že by je, v zaplavovaném lužním lese, někdo dělal.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.3.2021 15:09 Reaguje na Otakar Pražák
Však já vím, že jste psal "možná".

K otázce jak píšete "škodlivosti obou aspektů" - no tady to vidíme jinak, vy vidíte povodeň jako škodlivý činitel, já jako základ, jako něco, s čím je potřeba počítat úplně stejně jako s tím, že občas je vedro nebo občas mrzne (pozn.: myslím v přírodě - ne v obcích). Všechny tyhle faktory samozřejmě dělají nějaké "škody", ovšem "škody" dělají úplně stejně na pasekách frézovaných i nefrézovaných.

Tedy se přiznám, osobně nepovažuji za úplně nejlepší srovnávat škody povodní a frézou, když víme, že povodeň občas přijde i na tu frézovanou paseku.

Mnohem lepší podle mého je porovnat změny v biodiverzitě na frézovaných a nefrézovaných pasekách, a z výsledku si udělat o vlivu frézy nějaký obrázek. Samozřejmě metodika v tomto případě musí počítat s tím, aby neporovnávala paseky zaplavené a nezaplavené - v rámci "čistoty" dat musejí být lokality co nejpodobnější, případně musí být jasně odlišeno co je po záplavě a co bez záplavy, aby se výsledky daly použít pro nějaké smysluplné výstupy. Víte prosím o nějakých takových studiích?
Odpovědět
JH

JH

9.3.2021 15:52 Reaguje na Ondřej Dočkal
Je vůbec možné podobnou studii uskutečnit? Z čistě metodického hlediska musí být v lužním lese obtížné oddělit 2 porovnatelné plochy a jednu z nich zaplavit. Jinak pojednání o vlivu frézování na lužní les vyšlo v časopise Živa v čísle 6/2007.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.3.2021 21:05 Reaguje na JH
Ano, to máte absolutní pravdu s tou metodikou - to by se muselo sledovat nějak mezi lety s různou úrovní záplavy. Ale to právě nevadí - tím, že budou zaplaveny všechny paseky, nebo nebude zaplavena žádná - v suchých letech, bude krásně odfiltrován vliv povodně a bude se sledovat jenom vliv frézy.

Díky za tu Živu.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

9.3.2021 16:02 Reaguje na Ondřej Dočkal
Povodeň vůbec nevidím jako škodlivou, spíš naopak. Pro lužní lesy a celou nivu byla požehnáním. Měl jsem dokonce to štěstí, že jsem ji jako místní vídával v lužním lese mezi Lednicí a Břeclaví ještě před vodohospodářskými úpravami . O žádné srovnávací studii na frézovaných a nefrézovaných pasekách, která by se dělala na Soutoku, mě není nic známo. Pokud existuje, rád se s ní seznámím.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.3.2021 21:12 Reaguje na Otakar Pražák
To jsem rád, já vycházel z vašeho:

"O míře škodlivosti obou aspektů nás můžou přesvědčit jedině srovnávací studie,"

- asi jsme se nepochopili, a myslel jste to jinak.

Výše pan JH odkazuje na Živu.

Ještě drobná poznámka k těm studiím - tohle není můj obor, jen mě lužní lesy zajímají - protože mám to štěstí že je mám za barákem - tak jsem se zapojil. Ale obecně - princip frézy je zbavit paseku dřevní hmoty v horní vrstvě půdy - takže třeba pařezy nemají šanci. Už tohle, i bez studie, si troufám tvrdit že je jasný negativní vliv na přežívání mmnoha saproxylofágy, zčásti edafonuu a rozhodně to komplikuje život i drobným obratlovcům, kteří v kořenech hledají úkryt (hmyzožravci, obojživelníci,...).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.3.2021 20:01 Reaguje na Ondřej Dočkal
Nejsem fanda frézování pasek, ale
chápu problém v zajištění ruční
výsadby stromků mezi pařezy, pak
i likvidaci výmladků z těchto pařezů
stínících sazenicím a nakonec i to,
že mezi pařezy se na buřeň musí jít
pouze ručně. Na srovnaném pozemku
se to snáze provede technikou a to
bude jeden z důvodu toho frézováni.
K těm hlízám a oddenkům bylin bych
chtěl dodat to, že nepřežijí
hlavně to, že se ze stínu lesa
bez buřeně dostanou na slunce
a budou dušeny buření. Hlízy a
cibulky jsou i malé, které to
frézováni přežijí a oddénky se
mnohdy tím rozsekáním namnoží.
Hlavní je ale změna zastínění
a toho podrostu buřeně. To jim
vývoj neumožní. Les však zase
časem vzroste, stínem zadusí
buřeň a umožní růst bylinnému
patru. To je cyklicky vývoj
měnícího se hospodářského lesa
a nikdy nebude mít ten mladý
les stejný bylinný podrost jako
míval ten starý. Jinak myslím,
že pokud někdo nabídne patronaci
nad nějakou pasekou s údržbou
výsadby alespoň deset let, tak
asi nebude odmítnut a bude to
ukázka šetrného hospodaření.
Ono vše je i o financích a ruční
práci, na kterou se nikdo nehrne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 20:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobře shrnuto. Ale za ony dvě poslední věty Vás nebou mít Mileny Jálové rádi...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.3.2021 20:41 Reaguje na Karel Zvářal
To já vím, ale ať si zkusí
teoretici v praxi prožít celé
léto s křovinořezem, rozdrásaný
od ostružiníku a večer se obírat z klíšťat. Vše za pár
korun a ještě dostat pokutu
za poškozené sazenice. Kdysi
jsem si tak přivydělával o
své dovolené a chápu nyní to
frézování a použití techniky.
Z kanceláře se plánuje ruční
práce velmi dobře, ale jít
ji dělat alespoň týden chce
málokdo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 20:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Takto ošetřená paseka je "kapka v moři", vůkol je normální les, v různých stadiích vývoje. Tam žije i hmyz v půdě nerušeně, o před/mýtních porostech nemluvě. Je to bouře ve sklenici, ten Soutok je příliš lákavé sousto, bohužel, v těch "nesprávných" rukách.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.3.2021 21:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, věc má i další rozměr - to jsou právě ty ubohé peníze, které se platí lesním dělníkům, s jediným kriteriem výběrových řízení - cena. .. ale to je obecný problém., platící ve více oborech, v celém státě.

Vyhrává-li firma, která podstřelí cenu, a najme-li si pak - třeba - cizince, kteří jsou ochotní makat za tyhle nekřesťanské peníze, je jasné, že člověk co by to dělal poctivě a kvalitně, ten je z tohoto nezaplatitelný.

No a pak třeba přijde covid, zavřou se hranice, a kdo to má dělat?

nebojte, vím že je to složitější..
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.3.2021 21:21 Reaguje na Břetislav Machaček
No, víte, já mám lužní les za barákem, takže o tom něco taky vím. A u nás se nefrézuje.

Samozřejmě přehoustlá mlazina není z hlediska podrostu totéž jako "starý" les, to potvrzuju. Ale nějaké zbytečky dymnivek, sasanek apod. tam jsou, jako takové iniciální porosty pro obnovu původního rozsahu.

Tahle fáze přehoustlé mlaziny s buření ale funguje úplně stejně i na vyfrézované pasece - která má ovšem tu smůlu, že k těmto faktorům - stejným jako při ruční sadbě - přidává ta fréza, která rozšmelcuje půdní povrch.
Jako píši výše u té povodně - povodeň něco zahubí, to je jasné, ale fréza k tomu něco přidá.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.3.2021 08:56 Reaguje na Ondřej Dočkal
Já mám zbytky lužního lesa (spíše širší pobřežní porosty taky za domem(Hraniční meandry Odry u Bohumína) a vidím jak vypadá třeba i práce povodní.
Pro modelaci koryta je povodeň
přínosem, ale ne v každé době
je přínosem pro živočichy a
rostliny. Například loni byla kompletně vyplavena hnízda
kulíků, břehulí, ledňáčků atd.
Povodeň pravidelně přináší
oddénky a možná i životaschopná
semena například křídlatky. Ta
dnes na světlinách vytlačuje i
dřeviny a mechanicky bez chemie to s ní nevidím slavně. Viděl
jsem třeba tamní bohaté porosty
česneku medvědího rozrytého
černou a čekal jsem jeho kolaps. Příští rok ho bylo
stejně a ne-li více. V bylinách
nejsem moc kovaný a tak pouze
ze své zahrádkářské praxe mohu
říci, že třeba sněženky či
bledule přežijí i poranění
cibulky rýčem se ztrátou velké
části cibulky, ale nepřežijí
trvalé zarostení v maliní či
ostružiní. U brouků to vidím
tak, že některé druhy jsou
dnes hojnější v mém dřevitém
kompostu než v tlejících stromech v meandrech. U mne jim nehrozí predace, ale v přírodě jsou jejich larvy vyhledávány všemožnými tvory. Nevím jak
dlouhé zaplavení snášejí, ale
ve sklenici vody se utopí velmi
rychle a z pařezu asi nemá kam
uniknout, když ho zaplaví metr
vody. Čím více starých stromů
na pokraji životnosti, tak sice
více hmyzu, ale i příležitostí
k budování hnízdních dutin pro
datlovité a jejich využívání pro ostatní hmyzožravé druhy
ptáků. Těch je tam hojnost a je
to dáno potravní a hnízdní nabídkou. Ta je samozřejmě ale
v hospodářském lese omezená a
tak to považuji pro brouky za
klad, když je neohrožuje ta
přirozená predace vlastní pro
přirozené lesy v okolí řek.
Myslím, že kompromis vhodný
pro lesy na Soutoku může být
v tom, že hlavní plochu paseky
nechat v gesci lesáků a okraje
ponechat s částí výstavků a
třeba i cca 2m vysokých pařezů. Ty mohou být rájem pro hmyz
a nebudou vadit při strojní
údržbě 90% plochy. Jinak tamní
les je dědictvím z minula, kdy
po vykácení starých dubů na
pražce při budování železnice
se sázela dubová monokultura
pro tytéž budoucí cíle. Duby
v zápoji tak dozrály své mýtní
zralosti a ponechat jich část
jako výstavky je jako nechat
smrk z hustého lesa. Prvý vítr
ho vyvrátí a poláme na nově
vzrostlé sazenice a nebo ty
ochranné oplocenky. Než se to
opraví, tak už část sazenic
padne okusem a práce šla v
niveč. Proto se nedivím neochotě nechávat více výstavků, protože vzrůstá
procento těchto excesů. Ono
se opravdu lehce vymýšlí
a nařizuje, ale konat se moc
nikomu nechce. No a k těm
zahraničním dělníkům v lese
vám povím tolik, že spoléhat
se na levnou pracovní sílu se
nevyplácí a zaplatit dobře
třeba místní je podmíněno
patřičným ziskem. Aktivisté si často myslí, že peníze rostou na stromech a stačí napsat žádost a předložit projekt. Oni si na to zvykli a jsem zvědav co budou dělat, až budou ty žádosti zamítnuty. Některé
projekty jsou finančně zcela neúměrné efektu a budou asi brzo vystaveny finančním
problémům. Doba hojnosti asi končí a jsem ještě zvědav na priority případné nové vlády.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2021 10:12 Reaguje na Břetislav Machaček
A co se Vám v tom kompostu množí, smím-li se zeptat? Troufám si tvrdit, že zlatohlávci běžných druhů jako Cetonia aurata, nebo Potosia cuprea, ti zrovna moc ohrožení nejsou a jako potrava datlům rozhodně neslouží, poněvadž v přírodě jsou to obyvatelé dutin povětšinou u paty kmene. Páchníci, nebo roháči kompost nevyhledávají ani v nouzi. Pokud tam máte nosorožíky, což nejlépe poznáte dle velikosti larev až okolo 10 cm, tak bych měl vážný zájem o to pár si jich "nakopat", už dlouho uvažuju o jejich umělém odchovu a reintrodukci do vhodných dutin, jako puberťák jsem to udělal u larev ze skládky tlejících pilin určených k likvidaci na jedné místní pile (majitel věděl, že se o brouky zajímám a tak mě přizval, když do toho hrábli bagrem a vysypalo se jim hafo larev a brouků). Mělo to řekl bych poměrně velký úspěch, do volné přírody jsem tehdy vypustil desítky dospělých jedinců.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.3.2021 17:28 Reaguje na Jakub Graňák
Ano jedná se o zlatohlávky,
ale v meandrech na ně
narazím méně často, než na zahradě. Nosorožíky jsem u nás nikde neviděl.
Já chtěl pouze říci to,
že někdy je lidský
výtvor(kompost) lepším
prostředím, než příroda
se svými riziky pro ty
všemožné tvory. Je tak
možnost jim pomáhat i v té přírodě třeba tak,
že obalím strom s brouky
pletivem proti datlům
a tak je namnožím. Je to
jako s hmyzími domečky,
které bez králičího pletiva rozklovou datli
a sýkory toužící po krmi.
Psal jsem už jinde, že tak jsme kdysi při akci Formika chránili lesní
mravence oplocením
mravenišť, kteří chutnají
všem ptákům a i černé.
Taková ochrana se dala dělat dobrovolníky a
nebo rovnou entomology
za pár korun. Může to mít větší efekt, než chtít desetinu stromů nechat zetlít. Je to jako
chránit oplocenkou ty
listnáče a nežádat hned
vybití spárkaté. Takhle funguje i ochrana stromů
v oborách s vysokou koncentrací zvířat a je
to efektivní. Když při
svých toulkách najdete
takový množárenský
strom, tak ho chraňte třeba i tím pletivem a časem zjistíte, že bude
dospělců o mnoho více, než bez té ochrany. To
samé je možné s pařezy,
které je možné chránit
před černou. Nevím, zda
něco takového děláte, ale
je schůdnější, než chtít
stále více stromů nekácet a vyplácet odškodnění za
ušlý zisk.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2021 19:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Nezlobte se na mě, ale vy jste stále nepochopil, že hmyz je determinován prostředím a potravními příležitostmi na to prostředí vázanými. není starý osluněný dub - není tesařík obrovský, není dubový pařez - není roháč, žádní datli nemohou ty tesříky vyhubit. Vyhubit je může pouze likvidace jejich habitatu. I ten datel bude radši vybírat drvopleně odněkud z jak ruka silné jívy (a že těch drvopleňů jsou mraky všude) místo toho aby bušil do suchého dubu s třímetrovým obvodem. Stejně tak nebude žádná oplocenka z králičího pletiva fungovat pro ochranu dubového pařezu, vždyť to prase je schopné ten pařez převrátit, to by ty ploty musely být z desítky armatury a zahrabané minimálně půl metru do země, nehledě k faktu, že s frézováním za chvilku už žádné vhodné pařezy nebudou existovat. Sám dobře jistě víte, že na divočáka platí jenom flinta jinak je schopen se probourat kamkoli
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2021 19:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Ps: těch zlatohlávků je určitě daleko více venku, než u vás v kompostě, jen tam je nemáte hned pod nosem. Proč myslíte, že divočáci preferují mraveniště? Není to kvůli mravencům, nýbrž kvůli synoekentnímu zlatohlávku měděnému (Potosia cuprea)
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.3.2021 12:20 Reaguje na Břetislav Machaček
"Negativa" povodní - vyplavená hnízda - samozřejmě že se občas vyplaví, ale tohle je to o čem mluvím celou dobu - tohle je nezbytně nutná součást lužní krajiny, ptáci s tím počítají a rychle znovu zahnízdí. Analogie k té fréze: Pták co hnízdí na stromě musí počítat s tím, že vichřice může strom (i hnízdo) shodit. Ale když ten strom někdo v době hnízdění pokácí - a pak se hájí tím, že vichřice by to stejně shodila .. to je přece rozdíl, no ne?

Křídlaky - samozřejmě že je voda roznáší, ale opět: je to "negativum" povodně, nebo člověka, že sem ty křídlakty zatáhnul? Nezaměňujme prosím příčiny a následky...

Frézu bych s černou fakt nesrovnával... ani ten rýč bych řekl moc neodpovídá, i když je to o fous lepší ... - srovnejte otáčky té hřídele s rýčem nebo ryjem ...

Druhové spektrum brouků - viz pan Graňák - podepisuju - opravdu, jsou druhy co vydrží "všechno" a druhy, které mají nároky poměrně úzce vymezené, a ty právě mizí.

Utopení - tak topit larvu brouka sem přiznám se nezkoušel. Ale z praxe vím, že třeba žížaly den/dva i víc vydrží, možná ne všechny, ale určitě jich dost přežívá.

Výstavky a jejich ohrožení vyvrácením - o tom vím. Proto spíš než výstavky osobně preferuji ponechávat menší skupinky stromů, které si tak nějak "budou pomáhat přežít". Namítnete-li ekonomiku - kontruji tím, že u nás za to lesáci čerpají kompenzace. Namítnete-li, že kompenzace a dotace jsou obecně špatně - ok, ale když čerpají zemědělci, i čistě za produkci, proč by nemohli lesáci, za ochranu veřejného statku jakým je příroda? Tohle je otázka nastavení pravidel ve státě.

Peníze nerostou na stromech - tak o tom s dovolením vím :) Tahle debata je na dlouho. Někde sem četl, že Lesy státu odváděly ročně nevím kolik peněz do rozpočtu, a teď hold odvádět nebudou, protože smrk.. a teď mají ruku nataženou. Já v tom natažení ruky vůbec žádný problém nevidím - pokud byly Lesy dlouhá léta v plusu, a te´d holt jsou v minusu, je fér jim v této době pomoct - aby se zase dostaly časem do plusu. Každý ví, že nelze jenom dojit, je potřeba i krmit, aby bylo co dojit. Ten mizerný peníz za práci totiž nese následky. Nevím, zda jste v kontaktu třeba s projekční praxí, ale tady sakramentsky platí že za málo peněz málo muziky: projekty jsou pak (ne vždy!) nedotažené, technologicky i rozpočtově, a zhotovitel co dostane takovou nedostatečnou DSP a má dělat DPP se pak hodně diví, a investor se taky diví, že po něm zhotovitel chce vícenáklady, které v DSP nebyly, ale v DPP holt být musejí, protože jinak se to udělat nedá (např. kompenzace za zábory pozemků, apod.). Pak se to řeší buď vícepracemi (které zvedají cenu díla nad vysoutěženou částku), nebo méněpracemi, které zase zmenšují objem vysoutěžené zakázky (protože to bylo ve výkresech, ale nebylo v rozpočtu). Tohle prostě dlouhodobě fungovat nemůže...ale dostali jsme se trochu daleko od lesa.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.3.2021 17:59 Reaguje na Ondřej Dočkal
"Ale když ten strom někdo v době hnízdění pokácí - a pak se hájí tím, že vichřice by to stejně shodila .. to je přece rozdíl, no ne?"
Hlavní rozdíl asi bude spíš v tom, že ty listnáče se většinou kácejí, ze zcela pochopitelných důvodů, převážně mimo dobu vegetace. Hnízdící ptáci z té těžby tedy žádný mindrák mít nemusejí. Ty skupinky stromů jsou na tom většinou hůř než samostatně stojící výstavek. Stejné je to s narušením porostního okraje, "pláště" jeho případným proředěním ve směru převládajících větrů. Také po tom někteří volají. No a peníze. Někdy mám dojem a to právě z fungování některých eko...ochranářů i vědců, že ta představa peněz rostoucích na těch stromech jim není vůbec cizí. Alespoň některé názory a požadavky tomu nasvědčují.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

11.3.2021 21:16 Reaguje na Jarek Schindler
Zdravím, pane Schindler, to kácení byla drobná odbočka od toho hlavního - srovnání úhynu hmyzu v důsledku povodně a v důsledku frézy na pasece. Jako srovnání dvou dle mého nesrovnávatelných věcí.

Jinak i kácení mimo hnízdění může třeba datlovi způsobit "mindrák", když jde o jediný silnější strom široko daleko.. ale to jen naokraj.

Máte ale pravdu v tom, že když se odkryje les - ať už kotlíkem, nebo pasekou, je to vždycky pro na okrajích toho obnovního prvku stojící stromy (o výstavcích nemluvě) nápor - změna mikroklimatu i ty větry. Zásadní otázka zde je, zda je rozumníé mát ty lesy tak husté a stromy tak přeštíhlené - což bylo krásně vidět na kůrovcocých těžbách - co nesežral kůrovec, to pak mnohde po proředění porostu padlo vichřicema. Ale to je jiná debata.
Obecně jde o úhel pohledu - jsou tu 2 extrémní polohy - jedna říká: nekácet vůbec, druhá říká: kácet všechno.

Já jsem pro nějaký kompromis, právě aby byla zachovaná nějaká kontinuita a možnost relativně rychlé (v mnoha případech jediné reálné) rekolonizace obnovního prvku druhy vzrostlého lesa. Ono jedna paseka nic nedělá, ale když máte stejnověký les, a padne to během jednoho dvou decenií všechno na dost velkých plochách, pro řadu druhů s omezenými migračními schopnostmi je to fakt docela problém, se tam natáhnout znova..

ono nejde jenom o ptáky, jde o spoustu dalšího života, o tom tady nemusíme psát.

Já vím, že některé názory (nutno dodat z obou stran pomyslné "barikágy") jsou dost šílené, ale osobně se za tohohle šílence nepovažuju - tak nevidm důvod aby mi tu někdo jako ten pán nahoře psal o penězích na stromě. Ale připouštím, v hodnocení sebe sama není člověk nikdy dost objektivní:)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2021 08:35 Reaguje na Ondřej Dočkal
Také zdravím. Je potřeba vycházet z toho, že v současnosti je omezena velikost holiny. No a třeba na tom Soutoku je vyjímka z důvodu, že ty duby ve špatně osluněných okrajích malých pasek špatně odrůstaly. No a nyní podle ochranářů se mají zmlazovat nebo být uměle vysazovány pod clonou kterou by mělo tvořit 20% ˇz původního porostu. Půjde to? To samé to frézování. Mám takový dojem, že i AOPK ve svých materiálech určité procento frézování připouštějí. Tedy přesněji asi třetinu. Akorát neuvádějí z čeho bude ta třetina a jak často. No a také , pokud se jedná o pařezy, tak ty přece vznikají po celou dobu trvání porostu. Ty duby se z nějakých 8 až 10 tisíc redukuji na +- 3 až 4 sta. Kolik těch pařezů tam tedy vznikne a "přežívá" po dobu těch +-140 let? Otázek je mnoho. Jde o to jestli je způsob hospodaření podle eko... reálný. Jde v první řadě o ten dub. Jen mě napadá otázka proč za těch padesát let snahy o "ochranu" Soutoku ekologové nezačali například s obnovou těch nyní již starých soliterních dubů na tamních loukách. Nemyslím si ,že by tato iniciativa Lesům vadila. Ty duby mohly dnes mít již čtyřicet , padesát let. Jde ekologům vůbec o ten dub?
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

13.3.2021 21:00 Reaguje na Jarek Schindler
Zdravím,

dub potřebuje světlo, to je jasné. Ale zase nepotřebuje 100% přímé slunko - odroste - byť pomaleji - i v lesním plášti. Na otázku zda odroste pod porostem redukovaným na 20% - no, nejsem lesák, ale podle mě odroste - když odrůstá v lesním plášti - ale poroste samozřejmě pomaleji než na přímém slunku - i když i to je otázka, protože toulavý stín mu zase může pomáhat v tom smyslu, že když přijdou sucha a vedra, obnovní prvek nebude tak rychle na troud vyschnutý (jakože i takové situace v lužním lese nastávají - hlavně - nejen však - v posledních letech). Ale zde dodávám - jde o můj osobní názor, nejsem lesák. jenom vycházím z toho co vidím kolem sebe.

Fréza: víte, u nás jsou taky lužní lesy, taky je to hodně o dubu, porosty DB obnovují sadbou - a nefrézují. Takže tímto je pro mě kapitolka "fréza" celkem jasná.. Jestli AOPK frézu na soutoku připouští se přiznám nevím, je to možné, že v lokalitách které nejsou biologicky cenné je to jedno, ale divil bych se, pokud by to připouštěli v echt lužních lesech s podrostem sněženek, bledulí apod.

Pařezy - ano, vznikají - ovšem opět viz výše - např. roháče pařízky 10 cm v průměru nezajímají.. tyhle druhy potřebují hmotnaté pařezy plácnu od 100 let výše.. p. Graňák by upřesnil, já nejsem entomolog.. Takže takové vyfrézovaná paseka znamená plácnu 100 let bez vhodných biotopů pro např. náročnější saproxylofágy...

K těm 50 letům - tohle fakt nejsem schopný odpovědět, ani těch 50 ještě nemám. Určitě pokud by se tehdy začaly duby vysazovat, bylo by to dneska super. Ale já nevím, proč se nevysazovaly, zda to tehdy nikoho nenapadlo, nebo se tehdy o hmyzu tolik ještě nevědělo, nebo nevím.. ale dnešníma očima, dnešníma znalostma, je to určitě škoda.



Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.3.2021 12:42 Reaguje na Otakar Pražák
A to se právě šeredně pletete, poněvadž jsem tam tu velkou vodu roku 2006 zažil, i celou sezónu potom, si troufám tvrdit, že důsledky zaplavení jsou nesrovnatelně nižší, než dekády soustavné likvidace pařezů
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.3.2021 10:25 Reaguje na Otakar Pražák
Musíme si to přiznat pane Pražák. Jsme staří ochránci, a v rámci nového moderního ekologismu není pro nás na tomto poli místo.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

9.3.2021 10:35 Reaguje na Michal Ukropec
Ano pane Úkropec, ochranou přírody se zabýváme mnohem déle, než většina našich oponentů. Oproti nim však máme jednu velkou výhodu - hodně si toho pamatujeme.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.3.2021 14:40 Reaguje na Otakar Pražák
Za totáče v Brně ač jsem nebyl členem ani ČSOP a ani Brontosaurem, ale chodil jsem na jejich akce, tak když jsem se obrátil na příslušné JZD, vyšli nám vždy vstříc. Pravda je, že mě znali. Nyní, když jsou nuceni z ekonomických důvodů likvidovat půdu pěstováním energetických plodin na OZE, nás všichni pošlou do pr*ele. To stejné bylo u lesů. Nyní je to vše o dotacích a ne o ochraně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2021 07:45 Reaguje na Jakub Graňák
Chcete snad tvrdit pane Graňák, že pařezina je světlejší a méně zahuštěnou formou lesa než uměle vysazená mlazina? Navíc ten přehuštěný přeštíhlený les je pouze dočasné stádium v jeho vývoji což se o pařezině taky říci nedá. No a stáda velkých kopytníků? Nyní nám údajně podstatně menší počty zvěře nedovolují používat přirozenou obnovu. Přitom eko.... volají po lesní pastvě. Také trochu rozpor. Já zapomněl. Ty ovce nebo co by to mělo spásat budou ekology "naprogramovány a pastva bude cílená. Dnešní ekolog již prostě a jasně umí vše.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2021 09:45 Reaguje na Jarek Schindler
Nechci tvrdit nic, jen poukazuji na to jakým způsobem tam vznikla ta struktura krajiny charakterizovatelná jako luční společenství s množstvím soliterních stromů, to je totiž ten (alespoň pro mě) z hlediska ochrany hmyzu, nejhodnotnější aspekt. Část těchto cenných stromů zanikla, což je přirozený proces, ale větší část zmizela v zápoji hospodářského lesa (což je sice taky přirozený proces, ale historicky tam v takové míře neprobíhal). Mě zas až tak ta vize AOPK neoslovila, vymyslel jsem řekl bych daleko kompromisnější variantu, ve které by stačilo vyprostit z porostu část těch starých solitérů a v nově zakládaném hospodářském porostu ponechávat vždy na každém ha pár (5-7) uvolněných nezastíněných jedinců, aby posloužili cíli ochrany ohrožených druhů. Zabralo by to z plochy 1 ha pár set čtverečních metrů a co se týče pracnosti by to chtělo jen dejme tomu jednou za dekádu proklestit okolí vybraného stromu, zbytek by si mohl růst klidně hospodářsky. Mě totiž taky ty výstavky dvakrát neoslovují, protože parametry pro to aby se staly hostitely si troufám tvrdit nemají. A pak jsou tu ty pařezy, a to je bych řekl velká chyba, z ekonomického hlediska to sice smysl dává, ale z hlediska diverzity je to frézování katastrofa a je zcela legitimní hledat jinou cestu
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2021 09:46 Reaguje na Jakub Graňák
Opr: hostiteli
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist