https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-informacni-valka-o-luzni-les-iv-kouzlo-nezavisleho-vyzkumu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu

27.1.2021
Vyfrézovaná paseka s tabulí naučné stezky „Lužní les“ představuje exotický ořešák černý jako kousek Ameriky na Moravě. Dle piktogramů zde není žádoucí trhat kytičky, rušit ptáčky ani si zpívat. Ředitel biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. představuje výsledek frézování slovy: „Půdní povrch zůstává obvykle netknutý.“
Vyfrézovaná paseka s tabulí naučné stezky „Lužní les“ představuje exotický ořešák černý jako kousek Ameriky na Moravě. Dle piktogramů zde není žádoucí trhat kytičky, rušit ptáčky ani si zpívat. Ředitel biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. představuje výsledek frézování slovy: „Půdní povrch zůstává obvykle netknutý.“
Foto | Lukáš Čížek
Lesy ČR by bez dotací neměly na provoz. Na Soutoku jsou pod dlouhodobým tlakem ochrany přírody, s níž nedávno uzavřely přelomovou dohodu o změnách hospodaření. Zhruba v téže době se rozhodly vložit pět a půl milionu do projektu nazvaného „Monitoring biodiverzity a ekologických změn lužních lesů a luk v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy“. Podnik spravuje téměř šestinu území republiky. Ale nikde jinde, pokud je mi známo, monitoring biodiverzity a ekologických změn v jeho režii neběží. Proč Lesy ČR tak náhle potřebují informace o přírodě lužních lesů? A jak s nimi asi naloží? Jde skutečně jen o monitoring?
 

Biodiverzita a ekologické změny nebo „komunikační strategie“?

Zmíněný projekt Grantová služba Lesů ČR vypsala říjnu 2020. Získal jej řešitelský tým vedený profesorem Petrem Maděrou z Mendelovy univerzity v Brně. Při jeho představení pan Martin Zajíček, který za státní Lesy na tento seriál laskavě reaguje, nezmínil, že profesor Maděra je už deset let místopředsedou správní rady BR Dolní Morava, o.p.s. Její účast na projektu, mimochodem, fakticky vyžaduje formulace v zadání projektu: „Zapojení neziskových organizací, v jejichž náplni je provádění vědeckých, edičních a edukativních aktivit zaměřených na polyfunkční význam lužních ekosystémů.“

Lesy ČR v rámci projektu žádají také vytvoření „Komunikační strategie - nastavení a zahájení pravidelné komunikace se státními a samosprávními orgány dané oblasti o všech aspektech zkoumaného území.“ Dle smlouvy právě za „komunikaci“ odpovídá BR Dolní Morava, o.p.s., jejíž „představitelé aktivně brání udělení statutu OP [ochrany přírody] (…), nejcennějším lužním lesům, opakovaně napadají opatření orgánů ochrany přírody i tyto orgány jako takové“.

Nejen ořešák černý je kusem Ameriky v lužním lese. Frézování pasek zásadně přispívá k šíření severoamerické, invazní astřičky kopinaté. Ta je schopna na vlhčích místech z podrostu vytlačit většinu domácích rostlin.
Nejen ořešák černý je kusem Ameriky v lužním lese. Frézování pasek zásadně přispívá k šíření severoamerické, invazní astřičky kopinaté. Ta je schopna na vlhčích místech z podrostu vytlačit většinu domácích rostlin.
Foto | Lukáš Čížek

Za jistě nemalé peníze má tato o.p.s. komunikovat s orgány státní správy, včetně ochranářů, které dlouhodobě napadá? Co asi bude říkat samosprávám? Pokud pod rouškou „Monitoringu biodiverzity a ekologických změn“ na Soutoku státní Lesy poptávaly také protiochranářskou masáž zastupitelů a obyvatel okolních obcí, nemohly vybrat lépe. Pokud poptávaly něco jiného, budou tohle podezření jen těžko vyvracet.

Výhodná image

Pamětníkům snah o vyhlášení CHKO Soutok totiž právě tohle v souvislosti s BR Dolní Morava, o.p.s., zní příliš povědomě. O.p.s. v roce 2008 napsala dopis, v němž tehdejšímu řediteli Lesů ČR nabízí: „Připravit střednědobou strategii pozitivní kampaně ve prospěch trvale udržitelného lesnického hospodaření v lužních lesích“ a pomoci „… k vytvoření pozitivního obrazu lesníka - hospodáře a krajinného manažera“, protože „tato image je výhodná v období příprav nového LHP a při jednání o smluvní ochraně lokalit NATURA 2000.“

Samozřejmě nikoli zdarma, ve stejném dopise „OPS souhlasí, aby (...) finanční částka byla poukázána na účet společnosti jako sponzorský dar na propagaci vzorových způsobů obhospodařování lužních lesů jižní Moravy“. Od roku 2009 minimálně do roku 2011 státní Lesy posílaly BR Dolní Morava ročně 400 tis. Kč na projekt, jehož součástí byla „Environmentální osvěta, výchova a vzdělávání. Informování a spolupráce s veřejností.“

Snad v rámci „pozitivní kampaně“ pak v roce 2010 ředitel BR Dolní Morava, o.p.s., v knize „Biodiverzita a cílená péče o lužní lesy v povodí Moravy“ představil oraniště vzniklá frézováním pasek slovy: „Půdní povrch zůstává obvykle netknutý“ (orig. „Soil surface remains usually intact,“ str. 185). Tou dobou se teprve řešilo, zda bude zakázána tehdy běžná hloubková příprava půdy (minimálně 20 cm) a povolena jen příprava povrchová. Což je i aktuálně platný stav. Zároveň je třeba přiznat, že paseky po „povrchové přípravě“ vypadají mírně lépe. Za netknutý ale lze jejich půdní povrch označit těžko.

Skrze státní Lesy jsme, mimochodem, jen v letech 2006-2011 do zmíněné o.p.s. investovali 5 450 tis. Kč. V dalších letech nevíme. Pan Zajíček raději mlčí a o.p.s. ve výročních zprávách výši sponzorských darů přestala uvádět. Pokud byly Lesy stále stejně štědré, mohla od nich za 17 let své existence získat zhruba 15 milionů.

Zejména jarní aspekt podrostu lužního lesa může být pestrý a bohatý. V lese, který vyrostl na frézované pasece vydatně zalévané Roundupem, ale takový podrost najdeme jen těžko.
Zejména jarní aspekt podrostu lužního lesa může být pestrý a bohatý. V lese, který vyrostl na frézované pasece vydatně zalévané Roundupem, ale takový podrost najdeme jen těžko.
Foto | Lukáš Čížek

Nezávislý nebo objektivní?

Ale zpět k aktuálnímu projektu. Na něm se podílí řada institucí a osob, z nichž mnohé dělají kvalitní vědu a nebudou ochotny ke kompromisům. Po odečtení téměř milionu a půl na režii a DPH, dále neznámé, ale jistě podstatné částky pro realizátora „komunikační strategie“, zůstává pro každého ze zbylých 13 partnerů projektu částka spíše nevelká. Je tedy otázka, ke kolika kvalitním vědcům se nakonec dostane obnos umožňující reálný výzkum. A jaký budou mít vliv na způsob prezentace svých výsledků na veřejnosti a v médiích. Ale pokud se v rámci „komunikační strategie“ za erární peníze v místních zase podaří vyvolat obavy z reálné ochrany přírody, je i tohle vcelku vedlejší.

Lesy ČR se ústy pana Zajíčka ptají: „… je zde snad obava z objektivních výsledků z nezávislé vědecké studie?“. Ptají se špatně. Jako nejsou nezávislé studie o škodlivosti tabáku financované tabákovými koncerny, nebude nezávislá ani studie „biodiverzity a ekologických změn lužních lesů“ placená státními Lesy. Ale mohla by být objektivní. Angažmá BR Dolní Morava, o.p.s., však bohužel vzbuzuje zásadní obavy z reálné podoby a cílů „komunikační strategie“ i způsobu konečné interpretace snad skutečně objektivních výsledků zkoumání Soutoku.


reklama

 
foto - Čížek Lukáš
Lukáš Čížek
Autor pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a přednáší na Jihočeské univerzitě.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2021 07:25
Děkuji panu Čížkovi za boj proti bezpráví na životním prostředí.... totalita neskončila "revolucí", ale v myslích bezpáteřních šmejdů například decimujících lužní lesy na Soutoku a okolí žije dál....

Boj je to sice nerovný (z protistrany neférový), ale je dobře, že probíhá....

Takové boje probíhají po celé naší zemi v podstatě ve všech přírodně hodnotných územích (o těch méně hodnotných ani nemluvě) a ani NP, u kterých je nepopiratelná priorita ochrana přírody a ŽP ze zákona není výjimkou. Aspoň tam ale naštěstí častěji vítězí ona zákonem stanovená priorita....

Bylo by skvělé, kdyby se z hodnotných území jako je Soutok nebo Jeseníky, atd. staly další NP, ale to různé zájmové skupiny podnikající v sektoru poškozování ŽP nedovolí....

Dřív než vymřou všichni komunismem "šlechtění" a toto "zušlechtění" využívající lidé si této země její obyvatelné asi vážit nebudou... do té doby budou probíhat tyto ze strany poškozovatelů ŽP nečisté boje o zachování aspoň nějakých hodnot co tu ještě hovada nestihla zničit....

Smutné, ale co se dá dělat....
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.1.2021 13:27
Odkud máte, pane Čížku, že LČR používají na Soutoku Roundup?
Odpovědět
JF

J F

29.1.2021 17:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Odkud to má pan Čízek používání roudupu nevím. Já to vím protože jsme o tom mluvili při jedné návštěvě s lesníky. Byla to otevřená diskuse, kde se zvažovaly různé věci. Mohu se dopustit po letech nějaké nepřesnosti, ale přibližně to bylo - smýtit porost, (vytrhat pařezy, zorat,) roudup, výsev žaludů. Důvod používání roundupu byl v potlačení buřeně. Soutok - je slyšet trávu růst - byliny rostou rychle, klíčící duby nejsou schopny konkurovat, případně za nepřiměřené ceny ožínání. Matně vzpomínám že měli také problém s drobnými hlodavci, nevím jak to řešili, možná se také kvůli tomu sely žaludy a ne sázely sazenice. Je to dávno, mohu být nepřesný. Ale používání roundupu uváděli lesníci. K tomu se uvádělo, že méně běžné (snad i chráněné) byliny se do území znovu natáhnou z okolí. S tím si nejsem úplně jistý, a také nebylo řečeno za jak dlouho. I kdyby se roudup nepoužil, tak ve tmě pod dubovým mlázím by sotva přežil tis. Později když stromy vyrostou a porost se prosvětlí, děje se určitě ledacos, ale nemám žádné osobní poznatky.

Diskutovala se také "babykárna". Bylo zajímavé pozorovat profesní zaměření na dub. Ptal jsem se tenkrát, že když tam roste (sama od sebe) babyka, tak to bude mít důvod (že tam patří). Lesnicky ale není ceněná a tam byla jasná averze. Jestli může v porostu babyky zmladit dub, teoreticky snad ano (sem tam něco), ale bude to běh na velmi dlouhou trať. Za svého života zmlazení dubu nečekám (ledaže by babyku naředil bobr, ale i tak, obráží z pařezů...).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.1.2021 18:00 Reaguje na J F
Taky mi příjde minimálně velmi zajímavá snaha lesočechů neustále označovat domácí, v lužních lesích běžně se vyskytující taxon, jako invazní druh. Patrně si nejsou ochotni připustit, že za významným růstem podílu této dřeviny v druhové skladbě stojí způsob jakým hospodaří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.1.2021 20:22 Reaguje na Jakub Graňák
Pochybuji, že vy si kdy připustíte, že ten "běžně se vyskytující taxon" má například nejen podstatně jiné nároky a to hlavně na světlo ale také podstatně jiné růstové schopnosti. Je zřejmé, že vy byste ty duby, podle vaší logiky pohřbil velice rychle a již hodně dávno.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.1.2021 15:10 Reaguje na Jarek Schindler
Je podivuhodné, jak z jednoduché věcné poznámky dovedete briskně usuzovat míru znalostí pisatele co se růstové dynamiky a nároků různých taxonů týče. Takovýto charakterový rys je vlastní především různým fašounům, bolševikům a obecně idiotům.
Škoda, mohli jsme si tu věcně a na úrovni podiskutovat o tom, jak by např bylo možné redukcí počtu babyk ve fertilním věku v okolních porostech eliminovat počet jejich semenáčů. Nebo třeba o tom, jak vyrovnat rozdíly v počátečních fázích růstu na stanovišti výsadbou vzrostlejších dubů, kdy se růstová dynamika obou taxonů vyrovnává. Moje profesní skupina má totiž kombinování různě vzrůstných taxonů v popisu práce a je to našim denním chlebem, a to u stovek taxonů a kultivarů.
Ovšem jak jistě pochopíte nehodlám se snižovat na vaši křupanskou úroveň, charakterizovanou bezobsažnými posměšky a urážkami. Nečekejte tudíž, že budu na jakýkoli váš další výlev žluči reagovat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.1.2021 05:39 Reaguje na Jakub Graňák
Aha, šílený zahradník se zase potřeboval "vyblejt". Jo ,je podivuhodné, že kopnout si do lesů je věcná poznámka ale reakce na to kopnutí je již "výlev žluči či bezobsažná poznámka". V každém případě kotrmelce od peskování Lesů , že údajně označují babyku za invazní druh ( já bych ji nazval v této lokalitě agresívní dřevinou). po redukci plodící babyky v širokém okolí, není nic nového. No a odbornost se asi pozná z počtu použitých cizích výrazů. Zní to tak vědecky, sadaři. No a do "kádrování" se na rozdíl od vás , pouštět nebudu. Je vidět , že je to vaše parketa a jste v ní hodně zběhlý.
Odpovědět
JD

J D

31.1.2021 23:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím, kde na to kolega Čížek přišel, ale pokud vím, v lesnictví se přípravky na bázi glyfosátu používají běžně. Například v r. 2017 LČR spotřebovaly 44 tisíc litrů (http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/ministerstvo-opet-zvazuje-ze-omezi-pouzivani-kontroverzniho-roundupu-zpravy-idnes-cz), což není vůbec málo. Samozřejmě, Roundup se používá nebo spíš používal i v ochraně přírody, např. k nátěru řezných ploch akátových pařezů nebo postřiku křídlatky, ale v míře s lesnictvím nesrovnatelné. Z formulace otázky se každopádně dá usuzovat, že pan Svoboda je o použití herbicidů k ochraně sazenic informován přesněji než kolega Čížek. Dobrá, věřím tomu, že se nějakou dobu nad soutokem Moravy a Dyje stříká na pasekách a v kulturách něčím jiným. V době mé středoškolské docházky byl hitem ochrany lesa Gramoxone (naštěstí už zakázaný), pak se objevil zázračný glyfosát, teď je potřeba Roundup něčím nahradit, pokud se tak už nestalo. O to tady ale vůbec nejde. Problém je, že celoplošná příprava půdy kombinovaná s použitím totálních herbicidů ničí biotop lužního lesa, respektive jeho bylinné patro, a to víceméně na trvalo. Výsledkem je právě ten „kousek Ameriky“ na Čížkově fotografii, plantáž na dřevo s podrostem astřiček. Jestli se v tom případě osvědčil Gramoxone, Roundup nebo na nejnovější pasekách jiný přípravek, je z tohoto hlediska bezvýznamné. Nabízí se hlavně otázka, čím se liší hospodaření nad soutokem Moravy a Dyje v "lesích zvláštního určení potřebných pro zachování biodiverzity" a v biosférické rezervaci Dolní Morava ("a model for stakeholder-based management structure within UNESCO’s World Network of BRs") od hospodaření jinde. Tedy kromě toho, že se na tamních pasekách nestříká glyfosátem, ale jiným totálním herbicidem. A že si tam státní ochrana přírody v „jedné nejúspěšnějších biosférek v soutěži s více než 700 BR celého světa“ v roce 2019 „koupila“ od státního podniku Lesy České republiky za 5 milionů korun výstavky. A že BRDM vydává červené knihy a jiné propagační brožury a její pracovníci jezdí po světě a donekonečna řeční o ochraně kulturní krajiny. Děkuju za takový model! A hlavně ať se ctěná veřejnost nediví, že některým „zapšklým aktivistům“, jak píše pan ředitel Vybíral, se mohou takové rozdíly – podle momentální nálady – jevit buď jako směšné, anebo spíš tristní, stejně jako celá BRDM.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.2.2021 07:24 Reaguje na J D
Pšt, o takových věcech se raději moc nešiřte, strhnete na sebe hněv mudrců:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.2.2021 08:16 Reaguje na J D
A co teprv takový Casoron, to byly panečku vitamíny
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.1.2021 16:27
Ač jste přitvrdil, tak už nikdo mimo kašpárka nereaguje. Asi chápou,
že je lépe diskutovat a dohodnout se, než hrotit neustále spory.
Odpovědět
JF

J F

29.1.2021 17:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná přitvrdil, ale víceméně odpovídá na výzvu - ozdrojovat atp. Pro mě bylo třeba zajímavé, že ředitel o.p.s. je profesně lesník (díl III). Nevidím v tom problém, ale je to jistě zajímavá informace a zapadá to do kontextu celé diskuze.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.1.2021 14:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Vás by bavilo neustále diskutovat s někým, kdo dohodnuté věci neplní? Možná proto pak vznikají ty spory a je dobře, že se tyhle praktiky LČR na Soutoku dostávají na veřejnost, mj. i díky panu Čížkovi. Jen ať to veřejnost vidí. Pak třeba tu novou dohodu dodrží i samotné LČR...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.1.2021 16:47 Reaguje na Slovan
Ostatní diskutují a uzavřeli novou dohodu. Kdo diskutovat
nechce, tak je sám proti sobě. Nebude v tom něco jiného?
Těm, kteří uznávají pouze "dohodu" bez kompromisů a diskusi
s těmi, kteří mají jiné názory odmítají, nezbývá než si
najít vrbu, která je vyposlouchá a třeba i podpoří. Tak
se ale problém nevyřeší. Mimochodem zdejší "veřejnost"
má pár diskutérů a opakované stesky už nikdo nekomentuje. "Veřejnost" zastoupená všemi spolupracujícími subjekty
je asi podstatně početnější a má asi jiný názor.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.1.2021 17:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Domluvili se i před 10 lety, vznikla z toho dohoda, kterou LČR nedodržovali dalších 10 let. Nikdo nikde ani nenapsal, že by se současnou dohodou mezi AOPK a LČR nesouhlasil, jen ta zkušenost víte... ta moc důvod k optimismu bohužel nedává. Ale chápu, že vám je to jaksi jedno. Jsou ale lidé, kterým nikoli.

Mnohem důležitější než zdejší diskuze třeba je, že vznik CHKO dnes podporuje největší hráč, kterého by se vznik CHKO týkal - Břeclav :)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.1.2021 17:44
Je užitečné, že pan Čížek informuje o zákulisí toho, co se navenek snaží tak usilovně tvářit jako nezištná ochrana přírody a udržitelné lesní hospodaření. LČR budou pod větší kontrolou veřejnosti a díky tomu se kromě jiného zvyšuje šance na to, že tentokrát na rozdíl od minulosti si nedovolí tak okatě neplnit podepsanou dohodu. Stejně si ale myslím, že Soutoku bude nejvíc slušet stát se chráněnou krajinnou oblastí.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.1.2021 18:20 Reaguje na Majka Kletečková
Souhlas paní Kletečková.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist