https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-hradecny-narodni-kastrace-na-krivoklatsku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Hradečný: Národní kastrace na Křivoklátsku

16.9.2022
Křivoklátsko.
Křivoklátsko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Centrální zóna Křivoklátska má získat nálepku národní park. Je-li něco národní, potom se jedná o věc národního zájmu, věc spojenou s národní identitou, národním bohatstvím, věc celospolečenskou se zřejmým kulturním rozměrem. Má-li se přívlastek „národní“ týkat krajiny, musíme se ptát, kde je zde přesně národní zájem? V uchování současného stavu, v návratu ke způsobu hospodaření, který krajinu utvořil, nebo v ponechání přírody sobě samé? Pokud by základní cíle byly jasné, potom musí být přesně definována pravidla vedoucí k jejich naplňování. Odpovědi na tyto otázky by měly zaznít na začátku uvažování o podobném statutu území.
 
Představitelé příslušného ministerstva a jimi přizvaní odborníci však na besedách s občany, na schůzkách se starosty dotčených obcí, ani v mediálních vystoupeních podobné principy pohříchu vůbec neřeší. Zato oplývají přesvědčením, že jsou vyvolenými k tomu, aby oni sami pro každý jednotlivý případ našli to nejlepší řešení. Jakmile se někdo začne pídit po konkrétních pravidlech managementu nebo problematizovat samotný záměr, je v jejich očích barbar, vyznávající příliš přízemní hodnoty, nebo rovnou lobbista placený z bůhvíjakých zdrojů. Navzdory přesvědčení ministerských úředníků předpokládejme, že péče o přírodu a krajinu není výsadou profesionálního segmentu ochrany přírody, ale naopak přirozenou součástí života všech lidí, kteří ji přímo, či nepřímo, ovlivňují, a to v pozitivním i negativním smyslu.

Situační plán Fürstenberského knížectví Křivoklát a Krušovice dále panství Nižbor a Všetaty z roku 1839, vložený do orotfotomapy a doplněný růžově podbarvenou plochou uvažovaného národního parku.
Situační plán Fürstenberského knížectví Křivoklát a Krušovice dále panství Nižbor a Všetaty z roku 1839, vložený do orotfotomapy a doplněný růžově podbarvenou plochou uvažovaného národního parku.

V tomto ohledu můžeme naši krajinu, respektive její obraz a stav, rozeznávat i podle oblastí, které po staletí definoval vliv určitých lidských činností spjatých s hospodařením. Vykonavatelé těchto činností a dovedností jsou potom v pravém slova smyslu nositeli národního kulturního bohatství a identity té které oblasti naší země. Na jižní Moravě jsou to vinohradníci a vinaři, v jižních Čechách rybníkáři a rybáři, na Žatecku chmelaři a pivovarníci, na Litoměřicku sadaři a ovocnáři. Nikdo z nich nemá na růžích ustláno, ale - Bůh zaplať - dál žijí, hospodaří na svěřeném území a blahodárně ovlivňují přírodu. Mluvíme zde o zbytcích kulturní identity naší země, kterou už nikde jinde a zejména v příhraničních národních parcích nenajdeme. Právě takovou součást národní kulturní identity, která je smyslem současné ochrany území Křivoklátska jako Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace UNESCO, zde představují lesníci. Vyhnání lesníků z jádra křivoklátských lesů je stejné jako bychom z rybníků mezi Lomnicí nad Lužnicí a Třeboní vyhnali rybníkáře. Pro pochopení souvislostí si z anglického originálu Man and the Biosphere, neboli Člověk a biosféra, opakujme smysl ochrany - je to způsob hospodaření, péče o krajinu a zachování kulturních a společenských hodnot.

Snaha o vyhlášení jádrové oblasti Křivoklátska národním parkem je smutným obrazem toho, jak národní ochránci přírody likvidují mezinárodně uznanou chráněnou přírodu. Ještě smutnější je způsob, kterým tak činí. Státní úředníci z ministerstva životního prostředí obviňují státní úředníky z ministerstva zemědělství, že v lesích hospodaří za účelem zisku, čímž příroda trpí. Jediným správným lékem je podle nich v dané situaci nový národní park. Říkám zde nahlas a s plným vědomím: Nelžete! Nezapírejte fakt, že zcela standardním, ve všech důsledcích předvídatelným zákonným postupem, nezatěžujícím státní rozpočet, je v souladu s lesním zákonem č.289/1995 Sb. zařadit z důvodu zachování biodiverzity nebo jiného veřejného zájmu konkrétní les z kategorie „hospodářské“ do kategorie „zvláštního určení.“ O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Takže státní úředníci, jako vykonavatelé vlastnického práva státu, pronajímatelé honiteb a správci chráněné přírody, dělejte svou práci pořádně a jednejte jako dobří hospodáři!

Jestli si Křivoklátsko něco zaslouží, tak je to ochrana před prázdným „národním zájmem“ a jasná podpora lesnictví jako způsobu hospodaření, péče o krajinu a zachování hodnot, které nám generace předků předaly a my jsme povinni je uchovat - zcela v duchu současné ochrany území jako Biosférické rezervace UNESCO a zejména podle současných zákonů, které bez debat umožňují škálu citlivého hospodaření. Národní park na Křivoklátsku by za daných okolností, kromě ponechání přírody napospas klimatické změně, představoval další kastraci zbytků kulturní identity naší země, kastraci vpravdě národní.


reklama

 
foto - Hradečný Tomáš
Tomáš Hradečný
Autor je architekt, pedagog na fakultě architektury ČVUT, člen občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

16.9.2022 11:00
V zásadě jde o to, že jde o krajinu stvořenou člověkem, už nejméně asi tisíc let, jako honební revír českých králů, později šlechticů.
Právní ochrana na úrovni Národního parku je nutná. Nicméně k tomu musí být vytvořeny podmínky:
Musí to být majetek národa (státu?)
Musí se v Národním parku hospodařit metodou jakou vznikl a byl zachován. Oba způsoby: jako dnešní hospodářský les tak modla NP bezzásahovost jsou zcela likvidační.
Správné řešení je:
-výkup pozemků státem,
-vytvoření Národního parku
-potřebný pláne péče vycházející z tisíciletých historických zkušeností.
Odpovědět
PH

Pavlína Horáčková

16.9.2022 14:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dobrý den,
jen pár poznámek k Vašemu řešení
- pozemky pod parkem už dávno patří státu a hospodaří na nich Lesy ČR viz odkaz https://lesycr.cz/mapa-lesnich-pozemku-a-vodnich-toku/
- pokud bude ministerský úředník umí slibovat pouze dotace na vytvoření parkovišť a pak už jen hrozby a urážky občanů obcí, je asi něco špatně.
- pak už jen starousedlíky napadá, že obyvatelé Prahy do mají na Šumavu moc daleko. Ono ze Zličína na Křivoklát autem se dá za 30 - 40 minut dojet bez problémů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.9.2022 12:29 Reaguje na Pavlína Horáčková
Já zřízení NP Křivoklátsko fandím. Pokud se tento záměr podaří uskutečnit, tak by bylo žádoucí, aby se tam turisté dopravovali hlavně hromadnou dopravou. Mohou Pražáci dojet ze Zličína na Křivoklát autobusem nebo ze Smíchova vlakem bez problémů za 30 – 40 minut?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

19.9.2022 14:01 Reaguje na Majka Kletečková
A proč by to proboha dělali?

Jinak ten dotaz ... to je řečnická otázka, pokus o vtip nebo fakt vůbec netušíte?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.9.2022 07:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
pisatel nějak nepobral význam geologie a utváření území v kontextu historie. Zaměřit se jen na péči o krajinu je chyba ten význam je právě v té jedinečnosti. Vyhnat " z Třeboni rybnikáře" by těm rybníkům prospělo neb slouží jak výkrmny kapřích prasat a plundrování " živé" vody.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.9.2022 11:13
Dobrý článek.
Odpovědět
PH

Pavel H

16.9.2022 14:40
Doufám, že obce zvítězí a žádný národní park nebude. Všechny sliby a pseudopravdy, co jim teď ministerstvo tlačí, po vyhlášení pěkně potichu zmizí.
Máme chalupu, kousek louky a kousek lesa v KRNAPu. Jsme totálními rukojmími KRNAPu (potřebujete jeho souhlas na kolaudaci), který někde povolí zhovadilé apartmány, ale jinde prudí s absolutními detaily na plášti roubenky. Závazná pravidla žádná, idividuální souhlasy. Asi podle toho, kdo kolik zaplatí...
Nenechte se uvrhnout do něčeho podobného !!!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.9.2022 15:03 Reaguje na Pavel H
No, ale podmínkou nutnou NP má být majetek pozemků u státu. Pokud ne, je to zdroj problémů.
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.9.2022 17:14 Reaguje na Pavel H
No hele... nebýt tu KRNAP, Krkonoše byste vy, chataři, ve spolupráci s dalšími výletníky, už dávno zničili.
Už tak nonstop nadávám, když jedu do kopce na obecní úřad, co tu chataři předvádí.

NP je jediné místo, kde může mít příroda přednost před člověkem. A je to tak jedině správně.
Pokud se ti to nelíbí, prodej to tu a jdi jinam.
Je to velmi easy, bro. ;) A já se rozhodně nebudu zlobit, že tu ubyde nějaký chatař. Už aby to bylo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.9.2022 07:32 Reaguje na Anyr
a teď jí ničí apartmány...další mor do hor
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.9.2022 11:03 Reaguje na Anyr
Vyjadřujte se přesně. Jakápak příroda? To co nakonec u "ekologistů" výtězí není příroda ale přírodní procesy a ty nabírají mnohdy neočekávaný směr. Jinak je zřejmé, že se vám asi zachtělo chaty někde v NP. Smůla, chataři zatím neubývají.
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.9.2022 17:17
Pevně doufám, že další NP vyhlásí.
Nežijeme v době, kdy by se měl zájem člověka stavět nad zájem přírody - tak jsme žili do teď, a kam to přiblblé, narcistické chování vedlo, vidíme všichni.

Jenže tu než se něco změní, musí vymřít předlistopadové generace. Jinak tu zuby nehty budou dál propagovat zvrácenosti, zejména v přístupu k přírodě, které během života v socíku nasbíraly.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.9.2022 19:29 Reaguje na Anyr
Proboha, co to je za nesmysl-zájem přírody.
Co zarůstání zajímavých cenných lokalit nálety invazních rostlin po skončení užívání, čí je to zájem?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

17.9.2022 12:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nechte ho. Lidi toho člověka obtěžují a osídlená a obhospodařovaná krajina irituje. Jen krmíte trola, který nejlépe ví jaký je "zájem přírody" a přeje přinejmenším vyhynutí méně zdatné poloviny lidstva. Snad se brzy odstěhuje třeba do S Kanady bez přístupu k internetu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.9.2022 07:11 Reaguje na Anyr
Zachovat les, ve stavu jaká se nám společensky líbí (jiný zájem není). Bezzásahovost je pro něj stejně zhoubná jako hospodářské využívání moderními metodami.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.9.2022 07:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Blíží se doba, kdy se aktivisté budou lepit k asfaltu, aby si vynutili bezzásahovost v městském parku. Příroda se o něj postará lépe...
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.9.2022 12:13 Reaguje na Anyr
Na kterém kontinentu že je nejvíc mladých, ekologicky žijících lidí - v Africe! Tak tam odejděte, nesnesitelné stvoření.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.9.2022 07:33 Reaguje na Anyr
také v to doufám...stejně by mohli vyhlásit i Krušné hory CHKO
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.9.2022 23:26
V článku se píše: „jsou v pravém slova smyslu nositeli národního kulturního bohatství a identity té které oblasti naší země. .. v jižních Čechách jsou to rybníkáři a rybáři … hospodaří na svěřeném území a blahodárně ovlivňují přírodu.“

V případě rybníků spravovaných průmyslovými chovateli kaprů a velkorybníkáři jako je např. Rybářství Třeboň a.s. se pedagog architekt Tomáš Hradečný mýlí, tam se jedná o plundrování životního prostředí za účelem maximálního zisku. Kvůli tomu většina rybníků v jižních Čechách připomíná jednotvárné rozlehlé kukuřičné a řepkové lány. ČR je sice v rámci EU největším vývozcem živých kaprů, ale rozhodně nelze většinu rybníkářů a komerčních rybářů v jižních Čechách považovat za ty, co blahodárně ovlivňují přírodu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2022 10:41
Fandím místním, ať jim zůstane Křivoklátsko stejné a nebude z něho
další lunapark v ČR zvaný NP. Vytvářet uměle NP z hospodářských lesů je
naše specialita a navíc jakýmkoliv způsobem i pomocí kůrovce a požárů.
Život jich tvůrců je stejný jako u ostatních lidí a tak spěchají, aby
se dožili svého snu, který viděli někde na Aljašce, kam lidská noha leckde ještě ani nevstoupila. Téměř každý strom na Křivoklátsku a i jinde poznal
lidskou ruku od výsadby po výchovu a nyní to má být prales? Běžte se
jeho tvůrci poučit někam jinam, jak má vypadat prales a jak může vypadat
jinde NP. Národní park může být taky doslova park, kde nevidíte souše,
protože tam žijící lidí těmi soušemi topí. Louky tam spásají hospodářská
zvířata(Milky, ovce, kozy) a taky to jsou NP. Zdejší představa NP je
zvrácená a potlačuje původní obyvatele na úkor podnikatelů v turistice
i s těmi hotely, parkovišti, lanovkami a leckde i sjezdovkami. Ti tak
dostanou výjimky a místní je odkázán na dovoz palivového dřeva odjinud,
ač mu za domem stojí souše určené k požáru a jeho rozšíření i na jeho
dům. Příkladem je NP ČŠ, ze kterého zůstalo torzo lákající maximálně
katastrofiky milující pohled na zmar a zkázu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.9.2022 16:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Celý ten problém je v tom. že hospodářské lesy jsou využívány hospodářsky a moderně (velkoplošně vykácet, vyfrézovat, vysázet a ošetřovat herbicidem. Ale tento hezký les je honební plocha králů, tj doslova park. Chcete-li ho udržet, bez lunaparků, měl by to být Národní park poskytující dostatečnou ochranu před lunaparkem, ale zároveň s péčí na úrovni starých lesníků, co vytvořili a udrželi tisíc let doslova park, co se všem líbí a také nikoli bezzásahová plocha zarůstající invazí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.9.2022 18:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak není žádný problém to hospodářské využití lesů citlivě regulovat. Já bydlím v místě, kde jsou lesy rozparcelovány na spoustu drobných pozemků, takže i monokultury jsou plošně a věkově dost rozčleněné. Jsou rozčleněné tak, že to jsou monokultury, ale současně zajišťují dost vysokou diverzitu toho lesa. Současně na hranicích těch monokultur je dost vmíšených stromů jiných druhů. Les celkově je tedy současně monokulturní a produkční, ale taky současně diverzifikovaný.
Není problém velké lesní parcely rozdělit a potom věkově nebo druhově diverzifikovat, předepsat na hranice parcel jako hraniční a pro diverzifikaci jiné dřeviny než ty hlavní na parcele, za úhradu třeba zakomponovat do produkčního lesa třeba určité procento dřevin, kde se stářím nebo uměle vytvoří třeba odumírající dřevo jako biotop pro některé vzácné druhy hmyzu atd...
Nebo třeba respektovat přirozená stanoviště na parcele, třeba v místech pramenů či bažin dřeviny vhodné pro ty mokrá místa, jinde produkční...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.9.2022 07:47 Reaguje na Radim Polášek
No tak ano, ale to co píšete nelze uskutečnit (právně) v hospodářském lese zejména se stovkami vlastníků.
Já vidím jedinou reálnou cestu: Národní park, se státním vlastnictvím lesa a správný plán péče.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

19.9.2022 14:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
A zde jsou nějaké stovky vlastníků? Prakticky celá plocha plánovaného NP je státní ... když Lesy ČR dostanou befél, tak prostě budou hospodařit podle něj.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.9.2022 14:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na práci v lese se nikdo nehrne a tak se vlastník, či správce uchyluje k mechanizaci a k té chemii. V NP na to možná díky dotacím budou peníze, ale na příkladu NP ČŠ je vidět, že se raději uchýlí k nicnedělání a očekávání i toho nejhoršího. Skutečný hospodář prodá a nebo rozdá i ty souše,
jen aby nenechal požáru krmivo, les si hlídá před žháři
a buduje i nádrže na vodu k hašení. To ale není bezzásah (nicnedělání), který je dnes mantrou některých ochranářů.
Žít dnes tvůrci této krajiny, tak je poženou z lesa holí
a nenechají ničit to, co vytvořili těžkou prací generace
lesníků.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.9.2022 18:38
"Jestli si Křivoklátsko něco zaslouží, tak je to ochrana před prázdným „národním zájmem“ a jasná podpora lesnictví jako způsobu hospodaření, péče o krajinu a zachování hodnot, které nám generace předků předaly a my jsme povinni je uchovat"
S tím bych jednoznačně souhlasil.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.9.2022 07:50 Reaguje na Radim Polášek
Neobyčejně emotivní, ale vágní a nerealizovatelné za současné majetkoprávní situace.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.9.2022 11:17 Reaguje na Radim Polášek
Je potřeba pokračovat v péči která dovedla území ve stavu v jakém je do dnešní doby. Že je to územín zachovalé asi není pochyb. Pokud by nebylo tak by o to ochranáři neměli zájem. Problém je, že nyní je řeč o vzácném zachovalém území. O čem by byla řeč po vyhlášení NP? Že by například požár na velké ploše býl vítanou změnou a nastartoval tam ten správný dynamický rozmach biodiverzity? Článek je velice dobrý, výstižný.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist