https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/svazek-obci-krivoklatska-otevreny-dopis-v-souvislosti-s-planovanym-vyhlasenim-narodniho-parku-krivoklatsko
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Svazek obcí Křivoklátska: Otevřený dopis v souvislosti s plánovaným vyhlášením Národního parku Křivoklátsko

28.2.2024
Vážený pane premiére, vážení předsedové koaličních stran, vážený pane předsedo Legislativní rady vlády, vážený pane ministře životního prostředí, dovolte nám, abychom Vás tímto otevřeným dopisem upozornili na aktuální a urgentní problematiku týkající se zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
 
Dle plánu legislativních prací vlády na rok 2024, který byl schválen usnesením vlády č. 979 ze dne 20. prosince 2023, je na měsíc červen plánován bod:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlásit Národní park Křivoklátsko.

Předkladatel: ministr životního prostředí

V daném kontextu nám dovolte zdůraznit podstatné skutečnosti, které se týkají předmětného bodu plánu legislativních prací na rok 2024, a které by měly být v této souvislosti rozhodně zohledněny a projednány v intencích přijatých usnesení:

Usnesení Senátu ČR, Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu:

1) Usnesení č. 83 ze dne 8. 6. 2022 - výpis

Žádá Ministerstvo životního prostředí, aby předložilo dílčí návrh úpravy zákona č. 114/92 Sb., který posílí postavení a vliv obecních municipalit v radách národních parků a zohlední tak jejich spoluzodpovědnost za správu a stav dotčených území;

2) Usnesení č. 39 ze dne 13. 6. 2023 – výpis:

Žádá, aby v rámci přípravy procesu vyhlašování národního parku Křivoklátsko Ministerstvo životního prostředí s předstihem navrhlo úpravy zákona č. 114/1992 Sb., tak, že v jeho novele budou pro správu velkoplošných zvláště chráněných území, především národních parků, zohlední následující principy:

a) zásadně bude posílena role místních samospráv a jejich vliv na činnosti správy území národních parků;

b) ochrana přírody nebude zásadně upřednostňována před bezpečností území, místních obyvatel a návštěvníků;

c) v souladu s mezinárodní kategorizací IUCN bude vedle ochrany ekosystémů kladen vyvážený důraz na podporu vzdělávání, rekreaci, osvětu a podporu místní ekonomiky, mj. i prostřednictvím udržitelného cestovního ruchu;

Usnesení ze 17. schůze Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny ze dne 15. září 2022 – výpis

Výbor pro bezpečnost vyzývá vládu ČR, aby se zasadila o změnu filosofie správy národních parků (zejména Národního parku České Švýcarsko) s ohledem na bezpečnost osob a majetkové hodnoty, které se v parcích nacházejí.

Usnesení č. 140 Petičního výboru Poslanecké sněmovny ze dne 31. 10. 2023 - výpis

II. (výbor) vzal na vědomí „zvláště závažné“ argumenty, které tvoří obsah petice (Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko podepsané 11.305 petenty)

III. ž á d á Ministerstvo životního prostředí ČR o reflektování argumentů této petice a zintenzivnění partnerské komunikace s místními občany

IV. ž á d á Ministerstvo životního prostředí ČR o revizi zák. č. 114/1992 Sb., a to zejména v části o Národních parcích (Hlava druhá, §15- §23).

Danou problematikou se v rámci své 20. schůze dne 29. června 2023 rovněž intenzivně zabýval Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny a vyjádřil vůli spolupracovat s dotčenými aktéry a Ministerstvem životního prostředí na legislativních změnách, které v důsledku povedou ke zlepšení situace v jednotlivých národních parcích tak, aby byly maximálně vyváženy zájmy ochrany přírody a krajiny a místních samospráv.

Všechna výše zmíněná usnesení vykazují jednoho společného jmenovatele, a to požadavek na hloubkovou revizi zákona č. 114/1992 Sb. v části týkající se národních parků. Takovou revizí ale není vyhlášení dalšího národního parku uvedené bez dalšího na měsíc červen v Plánu legislativních prací vlády!

Na neudržitelnost stávajícího legislativního rámce poukazuje rovněž Výzva Otevřete České Švýcarsko z 19. ledna 2024, adresovaná panu premiérovi a signovaná v první vlně 56 místními starosty a místostarosty a dalšími veřejně činnými občany. Ve výzvě je doslova uvedeno – výpis

Jestliže státní orgány ochrany přírody nezmění své přístupy a nezlepší správu svěřeného území, nezačnou uchovávat a zlepšovat životní prostředí, nebudou v dostatečné míře umožňovat poznání přírody a využívání území návštěvníky, nebudou ochotny naslouchat místním potřebám a nebudou projevovat sounáležitost s místními aktéry, pak takto spravovaný park nechceme a nepotřebujeme.

Ve výzvě je poukazováno i na absenci Zásad péče o Národní park České Švýcarsko. Jde přitom o klíčový dokument, který musí správa každého národního parku ze zákona mít. Platnost těch, které byly vytvořeny pro národní park České Švýcarsko, skončila v roce 2019.

Zásady péče byly předmětem sporu i v Národním parku Šumava. V březnu 2022 se na nich Rada národního parku nedohodla. Ministerstvo životního prostředí je však navzdory nedohodě Rady NP Šumava schválilo, což jen potvrzuje neochotu naslouchat místním potřebám.

O stejné neochotě vypovídá, že navzdory usnesení Petičního výboru PS ze dne 31.října 2023, nedošlo ve čtyřech uplynulých měsících k absolutně žádné aktivitě Ministerstva životního prostředí ČR vůči křivoklátským obcím, jejich občanům ani členům petičního výboru petice Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko.

K samotnému Záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je třeba zmínit, že záměr, s výjimkou katastrálního vymezení, nepředkládá žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů, které zastupujeme.

V záměru chybí zonace a zásady péče, definující hospodaření, což vyvolává silnou nejistotu stran toho, jak se změní prostředí, ve kterém naši občané žijí.

Tuto nejistotu posiluje fakt, že stávající hospodářští správci území LČR a VLS byli politickým tlakem donuceni ustoupit od svých námitek proti zřízení Národního parku Křivoklátsko, ačkoli šlo o námitky odborně vysoce kvalifikované a podložené mnoha lety praxe a zkušeností s daným územím.

Záměr zároveň neobsahuje zákonem předepsané vyhodnocení předmětného území. Neobsahuje žádnou odbornou, natož odborně oponovanou dokumentaci. Pouze se odkazuje k historickým studiím, které ale ve většině případů vyhlášení nedoporučily. Zcela opomíjen je pak ekonomický aspekt zřízení nové státní instituce.

Z hlediska omezení svobody pohybu je záměr pouze obecný. Uvádí sice, že určité skupiny občanů omezeni budou, ale nedefinuje jak.

Obracíme se na Vás tedy s žádostí o realizaci předmětných usnesení parlamentních a senátních výborů a revizi zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, která se stane koncepční normou reflektující skutečnou širokou odbornou diskusi, pravdivě a komplexně interpretované závazky plynoucí z dokumentů Evropské unie, a zejména faktické zkušenosti z prostoru stávajících území v České republice velkoplošně chráněných formou národního parku.

Až návazně by se mělo případně přistupovat k vyhlašování dalších národních parků, a to na základě řádně zpracovaných podkladů, komplexně komunikovaných místním obcím a občanům. K ničemu z toho bohužel v případě zvažovaného národního parku na Křivoklátsku nedošlo. Záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko postrádá zákonem předepsané náležitosti, některé informace sice byly zveřejněny ex post po uplynutí lhůt pro podání námitek, mnohé absentují stále. Zejména pak komplexní vyhodnocení vlivu záměru na životní prostředí.

Za takové situace je legislativně nepřípustné a společensky zcela nezodpovědné vyhlašovat národní park.

S úctou
Iveta Kohoutová
Předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska


reklama

 
Svazek obcí Křivoklátska

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

28.2.2024 11:22
si nemyslím, že notně když obce můžou do něčeho kecat, tak to není vždy k lepšímu.
Někdy mě dojímá až čím se dokážou hájít.
Bod C) absolutně nechápu, co všechno kvůli kusu lesa dokážou vytáhnout. To z toho chtějí dělat Karlovu Univerzitu s letním táborem?
97% lokalit má stát v majetku skrze LČR.
Obce se zpravidla nezajímají o to, co se děje za jejich cedulema, dokud je něco neprobere, aby se pak mohlo usnout. Zkrátka, hlavně nic nedělat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.2.2024 13:44
Politická objednávka, již v Programovém prohlášení vlády ČR po volbách tam byl bod NP Křivoklátsko.
Vůbec se samosprávám na dotčeném území nedivím, že jsou silně znepokojeny jednáním "o nás bez nás".
Pokud bychom mohli nahlédnout pod pokličku různých frází a blábolů, možná bychom se hodně divili.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2024 15:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jsou jen hloupé řeči. By se dalo říci, že brečí hezky ale na špatném hrobě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.2.2024 17:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kdo ví, co se tam vše chystá. Je to příležitost pro novináře začít
pátrat, kdo má v okolí skoupeny lukrativní pozemky, kdo bude ředitel
NP a jeho podřízení, s kým jsou spřízněni a jaké mají plány ve skutečnosti. Toto násilné protlačování v tomto funkčním období zavání něčím divným, protože je podezřelý právě ten spěch. U jiných
NP to byla příprava na několik let a tu je to nějak moc narychlo.
Asi se obávají, že to příští parlament neschválí a tak spěchají.
Co pak s plány, pozemky atd., když se ten zázrak jménem NP nebude
konat? Takže honem, honem, aby se to stihlo i přes odpor místních,
kteří asi toho ví více a nebo to alespoň tuší.
Odpovědět
DA

DAG

28.2.2024 13:49
Jsem zvědavý za jak dlouho se objeví na Ekolistu článek ochranářů, že je to všechno naplánované a prokonzultované dobře.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2024 16:02 Reaguje na DAG
Ono je spíš o tom, jestli to je možné se domluvit a jestli to spíš neobstruují. Je to moderní, coby ne.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.2.2024 10:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak pokud jde o ty obstrukce tak mají v "ochranářích" zdatné učitele.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2024 17:49
To mže by mělo dojít k revizi zákona č. 114/1992 Sb., v tom mají pravdu. jde zejména o část bezzásahovosti v NP tj. nicnedělání. To je v případě většiny cenných území ve u nás i v Evropě nesmysl, vzhledem k tomu, že většina území (i velmi cenných) je za cca 20 tisíc let člověkem ovlivňována, někdy až vytvořena. Je proto třeba posuzovat péči o území vždy individuálně.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2024 18:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
to nedává smysl. Jsou přece stanoveny zóny.
Kdyby se to mělo řídit tím kritériem co jste uvedl, tak to můžeme zrušit všechno.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2024 19:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zona je velké h a malé o, je to jakýsi konstrukt na papíru zákona. A ten je špatný, v tomto s obcemi souhlasím.
Je třeba vždy zhodnotit způsob vzniku a tím potřebné údržby. Jestliže například je Křivoklátsko lovecký revír českých králů, je třeba o něj dále podobně pečovat. Jestliže je Soutok vysázený lovecký parko knížepána, je třeba o něj takto pečovat.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2024 20:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
jiný papír není a jak jej použije je každého věc. Faktem je, že je platný a tak to je.
Území je minimálně osídlené a je navržené tak, aby do obcí nezasahoval. Jspu tam navržené zony, které se vám sice nelíbí ale je to fakt.
Tyhle " novoty" doprovází hromada řečí aby se zjistilo, že jsou zbytečný. Nehledě na to, že ten park Park nebude mít rozlohu Šumavy, není důvod něco měnit. Žádný Dysneylend to nebude.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 07:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud nemáme papír jiný, tak se i s ním můžeme vytřít, to by byl jeho největší přínos.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.2.2024 19:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně. Je třeba určit, co je třeba chránit, proč to chránit a jak. Na stavbě potřebuji také vypracovat technologický postup a kontrolní a zkušební plán. Pak může být vedená přesná a odpovědná kontrola. U N.P. je zcela zjevné, že nikdo neví co má dělat, tak mají ve zřizovací listině napsáno že nebudou dělat nic.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.2.2024 22:54
Park má zabírat cca 102 kilometrů čtverečných Křivoklátska. Většinu rozlohy navrhovaného NP tvoří hospodářské lesy, jejichž typickým rysem je absence mrtvého dřeva a starých stromů. Mrtvé dřevo a staré stromy jsou přitom z hlediska biodiverzity velmi důležité. Přijde mi proto s ohledem na ochranu přírody žádoucí, aby se na těchto 16 procentech současné CHKO změnil systém hospodaření a byly respektovány přírodní jevy před činností člověka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 07:53 Reaguje na Majka Kletečková
I když nejsem proti starému dřevu a stromům, zapomínáte na to, že park vznikl činností člověka a ty přírodní vlivy neznamenají bezzásahovost. I v tom suchu, co tady fšeci brečí, tak zarůstají "pleše!" s nejvzácnějšími bylinami a zvířaty. Chybí pastva a mozaiková sklizeň trávy.
Odpovědět

Radek Čuda

29.2.2024 13:36 Reaguje na Majka Kletečková
Mně zase přijde žádoucí neměnit co funguje ... a tam to zjevně funguje zcela v pohodě ... za situace, kdy to valná část místních nechce. To jsou furt kecy o občanské společnosti a o tom, jak je princip subsidiarity důležitý, ale když se nám to zrovna nehodí, tak prostě vyšší dobro a trhněte si.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.2.2024 19:32 Reaguje na Majka Kletečková
Ideální by bylo nechat sežrat broukem, a zbytek zapálit.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

29.2.2024 01:11
"Mrtvé dřevo a staré stromy jsou přitom z hlediska biodiverzity velmi důležité". --- Jistě máte pravdu, ale je to jako s lidmi. Les je živý organismus a má svá stadia od mládí po stáří. A podíl těchto stádií je dán dlouhodobým stodvacetiletým cyklem a jejich plošnou směnou. Pokud rozdělíte toto období do 6 dvacetiletých etap, máte té nejstarší 16,7 %. Navíc je na Křivoklátsku i hodně ochranných lesů, kde je obnova nejstaršího lesa jen hypotetická, a padlé dříví tam nikdo z lesa neodstraňuje. Nechápu, proč si neuvědomujete, že Váš zájem o "kulhající, kašlající a hygienicky zanedbané osoby v nemocnicích a hospicech, je zhruba obdobná vize, jako máte zidealizovanou pro stav v lese. Nebuďte trapným dogmatikem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 07:55 Reaguje na Josef Střítecký
Musím se jí trochu zastat. Pár desítek procent plochy nezaškodí. Nebuďte trapným dogmatikem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.2.2024 11:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdo chodí po lese s otevřenýma očima, tak vidí i ty trouchnivé pařezy a stromy s brouky, ale je to o tom, kolik toho chce vidět. Broukař nejraději všechno. Lesník pouze to nezbytné a laik podléhá autoritám. Některým laiků říci "vědec", že mají skočit z okna, aby zachránili zemi, tak
skočí. Nemají totiž vlastní rozum a pouze něco přejali
a tomu věří. I u brouků platí míra únosnosti, což už znali
naši předci, když přišli na to, že pokácením doupných stromů
se připravili o datlovité a jiné likvidátory hmyzu a začali
takové stromy chránit a vyvěšovat budky. No a eliminovali
ohniska výskytu těch brouků, aby nepřerostla populace ve škůdce i na zdravých stromech. Pokud někdo v minulosti
budoval park, jako třeba ten v Lednici, tak si tam určitě
nehýčkal tesaříky, aby mu likvidovali solitéry zapadající
do zamýšlené parkové úpravy. Oni netoužili přihlížet jen
zmaru stromů, ale naopak jejich vitalitě vzbuzující pocit
zdraví a nikoliv smrt. Rozdílné pojetí doby minulé a dneška
bude vždy kontroverzní už pouze z hlediska užitkovosti, kdy
se kdysi kladl důraz hlavně na užitkovost, která už dnes
pro mnohé nehraje žádnou roli. Pokud někoho živil les, tak
v něm chtěl mít zdravé a hodnotné stromy. Pokud dnes někoho
živí jiní(stát), tak by v lese rád viděl ty tlející stromy
plné brouků a místy i pracně udržované bezlesím. Nebo taky
tam pást zubry, místo hovězího k porážce, kteří skončí v kafilérii. Jeho les a krávy neživí a tak uvažuje takto.
Kdo bude živit jednou ty, kteří si myslí, že nic nemusí vydělávat a že lze vše donekonečna pouze dotovat? Je mým
životním přáním, že se uzavřou penězovody k mrhání s tím potenciálem, který nám příroda nabízí a budeme ji zase
udržitelně s rozumem využívat a nikoliv ji nechat osudu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 12:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Vaše víra může být i úspěšná. Jen jde o to, aby všichni zchudli a museli chovat domácí zvířectvo, pást a sklízet trávu, jako do poloviny 20. století. Myslím že se na tom pracuje. A pak se zavede akcíz pro měšťáky.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

29.2.2024 23:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Prosím, dejte zde najevo, jaké procento lesů s rozpadajícím se dřevem je pro Vás ideální stav? Myslím, že nejsem dogmatik, ale rád bych se s Vámi shodnul na míře optimální zanedbanosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.3.2024 14:50 Reaguje na Josef Střítecký
Asi pokaždé jinde jinak, ale moje představa všeobecná je tak od každého typu lesa cca 3%, tj.3% celkem. Třeba starý bukový krušnohorský les 10-20 km2. Jiné bučiny jako ždánické nebo buchlovské taky tak á 5- 10 km2.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.3.2024 14:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale nejde o bezzásahový rozpad 3% lesa všude. Spíše jde o šetrné obhospodařování dle historických metod, jako lesní pastva, výběrové kácení, pařezení .... Třeba Soutok, Křivoklátsko, ...
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.2.2024 14:20
Není hloupé po špatných zkušenostech přesouvat pod jho MŽP a z.114/92 další a další území? Co pak zbyde k volnému pohybu lidem a odkud se v dnešní situaci vezmou finance a personál na správu a kontrolu těch sociálně necitlivých projektů, které z. 114/92 způsobem totalitního protlačování odporují? Argumentace potřebou ztrouchlivělého dřeva v lese, které prý v normálním lese chybí, podle názoru - pro diverzitu, se zdá poněkud neznalá. Argumentace makléře ŽP turistikou je buď vymyslená vějička nebo nepochopení z.114/92. Turistika je dá se říct pro krajinu větší zátěž než zemědělství a lesnictví, celkem se dají chápat velké obavy místních o osud území. CHKO by mělo dokonce pro dobro lesů ubýt, a chránit a neničit se dá i jinak než nesmyslnou zákazovou byrokracií.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist