Václav Prais: Elektrárna Počerady nedodržela provozní limity, úřady ale odmítají zakročit

Elektrárna Počerady.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Zuzana Pipla Havlínová / Foto Havlín

Elektrárna tak sice může vypouštět do ovzduší vyšší koncentraci nečistot, ale zato ve výrazně menší frekvenci. Tím je vyšší emisní limit kompenzován a nedochází k nadměrnému znečištění životního prostředí. A provozovateli elektrárny je dána možnost svůj odstavený blok modernizovat, aby po ukončení záložního režimu mohl plnit řádné limity.

V srpnu minulého roku však provozovatel elektrárny převedl odstavený blok zpět do běžného provozu. Záložní režim tak trval lehce přes dva roky. Pokud by byl blok Elektrárny Počerady skutečně provozován maximálně 1 500 hodin každý rok, neměla by celková délka provozu za toto období překročit zhruba 3 250 hodin. Porovnání se skutečnými daty o provozu elektrárny však ukazuje, že byl blok po dobu záložního režimu v provozu více než 6 000 hodin. Provozovatel tak překročil povolený limit provozu téměř o dvojnásobek.

Expertní skupina Frank Bold na toto porušení upozornila Krajský úřad Ústeckého kraje i Českou inspekci životního prostředí. Úřady se však po zhruba pěti měsících údajného šetření rozhodly žádné kroky nepodnikat a překročení povoleného provozu ponechat bez sankce. Odvolávají se na znění vyhlášky, podle které se limit 1 500 hodin za rok počítá jako „klouzavý průměr za 5 let.“ Toto ustanovení má zajistit větší flexibilitu, kdy není nutné dodržet limit striktně v každém roce. Provoz se tak může rozložit do více let, kdy například v prvním roce bude zařízení v provozu 2 000 hodin a v druhém pouze 1 000 hodin.

Česká inspekce životního prostředí se odvolává právě na toto ustanovení a uvádí, že dokud neuběhlo 5 let trvání záložního režimu, nelze provozní limit přepočítávat na kratší časové úseky.

Postoj úřadů činí omezení provozu v záložním režimu de facto bezpředmětným, provozovatel by díky tomuto výkladu mohl převést elektrárnu do záložního režimu třeba jen na jeden rok, provozovat ji sedm a půl tisíce hodin, tedy po většinu roku, bez nutnosti dodržovat řádné emisní limity a na konci roku ji převést zpět do běžného provozu. Zjevné překročení provozního limitu by však úřady odbyly s tím, že záložní režim netrval 5 let a nemohou tak nijak zasáhnout.

Podle expertů z Frank Bold by se měl klouzavý průměr počítat vždy za období, po které záložní režim trvá. Tím by bylo dosaženo smyslu a účelu provozního limitu, provozovatelům by byla ponechána flexibilita a předešlo by se absurdním závěrům.

Není to poprvé, kdy úřady přistupují k provozovateli elektrárny velmi benevolentně. Například v roce 2021 získala Elektrárna Počerady výjimku z emisní limitů pro rtuť. Může díky ní vypouštět až 4x vyšší koncentraci této toxické látky. Do životního prostředí se tak potenciálně dostane až o 1 250 kg rtuti více než při dodržení řádných emisních limitů. Udělování výjimky provázely pochybnosti o nepodjatosti Krajského úřadu Ústeckého kraje kvůli mnohamilionovým darům poskytnutým Ústeckému kraji skupinou Sev.en. O zákonnosti samotné výjimky nyní musí rozhodnout správní soud.