Martin Mach: Trvale udržitelné džíny
Předpokládám, že vědci chtěli svou prací přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Trvale udržitelný rozvoj se ale jistě nemá zvrhnout ve výčet přikázání a zákazů, nemá se stát diktaturou, která bude ordinovat, kdy vzít na sebe džíny a kdy je vyprat. Trvale udržitelný rozvoj spoléhá na svobodné rozhodování každého jednotlivce, který je informován o dopadech svého chování a je za své chování odpovědný. Proto se asi vědci pustili do výzkumu džín: aby nás vytrhli z naši všednodenní samozřejmosti a upozornili nás, že i taková věc, jako nošení džín, má vliv na životní prostředí. A že tento vliv lze zmenšit, třeba tím, že nebudu prát džíny každý den, ale jen (jak říkávala moje maminka), když už to opravdu potřebují. Že je šetrnější nepoužívat sušičku, ale nechat prádlo uschnout na vzduchu, že ne všechno se musí žehlit.
A ještě jedna věc mi vadí. Bojím se, že současnost zapomíná na jednu důležitou ideu trvale udržitelného rozvoje - dobrovolnou skromnost. Je pozitivní, že se výroba začíná zajímat i o ekologická hlediska, že existují nejrůznější ekoznačky nebo certifikáty pro "ekologické" firmy. Ale i když bude firma mít sebevíc ekoznaček a certifikátů, vždy bude potřebovat své zboží nebo služby prodat. Můžeme se pak octnout v paradoxu, že všechno bude eko, ale trvale udržitelné to nebude, pokud zároveň nebudeme skromní ve své spotřebě. A to je také to, co mi v článku "Praní džín..." chybí. Škoda, že to vědci nepodali třeba takto: Tady máte informace o tom, co znamenají jedny džíny pro životní prostředí a vy se teď zamyslete. Skutečně potřebuje prát džíny dvakrát týdně? Skutečně potřebujete sedmery džíny? Nestačily by vám třeba jen dvoje, troje?
Protože dokud se nebudeme ochotni každý sám o své vůli uskromnit i v takových zdánlivých drobnostech jako jsou džíny, zůstane trvalá udržitelnost jen hezkou ideou.
reklama
Online diskuse
Trvale udržitelný rozvoj - 20. 6. 2006 - Lukáš RytířVe vašem uvažování je vidět "dvojí metr". "Princip předběžné opatrnosti". U genetických manipulací (považuji včetně klonování) se obáváte co by se mohlo stát, ale u nárazu kosmického tělesa se ničeho nebojíte... A pak až zjistíme, že za 10 let do nás narazí kometa či asteroid tak co? Bude nějaký back-up? Ano pocity jistoty, bezpečí, kvalita rodiny a další věci se dají (ikdyž obtížně) ekonomicky postihnout. A je logické, že tyto hodnoty jsou potřeba pro budoucnost a vývoj (rozvoj) lidstva. K dalším hodnotám bych přidal například zdraví, které zcela nepochybně je spojeno právě s ekonomickou situací země (abych byli schopni dovolit si léčit lidi) a od věcí jako klonování či genetické mutace organismů, pěstování orgánů, atd. si představuji značné zlepšení kvality života, prodloužení délky života, atd. Čili ten "rozvoj". Ekonomika nejsou peníze a dá se počítat s v podstatě s čímkoliv... Osobně si myslím, že koncept TUR, jak již bylo řečeno, se zasazuje o rozvoj všech 3 pilířů - ekonomického, environmentalistického a sociálního, žádný se nesmí uzanedbávat ani vyvyšovat nad jiné. Dle mého názoru jde tedy o to, abychom například nedrancovali přírodu na úkor krátkodobého zisku, protože do budoucna se nám to vymstí (ekonomicky). Naproti tomu nejde udělat všude přírodní rezervace, protože pak bychom se neměli čím živit a nakonec by to opět poškodilo přírodu (lidé by začali po uzavření elektráren na uhlí a jádro začali kácet lesy). Tedy, Klausovsky: Můžeme si dovolit právě takovou ochranu přírody, na kterou máme, stejné je to ale i se zdravotnictvím, atd. Naše zdroje jsou omezené a je třeba s nimi uvážlivě zacházet. Není možno věnovat příliš mnoho nebo příliš málo financí na tyto účely, ale zlatý optimální střed. Otázkou je, kde ten optimální střed leží, v čemž je rozpor mezi průmyslovou lobby a zelenou lobby, osobně se domnívám, že někde uprostřed. |
