https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-zajicek-odpoved-lesu-cr-na-text-lukase-cizka-o-informacni-valce-a-luznim-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Zajíček: Odpověď Lesů ČR na text Lukáše Čížka o informační válce a lužním lese

8.1.2021
Lužní lesy na Soutoku. Ilustrační snímek.
Lužní lesy na Soutoku. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR
Autor článku na jednu stranu píše o „magii mediálních stratégů“, o selektivní hře s fakty, na straně druhé tak činí v autorském textu on sám.
 

Nechci rozebírat větu za větou, vyjádření za vyjádřením, byť řada je jednoznačně manipulativní, matoucí a věcně nesprávná. Autor se každopádně dopouští téhož, z čeho nás on sám podezírá.

Ale i o tom můžeme diskutovat. Pokud ovšem bude o opravdovou diskusi, nikoli o emotivní, jednostranná a zavádějící tvrzení, označovaná za objektivní, jedinou pravdu, zájem i na druhé straně… V prvním pololetí roku plánujeme několik setkání s odborníky i veřejností, a autora rádi ke kulatému stolu pozveme.

Soutok je překrásný kus naší krajiny, plný rozmanitého života, cenných ekosystémů. Lesníci tady hospodaří už tři sta let a dnešní podoba přírody je důkazem, že to dělají možná nikoli bezchybně, ale rozhodně tak, že je v této lokalitě stále co chránit… a jsou připravení v ochraně ekosystémů dál pokračovat a zdokonalovat ji, diskutovat s odborníky z akademické sféry, ochránci, aktivisty, ale i s veřejností, jak má ochrana v praxi vypadat, jak se k přírodě chovat, jak vyvažovat tři pilíře naší činnosti – ekonomický, ekologický a sociální.

Realitou je, že naše náklady a investice na zachování a obnovu lužního lesa mnohokrát překračují jakékoli představitelné výnosy.

Obviňovat lesníky z toho, že jejich jediným cílem je maximalizace zisku na úkor biodiverzity, je přinejmenším krajně nefér a svědčí to o neúctě k lesnictví jakožto uznávanému oboru lidské činnosti.

Ano, jsme připraveni k diskusi. Chápeme ji však nikoli jako cíl, nýbrž nekončící proces hledání pokud možno co nejlepších řešení. Nejlepších pro krajinu, v níž společně žijeme.

Diskuse ovšem není bezpodmínečná kapitulace, k čemuž nás přímo či oklikou někteří oponenti vyzývají. Není to rezignace na praxí osvědčené, vědecky podložené metody a postupy, na nichž lesnické řemeslo pevnýma nohama stojí. Diskuse je neustálé, leckdy komplikované hledání a nacházení kompromisů se společným cílem, který nás, jak věříme, spojuje – uchovat Soutok pro příští generace.

Jasným důkazem, že kompromis je možný, a žádoucí, že onu diskusi myslíme naprosto vážně a odpovědně, že se domluvit chceme a umíme, je nedávno uzavřená dohoda s Agenturou ochrany přírody a krajiny o hospodaření na Soutoku pro příštích deset let. Text dohody najdete na portále Soutok všem.

Tím více nás mrzí zjednodušující, oploštělá, avšak o to nekompromisnější dehonestace lesnického řemesla, svědomité a systematické práce generací lesníků, k nimž v souvislosti s naším hospodařením na Soutoku, ale i v dalších částech naší krásné země, pod nejrůznějšími záminkami dochází. Ať už přichází odkudkoli.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)


reklama

 
foto - Zajíček Martin
Martin Zajíček
Autor je vedoucí odboru vnějších vztahů Lesů ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MG

Milan G

8.1.2021 13:54
Máte můj souhlas, a tohle tesat do kamene ,,Obviňovat lesníky z toho, že jejich jediným cílem je maximalizace zisku na úkor biodiverzity, je přinejmenším krajně nefér a svědčí to o neúctě k lesnictví jakožto uznávanému oboru lidské činnosti. ,,
Všimnul jsem si v posledních letech jak se hodně lidí snaží lesníky dehonestovat. Ať už to co říkáte vy, nebo když někdo popisuje lesníky jako plantážníky avšak nikoliv ve významu slova jako od J. Foglara, ale jako, že vlastně nic jiného neumí než prosazovat smrkové monokultury za každou cenu. A kácet a kácet... Ale tak to přece není a nikdy nebylo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.1.2021 14:20
Autor článku zapomněl uvést odkaz na zmiňovaný text té tzv. nedávno uzavřené dohody Lesů ČR s AOPK o hospodaření na soutoku pro příštích deset let. (Odvolává se na ni v předposledním odstavci svého článku.) Snad to brzy napraví. Ráda bych si pak tu dohodu přečetla.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

8.1.2021 15:12 Reaguje na Majka Kletečková
Dobrý den,

to je chyba Ekolistu, zapomněli jsme do textu vložit link na dokument. Již tam je. Můžete případně rovnou tudy:

https://www.soutokvsem.cz/media/documents/R%C3%A1mcov%C3%A1_dohoda.pdf

Hezký den

Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2021 14:51
Objektivně je třeba přiznat, že určitá snaha o nápravu ze strany LČR tu je. Otázkou zůstává proč to muselo trvat 40 let.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.1.2021 22:50 Reaguje na Jakub Graňák
Protože už i veřejnost vidí, že tam není něco v pořádku (např. v roce 1990 tvořily starší porosty asi polovinu území, dnes je to sotva čtvrtina), začíná se o tom území a jeho ochraně více mluvit, vznikla petice a zároveň se konečně začíná ze strany ochranářů pořádně tlačit na vyhlášení CHKO. To jsou podle mě důvody, proč i LČR začínají u problematiky Soutoku "měknout".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.1.2021 08:59 Reaguje na Slovan
To byla řečnická otázka:-)
Odpovědět
Sl

Slovan

9.1.2021 18:15 Reaguje na Jakub Graňák
Jo ták :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2021 17:24
Myslím, že je to celkem kompromisní dohoda a tak nevím, co chtěl
pan Čížek víc. Dohoda je z listopadu, on tu napsal svůj apel v lednu
a tuto dohodu nekomentoval. Asi i ona je pro něho málo radikální a má
zcela jinou představu. Reagovat na představy všech ale nikdy nelze
a podle sdělení p. Zajíčka je zván k další diskusi a má možnost se
vyjádřit. Pokud chce pouze apelovat na veřejnost a vzdát se diskuse,
tak se okrádá o možnost něco rychle ovlivnit.
Odpovědět
JD

Jiří Domes

8.1.2021 19:33
Nechápu jednu věc, proč se musí ze soutoku dělat další plantáž na stromy? Text dohody je z hlediska ochrany Soutoku nedostatečný. Ale toto chyba především vlády (této i minulých).
Nadáváme jihoameričanům, že pálí deštné pralesy, přitom u nás nejsme schopni vyhradit divoké přírodě ani malinký zlomek plochy naší republiky.
A že se na soutoku v posledních letech kácelo ve velkém je pěkně vidět z leteckých map.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.1.2021 11:30 Reaguje na Jiří Domes
Je to +- rozumný a společensky přijatelný kompromis. Ekologové ovšem jasně ukazují, že kompromis s nimi není možný, že je bude nutno potlačit silou státní moci. Jako nacisty apod.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2021 18:57 Reaguje na Jiří Domes
Doufám, že stejně bojovně vystupujete, když se staví nové domy,
továrny, sklady, silnice, sjezdovky a jiné stavby, které trvale
ukrajují z krajiny a lesů. Ony ty LČR pouze těží vyzrálé stromy
k využití a vysazují nové jako lapače CO2, což už staré stromy
vykonaly a mladé to budou konat dalších 100 let. Vidím, že ten
princip vázání CO2 se jednou hodí a jindy ne. Pokud jde o OZE
a pálení tak je to OK, ale pokud je to těžba stavebního dříví,
kde bude to CO2 zakonzervováno dalších 100 let, tak je to špatně
a raději ho nechat za pár let zetlít v lese i s tím uvolněním
CO2 do ovzduší. Chápete co tím chci říci? Je rozdíl stromy
vytěžit, použít na trámy, prkna a nábytek, nebo ho nechat zetlít,
či po znehodnocení stářím spálit jako palivové dříví. Toho
kvalitního dubového dříví není nazbyt a nikdy se netěží vše.
Zůstávají tam solitéry, skupiny stromů, aleje a přehradné pásy.
Bohužel určité skupině ekologů je to stále málo, ale jinde
bojují za kdejaký kilogram CO2. Je to rozporuplná činnost
jednotlivých zájmových skupin schovávajících se pod pojmem
ekologové. Pravověrný ekolog by měl být nadšený z co největšího
využití obnovitelných zdrojů k výstavbě domů, výrobě nábytku
a zbytky z výroby energeticky využít. Hlupáci nechávají dříví
bez užitku v lese shnít a pěstují plantáže energodřevin a
lány biopaliv. Nesmysly střídají jiné nesmysly a vše pod vlajkou ekologie. Ochranáři se zdravým rozumem se děsí z nové vlny
bezzásahu, samozalesnění , biopaliv a jiných nesmyslů. Ale
je to vaše volba jít touto cestou a bude to vaše budoucnost.
Zkuste tak nastínit pro vás dostatečnou ochranu Soutoku
a představu, jak by měl Soutok vypadat do budoucna a ne pouze
kritizovat i vzešlou dohodu mezi AOPK a LČR.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2021 20:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím, že není úplně jisté, že "těžba stavebního dříví" zachytí více CO2, než zetlení v lese. A pokud Soutok představuje prostředí pro řadu vzácných druhů, tak snad stojí zato nechat jim více prostoru. Stavební dříví se klidně může těžit jinde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2021 09:28 Reaguje na JH
Ve stavebním dříví je CO2 zakonzervováno na stovky
let a mladý strom ho má možnost ukládat nový. Ano,
stavební dříví se dá těžit i jinde, ale záleží na
jeho kvalitě a dostupnosti. Pokud 300 let pěstuji
hospodářský les, tak bych byl blázen ho nechat
zestárnout a zetlít. Lesem zvláštního určení je
pouze pár let změnou legislativy, která tam řadí
lesy s provozovanými oborami a s genofondem dubu
letního. Nebýt tam ani jedno z toho, tak to byl
možná stále les hospodářský a LČR by nemusely
dělat ani nynější kompromisy. Kompromisy dělají
a skupina nespokojenců chce stále více a více.
Odpovědět
JH

JH

10.1.2021 10:24 Reaguje na Břetislav Machaček
S tím CO2 to není tak jednoduché, jak tvrdíte. Les na Soutoku vznikl jako hospodářský les, ale předchozí hospodaření vedlo mimo jiné ke vzniku otevřených lesů se solitérními stromy, kde se vyskytuje řada vzácných organismů. Pokud z toho uděláte hustou dubovou plantáž na stavební dříví, tyto organismy vyhynou. Cenná na této lokalitě je rozmanitost prostředí a na ně vázaných druhů. A nejde o to v lese nezasahovat a vytvořit prales, ale o to udržet rozmanitost i lidskými zásahy.
Odpovědět
JD

Jiří Domes

9.1.2021 21:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Proč se musí v každém lese těžit? To fakt nemůžeme nechat malý kousek území republiky přírodě? Právě tlející stromy jsou pro spoustu přírodních společenství nezbytné! A soutok je ideální v tom, že v něm nejsou žádné lidské obydlí a i přes snahu Lesů ČR vše vytěžit je tam ještě pár starých stromů.
CO2 do toho nemotejte. Obnovitelné zdroje už vůbec ne. Třeba já jsem fanda neobnovitelných zdrojů (jádro a časem snad fůze).
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.1.2021 00:26 Reaguje na Jiří Domes
Malých kousků území republiky ponechaných přírodě je mnoho. Ne, že tu nejsou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2021 09:18 Reaguje na Jiří Domes
Povím vám to natvrdo. Rovinatý lužní les budovaný
300 let jako hospodářský s oborní činností se díky
legislativě změnil na les zvláštního určení právě
díky tomu, že lesy s oborními chovy tam musí být
zařazeny ze zákona. V tom okamžiku mají ochranáři
v ruce nástroj jak hospodářskou činnost regulovat
a požadovat stále přísnější ochranu. Nyní se taky
upínají ke vzniku CHKO ve kterém hledají bič na LČR
k další omezení hospodářské činnosti. Ochrana přírody není ale pouze spolek entomologů a nadšenců
pralesů a divočiny. Ochrana přírody má i jiné
priority a pokud došlo k dohodě AOPK a LČR, tak to
považuji za kompromisní a ostatní požadavky považuji za názory nenasytného Otesánka, který chce stále více a více a nejlíp vše. Na dotace do ochrany
přírody plynou i zisky z hospodaření LČR( pouze
z důvodu kůrovcové kalamity je nyní deficit).
Pokud nebudou generovat jakékoliv lesy i zisk,
tak o ně nebudou vlastníci jevit zájem a splní
se vlhký sen těch, kteří touží po divočině všude.
Je to plánovitá likvidace ziskového hospodaření
v lesích a likvidace i dřevařského odvětví. Vaší
touhou je stromy nechat růst až do smrti, zetlít
v lese a nestačí vám 4 NP, 810 rezervací a
nespočet jiných chráněných míst. Otesánek má hlad
a dokud nesní vše, tak ho bude mít stále. Jemu
je jedno, že zničí staleté tradice lesnictví,
myslivosti a jiné tradiční obory navázané na lesy.
Hlavním cílem je prales a divočina bez myslivců,
lesáků a zpracovatelů dřeva. Smrdí to uzurpací přírody pro pár zahleděných aktivistů na úkor
zbytku národa. Už nyní lezete na nervy mnoha lidem
a nakonec dosáhnete toho, co Zelení v zahraničí.
Po dobách vzestupu a sympatií přijde doba úpadku
a zatracení ke škodě celé ochrany přírody. Je tak
třeba se vrátit ke skutečné ochraně a nejít touto
cestou. Tímto ničíte práci vašich předchůdců.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.1.2021 10:12 Reaguje na Břetislav Machaček
"Je to plánovitá likvidace ziskového hospodaření
v lesích a likvidace i dřevařského odvětví."

- Ale jděte prosimvás. Pokud si nějaká oblast zaslouží lepší a hlavně šetrnější hospodaření, co je na tom špatného na to upozornit a bojovat za změnu? Co je na tom likvidačního?

"nestačí vám 4 NP, 810 rezervací a nespočet jiných chráněných míst."

- Mě by to stačilo v momentě, pokud by již nic víc chránit nešlo. 810 rezervací zní krásně - proč ale nezmíníte že se jedná jen o 0,54% rozlohy ČR? To už by asi neznělo tak propagandisticky co...

"Smrdí to uzurpací přírody pro pár zahleděných aktivistů na úkor
zbytku národa."

- Jojo, typické kecy někoho, kdo si myslí, že má ve všem pravdu a že jeho názor musí tedy mít i ona "většina národa". Myslíte si, že většina národa stojí na vaší straně? Dobře, udělejme o Soutoku celorepublikové referendum.

"Už nyní lezete na nervy mnoha lidem
a nakonec dosáhnete toho, co Zelení v zahraničí."

- Kdybyste věděl, kolika lidem lezou na nervy třeba myslivci, pak byste o tomhle raději pomlčel. Jinak Zelení prožívají v Evropě asi nejlepší období za celou dobu jejich existence a fakt se mi nezdá, že by nějak oslabovali...

Ale jo pane Machačku, hezky jste si nám teď ulevil. No měl byste vstoupit do některé z politických stran a jít měnit k obrazu svému. Protože do té doby věřím, že zde budou mít větší slovo vědci, kteří při vší úctě k vám, jsou mnohem vzdělanější a kompetentnější do toho mluvit. Dříve (např. rok 99) jste je kvůli jejich odborným názorům, které se vám nelíbí, vyhazovali z práce (myšleno vaši ideologoví soukupníci), takže máte na co navazovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2021 11:28 Reaguje na Slovan
AOPK s tím souhlasí a vy melete pořád málo, málo. Koho vlastně zastupujete? Sebe, DUHU,
pana Čížka? Nemusím fandit třeba AOPK, ale
někdo to musí zastřešit a nést zodpovědnost
za uzavřenou dohodu. Jakou zodpovědnost máte
vy a pan Čížek? Žádnou a pouze stupňujete
požadavky. Jsem zvědav, jak se budou chránit
přírodu strany, které se nyní profilují jako
její bezmezní zastánci a jaké budou výsledky.
Já jsem se do politiky nikdy netlačil právě
proto, že sliby se slibují a blázni se radují.
Slibem nezarmoutíš a jeho nesplnění snadno
zdůvodníš nemožností slib prosadit. Vaše
argumenty nesvědčí o vzdělání, ale spíše
o titulu, ale ty dnes zažívají totální
degradaci. Kdysi jsme se smáli sovětským
inženýrům pracujícím s lopatou a nyní už
není k smíchu, že školy chrlí otitulované
nedouky zahleděné do svých diplomů a mouder
naučených od podobných mudrlantů. Neplatí
to plošně, ale nejvíc křičí právě takoví.
Jinak já nikoho z práce nepropouštěl a mít
odvahu propustit neschopného člověka je
potřebné. Statisíce vědců a jiných vzdělanců
bez hmatatelných výsledků je přepych pro
tuto společnost a hrubě se to vymstí. Vtip,
kdy práci jednoho dělníka přihlíželo devět nadřízených se stává praxí a na to dojede západní pojetí ekonomiky. Procitnutí bude
pro mnohé šokující, když vyschnou zdroje
i z těch lesů, polí, produkčních rybníků,
čmoudících továren a jiných neekologických
aktivit. Ekologové zatím natahují pouze
ruce na tyto zdroje a házejí klacky pod
nohy producentům. Pomocí TV a stálé EKO
masáže možná lidi doblbnete, ale pokud
se jich problém dotkne osobně, tak vám
ani ta dennodenní masáž nepomůže.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.1.2021 17:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen krátce.

1) Ano, AOPK se podařilo dohodnout na kompromisu na nějakých 10 let. Fajn, good, ale co pak? Jsem za to rád, nicméně raději bych byl za dlouhodobé řešení.

2) Zastupuji zde pouze sám sebe. Máte-li s tím problém, je mi líto.

3) Taky jsem netvrdil, že jste propouštěl vy, ale třeba soudruh ministr Kužvart v roce 99. Jen proto, že si někdo dovolil s ním nesouhlasit.

4) "Procitnutí bude pro mnohé šokující..." - jen strašíte, nic víc. Bez jakéhokoli důkazu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.1.2021 12:43 Reaguje na Slovan
Opravdu myslíte vážně že u nás je rozloha chráněných ůzemí ( tedy NP, CHKO, rezervací a dalších maloplošných) jen 0,54 % z výměry státu???
Má to být jen takový váš propagandistický výkřik, neznalost, která ovšem nebrání do všeho kecat nebo spíš problém s matematikou.
Já bych řekl, že výměra chráněných území se u nás pohybuje kolem 1,280 tisíc ha a je to asi 16% z výměry státu. Vašich 0,54 % je nebetyčný blábol.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.1.2021 10:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.1.2021 09:07 Reaguje na Jiří Domes
Pane Domes jste opravdu přesvědčen, že ochranáři se chystají " ten malý kousek přírody" opravdu ponechá přírodě? Oni tam snad nemíní těžit? Nevyžaduje snad ten formát lesa který prosazují, tedy pařeziny a "světlý les", podstatně častější a intenzivnější těžby? No a potom je potřeba si přestat plést solitery s výstavky. Ty staré solitery nikdo netěží a výstavky ponechávají.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

10.1.2021 14:01
Dobrý den, pane Slovane, jenom si dovoluji zareagovat na Váš příspěvek. Můžete mi vysvětlit Váš pohled na myslivce a myslivost v ČR, když píšete, že myslivci mnoha lidem lezou na nervy. Potom bych Vás požádal o Váš návrh, jak bychom měli bez myslivců, kteří ,,lezou mnoha ...", zajistit např. snižování stavů zvěře a udržování stavů jednotlivých druhů zvěře na odpovídající úrovni v kulturně obhospodařované krajině ( zdůrazňuji, že se to ne všude daří, ale to je na jinou diskuzi). Následně bych Vás poprosil o názor, kdo nahradí desetitisíce hodin při úpravě biotopu a krajiny, které ročně myslivci provádějí pro společnost, atd. Myslíte, že bude takové nadšení mezi zástupci ochranářských organizací?. Ale možná by mohla snad zaskočit policie, popřípadě armáda? Děkuji za Vaši opravdu seriózní odpověď a přeji příjemný den. Janota
Odpovědět
Sl

Slovan

10.1.2021 16:37 Reaguje na Jiří Janota
Dobrý den pane Jahota. Byla to z mé strany reakce na názor pana Machačka, cituji "Už nyní lezete na nervy mnoha lidem" - myšleno samozřejmě ochranáře. Proto jsem následně použil myslivce, protože faktem je, že myslivci dnes nemají u veřejnosti dobrý kredit a spíše se to zhoršuje.

Z mého pohledu je to způsobeno dvěmi věcmi:
1) Negativní zkušenost - spousta lidí má zkušenosti s tím, že je myslivec vyhání z lesa během čekané. Případně, že jim vyhrožuje zastřelením psa v momentě, kdy je navolno, ale zároveň ani nic neštve a je pod kontrolou v okolí pána. Mnohdy i u ras psů, které nemůže zastřelit ani myslivecká stráž a to za žádné situace. To se mimochodem stalo třeba mě.
2) Názor myslivců na šelmy a dravce, kdy tato zvířata považují za "škodnou" za každé situace. Spousta lidí obviňuje myslivce z pytláctví vzácných šelem a z trávení dravců. A že je na tom mnoho pravdy je bohužel taky pravda. Minimálně k pytláctví rysů se nemalé % myslivců anonymně přiznalo. Zároveň názory nemalé části myslivců, které si každý může přečíst nejenom na jejich forech, ale třeba i zde (a nebo při osobním setkání), vám moc bodů u veřejnosti nepřidají a ti, kteří si myslí, že spousta myslivců pytlačí se v tom maximálně utvrdí.

Já sám však nevnímám myslivce jako takové za nějaké nepřátele. Vím, že dělají i spoustu užitečné práce a že rozhodně ne každý myslivec = blbec nebo pytlák. Vím, že je mezi vámi spousta dobrých chlapů, ale ti by se měli snažit názor myslivců v některých věcech změnit. Jinak bude za chvíli myslivec relikt minulosti. Sám přeci vidíte, že myslivost dnes mladé vůbec neláká a nemyslím si, že by to bylo kvůli nějaké těžké práci apod. Pokud se někdo z mladých zajímá o přírodu, jde raději do spolků na ochranu přírody a ne tam, kde uslyší nahoře zmíněné názory na šelmy a dravce.

Neberte to z mé strany, pane Janota, nějak zle, jen píši svůj názor na to, jak veřejnost dnes vnímá myslivce. I Vám přeji hezký zbytek dne.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

10.1.2021 18:35 Reaguje na Slovan
Děkuji za Vaši odpověď. V řadě věcí s Vámi mohu i souhlasit. Nicméně nejsem přesvědčen, že problém pytláctví a travičství je problémem pouze myslivců. Máme řadu jiných oborů, kde je možno polemizovat, zda nevychází i z jejich řad. Nechci zde ale nikoho osočovat. Pytláctví a travičství je potřeba vždy odsoudit. Nicméně jde o selhání jednotlivců a není třeba to házet na celou skupinu obyvatel. Úplně stejně to platí se zákazem řízení pod vlivem alkoholu. Také neodsuzuji celou společnost, i když se to děje dnes a denně. Dochází k tomu, na co jsem upozorňoval již několikrát zástupce MŽP a AOPK. Vzhledem k neřešení zásadních otázek v nakládání se zvláště chráněnými druhy ( a nejenom těmito), bude k jevu pytláctví docházet stále častěji. Jsem o tom přesvědčen, i když to neschvaluji. Čím déle bude trvat prodleva s přijetím zásadních rozhodnutí ve vztahu k těmto druhům, tím častěji budeme možná konfrontování s možným jevem pytláctví. Dnes jsme se zabetonovali na dvou barikádách. Na straně jedné MZe a organizace, které podporuje. Na druhé straně MŽP, AOPK a organizace které podporují tyto dvě instituce. Oba tábory se dnes v podporou médií snaží přesvědčit společnost, kdo má větší pravdu. Jak to bývá, pravda bude někde uprostřed. V posledních dnech dostávám řadu stížností od našich spoluobčanů na chování některých myslivců. Chápu je, pokud dojde v verbální výměně názorů a možná někdy až za tou pomyslnou hranou. Na straně druhé ovšem chápu i myslivce, kteří jsou tlačeni ke snižování stavů zvěře ( v případě neplnění hrozí postih od státní správy, pronajimatele honitby a také hrozí finanční postih za škody působené zvěří majitelům pozemků). Vzhledem k nemožnosti jiných aktivit, se většina spoluobčanů vrhla dnes do přírody. Zde je můžeme potkávat od brzkých ranních hodin až do pozdního večera. Kdy potom mohou myslivci plnit stanovené úkoly. Pojedete třikrát za týden do honitby a třikrát nebudete moci lovit, jelikož Vám lidé plaší zvěř. Potom i pochopím, že některým myslivcům dojde trpělivost a občas ,,bouchnou saze". Vůbec si nedovedu představit, co by u veřejnosti způsobilo, kdybychom tlačili na omezení vstupu veřejnosti do krajiny v ranních a večerních hodinách. Společnost to nikdy nepochopí a hlavně nebude chtít pochopit. Že někde křičí pár myslivců, to nikoho nebude zajímat. Jakmile ale prase potrhá venčícího psa majitelce, okamžitě tu máme senzaci pro média a já budu odpovídat 20x za den médiím, proč myslivci neloví. Nemyslím si, že myslivec bude relikt minulosti. Stavy zvěře bude vždy muset někdo udržovat v odpovídající míře. je potřeba zapomenout na to, že to udělají velcí predátoři. To je pouze, a nyní mi promiňte výraz, pomatená myšlenka některých spoluobčanů, matoucí média a veřejnost. Velké šelmy tomu mohou částečně napomoci, ale v dnešní urbanizované krajině výši stavů zvěře nemohou zásadně ovlivnit. Spíše nastane daleko více problémů ve společnosti se střetem těchto druhů s hospodařením lidí v civilizované krajině. Na vytváření obrovských území se striktní ochranou přírody zajišťující samovolný vývoj přírodních procesů jsme opravdu velmi malá krajina. Vždy bude muset přistoupit někdo, kdo stavy zvěře bude regulovat. Jestli to budou lovci nebo myslivci v tom pojetí, jaké známe dodnes, ukáže až budoucnost. Byl bych rád, vzhledem ke všem středoevropským tradicím, aby to byli stále myslivci. Myslivci rozumní, vzdělaní a pochopeni společností. Bude to ovšem nesmírně obtížné. Rád jsem s Vámi podiskutoval, příjemný večer.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.1.2021 23:08 Reaguje na Jiří Janota
Samozřejmě souhlasím, že je zde více oborů, kde tohle hrozí. Nechci ten problém svádět čistě na myslivce. To vůbec ne, nicméně v naší společnosti takovou pověst mají a mnohdy se třeba v hospodě i prokecnou. Ale znovu opakuji, vím, že je mezi myslivci spousta dobrých lidí a rozhodně neodsuzuji celou vaši skupinu. Byl bych však rád, pokud byste jako ČMMJ vystupovali proti pytláctví mnohem častěji a důrazněji. Možná, že se to ke mě jen nedostalo, možná se to již děje, nevím. Ale mě tohle ze strany ČMMJ prostě chybí.

Víte, já chápu, že je zvěře hodně a že ten tlak na snížení jejich počtů je asi velký. Ale nalijme si čistého vína – ten problém je zde už docela dlouho a myslivci tohle ukočírovat jednoduše nezvládli. Lidé dnes bohužel moc jiných možností vyžití nemají, proto je můžeme vidět v lesích častěji, byť u nás to v obyčejných lesích momentálně příliš poznat popravdě nejde. Jinak, pokud se nepletu, je i v zákoně o myslivosti napsáno, že orgán státní správy myslivosti může nařídit i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí. Veřejnost by to samozřejmě nesla těžce a dost by protestovala, ale ta možnost zde je. Je však důležité, aby se myslivci dokázali ovládat a třeba to dokázali jednoduše vysvětlit. Protože pokud na mě někdo z ničeho nic začne řvát a vyhrožovat, pak to dotyčnému vrátím se vší parádou zpět.

Počty zvěře se skutečně budou muset udržovat. A stejně jako Vy bych i já byl upřímně nerad, aby se zde v budoucnu zavedl systém podobný např. tomu v USA i vzhledem k oněm tradicím. Že tuto roli v naší krajině nepřevezmou ani velcí predátoři je také jasné si myslím všem. Všichni chápou, že naše krajina je na to příliš zničená a nikdo zde ani nechce mít tisíce vlků. Ostatně vlk u nás nemá ani záchranný program, nýbrž program péče jehož cílem není zajistit co nejvíc vlků, ale dosáhnout toho, aby u nás tenhle druh žil a zároveň aby se minimalizovali problémy, které může dělat. Jeho cílem je i stanovení budoucího tzv. příznivého stavu populace. Vlk je však šelma, která je řekněme „konfliktní“. Proč ale některým myslivcům vadí i např. rys lovící hlavně srnčí zvěř? On uloví sice i jiná zvířata, to ano, ale zabíjí i třeba lišky, takže na drobnou zvěř má v lese spíš pozitivní dopad. Ta touha části myslivců si rysa střelit a nenávist k tomu, že i on loví srnce nezmizela a jen tak nezmizí. A to je průšvih, tohle veřejnost prostě vnímá. Stejný příklad jsou káňata nebo poštolky lovící výhradně hraboše.

Nakonec bych rád vyjádřil naději, že Vámi zmiňované barikády mezi MŽP a MZe (pro zjednodušení) se budou pomalu bortit a nikoli ještě víc rozšiřovat. Věřím, že je to možné. Vy na to máte přímý vliv, já nikoli. Já jsem jen obyčejný občan zajímající se o ochranu přírody. Nejsem členem ani žádné ekologické organizace.

Přeji hezký den, pane Janota.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.1.2021 17:22
Píšete "Realitou je, že naše náklady a investice na zachování a obnovu lužního lesa mnohokrát překračují jakékoli představitelné výnosy."

Pak je tedy nejekonomičtější tam nic nedělat, pobrat nějakou tu dotaci a všichni budou spokojení včetně čížků a roháčů.
Odpovědět
JF

J F

10.1.2021 22:31
Co se týče lesa obecně, nejen polesí Soutok, by mě zajímalo jakou výměru potřebuje ekonomika ČR na uspokojení vnitrostátní poptávky (množství a druhovou skladbu). K tomu něco na vývoz a něco navíc jako zásobu kdyby náhodou..., vývoz jistě, ale nepřeháněl bych to abychom neskončili příliš jako banánová republika. Zbytek lesů (optimisticky předpokládám že máme nadprodukci kvalitní dřevní hmoty) jako neprodukční rezervu lesa. V jaké podobě je otázka k diskusi, protože i kdyby to měly být lesy "bezzásahové", je nutná alespoň minimální péče, u nás invazní plevele... jinde třeba něco jiného... a to stojí opět peníze. Případné "bezzásahové" lesy bych nejdříve odtěžil. Jestli by něco takového (při předpokládaném nadbytku produkce - vymezení třeba x % lesních porostů jako neprodukční rezervy lesa) bylo společensky přijatelné, v rámci rovnosti práva (aby obětní beránek nebyly LČR) a svobodného užívání majetku, je rovněž otázka. Mělo by být jednoduché provést takový výpočet, LHP je v tabulkách, ekonomika také, trendy třeba v (lepených) dřevostavbách v podobě odhadu by také neměl být problém. Možná by to byla zajímavá čísla k diskusi. Je to o diskuzi.

Les v jakékoli podobě mi připadá tisíckrát lepší záruka proti stavební civilizační expanzi, než třeba zemědělská půda. Není mi známo že by se (u nás) stavělo (masivně) v lese, ovšem pokud je záměr stavět na zemědělské půdě, stavby se bez problému prosadí. Vidím všude. Ochrana zemědělské půdy neexistuje.

Svobodný les, do budoucna prales - drobné plošky ale přece, třeba pár porostů v Bílých Karpatech, řekl bych výkup pozemků je omezen penězi. Z lesnického pohledu to vypadalo příšerně, jinak obvyklá sukcese. Asi dostali výjimku z lesního zákona, nebo převedli typ lesa, nějak to udělali.

Co se týče biodiverzity, řekl bych že racionální diskuse mezi ochranáři a lesníky je na místě, neboť ochranářské postupy nemusí být vždy ideální. Zrovna Polesí Soutok - třeba zpočátku (doufám že se to již změnilo, cosi se kvůli tomu kdysi dělalo) striktní ochrana hrází bobra. V placaté krajině plesí Soutok je z jedné jediné hráze rozsáhlé podmáčené území (třeba km2) - řekl bych i ochranářsky kontroverzní neboť pod vodou zmizely i biotopy chráněných druhů. Mít místo polesí Soutok bažinu, no nevím. Jinak jsem velký příznivec bobra, u nás ve výškově členěné krajině se na mnoha místech dá tolerovat bez výraznějších ekonomických škod s výhodou lepšího zásobení vodou v krajině.

Osobní zkušenost s revírníky LČR - mají různé názory a to velice široké. Třeba v diskusi zmiňovaný rys - revírník a zároveň myslivec "Mě rys nevadí, klidně ho může být víc". Jistě existují i opačné názory. S vrcholnými představiteli LČR jsem do styku nepřišel. Přeji pěkný nový rok.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2021 17:32
Za optimální považuji, aby daná oblast byla vyhlášena chráněným územím s jasně danými pravidly a cíli péče. Smluvní ochranu nepovažuji za vhodnou, lepším řešením by byla ochrana územní.

V souvislosti s novou dohodou jsem skeptická - vzhledem k dosavadním zkušenostem s tím, jak tam Lesy ČR mnoho let hospodařily. Ani letech 2010 – 2019 neplnily podobná dohodnutá opatření, ač se k nim zavázaly. Kde je záruka, že tentokrát dohodu dodrží? Mám podezření, že Lesy ČR k dohodě přistoupily jen proto, aby jim byl schválen hospodářský plán na dalších deset let.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist