https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vetrne-elektrarny-klimaticka-pohroma
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

David Hanslian a Pavel Sedlák: Větrné elektrárny - klimatické pohroma?

3.7.2020 | PRAHA
Diskuse: 256
Větrné elektrárny ovlivňují atmosférické děje především dvěma způsoby. Spotřebovávají energii proudění vzduchu a zvyšují turbulenci za větrnými elektrárnami.
Větrné elektrárny ovlivňují atmosférické děje především dvěma způsoby. Spotřebovávají energii proudění vzduchu a zvyšují turbulenci za větrnými elektrárnami.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Todd McClintic / pxhere
Před nějakou dobou jsme byli redakcí časopisu Chemické listy upozorněni na sérii dvou úvodníků časopisu Chemické listy, které se zabývají tématem poněkud nečekaným, a to vlivem větrných elektráren na klima. Jejich základním motivem je obava ohledně ovlivnění srážkových poměrů v České republice výstavbou větrných elektráren v oblasti severního Německa a přilehlých regionů, tedy na severozápad od našeho území, přičemž autoři naznačují spojitost mezi výstavbou větrných elektráren a suchem posledních let.
 
Oba úvodníky jsou laděny v poněkud alarmujícím duchu s poukazem na nedostatečný vědecký zájem o tuto problematiku a na potřebu, „aby se uvedenou otázkou včas zabývali odborníci různých vědních oborů, zejména ovšem oboru meteorologie a fyzika atmosféry“. To nám bylo inspirací podívat se blíže na současný stav vědomostí v této oblasti.

Tento text vyjde v červencovém čísle Chemických listů. Objednejte si je ještě dnes.

Otázky vlivu větrných elektráren na počasí a klima lze rozdělit do tří skupin. Jde o:

a) Vliv větrných elektráren na klimatické podmínky v jejich okolí. V praxi jde zejména o dopad na provoz okolních větrných elektráren (snížení rychlosti větru, turbulence), větrné elektrárny však mohou mít i jiné dopady na místní klima,

b) vliv větrných elektráren na počasí – tedy na podmínky v konkrétním čase (na rozdíl od podmínek klimatických, které jsou určeny dlouhodobým režimem počasí) a

c) vliv větrných elektráren na klima ve velkém rozměru, od měřítka jednotlivých regionů až po globální dopady. S tím souvisí i otázka, kolik energie lze z větru rozumně získávat, aniž by docházelo k podstatným technickým či klimatickým problémům.

Zdaleka nejživější oblastí výzkumu je téma vzájemného ovlivnění větrných elektráren, neboť jde o fenomén, který zcela zásadně ovlivňuje produkci a životnost větrných elektráren ve větrných farmách a má velký vliv na design větrných farem. Tím se nebudeme v tomto článku hlouběji zabývat, protože nejde o vazbu na počasí a klima, ale o otázky technické.

Vedle toho však existuje i nezanedbatelné množství prací zabývajících se více obecnými dopady na počasí a klima. Není v možnostech tohoto článku provést kompletní rešerši relevantní literatury, pokusíme se však alespoň shrnout základní principy a poznatky v této oblasti.

Jaký vliv může mít větrná elektrárna na počasí, na klima a na vedlejší větrník?
Jaký vliv může mít větrná elektrárna na počasí, na klima a na vedlejší větrník?
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | MICHOFF / Pixabay

Podstata interakce větrných elektráren s atmosférou

Prvotním hybatelem proudění vzduchu v atmosféře je nerovnoměrné zahřívání zemského povrchu slunečním zářením. V jeho důsledku dochází k rozdílům tlaku vzduchu, které jsou pak vzdušným prouděním vyrovnávány. Rozhodující roli přitom hrají procesy celoplanetárního až kontinentálního měřítka, které mají za následek průběžný vznik energie proudění v celém objemu atmosféry.

Protějškem takto vznikající energie je její „spotřeba“, a to jednak ve volném objemu atmosféry (prostřednictvím vzniku turbulentních vírů a jejich postupného rozpadu a přeměny na tepelnou energii), jednak třením o zemský povrch.

Zemskou atmosféru, resp. její spodní část, kde se odehrává počasí (troposféru), lze v této souvislosti rozdělit na dvě části. Blíže zemskému povrchu se nachází tzv. mezní vrstva, kde je proudění ovlivněno třením o zemský povrch, nad ní se nachází volná atmosféra, která je od vlivu zemského povrchu do značné míry izolována.

Zatímco v mezní vrstvě je energie větru spíše spotřebovávána, ve volné atmosféře převažuje její produkce. Horní hranice mezní vrstvy se nachází ve výškách od řádově stovek metrů do cca 2 km nad zemským povrchem, větrné elektrárny se tedy v naprosté většině případů nacházejí celé v jejím prostoru.

Množství energie využitelné větrnými elektrárnami je proto fundamentálně limitováno rychlostí přenosu energie z volné atmosféry do mezní vrstvy, na druhou stranu omezený přenos energie mezi mezní vrstvou a volnou atmosférou limituje možnosti bezprostředního dopadu využívání větrné energie na klima.

Větrné elektrárny ovlivňují atmosférické děje především dvěma způsoby. Za prvé spotřebovávají energii proudění vzduchu, v úplavu větrných elektráren se tak v průměru snižuje rychlost větru. Za druhé dochází ke zvýšení turbulence za větrnými elektrárnami. S rostoucí vzdáleností od větrné elektrárny se oba efekty postupně vytrácejí.

Turbulentní víry se rozpadají, až dojde k jejich přeměně na tepelnou energii. Deficit energie (rychlosti větru) taktéž postupně mizí, neboť při nižší rychlosti větru jsou nižší i energetické ztráty třením o zemský povrch a turbulencí, což kompenzuje předchozí ztrátu energie na větrných elektrárnách. Obnovuje se původní rovnováha mezi energií přicházející z volné atmosféry (případně vznikající přímo v mezní vrstvě) a jejím přirozeným zánikem. V členitém terénu (například četné lesy nebo členitá orografie) je tento proces „zotavení“ rychlejší než na volných plochách, například na moři.

Větrná farma na moři.
Větrná farma na moři.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Slaunger / Flickr

Praktické dopady

Z hlediska vlivů na běžné lidské aktivity či přírodu je samotné snížení rychlosti větru a lokální zvýšení turbulence za větrnými elektrárnami dopadem poměrně nevinným. „Oběťmi“ jsou v tomto ohledu především větrné elektrárny samotné, jejichž produkce je na jakékoli změny proudění značně citlivá.

Podstatnější okolností je v tomto ohledu zvýšení noční teploty v prostoru a okolí větrných farem. V nočních hodinách obvykle dochází ke stabilizaci atmosféry, kdy se v blízkosti zemského povrchu nachází relativně chladnější vzduch ve srovnání se vzduchem ve větší výšce. Turbulence způsobená větrnými elektrárnami způsobuje zvýšené promíchávání vzduchu, díky kterému může docházet ke zvýšení přenosu tepla k zemskému povrchu.

Nočnímu oteplování se věnuje celá řada prací, zejména ze Spojených států. Tento jev zde byl simulován meteorologickými modely (např.3–5) a současně potvrzen pozorováním (6,7). Zvýšení průměrné teploty vzduchu se u velkých větrných farem pohybuje v řádu desetin stupňů Celsia, v konkrétních dnech (nocích) až jednotek stupňů Celsia.

Při měření na největší české větrné farmě Kryštofovy Hamry (8) tento jev zaznamenán nebyl, což je však zřejmě dáno členitostí terénu a stále ještě nevelkým rozměrem této větrné farmy.

Větrná farmy Kryštofovy Hamry.
Větrná farmy Kryštofovy Hamry.
Foto | Petr Kaufman / Wikimedia Commons

Další dopady větrných elektráren, zejména pak dopady velkého rozměru, již nejsou tak přímočaré. V prvé řadě je nutno zmínit vliv na počasí, tedy na podmínky v konkrétním místě a čase.

Zde platí, že každá byť lokální změna podmínek ovlivňuje trajektorii vývoje dění v atmosféře. I původně malá změna může vést po určité době k zásadní změně počasí na velkém území – jde o tzv. efekt motýlích křídel (to je také jeden z důvodů, proč je obtížné předpovídat počasí na delší dobu).

Proto mohou větrné elektrárny například ovlivnit vývoj a trajektorii tlakových níží (9). Tento jev je však do značné míry nahodilý a nemusí vést ke změně klimatických podmínek. Pro zjištění, jak větrné elektrárny ovlivňují (ve velkém rozměru) klimatické poměry, je nutno provést simulaci po dostatečně dlouhé období, ideálně aspoň několik desítek let. Porovnávají se přitom simulace, které s větrnými elektrárnami nepočítají, se simulacemi, kde je jejich vliv nějakým způsobem parametrizován.

Konkrétně se vliv větrných elektráren obvykle v modelu reprezentuje prostřednictvím pohlcení energie větru a zvýšení turbulence v odpovídajících výškách nad povrchem (např. cit.10); primitivnější variantou je považovat větrné elektrárny za faktor zvyšující drsnost povrchu.

Studií na toto téma existuje celá řada, navzájem se liší metodikou, územním rozsahem či množstvím uvažovaných větrných elektráren. To je potřeba brát v úvahu při interpretaci jejich výsledků.

Jednou skupinou jsou studie, které simulují v rámci určitého regionu zhruba současný stav rozvoje větrné energetiky (11,12).

Zjištěné dopady na klima (nad rámec lokálního snížení rychlosti větru a zvýšení noční teploty) podle těchto studií nejsou zcela nulové, ale vesměs dosti nepodstatné či statisticky nevýznamné. Konkrétně Vautard a spol. (12) namodelovali pro střední Evropu nepatrné oslabení západní cirkulace v zimě a související snížení zimních srážek. Toto snížení zimních srážek je však sotva odlišitelné od nahodilých odchylek, týká se pouze západní části Čech, a to velmi orientačně na úrovni okolo 1 % ročního úhrnu srážek.

Jiná situace nastává, pokud je cílem studie simulovat scénář maximálního využití větrné energie. To je limitováno zejména množstvím dostupné energie, dostupným územím a efektivitou konverze energie. Příkladem takové studie je práce 13 v seznamu zdrojů.

Ta dochází k závěru, že maximální možné globální využití větrné energie se pohybuje řádově na úrovni desítek terawatt (TW) kontinuálního výkonu. Na základě této i jiných prací (např. 14) se jeví, že obecné klimatické dopady využití větrné energie na takto masivní úrovni již nemusejí být zanedbatelné. Jejich rozměr se sice nachází obecně pod úrovní klimatických dopadů zvyšování koncentrace skleníkových plynů, řádově však mohou být až srovnatelné. Změny teploty či srážek se však v tomto případě pohybují oběma směry a v různých regionech se navzájem liší.

Větrné farmy na moři mohou nabývat velkých rozměrů.
Větrné farmy na moři mohou nabývat velkých rozměrů.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Doug Scoble/ / Flickr

Konkrétně jde o změny průměrné teploty vzduchu v řádu desetin (výjimečně až nižších jednotek) stupňů Celsia, a to v různé míře a v různém směru v závislosti na regionu. V případě srážek je interpretace různých prací komplikovaná.

Většina prací nenaznačuje zásadní změny srážkového režimu, Li a spol. (15) však deklarují, že masivní výstavba větrných a solárních elektráren na Sahaře by mohla vést k citelnému zvýšení srážek na jižní Sahaře a Sahelu. Při nižším využití větrné energie jsou simulované klimatické dopady přiměřeně nižší (např. 16).

Maximalistické scénáře jsou ovšem skutečně extrémní. Lze očekávat, že reálné využití větrné energie se nikdy nebude blížit úrovni uvažované například v práci 13.

Realistickým odhadem může být využití větrné energie zhruba o jeden řád vyšší ve srovnání se současným stavem, což je zhruba o jeden řád méně ve srovnání s potenciálem dle cit. 13 a zhruba na úrovni práce 16 (tam jsou ale větrné elektrárny nerealisticky koncentrovány do několika gigantických větrných farem).

Jde řádově o jednotky promile celkové energie větru vznikající v atmosféře. Na této úrovni lze na základě studovaných prací odhadovat, že klimatické dopady budou v globálním pohledu ještě poměrně nepodstatné.

Dostupné výsledky výzkumu tedy naznačují, že relevantní dopad větrné energetiky na klima se v současné situaci omezuje na problematiku vzájemného ovlivnění větrných elektráren či farem a v některých případech též na mírné zvýšení noční teploty vzduchu v prostoru a okolí velkých větrných farem.

Vliv větrných farem na klimatické podmínky vzdálenějších regionů je podle dostupných výzkumů v současné době zanedbatelný. Při dalším rozmachu využití větrné energie nelze rozpoznatelný vliv na klima vyloučit, ten však bude zřejmě vždy hluboko pod úrovní dopadů zvyšování koncentrace skleníkových plynů.

I přesto je na místě těmto otázkám věnovat pozornost, zejména v případě skutečně rozsáhlé výstavby větrných elektráren v určitém regionu (například v prostoru Severní-ho moře). Je nepochybné, že výzkum na toto téma bude nadále pokračovat.

Větrné elektrárny a sucho?

Větrné elektrárny nejsou příčinou sucha.
Větrné elektrárny nejsou příčinou sucha.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | photo-steff / Pixabay
Pokud jde o obavu zmíněnou autory obou úvodníků, nalezené relevantní práce na toto téma vůbec nenaznačují, že by mělo v Evropě docházet k zásadnějšímu zvyšování srážek v okolí větrných farem na úkor vzdálenějších regionů.

Významnější efekt v tomto smyslu nenaznačují ani výsledky modelových simulací. Základním důvodem je jistě fakt, že vertikální rozsah procesů vývoje srážek výrazně přesahuje mezní vrstvu zasaženou vlivy větrných elektráren.

Přitom objemy vody přenášené ve vrstvě atmosféry od zemského povrchu do výšky 3 km jsou obrovské, takže i kdyby došlo vlivem větrných farem k mírnému zvýšení srážek v Německu, množství celkově přenášené vlhkosti by to zásadněji neovlivnilo. Pro signifikantní dopad by zvýšení srážek muselo být skutečně masivní a těžko přehlédnutelné.

Navíc platí, že dominantním směrem, odkud k nám vlhkost přichází, je západ (ilustraci toho faktu lze najít například v publikacích 17, obr. 6, a cit. 18, obr. 9). Na severozápadní sektor, kde se nachází většina evropských větrných elektráren, připadá výrazně menšinová část přicházející vlhkosti.

Současně nám není známo, že by v severním Německu či v okolních regionech docházelo v korelaci s výstavbou větrných elektráren k zásadnějšímu zvyšování srážek. Konkrétně v roce 2018, který byl zřejmě inspirací pro autory úvodníků, zasáhlo tuto část Evropy naopak extrémní sucho.

I bez ohledu na modelové výpočty se tedy jeví jako nepravděpodobné, že by výstavba větrných elektráren v severním Německu a okolí Severního moře v současnosti nějakým významným způsobem srážkové poměry v České republice ovlivňovala.

Sucho posledních let, zejména teplé části let 2015 a 2018, lze vysvětlit mnohem přirozeněji, totiž běžnou variabilitou počasí, nejspíše s určitým příspěvkem probíhající klimatické změny.

Suché roky či delší suchá období se vyskytovaly i v minulosti a není důvod, proč by tomu mělo být nyní jinak. Rok 2018 byl poměrně extrémní z pohledu cirkulačních podmínek, neboť v teplé části roku docházelo v neobvykle velké míře k anticyklonálním situacím nad Evropou, k zeslabení západního proudění a cyklonální činnosti nad Evropou, a k odklánění frontálních systémů mimo Evropu (19).

Tím byl omezen přísun vlhkosti nad evropský kontinent a vzniklé sucho je toho přirozeným důsledkem. Současně je pravděpodobné, že k intenzitě sucha přispělo i systematické zvyšování teploty související s globální klimatickou změnou, a nelze vyloučit, že i charakter cirkulace může být klimatickou změnou již nyní nepříznivě ovlivněn.

Oblačnost se neřídí neověřenými hypotézami, ale složitými klimatickými procesy.
Oblačnost se neřídí neověřenými hypotézami, ale složitými klimatickými procesy.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Závěrečné poznámky k úvodníku Haniky a Hrdiny

Na závěr bychom se rádi vyjádřili k některým tvrzením v úvodníku Haniky a Hrdiny. V klíčové části článku autoři vysvětlují svoji hypotézu o vlivu větrných elektráren výkladem, že „zvýšení tlaku vzduchu, který je nasycen, nebo dokonce přesycen, vodní parou, a k tomu ještě střižné síly na hranách listů vrtulí větrné elektrárny nepochybně vyvolávají při teplotách kolem rosného bodu, nebo bodu mrazu vody její kondenzaci, tedy tvorbu kapek či vloček“. Na základě toho usuzují, že „Separací vody se tak ochudí proud vzduchových mas po průchodu „farmou“ větrných elektráren.“

Z uvedeného nám není zřejmé, jak má proces kondenzace vody v důsledku střižných sil a její následná „separace“ probíhat, nicméně v rámci našich znalostí nám tento text nedává smysl.

Jednak nám není známo, že by „střižné síly na hranách vrtulí“ v nějaké významné míře vedly k (udržitelné) kondenzaci vody. Především však samotná kondenzace vody (tedy vznik mlhy či oblačnosti) bez dalšího neznamená vznik padajících srážek. Ten je podmíněn mnohem komplexnějšími atmosférickými procesy podstatně většího vertikálního rozsahu, a teprve jejich ovlivněním by větrné elektrárny mohly teoreticky srážkový režim významněji postihnout.

Určitou výjimku tvoří srážky usazené, tedy ovlhnutí či námraza větrných elektráren, skrze které mohou větrné elektrárny skutečně „separovat“ část vody, to je však v celkové bilanci ve středoevropských reáliích zanedbatelné množství.

Teoreticky by asi také mohlo dojít k určitému zesílení již existujících srážek, pokud by propadávaly vzniklou oblačností (či mlhou), avšak i zde považujeme zásadnější dopad na celkovou srážkovou bilanci za vysoce nepravděpodobný.

Podstatnější efekt na oblačnost (a možná i srážky) může mít spíše turbulence vyvolaná větrnými elektrárnami, například skrze promíchávání vzduchu, dopad na teplotní zvrstvení či iniciaci konvekce.

V tomto ohledu lze zmínit například ikonické fotografie oblačnosti/mlhy, která může vzniknout při velmi specifickém zvrstvení atmosféry za rotory větrných elektráren 20–22. Možná právě tyto obrázky inspirovaly autory k jejich úvahám. Při tomto vzácném fenoménu však nedochází ke kondenzaci na listech větrné elektrárny, ale za ní, a to v důsledku promíchání nasycených vzduchových hmot o různé teplotě.

Nízká oblačnost či mlhy zřejmě mohou být turbulencí za větrnými elektrárnami ovlivněny i v širším spektru méně fotogenických situací, v jejich rámci však nedochází ke vzniku atmosférických srážek (snad s výjimkou možnosti slabého mrhole-ní, ovlhnutí, či námrazy s nepodstatným dopadem na celkové srážky).

Obecně lze říci, že nám není znám z meteorologické teorie, odborné literatury ani pozorování žádný proces, který by mohl mít významný dopad na srážky ve smyslu toho, co autoři popisují. Pokud takový proces existuje, proč autoři tento svůj poměrně převratný poznatek nějakým způsobem nepodložili a nepublikovali v relevantním odborném časopise? Rozhodně nejde o samozřejmost, kterou by bylo možno trivializovat.

Nejde o jediné podobně problematické tvrzení. Na jiném místě autoři uvádějí, že „v okolí města Jeseník 6 „větrníků“ s celkovým instalovaným výkonem pouhých 0,03 GW dokázalo od roku 1994 výrazně změnit lokální klima v jeho okolí“. Podrobnosti o této změně či zdroj tohoto tvrzení opět chybí (!), s ohledem na reálie dané větrné farmy (správně 0,003 GW) lze ale důvodně očekávat, že se jedná buď o velmi nevýznamný vliv (nějaké efekty v rámci nízké oblačnosti?), nebo je toto tvrzení zcela smyšlené.

Na základě uvedeného se nám jeví, že se v případě výše citovaných tvrzení Haniky a Hrdiny jedná o nepodložené a naivní úvahy, které jsou navíc zřejmě zcela chybné.

Co považujeme za problematické, není samotná publikace takových úvah, ale způsob, jakým jsou tyto domněnky prezentovány. Text úvodníku má ve své odborné části formu autoritativního výkladu, který má budit zdání odbornosti autorů v rámci vysvětlované problematiky. Nezasvěcený čtenář tak může jen stěží rozlišit, že v nejdůležitější části článku jde zřejmě o naivní laickou úvahu. Takový přístup, kde jsou (zřejmě) nepodložené domněnky prezentovány způsobem, jako by šlo o fakta, považujeme za manipulativní a podle našeho názoru by neměl mít (nejen) v odborném časopise místo ani v úvodníku.

Se situací, kdy jsou pod záminkou odbornosti (typicky v jiném vědním oboru) prezentovány zdánlivě seriózní „vědecké“ úvahy či články, ve skutečnosti však vedené spíše osobním názorem autorů (či jinou motivací) než snahou o objektivní vědecké poznání, se lze bohužel setkávat v posledních letech poměrně často.

Prominentní místo má v tomto smyslu populární téma změny klimatu, kterému alespoň v mediálním prostoru „rozumí“ skutečně kdekdo. Zdaleka však nejde pouze o tento obor a nepochybujeme, že chemické vědy se s tímto fenoménem musejí někdy potýkat také.

Chtěli bychom proto odborníky i z oboru chemických věd vyzvat, aby v současné době plné různých „alternativních fakt“ k tomuto nešťastnému trendu, který může vést ke zmatení čtenářů a znevěrohodnění vědy jako takové, svými publikacemi nepřispívali.

LITERATURA

1. Hanika J., Hrdina R.: Chem. Listy 112, 573 (2018).
2. Podešva J.: Chem. Listy 112, 801 (2018).
3. Cervarich M. C., Roy S. B., Zhou L.: Energy Procedia 40, 530 (2013).
4. Adams A. S., Keith D. W.: Environ. Res. Lett. 8, 015021 (2013).
5. Miller L. M., Keith D. W.: Joule 2, 2618 (2018).
6. Harris R., Zhou L., Xia G.: Remote Sens. 6, 12234 (2014). 7. Zhou L., Tian Y., Chen H., Dai Y., Harris R. A.: Earth Interact. 17, 1 (2013).
8. Moravec D., Barták V., Puš V., Wild J.: Renewable Energy 123, 627 (2018).
9. Lauridsen M. J., Ancell B. C.: Advances in Meteoro-logy 2018, 2469683 (2018).
10. Fitch A. C., Olson J. B., Lundquist J. K., Dudhia J., Gupta A. K., Michalakes J., Barstad I.: Mon. Weather Rev. 140, 3017 (2012).
11. Vautard R., Thais F., Tobin I., Bréon F. M., Deveze-aux de Lavergne J. G., Colette A., Yiou P., Ruti P. M.: Nat. Commun. 5, 3196 (2014).
12. Pryor S. C., Barthelmie R. J., Shepherd T. J.: J. Ge-ophys. Res.: Atmos. 123, 5804 (2018).
13. Miller L. M., Gans F., Kleidon A.: Earth System Dy-namics 2, 1 (2011).
14. Keith D. W., DeCarolis J. F., Denkenberger D. C., Lenschow D. H., Malyshev S. L., Pacala S., Rasch P. J.: Proc. Natl. Acad. Sci. 101, 16115 (2004).
15. Li Y., Kalnay E., Motesharrei S., Rivas J., Kucharski F., Kirk-Davidoff D., Bach E., Zeng N.: Science 361, 1019 (2018).
16. Fitch A. C.: J. Clim. 28, 6160 (2015).
17. Wypych A., Bochenek B., Różycki M.: Atmosphere 9(1), 18 (2018).
18. Wypych A., Bochenek B.: Advances in Meteorology 2018, 3940503 (2018).
19. Daňhelka J, Kubát J. (ed.): Sucho v roce 2018, před-běžné hodnocení, ČHMÚ, Praha 2019.
20. Emeis S.: Dewi Magazin 37, 52 (2010).
21. Hasager C., Rasmussen L., Peña A., Jensen L., Rétho-ré P. E.: Energies 6, 696 (2013).
22. Hasager C., Nygaard N., Volker P., Karagali I., An-dersen S., Badger J.: Energies 10, 317 (2017).

reklama
 
Další informace |
Tento text vyjde v červencovém čísle Chemických listů. Objednejte si je ještě dnes.

foto - Hanslian a Pavel Sedlák David
David Hanslian a Pavel Sedlák
Autoři pracují na Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lithiová baterie v elektromobilu Foto: Depositphotos Vláda chce do ČR přilákat výrobu baterií, solárních panelů či elektrolyzérů Těžký průmysl Foto: Depositphotos Systém evropského uhlíkového vyrovnání budou v ČR spravovat MŽP a celníci Karel Havlíček na Solární konferenci 2021. Foto: Ekolist.cz Klimaticko-energetický plán je vrcholem alibismu, míní Havlíček (ANO)

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (256)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.7.2020 09:17
Hodně slov a žádná čísla. Přitom je jasné, že výkon VE je závislý na pohybové energii masy vzduchu. Zde musí platit W= 1/2 m. v (exp2)
Pokud známe el. energii VE v MWh/rok a účinnost VE ,lze přesně spočítat jaký díl pohybové energie byl odebrán z atmosféry a odhadnout jakým způsobem se rozsáhlé VE farmy podílejí na kinetické energetické bilanci v lokalitě.
Je dobře , že toto téma se stává předmětem vědeckého zkoumání.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.7.2020 09:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Masy tohoto vzduchu rovnovážně nasyceného
vodou z hladiny Atlantiku či Severního moře jsou ovšem
dnes nuceny překonávat na své cestě k nám spoustu
„větrolamů“ v podobě husté bariery větrných elektráren
s úctyhodným výkonem a to u pobřeží Velké Británie
(19 GW), Dánska (5 GW), Německa (56 GW) i Nizozemska
(4 GW), dohromady úctyhodných 84 GW "

Celé zde :http://www.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/download/3171/3148/
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

3.7.2020 10:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
mno ´já bych to moc za úctyhodné výkonu nepovažoval. Je to navíc nominál kterého je dosahováno málokdy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.7.2020 17:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono to zas nijak účinné "větrolamy" nebudou a větrolamový účinněk bude sotva pozorovatelný i měřitelný.
Třeba proti klasickým větrolamům, pásům vysokých stromů v době olistění, pokud mluvíme o listnáčích.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

3.7.2020 22:44 Reaguje na Radim Polášek
ČR není Německo. Jsme vnitroevropským státem. Už i v Německu se ozývají protesty v souvislosti s výstavbou větrných farem v dohledu občanských sídel měst a obcí. Nevím kolik z nás by nevadilo mít trvalý výhled na větrnou farmu v bydlišti. Větrné mlýny a větrné hamry zde využívaly větrnou energii v jednotlivých případech podnikatelů a živnostníků. Dnes je ale situace jiná, kolik inženýrů a ekonomů je schopných vypočítat potřebný výkon větrných a solárních farem na českém území jež dokáže pokrýt stabilní spotřebu ŠA, TPCA, Iveca, Hyundai a dalších firem zaměstnávající občany z důvodů přežití.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.7.2020 19:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vzhledem ke kinetické energii toho vzduchu jsou i ty GW naprosto zanedbatelné. Navíc VE může teoreticky využít maximálně kolem 60% kinetické energie vzduchu...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.7.2020 16:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Vzhledem k marginálnímu zastoupení CO2 v atmosféře (0.03%) je nárůst koncentrace o několik ppm také zanedbatelný. Navíc vyšší koncentrace CO2 přispívá
k růstu fyto společenství na Zemi.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.7.2020 19:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
A nechtěl byste si pane Vinklere už ten obsah CO2 v atmosféře ve své makovici opravit na 0.04%?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.7.2020 19:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Daleko menší změny ve složení atmosféry měly naprosto jasně měřitelný efekt.
Odpovědět
MV

Michal Vojtíšek

12.8.2020 18:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zvýšilo se to o třetinu, řádově o sto ppm, to už zanedbatelné asi není.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.7.2020 21:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zase pane Vinklere machrujete v oblasti, která vám nejde. Výkon větrné elektrárny je úměrný W.v.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.7.2020 21:40 Reaguje na Jiří Svoboda
No vidíte, toho jsem si ani nevšiml. Tak nějak jsem předpokládal, že pan Vinkler rozumí alespoň základům. Už to asi neudělám.
Samozřejmě že výkon VE je úměrný v^3...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.7.2020 17:00 Reaguje na Ladislav Metelka
To je tak,když samozvaný klimatolog papouškuje cizí názory. Já jsem napsal :"výkon VE je závislý na pohybové energii masy vzduchu. Zde musí platit W= 1/2 m. v (exp2)"
Tzv. klimatolog Metelka dovodil na základě falešné nápovědy,že je to jinak.
Laik se diví, odborník žasne.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.7.2020 19:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak se, pane Vinklere, nedivte, a příště se buď nevyjadřujte nebo se vyjadřujte přesně a správně, že výkon VE závisí na součinu kinetické energie vzduchu a jeho rychlosti. Pokud tomu nevěříte, doplňte si vzdělání (jestli je to u vás, stejně jako u Kalendy, ještě vůbec schůdné).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.7.2020 19:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, tak to právě máte úplně blbě... :-) Že Vám to nedochází, to mě už ani nepřekvapuje...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.7.2020 20:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy dva jste se hledali ,až jste se našli.

Každý diletant ví,že vzorec který jsem uvedl je O.K. Pouze se v-rychlost upraví jako rozdíl rychlostí vzduchu před a za rotorem a výraz m-hmotnost je nahrazen substitucí p.S.v.
S= plocha rotoru
p= hustota
v= 1/2 (V1-V2)

Po triviálních úpravách dostanete:
Energie= 1/2 .p .S . V(1) exp3

To V(1) je rychlost vzduchu před rotorem a je skutečně na třetí -- ovšem oba výrazy jak vidíte jsou ekvivalentní.

Tímto prohlašuji Metelku a Svobodu za "vořechy"
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.7.2020 21:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vořech je ten, kdo nejdřív napíše
"Zde musí platit W= 1/2 m. v (exp2)"
a když si uvědomí svou vhybu, trapně to okecává... :-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.7.2020 17:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Pánové byl jste nachytán na hruškách.

Buďte poctiví k sobě diskutujícím a už nezatloukejte.
Jednak je to trapné, jednak tím nic nezměníte .

Pouze jsem vám "expertům" prokázal, že :
1/2mv(exp)2 = 1/2 .p .S . V(1) exp3

obecný vzorec kinetická energie = speciální případ pro vzduchové stroje -opět kinetická energie

(běžte vrátit školné) :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.7.2020 19:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Komiku... :-)
Odpovědět
me

melsor

8.7.2020 07:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere,

Vaše rovnice
1/2mv(exp)2 = 1/2 .p .S . V(1) exp3
je chybná.

O tom se můžete snadno přesvědčit, když si zkontrolujete měrné jednotky. Dle Vámi uvedených veličin hmotnost má MJ kg, rychlost m/s, hustota kg/m3 a plocha m2.

Takže na levé straně rovnice máte kg.m2/s2. V soustavě SI se takto odvozená jednotka nazývá Joule (J) - viz wikipedie.

Na pravé straně máte (kg/m3).m2.m3/s3, neboli kg.m2/s3, neboli J/s, tedy Watt (W) - viz opět wikipedie.

Čili jak sám vidíte, levá strana rovnice má jinou měrnou jednotku než strana pravá. Na levé straně rovnice máte energii, na pravé výkon.

Což je neklamná a nezpochybnitelná známka toho, že to máte BLBĚ.

Neměl byste se tedy nadále přestat ztrapňovat, dát na Grétu a začít poslouchat vědce ? (T.j.pány Metelku a Svobodu :-))
Odpovědět
MV

Michal Vojtíšek

12.8.2020 18:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jaké školné? Ono se u nás platí nějaké školné?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.7.2020 09:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, moc jste tomu samostudiu nedal, takhle nápravy nedocílíte!

Ten vztah, co uvádíte, udává výkon a ne energii. Prostě nezvládáte fyziku základní školy a jen nechutně machrujete.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.7.2020 09:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Výraz p.S.v má jednotku kg/s. I absolvent blbšulky by měl vědět, že to není jednotka hmotnosti.

Co to zase mastíte s tím v= 1/2 (V1-V2)???? Vždyť to vůbec nedává smysl a co je to V2?!
Odpovědět
MV

Michal Vojtíšek

12.8.2020 18:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já si sedím v Pendolinu a jen se tiše směju, protože mi nic jiného nezbývá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 09:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ten článek je přece o vlivu větráků na klima, tak na co čísla? To je přece o systému a ne o detailech.
Odpovědět
MV

Michal Vojtíšek

12.8.2020 18:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když ona účinnost závisí na konstrukčních parametrech větrné elektrárny, rychlosti větru, a prostorového rozložení rychlosti větru, včetně turbulencí apod. ...
Vaše "m" je hmotnost konkrétně čeho, tj. jaké části vzdušné masy?
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

15.12.2024 18:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Energeticky je to směšně málo a jak uvádělí skuteční odborníci na fyziku stmosféry, nejsou relevantní data, která by jakékoli větší dosahy dokládala. Je to podobné, jako by na místě byla jiná, například přirozená překážka. Vrostlé stormy, větši les. Sám jsem si něco nastudoval. Něco se dá měřit u velkých farem asi do vzdálenosti 10 km. Nevím, proč do něčeho, comu nerozumnějí, šťourají nějakcí nedouci.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

3.7.2020 09:39
Díky za článek. Vysoce odborný a srozumitelný i pro laickou verejnost. Shrnující vše do podstatného sdělení. Kdyby takovýchto příspěvků a hlavně různých "odborných" komentářů ke článkům zde bylo více.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.7.2020 10:01
Dobrý článek. Zajímalo by mě, zda existuje nějaká studie o korelaci v.e. a množství srážek ve zmíněných regionech:

,,Současně nám není známo, že by v severním Německu či v okolních regionech docházelo v korelaci s výstavbou větrných elektráren k zásadnějšímu zvyšování srážek. Konkrétně v roce 2018, který byl zřejmě inspirací pro autory úvodníků, zasáhlo tuto část Evropy naopak extrémní sucho.,,

A také by mě zajímalo jak autoři Úvodníku dospěli k tomuto:

,,Celkový instalovaný výkon větrných elektráren, registrovaných v České republice k 31. 12. 2015, byl jen 0,281 GW, z toho na Jesenicku 0,044 GW. Přesto např. v okolí města Jeseník 6 „větrníků“ s celkovým instalovaným výkonem pouhých 0,03 GW dokázalo od roku 1994 výrazně změnit lokální klima v jeho okolí.,,
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

3.7.2020 10:23
Dovolil bych si ještě připomenout vliv těchto elektráren na vzdušnou faunu - tedy hmyz a ptáky.

skutečně nejde o to že by listy vrtule jako takové tyto ve velkém likvidovali.

ale právě zmíněná turbulence a tlakové změny v okolí větrníků vedou k tomu že sem tam vysají vzduch ptákovi z plic a nebo naopak je roztrhonou zvýšeným tlakem.

naproti tomu do parního sloupce který je dobře viditelný příliš mnoho ptáků samo nevletí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.7.2020 14:11 Reaguje na Vaclav Sobr
Taková komédie :D
Odpovědět
MV

Michal Vojtíšek

12.8.2020 18:17 Reaguje na Vaclav Sobr
Mnohem více ptáků zahyne kolizí s výškovými (i vyššími normálními) budovami.
Budovy, tepelné ostrovy, a další vlivy také ovlivňují místní klima i faunu - je poměrně obtížné určit, co se má přičíst větrným elektrárnám, a co jiným vlivům.
Odpovědět
ig

3.7.2020 10:53
Co se týká kondenzace vzdušné vlhkosti prostým vlivem sil na hranách listů, to mi spíš připadá že autoři zmiňované studie slyší trávu růst. Ale jednou jsem si dělal pro zajímavost výpočet CFD (dvojitá řada větrníků v optimálních rozestupech v ploché krajině, výška osy 100 m, poloměr vrtule 50 m) a vyšlo mi, že se ta řada chová z hlediska proudění vzduchu jako kopec 300 m vysoký. Tam už se za jistých okolností může projevit adiabatické ochlazení větru vyzvednutého o 300 m a následné vypadávání srážek, ale nemyslím si, že to bude běžný jev. Podotýkám, že šlo opravdu jen o amatérský výpočet.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.7.2020 11:53
Nejsem ani technik, ani fyzik, takže z čistě laického hlediska mi nějaké ty shluky cca 3-10 vrtulí až tak žíly netrhají. Ale pak už to je pro mne docela vizuální děs a ta čb fotka ... pokud není nějak upravená ... té elektrárny v moři ... z toho je mi fakt už dost blivno.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

3.7.2020 12:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Pokud se to má se zjištěním dopadů jako s jejich odmítáním u bezdrátů na biosféru, tak nás čekají další světlé zítřky. Aby neplatilo, čeho je moc, toho je příliš.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.7.2020 12:01
Já článek vidím tak, že zelení aktivisté ochutnali svou vlastní medicínu.
Dokud se nevědeckými postupy, osobními dojmy a všelijak splácanými řadami údajných měření, výpočtů a statistických výsledků předkládaly věci shodné se zelenými teoriemi, jako třeba oteplování nebo vysychání země či výhodnost OZE zdrojů elektřiny atd, bylo všechno v pořádku. Lidi, kteří se stavěli veřejně proti, byli očerńováni, dehonestováni, byl jim upírán přístup k grantům a jiným zdrojům nebo byli propouštěni z všelijakých funkcí a pracovních pozic.
Nyní, když se objevuje spiklenecká teorie, že získávání elektrické energie z proudění vzduchu větrníky má velmi vysoké dodatečné náklady získávání této energie v podobě nežádoucího ovlivńování klimatu na velmi velkých rozlohách na závětrných stranách větrníků a větrníkových farem, mají zelení problém.
Lidé totiž díky zeleným kampaním odvykli požadovat na takováto tvrzení jednoznačné vědecké důkazy, příliš se již zažila "humanistická" nevědecká dokazovací metoda, že totiž přírodní jevy či technická opatření jsou správné tehdy, když s nimi souhlasí většina lidí a jednoznačně chybné tehdy, když s nimi souhlasí jen menšina lidí.
Nyní je nebezpečí, že pokud se tyto spiklenecké teorie budou šířit, může být využívání energie větru na výrobu elektřinu snadno zastaveno politicky, bez ohledu na skutečné klady či zápory této metody. Prostě jen tím, že nějaká politická strana prostě jen vyhraje volby a sestaví vládu díky slibu, že zastaví "nebezpečnou" výrobu elektřiny z větru.
Odpovědět
ig

3.7.2020 13:11 Reaguje na Radim Polášek
Nejsem si jistý, že můžeme hovořit o "vlastní medicíně". Všimněte si, že aktivisté ty větrníky vlastně neprosazují, spíš je jen tolerují. Dovedu si představit že až/jestli bude na větrnících postavená významná část výroby energie v celé Evropě, začnou si vymýšlet důvody proč být ostře proti nim (pokud to již nenastalo :-)). Aktivistům samozřejmě nejde o energii, ale chtějí otravovat a ničit. Klidně se svými falešnými argumenty oboří na 5G sítě, GMO, Coca-Colu, cokoliv, v budoucnu třeba budou proti novým syntetickým antibiotikům, co já vím. Hlavně že uškodí společnosti - to je jejich cíl.
Odpovědět
Anyr

Anyr

3.7.2020 13:56 Reaguje na
Jak často umíš psát věcně a bez emocí, semo tamo i zdařilý vtípek, tak někdy u tebe fakt snad procne rozdvojení osobnosti a napíšeš totálně subjektivní zvrácenost.
Ach jo. :D
Odpovědět
ig

3.7.2020 14:09 Reaguje na Anyr
Je mi líto, ale skutečně jsem dlouhodobě přesvědčený, že většina aktivistů chce být jen proti něčemu, vcelku jedno proti čemu, ale hlavně hodně intenzivně. A zbytek společnosti (včetně mě) na to pravidelně reaguje tím nejhorším možným způsobem, že vysvětluje, objasňuje skutečnost, přináší důkazy, ale pořád je vlastně v defenzivě. Tak se občas pobavím, když revoluce začne žrát vlastní děti, ale jinak na tom nic pozitivního není.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.7.2020 14:14 Reaguje na
Takže jste aktivista jak řemen a vaší aktivitou je boj proti rozumu a pravdě.... bravo!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.7.2020 14:34 Reaguje na
Aha, tak to já ještě nejsem tak daleko, u mně ještě aktivisté větrnky propagují.
Ostatně je to pochopitelné, jakmile se myšlenka větrníků dostala z aktivistických řečí do skutečné reality a nastoupili technici a techničtí vynálezci a zlepšovatelé, staly se se zvyšující účínností větrníky velmi složitými obrovskými stavbami s technickými řešeními na hranici možností dnešní techniky. Které tak logicky musí stavět a i provozovat a vlastnit velké specializované firmy. Což se aktivistům nemůže líbit, protože oni prosazují malé energetické zdroje, ideálně vlastněné malými nekvalifikovanými majiteli. Snad proto, že množství malých majitelů nekvalifikovaných v oboru se snadno ovládá a snadno se z nich ždímají v celkovém součtu velké peníze.
Zeleným německým aktivistům se podařilo prosadit rozbití německých energetických firem a omezení jejich přístupů k stavbám OZE zdrojů, mořských větrných farem i z velké části fotovoltaických farem, jen proto, aby nyní viděli, že podstatnou část mořských větrných farem i část fotovoltaiky nyní staví a vlastní konsorcia a investiční fondy, často globální a obvykle násobně větší, než kdy byly ony německé energetické firmy.
Odpovědět
ig

3.7.2020 14:49 Reaguje na Radim Polášek
Je to tak. Stejně jako se nedá bojovat proti fyzice, ani boj proti ekonomickým zákonitostem nemůže být dlouhodobě úspěšný :-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.7.2020 14:04 Reaguje na Radim Polášek
No, ten článek v Úvodníku není moc vědecký - jsou to spíše domněnky.
Odpovědět
TK

Tomas K

3.7.2020 12:41
Nejlepší je energie, kterou není potřeba vyrobit. Vezmeme-li v úvahu všecky myslitelné externality, pak není v pořádku žádná elektrárna a každá svým způsobem narušuje rovnováhu prostředí.

Je ovšem třeba vzít v úvahu zákon zachování energie.

A zde jedině a pouze OZE zdroje jej globálně de facto neporušují, protože např. tyto větrníky sice proudění patrně tedy nevýznamně zpomalí, ale veškerá energie jimi vyrobená se uvolní ve formě tepla, které opět někde nevýznamně, ale nenulově, zrychlí např. koloběh vypařování vody, resp. způsobí oteplení vzduchu atd. Celý proces je tedy energeticky neutrální, ve vztahu k normálu před průmyslovou revolucí.

Z hlediska zachování energie je zdaleka největší problém právě s fosilními zdroji, kvůli produkci cizí energie (uložené kdysi dávno do uhlí, plynu, ropy) a dále množství produkovaného CO2 a jím způsobenému skleníkovému jevu. Takže k cizí tepelné energii se přidává ještě výrazný skleníkový efekt.

Trochu menší, ale také závažný problém z tohoto pohledu představují i jaderné elektrárny. Jaderné přeměny by přirozeně již neprobíhaly (přírodní štěpné reaktory už patrně nikde neexistují, přirozené pozadí a tvorbu radonu zanedbejme). A v těch lidmi postavených se uvolňuje velké množství cizí tepelné energie. A i zde není zanedbatelný skleníkový jev, podle způsobu chlazení. Je-li JE chlazena v moři, je ten příspěvek nepatrný, ale chladicí věže produkují obrovské množství páry, která je, jak víme, mnohem účinnější skleníkový plyn než CO2.

Z hlediska zachování energetické rovnováhy na planetě je proto potřeba urychleně a celosvětově přejít výhradně na OZE zdroje a dále i odčerpat přebytečný CO2 z atmosféry (vrátit úrovně na cca 300 ppm). Jinak jako lidstvo v podstatě do několika desetiletí končíme.
Odpovědět
ig

3.7.2020 13:16 Reaguje na Tomas K
S tou energií kterou není nutné vyrobit bezvýhradně souhlasím, mnoho cest k úspoře fosilních paliv vede přes zvyšování efektivity průmyslu.

Ale s tou tepelnou energií uvolněnou energetickým průmyslem bych tolik nepanikařil. Voda odpařená chladicími věžemi velmi brzy zkondenzuje a z atmosféry zmizí a uvolněné teplo se vyzáří doslova přes noc :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.7.2020 14:21 Reaguje na Tomas K
No, zákon zachování energie, pokud je mně známo, neporušuje nic praktického a fungujícícho.
Co se týká větrníků, jsou to, zvláště ty mořské, obrovští mamuti využívající náročné technologie a spotřebovávající obrovské množství oceli, betonu, mědi, speciálních plastů a obecně spoustu speciálních výrobků. Přitom prakticky všechny tyto výrobky jsou vyrobeny za užití fosilní energie a jen proto je vůbec takový zdroj shromažďující rozptýlenou energii větru aspoň částečně s dotacemi konkurenceschopný. Kdyby tyto stavby měly být vyrobeny, aby byly skutečně reálně obnovitelné a produkovaly skutečně reálně obnovitelnou energii, pouze za použití obnovitelné energie, byly by na mnohonásobně vyšší cenové úrovni a jejich elektřina by proto ani s obrovskými dotacemi nebyla vůbec prodejná. Takhle to je jen soustavné lhaní o obnovitelných energiích.
Odpovědět
JŠ

Jaroslav Štemberk

3.7.2020 22:00 Reaguje na Radim Polášek
Podle některých nových vědeckých teorií je pro globální oteplování podstatnější růst celkového objemu vyrobené energie než to, zda je vyrobena z fosilních paliv nebo z OZE. Podle těchto teorií globální oteplování bude pokračovat i po úplném přechodu na OZE, jestliže nadále výroba energie dramaticky poroste.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.7.2020 08:11 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Jen nový podvod a lež zelených šmejdů. Množství energie, které země získává ze slunce a z rozpadu radioaktivních prvků v zemském jádru je za prvé o mnoho řádů vyšší než energie vyráběné člověkem.
Za druhé energie je "vyráběna", defakto přeměnou hmoty na energii, pouze v případě fosilních a jaderných zdrojů. V případě obnovitelných zdrojů, pokud bereme relativně krátké časové okamžiky do řekněme let nebo maximálně desítek let, se energie nevyrábí, ale pouze se zkoncentrovává už stávající energie, která na zemi přichází ze slunce.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.7.2020 06:34 Reaguje na Tomas K
„…chladicí věže produkují obrovské množství páry, která je, jak víme, mnohem účinnější skleníkový plyn než CO2.“
Ano. A tím se dostáváme k otázce, kterou opakovaně kladu, ale nikdy, zdůrazňuji NIKDY nedostávám odpověď.
Ať už se jedná o jakoukoliv elektrárnu pracující s využitím Carnotova cyklu – zcela lhostejno jestli jadernou, uhelnou, plynovou, mazutovou či na štěpky – pro všechny platí, že se zužitkuje méně než 30 % (!) tepla vyrobeného spálením paliva nebo štěpnou reakcí. 70 % (!) se ho musí pustit pánubohu do oken (nebo do řeky, do moře), a na samo se dokonce ještě spotřebovává část vyrobené elektřiny.
Takže elektrárna topí a pouští do oblak sloupy páry, zatímco v jejím okolí čmoudí desítky komínů v zařízeních, jejichž účelem je vyrobit teplo pro vytápění a ohřev užitkové vody. Nemluvě o komínech lokálních topidel v domácnostech.
Případy, kdy je odpadní teplo z velkých elektráren v uspokojivé míře (nebo vůbec nějak) využito pro vytápění, případně pro nějakou průmyslovou či zemědělskou výrobu, jsou vzácné.
Vysvětlí mi konečně někdo, jak je možné, že když má kdekdo plnou hubu keců o nutnosti zachraňovat svět před oteplováním, zhusta prostředky zcela šílenými a za cenu ekonomické sebevraždy, tak mu nevadí, že například Temelín dodnes – tedy po čtvrt století plného provozu – pořád ještě nevytápí svým odpadním teplem nic víc než část Týna nad Vltavou?
Přitom v okruhu do 25 km kolem Temelína leží 6 měst (České Budějovice, Písek, Bechyně, Vodňany, Veselí nad Lužnicí, Protivín). Další (Tábor, Sezimovo Ústí, Soběslav, Třeboň, Prachatice, Strakonice, Milevsko) jsou ve vzdálenosti do 35 km.
Totéž v bledě modrém lze říci o všech velkých elektrárnách.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.7.2020 09:12 Reaguje na Karel Ploranský
Protože to teplo je příliš málo koncentrované, aby se to vůbec vyplatilo. Je dokonce nesmysl uvažovat tak, že když elektrárna 30 nebo 40 % energie přemění v elektřinu, že zavedením dálkového vytápění využijeme zbývajících 60 - 70 % energie a výroby elektřiny se to vůbec nedotkne.
Výroba elektřiny využívá tepla páry až do teploty cca 50 - 30 st C, podle toho, jak účinné je použité chlazení tepelné elektrárny. Zbytek toho tepla je oněch 60 - 70 % energie, která odchází chladicími věžemi. Pokud chceme z této tepelné elektrárny teplo pro vytápění domů a bytů či snad pro nějaké výrobní technologie, musíme pro dálkový rozvod horké vody odebírat teplo na úrovni minimálně 150 st C, aby horkovod fungoval s nějakou dostatečnou kapacitou a účinností. Ještě lépe na úrovni 200 st C. Neboli zavedením horkovodu do tepelné elektrárny snížíme automaticky množství vyrobené elektřiny o rozdíl zjednodušeně (hmotnost odebrané páry x tepelný rozdíl (150 - 200)- (30 - 50 ).
Pokud ale dáte bilanci, množství energie, která odchází z elektrárny v elektřině plus množství energie, která odchází v teplé vodě, její součet vždy bude výrazně procentuálně větší než oněch cca 30 - 40 %, které elektrárna produkuje, pokud vyrábí čistě jen elektřinu. Elektrárna tak bude papírově účinnější.
Druhá věc je, že dálkový rozvod tepla těch 10 - 20 kilometrů je už pomalu na hranici rentability. A i vlastní dálkový rozvod tepla má dost velké energetické ztráty.
Pravděpodobně mnohem výhodnější je využívat toto odpadní teplo hned u elektrárny a ideálně na takové účely kde stačí to nízkopotencionální, takže se výroba elektřiny nemusí snižovat. Třeba na skleníky pro pěstování rostlin nebo obecně na všelijaké akva a hydroponické kultury. A v létě potom třeba na sušení zeměděldkých produktů.
Jenže je problém v tom, že je vysoká poptávka po teplu ve městech a to ideálně po takovém teplu, kdy se nemusí hradit uhlíkové odpustky a emisní poplatky.
Odpovědět
MG

Milan G

4.7.2020 21:23 Reaguje na Karel Ploranský
Pokud vím, již se snad i koplo do země co se týká vytápění Budějovic.
Nad 25km vzdálenosti už je provoz nerentabilní, jinými slovy už se nevyplatí.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

3.7.2020 21:10
Řada větrníků má, pochopitelně, prakticky opačný účinek než větrolam, protože ten má vítr odrazit směrem vzhůru a snížit rychlost přízemního větru. Větrníky naopak vyvolávají turbulence nad zemským povrchem. Kdybychom nahradili větrolamy řadami větrníků, došlo by ke drastickému vysoušení polí za nimi.

Další věcí je, že větrolam má výšku kolem 20 - 30 metrů s přesto se počítá s dopadem jeho působení na vzdálenost horních stovek metrů až dolních kilometrů. Což se dá snadno vyhledat třeba na mapách na internetu, jak jsou jednotlivé pásy větrolamů od sebe daleko.

Autoři v článku přiznávají, že za větrníky je pásmo teplejšího vzduchu, ale poněkud nereflektují, že tím dochází ke změnám teplot naměřených meteorology, a že tudíž tato zařízení se spolupodílejí (je otázka, jak moc) na globálním oteplování. A že tudíž nahrazování elektráren na uhlí větrníky (pomineme-li jejich méněcennost z důvodu závislosti na počasí) může být i z hlediska naměřené teploty atmosféry jako takové vyháněním čerta ďáblem.

Autoři ovšem pomíjejí docela zásadní skutečnost, že totiž mořské farmy větrníků vyhazují svou činností tříšť z mořské vody do výšky stovek metrů (minimálně), odkud může být zanášena (a také zcela jistě je) stovky kilometrů do vnitrozemí (tedy klidně od toho Severního moře až k nám) a ovlivňovat řadu dějů v atmosféře, včetně vzniku podmínek vhodných na srážení atmosférické vody do kapének a jejich spojování na útvary, které se neudrží ve vzduchu a spadnou jako déšť.

Rozhodně by bylo vhodné vůči těmto zařízením striktně uplatňovat princip předběžné opatrnosti a omezovat jejich výstavbu i provoz minimálně do doby, kdy uvedené (a mnohé další) jevy s nimi spojené nebudou opravbdu seriózně prozkoumány.
Odpovědět
JŠ

Jaroslav Štemberk

3.7.2020 21:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, to by měla být podrobeno důkladnému vědeckému zkoumání, kolik větrníků, kde a jak velkých je ještě únosné, aby nedošlo k podstatným změnám vzdušných proudů a vzdušné vlhkosti a tím ke změnám klimatu v dotčeném území.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.7.2020 09:26 Reaguje na Jan Šimůnek
No, rozhodně by se měla aplikovat stejná předběžná opatrnost, jakou zelení požadují pro JE.
Vodní tříšť z mořské vody pak může vytvářet velmi účinná kondenzační jádra chloridu sodného. Ty mimo vyvolávání srážek taky "umí" podstaně urychlovat korozi kovových konstrukčních prvků.
Je otázka, jak moc větrníky zvyšují distribuci těchto kondenzačních jader do vnitrozemí, když už za prvé je ta distribuce při silném větru na většině mořského pobřeží dost intenzívní i bez větrníků a když za druhé dnešní velmi vysoké mořské větrníky s velkým výkonem mají ty vrtule dost vysoko nad hladinou. Aby se vyhnuly přízemním, respektive nadhladinovým vrstvám větru, které jsou bržděné kontaktem s hladinou a které tak snižují účinnost větrníku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 19:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako správný ruský bot byste šikanoval a buzeroval stavitele větrníků, protože pak nekupují ruskou ropu. A samozřejmě byste to zdůvodňoval nesmyslnými požadavky na "opravdu seriózní (tj. ropáky zfalšované) průzkumy". Já jen nevím, proč vás nepřeprogramují, když jste tak průhledný.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Mě pouze zajímá možnost přispění větrných farem v Severním moři ke katastrofálnímu suchu v posledních několika letech a požaduji, aby se ten problém seriózně prošetřil. Protože pak bychom po provozovatelích těchto instalací mohli požadovat náhradu škod.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 13:27 Reaguje na Jan Šimůnek
To prošetření je v tomhle článku popsané a výsledkem je absolutní nula. Ale náhradu škody určitě žádat můžete, protože se ta žaloba dá mediálně využít v ruské demagogii. Už vidím ty titulky: "celé státy v čele s ČR žalují u Evropského soudu stamiliardové škody způsobené větrnými parky v Seveerním moři"!!! "Žádáme konec větrných baronů, kteří zničili zemědělství a většinu lesů v Evropě"!!!
"Vystupme z EU, která není schpna zamezit řádění OZE a ničit výdobytky budování babišistánu" atd. atd. atd. prostě jak dycky.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 17:17 Reaguje na Pavel Hanzl
On ten článek moc konkrétně nevyznívá a některým problémům se více-méně vyhýbá.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.7.2020 20:40 Reaguje na Jan Šimůnek
On ten článek je napsán velmi solidně.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Výš jsem konstatoval, že se pár kritickým věcem vyhýbá.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 20:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Čemu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.7.2020 08:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Zvláštní je, že od května prší velmi solidně po celé republice. Myslíte, že je to tím, že zbourali ty větřáky?
Jak je jinak možné, že někdy prší a někdy ne? Nebude to fakt něčím jiným?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Všimněte si ale, že oproti jiným rokům převládá jihozápadní a ne čistě západní proudění.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 20:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Normální variabilita...
Odpovědět
PB

Petr Blažek

3.7.2020 21:33
Na světě žije 7 miliard lidí a energii potřebují všichni, dokonce i my co tu tlacháme na internetu. Jestli bych si měl vybrat jestli mít za barákem kouřící komín nebo větrnou elektrárnu, pak bych bral větrník.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.7.2020 09:28 Reaguje na Petr Blažek
Pak je otázka jestli jen větrník bez přípojky z vnitrozemí, kde kdesi v dálce je vítr zálohován třeba oním komínem nebo atomovým reaktorem nebo věží z baterek a tudíž bez elektřiny při bezvětří....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.7.2020 20:59 Reaguje na Radim Polášek
Zálohování VE se dělá diverzifikací zdrojů, cenovou regulací ve spotřebě a dalšími postupy (vodními akumulátory) takže vlastí zálohování je poměrně minimální. V Severním moři fučí prakticky pořád.
Odpovědět
ig

6.7.2020 21:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Pořád nebo prakticky pořád?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 07:56 Reaguje na
Nevím to přesně, proto jsem dal neutrální termím, ale v Severním moři je ročně snad jeden až možná pět bezvětrných dnů v roce
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

6.7.2020 22:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Vodními akumulátory?
To už není potřeba na aku lithium ale stačí voda?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 07:54 Reaguje na Viktor Šedivý
Jmenuje se to přečerpávací elektrárna, staví se to ke každé JE a naše asi nejznámější jsou Dlouhé stráně.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

7.7.2020 12:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Dlouhé stráně jsou největší a dají 650MW po šest hodin. Dalešice dávají 480MW nejdéle dvě hodiny.
(Štěchovice mají asi 40 MW a Černé jezero se neprovozuje.)
To není moc, viďte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 13:11 Reaguje na Viktor Šedivý
To jistě. Ale je potřeba vědět, k čemu to bylo postavené. Spotřeba elektřiny byla vždy silně nepravidelná, stačilo ochlazení a okamžitě vyletěla vzhůru a tyhle baterie byly k jejímu vyrovnávání. Výpadek jediného zdroje mohl způsobit kolaps (jako děcka jsme milovaly uhelné prázdniny).
Tisíce malých zdrojů je daleko stabilnější systém i když akumulaci potřebuje i špičkové zdroje taky.
Odpovědět
va

vaber

7.7.2020 16:29 Reaguje na Pavel Hanzl
jak se k takové výstavbě staví zelení?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 20:05 Reaguje na vaber
Netuším, o jaké výstavbě píšete ani o jaké zelené se jedná.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.7.2020 16:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Bylo prokázáno, že k zastínění FV panelů nebo výpadku větru dochází na celém území ČR prakticky paralelně. Jsou na to i statistiky, které to potvrzují.

Takže ty tisíce malých zdrojů se chovají jako jeden a k tomu jsou podstatně náročnější na obsluhu a napojení na síť. Takže spojují v praxi nevýhody jednoho zdroje s nevýhodami mnoha zdrojů, aniž by přinášely nějakou výhodu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 17:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Tady máte asi pravdu, protože rozednění i setmění je na celém našem území asi v řádech minut stejné. Jenže to ví i projektant fve a ví, co s tím. VE já skutečně nepodporuji a nevím, jaké poměry u nás panují, ale Rakousko bych si jako vzor vůbec nebral. To bych v pohodě nechal dojet jaderky a v klidu vybral nějaké jejich pokračování, na to je minimálně 20 let času.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono se to týká i významné části zastínění oblačností. Jinak sebegeniálnější projektant nezařídí, aby FV panely dodávaly energii i v noci. Právě z tohoto důvodu jsou jako zdroj podřadné, i proti uhelným elektrárnám.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 14:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejsou podřadné. Pouze se musí počítat s tím, že v noci nepracují. A to nejlépe už předem, nastane to tutově. Nikdy jsem si nemyslel, že tak jednoduchá úvaha bude pro někoho za hranicí možného.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 17:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Nicméně lidi, kteří na tento problém (nemající reálné řešení) upozorňují, systematicky dehonestujete.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.7.2020 20:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Vliv oblačnosti na celém území skoro paralelně? Ale jděte...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.7.2020 19:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Ty statistiky bych tedy chtěl vidět... :-)
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Citoval je tu na Ekolistu v jednom ze svých textů pan Wagner.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.7.2020 20:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Hoďte sem link, buďte tak laskav...
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:36 Reaguje na Ladislav Metelka
Z hlavy ho nevím a vy si můžete tyhle články projít stejně tak dobře, jako já.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 20:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste snad nikdy nedělal v nějakém výzkumu, Zkuste tam napsat ke zdroji informací "najděte si to...".
Odpovědět
MV

Michal Vojtíšek

12.8.2020 18:25 Reaguje na Viktor Šedivý
Plánuje se další pod Krušnými horami s využitím vodních nádrží vzniklých po rekultivaci povrchových uhelných dolů.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

4.7.2020 08:24
A vůbec nejhorší jsou stojící lidé, už jich je 7 000 000 000 a teď si vemte, že si usmyslí, že půjdou proti větru, no a kde je síla větru? Od teď, ti opravdu zelení ekologisti se budou jen a pouze přemisťovat plazením v příkopech, aby bylo vidět, že to s větry myslí vážně.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

4.7.2020 20:04
Oblačnost se zdaleka netvoří jen odpařováním. To je od nepaměti blud a bludem dlouho bude. Vliv na klima planety mají pouze ty dráty vedoucí elektriku. Vrtule má na proudění větru asi tak stejný vliv, jako hustý les, ale ptákům dokáže vrtulka počechrat pírka... Psát o suchu, když už od října 2019 prší, je také tak trochu mimo mísu...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.7.2020 21:31 Reaguje na Jan Křížek
Vy jste takový novodobý Cimrman.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

6.7.2020 12:37 Reaguje na Jiří Svoboda
Cimrman objevoval věci, které už někdo objevil, ale budiž. je opravdu s podivem, že vnímám věci, kteří jsou jiní schopni ignorovat. Na pólech planety se dějí zásadní věci pro život na planetě. Na naší planetě jsou tyto děje nepozorovatelné, ale třeba takový Saturn z pólů vyvrhuje kromě vodíku i molekuly vody, které se vysrážejí na Enceladu, ale pohyb v aktivní zóně strhává vysráženou vodu z Enceladu až k rovníku Saturnu, kde vytváří prstenec, protože plocha v řezu rovníku je bez potenciálu a ledová tříšť se tak vrací zpět na Saturn. Ale i zjevné věci jsou akademikům zastřeny slepotou povolených definicí. Catatumbské blesky a jihoatlantická anomálie spolu úzce souvisí, jenže to by museli teoretici přehodnotit úvahy o vzniku oblačnosti, potažmo vzniku blesků a náboj hledat až v radiačních pásech...
Odpovědět
ig

6.7.2020 19:14 Reaguje na Jan Křížek
Nic ve zlém, ale já jsem také schopen ignorovat věci, které objevujete. Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy, ale zatím jste ani jeden neuvedl.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

7.7.2020 08:39 Reaguje na
Poincarého domněnku Clayův matematický ústav neignoroval a důkaz neexistoval sto let. Asi v tom ústavu pracují moudří nesebestřední akademici...
Odpovědět
ig

7.7.2020 11:59 Reaguje na
Poincarého domněnka byla sto let jen domněnkou a žádný matematik si netroufl říct, že to tak je. A v matematice je spousta opačných příkladů, kdy se "skoro jistě" myslelo, že něco platí, třeba že Li(n)>π(n), až sto let po Gaussovi ukázal Littlewood, že to tak není :-)
Odpovědět
JK

Jan Křížek

8.7.2020 12:17 Reaguje na
Chceme tím tedy naznačit, že Gauss pohnojil i zákon elektrostatiky? Nebo že snad Peltier a Seebeck popletli něco o termoelektrickém jevu? Radiační pásy nejsou výmysl. Ionosféra pulzuje, ale nejde o nárazy. Jedno vysvětlení pro tvorbu blesků v sopešných erupcích, jiné vysvětlení pro Catatumbské blesky, jiné vysvětlení pro blesky v mracích, tedy nad mraky, aby jsme byli přesnější. Fakt je s Vámi sranda kluci...
Odpovědět
ig

8.7.2020 17:44 Reaguje na Jan Křížek
Gauss nic nepohnojil, on poctivě říkal, že to tak sice na pohled vypadá, ale důkaz nemá. Ale s matematickými důkazy jste začal vy, mě by stačil odkaz na výzkumy, články v rozumných časopisech abych si aspoň řekl, že je to zajímavé a neshodil to rovnou se stolu :-)
Odpovědět
JK

Jan Křížek

9.7.2020 12:08 Reaguje na
Nepíši ani do rozumných, ani do nerozumných časopisů. Některé děje lidem připadají naprosto samozřejmé a proto se ani nesnaží hledat řešení. Nesetkal jsem se s nikým, kdo by řešil podobné téma stejným směrem, jako já. Takže jestli to chcete sešoupnout se stolu, je to jen Vaše rozhodnutí. A těch samozřejmostí je víc Např člověk je jak baterka a vodivé části nejsou nijak odizolované, přesto to skvěle funguje. A Gauss to ani nepublikoval, jen se údajně na nějaké přednášce zmínil
Odpovědět
JK

Jan Křížek

11.7.2020 16:55 Reaguje na
Asi v roce 1895 se tím zabýval Kristian Birkeland a Henri Poincaré. Vyřešili pohyb nabitých částic okolo izolovaného magnetického pólu, spirální pohyb okolo siločar a odpuzování z oblasti se silným magnetickým polem. Už to zní lépe? Kdyby to řešili s vodou, byl by problém vřešen už dávno...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.7.2020 19:49 Reaguje na Jan Křížek
Cimrman objevil i spoustu věcí, které nikdo neobjevil. Naneštěstí to byly samé pitomosti. Vám se asi již něco objeveného objevit nepodaří, ale mohl byste spolupracovat s týmem Vinkler - Kalenda a vytvořit opravdu silnou vědeckou trojku.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

7.7.2020 08:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Fakt? To jste mi to nandal. Užijte si pocit vítězství, pane jasnovidče...
Odpovědět
va

vaber

7.7.2020 17:00 Reaguje na Jiří Svoboda
je pravdou že i odborníci tvrdí někdy něco pochybného,
třeba o magnetickém poli země se říká ,že chrání naši zemi ,ale jak ,vždyť magnetické pole naopak nabité částice přitahuje k polům a tam pak vznikne polární záře a na nenabité nemá vliv
podobně se vypráví, že nás chrání před slunečním větrem aby nám neodvál atmosféru a opět ,jak je to s Venuší která má magnetické pole podstatně slabší ,sluneční vítr silnější a atmosféru vyšší než Země
elektrochemické děje ve vysoké atmosféře nejsou prozkoumány i když se najdou odborníci co budou tvrdit opak, podobně jak klimatologové kteří říkají že rozumí klimatu, odborníci musí dokazovat že tomu rozumí
kdysi fyzikové říkali o fyzice že je to ukončená věda, že už znají vše
Odpovědět
JK

Jan Křížek

8.7.2020 11:30 Reaguje na vaber
Trochu to teď zjednoduším, ale u pólu jsou dva směry pohybu nabitých částic. První tvoří jeden náboj v radiačním pásu, který má hrot kopírující tenzory geomagnetického pole. jelikož jde o jeden náboj, funguje na nejbližším povrchu země identicky jako elektrosprej, kdy jsou narušeny Van der Valsovy síly vody a ten uvolněný kyslík, vodík a ostatní ionty tvoří barevné divadlo polárních září. Ionty stoupají většinou vzhůru a vodík až do ionosféry směrem k rovníku. Tento proces odebírá teplo z prostředí, takže potažmo je příčinou zimy. Kyslík se váže většinou na ochlazenou vodu. Tento proces se děje neustále a velmi rychle. Planeta je jako dva do kruhu sestavené Peltierovy články otočené teplejšími plochami k sobě. Venuše má jen indukované magnetické pole.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.7.2020 20:44 Reaguje na Jan Křížek
Máte představu, jaký je tok tepla mezi tropsférou a onosférou?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.7.2020 20:45 Reaguje na Jan Křížek
ionosférou... Pardon...
Odpovědět
JK

Jan Křížek

9.7.2020 08:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelka, pokud narážíte na nesrovnalost s prouděním, tedy Teplejší materiál - nárůst objemu a pokles hustoty ... má tendenci stoupat
Chladnější materiál - vyšší hustota ... má tendenci klesat.
Samotné chemické prvky mají ještě i jiné fyzikální vlastnosti. Diamagnetické prvky jsou odpuzovány jakýmkoliv magnetem, tady i geomagnetem. Vodík a jeho ionty bude stoupat vzhůru v atmosféře i velmi chladný. Tady bych do toho nemíchal termiku...
Odpovědět
ig

9.7.2020 18:29 Reaguje na Jan Křížek
Máte ponětí o síle toho odpuzování (a přitahování, paramagnetický kyslík tam taky máme). Zemským polem?? Zkoušel jste to počítat nebo aspoň vyhledat v odborných článcích (což o pár příspěvků výše doporučuji udělat)?
Odpovědět
JK

Jan Křížek

9.7.2020 22:38 Reaguje na
Paramagnetický kyslík se váže na vodu a vytváří studené mořské proudy, které kyslík rozvádějí po celé planetě. Kyslík v polárních zářích bude pravděpodobně rozložený ozón s interakcí s ionty vodíku...
Jakmile se kyslík ohřeje, tak se z oceánů uvolňuje do atmosféry. Kde se spodní studené proudy nedostanou, jsou dna oceánů vlastně mrtvá. Ryby, ač je voda složena z kyslíku, nedokáží dělit molekuly, ten kyslík je na vodu vázaný zvláště. Obvykle je ho ve vodě 0,07%...
Uvolněný kyslík se poté, co se dostane do atmosféry váže na vodík, který v oblasti bez potenciálu klesá níže a vytváří oblačnost...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 22:57 Reaguje na Jan Křížek
1. Mořské proudy vznikají nestejnoměrným ohříváním mořské vody.
2. Ozon vzniká z kyslíku, ne kyslík z ozonu
3. Oblačnost vzniká při stoupání vzduchu a ne při klesání.
Kam na ty nesmysly chodíte?
Odpovědět
JK

Jan Křížek

9.7.2020 23:23 Reaguje na Ladislav Metelka
Studené mořské proudy vznikají, tak jak to popisuji...
Ozón vzniká z kyslíku, ale při blescích...
Oblačnost nevzniká pouze ze vzdušné vlhkosti, ale slučováním vodíku a kyslíku, kdy vodík z ionosféry se v místech s slučuje s kyslíkem, jenž se před tím uvolnil z oceánů...
Pro Vás to jsou nesmysly? Pro mne ne. Já být klimatolog povoláním, také bych se zdráhal odbočit od skript, nicméně nejsem, takže mohu svou hranici osobního prostoru posunou nad rámec chápání, při dodržení zákonů fyziky.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

9.7.2020 23:23 Reaguje na Ladislav Metelka
Studené mořské proudy vznikají, tak jak to popisuji...
Ozón vzniká z kyslíku, ale při blescích...
Oblačnost nevzniká pouze ze vzdušné vlhkosti, ale slučováním vodíku a kyslíku, kdy vodík z ionosféry se v místech s slučuje s kyslíkem, jenž se před tím uvolnil z oceánů...
Pro Vás to jsou nesmysly? Pro mne ne. Já být klimatolog povoláním, také bych se zdráhal odbočit od skript, nicméně nejsem, takže mohu svou hranici osobního prostoru posunou nad rámec chápání, při dodržení zákonů fyziky.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 23:30 Reaguje na Jan Křížek
Ach jo...
1. Studené i teplé proudy vznikají nerovnoměrným zahříváním mořské vody a zanořováním studené vody do větších hloubek. Archimedův zákon.
2. Vznik ozonu z kyslíku v blescích je minimální, navíc ozon je v troposféře velice nestabilní. Naprostá většina ozonu vzniká působením UV záření s vlnovými délkami pod 240 nm na kyslík. Důsledkem je existence ozonové vrstvy, kterou ta Vaše teorie s blesky nedokáže vysvětlit, protože ozonová vrstva je podstatně výš, než kde vznikají blesky.
3. Vodík z ionosféry se do troposféry nedostane, protože horní stratosféra je silně stabilně zvrstvena.
4. Není to o skriptech, ale o elementární fyzice, kterou nezvládáte.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

10.7.2020 10:03 Reaguje na Ladislav Metelka
1 Studené proudy vznikají zahříváním? Něco je v té větě asi špatně... Nicméně na téma nezvyklého okysličování mořských proudů pod ledem jsem jen navázal na existující práci.
2. Primární výboj blesku začíná v radiačních pásech, ale vidíme ho až v atmosféře díky dusíku. Vznik ozónu UVC, VUV, EUV zářením je mi znám, nicméně jsem skeptický, že je účinek tak markantní, kvůli horšímu průniku až k atmosférickému kyslíku O2...
3. Vodík se primárně na pólech přes troposféru přesouvá do ionosféry a až posléze se v rovině řezu rovníku vrací k povrchu Země. Tento proces je způsoben termoelektrickým jevem, ale pokud budete chtít na toto téma exkluzivnější informace, nastudujte si data družic Van Allen PROBE. Tedy hlavně data o sypání elektronů v řezu rovníku.
4. Který druh elementární fyziky lze použít např pro diamagnetismus?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.7.2020 10:47 Reaguje na Jan Křížek
1. Obecně mořské proudy vznikají nestejným zahříváním vody. Ohřeje.li se voda, změní se co? Její hustota. A to vede ke vzniku proudění. Stejně jako ve vzduchu.
2. Myslíte Van Allenovy pásy? To snad ne... Proč by UV záření nemohlo pronikat do horních vrstev atmosféry?
Odpovědět
JK

Jan Křížek

10.7.2020 14:03 Reaguje na Ladislav Metelka
No dítěti ze školky to může jako vysvětlení stačit. Například by dítě neřešilo tu nekonečně dlouho miliardy let studenou vodu na pólech, když na pólech svítí slunce nepřetržitě 180 dní, i když je sklon jiný. Samo o sobě by Slunce nestačilo. V odebírání tepla štěpením jsem si jistý.
Krátké vlnové délky se od ionosféry odrážejí a kužílek, který pronikne je v téměř nulovém sklonu. UVB záření se odráží už při 47° sklonu. Neříkám, že nemůže, jen jsem to doposud nepovažoval za hlavní důvod vzniku ozonu...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.7.2020 15:04 Reaguje na Jan Křížek
Kde berete ty nesmysly? UVB naměříte, i když je Slunce třeba 10 stupňů nad obzorem. Víte, co je insolace? Co si myslíte o vzniku ozonu je nakonec úplně jedno. A fyzika taky. Proč je ozonová vrstva v jiné výšce, než kde se vyskytují blesky?
Odpovědět
JK

Jan Křížek

11.7.2020 00:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Čímž jsme odbočili od prapůvodní myšlenky. Za klimatické výkyvy může elektromagnetické pole kolem elektrických rozvodných sítí. Neměl jsem v úmyslu řešit ozónovou vrstvu, kde je mi vlastně naprosto jedno jak vzniká, načež jsem přesvědčen, že její ztráty úzce souvisejí s ionty vodíku a vodíkem proudícím do ionosféry v místech polární záře. Nepotřebuji nic znát o expozici světla, tak jako Vás evidentně nezajímá probíhající termoelektrický jev. Jedno je ale jisté, Vy ani netušíte, jak se na Zemi obnovuje kyslík a jen bod po bodu přesunujete myšlenku do naprosto jiného bodu. Už jsem řekl, že jde čistě o pohyb náboje a vy do toho motáte termiku. Pro mne je to zdroj-dioda-vodič-zenerova dioda-odpor-zdroj a to násobně v peltirově článku pro sever stejněpodobně jih. Aktivní část je hrot Radiačního pásu, který se chová stejněpodobně jako elektrosprej. Z nějakého důvodu je přesně v ploše řezu rovníkem stav bez potenciálu. Tečka. Když s tím máte problém a nutně máte, jak sleduji, je to jen Váš boj. A teď něco, co jste asi ještě neviděl- https://www.youtube.com/watch?v=Xe2SkYA7-Lk&t=1550s
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2020 00:29 Reaguje na Jan Křížek
Dlouhé, ale jen snůška kravin...
Odpovědět
JK

Jan Křížek

12.7.2020 09:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Asi v roce 1895 se tím zabýval Kristian Birkeland a Henri Poincaré. Vyřešili pohyb nabitých částic okolo izolovaného magnetického pólu, spirální pohyb okolo siločar a odpuzování z oblasti se silným magnetickým polem. Už to zní lépe?
Snažíte se popřít několik zákonů. Mezi nimi zákon o vedení elektřiny ve zředěných plynech pomocí iontů. Nikdo neví vše, ale co platí v malém provedení, většinou platí i ve velkém provedení. Přirovnal bych to k fraktálům, ale tentokrát mimo oblast geometrickou. Stejněpodobnost platí i v elektrotechnice, jinak by procesory nemohly být menší a menší.
Třeba je to dlouhé, ale rozhodně ne kraviny.
Jinak díky za grafy o UVB záření. Docela mne překvapilo, že při výškovém rozdílu 1km je 7% rozdíl
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

12.7.2020 23:10 Reaguje na Jan Křížek
A jak je to s těmi 47 stupni jste taky zjistil?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.7.2020 15:51 Reaguje na Jan Křížek
Jinak račte nahlédnout třeba do http://www.ufa.cas.cz/dub/uv-o3/egs98-uv.htm. Tam se dočtete, jaké jsou intenzity UVB při výšce Slunce do 47 stupňů nad obzorem...
Odpovědět
JK

Jan Křížek

9.7.2020 23:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Studené mořské proudy vznikají, tak jak to popisuji...
Ozón vzniká z kyslíku, ale při blescích...
Oblačnost nevzniká pouze ze vzdušné vlhkosti, ale slučováním vodíku a kyslíku, kdy vodík z ionosféry se v místech s slučuje s kyslíkem, jenž se před tím uvolnil z oceánů...
Pro Vás to jsou nesmysly? Pro mne ne. Já být klimatolog povoláním, také bych se zdráhal odbočit od skript, nicméně nejsem, takže mohu svou hranici osobního prostoru posunou nad rámec chápání, při dodržení zákonů fyziky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

10.7.2020 14:29 Reaguje na Jan Křížek
Vždy jsem obdivoval lidi propagující alternativní teorie, i když ty teorie byly nesmysly:

1. Oceánské proudy:
https://oceanservice.noaa.gov/facts/current.html

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.7.2020 15:05 Reaguje na Petr Eliáš
Nojo, ale kdo má ty hovadiny bydržet?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 20:32 Reaguje na Jan Křížek
Máte představu, jaká je stabilita vzduchu v horní stratosféře?
Odpovědět
JK

Jan Křížek

9.7.2020 22:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Pravděpodobně narážíte na ozón, nicméně jak uvádím výše, kyslík v polárních zářích je pravděpodobně destabilizovaný ozón vlivem průniku vodíku a jeho iontů...
Osobně si myslím, že chlorový radikál může poškozovat ozón, ale je to pouze rovnice a chlor je velmi těžký plyn, než aby to byla pravda...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 23:00 Reaguje na Jan Křížek
Ne, s ozonem to nesouvisí. Je to jednoduchá termodynamika. A chlor se do ozonosféry nedostává ve formě plynného chloru, ale jako součást halogenovaných uhlovodíků.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

9.7.2020 23:29 Reaguje na Ladislav Metelka
Trichlorfluormetan je tak nestabilní, že by se tam musel donést a na pólu vypustit, ale vy jste odborník...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 23:31 Reaguje na Jan Křížek
Ty sloučeniny jsou velmi stabilní, proto se taky používaly. Stabilní, nehořlavé a levné.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

10.7.2020 11:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Ty sloučeniny jsou stabilní, pokud jsou v ideálním prostředí, ale stačí vlhkost a nemáte nic. Např právě trichlofluormetan se rozpouští 0,11 g ve 100 ml vody, tedy po 200 m se rozloží vzdušnou vlhkostí..
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.7.2020 11:45 Reaguje na Jan Křížek
Pokud máte v atmosféře neomezené množství vody. Ale to nemáte. Navíc konvekcí se dostane velice rychle do horný troposféry a tam je vody v kapalném skupenství minimum.
Odpovědět
JČ

Jirka Černý

5.7.2020 08:55
Sucho a teplo posledních let lze vysvětlit jednoduše variabilitou počasí? Uvědomuje si autor toho výroku fakt že právě popřel jeden z nejzásadnějších ekologických argumentů?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

5.7.2020 10:13 Reaguje na Jirka Černý
Ekologové lžou kudy chodí, takže se nějakou takovou rozvahou ani nebudou obtěžovat.
Pro nás je to ovšem jasný signál, koho za žádnou cenu nevolit.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.7.2020 10:28 Reaguje na Jan Šimůnek
No, zrovna vy s tou pravdomluvností byste daleko také nedošel. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 10:14 Reaguje na Jan Šimůnek
To je ta chytrá demagogie ruských trollů, level jedna.
Ve druhém zjistíte, že lžou ropáci především v tom, že stále tvrdí, že lžou ekologové. Celý babišistán je na tomto principu postavený.
Ale vy jste zakotvený v levelu jedna a to zcela fatálně.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.7.2020 16:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Vážený pane, od devadesátek byla spousta času vyhodnotit to, co hlásají zelení, z hlediska pravdivosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 17:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě. A jak to dopadlo?
Podařilo se nám odsířit uhláky, které až fatálně devastovaly pohraniční hory, podařilo se nám vyčistit řeky, které byly totálně otrávené, podařilo se nám nasadit na všechna auta katalyzátory a filtry a tím se stokrát zlepšil vzduch ve městech. To je málo?
Samozřejmě vznikl nesmysl s biopalivy (ze kterého dodnes těží estébák), nastala zmateční podpora fve, což byla zase jen politická záležitost.
Dnes mají skoro všechny dědiny čističky odpadních vod, pokud bychom se zbavili ropácké zaprděnosti, jela by naplno fve a na to navázaná elektromobilita a země by byla zase výrazněji modernější a hlavně čistší. A s tím jde bohatství.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Odsíření elektráren ani vyčištění řek nejsou výsledkem aktivit ekologů. Jsou jen důsledkem toho, že jsme po roce 1989 ekonomicky zbohatli a získali prostředky na to, abychom to udělali.

Mimochodem, Green Deal povede k takovému zchudnutí, že nedostatek peněz jím způsobený může být pro stav životního prostředí stejně fatální, jako katastrofální stav ekonomiky za komunistů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 14:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Ekologové vždy bojovali za odsíření elektráren a vyčištění řek a když toho dosáhli, není to jejich práce.
Logika jak z Petrohradu.
Zelená energetika, odstavování JE i uhláků a masivní rozvoj OZE třeba v Německu běží aspoň 10 let (v menší míře už dávno) a nijak nikdo nebankrotuje, natož nekatastrofuje, spíš na tom vydělává.
Fve stlačuje cenu elektřiny velmi dolů a moderní země už ruší uhláky ve velkém z důvodů nerentability. Kde máte nějaký krach?
Už za Lenina Rusi stále tvrdili, že Západ je na kraji bankrotu a jak to dopadlo? Nás tím krmili trvale a zatím řachli sami. Stejná demagogie ze stejné laboratoře, "svět už není mladý a dva tisíce let uplynulo od stavby jehlancových hrobek a vše už tu bylo a nikdo nic nového už nevymyslí". Egypťan Sinuhet
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 17:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Účty za elektřinu německých domácností katastrofální jsou (měl jsem v Německu příbuzné, takže vím, o čem mluvím), my bychom je z našich příjmů nezaplatili.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 20:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevím, jak máte výkonné příbuzné, ale já platím za 1 kWH asi 5,50, německá cena je asi 8 kč. Dělá mi to možná 5% z výdajů, tak by mi to stouplo na 8%. Že bych se z toho zřítil a vyhlásil osobní bankrot??
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Měli daleko víc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2020 09:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Měli? Fakt? Tak ta cena šla dolů? S tím, jak rozbíhají OZE?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.7.2020 15:09 Reaguje na Jirka Černý
Ale ten výrok je stejně bezcenný asi jako tvrzení, že 1+1=2. Sucho a teplo je charakteristika klimatu a klima je zprůměrované počasí za určitou dobu. Pokud je počasí chápáno pouze jako variabilní, aniž bychom pátrali po příčinách, pak je i sucho a teplo variavilní, aniž bychom pátrali po příčinách.

Ta věta je prostě jen pitomá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.7.2020 10:13
Vše se vším souvisí.Vyloženě čistý zdroj energie neexistuje a ani
nikdy nebude.Chce to pouze nepropadnout nadšení pro jeden či dva
zdroje a ty dotovat a prosazovat zuby,nehty i kdyby to byl čirý
nesmysl.Studie a čísla závisí na mnoha aspektech jak osobních,tak
i ze strany zadavatelů studie.Jednoznačně však platí to,že nic se
nemá přehánět.Pokřivit ekonomiku jednotlivých zdrojů dotacemi je
nakonec pro ni špatné,protože se to obrátí proti ní.V mém okolí
stávalo desítky malých větrných mlýnů,které se mnohde ještě jako
torza zachovaly dodnes.Jejich výkon byl spíše vhodný na šrotování
zrnin pro jedno hospodářství.Představa,že by je nyní nahradila
všude možně tyto monstra je možná pro nezúčastněné ekologické,ale
ekologie je i o životě lidí a zvířat v okolí těchto ekologických
zdrojů energie.Je zde koncentrace průmyslu,tepláren a i černouhelná
elektrárna Dětmarovice a tak bych měl zákonitě volat po OZE a není
tomu tak,protože vidím kolik těchto "špinavých"zdrojů musí mít
rezervovaný výkon pro případ výpadků větrníků a solárů.Víte ono
by bylo třeba nejen stanovit zaručený odběr,ale i zaručenou dodávku.
Pokud nedodávám,budu platit za nedodání a né pouze těžit a starost
o pokrytí výpadků přenechat jiným.Nemám nic(mimo bezpečnosti)k
ostrovním zdrojům,které se zcela odpojí od sítě,aby své výpadky
nekryly ze stabilní sítě.Skokové přebytky a výpadky zatím vykrývají
tyto "špinavé"zdroje a dlouho ještě budou(paroplyn taky moc čistý není).
Takže fandím odvaze každé vlády,která jasně rozhodne o stavbě nového
stabilního zdroje a zatím jako schůdné vidím pouze jádro.To,že je to
nákladné je i tím,že jsme se zbavili vlastních továren,které se na
stavbě našich JE kdysi podílely a dnes jsou většinou v rukách cizího
kapitálu.Ve Světě jsou určitě vhodná místa jak pro soláry,tak i pro
větrníky,ale zde jde čistě o dotací pokřivený zdroj energie.Proto mu
jako celku nefandím a pokud mění i proudění vzduchu,tak tím tuplem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 08:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Zajímalo by mě, jak vypadá takové "skokové vypnutí solárů".
Pod mrakem soláry taky pracují, navíc příchod fronty se ví předem. Každodenní večerní "skokové vypnutí" je známo dopředu na stovky let, délka dne taky. Zatmění slunce se taky počítá hodně dopředu, takže mi zbývá jen exploze jaderné pumy typu Satan, kterou nám slovanští bratři Rusové vyhrožují.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.7.2020 09:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Milý pane,nevím.co vás vede k nekritické obhajobě OZE,
ale mi to zavání lobingem.Pro náběh náhradních zdrojů
energie jako třeba tepelné elektrárny,je skokovým
vypnutím i ten večerní západ slunce.O rapidním snížení
výkonu při každé přechodné oblačnosti ani nechci vést
další polemiku.Pro odběr ze sítě platí pro velkoodběratele
regulační stupně a nemohou třeba jenom tak zapnout
ocelářskou elektropec na plný výkon,aby nerozkolísali
síť.Rozkolísání díky výpadku z OZE brání náběh záložních
zdrojů,ale jejich náběh z nečinnosti trvá hodiny a tak
jedou stále v pohotovostním režimu.Po vysvitnutí slunce
se pak musí tyto zdroje odstavit,ač mají ještě zbytečně naakumulován potenciál k plnému výkonu.Ano OZE,ale pouze
bez vylobované podpory,pokud možno ostrovní a nebo
alespoň napojené na úložiště,což je hudbou budoucnosti.
Pokud jste takovým zastáncem,tak doufám nepoužíváte
"špinavou"energii ze sítě a jdete příkladem a to bez
dotací a všelijakých vylobovaných podpor OZE.Víru vám
neberu,tak jako mi nikdo nevnutí váš názor o spásnosti
těchto OZE.Možná v budoucnu tomu tak bude,pokud najdeme
nějaké "otroky"kteří budou těžit levné suroviny,ty pak
zpracovávat na levné soláry a my je budeme bezpečně
montovat i na Svatovítský chrám v zájmu ekologie,Taky
budeme mít obrovská bateriová úložiště,ze kterých mají
nyní hasiči hrůzu z případného požáru.I malé baterie
z hořícího elektromobilu se hasí několikadenním ponořením
do van s vodou.Co se bude dít s těmi úložišti v rodinných
domech,pokud dojde k haváriím a neříkejte,že k tomu nedojde.
Vše je možné a lépe se uhlídá velký zdroj,než tisíce malých,ale u něho jsou pak následky fatální a to platí
i o jádru,uhlí a i o tom OZE včetně blackautu,který bez
vyrovnávek výkonů hrozí neustále.Jste prostě nekritický
zastánce a jste ochoten obětovat pro svou víru i další
podražení elektřiny a klidně i výpadky v síti.Za to vám
určitě denně děkují zástupy lidí a s nadšením platí
solárním barónům podporu solárů a další OZE.Podle množství
příspěvků některé odhaduji na lobisty,placené za propagaci
OZE a né za střízlivě uvažující ochránce přírody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 10:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte tu naplácaných dost nesouvijejících věcí dohromady, ale odpovím:
Fve je projektovaná tak, aby pokryla i noční provoz (většinou x násobně nižší než denní) a přetoky může prodávat do sítě.
Samozřejmě není možno jít systém odzdi kezdi a nikdo na žádnou památku nedává panely.
Vše se rychle vyvíjí a OZE využívá nejmohutnější, nejčistší zdroj energie na světě, která je zcela časově neomezená, stabilní a ještě zadarmo.
A hodně států už jdou cestou jejího využití, jen my pořád mudrujeme nad trvale odepsnými uhláky. Samozřejmě to má svá úskalí a nejen technické problémy, ale cesta hi-tech vždy vedla k prosperitě.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

7.7.2020 11:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Fve je projektovaná tak, aby pokryla i noční provoz?
Takže intenzivním projektováním lze dosáhnout fotoelektrického jevu za tmy?

Odpovědět
ig

7.7.2020 12:30 Reaguje na Viktor Šedivý
Co jsem tu zatím četl tak ano, pro typickou fve není problém dodávat nepřetržitě ve dne v noci. Jediná výjimka je zatmění slunce, ale na to stačí koupit pár osmnáct-šestsetpadesátek a je vyřešeno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 13:17 Reaguje na Viktor Šedivý
To fakt není možný. Fve je projetovaná pro normální provozy, kdy přes den je špička a v noci jedou jen nějaké udržováky a ty se pokryjí z baterií. Tohle tvoří třeba 80% naší ekonomiky, proto denní spotřeba tvoří ten "velbloudí" graf.
Kdo chce tavit ocel na noční směně použije jiný zdroj elektřiny. Amíci už umí tavit do snad 1800°C z fve, ale tam ještě hodně dlouho nebudeme.
Odpovědět
ig

7.7.2020 13:48 Reaguje na Pavel Hanzl
1800°C ze slunce (vlastně daleko víc) bylo poprvé dosaženo v Evropě, před padesáti lety v Odeillo ve Francii. Přesto se to nezačalo široce používat, pro někoho ze záhadných, pro jiného ze zřejmých důvodů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 15:37 Reaguje na
Laboratorní pokusy jsou něco úplně jiného, než komerční provozy. Používaly se zrdcadlové solární kolektory, které přímo odrazem dosahovaly vysoké teploty. Asi poslední byl zrušen v USA, solární panely ho převálcovaly cenou.
https://www.euro.cz/byznys/zastarala-solarni-elektrarna-zbankrotovala-penize-dal-obama-1479201
Odpovědět
ig

7.7.2020 13:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Co se týká průběhu spotřeby, není nic jednoduššího než se podívat na průběh denní spotřeby a sám uvidíte, že opět nemáte pravdu :-) To nejsou žádné udržováky, to je regulérní večerní špička.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 19:49 Reaguje na
Napište link, já znám jen velbloudí graf.
Odpovědět
ig

8.7.2020 13:37 Reaguje na Pavel Hanzl
V dnešním článku p. Wagnera je přesně ten graf, který jsem měl na mysli.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-muze-byt-shoda-na-energeticke-koncepci-v-cesku
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.7.2020 08:29 Reaguje na
Nic takového tam není. Je to graf struktury energií a produkce CO2. Vy máte prostě poškozené vstupní periferie.
Odpovědět
ig

9.7.2020 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Pustil jsme self test a nemám. Z toho grafu na mě přímo křičí první harmonická s periodou 1 den. A jsou na ní nádherně superponované ty "fouká skoro pořád" a "skoro není potřeba sahat po fosilní záloze".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2020 09:48 Reaguje na
Píšu o mainsreamu, o systému, o základu. Samozřejmě existují i špičky, havárie, vyjímečné stavy a systém je taky musí umět řešit. To je ale level 2.
Za uhelného komára se to taky řešilo, někdy stylem "uhelné prázdniny". Dnes záložní zdroje a nikdo neřeší, jesli uhelné nebo ropné, dýzláky nebo turbíny.
Jenže jedou jen zlomek roku.
Až bude hotová akumulace (ve vodíku?), i tohle bude zbytečné.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.7.2020 13:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak ten noční provoz FVE by mě fakt zajímal... :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.7.2020 15:15 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy taky máte prd fantazii ... https://byznys.ihned.cz/c1-42558950-byl-to-vtip-ted-je-to-skandal-solarni-panely-ve-spanelsku-bezi-i-v-noci
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 15:39 Reaguje na Ladislav Metelka
Nějaký "noční provoz fve" mně pořád vnucují ropáci, netuším proč.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

7.7.2020 16:12 Reaguje na Pavel Hanzl
No Vy tu tvrdíte, že "Fve je projektovaná tak, aby pokryla i noční provoz", tak by asi leckoho zajímalo, jak ukecáte fv panel, aby něco vyráběl potmě.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.7.2020 16:44 Reaguje na Viktor Šedivý
Dostane to stranickým úkolem ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 17:51 Reaguje na Viktor Šedivý
BATERIE, akumulátor, dlouhý drát, diverzifikace zdrojů atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Už vám bylo opakovaně vysvětleno a spočítáno (na to existuje takový fígl, jmenuje se trojčlenka), že lithium z celého světa by nestačilo ani na pokrytí reálných potřeb ČR bateriemi. A stálo by to jako tucty Temelínů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 13:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Nikde jsem se ani slovem nezmínil o lithiu.
Vy zásadně odpovídáte na vlasní fantasmagorie, které diskutujícím vnucujete a pak je za ně kritizujete. Normálka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 14:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Akumulátor energie může být skutečně baterie lithiová nebo olověná nebo niklkadmiová atd. atd., nebo taky roztočený setrvačník, vysoko položená nádrž na vodu, tlaková nádoba na vzduch nebo páru, nádrž na vodík, může to být taky velmi těžké závaží spouštěné třeba do kilometrového opuštěného dolu ve Zbýšově atd. atd. atd.
Pokud ten pojem rozšířím, může to být třeba předplacený výkon fve někde na Jihu, kde svítí i když u nás je krátký den a mlhavo.
Možností je něurékom a vy se držíte lithia.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

8.7.2020 14:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Drží se lithia, protože zatím jedině lithiové aku umožňují uložení většího než směšně malého množství energie za cenu sice neobyčejně vysokou, nikoli však zcela šílenou.

A k tomu "zatím" zbývá dodat, že neexistuje důvod se domnívat, že další Vámi zmíněné alternativy mají potenciál rozvinout se do ekonomicky i technicky reálného řešení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 15:04 Reaguje na Viktor Šedivý
Samozřejmě se není nutno domnívat, protože v reálu se domovní fve jistí olověnými akumulátory podobnými jak do auta, ale s delší životností a jinou strukturou. Kolik jich je nevím, ale je to standardní výbava především kvůli ceně. A pokud byste spočetl milión baterií po třeba 10 kWh kapacity, máte rázem výkon 10 Temelínských bloků na celou hodinu. To se vám zdá málo? Pro domácnosti které mají v noci odběr skoro nula a ráno se nabíjí znovu?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 17:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, je to málo, protože noc trvá déle než jednu hodinu, v zimě dokonce ty akumulátory ani plně nenabijete (alespoň ne plochou panelů, která na to stačí v létě), takže musíte mít i rezervu z letní nadprodukce do zimy.
Musíte počítat s poruchovostí a omezenou životností článků (jakýchkoli).

A zase se dostanete na množství baterií, kdy budete mít problém sehnat tak velké množství olova či kadmia (o tom lithiu ani nemluvě).

A, mimochodem, baterka z auta utáhne tak dvě stolní lampičky na čtení v posteli před spaním na pár dní. Vyzkoušeno v praxi.

A setrvačníky byly opakovaně zkoušeny a zavrhovány, protože jsou limitovány rychlostí obvodu (aby to neroztrhala odstředivá síla). A ten limit z nich činí docela bídný akumulátor.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 20:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Vaše vyšlehané baterky z auta staré 30 let do toho skutečně netahejte. Vy pořád melete teorie jak co nejde, ale v paxi to všechno dávno funguje.
https://www.euro.cz/byznys/solarni-boom-v-kalifornii-stahuje-ceny-elektriny-do-zaporneho-pasma-1341614

Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

8.7.2020 20:08 Reaguje na Pavel Hanzl
"A pokud byste spočetl milión baterií po třeba 10 kWh kapacity"?
Tož počítejte. Aku z auta má dejme tomu půl kWh za dva a půl tisíce. Deset kWh za padesát tisíc. Když je budete využívat na plnou kapacitu, vydrží dva až tři roky. Takže každý rok si můžete dávat stranou dvacet tisíc na nové akumulátory.

Milión takových je za padesát miliard.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 20:33 Reaguje na Viktor Šedivý
Člověče nešťastná, zase plácáte o něčem jiném. Domovní olověné baterie jsou něco jiného než automobilové, jiná struktura, jiný režim nabíjení - vybíjení, jiná životnost a jiná cena. Já vím, hodinky a holínky jsou taky to samý, oboje se natahuje.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

9.7.2020 00:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Domovní olověné baterie jsou něco jiného, cena za kWh a rok provozu ale vychází přibližně stejná jako u těch automobilových aku.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:39 Reaguje na Viktor Šedivý
Jinak by to lidi strkali do aut.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2020 09:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Domovní baterii není možno dát do auta, protože při startování je potřeba obrovský proud, který to nedá.
Odpovědět
ig

8.7.2020 17:39 Reaguje na Pavel Hanzl
A taky to může být zkroucený svazek vrbového proutí :-) Škrtněte prosím všechny ty technologie, které nepřežijí první výpočet (stlačený vzduch, závaží, setrvačník) a řešte aspoň ty, které mají reálnou šanci na praktické použití. Ony jsou i ty zatím dost nereálné, ale určitě reálnější než třeba ty setrvačníky :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.7.2020 08:35 Reaguje na
Vy prostě nejste schopen pochopit pojem diverzifikace. To není řešení pro gigantický rumplovák, který živí energií celou zemi, potřebuje stovky zaměstnaců, gigantické náklady na masivní přenosovou soustavu a ještě vyšší náklady na těžbu paliva. A při jakékoliv poruše nastává kolaps zvaný "uhelné prázdniny".
Odpovědět
ig

9.7.2020 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Diverzifikovaný zdroj potřebuje ještě víc zaměstnanců, jen to není na první pohled vidět :-)
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Na čím víc menších zdrojů to rozdělíte, tím to bude dražší jako investice i na provoz včetně lidské obsluhy.
Odpovědět
MG

Milan G

9.7.2020 12:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy neznáte stínové generátory? Tak to byste se měl dovzdělat. On o nich p. Hanzl moc nepíše, ale už jsou ve výrobě a možná dodávka co nevidět. Stínový generátor vhodně doplňuje fve, až poběží nastane Nirvána.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:42 Reaguje na Milan G
Až na to, že potřebuje o mnoho řádů větší plochu. Jinak je to šíleně moderní a perspektivní technologie :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.7.2020 20:31 Reaguje na Milan G
Ty fungují na IR záření? Já jen že v noc k povrchu nic jiného nedopadá...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.7.2020 23:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Vaše nadšení vám neberu,ale když je fotovoltaika
a větrné elektrárny tak dokonalé,tak nechápu Němce,
proč stavějí nový plynovod z Ruska.Mohou přece
postavit další tisíce větrníků a solárních
parků.Opravdu je podle vašich argumentů nechápu,
proč chtějí další zemní plyn,když je to s tou
regulací fotovoltaiky a větrníků tak jednoduché.
Proč chtějí po odstavení jádra a uhláků stavět
"zbytečné"paroplynovky?Být vámi,tak jim poradím,
že to nemá význam,protože přece slunce svítí
pořád,vítr fouká taky pořád a není přeci problém postavit bateriová úložiště s neomezenou kapacitou a výkonem.Divím se,že na to nepřišli,když vy máte vše vyřešeno.K cenám levných panelů chci
poznamenat pouze tolik,že s lácí klesá taky
kvalita a dát si na střechu levný šunt,se může
setsakra prodražit,zvláště pak,pokud budou hasiči
z bezpečnostního hlediska pouze požáru přihlížet.
Ty solární panely mají ještě daleko k dokonalosti
a taky to vyřešení akumulace energie.Hurá akce s
naší fotovoltaikou,byl slušně řečeno dobrý investiční záměr,jak si na úkor odběratelů namastit
kapsy.Zaručený a zvýhodněný přednostní výkup je
tržní deformace s dopadem na všechny domácnosti
i velkoodběratele.A to už nepočítám náklady na
regulaci a pokrytí sníženého výkonu,nebo jeho výpadku.Pokud si tak někdo představuje podnikání,
tak to nemohu nazvat jinak,než lumpárna a je
dobře,že si to začíná uvědomovat stále více lidí
a politiků.Bohužel je to právně dobře ošetřeno
a nezbývá nic jiného,než už nic podobného v budoucnu nedovolit.Pokud jsou OZE někde bez
dotací a stačí jim rozkolísané sítě,tak jim to
neberu,ale nechtěl bych se dožít problémů,až
nebude čím ty výpadky pokrývat.Tato doba už
bohužel brzo nastane a pak bude každá záloha
k nezaplacení.Otázkou ale bude,kam ta energie
ze záložních a stabilních zdrojů půjde.Půjde
tam,kdo zaplatí více a ti ostatní utřou nos.
Těm bohatším pak nebude vadit,že byla vyrobena
z jádra či uhláků,hlavně že je.Je to jako u
našich sousedů v Rakousku,kam proudí ta hnusná
jaderná elektřina,když teče málo vody na jejich
turbíny.Zatím jsme ještě vývozci,ale brzo tomu
tak už nebude a pak nastane další zdražování
energie,což bude mít dosah na domácnosti,
ale i na konkurenceschopnost průmyslu.Ono
nic není tak jednoduché,jak na první pohled
vypadá a je lépe požáru předejít,než ho pak
hasit.Se stávajícím tempem záměru postavit
další bloky JE,tak dojde i na to hašení ohně.
Jsem zvědav odkud a za kolik budeme elektřinu
dovážet,když se podobně chová téměř celá EÚ.
Vstříc světlým zítřkům s elektřinou pouze
z čistých zdrojů,byť bychom měli být i potmě!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 08:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Já se snažím dívat na celou záležitost systémově a maximálně zjednodušeně, což nese pak punc dogmatičnosti a jednostrannosti.
Samozřejmě vím, že je to daleko složitější nejen po technické stránce.
Německo má problém s utlumování jádra, což vytváří skutečně těžko řešitelný problém se stabilizací sítě. Proto jdou do paroplynů, které fungují zároveň jako špičkové zdroje na vykrývání OZE. Naše JE je proto nezbytností.
Váš názor je zase katastroický, pokud bychom ihned vypnuli všechny uhláky, skutečně země zkolabuje. Ale prosazuje to snad někdo??
Náš vývoj vidím jako maximální využití fve (potenciál zpevněných ploch máme dostatečný), protože žádné jiné OZE ve velkém k dispozici nemáme, v kombinaci s jádrem. Do budoucna to vypadá na nové systémy modulárních reaktorů, nové systémy akumulace, samozřejmě budeme potřebovat špičkové paroplyny. A žádná tragédie se konat nemusí, jenže se obávám, že asi do jisté míry bude. Nejsme schopni se domluvit na dobré koncepci, protože už dnes to má běžet. Ale neběží.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 10:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Výroba fve panelů nepotřebuje žádné "levné otroky", vše je automatizované do detailu a výkony těch fabrik jsou v miliónových sériích. Existují zajímavé projekty, kdy i celá výroba (včetně skleněných tabulí) jede čistě na OZE (fve s vodíkem).
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.7.2020 16:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty panely z Číny jsou tak levné právě proto, že jsou vyráběny pracovníky, žijícími v otrockých podmínkách. Pokud by se vyráběly u nás, normálními a standardně placenými dělníky, vyšly by mnohem dráž.

Nicméně ekologové rádi podporují ideologicky s nimi souznějící totalitní režimy, jako je třeba ten čínský.
Odpovědět
va

vaber

5.7.2020 18:25
nevím jaké jsou typy větrných elektráren, ale já znám jednu u nás ,možná je typická ,má výkon 2MW , na 1GW je potřeba 500 vrtulí, při příliš silném větru se odstavují, zrovna včera jsem jel kolem větrníků na severu Německa ,hluk téměř žádný ,to dálnice po které jsem jel je asi hlučnější, ani pod vrtulemi jsem neviděl hromady mrtvých tvorů, to pod koly aut jich zahyne mnohem víc ,od malého hmyzu až po velké srnky , taky pole bezprostředně za vrtulemi nebyla nijak mimořádně vysušena od turbulencí a pokud jde o brzdění větru,který nese vlhkost to určitě dokáží Kordiliéry a vliv se projevuje v Amazonii ,ale větrníky se zatím takto extrémě neprojevují
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

6.7.2020 10:08 Reaguje na vaber
To vše se z rychle jedoucího automobilu opravdu přesně a věrohodně prokáže :-)
Odpovědět
va

vaber

7.7.2020 07:56 Reaguje na Jan Šimůnek
pořád lepší než rovnou od stolu
Odpovědět
va

vaber

7.7.2020 08:16 Reaguje na Jan Šimůnek
jsou to směšné debaty zelení svádějí vše na JE , uhelné a CO2 a nezelení zase vše na FV a VE ,rozumné myšlení se vytrácí
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

6.7.2020 13:23 Reaguje na vaber
Ono kdo si jakou studii zrovna zaplatí :
https://g.cz/vetrne-elektrarny-vrazdi-ptaky/

O problémech se ví dlouho a tutlají se :
https://byznys.ihned.cz/c1-61303920-vetrna-elektrarna-pokuta-usmrceni-ptactva

http://savetheeaglesinternational.org/new/us-windfarms-kill-10-20-times-more-than-previously-thought.html

A jeden starší článek z našich Ekolistů :-)) :
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetrne-elektrarny-v-nemecku-jsou-smrtelnou-pasti-pro-mistni-i-migrujici-netopyry
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.7.2020 19:22
Tak jsme se dozvěděli, že vliv VE na počasí, natož klim je zcela minimální. To bylo celkem jasné předem.
Jenže i ten minimální vliv je v tom, že stahuje z atmosféry energii, které se zvyšujícím skleníkovým efektem stále přibývá. To samé fve. Takže OZE má miniaturní vliv k ochlazování, kdežto uhláky a především JE dodávají další teplo. A to v množství 3x vyšším, než kolik jde do drátů. Navíc mají gigantickopu spotřebu vody na chlazení.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.7.2020 19:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale na to zcela zásadní u uhláků jste zapomněl - produkce skleníkového plynu CO2. Jeho efekt na oteplování je řádově vyšší, než uvolněné teplo z uhláku či JE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.7.2020 20:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě, uhláky jsou zcela odepsané, ale i s JE bychom měli jednat dost opatrně. Ale tyhle vlivy jsou dnes zcela marginální.
Odpovědět
ig

6.7.2020 21:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Produkce tepla elektrárnami (2e12 W) je řádu 0.001 % tepla přijatého od Slunce (2e17 W) a zhruba stejného řádu bude i navýšení teploty tímto mechanismem :-) Spotřeba vody je vždy jen část z toho, co stejně odteče do moře, takže ani tímto bych se nezabýval :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 08:04 Reaguje na
Právě proto, že ze Slunce přichází tak obrovské množství energie, je zbytečné topit pod kotlem uranem za gigantické peníze a ještě vyrábět nejtoxičtější odpad světa.
JE Dukovany spotřebují tolik vody, kolik asi milión obyvatel a jestli ta voda odteče do moře, nebo bude využita je otázka další. Pokud by nastala fatální sucha (do letoška jen příroda naznačovala možnosti), tak by to mohl být skutečný problém. Určitě řešitelný, ale stavět nového mastodonta považuji za nerozum.
Odpovědět
ig

7.7.2020 11:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ano, v tom máte naprostou pravdu. Je tu zatím jedna jediná nevyřešená drobnost, akumulace. Pokud (až) někdo uspokojivě vyřeší akumulaci, tepelné elektrárny rychle zmizí samy od sebe, jako zmizely třeba telefonní budky.

O chladicí vodu se nebojte, v záloze je hned několik náhradních řešení. Bohužel to moje preferované, udělat z Dalešic termální lázně, je až poslední v řadě :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 13:32 Reaguje na
Ideální akumulátor by bylo skutečně ideální řešení, ale i dnes je řada řešení velmi dobře funkční.
Diverzifikovaná síť vyvažovaná cenou, tisíce malých akumulátorů (prakticky u každé i malé fve), propojení různých zdrojů, špičkové a přečerpávací elektrárny atd. atd.
Vy máte prostě utkvěnou představu, že nutně potřebujete mít všechny spotřebiče spuštěné ihned a pořád.
I tohle chytrá síť umí, ale bude vás to stát majlant.
Odpovědět
ig

7.7.2020 13:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby ten akumulátor opravdu byl, třeba i tisíce malých diverzifikovaných akumulátorů, to je fuk, tak už se o problematice OZE vůbec nebavíme, protože by to byla hotová věc :-) Co se týká té utkvělé představy, tak ano, je utkvělá natolik, že se mi už vážně nechce pracovat na počítači jen když svítí slunce a prát jen když fouká :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 15:52 Reaguje na
Samozřejmě je to dávno hotová věc, jen v zaprděném čecháčkistánu bylo lidem nakecáno, že bez fedrování uhlí zemřou. A vás někdy bavilo pracovat na počítači jen když svítilo slunce? fakt? A kdy?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.7.2020 16:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde tedy ty zázračné akumulátory mají?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 17:54 Reaguje na Jan Šimůnek
fšude
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč se teda v GB prsí, že stavějí největší akumulátor na světě (který ovšem pokryje stěží reálné potřeby jednoho našeho průměrného okresu) a současně se místní lidi bojí toho, že v případě výbuchu toho monstra to bude řacha na úrovni 1/20 Hirošimy?
Odpovědět
ig

8.7.2020 17:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Proč se bojí, že to bude řacha opravdu nevím. Exploze nebude příliš veliká, spíš bude otravný ten následný dlouhotrvající neuhasitelný požár :-)
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:44 Reaguje na
Je otázka, zda při takovém kompaktním zdroji by opravdu nemohlo dojít k explozi.
Odpovědět
ig

9.7.2020 22:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Jedno je jisté, že čím bude větší hustota energie, tím to bude víc bouchat a tím méně s tím půjde udělat :-)
Odpovědět
KZ

Karotka Z

11.2.2021 08:01 Reaguje na
Ach jo, vy vubec namate predstavu o tom, co pisete. Vite bubec jak velky by musel byt ten vas "maly" akumulator, kdyby na nej jeden dum, nebo byt mel cely den topit. Vite vubec jaka je spotreba el, energie jedne domacnosti a jaka je velikost akumulatoru?

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.7.2020 14:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo, ale zdvojnásobením kapacity našich JE si toto všechno můžeme odpustit a soustředit se na ochranu přírody. Zatahovat do výroby elektřiny 1/2 domácností vůbec nemusí být schůdné a ochrana klimatu opravdu potřebuje neváhat a jít jistou cestou ke světlým zítřkům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 16:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Zdvojnásobnění kapacit našich JE je pouze z říši snů a "světlých zítřků" od komára, nikdo by to nezaplatil ani nepostavil. Koněspřežnou dráhu do Lince taky nikdo neobnoví pro komerční provoz.
Ochrana klimatu vyžaduje maximální rychlostí se zbavit uhláků a ropy a právě tisíce malých fve to můžou velmi rychle pomoci splnit. Za peníze soukromníků a ne státu, stačí změnit ropácké vedení a jadernou lobby v energetických komisích.
Příklady z vyspělých zemích by nám měly přece stačit, žádné hokuspokusy nikdo nechce.
Odpovědět
va

vaber

7.7.2020 16:41 Reaguje na Pavel Hanzl
ignorujete třeba zkušenosti z Francie kde postavili nejlevnější JE, hlavně proto že na prvním bloku vychytali mouchy a další už se museli udělat naprosto stejné, tím cenu výrazně stazili ,my bohužel stavíme co blok to unikát,
loby je vždy a všude ,důležitý je výsledek, u nás zvítězila loby pro FVE a je z toho zunel na peníze
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 18:00 Reaguje na vaber
Jádro není nutno zatracovat, tudy možná vede cesta k rozumném rozvoji. Ale doba giga JE je asi nenávratně pryč, maximálně plně funkční tokamak.
http://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:44 Reaguje na Pavel Hanzl
A už vám bylo tu, na diskusích, vysvětleno, že dokud to nebude prověřeno léty praktického provozu, tak je pitomost na tom projektovat budoucí energetickou politiku. Protože se může stát, že budeme mít rozestavěno třeba deset takových reaktorů a pak jim to bouchne a při vyšetřování se prokáže, že to bouchnout (kvůli něčemu, s čím se na modrácích nedalo počítat) musí zákonitě. A byli bychom v takovém případě totálně v ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 08:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Malé reaktory se přece používaly na ponorkách i velkých lodích už od šedesátých let minulého století, tahle technologie je dávno vyzkoušená a plně funkční. Nový systém je pouze x násobně lépe zapezpečený, jinak je to to samé. Akademik Lomonosov je přece přesně tohle.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Uvědomte si, kolik hodin za rok ty reaktory jedou a jaký vyžadují servis mezi jednotlivými plavbami.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2020 09:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Škoda Popular taky potřebovala 100x vyšší nároky na servis (na najeté km) než dnešní oktávka.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.7.2020 17:22
Zrovna dnes jsem jel kolem JE Temelín.

Raději 5-7 takových elektráren po ČR a vyřešená energetika , než zmrzačená krajina VE a lány FVE + vyšší ceny energií + astronomické náklady na přestavbu sítě
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 18:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takovou poloviční elektrárnu vymysleli soudruzi z energetické komise a má stát přinejlepším za 20 let. Když si teda počkáme řádově 100 až 140 let, už to máme doma.
VE nikdo stavět nechce (na to není ani lidská, ani politická vůle) a fve se už dávno nesmí stavět na orné. Máme 10% ploch země zpevněných (vaše informace) a tam se vejde veškerý nutný výkon. Takže se nic mrzačit nemusí, ceny OZE jsou už dnes nižší než klasika a půjdou stále dolů, nevím o žádných "astronomických nákladech na přebudování sítě". A hlavně s rozumnou podporou a zákony se může uhlí dost brzy zrušit, jako třeba v Rakousku.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.7.2020 15:17 Reaguje na Pavel Hanzl
A že by se JE stavěly souběžně, to vás nenapadlo? OZE se tak stavějí a když chcete 4 vajíčka k večeři, také je nevaříte po jednom.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2020 09:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud máme těžké problémy finacovat stavbu jednoho mastodonta, tak budeme zaráz stavět čtyři. Pokud musí mít státní garanci výkupní ceny, což budou další děsivé miliardy, tak budme stavět čtyři. Znáte blbší systém jak vyházet nepředstavitelné snad bilióny, které ani nemáme?
Zkouší někdo něco takové v celé Evropě? Proč ne?
Odpovědět
KZ

Karotka Z

11.2.2021 09:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Ve jste neuveritelny. Radeji deset sedlaku, nez jednoho Hanzala.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2020 07:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zcela souhlasím s vašim názorem a pouze chci dodat,že v plánu
výstavby JE před rokem 1989 byly tyto elektrárny údajně čtyři.
Pokud by po revoluci vlády neposlouchaly názory aktivistů
bojujících proti jádru,tak bychom dnes nemuseli diskutovat o
OZE a jiných nesmyslech.Dávno mohly být odstaveny i uhelné
zdroje a nemusely se nákladně odsiřovat a jinak upravovat.
Bohužel tehdejší prioritou bylo kšeftaření,privatizace a taky
vlezdoprdélkovství.Peníze z privatizace tak mohly být využity
smysluplněji a i případné půjčky by už byly dávno splaceny.
Prošustrovalo se 3O.let žvásty a zcestnými nápady.Nyní tak
nezbývá,než planě diskutovat a čekat na zázrak.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, ekologičtí aktivisté jsou jen škodná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.7.2020 09:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Né všichni pane.Mi vadí pouze ti,kteří jsou buď
neinformováni,nebo jsou dokonce skrytými lobisty.
Ty opravdové nadšence tak trochu obdivuji,že jsou
ochotni jít se svojí kůží na trh.Ti hledají cestu
a uznávají všechna pro a proti.Ty ostatní skupiny
z toho mají buď náboženství a nebo kšeft.Být takový
profesionální aktivista taky není k zahození.Má
práci,která ho naplňuje,je za svůj koníček placen,
některé těší i publicita a cpou se horem dolem do TV a tisku s kdejakým prdem.Ti,co to dělají nezištně a z přesvědčení často sedí tiše v koutku a zírají na
ty mediální aktivisty,kteří kazí u veřejnosti pohled na celou sféru ochrany přírody.Mnozí jaderní odpůrci
už změnili svůj názor,tak jako jiní aktivisté,kteří
přešli od náboženství k reálnému uvažování.Víra není
o rozumu,ale o slepém a nekritickém plnění dogmat.
Odpovědět
KZ

Karotka Z

11.2.2021 09:04 Reaguje na Břetislav Machaček
No jenom ze ti ostatni nejsou slyset. Ochrana prirody se proste zmenila na hlasity krik aktivistu. A ti normalni by je meli korigovat a dostavat vice prostoru, jenom ze to je problem, protoze to pak nebude kontroverznich temat a klesa sledovanost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2020 10:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemusíme přece čekat na zázrak:
https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/enbw-planuje-vystavbu-nejvetsiho-nemeckeho-solarniho-parku-obejit-se-ma-bez-podpory
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-podilu-oze-vyrobene-elektrine-dosahl-oblasti-50hertz-rekordnich-60
Odpovědět
va

vaber

8.7.2020 08:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
dva bloky 1000MW je 1000 větrných elektráren a ještě by musely pracovat neustále a na plný výkon
Kolik stojí jedna větrná elektrárna? jen plácnu 50 milionů, ale možná i sto? za tisíc je to 50miliard
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 09:10 Reaguje na vaber
U nás se asi VE nijak neprosadí, my můžeme jít cestou fve, JE a paroplynů, diverzifikace a dlouhého drátu.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

8.7.2020 11:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Diverzifikace má ovšem poměrně mizerný výkon a dlouhý drát spojující fotovoltaickou bídu s větrnou nouzí také moc nepomůže.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 13:40 Reaguje na Viktor Šedivý
Diverzifikace je přece systém organizace a ne výkonový element.
Systém bude tak výkonný, jak budou výkonné jeho části.
A to je práce pro odborníky, aby byla síť vždy schopna zásobovat odběratele. Velmi dobře se to reguluje cenou, která jde se silovou elektřinou.
Odpovědět
ig

8.7.2020 17:59 Reaguje na Pavel Hanzl
"Velmi dobře se to reguluje cenou" znamená, že taková elektřina bude dražší a nedostupnější, že chudší lidé si třeba nebudou moci dovolit ve špičkách používat elektrické spotřebiče. Moc nechápu, že tohle může někdo požadovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 20:25 Reaguje na
Praktické provedení neznám, pro člověka, který nemá fve, by se asi účtoval nějaký průměr, to bývá asi normální.
Pokud by to ale bylo takto natvrdo, tak by si člověk mohl rozhodnout, jestli ve špičce bude péct kačenu za 5 kč/kWh, nebo jindy za 0,50 kč. Ale nezchudne určitě nikdo.
Odpovědět
ig

9.7.2020 00:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano to je přesně ono. To, že se musím rozhodovat, kdy si můžu dovolit upéct kachnu, je snížení životní úrovně. Děkuji, nechci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.7.2020 08:40 Reaguje na
Tak se nerozhodujte. Budete ji péct v průměru za 4 kačky. (dnes za 5.50).
Odpovědět
ig

9.7.2020 10:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Vaši víru, že OZE povede ke zlevňování bych chtěl mít. Nechal bych se najímat na přenášení hor.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Opravdu nevidím důvod, proč se nechat takto nestydatě okrádat.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

8.7.2020 20:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Odborníci by zásobování obyvatel zvládli snadno. Bohužel se musí řídit šílenými představami politiků, kteří se rozhodli zalíbit se Zeleným Khmerům.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 20:26 Reaguje na Viktor Šedivý
Nemusí. Distribuci dělá EON a to je soukromá společnost.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:48 Reaguje na Viktor Šedivý
Proto je třeba volit tak, aby se žádný politik (v ideálním případě) co se nějak zapletl se zelenými nedostal do parlamentu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 09:05
Může tu někdo z lépe informovaných diskutujících jednoduše vysvětlit, proč Němci odstupují od jádra? Kvůli toxicitě vyhořelého paliva, potenciálnímu nebezpečí havárie, možného útoku ruských raket z Kaliningradu, nebo kvůli něčemu jinému?
Samozřejmě o paranázory typu "zblností ekoteroristů" a o podobné nesmysly nikdo nestojí. Děkuji předem.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

8.7.2020 10:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože to Merkelové připadalo jako dobrý politický krok vycházející vstříc představám společnosti nevzdělané, zelenou blbostí masírované.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2020 13:55 Reaguje na Viktor Šedivý
Právě tento kdákanec tu být nemusel.
Odpovědět
VŠ

Viktor Šedivý

8.7.2020 14:32 Reaguje na Pavel Hanzl
https://www.benu.cz/ustni-vody
Odpovědět
MG

Milan G

9.7.2020 12:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi byste se divil, ale pan Šedivý má v podstatě pravdu. Sami Němci říkají, že 180000 řvounů přehlasovalo 80 mio obyvatel.
Popíšu to takhle, když se do Evropy cpali uprchlíci, tak Merkelová váhala jestli je do Německa vpustit. Ale pak se rozhodla, že ano protože jak by to vypadalo na fotkách, když by těm uprchlíkům bránila německá policie ve vstupu. Poškodilo by to její image a zrovna v takhle nízkých úvahách se nechala přesvědčit k zavření JE. A opravdu se tehdy argumentovalo krom jiného Fukušimou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.7.2020 18:24 Reaguje na Milan G
Zkuste se zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby Merkelová v ten okamžik neřekla "všechny vezmeme, to zvládneme" ale řekla by to babišovské "ani jednoho".
To by byl neskutečný mazec, protože by 1,3 miliónů imigrantů zůstalo v Rakousku a u nás!! (možná pár v Polsku nebo Itálii)!!
To bych chtěl vidět podělané koblihy, jak by ječely hrůzou, to by se celý babišistán totálně sesypal!!
To by všude na plakátech byla Merkelová v esesáckém a s hakenkrojcem, to by byl nářez na entou!! Jenže ona není hrabiš......
Odpovědět
KZ

Karotka Z

11.2.2021 09:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Nechcete slyset pravdu, tak proc se ptate?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.7.2020 18:50 Reaguje na Viktor Šedivý

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
PE

Petr Eliáš

10.7.2020 09:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Only two things are infinite, the universe and human stupidity, and I'm not sure about the former.

Albert Einstein
Odpovědět
ig

8.7.2020 17:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Přece proto, že najisto počítají s tím, že během jedné či dvou generací převezme řízení hospodářství nevzdělaná a nevzdělatelná populace, která by, připuštěna k jaderným technologiím, nadělala víc škody než užitku. Takže raději všechno vypnou a sirky a žiletky, pardon, chtěl jsem říct štěpný materiál, někam hluboko zakopou :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.7.2020 08:41 Reaguje na
Právě tento kdákanec tu být nemusel.
Odpovědět
ig

9.7.2020 10:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Já se nezlobím, 15 % populace prý nerozpozná sarkasmus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.7.2020 18:18 Reaguje na
Nikoho žádný parasarkasmus nezajímá...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.8.2020 13:28
Po přečtení diskuse opět žasnu nad tím, jak se lidé dostali až na Měsíc. Neuvěřitelné.
Odpovědět

28.10.2020 04:20
Po šesti měsících rozvodu a odloučení s mým manželem jsem zjistil, že miluji svého manžela tak každý den, že mi chybí, ale důvod, proč jsme se rozvedli, byl ten, že mě podváděl, měl snoubence mimo naše manželství, takže vedl k našemu rozvodu, odcházel je život, ale nemohl jsem se bez něj obejít, tak jsem si přečetl online, jak doktor Sacre z Afriky pomohl mnoha lidem napravit tam manželství s velkou silou, kontaktoval jsem ho a vysvětlil mu věci , udělal nějakou modlitbu a řekl mi, že můj manžel mě přestane podvádět a on se ke mně vrátí, poté, co dostal hmotnou potřebu pro modlitbu, udělal modlitby a můj manžel se ke mně vrátil, přestal podvádět mě mě miluje a váží si se vším srdcem, je nyní mužem změny a velmi slušným mužem a velmi čestným mužem, takto mi Dr. Sacre pomohl zachránit mé manželství, pokud potřebujete pomoc, kontaktujte ho na čísle WhatsApp +2349076034359 nebo mu pošlete e-mail na adresu Sacretempleofpower@gmail.com

Paní Florence Gabriel
Odpovědět

28.10.2020 04:21
Po šesti měsících rozvodu a odloučení s mým manželem jsem zjistil, že miluji svého manžela tak každý den, že mi chybí, ale důvod, proč jsme se rozvedli, byl ten, že mě podváděl, měl snoubence mimo naše manželství, takže vedl k našemu rozvodu, odcházel je život, ale nemohl jsem se bez něj obejít, tak jsem si přečetl online, jak doktor Sacre z Afriky pomohl mnoha lidem napravit tam manželství s velkou silou, kontaktoval jsem ho a vysvětlil mu věci , udělal nějakou modlitbu a řekl mi, že můj manžel mě přestane podvádět a on se ke mně vrátí, poté, co dostal hmotnou potřebu pro modlitbu, udělal modlitby a můj manžel se ke mně vrátil, přestal podvádět mě mě miluje a váží si se vším srdcem, je nyní mužem změny a velmi slušným mužem a velmi čestným mužem, takto mi Dr. Sacre pomohl zachránit mé manželství, pokud potřebujete pomoc, kontaktujte ho na čísle WhatsApp +2349076034359 nebo mu pošlete e-mail na adresu Sacretempleofpower@gmail.com

Paní Florence Gabriel
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

15.12.2024 18:08
Konečně fundovaný odborný článek. Někde jsem se ztratil, ale celkově děkuji.
Odpovědět

Nejčtenější články

Martin Marek: Zkorumpovaný strážce ochrany přírody – trampská mafie na Kokořínsku odhalena

Diskuse: 132

Putin označil únik mazutu z poškozených tankerů za velkou pohromu

Diskuse: 11

Glyfosát a plastová mulčovací fólie. Stále běžná, ale škodlivá praxe pro půdní život

Diskuse: 21

Jan Mikeš: Ekologie 90. let a malešická spalovna

Diskuse: 9

Mezi nově objevenými druhy v amazonském pralese je také obojživelná myš

Diskuse: 2

Mazut ze ztroskotaných tankerů v Kerčském průlivu zamořil další části pobřeží

Diskuse: 2

V ostravské zoo se zabydluje samec medvěda ušatého převezený ze zámku Konopiště

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist