Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu

Vyfrézovaná paseka s tabulí naučné stezky „Lužní les“ představuje exotický ořešák černý jako kousek Ameriky na Moravě. Dle piktogramů zde není žádoucí trhat kytičky, rušit ptáčky ani si zpívat. Ředitel biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. představuje výsledek frézování slovy: „Půdní povrch zůstává obvykle netknutý.“

Foto | Lukáš Čížek

Biodiverzita a ekologické změny nebo „komunikační strategie“?

Zmíněný projekt Grantová služba Lesů ČR vypsala říjnu 2020. Získal jej řešitelský tým vedený profesorem Petrem Maděrou z Mendelovy univerzity v Brně. Při jeho představení pan Martin Zajíček, který za státní Lesy na tento seriál laskavě reaguje, nezmínil, že profesor Maděra je už deset let místopředsedou správní rady BR Dolní Morava, o.p.s. Její účast na projektu, mimochodem, fakticky vyžaduje formulace v zadání projektu: „Zapojení neziskových organizací, v jejichž náplni je provádění vědeckých, edičních a edukativních aktivit zaměřených na polyfunkční význam lužních ekosystémů.“

Lesy ČR v rámci projektu žádají také vytvoření „Komunikační strategie - nastavení a zahájení pravidelné komunikace se státními a samosprávními orgány dané oblasti o všech aspektech zkoumaného území.“ Dle smlouvy právě za „komunikaci“ odpovídá BR Dolní Morava, o.p.s., jejíž „představitelé aktivně brání udělení statutu OP [ochrany přírody] (…), nejcennějším lužním lesům, opakovaně napadají opatření orgánů ochrany přírody i tyto orgány jako takové“.

Nejen ořešák černý je kusem Ameriky v lužním lese. Frézování pasek zásadně přispívá k šíření severoamerické, invazní astřičky kopinaté. Ta je schopna na vlhčích místech z podrostu vytlačit většinu domácích rostlin.

Foto | Lukáš Čížek

Za jistě nemalé peníze má tato o.p.s. komunikovat s orgány státní správy, včetně ochranářů, které dlouhodobě napadá? Co asi bude říkat samosprávám? Pokud pod rouškou „Monitoringu biodiverzity a ekologických změn“ na Soutoku státní Lesy poptávaly také protiochranářskou masáž zastupitelů a obyvatel okolních obcí, nemohly vybrat lépe. Pokud poptávaly něco jiného, budou tohle podezření jen těžko vyvracet.

Výhodná image

Pamětníkům snah o vyhlášení CHKO Soutok totiž právě tohle v souvislosti s BR Dolní Morava, o.p.s., zní příliš povědomě. O.p.s. v roce 2008 napsala dopis, v němž tehdejšímu řediteli Lesů ČR nabízí: „Připravit střednědobou strategii pozitivní kampaně ve prospěch trvale udržitelného lesnického hospodaření v lužních lesích“ a pomoci „… k vytvoření pozitivního obrazu lesníka - hospodáře a krajinného manažera“, protože „tato image je výhodná v období příprav nového LHP a při jednání o smluvní ochraně lokalit NATURA 2000.“

Samozřejmě nikoli zdarma, ve stejném dopise „OPS souhlasí, aby (...) finanční částka byla poukázána na účet společnosti jako sponzorský dar na propagaci vzorových způsobů obhospodařování lužních lesů jižní Moravy“. Od roku 2009 minimálně do roku 2011 státní Lesy posílaly BR Dolní Morava ročně 400 tis. Kč na projekt, jehož součástí byla „Environmentální osvěta, výchova a vzdělávání. Informování a spolupráce s veřejností.“

Snad v rámci „pozitivní kampaně“ pak v roce 2010 ředitel BR Dolní Morava, o.p.s., v knize „Biodiverzita a cílená péče o lužní lesy v povodí Moravy“ představil oraniště vzniklá frézováním pasek slovy: „Půdní povrch zůstává obvykle netknutý“ (orig. „Soil surface remains usually intact,“ str. 185). Tou dobou se teprve řešilo, zda bude zakázána tehdy běžná hloubková příprava půdy (minimálně 20 cm) a povolena jen příprava povrchová. Což je i aktuálně platný stav. Zároveň je třeba přiznat, že paseky po „povrchové přípravě“ vypadají mírně lépe. Za netknutý ale lze jejich půdní povrch označit těžko.

Skrze státní Lesy jsme, mimochodem, jen v letech 2006-2011 do zmíněné o.p.s. investovali 5 450 tis. Kč. V dalších letech nevíme. Pan Zajíček raději mlčí a o.p.s. ve výročních zprávách výši sponzorských darů přestala uvádět. Pokud byly Lesy stále stejně štědré, mohla od nich za 17 let své existence získat zhruba 15 milionů.

Zejména jarní aspekt podrostu lužního lesa může být pestrý a bohatý. V lese, který vyrostl na frézované pasece vydatně zalévané Roundupem, ale takový podrost najdeme jen těžko.

Foto | Lukáš Čížek

Nezávislý nebo objektivní?

Ale zpět k aktuálnímu projektu. Na něm se podílí řada institucí a osob, z nichž mnohé dělají kvalitní vědu a nebudou ochotny ke kompromisům. Po odečtení téměř milionu a půl na režii a DPH, dále neznámé, ale jistě podstatné částky pro realizátora „komunikační strategie“, zůstává pro každého ze zbylých 13 partnerů projektu částka spíše nevelká. Je tedy otázka, ke kolika kvalitním vědcům se nakonec dostane obnos umožňující reálný výzkum. A jaký budou mít vliv na způsob prezentace svých výsledků na veřejnosti a v médiích. Ale pokud se v rámci „komunikační strategie“ za erární peníze v místních zase podaří vyvolat obavy z reálné ochrany přírody, je i tohle vcelku vedlejší.

Lesy ČR se ústy pana Zajíčka ptají: „… je zde snad obava z objektivních výsledků z nezávislé vědecké studie?“. Ptají se špatně. Jako nejsou nezávislé studie o škodlivosti tabáku financované tabákovými koncerny, nebude nezávislá ani studie „biodiverzity a ekologických změn lužních lesů“ placená státními Lesy. Ale mohla by být objektivní. Angažmá BR Dolní Morava, o.p.s., však bohužel vzbuzuje zásadní obavy z reálné podoby a cílů „komunikační strategie“ i způsobu konečné interpretace snad skutečně objektivních výsledků zkoumání Soutoku.