Vědci pro les: Více než 360 vědců a odborníků žádá zásadní změny v novele zákona o lesích

Vypadá to navoněně ale naplnění těchto požadavků by bylo opravdu extrémně drahé a ne vždy přínosné. Autoři zjevně nemají praktické lesnické, technické nebo ekonomické znalosti. Například bod 10. Podívejte se do libovolné podrobné mapy na síť vodních toků. Požadovat 30m široké ochranné pásmo kolem všech toků a pramenišť se zákazem holoseče by znamenalo znemožnění běžně hospodařit na stovkách tisíc ha. V okolí toků jsou ve středních a vyšších polohách často olšiny. Olše lepkavá je domácí rychle rostoucí světlomilná dřevina. Na březích drobných toků a prameništích je obtížně nahraditelná (alternativa částečně smrk, omezeně jedle nebo některé keře, jehličnany v podmáčeném terénu extrémně ohrožené vývraty) a holoseče ji vyloženě svědčí. Umožňují totiž aby se konkurenčně prosadila proti ostatním dřevinám. Lze ji obhospodařovat i formou pařezin ale prostě olše opravdu potřebuje slunce. Bod 9 douglaska... rychle rostoucí dřevina introdukovaná v polovině 19. století. Rychle vytváří hmotu (= váže CO2). Je dobře adaptovaná pro smíšené lesy (například 15% douglasky + 70%buku + 15% dalších stanovištně vhodných dřevin jako jedle bělokorá, javory, třešeň ptačí, modřín...) je téměř ideální směs do bukového stupně. Problémy jsou minimální. Je to ověřeno 150 lety pokusnictví. V situaci, kdy "mizí" jedna domácí dřevina za druhou kvůli zavlečení houbových patogenů, bych opravdu mimo území NP a maloplošných ZCHÚ v běžném hospodářském lese do zastoupení 20% DG neřešil nějaké povolování. Bod 8 - dotace jsou zlo. Bod 7) Lesy zvláštního určení významně omezují běžné hospodaření a znamenají byrokratické martyrium pro vlastníky. Ptačí oblasti, nebo II. zóny CHKO jsou plošně ohromná území, pozemkově s řadou různých vlastníků (obce, soukromníci, stát...). Máme peníze na to, abychom všem trvale kompenzovali další omezení už tak sešněrované možnosti se svým majetkem nějak nakládat? Chceme ještě prohloubit byrokratické peklo? Chceme dále zhoršit možnost pěstovat doma významnou obnovitelnou surovinu (= ještě zdražit stavební, palivové nebo papírenské dříví)? Dalo by se pokračovat... Za mě je předložený zákon dobrý kompromis. Rozhodně bych nešel cestou prohlubování byrokracie a rozšiřováním regulací.

Vědci?

Ten pojem se v poslední době poněkud vyprázdnil, tak si ho doplňuji, ať je ten profesní záběr (a celkový efekt) větší: Svědci s vědci a světci žádají o slyšení ve věci...

Co na to říci? Opravdu bude jediným řešením "rozbít si pořádně hubu" a to až tak, že stát přestane podporovat a hlavně financovat takové nesmysly a jejich šiřitele? Co vše se dá schovat za frázi o potřebě zajistit pestré a vůči změně klimatu odolné lesy. Většina toho co se tady požaduje žádné odolnější lesy nezajistí a to co by mohlo lesům do budoucnosti pomoci se naopak zakáže.

Já jsem asi opravdu hodně jednoduchý. Pořád nechápu, co těch 360 vědců a profesorů kromě sepisování výzev a iniciativ dělá. Za co jsou placení. A nebo je tu dalších 360 vědců co to dělají špatně? A nebudeme potřebovat cca 360 dalších vědců a profesorů, kteří posoudí obě koncepce případě sepíší další výzvu a iniciativu?

Mám obavu, že nová vláda a parlament bude mít plno práce s nápravou všech
těch na sílu prosazených nesmyslů a se sanací škod, které tu tato vláda udělala a ještě udělá. Pokud nedej Bože to nějak zmastí a zůstane u vlády, tak nás potěš Pánbůh. Bude to jako v EU, kde byla naděje na návrat k rozumu, ale "nějak" to zmastili a jedou dál, až k totálnímu krachu ekonomiky v EU. Říká se tomu ztráta soudnosti, kdy se politici zahledí
do své "dokonalosti" a nakonec těm neustále omílaným nesmyslům dokonce uvěří. Novela o lesích v předložené podobě je paskvil prosazený skupinami
napojenými na vládu, který s ochranou lesů a jejich hospodářským účelem
nemá nic společného. Teprve časem se ukážou ty nesmysly, ale obávám se,
že mnohde už ke škodám dojde. Nic ale netrvá věčně a náprava je možná
vždy, jen to stojí peníze a práci zbytečně navíc.