Svazek obcí Křivoklátska: Deset nepravd ministra Hladíka o Národním parku Křivoklátsko

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Pořadí odpovídá tomu, jak byla tvrzení v rozhovoru zmiňována. Níže v textu jsou pak jednotlivá tvrzení rozebrána do větší podrobnosti i s uvedením případných zdrojů.

Rozhovor obsahuje ještě mnoho dalších sporných témat, která vyvolávají další otázky.

Ve zvažovaném území mají revíry i Vojenské lesy a statky, které nejsou zmiňovány. VLS však mají své revíry na Křivoklátsku směnit s LČR za území mimo Křivoklátsko. Pravděpodobně přitom dojde ke zmenšení plochy zamýšleného parku, protože území, které mohou VLS nabídnout je menší než to, o které mají na Křivoklátsku přijít. Směna není přitom motivovaná scelováním lesních majetků, nýbrž pouze odstraněním dalšího subjektu, který by mohl mít se zřizováním národního parku na Křivoklátsku problém.

Území, na kterém má být vyhlášen Národní park Křivoklátsko se rozkládá na I. a II. zóně CHKO Křivoklátsko a z pohledu mezinárodních závazků, i dat AOPK, je již nyní vnímáno jako přísně chráněné. To je podpořeno sítí maloplošných rezervací, nejpřísněji ochraňujících nejcennější lokality. Je tedy skutečně nutné ochranu ještě dále zvyšovat a pokud ano, je národní park směřující k bezzásahovosti tou jedinou a správnou cestou?

Podrobný rozbor tvrzení

1. „Na území parku nejsou žádná sídla“ – na základě námitek ministerstvo doposud vyjmulo části sídel Lukárna, Jelenec, Skryjské písky, Kouřimecká myslivna, Kouřimecká rybárna, Kolouch, Vůznice. Další domy a zastavěné části sídel, jako třeba Emilovna, Dřevíč, Zelená Bouda, Pustá Seč a další v katastrech obcí Roztoky, Branov, Karlova Ves, Sýkořice ve zvažovaném parku prokazatelně leží. Prezentovat Křivoklátsko jako neobydlenou krajinu je zavádějící.

2. „Je to obrovsky hodnotné území, které podle všech odborníků splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku“ – pod záštitou České lesnické společnosti z.s. vznikla Výzva odborné lesnické veřejnosti k záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Tuto výzvu podepsalo deset profesorů, patnáct docentů a sedmdesát pět dalších vysokoškolsky vzdělaných odborníků z oblasti přírodních věd, ekologie a lesnictví. Výzva vyhlášení parku nedoporučuje a vyzývá vládu k přehodnocení záměru. Není tedy pravdou, že by podle všech odborníků území splňovalo mezinárodní standardy na vznik národního parku.

Vznik národního parku je definován zákonem a není jakkoli ovlivněn mezinárodními standardy, jejichž akceptování je dobrovolné. Ve svém dopisu členům petičního výboru občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko hovoří pan Hladík o parametrech území a mezinárodních závazcích takto: „Kategorie ochrany přírody podle IUCN… slouží především k mezinárodnímu srovnání a globálnímu sledování plnění cílů ochrany přírody. Vyhlašování NP tedy není touto kategorií vázáno. V případě NP Křivoklátsko bude tento dlouhodobý cíl ochrany naplňován postupně, a to řádově desítky let…“ Z citovaného textu je zřejmé, že území mezinárodní standardy v daném okamžiku nenaplňuje.

Více viz zde a zde.

3. „Jestli je dobře, že ve Skryjích není škola…“ – v obci Skryje žije 10 dětí ve věku 7-15 let. Celkový počet obyvatel k dnešnímu dni je 149, průměrný věk 49 let. Škola v obci plnila svoji funkci do roku 1973, kdy byl její provoz z důvodu nedostatku dětí ukončen. Dětí docházejí do spádové školy v Broumech, obci vzdálené 12 km. To je realita mnoha dalších obcí nejen na Křivoklátsku, ale i Zbirožsku, Berounsku, severním Plzeňsku, českém a moravském venkově obecně. Obec Skryje v současné době činí kroky k rekonstrukci budovy bývalé školy, kde je v plánu vybudovat multifunkční zázemí obce a muzeum (Památník Joachima Barranda).

4. „Do regionu jsme poslali letáček vyvracející největší hoaxy“ - daňové poplatníky stál tento leták 43,600 Kč (informace z MŽP na základě svobodného přístupu k informacím) a roznesen byl dle údajů starostů pouze do tří obcí. Spíše než o vyvracení hoaxů se jednalo o propagaci nepodložených názorů ministerstva.

5. „Starostové – když jsem s nimi začal komunikovat – mluvili o tom, že tam lidé nebudou moci na borůvky, na klestí“ - Borůvky na Křivoklátsku nerostou a občan jdoucí na klestí je spíše romantickou představou podnícenou obrazy Josefa Lady, a ne realitou života na Křivoklátsku ani jinde v republice. Z naší komunikace s občany nevyplývá, že by z tohoto měli hlavní obavy.

6. „Změní se prostupnost toho území, protože to přinese nové cyklostezky, nové stezky pro pěší. Jestli jste tam byli v lese, viděli jste, že tam jsou často závory. A teď si představte, že ty závory se otevřou a budou tam cyklostezky.“ - celé území je s ohledem na dlouhodobé osídlení protkáno sítí silnic a zejména účelových komunikací (lesních cest). Právě lesních cest je na území zvažovaného parku zhruba pět set až sedm set kilometrů. V rámci CHKO se po nich může jezdit na kole neprocházejí-li NPR. V národním parku ale není možné po účelových komunikacích na kole jezdit, nejsou-li značeny jako cyklostezka.

Značených cyklostezek je nyní 69 km a vedou po silnicích II. a III. třídy. Ministerstvo identifikovalo dalších 86 km cest s potenciálem pro novou cyklostezku (není to však součástí zveřejněného Záměru). To v praxi znamená, že na zhruba 400 až 600 km lesních cest možnost cyklojízdy zanikne.

Jde o reálné omezení svobody pohybu a změnu prostupnosti území k horšímu. V mnoha případech de iure nepůjde na kole dojet k sídlům, která v parku jsou. Závory u lesních cest pochopitelně nezmizí, jsou kvůli zamezení vjezdu aut, a ne kvůli zamezení vjezdu cyklistů a běžně je možné je na kole objet.

To, jestli vzniknou či nevzniknou nové stezky pro pěší je opět ničím nepodložené spekulativní tvrzení. Připomeňme, že značených cest na Křivoklátsku spíše ubývá. Jako příklad můžeme uvést dříve užívanou a nyní zrušenou modrou turistickou značku z Broum do Skryjí, kterou lze ještě dohledat na mapách ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století a místy je značení stále patrné i v terénu.

7. „Socioekonomicky celé střední Čechy rostou, ovšem oblast Křivoklátska se propadá a propadá“ – studie, ke které se pan Hladík odkazuje, porovnává pořadí obcí mezi rokem 2022 a rokem 2019. Pořadí závisí na výsledku pěti indikátorů, kterými jsou: přírůstek obyvatel, věková struktura, nezaměstnanost, podnikatelská aktivita a dopravní obslužnost. Hodnoceno bylo 1146 obcí. O více než 100míst si oproti roku 2019 v rámci Středočeského kraje pohoršilo 166 obcí. Z „parkových obcí“ takto bylo ohodnoceno obcí sedm. Čtyři obce své postavení zhoršily o méně než 100 míst a šest obcí naopak své postavení vylepšilo. O více než sto míst si v žebříčku pohoršily i obce na Hořovicku, Příbramsku, Kutnohorsku, Mladoboleslavsku či v okolí Čáslavi a Poděbrad. Jsou mezi nimi obce jako Lidice, Slapy, Vlašim, Bakov nad Jizerou či Karlštejn, Davle nebo Káraný. Naznačovat, že cílem místních starostů je „nemít nic a nechtít nic“ je nevhodné a nedůstojné ministra vlády členské země EU. Více viz zde.

8. „Na posledním jednání se starosty bohužel už nezazněla žádná konkrétní připomínka“ - pan Hladík žádné hromadné jednání se starosty Křivoklátska od začátku svého mandátu neabsolvoval, a to samé platí pro jeho administrativu. Není tedy zřejmé, k jakému poslednímu jednání se odkazuje. Co se konkrétních připomínek týče, je třeba zmínit, že Záměr na vyhlášení národního parku byl zveřejněn pouze v obecné rovině bez zákonem předpokládané dokumentace, kterou MŽP začalo doplňovat až ex post a po uplynutí lhůty pro podání námitek. Faktické informace, ke kterým bylo možno dávat konkrétní připomínky (zonace území, zásady péče, trasy cyklostezek, trasy stezek pro pěší atd.) tak v záměru chybí a není to chybou starostů, nýbrž chybou ministerstva životního prostředí.

9. „Varianta kompromisního návrhu z dílny LČR neexistuje“ - tento návrh v podobě tzv. Lesního závodu Křivoklát, srovnatelného s německou funkční předlohou, představil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík již na kulatém stolu pod záštitou předsedkyně výboru pro životní prostředí, poslankyně Jany Krutákové, konaného v poslanecké sněmovně 19. 12. 2022. Později byl návrh diskutován v rámci semináře na téma Hospodaření v národních parcích, konaného pod záštitou Výboru pro životní prostředí PS PČR dne 29. 5. 2023 tamtéž. Návrh si následně od LČR vyžádal poslanec Král, stejně jako další zákonodárci z řad senátorů. Obě výše zmíněné akce rovněž ilustrují zavádějící informaci o jednotě všech odborníků v otázce národního parku. Zatímco na kulatém stolu byli zastánci a odpůrci národního parku paritně zastoupeni, ze semináře se předem pozvaní zastánci včetně autorů odborných příspěvků omluvili.

10. „Naše předběžné vyčíslení jsou provozní náklady ve výši zhruba 50 milionů ročně. Jen připomínám, že je to území o ploše více jak 10 tisíc hektarů.“ - Průměrný náklad na správu národního parku je v ČR 11 000 Kč/ha. To vychází z veřejně dostupných informací o nákladech NP Šumava, NP Krkonoše, a NP České Švýcarsko. Nejeví se jako pravděpodobné, že náklady na Národní park Křivoklátsko by mohly být poloviční. Spíše je pravděpodobné, že při výměře 10.000 hektarů se budou pohybovat okolo 110–140 milionů ročně. Tisková zpráva Odboru lesního hospodářství ČAZV operuje s částku 120-200 milionů korun.

Jedná se ale pouze o pravidelné provozní náklady, které nezahrnují jednorázový vstupní náklad na zřízení parku, pořízení základního vybavení, označení hranic oblasti atd. Dá se očekávat, že vstupní náklady se budou rovnat nákladu na jeden rok provozu, tedy přibližně v hodnotě 110 milionům korun.

V prvním roce tedy bude Národní park Křivoklátsko stát státní pokladnu zhruba čtvrt miliardy korun.

Více viz zde.