https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakarn-prazak-pochybne-primeri-v-tricetilete-valce-o-soutok
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Otakar Pražák: Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok

18.1.2021
Padesátiprocentní zastoupení dubu letního to je unikát v celé Evropě. Ilustrační snímek.
Padesátiprocentní zastoupení dubu letního to je unikát v celé Evropě. Ilustrační snímek.
V listopadu minulého roku byla uzavřena rámcová dohoda mezi státním podnikem Lesy ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR o způsobu hospodaření v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, tedy na území evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží. AOPK ČR bude navrhovat obnovu dubových porostů v mýtním věku na celkové ploše 780 ha a vyčíslené náklady a ztráty ze zisku se Lesům ČR budou hradit formou újmy ztráty na zisku. Porosty dubů a jilmů ve věku 80 – 130 let budou prosvětlovány pasečním způsobem s ponecháním výstavků biologicky hodnotných stromů v počtech 20 – 30 ks/ha. V případě zarůstání takto prosvětlených ploch babykou bude prováděno její odstraňování tak, aby byla v maximální možné míře umožněna přirozená obnova dubu. Celý text dohody byl zveřejněn v časopisu Ochrana přírody ročník 75, číslo 6/2020.
 

Jednání o dohodě trvala dva roky. Po celou dobu byly obě organizace, včetně Krajského úřadu Jihomoravského kraje, vystaveny tlaku různých iniciativ, jež za každou cenu chtěly prosadit nejdříve vyhlášení CHKO, posléze některou z kategorií zvláště chráněných území. Pod tímto tlakem Krajský úřad Jihomoravského kraje odmítl schválit návrh nového lesního hospodářského plánu a mediálně známý dr. Mojmír Vlašín dokonce zaslal do Bruselu stížnost na Českou republiku, že si neplní závazky plynoucí z Natury.

V závěru roku vydalo město Lanžhot zpravodaj městského úřadu ročník XVI., číslo 4/2020, s příspěvkem vedoucího polesí Soutok pana Jiřího Netíka s názvem Nastal čas rozloučení. Na polesí pracoval 40 let a počátkem nového roku odešel do penze. Od roku 2008 zastával funkci vedoucího polesí. V závěru svého příspěvku pan Netík všem Lanžhotským přeje, cit: „…aby byli pyšní na lesy, které vznikly činností lanžhotských lesníků a nedopustili jejich zkázu. Padesátiprocentní zastoupení dubu letního to je unikát v celé Evropě. Nerad bych, aby dubová ratolest ve znaku města Lanžhot byla nahrazena ratolestí babyky.

K pochopení obav lesníka s celoživotními zkušenostmi určitě přispěje stručný pohled do historie oněch, převážně zestárlých dubových porostů na Soutoku, jež mají být převedeny na paseční způsob hospodaření. Jejich vznik sahá do poloviny 19. století, kdy skončilo budování Severní Ferdinandovy dráhy, která z Vídně přes Břeclav směřovala jednou větví na Brno a druhou na Přerov, Olomouc a Prahu nebo na sever do Haliče. V souvislosti s budováním železničních tratí došlo k rozsáhlým zásahům do lesních porostů ležících na břeclavském panství. Vlastníci lužních lesů Lichtensteinové pochopili hospodářský význam železnice jako nového dopravního prostředku a zároveň dokázali využít poptávky po stavebním a palivovém dříví. Proto značná část lužních lesů na Soutoku byla vykácena.

Dalším významným pramenem pro poznání historického vývoje lužních lesů jsou pak léta 1841 – 1850, znamenající období vzniku tzv. vceňovacích operátů Stabilního katastru. V nich je oproti předcházejícím staletím již patrná snaha po řádném hospodaření v lesních porostech. Je zřejmé, že právě tady je začátek vzniku současného charakteru a významu lužních lesů na Soutoku. Deklarativně to potvrzuje zařazení území mezi evropsky významné lokality v rámci programu Natura a také důvod zpracování záměru na vyhlášení národní přírodní památky Soutok, cituji: „Území Evropsky významné lokality (dále jen „EVL“) Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje patří mezi přírodně nejhodnotnější lokality v celé České republice. Mnohé druhy se zde vyskytují na jediném místě v ČR, nebo zde dosahují nejvyšší absolutní početnosti či relativní populační hustoty, nebo se zde vyskytují na severním, severovýchodním či východním okraji svého areálu“. Uvedený záměr vyhlášení byl ministerstvem životního prostředí oznámen 10. března 2020.

Přes všechna uvedená fakta se nejhorlivější zastánci změny hospodaření v lužních lesích nechávají slyšet, že z jejich bohatství už 150 let ukusuje moderní lesnictví, které téměř dokonalo proměnu světlých hájů a rozvolněných luk s pestrým podrostem na stejnověké plantáže plné invazních rostlin, viz Ekolist ze dne 5.1.2021 Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les: Proti nám a za naše peníze?. Nezbývá než konstatovat, že moderní lesnictví začalo před 150 lety vytvářet přírodně nejhodnotnější lokalitu v ČR na základě lesních hospodářských plánů, jejichž nezanedbatelným podkladem byly letité zkušenosti lesníků, včetně již zmiňovaného fořta pana Jiřího Netíka. Tvrzení pana Lukáše Čížka je tedy přinejmenším pochybné, podobně jako celá rámcová dohoda mezi Lesy ČR a AOPK.

Obecně patří prosvětlování lesů, zvláště pak v dnešní době, k téměř svatému Grálu některých ochránců přírody. V lužních lesích na Soutoku je jeho hlavním motivem vytváření vhodných stanovišť, především pro tesaříka obrovského, roháče obecného a krasce dubového (viz záměr vyhlášení NPP Soutok). Jeden z nejaktivnější propagátorů prosvětlování lesů je již zmíněný specialista na xylofágní hmyz pan Lukáš Čížek.

Xylofágní společenstva hmyzu si ochranu v lužních lesích bezesporu zaslouží. Nikoli však na úkor jiných, pro lužní les stejně významných organismů. Obávám se, že na dohodnutých 780 ha plochy, starých dubových porostů, zachráníme dočasně biotop pouze omezené skupině živočichů, přičemž několik dalších skupin organismů z těchto ploch vymizí, protože nebudou chtít žít v prosvětleném lužním lese. Podobný osud stihne pravděpodobně také dubové porosty, před jejichž zkázou varuje lesník, který pěstování lužního lesa zasvětil celý svůj profesní život. Několik desetiletí existující NPR Ranšpurk a NPR Cahnov mu bohužel dávají za pravdu. Přirozená obnova dubů se zde nekoná. Nadvládu převzala babyka, pod jejichž hustými porosty se rozpadají vyvrácené staré duby, jejichž torza požírá xylofágní hmyz. Možná, že z hlediska nového pojetí ochrany přírody je to, na tak malých plochách, téměř ideální bezzásahový stav. Současně se obávám, že na 780 ha to bude řízená degradace lužního lesa v režii státní ochrany přírody a nejhlasitěji křičících biologů.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)

Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)


reklama

 
foto - Pražák Otakar
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2021 08:19
Také si říkám, aby léčba nebyla horší než "nemoc".
Odpovědět
LC

Lukas Cizek

18.1.2021 10:51
Čtenář příspěvku pana Otakara Pražáka by měl vědět, že ne na všechna jeho tvrzení je spoleh:
Tvrzení, že biosférická rezervace Dolní Morava hostí stovky ohrožených druhů hmyzu, rozporoval v listárně Lesnické práce (11/2007) slovy: “Ne stovky, nýbrž pouze 5 (slovy pět) ohrožených druhů hmyzu, z toho jeden prioritní; páchník hnědý (Osmoderma eremita) je, podle současně nejprestižnějšího ochranářského předpisu “Směrnice c. 92*43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a plane rostoucích rostlin”, ohroženo v lužních lesích BR Dolní Morava.“ Tuto argumentanci vyvrací nejen Červený seznam ohrožených druhů České republiky, ale také Červená kniha ohrožených druhů bezobratlých lužních biosférické rezervace Dolní Morava, která zahrnuje 769 druhů.
Ve stejném příspěvku pan Pražák rovněž napsal, že „… v oboře Soutok (rozloha 4500 ha) nikdy nemohly hnízdit desítky … párů.“ „ohrožených dravců a čápů černých“. A že tvrdit opak je „… holým biologickým nesmyslem.“ Aktuální stavy hnízdících dravců v oboře Soutok: 10 párů luňáka červeného, 2 páry luňáka hnědého, 3 páry orla královského, 3-4 orla mořského, jednotlivé páry ostříže, včelojeda a čápa černého, a také desítky párů kání…

http://lmda.silvarium.cz/view/uuid:31f0054a-48c8-4e0a-a808-45b3a602340f?page=uuid:09986fa7-c55e-11e4-ac60-001b63bd97ba
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

18.1.2021 14:55
Pane Čížku, věřím Vám, že svou pravdu považujete za tu "jedinou", spoléhaje se na detaily. Stejně ale fandím panu Pražákovi, který situaci posuzuje v komplexu a moudře.
Odpovědět
Sl

Slovan

18.1.2021 16:25 Reaguje na Josef Střítecký
Já naopak fandím panu Čížkovi a jsem si jistý, že nejsem jediný.
Odpovědět
DA

DAG

18.1.2021 16:53 Reaguje na Slovan
Ale určitě ani pan Střítecký není jediný, kdo fandí panu Pražákovi. A pan Pražák má jistě také velkou erudici.
Navíc ani není ten zlý lesník o kterých pan Čížek a spol. píše.
Tak kdo má pravdu a kdo je ten zlý kazisvět, který bůh ví proč, chce veškerou přírodu zničit?
Já tomu totiž nerozumím.
Odpovědět
Sl

Slovan

18.1.2021 18:10 Reaguje na DAG
Kdo a kdy řekl, že jsou lesníci "zlý"? Poprosím vás o názor s čím z níže uvedeného nesouhlasíte:
"První těžební zásah proběhne také v roce 2019, ale nikoliv na 10 ha, ale po celé ploše porostu (20 ha). Po těžbě však nevzniknou holé seče, ale po celé ploše bude vykáceno cca 40 % stromů. Další zásah proběhne nikoliv po 10, ale po 15 letech. Ani při této seči ovšem nevznikne holina, pouze se z horní etáže starých stromů odebere dalších 30 %. Kácení by měly být ušetřeny stromy, které jsou, nebo mají potenciál stát se budoucími výstavky. Ze spodní etáže, která během 15 let narostla, budou odstraněny babyky, aby se vytvořil prostor pro přirozenou obnovu dubu. Vzhledem k dlouhé obnovní době však obnova porostu stále nekončí a další těžební zásah proběhne opět po 15 letech, kdy bude z horní etáže odstraněno 20% stromů. Při zásahu bude brán ohled na tvar korun, přítomnost zvláště chráněných druhů, dutin apod. Stromy budou mít při tomto zásahu již 160 let. Současně s tímto zásahem bude ze spodní etáže opět odstraněna babyka. Celá plocha 20 ha stále zůstane pokryta zhruba 10% z původních stromů. Ty by měly představovat výstavky, které po skončení celé obnovy zůstanou na ploše. Poslední zásah bude proto cílen pouze na mírnou selekci nevhodných stromů a na odstranění podrostu babyky. V optimálním případě se po ploše objeví přirozená obnova dubu, kterou je nutné před agresivní babykou a jinými dřevinami chránit. V případě, že k přirozené obnově nedojde, je nutné takto obnovovaný porost zalesnit uměle. Dub je dřevina světlomilná a proto by výsadby měly proběhnout zhruba po 2. seči, kdy je již porost prosvětlen o 70%. Během celé obnovy jsou budoucí výstavky postupně připravovány na zvýšený světelný požitek. Neměly by tak zažívat stejný šok, jako při holé seči. Prosvětlené plochy umožňují přirozenou obnovu dubu, případně i podsadbu. Již při prvních velmi intenzivních těžbách se porost stává optimálním biotopem mnoha chráněných druhů."

Zdroj: https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.1.2021 19:39 Reaguje na Slovan
No jo. Vždyť je to tak jednoduché. Nebo spíš, že by papír snesl vše a ve výsledku to nakonec bude jeden velký průšvih?
Prvním problémem bude ta babyka. Proč se ty porosty i s pařezy asi frézují. Pařezové výmladky rostou daleko rychleji než stromky z přirozeného zmlazení nebo sazenice uměle vysazené. No a řekl bych, že babyka roste podstatně rychleji než dub. Bude se tam nakonec kromě té babyky zmlazovat i něco jiného? Nebude to nakonec tak, že se ta babyka bude muset redukovat v lepším případě každé dva roky?
Dalším problémem je potom těžba. Opravdu si někdo myslí, že se tou těžbou neponičí ten podrost? Celkem bez větších škod se dá kácet do zmlazení vysokého půl metru a ještě se to dělalo, pokud to šlo, za sněhu. Je zajímavé, že v jiném článku o "ponechávání souší" argumentují velkým poškozením porostu. Suché a tím i lehčí smrky "bez velkých haluzí" udělají velkou škodu na zmlazeném podrostu, zato těžké a košatějící duby se "budou kácet bezeškodně"? Co přibližování toho dříví. Ten silný a tím i těžký dub se bude přibližovat podstatně hůře.
No a co řekl či neřekl pan Čížek? Ptám se pořád stejně. Nebude ten dinosaurus řvát jak motorová pila i v rukou samotných ekologů? Nebude naopak třeba nutné sáhnout pro potlačení pařezové výmladnosti babyky, k chemikáliím? Atd.
Odpovědět
Sl

Slovan

18.1.2021 22:36 Reaguje na Jarek Schindler
To mi chcete říct, že dříve to šlo i bez onoho frézování a dneska to nepůjde a neobejdeme se bez současného stylu hospodaření? Ne pane Schindlere, ono to šlo tak, aby se ze Soutoku stalo u nás jedinečné místo a není jediný důvod aby to nešlo i dnes. Jenže to by LČR museli chtít a nesměli by alespoň někde čumět jen na prachy.
Ony jsou dvě možnosti. První je, že budeme hospodařit přírodně šetrným způsoben, tak jak se to dělo dříve a tak, jak navrhuje i AOPK. Nebo nebudeme, budeme hospodařit tak jak LČR dnes a pak tedy můžeme Soutok dát do kategorie běžných hospodářských lesů. Protože to je to, co se z nich nyní stává.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.1.2021 06:47 Reaguje na Slovan
Sám bych to nenapsal líp... přesně takto to je... bohužel komunismus v LČR neskončil a jeho zaměstnanci na nás dál zkouší svoje špinavé praktiky s vymýšlí jak svého soupeře (který nikdy soupeř být nechtěl, ale udělali si ho z něj sami plantážnící svým hovadstvím a neochotou respektovat jiné hodnoty než peníze) za každou cenu dehonestovat...

LČR čeká neodkladná proměna, protože už dál nejde tolerovat jejich hovadský přístup k životnímu prostředí v ČR....

Nejde tu zdaleka jen o Soutok.... stejná svinstva se dějí i v již chráněných oblastech jako jsou Jeseníky, Beskydy, atd.

I v LČR jsou samozřejmě rozumní, schopní a dobrou věc propagující lidé, ale je jich naprosté minimum a ti co primárně rozhodují a derou se v této organizaci co nejvýš prosazují starou známou cestu vše ničícího hovadství....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.1.2021 19:22 Reaguje na Slovan
Ano pane Slovane. Ono to šlo a ono to jde. To vaše šlo tak, aby se ze Soutoku stalo u nás jedinečné místo je vlastně poklona pro ty lesáky co se o to přes dvě stě let starají. Ano časem se mění prostředky. Sekera a kosa již není jediným nástrojem který známe.
No a to "čumění" na prachy? Chápu , že pro různé ekology a ochranáře je slovo peníze slovem sprostým. Oni vydělávat nemusejí. Stačí když peníze přitékají. Doufám, že brzy přijde doba která ten penězovod utne.
Zajímavé je , že ohledně soutoku různí ekotrotlové mluví o tom jak se tam v minulosti hospodařilo "přírodě šetrným způsobem. To myslíte ten způsob který v roce 1754 musela utnout Marie Terezie. Ten způsob , při kterém Lichtenštejnové vyháněli nelegální pastevce dobyta z lesů pomocí vojska ještě dalších sto let? Víte , že tamní louky se sekaly podstatně častěji než dnes doporučují ekologové a musely se posekat a pohrabat po každé povodni? No a do kategorie běžných hospodářských lesů dát Soutok nemůžete ani pokud to nepůjde podle AOPK. Je tam obora.
Odpovědět
JH

JH

20.1.2021 22:00 Reaguje na Jarek Schindler
Marie Terezie asi věděla co dělá, tlak na les musel být v té době dost velký. Na druhou stranu ale musel být les na Soutoku takto využíván prakticky po celou dobu své existence a současné lesnictví je v něm poměrně krátká epizoda. Takže je otázka, co je v tomto lesa normální stav. Ne úplně věřím, že všechny ty vzácné druhy hmyzu a ptáků se tam objevily v posledních 150 letech, kdy tam trvá současný způsob hospodaření. Z tohoto pohledu bych si přínosem dnešních lesáků k hodnotám Soutoku nebyl úplně jistý.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.1.2021 23:06 Reaguje na JH
No já bych zase řekl, že ty lesy tam byly dříve než je začal člověk intenzívně využívat. No a řekl bych, že normálním stavem je les vysoký s určitou mírou disturbance. Já zase nevěřím, že pokud by bylo hospodaření s tou krajinou tak devastující, jak líčí pan Čížek, že by těch dvě stě let lesního hospodaření všechny ty druhy přežily. No a ony tam pořád jsou.
Již jsem to x krát napsal. První snaha ochranářů mluvit do Soutoku se datuje do roku 1970. No a největší problém byla tenkrát obora. No a "ochranářská" retorika je pořád stejná. Mají potřebu začít chránit unikátní či zachovalou přírodu protože bez té ochrany už ani minutu nepřežije. No a chránit se musí hlavně před vlivy co ji do té doby dvě stě let utvářely a formovaly. Není to divné?
Odpovědět
JH

JH

21.1.2021 00:12 Reaguje na Jarek Schindler
Možná máte i pravdu, ale na vašem místě bych si tím nebyl tak jistý. Celá ta debata ze strany lesáků trochu působí jako typická snaha dokázat, že to jinak nejde. A těch 200 let je pořád jenom 200 let z několika tisíc.
Odpovědět
JH

JH

21.1.2021 00:42 Reaguje na Jarek Schindler
Ještě pokud jde o vysoký les, na ten jsou taky různé názory. Vysoký les je normální teď, když každý strom chráníte a děláte mu pomyšlení dokud nevyroste. V pravěku se tam proháněla stáda velkých zvířat, dokud jsme je nevyhubili, a na jižní Moravě už tenkrát chtěl bydlet každý. Když pominu lovce mamutů, tak minimálně od dob Velké Moravy tam lidé chodili pro dřevo. Takže je otázka, jak ten les po většinu historie vypadal. A pokud entomologové tvrdí, že se prostředí pro brouky zhoršuje, tak nemám úplně důvod jim nevěřit, kdo jiný by to měl vědět?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.1.2021 17:53 Reaguje na JH
No v první řadě byste si měl ujasnit co to ten vysoký les vůbec je. V tom "pravěku" se ta stáda velkých zvířat určitě neproháněla pařezinou ani tím středním lesem. Nechráníte jednotlivé stromy a pomyšlení mu opravdu neděláte, chráníte porost.
Jinak s odlesněním střední a horní části toků se zvýšil počet povodní. Neřekl bych, že by se v té době na ten Soutok lidé moc tlačily. Proč jsou tam, kromě lužního lesa jen louky a pastviny?
No a hlavní otázkou je jestli opravdu v tom šestnáctém sedmnáctém století tam byl nějaký boom biodiverzity nebo jestli je to pouhý výmysl. Ano, pro ekology a podobné ochranáře se příroda všude kde do toho nemohou mluvit a o krajině rozhodovat, zhoršuje. To platí všeobecně i mimo Soutok. No a v praxi to za posledních dvacet let vypadá tak ,že tu sice máme vlka a bobra a je překrkavcováno ale podstatně ubylo zpěvného ptactva, hrabavých. Je zaznamenán obrovský úbytek obojživelníků a ryb atd. To z dlouhodobým hospodařením lesníků, myslivců, rybářů asi souviset nebude. Nebo snad máte dojem, že to souvisí pane JH?
Odpovědět
JH

JH

21.1.2021 18:37 Reaguje na Jarek Schindler
Já samozřejmě nevím, jak ten les doopravdy vypadal, ale nevíte to ani vy. Od ekologů slyšíte, že na Soutoku ubývá prostředí pro hmyz protože v lese ubývá volných ploch. Mají to doloženo výzkumy a navrhují nějaká opatření. Jejich argumenty dávají celkem smysl. Od lesáků slyším jenom řeči o tom, jak už tam hospodaří 300 let, což zní spíše jako výmluva. Že nemají pravdu protože máme moc bobrů, to není argument. Proto víc věřím těm ekologům. Zkuste na chvíli zapomenout, že lesák je vrcholem evoluce a zamyslet se nad tím.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2021 08:10 Reaguje na JH
No a já zase věřím tomu , že všeho moc škodí.
No a evoluce a její vrchol? Řekl bych, že to opět posuzujete chybně. Lesák již z principu samotné evoluce ( vyskytuje se tu již tři sta let )nemůže být jejím vrcholem. Tím se stal teprve třicet let se tu vyskytující ekolog.
No, když o tom přemýšlím, tak můžete mít pravdu a ten ekolog může být nakonec jen pouhou nepodařenou evoluční zkratkou.
Odpovědět
JH

JH

22.1.2021 08:28 Reaguje na Jarek Schindler
Vzpomínal jste rok 1754, kdy Marie Terezie radikálně změnila způsob hospodaření v lesích. Tenkrát to asi bylo moudré rozhodnutí vzhledem k nedostatku dřeva atd., na tom se nejspíš shodneme. Ale vsadil bych se, že dalších 30 let poslouchala kecy lesních správců, jak dobře už hospodaří 300 let.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2021 12:58 Reaguje na JH
Tak v tomhle sloužit nemohu. Opravdu nevím co Marie Terezie poslouchala dalších třicet let.
Odpovědět
DA

DAG

19.1.2021 08:34 Reaguje na Slovan
Pan Čížek to napsal v předchozích článcích.
Nemohu se k tomu vyjádřit. Je to jen papírový náčrtek. Nikdo nemůže říct, že to bude fungovat tak jak je to napsané.
Toto je hezké pro panelákové ochranáře, které tento teoretický postup hřeje u srdce v záři monitoru.
Já nevím kdo má v tomto pravdu.
Bohužel co vidím jako fakt je komentář pana Pražáka o tom, že ten kdo není na té správné straně barikády je kamenován. Nevím proč, ale ochranáři to používají čím dál víc. Asi jim roste sebedůvěra a cítí se silní v kramflecích.
Odpovědět
Sl

Slovan

19.1.2021 13:19 Reaguje na DAG
Můžete citovat prosím?
Ale samozřejmě, že můžu fungovat a i by to fungovalo. Ten návrh je naprosto reálný a pokud podle vás ne, můžete napsat čím je to nereálné. Zatím jsem od vás nic takového nečetl.
Ty vaše kecy o panelákových ochráncích si nechte pro nějaké vaše soukmenovce támhle do hospody. Víte o těch lidech velký kulový. Sem v tom lese beztak víc jak vy a vám podobní, ale budete si tu neustále hrát na strašného vesničana, co div nežije v chatce u lesa bez elektřiny a teplou vodu si musí ohřívat pomocí ohně...
Odpovědět
DA

DAG

19.1.2021 20:18 Reaguje na Slovan
Kdyby jste nebyl, tak agresivní a arogantní. Tak bych se tomu zasmál a možná i odpověděl. Ale já Vás nijak nenapadl a je je mi jedno jak často jste v lese. Na trola nemá cenu reagovat.
Odpovědět
co

20.1.2021 03:28 Reaguje na DAG
Pan Otakar Pražák je dlouhodbě znám že kope za LČR a vystupuje proti ochraně přírody, ač byl svého času převlečen do trika Českého svazu ochránců přírody, kde dokonce v tomto trikotu bojoval proti vzniku CHKO! LČR na oplátku platilo ČSOP Břeclav za vyvěšování budek pro ptáky, to aby tam vůbec měli ptáci kde hnízdit když jim všechny ty staré doupné stromy sejmuly. Takže co je vyjádření pana Pražáka (ve svitu výše uvedených skutečností) proti stanovisku cca 6000 vědců a odborníků kteří se shodují spolu se státní ochranou přírody, KU JMK a 8 tisíci petentů kteří podepsali petici za urychlené dořešení situace v Moravské Amazonii. Viz www.zachranmesoutok.cz
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.1.2021 07:58 Reaguje na
V té naší Amazonii hnízdí spousta šplhavců, po nich např. špaci, kteří jsou hojní v potravě káně, když je loví před opuštěním dutiny. Obsluha budek je snadná a rychlá, to se s kontrolou přirozených dutin vůbec nedá srovnat, navíc taková koncentrace vhodných dutin není v pralese ani náhodou (á 10 m).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.1.2021 17:14 Reaguje na Slovan
Hlavně aby jste se všichni vlezli do kupé a nemuseli
si notovat v oddíle pro matky s dětmi. Běžte se zeptat
místních, kterých je podstatně více, než asi vás. Pan
Pražák je zkušený praktik a Soutok popisuje komplexně
a nezaujatě. ČSOP chránilo přírodu vždy komplexně a
neupřednostňovali jednotlivé zájmové skupiny, což je
dnes módní a o to více škodlivé. Vždy si tak řešili
problémy vevnitř a na venek šli jednotně. Dnes si
každý mele to své a často konají zájmové skupiny
protichůdně. Na venek to je zelený spolek bez jasné
koncepce a bez jednotného vlivu. Proto nemá sílu nic
podstatného prosadit a umí pouze vybrečet každý to
své a často pro jiné nepřijatelné.
Odpovědět
MG

Milan G

18.1.2021 18:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas, nejhorší jsou jedinci zahledění do sebe a vyznávající pouze tu jejich pravdu bez ohledu na argumentaci protistrany.
Odpovědět
Sl

Slovan

18.1.2021 19:00 Reaguje na Milan G
Jste srandovnější než jsem si myslel - každý zde bojuje za pravdu, které věří. Včetně vás, milý pane ;) Zrovna vy dva zde za tu svou "pravdu" bojujete tzv. do posledního dechu a že by druhá strana mohla mít pravdu nikdy nepřipustíte.
Odpovědět
MG

Milan G

19.1.2021 09:55 Reaguje na Slovan
Zapomněl jste zdůraznit, že mluvíte za veřejnost, srandisto.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.1.2021 22:09
Úryvek z článku napsaného lesníkem a ekologem zveřejněném 6.5.2020 na https://a2larm.cz/2020/05/biosfericke-naftove-pole-pred-cim-je-treba-chranit-moravskou-amazonii/
„Lesy na soutoku Moravy a Dyje vynikají obrovskou diverzitou rostlin a živočichů, nachází se zde ale také ropa a dozrávají tu cenné dubové kmeny. Ropu těží Moravské naftové doly, dubové lesy spravují Lesy České republiky. Najdeme zde také trofejně významná stáda jelenů.
Významní ekonomičtí hráči, tedy naftaři, lesáci a myslivci, spojili síly a ovládli organizaci, která má rozhodující podíl na tom, že zde žádná velká chráněná oblast nevznikla. Tato lobbistická organizace není příliš nápadná – jmenuje se Biosférická rezervace Dolní Morava. ... sdružení, jež není placeno ze státních prostředků na ochranu přírody, ale z lobbistických peněz zakladatelů. Moravským naftovým dolům jde pochopitelně o těžbu ropy, manažeři Lesů ČR zase v první řadě usilují o to, aby dotěžili zbylé staleté dubové porosty, které zde zbyly po lichtenštejnských vlastnících. Ve správní radě společnosti Biosférická rezervace Dolní Morava najdeme dále majitele cenných honiteb, kde jsou loveny trofejové kusy jelenů. František Fabičovic zde sice zastupuje Okresní hospodářskou komoru v Břeclavi, je však také vlastníkem velké honitby Obelisk nedaleko Lednice a ve svém podnikání – chovu trofejové jelení zvěře – rozhodně nechce být omezován státní ochranou přírody. Proto se vedle těžařů ropy a lesníků zařazuje mezi pravidelné dárce této organizace. ... Je tu ale ještě jeden zajímavý člen – Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Břeclavská pobočka významného spolku s tisíci dobrovolníky je spoluodpovědná za to, že CHKO nebyla nevyhlášena. ČSOP v Břeclavi dodnes zastupuje Otakar Pražák, který byl podle výroční zprávy Biosférické rezervace Dolní Morava zároveň zaměstnancem Moravských naftových dolů a podle lesnického časopisu Silvárium dělal také odborného poradce Fabičovicovi... „

Jsem členka ČSOP a velmi mne překvapuje, jak se bývalý předseda ZO ČSOP Břeclav staví k ochraně tohoto území. Myslím, že Soutok je unikátní lokalita, která si zaslouží status CHKO. Nicméně nejsem odborník, který by to mohl posoudit.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

19.1.2021 06:44
Vážená paní Kletečková, dovoluji si tímto reagovat na Váš diskuzní příspěvek. Na článek "Biosferické naftové pole...", napsaného podle Vás lesníkem a ekologem jsem reagoval takto:
Pane Jelínku,
již v průběhu čtení vašeho článku, uveřejněného ve čtrnáctideníku A2, pod názvem "Biosférická naftová pole. Před čím je třeba chránit Moravskou Amazonii?", jsem se nestačil divit. Tolik lží, polopravd a zavádějících tezí, je na tak strohé "dílko" až moc. Do aktivit mé osoby jste se netrefil buď vůbec nebo jen na základě moudra: Jedna paní povídala.
ČSOP v Břeclavi nemohu zastupovat dodnes, jak ve svém článku píšete, protože členem této organizace nejsem již tři roky. Tato základka, po dobu mého třicetiletého předsedování, nikdy a ničím nevyjádřila svůj postoj k záměru vyhlášení CHKO Soutok.
Nejsem a nikdy jsem nebyl zaměstnancem Moravských naftových dolů.
Odborného poradce panu inženýru Fabičovicovi dělám stále.
Nejenom v roce 2010 jsem protestoval proti vzniku CHKO Soutok, stejnou aktivitu vyvíjím dodnes. Na podporu svého tvrzení vám přílohou zasílám dokument "(Ne)možnosti ochrany přírody", který jsem v loňském roce rozeslal zástupcům samospráv.
Sžil jsem se s tím, že pokud se projevím tak, jak se to někomu nelíbí, můžu být veřejně ostrakizován. Tohle dnes zažívá spousta lidí, kteří nestojí na té správné straně barikády. Z nepochopitelných důvodů se totiž ujalo přesvědčení, že barikáda má jen jednu stranu, kde stojí ti, co mají vždycky pravdu. My, kteří zůstáváme na opačné straně jsme hloupí, zanedbaní a nevzdělaní.
Nad čím však můj selský rozum zůstává stát je skutečnost, že na Mendelově univerzitě zastává funkci vědeckého pracovníka LHÁŘ!
S neúctou!
Otakar Pražák
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.1.2021 07:02 Reaguje na Otakar Pražák
Potrefená husa se ozvala.... tímto svým ukvapeným komentářem jste se sám doznal k tomu jak to je... zřejmě si to ani neuvědomujete...

Lidí jako vy se snaží ostatním vnutit tezi, že vesmír je jen směsicí názorů různých myšlenkových proudů jednoho živočišného druhu na planetě Zemi.... realita (pravda) je jen jedna.... a tou je, že v ČR pod tlakem těžařské a jiné lobby NEDOCHÁZÍ K OCHRANĚ OBLASTÍ, KTERÉ SE ZA CHRÁNĚNÉ POVAŽUJÍ A NEBO SE DOKONCE BRÁNÍ ZAVEDENÍ DALŠÍCH OBLASTÍ, KTERÉ SI ZASLOUŽÍ OCHRANU JAKO JE SOUTOK A OKOLÍ....

TO JE REALITA/PRAVDA/FAKT..... jeho zpochybňováním se z vás stává lhář a vy jím přitom neváháte nazývat jiné.... zaprodanče.....
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist