https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vaclav-vystrcil-odborny-komentar-k-postupu-hasicu-vyuzivani-pocitacovych-modelu-lesnich-pozaru-a-vytvareni-proluk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Václav Vystrčil: Odborný komentář k postupu hasičů, využívání počítačových modelů lesních požárů a vytváření proluk

5.8.2022
Na následujících řádcích uvedeme na pravou míru několik předpokladů, které Petr Měchura ve svém komentáři chybně uvádí, pravděpodobně kvůli tomu, že má, jak sám uvádí, informace pouze ze sdělovacích prostředků.
 
V první řadě je zapotřebí říci, že lesní požár nelze srovnávat s experimenty nebo průmyslovou výrobou dřevního plynu, která probíhá v řízených, velmi dobře specifikovaných podmínkách, tak, jak to uvádí autor článku.

Co se vývinu hořlavých plynů týče, není možné srovnávat uzavřený prostor dolu s otevřenou krajinou. Je samozřejmě pravdou, že jedním z hlavních produktů požáru je oxid uhelnatý, tedy jedovatý a také výbušný plyn. Když dojde k akumulaci tohoto plynu v uzavřeném prostoru a následně je do tohoto prostoru nějakým způsobem dopraven další kyslík, dojde k explozivnímu hoření, taktéž známému jako backdraft.

Zároveň je známým faktem, že se voda při pokusu o hašení látek hořících při velmi vysokých teplotách (2000°C a více) může rozkládat na vodík a kyslík a vytvořit výbušnou směs. Tyto případy však mohou nastat při požáru lehkých kovů nebo například při havárii vysoké pece a úniku surového železa, nikoliv při požáru lesa.

Návrh počítačového programu, který by podpořil rozhodovací procesy velitele zásahu při požárech lesa, není novou myšlenkou. Více či méně sofistikované výpočetní programy pro simulaci rozvoje požáru samozřejmě již řadu let existují a jsou využívány, jak v oblasti požární prevence, tak i v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů. Pro požáry lesů můžeme zmínit například Wildland Urban Interface Fire Dynamics Simulator (WFDS).

Nasazení těchto programů v první fázi rozvoje požáru však v současné době není reálné ze dvou důvodů. Každý matematický model je právě tak přesný, jak přesné jsou vstupní informace. Ty zpravidla v počátku zásahu zcela jasné nejsou a v případě požáru v otevřené krajině se také dynamicky mění.

Aby se velitel zásahu dostal ke správnému výpočtu, musel by model neustále doplňovat a aktualizovat. S tím souvisí fakt, že software, který by bylo možno použít přímo na místě zásahu, musí poskytovat výsledky ve velmi krátkém, téměř reálném čase. V takovém případě ale software musí být silně zjednodušený a výrazně se snižuje jeho prediktivní hodnota. Běžně používané, validované modely požáru vyžadují dobu výpočtu v řádu hodin či dnů a nadstandardně výkonný hardware. Na vyvinutí počítačového softwaru, který autor zmiňuje, intenzivně pracuje vědecká komunita v celosvětovém měřítku, zejména pak v zemích, kde jsou lesní požáry běžné.

Na základě výstupu uvedeného programu by se dle autora článku měl konkrétní velitel zásahu rozhodnout, zda zasáhnout přímo v ohnisku požáru nebo vytvářet takzvané proluky. To je ale činnost, kterou každý velitel zásahu dělá automaticky u všech zásahů dle svých zkušeností. Na základě svého zhodnocení, zda dostupné síly a prostředky ke zdolání požáru stačí či nikoliv, rozhoduje o provedení tzv. požární obrany nebo požárního útoku.

Což je také případ lesního požáru v Hřensku, kdy v prvních dnech byla organizována takzvaná požární obrana, tedy prolévání tzv. fronty (tedy vnějšího okraje) požáru v místech, kde hrozilo bezprostřední ohrožení majetku a života osob. Tedy například u obcí Hřensko nebo Mezní Louka. Zároveň byla vytipována místa vhodná pro vytváření proluk a na místo byla povolána i těžká technika lesníků na pomoc s vytvořením právě těchto proluk.

Až v pozdější fázi požáru (cca týden od ohlášení vzniku) bylo rozhodnuto o přechodu do tzv. požárního útoku, a to v době, kdy se na místě podařilo shromáždit dostatek sil a prostředků.

Použití proluk silně závisí na terénu a povětrnostních podmínkách. V případě požáru vzrostlých stromů a jiného vysokého porostu ve větrných podmínkách je známo, že k přeskokům požáru může prostřednictvím hořících polétavých částic docházet i do vzdálenosti stovek metrů. Spoléhat se tedy pouze na použití proluk bez přímého ochlazování požáru a snižování jeho intenzity není možné. Modelem lze v nejlepším případě předpovědět směr, kterým lze šíření požáru očekávat na základě typu porostu, terénu a síly větru, ale není možné určit velikost proluky v reálném čase.


reklama

 
foto - Vystrčil Václav
Václav Vystrčil
Autor je pracovník Hasičského záchranného sboru, věnuje se počítačovému modelování požárů a výbuchů, měření požárně technických charakteristik materiálů a návrhu a realizaci velkorozměrových experimentů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

5.8.2022 08:25
Toto je mnohem důvěryhodnější článek než ten pana Měchury. Díky za nej.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.8.2022 08:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Výsledný dojem je stejný. Pořad má někdo tendenci si myslet, že požár je v přírodě něco blbýho a tak se začne chytračit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.8.2022 13:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A jak by asi ten neblbý požár dopadl, kdyby se to ponechalo a nechytračilo se?
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

5.8.2022 21:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No, ale on požár je něco blbýho, protože se jedná o požár, který páchá škodu na majetku, ohrožuje zdraví lidí i zvířat. Ale dám Vám dobrou radu, zajděte si k odbornému lékaři a proberte tuto otázku s ním. V horším případě Vám stát daruje na recepis Cypralex, nebo i něco silnějšího v lepším případě příjdete o OP, ale zato dostanete opatrovníka, ale prodělat na tom tak, jako tak nemůžete. V sobotu funguje i pohotovost.
Odpovědět
Anyr

Anyr

7.8.2022 13:33 Reaguje na Milan Vítkovič
Profackovat tebe i tvoje rodiče. :*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.8.2022 16:34
Konečně odborný pohled na požár a nikoliv ty spekulace laiků.
U zastánců požárů jako přírodních jevů skromná otázečka: To se celý svět
zbláznil, že je hasí a nenechá shořet všechny lesy pro potěchu "vědců"?
Oni chytráci kritizují vypalování pralesů pro zemědělství a tady jim
nevadí požár lesa kvůli lidské blbosti a liknavosti při odstranění potravy
pro požár takové intenzity? Hořet hrabanka, tak shoří a je po požáru, ale
když hořely tisíce kubíků kulatiny, tak to může po nedohoření a uhašení
zahořet kdykoliv znovu. V napohled uhašeném kmeni může oheň doutnat dny
a když vhodně zafouká, tak vyskočí plamen nanovo.
Odpovědět
MS

Miroslav Schleier

5.8.2022 18:52
Velení tak rozsáhlému zásahu je svým způsobem obdoba řízení boje na taktickém a operačním stupni. Proto se mluví o válečném umění. To platí i tady. Znalosti, praxe a rychlé rozhodování při nedostatku informací. To je umění řídit tak rozsáhlý zásah. A nemůže to dělat každý kdo má díru v zadku. A už vůbec ne politici.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.8.2022 10:57 Reaguje na Miroslav Schleier
Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k zasmání.
Politici nemohou řídit boj s požárem, nemají na to dost "fištrónu".
S tím určitě každý souhlasí.
Ale kupodivu nepřipadá nikomu zvláštní, že je necháváme, aby řídili STÁT...
Při hašení požáru je skoro vyloučeno, aby všichni neměli stejný cíl. Všichni chtějí, aby to přestalo hořet. Všichni proto táhnou za jeden provaz. I tak není jednoduché tu jejich snahu správně kočírovat.
V politice je to jinak.
Každý má svůj cíl někde jinde - a místo aby politici spolupracovali a všechen svůj um věnovali boji za zájmy občanů, jdou si po krku. Své schopnosti i všechen čas věnují převážně jen boji o politické body do příštích voleb. Zájmy občanů jsou pro politika vždycky až na druhém (možná až xtém) místě.
A čím politik sedí výš, tím je to horší. Úplně nejhorší to pak je, když se dostane až do Bruselu.
Takže on nám bohužel nehoří jen les v Českém Švýcarsku! Hoří nám koudel u zadnice...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.8.2022 20:34 Reaguje na Karel Ploranský
Já si myslím, že politici občas spolupracují, rozhodně však nikoliv za zájmy občanů.

Třeba se všichni politici shodnou, že solární tunel vznikl kvůli přijetí špatného zákona a nikoliv kvůli jeho nedodržování, když ERÚ stanovoval výši podpory OZE.

Stejně tak jsem nenarazil na politika, který by byl ochoten zastat se myšlenky, že hlubinné úložiště jaderného odpadu třeba vůbec nebudeme potřebovat a rozhodnout o jeho případném budování stačí až kolem roku 2100, kdy budeme mít mnohem více poznatků a zkušeností.

V obou případech jde o stovky miliard Kč, které by bezbranný CZ lid nemusel zaplatit.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

5.8.2022 21:05
Já tomu zase nerozumím, řeště příčiny, až potom důsledky. Asi bude třeba cosi změnit v pěstebních činnostech, v obnovách požárních nádrží, i v rámci zadržování vody v krajině, požární příkopy, zpevněné nástupní plochy a točny u cest, prostě změnit přístup k těmto monokulturám co do systému rizikovosti. Na tohle použijte slušný program. Zkrátka omezit možnosti rozšíření požáru reálným sytémem v lesních porostech rozumným a užitečným postupem a přístupem.Já chápu, že Vám to hašení zaplatí stát, ale tomu státu to zaplatíte v daních i vy hasiči a potom i my všichni ostatní, trochu takové kolečko ke zblnutí. Zeptejte se starších hasičů, jak kdysi za stařičkých dob, kdy k sobě byli lidi jen hnusní vypadalo cosi tak odpudivého, jako byla,,požární prevence, požární preventista, lesní stráž" Jak na každém veřejném shromáždění- zábava-divadlo a pod. musel být podle předpisů hasič,to bylo v pradávných dobách, kdy lidský život měl cenu aspoň tak, no ať nepřeháním, ale určitě 5-6 zlatek a sedmdesátsedm grejcarů. Co dnes lidské zdraví a životy nemají pro naše politiky a stát žádnou cenu, že se věnují zájmům cizích států a doma je nezajímá ale zhola nic. Nicméně, velmi mile jsem byl překvapen z nové ministrině životního prostředí, inteligentní krasaavice, ta by ještě stála za hřích.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.8.2022 10:57 Reaguje na Milan Vítkovič
Nějak jste toho pomotal moc dohromady a přitom zůstal mino téma!

Asi je třeba rozlišivat možná opatření v NP a kulturní krajině budované člověkem hlavně k jeho užitku. Tento článek, řekl bych, se spíše týká NP a tam by se vaše návrhy asi moc nechytaly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2022 12:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Je rozdíl, když vyhlásím NP krajinu nedotčenou člověkem
a nebo bývalý hospodářský les i s vesnicemi a obyvateli.
Tam se nemohu spoléhat na štěstí a musím neštěstí předejít!
Minimálně kolem vesnic odstranit souše a vytvořit izolační
protipožární zóny. A pokud chci požáry hasit, tak musím
mít i ty požární nádrže a nástupní plochy pro techniku.
Pokud to neudělám, tak hašení zkomplikuji a vystavuji lidi
nebezpečí ztráty života a majetku. No a pokud je požár
údajně pro NP přínosem, tak proč se teda hasí a nenechá
dohořet? Já to nějak nechápu! Je prospěšný, ale musíme
ho v polovině uhasit, aby tam mělo příště zase co hořet?
Po uhašení tam zůstanou stále ty tisíce kubíků dřeva
a nový oheň bude mít stále dost paliva. Takže co je
vlastně cílem a prioritou?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.8.2022 12:27 Reaguje na Břetislav Machaček
To rozdíl je, až na to, že v Česku žádnou krajinu nedotčenou člověkem 10 a možná 100 tisíc let nemáte. A vo tom to je.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2022 16:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
O to mi jde, že je to pouze hra na NP s bezzásahem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.8.2022 14:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Ta opatření, co navrhujete, považuji za správná.

Řekl bych, že NP České Švýcarsko je atraktivní hlavně z jiných důvodů než je flóra a fauna. Jejich jakási "nedotčenost" spíše jen dokresluje atraktivitu NP.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2022 16:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Přesně tak. Předmětem ochrany měly být skály a les
měl být citlivě udržován, aby podtrhl krásu skal
a neohrozil při požáru skály samotné a obyvatelé
v NP a okolí. Zblblíkovství s bezzásahem se hrubě
vymstilo a nemusí být poslední. Podobné hrozí v
NP Šumava, kde už si to asi uvědomili a pouštějí
se do kácení a vyvážení souší z okolí jezer. Ono
tam by to byl taky malér jako hrom nejen rozsahem,
ale hlavně daleko větším množstvím dřevní hmoty.
Ne nadarmo naši předci mohli uklízet lesy od souší, klestí a mnohde mohli spásat i trávu dobytkem, aby
se suchá v lese nehromadila. Oni požáry nechtěli
a tak jim předcházeli, ale dnešní ekolgisté je
dokonce oslavují jako příležitost jak sledovat
vývoj od nuly. Měli by si podpálit dům a začít
od nuly, protože les je domem pro zvěř, hmyz,
ptáky a rostliny potřebující stín stromů a ne
ten žár slunce na spáleništi.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.8.2022 19:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je v tom, že i ty NP se vyhlašovaly v " kulturní " byť zachovalé přírodě ovlivňované člověkem. No a z zachovalé přírody, krajinného rázu jednotlivých NP se najednou stanou biolaboratoře kde již nejde o ten krajinný ráz, nejde o samotnou tamní dochovanou přírodu ale o procesy v ní. Ty se dají zkoumat i na smetišti a nemusí se kvůli tomu ničit to nejvzácnější u nás.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.8.2022 20:23 Reaguje na Jarek Schindler
Presne tak, ty adorovane prirodni "procesy" a "sukcese" by ekologove, kteri by byli opravdovymi vedci mohli daleko lepe sledovat na smetistich, vysypkach dolu a lomu nebo nekde v mestskem brownfieldu. Netreba kvuli tomu nechat devastovat (kurovcem, pozary a dalsimi "architekty lesa apod.) nejatraktivnejsi lokality statu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2022 20:43 Reaguje na Miloš Zahradník
Mi to připadá, že se jim ta krajina v NP nelíbila
a chtěli ji změnit k obrazu svému. Neberou ohled
na místní a ani turisty, kteří mimo pár zblblíků
neobdivují soušky místo stromů a nebo požářiště
s ohořelými torzy záměrně zlikvidovaných stromů.
Ano záměrně, když nechám kůrovce množit a souše
nechat jako palivo ohni. Podle blábolů o požáru,
jako o přírodního procesu, bych se ani nedivil,
že ho nějaký magor založil, aby proces urychlil.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist