Václav Zámečník: Krátký komentář k pozměňovacím návrhům Společné zemědělské politiky

V současné době ještě není možné vyhodnotit všechny přijaté pozměňovací návrhy, ale v základních bodech je možné návrh vyhodnotit následovně. Evropský parlament přijal návrh, který je z pohledu environmentálních organizací velkým zklamáním. Prakticky žádný z hlavních cílů nově přijatých strategií, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a zemědělské strategie Od zemědělce ke spotřebiteli se do návrhu nepromítl. Parlament nezohlednit ani klimatické cíle z Paříže a na rozdíl od energetiky a průmyslu se tak měří v zemědělství jiným metrem.

Na jedné straně sice europoslanci argumentují, že 30 % prostředků I. pilíře Společné zemědělské politiky (dříve přímé platby) bude směřovat na ekologické účely (tzv. ekoschémata), ale ve schválené verzi například umožnili zemědělce kompenzovat za dodržování vnitrostátních právních předpisů. Ekoschémata tak budou zemědělcům vyplácena čistě jen za to, že dodržují zákon. Dokonce dle schváleného návrhu SZP mohou členské státy navrhovat pouze ekoschémata, která zvyšují konkurenceschopnost - pokud plní čistě environmentální cíle, členské státy jej nenabídnou.

Také argument, že schválený návrh podpoří biodiverzitu, není opodstatněný. Návrh sice schválil povinnost pro zemědělce vymezit neproduktivní plochy na 5 % orné půdy, ale s dodatkem, který umožňuje návrat neúčinných podmínek "ozelenění", tedy plodin vázajících dusík nebo meziplodin. Vědci a environmentální organizace přitom požadovali v souladu se strategií pro biodiverzitu vymezit 10 % neproduktivních ploch na veškeré zemědělské půdě.

Z pohledu ochrany přírody je problematická alokace 60 % rozpočtu I. pilíře SZP pro přímé platby a vázanou podporu. Pokud by se členský stát rozhodl vynaložit více prostředků na ekoschémata, tak mu to nebude umožněno. Tento krok jde přesně opačným směrem, než je dlouhodobá vize environmentálních organizací, které volají po postupném ukončení stávajícího modelu přímých plateb a přechodu na systém plateb, kdy jsou zemědělci odměňováni za naplňování konkrétních environmentálních, ekonomických a sociálních výsledků.

Návrh také požaduje zacílit minimálně 30 % z prostředků určených na poradenství do oblasti ochrany přírody a také poradenství cílené na transformaci hospodaření směrem k větší udržitelnosti.

Mezi pozitiva návrhu patří některé nové prvky v tzv. podmíněnosti, tj. základních podmínek pro získání dotací, například minimální šířku 3 m bez hnojiv a pesticidů podél vodních toků nebo minimální střídání plodin se zahrnutím luštěnin. Návrh také požaduje zacílit minimálně 30 % prostředků na poradenství v oblasti ochrany přírody a také poradenství cílené na transformaci hospodaření směrem k větší udržitelnosti. Pozitivem je také mírné navýšení obálky v II. pilíři (PRV) na 35 % oblast ochrany přírody, nicméně stále se do tohoto podílu částečně počítá s podporou méně příznivým oblastem (40%), které přitom fungují jako doplňující přímá platba a nejsou podmíněny jasným environmentálním cílem. Je otázka, jak dopadne i zastropování na úrovni 500 000 Euro na podnik v I. pilíři a 1 000 000 Euro v II. pilíři.

Na podrobnější hodnocení je zatím brzy, celkem se projednávalo téměř 1400 pozměňovacích návrhů. Navíc teď bude probíhat trialog mezi radou, komisí a parlamentem a konečná podoba SZP se tak může ještě měnit.

---

reklama

---