https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-zajicek-soutok-vsem-neni-kampan-valka-uz-vubec-ne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Zajíček: Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne

12.1.2021
Soutok Moravy a Dyje - pohled na výběžek českého břehu. Ilustrační snímek.
Soutok Moravy a Dyje - pohled na výběžek českého břehu. Ilustrační snímek.
Pocit laického čtenáře z dalšího článku Lukáše Čížka o lesnickém způsobu hospodaření v oblasti Soutoku bych odhadnul na všeobecný zmar. Kdybych o této problematice nic nevěděl, či měl všechny informace pouze z předvybraných sociálních sítí, propadnul bych naprosté skepsi a pocitu, že na Soutoku dělají lesníci dlouhodobě všechno špatně a nikdo a nic, ani pan Čížek, s nimi nepohne a je kupodivu, že navzdory všemu je tato oblast stále zachována a stále stojí za „ochranu“….
 

Těžko říci, zda navození vyhroceně negativistického čtenářského pocitu je v tomto konkrétním případě záměr, či nechtěný efekt.

Už samotný titulek „Informační válka o lužní les: Dohoda pohoda“ je možná atraktivní, každopádně se určitě rýmuje, ale je naprosto zavádějící. Žádná pohoda, oboustranný rozumný kompromis. Nevím, zda pan Čížek nějakou válku vede, my nikoli. To, co děláme, bych dokonce nenazval kampaní, válkou už vůbec ne.

My neválčíme. Děláme jen to, co je naší povinností – vysvětlujeme, nasloucháme, hledáme kompromisy. A zjevně je společně s našimi partnery, leckdy i názorovými oponenty, nacházíme. Viz níže. Vždy jsme diskutovali v odborných kruzích, v současné době se diskuse posunula i k laické veřejnosti, je naší povinností se do této diskuse zapojit.

V článku se píše "… Právě v říjnu ale Lesy spustily svou kampaň Soutok všem, v listopadu jejich grantová služba přiklepla 5 milionů na projekt „Monitoring biodiverzity a ekologických změn (...) v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje“ konsorciu s biosférickou rezervací Dolní Morava o.p.s."

A teď fakta. Možná ne tak efektně znějící, vzbuzující u respondentů blíže nespecifikovaná, „tajemná podezření“, ale zato prokazatelná….

Řešitelem a garantem uvedeného projektu je Mendelova univerzita v Brně. SIC! Nejedná se o žádné konsorcium, nositelem projektu je Mendelu Brno, Biosférická rezervace je jednou z uvažovaných a logicky nevyhnutelných spolupracujících osob. Nevolal snad pan Čížek po zapojení nezávislé akademické obce? Nebo je zde snad obava z objektivních výsledků z nezávislé vědecké studie? Pro větší objektivitu a transparentnost dokládám složení celého řešitelského týmu:

Odpovědný řešitel: Prof. Dr. Ing. Petr Maděra, Mendelu
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU – Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Ostatní osoby:
Zahradnická fakulta MENDELU
Agronomická fakulta MENDELU
Biosférická Rezervace Dolní Morava
Univerzita Palackého Olomouc
Ghent University, Belgium
Moravské zemské muzeum
KHS, pracoviště Břeclav
Masarykova Univerzita v Brně
Ústav biologie obratlovců, AV ČR
Ústav Geoniky AV ČR
Ústav výzkumu globální změny (CzechGlobe)
Formou subdodávek budou spolupracovat:
Český hydrometeorologický ústav
Anna Lepšová (OSVČ)
AOPK ČR

Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s., je v oblasti Soutoku garantem Programu MAB a biosférických rezervací v České republice. V rámci České republiky je tento program řízen Českým národním komitétem MaB, zřízeným při Akademii věd ČR. Celosvětově Program zajišťuje sekretariát MAB, pracující při Divizi ekologických věd UNESCO v Paříži.

Jak z výše uvedeného vyplývá, jedná se o organizaci prestižní, mezinárodně uznávanou a odborně velmi zdatnou.

Aneb dva autorovy „dílčí omyly“, a znovu se stejným cílem – navodit u nezasvěceného čtenáře depresi a skepsi, upozadit, znevěrohodnit a celkově shodit v očích veřejnosti nedávno uzavřenou dohodu o hospodaření na Soutoku mezi LČR a AOPK, kterou obě strany shodně považují za úspěšný, byť nesnadný kompromis.

Autor ovšem nikoli. Dohoda mu zjevně leží velmi v žaludku a usilovně hledá cokoli, aby ji alespoň trochu znevěrohodnil.

V textu například píše: „… Nesplnění právně nezávazných závazků z minula ale není hlavním důvodem skepse. Rámcová shoda nad obsahem nedávné dohody existuje na úrovni vedení Lesů ČR a AOPK zhruba rok, konkrétní podobu dohoda dostala někdy začátkem října 2020, s oznámením se čekalo, až bude podepsána!"

Informaci pana Čížka nemohou Lesy ČR jako jeden z účastníků dohody potvrdit. Pro diskuzi o Soutoku považujeme za seriózní držet se faktů. Nejen toto tvrzení by měl pan Čížek podložit a jako člověk pohybující se v akademické sféře i mnohem pečlivěji vyzdrojovat.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)


reklama

 
foto - Zajíček Martin
Martin Zajíček
Autor je vedoucí odboru vnějších vztahů Lesů ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

12.1.2021 16:01
Pane Zajíčku, jste ochotni/schopni se o Soutok starat podle tohoto scénáře https://soutok.nature.cz/u/aopk.qda.cz/1564058315_hospodareni_AOPK.jpg ?

Pokud ano, může být válečná sekera klidně zakopána, pokud ne, prosím, vysvětlete, proč ne.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.1.2021 18:07 Reaguje na Jiří Svoboda
To jsem zvědav, zda to bude zodpovězeno.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.1.2021 11:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Papír snese vše a nakreslit se dá pomalu cokoliv. pane Svobodo. Jste přesvědčen o tom, že podle tohoto scénáře se o ty porosty jsou takto schopni starat sami ekologové? Ona ochota ještě neznamená schopnost. Z výstavku prostě nejde normálně dělat solitérně rostoucí strom. Ono snad nejde jen o kmen a korunu. Nějak se zapomíná na to, u stromu nejdůležitější. Na kořen. Pan Čížek ve svých článcích dělá z pily monstrum. Jste přesvědčen pane Svobodo, že té pily v tomto případě nebude potřeba podstatně více. Pokud bych mohl, tak LČR navrhnu aby bylo ponecháno dvě stě hektarů lesa ochranářům. Ať sami ukáží co umí ale hlavně co jde a jak to bude nakonec drahé a pracné. Nejsem přesvědčen ani o tom, že v roce 2050 by to vypadalo vypadalo v péči ochranářů stejně jako na tom obrázku.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.1.2021 12:12 Reaguje na Jarek Schindler
Pane Schindlere, já jsem fyzik a nedělám si v tomto patent na rozum. Podle obrázků se mi zdálo, že by to takto mohlo fungovat a zdá se, že jsem na to téma zahájil možná konstruktivní diskusi, což je jistě lepší než pokračování této zákopové války.

Jsem člověk, co dělá hodně rukama a plně souhlasím, že by se měli ochranáři sami starat o části chráněných území za stejné státní podpory jako LČR. Myslím, že vznik takové smlouvy by nemusel být až tak problematický. Ať si ochránci najmou a instruují dřevaře a co zvládnou, ať dělají sami.

Souhlasím, že ten obrázek pro rok 2050 je hodně optimistický. Zvětšit časovou šlálu by neměl být problém. Otázkou je, zda ten koncept je správný a nelze ještě vylepšit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.1.2021 13:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Ne všechny v současnosti kůrovcem sežrané smrčiny byly monokulturou. Často v nich kromě smrku byl zastoupen buk, dub, javor, modřín či jedle. Tyto dřeviny zůstaly jako výstavky nebo skupiny i po vytěžení smrku stát. No a letos nám celkem foukalo. Co z těchto ponechaných a rychle otevřených výstavků či skupin ještě stojí?
Další zádrhél potom vidím v tom odstraňování toho nevhodného podrostu a vůbec v zarůstání takto najednou osluněných ploch buření. V materiálech AOPK dokonce připouštějí použití těch půdních fréz na určité ploše. Pan Čížek to ale presentuje jako největší prasárnu. Prostě a jasně, někde je chyba.
Zatímco Lesy tam působí dlouhou dobu a přesto je pořád co chránit, zaručí někdo, že bude co chránit i po "hospodaření" těch ochranářů? Zatím to vypadá tak, že čím víc chráníme tím víc jde u nás celá slavná biodiverzita do "kopru".
No a stejná státní podpora? Tady nevím jakou podporu u Lčr máte na mysli.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.1.2021 14:24 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji za vysvětlení. O nějaké podpoře a grantech psal pan Zajíček. Z vlastní hlavy to nemám.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.1.2021 17:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Strach o své peníze měl v první řadě pan Čížek. Napsal také :" Lesy spustily svou kampaň Soutok všem, v listopadu jejich grantová služba přiklepla 5 milionů na projekt „Monitoring biodiverzity a ekologických změn (...) v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje“ konsorciu s biosférickou rezervací Dolní Morava o.p.s." Jde tedy o peníze na výzkum. O financích na "výrobu", tedy na těžbu a pěstební činnost to není. Teprve pokud by ekologové nezávisle hospodařili, šel by určit rozdíl.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.1.2021 19:51 Reaguje na Jarek Schindler
Aha. Ale pan Zajíček psal ve svém dřívějším článku: "Realitou je, že naše náklady a investice na zachování a obnovu lužního lesa mnohokrát překračují jakékoli představitelné výnosy." Z toho jsem usuzoval, že to dotuje stát, protože Soutok skýtá řadu pozitivních externalit. Stát by měl tedy určit, v jakém režimu se má Soutok provozovat a příslušné vícenáklady na to uhradit. Zda se o to budou starat LČR nebo ekologické organizace, na to by mělo být provedeno výběrové řízení. Ale možná to vidím blbě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.1.2021 08:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Nerozumím co chcete říci. Máme tu dvě ministerstva. Pod jedním ministerstvem je státní podnik, pod druhým AOPK. Jen ty vaše ekologické organizace , co do toho samozřejmě chtějí mluvit a o Soutoku vlastně rozhodovat, jsou jaksi mimo ten státní aparát.
Podnik Lčr co vím tak byl dlouhodobě ziskový. Nyní je situace taková jaká je, což ale asi neznamená, že by nemohl dotovat i dlouhodobě neziskové oblasti či provozy. Čeká se od něj snad komplexní správa státních lesů. Zahrnuji do toho i výzkum a osvětu.
No a výběrové řízení? Díky požadavku na výběrová řízení dosáhla například kůrovcová kalamita dnešních rozměrů. Jaké by bylo zadání a co by bylo vůbec hodnotitelné? Vize lepších zítřků, "lepší ochrany území" či malůvka představy jak to bude za třicet let vypadat? Jinak bych řekl, že výběrové řízení se dá zadat na služby a ne na správu oblasti.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2021 09:37 Reaguje na Jarek Schindler
Myslím si naopak, že jste porozuměl, co jsem chtěl říci.

Zkusme to z jiné strany.
Je společenským zájmem, aby na Soutoku vznikl Dauerwald podle přestav AOPK či pana Čížka?
Pokud ano, diskutujme, jak toho dosáhnout, pokud ne, diskutujme, co by tam mělo být.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.1.2021 10:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejdřív, co je to ten Dauerwald. Prvně byl definován (Möller 1922) jako les, v němž se pečuje o trvalou produkci v souladu s rovnováhou všech složek les tvořících. Trvale tvořivý les by měl být chápán jako ekologicky stabilní hospodářský les.
Pochybuji, že již slovo hospodářský je podle představ pana Čížka.
A Dauerwald jako směr přírodě blízkého pěstování lesa . Tak ten se snad s pořadavkem na řídký , tedy slunnější a tedy i sušší lužní les nemůže absolutně slučovat. Řekl bych, že příroda v těchto lokalitách takto nepracuje.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2021 16:32 Reaguje na Jarek Schindler
Já si pod pojmem Dauerwald představuji les, kde jednou za 10 let něco pokácím (většinu vytahám) a něco vysadím. Hlavním problémem asi je, jak se tam budou obnovovat podsadití a 100 let umírající obři. Snad jedině tak, že se každé desetiletí vytipuje několik mladých silných stromů, kolem nichž se vytvoří a bude udržovat dost prostoru, aby mohli košatět. Ve zbytku lesa by se nějak průběžně těžilo a případně vysazovalo. Asi by bylo vhodné i bránit, aby nové stromy rostly z pařezů. Bude to asi dost pracné a možná i nebezpečné.

Opět se mohu mýlit, nejsem odborník.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.1.2021 19:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Představy jsou různé. Tak si představte pane Svobodo, že při lesním hospodaření dle věkových tříd děláte jednu prořezávku, jednu až dvě probírky do čtyřiceti let a jednu čtyřicet let plus. No a potom mýtní těžba. No a i ta mýtní těžba nemusí probíhat holosečně. Máme například clonné seče a při nich nemusíme jít v doporučených čtyřech krocích ale úplně stačí prosvětlení a domýcení. Třeba v buku potom nemusíte nic sázet.
Představte si v případě toho Soutoku dvě stě hektarů stejnověkého porostu. Každý rok vytěžíte dva hektary. Za sto let na těch prvních dvou hektarech máte znovu stoletý porost. Pokud jste tam ponechal při první těžbě výstavky tak ty mají již dvěstě let. No a tak pořád dokola. Každý rok vytěžíte 800 až 1200 m3 a pořád tam budou zastoupeny lesy všech věkových tříd. Tomu říkám stále udržitelné lesní hospodářství. No a ten Dauerwald na Soutoku. O tom dole v nové diskuzi. Tady je již málo místa.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.1.2021 12:32 Reaguje na Jarek Schindler
Vaše vysvětlení chápu a považuji je za ekonomické řešení. Ochráncům tu zjevně vadí, že ty plochy jsou dvouhetarové čtvercové a míra homogenity lesa je tudíž malá. Byl by problém ty plochy zmenšit (třeba 10 kusů 20 arových ploch) nebo je aspoň dělat jako velmi protáhlé obdélníky? Pak by možná nastala shoda.

Prostě cílem diskuse je, co by LČR měly téměř bezboletně změnit, aby to ochráncům vyhovělo. Pořád doufám, že takové řešení existuje.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.1.2021 13:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Zdravím pane Svobodo. Ochráncům vůbec nevadí, že se na Soutoku bude hospodařit. Naopak. Ochranářům jde jen o změnu tohoto hospodaření, aby se do toho území vlastně vrátilo hospodaření, které tam bylo praktikováno dříve a díky kterému je to území dodnes tak cenné (tedy onen Vámi zmiňovaný Dauerwald). A to i přes fakt, že tam LČR hospodaří jak hospodaří, díky čemuž to území ztrácí svou jedinečnost.

Zároveň LČR nedokáží dodržet i to, co již bylo domluvilo před 10 lety a jsou tedy oprávněné obavy, zda se dodrží ona letošní dojednaná dohoda mezi AOPK a LČR. V tom je kámen úrazu - LČR nedodržují nic a dělají si co chtějí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2021 16:38 Reaguje na Slovan
Pane Slovane, já nechci vstupovat do půtek, mně jde hlavně o nalezení dobrého a schůdného technického řešení, které by mohlo fungovat (viz můj příspěvek o kousek výše). Pokud to nějak dokonverguje, pak snad bude i domluva snažší. Pokud chcete také se připojte do technické diskuse.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.1.2021 19:52 Reaguje na Slovan
Samozřejmě , ochranářům nevadí hospodaření. Nevadí jim těžby protože to bez nich ani v pojetí toho "ochranářského způsobu" nejde. No to že jim to nevadí ještě neznamená , že jim to brání v blbých kecech například o o dinosauru co řve jako pila. V ruce ochranáře snad bude řvát jinak?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.1.2021 16:23
Chtěl bych laskavě požádat obě strany, aby řešily veřejný zájem na zachování unikátní biosférické rezervace / která nám byla přírodou dána do správy/ a vykašlaly se na věčně nekončící spory,kdo ,kdy a komu udělal bebínko na hlavě.

Kdybych to oprávnění měl, udělal bych z vás za půl roku skutečný tým a za dalšího půlroku by byl hotový projekt, který by byl předložen k veřejné diskuzi a následnému profinancování z EU.

Bohužel, takové oprávnění nemám, a tak mi nezbývá než apelovat na zdravý rozum a společný zájem na trvale udržitelném rozvoji tohoto unikátního území.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.1.2021 16:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Víte mne zaráží, kolik organizací se do diskuse zapojilo a že už
došlo i k nějakému plánu a dohodě s AOPK. Pak jsou tu nespokojenci,
kteří ani diskutovat nechtějí a stále tu píší ty výkřiky a šíří
zlobu. U nás jsme měli podobného nespokojence, který blokoval
kde co a nakonec narazil, protože byl přistižen při vydíráni za
toleranci projektu přispěním na činnost spolku. Vím, že to není
pravidlo a mnozí tak činí pouze z přesvědčení, ale u nich čekám
právě to zapojení do diskuse a ne pouze jen pokřikovat. Jinak
bych je rád viděl i jako aktivní ochranáře tam , kde je to třeba
i fyzicky. Pracovité ruce jsou často to nejcennější, co ochraně
přírody chybí. Ony se ty nové solitéry samy nevysadí a bude je
třeba pár let chránit a ošetřovat. Nařizovat, žádat a kritizovat
umí kdejaký ....! Udělat sám něco hmatatelného často ale nedokáže.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

12.1.2021 17:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte, Lukáš Čížek v tom článku mj. upozorňoval na to, že jedna dohoda zakomponovaná do LHP už tady před deset lety byla, a v reálu z ní LČR udělaly přesně 0,0 % (což kupodivu pan mluvčí nějak přešel).
A ta vaše komunistická rétorika, vědce nahnat do lesa sázet stromky... Už vám tam jen chybí výzva, aby se za ředitele hlásili zájemci z lidu, podmínkou maximálně základní vzdělávání...
Odpovědět
Sl

Slovan

12.1.2021 18:00 Reaguje na Jan Miklín
Neberte to osobně pane Miklíne. Pan Machaček tam posílá všechny, kdo s ním nesdílí jeho pohled na svět :) Já bych Vám naopak rád poděkoval za Vaši práci a pevně doufám, že v ní budete pokračovat i nadále.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.1.2021 18:00 Reaguje na Jan Miklín
Neberte to osobně pane Miklíne. Pan Machaček tam posílá všechny, kdo s ním nesdílí jeho pohled na svět :) Já bych Vám naopak rád poděkoval za Vaši práci a pevně doufám, že v ní budete pokračovat i nadále.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.1.2021 18:14 Reaguje na Jan Miklín
To není komunistická rétorika nahnat vědce něco
dělat manuálně, ale připomínka, že ani vědci nesmí
zapomínat na to, že tu práci musí někdo udělat.
Nařídit, to, či ono může kde kdo, ale konkrétně ukázat jak, může ten vědec alespoň řídit, aby to bylo podle něho. Jinak neznám nikoho, komu z nějaké
brigády upadly v minulosti ruce a byli to i vědci
a nebo fandové toho, co dělali. Ono jen tak se kochat pohledem na přírodu a nařizovat, jak se
o ni starat není umění. Pár dnů v roce je možno
i něco hmatatelného udělat a ruce neupadnou vědci
a ani nikomu jinému. Brečíte stejně jako nyní
"hladoví" umělci, kteří ale nejdou pomoci do
nemocnic. I VIP se mohou občas stát manuálně
pracujícími, aby v praxi viděli, co to obnáší.
Pak možná pochopí, proč se půda zpracuje stroji,
když chybí ti manuálně pracující lidé. Je to
jako s vlkomily, kteří nařizují chovatelům
ploty, psy a hlídače, ale sami se nestarají ani
o hektar pastviny a pár ovcí. Je to odtržení od
reality jako vyšité a je to "salónní ochrana
přírody". Ta je bez praxe pouhou teorií bez
zpětné vazby.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

12.1.2021 20:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Oceňuji váš hluboký vzhled do našich životů :) s realitou má podobně společného, jako vaše znalosti o problematice Soutoku, o nichž tady tak plamenně diskutujete...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.1.2021 07:26 Reaguje na Jan Miklín
U tohoto pána je to bohužel normální stav...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2021 09:23 Reaguje na Jan Miklín
Já zase vaši zahleděnost do svého ega a pocitu
vyjímečnosti. Pamatujte na jedno a to, že žádný strom do nebe neroste a opovrhovat těmi s jinými názory není výsada vzdělání, ale malosti.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.1.2021 09:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, nikdo vašim názorem neopovrhuje. Ale držte se v komentářích tématu. Vaše komentáře obsahují 10% k tématu a 90% nesmyslné vaty. A nikdo vám pak nebude říkat, že máte komunistickou rétoriku.
Odpovědět
Sl

Slovan

13.1.2021 12:08 Reaguje na Břetislav Machaček
"opovrhovat těmi s jinými názory není výsada vzdělání, ale malosti."

- Přesně tohle zde děláte neustále vy. Alespoň jste k sobě upřímný, to se cení :)
Odpovědět
MG

Milan G

14.1.2021 13:47 Reaguje na Jan Miklín
Vzhledem k vašemu věku toho moc o komunistické rétorice vědět nebudete, maximálně to co si dnes přečtete. Nevšimnul jsem si, že by p. Machaček hnal vědce sázet stromky do lesa. Ale i kdyby řekl, že byste měl také kromě jiného jít sázet stromky do lesa odmítnete to s odkazem, že komunistická rétorika? Nebo jsou za tím jiné důvody? Jít manuálně pracovat, ještě k tomu navíc nárazově, přeci není trest!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2021 21:38 Reaguje na Milan G
Zvykl jsem si na to, že když dojdou argumenty,
tak se něco překroutí a použije jako důvod k výpadu. Mí kritici jsou stále stejní a to proto,
že jim vadí poukazováni na problémy, které oni
neřeší. Není jak si něco přát a nejlépe nařídit,
ale jak, kým, za co a s jakými dopady, když se
to nezdaří, už oni neřeší. Jeden si zvykl už i
nařizovat z pozice své funkce a s jídlem roste
chuť i na na další sousto a proto to horováni
za vznik CHKO. Ti ostatní si přejí splnění snů,
ale pouze bez své vlastní újmy(třeba ta práce).
Pastevec ať strpí vlka, protože ho chci.
Lesník ať se o les stará podle mého přání,
ale číma rukama, za co a jak mě nezajímá.
No a další jim všem z principu přizvukuje,
když si může kopnout do kritika, který už
na něho ani nereaguje. Kdo chce, se pozná
a kopne si znovu, protože nic jiného neumí.
Salónní ekologie je odtržená od reality a
stala se výsadou teoretiků. Praktiky pak
považují za přízemní pitomce dobré tak
leda na práci. Mnozí pak slepě věří vědě,
která se i ráda mýlí a shoda je i mezi
vědci vzácná. Proto považuji diskusi
o Soutoku popsanou LČR s mnoha vědci za
východisko a kritizuji ty, kteří diskusi
bojkotují a rovnou prosazují vznik CHKO,
kde cítí možnost funkcí a bezmezné moci
řídit vše podle sebe. Uzurpace státního
majetku pro své priority, bez ohledu na
všechny ostatní mají jako prioritu.
Místní to vědí a proto tam je k tomu
odpor. Oni vidí, kam až to došlo jinde
a nechtějí totéž.
Odpovědět
MG

Milan G

15.1.2021 12:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak jsem si všimnul my máme v podstatě stejné názory. Považoval jsem za normální když jsem reagoval na toho člověka. Třicet let jsou komunisti pryč a tenhle pán se jimi ohání přestože prožil v tom systému pouhé čtyři roky. Čili co ví tak to akorát někde přečetl nebo se zprostředkovaně dozvěděl. A navíc tu situaci vytvořil on aby vás mohl dehonestovat o nic jiného nešlo, máte přeci jiný názor na věc.

Ale co mně pobaví to jsou ti dva Eliáš a Slovan. Eliáš vás mentoruje, že máte mluvit k věci. No od něho to teda sedí, právě on jehož každý příspěvek není vůbec k tématu. A co se týká slovana, to je takový rektoskop :-))
Odpovědět
Sl

Slovan

15.1.2021 17:34 Reaguje na Milan G
Děkuji :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.1.2021 18:40 Reaguje na Milan G
Ještě si zjistěte povolání a záliby. Pochopíte to zanícení pro vznik nové
CHKO a možnost funkce v takto vzniklé "firmičce". Cesty za fotkami z celého světa mohou být tak služební a taky
každá korunka vydělaná řídící činností
se může hodit. Moloch ochrany přírody
nám úspěšně narůstá a příroda je o to více zničená. Náklady na provoz
budoucí CHKO lze použít na ruční práci
a tak se nemusí paseky frézovat a sázet
strojně. Vemte jen ty kvanta úředníků
na odborech životního prostředí obcí, měst, krajů a státu. Pak různé agentury
a dotace pro ty spolky. Výsledek mnohdy kontroverzní, či nulový. Milióny v prachu
a pamětníci už pouze vzpomínají, jak
to dělali grátis a s nadšením. To dnes
mnohé uráží, chtít po nich tu práci.
Důležité je umět proinvestovat dotaci
a označit "dílo" tabulkou za čí peníze
to bylo. My sázeli stromy z náletů
a dnes musí být pouze certifikované
za stovky korun, s hrstkou kořenů na
vzrostlý strom, které do měsíce samy
uhynou, ale to nevadí, vysadí se nové.
Peníze přece nehrají roli, protože
se pořád najdou osli, kteří svojí
prací produkují daně na dotace.
Odpovědět
JF

J F

12.1.2021 22:26
Nejsem proti vyhlášení CHKO, nicméně diskuse mi připomíná situaci z let, ca 2005 - 2009, nástup bobra evropského do polesí Soutok - poškozoval porosty, i soliterní vzrostlé duby, ale nesrovnatelně větší problém byly hráze. Spád v polesí Soutok, Tvrdonice... je ca 20cm/km. Hráz bobra má výšku ca 1-1,5m. Kdo vychodil základní školu a koukne do mapy, asi pochopí co taková hráz udělá. Lesníci požadovali redukci (odstřel), ochranáři se zakopali na přemrštěném dodržování zákona. Výsledkem bylo, že některé části Soutoku byla dočasně bažina. Zkoušel jsem prosadit kompromis - vyhláškou (opatření obecné povahy) neomezené odstraňování hrází podle potřeb lesníků a nestřílet. (odstraňování hráze může ohrozit, zejména mladé jedince bobra, ale polesí Soutok, s nabídkou potravy, prakticky bez predace..., přetlak populace ze zahraničí...). Lesníkům by se umožnilo s vícenáklady na odstraňování hrází nějak fungovat. Nešlo to, pěkně správní řízení..., s nejistým výsledkem... do vydání rozhodnutí bažina. Nakonec jsem zkusil MŽP a nakonec pana ministra. Někdo zablokoval jednání s ministrem. Za 3 minuty které na mě zbyly jsem to bohužel nevysvětlil (šlo i o další věci nejen Soutok). Později jsem toho nechal, mám to dost z ruky do Soutoku i do Prahy a byla to soukromá iniciativa. Poslední návštěva Soutoku asi 2009.

Specialisté, kteří radili a rozhodovali, jistě teoreticky zdatní a v oblasti vědy často zkušení, mezinárodní granty na velkou vědu apod., s jedním i více tituly, nebyli ochotni přijmout spád 20cm/km, výšku hráze 1-1,5m, přetlak bobří populace ze zahraničí, prakticky absenci predace a potravní nabídku. Prostě to nešlo. Nějak tuším, jaký to mělo dopad na názory lesníků na ochranáře. Specialisté byli nějak zahledění do sebe, na svoji velice úzkou a osamocenou vědeckou otázku, jinak jistě zajímavou a v širším kontextu užitečnou. Jeden z nich pravil doslovně, že rybníky jsou špinavé necky na kapry (dost možná že v jeho oblasti mnohé takové jsou), a že mu je jedno když je bobr "vypustí". To se opravdu těžko diskutuje. Diskuze co zde probíhá mi tehdejší situaci v mnohém připomíná.

Ekonomika se vždy řešila a bude se řešit. Stačí se podívat na některé ukazatele ČNB. Covid mnohé urychlí, při současných postupech vlády se dá očekávat "rozmanitý" vývoj ekonomiky, něco naznačuje pan Macháček. Shodou okolností se v počátku covidu zde poukazovalo na ekonomicky méně destruktivní švédský model.

Kdo se odvolává na evropské granty asi zapomíná, že co vybereme také zaplatíme nebo budeme muset zaplatit. Každá sranda něco stojí, ani osvobození nebylo zadarmo. Na co si tady trvale nevyděláme, to trvale neudržíme.

Šumava mi ekonomicky nevadí, produkční oblast smrku je skoro všude, za lepších podmínek - klima, dostupnost železnice, dálnice... Polesí Soutok, produkční oblast dubu - není všude. Duby větvené od spodu jsou neprodejné, sukovitá kláda má jinou hodnotu než bez suků. Ty s korunou nahoře, nebo od půlky nahoru (nebo jak se to myslí v plánu péče) o něco lepší výtěžnost, pořád menší než u zapojené klády.

Selektivní kácení - opruz při kácení, kdy je prvotní bezpečnost lidí. Padající strom často poškodí ty co mají zůstat. Při manipulaci po smýcení totéž. Probírky menších stromků, nějak to jde bez významného poškození ostatních.

Zajímalo by mě, kolik z vytěženého dřeva ze Soutoku (dub, topol...) jde na spotřebu v ČR (nebo se vyváží s přidanou hodnotou) a kolik se vyváží jako materiál bez přidané hodnoty. Otázka na LČR. Máte takové údaje ? Pokud ano, mohli byste je zveřejnit ? Děkuji.

Diskutujícím z řad velkých specialistů bych přál více obecného rozhledu a zkusit pohled na věc optikou druhého. Mohlo by to pro ně být inspirativní a něco více než "tlachání u piva".

Jinak Soutoku přeji vše nejlepší ať již jako CHKO nebo jako polesí v lesním závodě Židlochovice.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2021 09:53 Reaguje na J F
Víte ono těm teoretikům nic kácení stromů v zápoji neříká. Oni neví,
že ročně stojí mnoho zraněných i mrtvých. Neví, jak je pracné řešit
kam strom "položit", aby poškodil co nejméně ostatních, jak kmeny
vytáhnout bez poškození kořenů a kmenů těch stojících stromů. Pak
ještě zkritizují poškození povrchu půdy při přibližováni dřeva a
jiné věci s těžbou související. Proto ta touha po samovýsevu bez
pěstebních prací s cílovým pralesem o kterém zatím taktně mlčí.
Tyto tendence oklikou prosazují jinde a tak jim nevoní ani ta
dosažená dohoda. Oni to možná nakonec prolobují a budou slavit,
ale možná bude slavit někdo třetí a může to být budoucí vlastník,
který je vykáže za plot obory a nebude se s nimi vůbec bavit.
Jinak doporučuji zde na Ekolistu článek p. Čížka, kde opěvuje
dokonce požáry lesů pro život hmyzu. Tím mne vrcholně vytočil,
protože jsem osobně požár lesa zažil i s jeho dopady na flóru
a faunu. On vidí své brouky a přitom by viděl kolik tisíců
se jich usmažilo v ohni a půda místy ztvrdla žárem na cihlu.
Je to pouhá zahleděnost do vlastní dokonalosti a priorit.
Zbytek se musí tomu podřídit, aby byl zcela spokojen a tak
mu i ta kompromisní dohoda leží v žaludku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.1.2021 10:08
Je mi líto: Odbornost je největším nepřítelem ekologických organizací.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist