Václav Vystrčil: Odborný komentář k postupu hasičů, využívání počítačových modelů lesních požárů a vytváření proluk
Co se vývinu hořlavých plynů týče, není možné srovnávat uzavřený prostor dolu s otevřenou krajinou. Je samozřejmě pravdou, že jedním z hlavních produktů požáru je oxid uhelnatý, tedy jedovatý a také výbušný plyn. Když dojde k akumulaci tohoto plynu v uzavřeném prostoru a následně je do tohoto prostoru nějakým způsobem dopraven další kyslík, dojde k explozivnímu hoření, taktéž známému jako backdraft.
Zároveň je známým faktem, že se voda při pokusu o hašení látek hořících při velmi vysokých teplotách (2000°C a více) může rozkládat na vodík a kyslík a vytvořit výbušnou směs. Tyto případy však mohou nastat při požáru lehkých kovů nebo například při havárii vysoké pece a úniku surového železa, nikoliv při požáru lesa.
Návrh počítačového programu, který by podpořil rozhodovací procesy velitele zásahu při požárech lesa, není novou myšlenkou. Více či méně sofistikované výpočetní programy pro simulaci rozvoje požáru samozřejmě již řadu let existují a jsou využívány, jak v oblasti požární prevence, tak i v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů. Pro požáry lesů můžeme zmínit například Wildland Urban Interface Fire Dynamics Simulator (WFDS).
Nasazení těchto programů v první fázi rozvoje požáru však v současné době není reálné ze dvou důvodů. Každý matematický model je právě tak přesný, jak přesné jsou vstupní informace. Ty zpravidla v počátku zásahu zcela jasné nejsou a v případě požáru v otevřené krajině se také dynamicky mění.
Aby se velitel zásahu dostal ke správnému výpočtu, musel by model neustále doplňovat a aktualizovat. S tím souvisí fakt, že software, který by bylo možno použít přímo na místě zásahu, musí poskytovat výsledky ve velmi krátkém, téměř reálném čase. V takovém případě ale software musí být silně zjednodušený a výrazně se snižuje jeho prediktivní hodnota. Běžně používané, validované modely požáru vyžadují dobu výpočtu v řádu hodin či dnů a nadstandardně výkonný hardware. Na vyvinutí počítačového softwaru, který autor zmiňuje, intenzivně pracuje vědecká komunita v celosvětovém měřítku, zejména pak v zemích, kde jsou lesní požáry běžné.
Na základě výstupu uvedeného programu by se dle autora článku měl konkrétní velitel zásahu rozhodnout, zda zasáhnout přímo v ohnisku požáru nebo vytvářet takzvané proluky. To je ale činnost, kterou každý velitel zásahu dělá automaticky u všech zásahů dle svých zkušeností. Na základě svého zhodnocení, zda dostupné síly a prostředky ke zdolání požáru stačí či nikoliv, rozhoduje o provedení tzv. požární obrany nebo požárního útoku.
Což je také případ lesního požáru v Hřensku, kdy v prvních dnech byla organizována takzvaná požární obrana, tedy prolévání tzv. fronty (tedy vnějšího okraje) požáru v místech, kde hrozilo bezprostřední ohrožení majetku a života osob. Tedy například u obcí Hřensko nebo Mezní Louka. Zároveň byla vytipována místa vhodná pro vytváření proluk a na místo byla povolána i těžká technika lesníků na pomoc s vytvořením právě těchto proluk.
Až v pozdější fázi požáru (cca týden od ohlášení vzniku) bylo rozhodnuto o přechodu do tzv. požárního útoku, a to v době, kdy se na místě podařilo shromáždit dostatek sil a prostředků.
Přečtěte si také |
Petr Měchura: Zbytečná katastrofa v NP České ŠvýcarskoPoužití proluk silně závisí na terénu a povětrnostních podmínkách. V případě požáru vzrostlých stromů a jiného vysokého porostu ve větrných podmínkách je známo, že k přeskokům požáru může prostřednictvím hořících polétavých částic docházet i do vzdálenosti stovek metrů. Spoléhat se tedy pouze na použití proluk bez přímého ochlazování požáru a snižování jeho intenzity není možné. Modelem lze v nejlepším případě předpovědět směr, kterým lze šíření požáru očekávat na základě typu porostu, terénu a síly větru, ale není možné určit velikost proluky v reálném čase.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Jiří Svoboda
5.8.2022 08:25Jaroslav Řezáč
5.8.2022 08:56 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
5.8.2022 13:46 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMilan Vítkovič
5.8.2022 21:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
5.8.2022 16:34U zastánců požárů jako přírodních jevů skromná otázečka: To se celý svět
zbláznil, že je hasí a nenechá shořet všechny lesy pro potěchu "vědců"?
Oni chytráci kritizují vypalování pralesů pro zemědělství a tady jim
nevadí požár lesa kvůli lidské blbosti a liknavosti při odstranění potravy
pro požár takové intenzity? Hořet hrabanka, tak shoří a je po požáru, ale
když hořely tisíce kubíků kulatiny, tak to může po nedohoření a uhašení
zahořet kdykoliv znovu. V napohled uhašeném kmeni může oheň doutnat dny
a když vhodně zafouká, tak vyskočí plamen nanovo.
Miroslav Schleier
5.8.2022 18:52Karel Ploranský
6.8.2022 10:57 Reaguje na Miroslav SchleierPolitici nemohou řídit boj s požárem, nemají na to dost "fištrónu".
S tím určitě každý souhlasí.
Ale kupodivu nepřipadá nikomu zvláštní, že je necháváme, aby řídili STÁT...
Při hašení požáru je skoro vyloučeno, aby všichni neměli stejný cíl. Všichni chtějí, aby to přestalo hořet. Všichni proto táhnou za jeden provaz. I tak není jednoduché tu jejich snahu správně kočírovat.
V politice je to jinak.
Každý má svůj cíl někde jinde - a místo aby politici spolupracovali a všechen svůj um věnovali boji za zájmy občanů, jdou si po krku. Své schopnosti i všechen čas věnují převážně jen boji o politické body do příštích voleb. Zájmy občanů jsou pro politika vždycky až na druhém (možná až xtém) místě.
A čím politik sedí výš, tím je to horší. Úplně nejhorší to pak je, když se dostane až do Bruselu.
Takže on nám bohužel nehoří jen les v Českém Švýcarsku! Hoří nám koudel u zadnice...
Jiří Svoboda
6.8.2022 20:34 Reaguje na Karel PloranskýTřeba se všichni politici shodnou, že solární tunel vznikl kvůli přijetí špatného zákona a nikoliv kvůli jeho nedodržování, když ERÚ stanovoval výši podpory OZE.
Stejně tak jsem nenarazil na politika, který by byl ochoten zastat se myšlenky, že hlubinné úložiště jaderného odpadu třeba vůbec nebudeme potřebovat a rozhodnout o jeho případném budování stačí až kolem roku 2100, kdy budeme mít mnohem více poznatků a zkušeností.
V obou případech jde o stovky miliard Kč, které by bezbranný CZ lid nemusel zaplatit.
Milan Vítkovič
5.8.2022 21:05Jiří Svoboda
6.8.2022 10:57 Reaguje na Milan VítkovičAsi je třeba rozlišivat možná opatření v NP a kulturní krajině budované člověkem hlavně k jeho užitku. Tento článek, řekl bych, se spíše týká NP a tam by se vaše návrhy asi moc nechytaly.
Břetislav Machaček
6.8.2022 12:08 Reaguje na Jiří Svobodaa nebo bývalý hospodářský les i s vesnicemi a obyvateli.
Tam se nemohu spoléhat na štěstí a musím neštěstí předejít!
Minimálně kolem vesnic odstranit souše a vytvořit izolační
protipožární zóny. A pokud chci požáry hasit, tak musím
mít i ty požární nádrže a nástupní plochy pro techniku.
Pokud to neudělám, tak hašení zkomplikuji a vystavuji lidi
nebezpečí ztráty života a majetku. No a pokud je požár
údajně pro NP přínosem, tak proč se teda hasí a nenechá
dohořet? Já to nějak nechápu! Je prospěšný, ale musíme
ho v polovině uhasit, aby tam mělo příště zase co hořet?
Po uhašení tam zůstanou stále ty tisíce kubíků dřeva
a nový oheň bude mít stále dost paliva. Takže co je
vlastně cílem a prioritou?
Slavomil Vinkler
6.8.2022 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.8.2022 16:02 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
6.8.2022 14:35 Reaguje na Břetislav MachačekŘekl bych, že NP České Švýcarsko je atraktivní hlavně z jiných důvodů než je flóra a fauna. Jejich jakási "nedotčenost" spíše jen dokresluje atraktivitu NP.
Břetislav Machaček
6.8.2022 16:15 Reaguje na Jiří Svobodaměl být citlivě udržován, aby podtrhl krásu skal
a neohrozil při požáru skály samotné a obyvatelé
v NP a okolí. Zblblíkovství s bezzásahem se hrubě
vymstilo a nemusí být poslední. Podobné hrozí v
NP Šumava, kde už si to asi uvědomili a pouštějí
se do kácení a vyvážení souší z okolí jezer. Ono
tam by to byl taky malér jako hrom nejen rozsahem,
ale hlavně daleko větším množstvím dřevní hmoty.
Ne nadarmo naši předci mohli uklízet lesy od souší, klestí a mnohde mohli spásat i trávu dobytkem, aby
se suchá v lese nehromadila. Oni požáry nechtěli
a tak jim předcházeli, ale dnešní ekolgisté je
dokonce oslavují jako příležitost jak sledovat
vývoj od nuly. Měli by si podpálit dům a začít
od nuly, protože les je domem pro zvěř, hmyz,
ptáky a rostliny potřebující stín stromů a ne
ten žár slunce na spáleništi.
Jarek Schindler
8.8.2022 19:52 Reaguje na Jiří SvobodaMiloš Zahradník
8.8.2022 20:23 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
9.8.2022 20:43 Reaguje na Miloš Zahradníka chtěli ji změnit k obrazu svému. Neberou ohled
na místní a ani turisty, kteří mimo pár zblblíků
neobdivují soušky místo stromů a nebo požářiště
s ohořelými torzy záměrně zlikvidovaných stromů.
Ano záměrně, když nechám kůrovce množit a souše
nechat jako palivo ohni. Podle blábolů o požáru,
jako o přírodního procesu, bych se ani nedivil,
že ho nějaký magor založil, aby proces urychlil.