https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/uzemni-planovani-nema-slouzit-kratkodobemu-ekonomickemu-rustu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ing. arch. Jan Skokánek, CSc.: Územní plánování nemá sloužit krátkodobému ekonomickému růstu

1.4.2003
Stať kritizuje strukturu územního plánování, jak je navržena v záměru nového stavebního zákona ČR. V záměru se odráží aktuální stav české společnosti, zaměřené na rychlý ekonomické růst bez ohledu na dlouhodobé důsledky. Podle záměru mají mít územní plány pouze obce, které si je mají samy pořizovat a schvalovat, při čemž budou usměrňovány pouze písemným dokumentem z úrovně kraje. Tím se určuje územnímu plánování služební úloha při koordinování víceméně živelného vývoje obcí v krátkodobém výhledu. V Evropě se však požaduje udržitelný rozvoj území a toho je možno dosáhnout pouze korekcí rozvoje živelného. Z toho důvodu a také pro vznik celoevropského územního plánování jsou územní plány velkých územních celků nezbytné. Naprosto nevhodný je záměr nového zákona pro Prahu a pražský region. Chybí také užší vazba mezi krátkodobě zaměřeným soukromým podnikáním a veřejným dlouhodobým zájmem.
 
Toto stanovisko bylo zpracováno z iniciativy Domácí rady Klubu Za starou Prahu v dubnu 2002, tedy až poté co byl Návrh věcného záměru stavebního zákona schválen vládou ČR v červnu 2001. Nicméně na Konferenci o územním ekonomického. Za hlavní příčinu nedostatků v úseku územního plánování návrhu nového stavebního zákona považujeme to, že se fixuje na současné období vývoje u nás bez ohledu na vývojové tendence světové a evropské.

Návrh věcného záměru stavebního zákona (dále "návrh") předpokládá víceméně samovolný vývoj obcí s minimálními zásahy shora s úrovně krajů. Psané texty, tj. "politika územního rozvoje" na úrovni státu a "zásady územního rozvoje" na úrovni krajů, podložené nanejvýš nepovinnými územními studiemi, nemohou totiž než v podstatě pasivně registrovat plánování a stavebním řádu v Hradci Králové koncem roku 2001 byli vyzváni odborníci ke spolupráci, diskusi a oponentuře k paragrafovému znění nového stavebního zákona. Tento postup považujeme za prozíravý a moudrý vzhledem k velkému významu územního plánování a jeho přímé souvislosti s vývojem společnosti, včetně vývoje investiční záměry v území aniž by mohly odpovědně prověřit jejich správnost, případně zjistit, zda jsou vůbec opodstatněné. Tvůrčí přístup k impulsům, přicházejícím se strany sousedních států a z Evropské unie, není tady možný.

Čím je zvláštní dobový rámec, do něhož má být nový stavební zákon umístěn? V celosvětovém měřítku je to poznání, že přírodní zdroje života na naší planetě budou brzy vyčerpány. Buď bude lidstvo pokračovat dosavadním obvyklým způsobem vývoje, a pak dojde ke katastrofě, nebo své chování změní, aby se zachránilo. Úsilí ekologů, požadujících změnu, nachází stále větší podporu, a požadavek udržitelného vývoje byl všeobecně přijat. Z hlediska územního plánování je třeba si uvědomit, že jde o požadavek záměrného, plánovaného a tedy umělého zásahu do navyklého, tradičního, "přirozeného" způsobu vývoje. To je základní rozpor současnosti. Jeho řešení je velmi obtížné, takže teprve pomalu se začíná přecházet od proklamací k realizacím. Nicméně je to směr vývoje, a kdo dokáže pohotově reagovat bude ve výhodě.

Jak se základní rozpor současnosti projevuje v našich podmínkách? V úvodu "návrhu" se konstatuje, že u nás "Určitou základní odlišností a reakcí na předcházející období centrálního plánování byla averse vůči plánování jako takovému, vztahovaná mylně i na územní plánování." Dále se pak zdůrazňuje, že potřeba koordinace zájmů na změnách ve využívání území "v žádném případě nemůže být zpochybňována". Přirozeným cílem podnikání je ovšem zisk, a to pokud možno rychlý a významný. Při tom riziku nepříznivých následků podnikání má zabránit veřejná správa. Potíž je v tom, že ve společnosti, posedlé představou růstu a zisku, se přikládá malá hodnota čemukoliv mimo bezprostřední profit. Plánování a prosazování budoucího udržitelného vývoje se jeví jako překážka a nežádoucí zdržování. Tato orientace v naší společnosti bohužel přetrvává.

Jaké jsou priority Evropské unie v oblasti územního plánování? Evropská konference ministrů, zodpovědných za oblast územního plánování při Radě Evropy, přijala v září r.2000 "Řídící principy trvale udržitelného územního rozvoje evropského kontinentu". Konstatuje se, že vyváženého územního rozvoje je možno dosáhnout pouze za předpokladu, že bude založen na dlouhodobém územním plánování. Zdůrazňuje se nutnost zlepšení stavu kulturního dědictví a jeho využití jako faktoru rozvoje. Doporučuje se polycentrický rozvoj evropské sídelní struktury při podpoře malých a středních měst. Vyžaduje se renovace těch území, která ztratila určení v procesu zastarávání průmyslových odvětví nebo při opouštění vojenských oblastí. Existuje také dokument nazvaný "Evropská úmluva o krajině".

Je zřejmé, že tyto náročné úkoly je možno řešit pouze v rámci velkých územních celků a v dlouhodobé perspektivě. Navíc bude často nutno složitější problémy zkoumat prostřednictvím územních prognóz, scénářů a analýz. Výzkumné ústavy se již zabývají přípravou moderních metod pro jejich vypracovávání a vyhodnocování závěrů z nich. V českém "návrhu věcného záměru stavebního zákona" je však vypuštěna nejen kategorie územní prognózy, ale také územní plán velkého územního celku. Územní plány obcí, které by se nemohly opřít o širší a dlouhodobější pohled plánů vyššího stupně, by se nutně omezily jen na návrh mechanického "samovývoje" v krátkém výhledu. Zásahy do území, které jsou nutné zejména pro zajištění trvalé udržitelnosti vývoje, vyžadují odpovědnou územně plánovací přípravu. Tu nemohou nahradit sebelépe zpracované " zásady územního rozvoje", jak předpokládá "návrh". Např. polycentrický rozvoj území, jako jeden z předpokladů udržitelnosti, může mít nejrůznější konkrétní formu v závislosti na podmínkách. Bez průmětu do území a prozkoumání možností a následků různých variant nemůže vzniknout použitelný podklad pro jednotlivé obce.

Nedostatky "návrhu" se zvlášť zřetelně objevují v souvislosti s úkoly územního plánování Prahy. "Návrh" předpokládá zřejmě, že Praha je běžné město, "kus jako kus". Praha je však město výjimečné. Její historické jádro je světoznámé a na naši žádost bylo zařazeno na listinu světového dědictví UNESCO. To znamená, že jeho zachování je nejen věcí města samého, ale také vlády ČR. Zájem na jeho zachování přesahuje hranice Evropy.A nejen to. Praha je také výjimečná svým územně plánovacím a urbanistickým problémem.Sotva existuje na světě jiné hlavní město, jehož rozsáhlá centrální oblast by byla památkovou rezervací nesmírné hodnoty, čímž je znemožněn potřebný ekonomický vývoj centra města. V centru Prahy se tak střetává tlak na zachování rezervace s tlakem na jeho nadměrné využití. Ukazuje se, že řešení tohoto kardinálního problému je nad síly a možnosti města samotného. Je třeba odpovědět na otázky typu: Jaká bude role Prahy v rámci České republiky? Jaká je a bude pozice Prahy v poměru k dalším městům střední Evropy? V čem je přitažlivost Prahy, která aspiruje na úlohu místa mezinárodních setkání, a jak tuto přitažlivost posilovat? Návrh územně plánovací koncepce musí tedy vycházet ze širokého rámce: Územní studie celé republiky s vazbou na záměry sousedů. Variant územní prognózy Pražského regionu, případně s využitím mezinárodní ideové soutěže. Územního plánu regionu, kde půjde zejména o návrh polycentrického pojetí rozvoje území. Teprve po takové důkladné přípravě je možno vypracovat odpovědně vlastní územní plán Prahy. Ale nejen to. Všechny tyto práce by měly proběhnout v nejbližší době a ve zkrácených termínech, pod dozorem vlády, jako záležitost mimořádného celostátního významu.

Platný územní plán Prahy z r.1999 totiž základní problém Prahy neřeší. Jestliže bude vývoj pokračovat dále, Praha promešká příležitost vybudovat silné moderní ekonomické centrum, a zároveň ztratí své zděděné bohatství. Je akutní nebezpečí, že investice, prováděné a připravované podle tohoto neprověřeného plánu, zablokují možnost udržitelného vývoje Prahy na příští staletí. Je dobré si všimnout, že základní nedostatky koncepce z r.1999 jsou především důsledkem toho, že byly vynechány stupně dokumentace, které zkoumají a navrhují vztahy mezi městem a jeho nejširším zázemím. To je sice v rozporu s platným stavebním zákonem, ale odpovídá předloženému "návrhu". Chybný postup při pořizování nynějšího územního plánu Prahy byl by tak dodatečně schválen.Je třeba si přiznat, že současný územní plán beznadějně zaostává za ambicemi "Řídících principů trvalé udržitelnosti územního rozvoje evropského kontinentu" z r.2000. Místo zlepšení stavu kulturního dědictví, Pražské památkové rezervace, probíhá další jeho znehodnocování. Místo přechodu na polycentrický vývoj osídlení. který je pro Prahu obzvlášť žádoucí, platný územní plán dále posiluje váhu Prahy v osídlení. Místo ochrany krajiny navrhuje suburbanizaci, rozptýlení města do okruhu 20km. Problém renovace opouštěného území Kladna nebo Milovic neřeší.

Trvalá udržitelnost Prahy má zásadní význam nejen pro naši národní prestiž, ale také pro ekonomický rozvoj České republiky. Současná situace ve vývoji Prahy je natolik kritická, že ji může napravit jedině vydání zvláštního zákona o územním plánování Prahy. Současně, nebo ve spojení s ním, by bylo žádoucí vydat zákon o ochraně Pražské památkové rezervace.

Postupně vzniká představa celoevropského územního plánování. Zatím existuje neformální koncepce, vypracovaná v rámci environmentální politiky EU pod názvem "Perspektiva evropského územního rozvoje", ESDP (European Spatial Development Perspective). Podmínkou pro její uplatnění je ochota národních států participovat v evropských sítích. Spolupráce sousedících zemí v oblasti územního plánování se předpokládá, při čemž se zjišťuje, že v právních úpravách zemí EU tomu odpovídají shodně používané a praxí ověřené základní nástroje územního plánování. Náš "návrh" však vynechává úroveň velkých územních celků, která je pro mezinárodní spolupráci nutná. V novém stavebním zákoně by právě naopak tato úroveň měla být rozšířena. V sousední Spolkové republice Německo existují územní plány jednotlivých zemí, z nichž např. Bavorsko se rozlohou může jistě srovnávat s naší bývalou zemí Moravskoslezskou. Slovensko má územní plán celé republiky. Dobrá územně plánovací příprava velkých celků je v každém případě výhodou při zapojování státu do celoevropské koncepce. Jde o jakousi zpětnou vazbu. V Evropě bude docházet ke globalizaci územního plánování, tento globální obraz bude však ovlivněn nebo vznikne na základě politiky a cílů jednotlivých států. A naopak, územní plánování jednotlivých států bude ovlivněno celoevropskou koncepcí, ale státy si zachovají některé odlišnosti, to co má pro ně základní význam. Bez územních plánů velkých celků (prognóz ,studií ) nebudeme znát dosti konkrétně naše priority a je nebezpečí, že budeme jen pasivně přijímat cizí impulsy.

Málo bývá zdůrazňován obrovský národohospodářský význam územního plánování. Koordinace nejrůznějších záměrů v území je naprostou nezbytností. Ale jde o více. Dobrý územní plán má navrhnout optimální organizaci území ve vzdálené budoucnosti, takovou , která při nejnižších nákladech přinese maximální efekt pro společnost. Není sice možno odhadnout spolehlivě vzdálený vývoj, ale podobné plány jsou nutné pro stanovení první etapy vývoje tak, že není samoúčelná. V současné společnosti je však běžné, že výnosné podnikání se realizuje na úkor dlouhodobé prosperity. Staví se tak do protikladu zájem veřejný (dlouhodobá prosperita) a zájem podnikatelský (okamžitý zisk). Za normálních okolností jsou oba tyto zájmy propojeny, jsou na sobě navzájem závislé. Je jedním z úkolů územního plánování spojit tyto zájmy k obapolnému prospěchu. K tomu je důležité, aby územně plánovací dokumentace obsahovala spolehlivou a srozumitelnou informaci pro investory. Doporučuje se zvláštní příloha územních plánů a síť poradenských služeb (buduje se v NSR). Tato progresivní forma může omezit napětí a často konfliktní situace mezi veřejnou správou a podnikateli. Stojí za to ji začlenit do nového stavebního zákona.

Závěr. Základní nedostatky návrhu nového stavebního zákona v jeho úseku územního plánování je možno shrnout do tří bodů:
1 Návrh je nepříznivý pro vývoj České republiky v oblasti celostátních a krajových projektů.
2 Návrh staví Českou republiku do nevýhodné pozice při formování celoevropského územního plánování.
3 Návrh nebere zřetel na mimořádný význam Prahy a jejího historického jádra a zablokoval by možnost úspěšného řešení jejího naléhavého územně plánovacího problému.

Z těchto důvodů považujeme za velmi žádoucí:
1 Návrh nového stavebního zákona doplnit o kategorii územních plánů velkých územních celků včetně plánu celostátního. Tyto plány je třeba považovat za nezbytný podklad pro "politiku" a "zásady" územního rozvoje. Tento druh plánů je také nezbytný pro mezinárodní spolupráci v rámci EU.
2 Návrh nového stavebního zákona doplnit o kategorii územní prognózy a územní studie. Současný požadavek udržitelného rozvoje území vyžaduje nalézat a uplatňovat nové způsoby rozvoje namísto obvyklých neudržitelných. K tomu je nezbytné, aby územním plánům předcházely neoficielní formy průzkumu různých vývojových možností a koncepcí ve variantách, které je možno navzájem srovnávat a hodnotit.
3 Návrh nového stavebního zákona doplnit zvláštní částí, v níž se zdůrazní výjimečné postavení Prahy. Je nutno navrhnout urychlené přezkoušení stávající územně plánovací dokumentace Prahy a rozpracovaného územního plánu Pražského regionu z hlediska udržitelnosti Pražské památkové rezervace. Jde zejména o zpracování územní prognózy Pražského regionu ve variantách, případně s pomocí mezinárodní ideové soutěže.
4 Návrh doplnit o požadavek, aby pro územní rozvoj Pražské aglomerace byl vydán zvláštní zákon, do něhož by byla případně zařazena i zákonná ochrana Pražské památkové rezervace.
5 Návrh doplnit o požadavek zvláštní přílohy k územním plánům, která by obsahovala spolehlivou a srozumitelnou informaci pro investory a tím orientovala podnikatele na konkrétní projekty, důležité pro dlouhodobou prosperitu, sledovanou územním plánem.

Text byl napsán v dubnu 2002.


reklama

 
Ing. arch. Jan Skokánek, CSc.
Autor se dlouhodobě zabývá problematikou územního plánování.
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist