Vědci: Otevřený dopis ministru zemědělství ve věci rybolovu na živou nástražní rybu. Ryby bolest cítí

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | DavidCardinez / Pixabay

Tvrdit v 21. století zastaralými argumenty století devatenáctého, že „ryba nemá nervovou schopnost pocítit nebo prožít bolest,“ je šokující, když právě nástup vědní disciplíny etologie, tedy nauky o chování zvířat, byl podepřen už v roce 1973 udělením Nobelovy ceny za výzkum složitosti chování ryb a jejich schopností se učit trojlístku excelentních vědců K. von Frischovi, K. Lorenzovi a N. Tinbergenovi. Konečně bychom rádi upozornili, že mj. právě čeští ichtyologové z brněnského pracoviště Akademie věd dosahují světového věhlasu na poli zkoumání komplexního chování ryb.

Zacházet se zvířaty, která cítí bolest, takovým způsobem, že jsou napichována na háčky, je ve 21. století barbarské. Zvlášť když to vůbec není nezbytné. Lov na živou nástražní rybu se totiž používá zejména při sportovním rybolovu, tedy rybolovu sloužícímu k zábavě. Z etologického hlediska je nevhodné, aby takový způsob lovu, který prokazatelně způsobuje zvířatům utrpení, pokračoval bez zásadního důvodu. A to navíc v situaci, kdy jsou dostupné alternativy lovu umožňující lov dravých ryb bez použití živých nástražních ryb. Možnými alternativami je použití gumových nástrah (popř. woblerů), které připomínají právě nástražní ryby a jsou volně dostupné v rybářských potřebách.

Kromě schopnosti vnímat bolest ale nyní studie ukazují, že ryby jsou schopny cítit také strach či stres (Brown and Dorey, 2019). Tyto emoce nejsou vnímány stejným způsobem jako u člověka, ale stále mají stejný dopad. Pokud jsou ryby vystaveny útoku, trpí výrazným stresem. Jejich primární reakcí na takové podněty je únik, stejně jako např. u ptáků. U nabodnutí živé ryby na háček pak zvíře i hodiny trpí stresem a marnou snahou uniknout, kterou si ještě zhoršuje své poranění. Na souši myslivci přitom na živou návnadu již dávno neloví, je to považováno za neetické, trýznivé, a proto zakázané.

K tvrzením „…ryby, jejichž mozek je nejjednodušší, lidé ho naopak mají nejsložitější,“ a „… rybí mozek je nesrovnatelně menší …, hemisféry předního mozku jsou velmi slabě vyvinuté … celý přední mozek ryb je velmi malý,“ dodáváme, že to byli čeští neurobiologové, kteří prokázali, že mozky obratlovců, jako ptáků a ryb, jsou v poměru ke své hmotnosti řádově výkonnější než mozky savců. Vzhledem k daleko hustšímu obsazení neurony jsou i jejich schopnosti procesovat informace výrazně vyšší než u mozků savců o srovnatelných počtech neuronů.

S ohledem na výše uvedené jsme přesvědčeni, že napichování živých nástražních ryb na háčky je v zásadním rozporu se současnými poznatky o jejich schopnosti cítění a vnímání. To již reflektovala legislativa v řadě zemí, které přijaly zákaz rybolovu na živou nástražní rybku, a to včetně Německa, Švýcarska, Skotska, Irska a spolkových zemí Rakouska. Vzhledem k tomu, že lovit ryby na živou návnadu není nutné ani z pohledu lidské obživy, ani z pohledu dostupných alternativ, považujeme za vhodné tuto zastaralou a krutou praktiku zrušit.

Přečtěte si také |

Český rybářský svaz: Vyjádření k názoru biologů na zákaz lovu na živou rybku

Děkujeme za pozornost věnovanou tomuto dopisu a jsme k dispozici s Vámi tuto problematiku dále diskutovat.

S úctou

prof. Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D.
Katedra zoologie a rybářství, Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

prof. RNDr. Martin Reichard, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců, Akademie věd České republiky Mgr. Karel Janko, Ph.D.
Ústav živočišné fyziologie a genetiky, Akademie věd České republiky

Mgr. Pavel Němec, Ph.D.
Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Kateřina Gregarová MS.c.
Katedra zoologie a rybářství, Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Tereza Valchářová
Katedra zoologie a rybářství, Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Mgr. Nikola Kofentová
Katedra zoologie a rybářství, Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Mgr. Kristína Svitačová
Katedra zoologie a rybářství, Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Milan Gottwald
Katedra zoologie a rybářství, Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Otevřený dopis podporuje také spolek OBRAZ – Obránci zvířat