https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/v-cem-spociva-aktualni-problem-slintavky-a-kulhavky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

MVDr. Zuzana Čermáková, MUDr. Miroslav Förstl: V čem spočívá aktuální problém slintavky a kulhavky?

14.3.2001
V uplynulých dnech zaujaly jedno z významných míst ve sdělovacích prostředcích informace o onemocnění hospodářských zvířat slintavkou a kulhavkou ve Velké Británii a o jejím velmi rychlém šíření na evropský kontinent.
 
Slintavka a kulhavka (anglicky Foot and Mouth Disease, latinsky aphtae epizooticae) je virové onemocnění sudokopytníků - z hospodářských zvířat tedy skotu, prasat, ovcí a koz. Z volně žijících zvířat jsou k viru vnímaví jeleni, daňci, antilopy, mufloni, sobi, žirafy, ale také např. sloni a v našich podmínkách i ježek. Nevnímaví jsou lichokopytníci (koně, osli, zebry), masožravci a ptáci, kteří jej však vzhledem k extrémně vysoké infekciozitě viru mohou přenášet mechanicky i na větší vzdálenosti.

Virus slintavky a kulhavky, dále jen SLAK, patří do čeledi Picornaviridae, rodu Aphtovirus. Jedná se o RNA virus, jehož viriony jsou neobalené a měří přibližně 22 - 28nm, v průměru se uvádí 24 nm. V zevním prostředí je virus SLAK značně odolný, rezistence je ovšem závislá na konkrétních podmínkách. Při teplotě asi 50°C je virus inaktivován a ztrácí svou infekciozitu a imunogenicitu. Důležitým zjištěním pro likvidaci viru je skutečnost, že již mírně okyselené prostředí (pH 6,5 a méně), virus inaktivuje, přesto se obvykle používají k dezinfekci louhy.

Vysušení, nízké teploty a vysoké koncentrace solí virus SLAK prakticky neovlivní a ten zůstává infekční několik týdnů v kontaminovaném seně, slámě, srsti, vlně, zaschlých sekretech a exkretech z nemocných zvířat.

V mléce, přirozeně infikovaném v průběhu onemocnění, je virus překvapivě odolný vůči působení teploty, protože je chráněn mléčným kaseinem a mléčný tuk chrání ještě navíc virus i před působením nízkého pH, např. při výrobě sýrů.

Významnou biologickou vlastností viru je jeho pluralita, která spočívá v antigenní a imunologické rozdílnosti jednotlivých typů a subtypů. U viru SLAK jsou známy tři evropské typy, tři africké a jeden typ asijský. Evropské typy jsou označeny písmeny A, O, C a vyskytovaly se historicky po dlouhou dobu i na našem území (poslední výskyt tohoto onemocnění byl zaznamenán v roce 1975). Africké typy jsou značeny SAT I, SAT II, SAT III a v Africe se vyskytují na mnoha místech endemicky. Typ asijský je označen ASIA 1. Jednotlivé typy mají větší množství subtypů, které jsou značeny čísly, např. A5 atd.

Jednotlivé subtypy vykazují mezi sebou určitý stupeň koimunity a pro přípravu vakcín jsou vybírány ty, které mají tuto zkříženou imunogenicitu vysokou a jsou i při pasážování na různých druzích zvířat, i na zvířatech částečně imunních, antigenně stabilnější. Ve vakcíně, která byla používána na našem území, byly zařazeny subtypy A5, O1 a C5.

Po jednorázové vakcinaci přetrvává imunita přibližně 6 měsíců, poté hladina protilátek klesá, a proto je nutné vnímavá hospodářská zvířata přeočkovávat. Problémem vakcinace je rovněž skutečnost, že malá část zvířecí populace na očkování neodpovídá tvorbou příslušných protilátek. Tento jev je známý i u různých očkování v lidské populaci (pochopitelně nikoliv proti slintavce) a těchto tzv. nonrespondentů je obecně u lidí 2 - 4 %. Podobná je situace u zvířat. Zvíře, které vytvoří pouze nedostatečné množství protilátek, může onemocnění prodělat ve velmi mírné podobě a šířit virus dál. Známá je rovněž schopnost viru SLAK přežívat v kryptách tkáně mandlí v nasofaryngeálním oblouku, dokonce i 2 - 3 roky.

Přibližně koncem osmdesátých let přistoupily státy Evropské Unie k "politice čistého území" a ukončily vakcinaci proti viru SLAK a přibližně v roce 1991 tak učinila i Česká republika a okolní státy. Proto je dnes populace vnímavých zvířat prakticky na celém území Evropy bez ochranných protilátek.

Slintavka a kulhavka se u vnímavých zvířat projevuje jako akutní horečnaté onemocnění, s výskytem charakteristických puchýřů, zvaných afty, na sliznicích hlavy - nejčastěji v dutině ústní, na jazyku a v okolí tlamy, také ovšem ve sliznici složeného žaludku přežvýkavců, dále na kůži mezi prsty a na kůži mléčné žlázy. Virus je rovněž myotropní - při postižení srdce a kosterní svaloviny jsou pozorovány degeneretivní změny.

U mláďat probíhá nákaza často velmi akutně a končí úhynem na srdeční selhání. Stejně tak při zhoubném průběhu slintavky u dospělých zvířat dojde koncem prvního týdne onemocnění k náhlému zhoršení zdravotního stavu, které je provázené zrychlením pulsu, dechovými obtížemi a křečemi a končí zhroucením organismu a úhynem. U březích zvířat může docházet při onemocnění slintavkou a kulhavkou k abortům (potratům).

Onemocnění se může výjimečně přenést i na člověka kontaktem s nemocným zvířetem, popř. pitím syrového mléka od nemocných krav. U lidí se potom infekce může projevit jako aftozní stomatitida, popř. mohou afty vznikat i na rukou, nebo na jiných částech těla. Pro člověka není onemocnění nebezpečné a je pouze výjimečné.

Slintavka a kulhavka je proto považována především za ekonomický problém, který neohrožuje zdraví člověka, ale způsobuje značné ztráty snížením produkce, nutnými porážkami a úhyny zvířat, poruchami plodnosti atd. Ve snaze zachovat území EU prosté viru SLAK i zvířat s protilátkami, u nichž nelze v populaci jednoznačně dokázat, zda jsou postvakcinační nebo postinfekční, přistupují členské státy k radikálním řešením totální likvidace postižených chovů a zvířat podezřelých z nakažení, a k dalším přísným opatřením. Jak dalece je tato snaha účinná a správná budeme moci patrně posoudit už v nejbližší době.

Ve světle právě probíhajících událostí v rámci epidemie SLAK je potřeba položit si otázku, zda je vhodné snažit se zachovat tak velká území prostá viru i protilátek, zvláště v případě slintavky, jejíž původce je suverénně jeden z "nejschopnějších" virů v živé přírodě. Již mikrobiologům v generacích před námi bylo známo, že "příroda nemá ráda prázdná místa" a vždy se je snaží zaplnit. Jestliže je virus SLAK schopen transportu desítky kilometrů nad pevninou a stovky nad mořem, ať již mechanickým přenosem (ptactvem apod.) nebo v prachových částicích a v pevném aerosolu, je patrně nad lidské síly ochránit rozsáhlá území bez příslušné vakcinace nebo opětovného promoření populace vnímavých zvířat touto nemocí.

Generace našich předků žila s touto zvířecí chorobou za občasného vzplanutí epidemie v relativním souladu. V průběhu onemocnění nebyla zvířata masově zabíjena, ale naopak dle možností léčena, popř. některá uhynula a jiná se uzdravila sama. Dnes má člověk možnost tuto skutečnost značně ovlivňovat vakcinací, jak jsem se mohli přesvědčit v posledních desetiletích až do jejího ukončení. Domníváme se, že by se měl k této praxi opět vrátit, nejen kvůli scénám masového zabíjení zvířat, kterých jsme bohužel svědky i při pouhém nepotvrzeném podezření, ale také proto, že udržet to tzv. "bílé, nebo prázdné" místo po viru slintavky a kulhavky ve zvířecí populaci zřejmě nejsme schopni bez obrovských ztrát. Je nasnadě, že pokud bychom přistoupili i k utrácení dalších druhů zvířat, ztrácí příroda mnohdy nenahraditelný genetický materiál. Pro člověka není nákaza nebezpečná, ekonomika likvidace už statisíců zvířat je přinejmenším sporná, etická stránka takového chování člověka na prahu 21. století je podle našeho názoru také nezanedbatelná a dnes by si možná leckterý chovatel vakcinaci rád zaplatil.

Pro včasné rozpoznání nákazy je k dispozici několik laboratorních diagnostických postupů. Vzhledem ke skutečnosti, že onemocnění má inkubační dobu přibližně 2 - 14 dnů, nelze ihned použít průkaz protilátek a je nutné se soustředit na průkaz původce.

Světová referenční laboratoř je ve Velké Británii v malé obci jménem Pirbright, v hrabství Surrey, nedaleko Londýna. Připravuje pro všechny státy provádějící diagnostiku SLAK ELISA testy na průkaz virového antigenu všech sedmi typů (dříve byla používána reakce vazby komplementu). Další diagnostickou možností je biologický pokus na vnímavém zvířeti - albinotická forma morčete, kterému je infekční materiál z aftů a jiných podezřelých lézí inokulován vpichy do plantárních ploch tlapek. V pozitivním případě zde vznikají infekční tekutinou podminované afty a jejich obsah s velkým množstvím virových partikulí je opět testován ELISA testy. Lze použít rovněž izolaci viru na sajících myškách.

Dále je možné virus izolovat na tkáňové kultuře a opět konfirmovat ELISA testem pro průkaz antigenu nebo virus neutralizačním testem.

Průkaz protilátek lze zkoušet od konce 1. až 2. týdne onemocnění.

Infekce zanechává u vnímavých zvířat typově specifickou imunitu - zvířata jsou imunní pouze proti homolognímu typu viru a tato přirozeně získaná imunita je chrání asi 2 - 3 roky, ačkoliv po roce titr protilátek výrazně klesá.

Vzhledem k absenci protilátek v evropské populaci vnímavých zvířat jsou zcela na místě velmi přísná opatření na hraničních přechodech a letištích (zákaz dovozu zvířat, dezinfekce obuvi, aut, zákaz dovozu potravin a surovin živočišného původu atd.). Ovšem v případě, kdy virus už bohužel proniká na území kontinentální Evropy je diskutabilní, zda budou tato opatření bez vakcinace dostatečně účinná.


reklama

MVDr. Zuzana Čermáková, MUDr. Miroslav Förstl
MVDr. Zuzana Čermáková byla do roku 1998 vedoucí Národní referenční laboratoře pro SLAK ve Státním veterinárním ústavu Praha, MUDr. Miroslav Förstl je mikrobiolog.
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist