WWF Slovensko: Vyzýváme poslance, aby nehlasovali pro návrh zákona, který usnadňuje odstřel velkých šelem

Rys ostrovid, ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Tambako The Jaguar / Flickr

dovolujeme si Vám předložit připomínku k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon č. 543/2002 Sb. o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 43/1994 Sb. o civilní ochraně obyvatelstva.

Tento návrh zavádí zjednodušení a zrychlení udělování výjimek pro odstřel chráněných druhů živočichů ohrožených na životě, zdraví nebo majetku v souvislosti s výskytem velkých šelem v území, kde byla vyhlášena mimořádná situace.

Žádáme vás, abyste navrhované znění zákona nepodpořili. Jeho znění umožňuje příliš velké zásahy do populací chráněných druhů za příliš vágních podmínek, porušuje naše mezinárodní závazky a ohrožuje naše přírodní bohatství.

1. Především prohlašujeme, že zdraví a bezpečnost lidí jsou naší prioritou. Chápeme, že zvýšený počet střetů lidí s medvědem hnědým znepokojuje obyvatele, a je povinností státu najít a realizovat kvalitní a komplexní řešení.

2. Návrh zákona v předložené podobě však zejména vytváří podmínky pro závažné a v tomto rozsahu neodůvodněné zásahy do populací několika chráněných druhů:

Již nyní je sporné, jaká hrozba újmy vlastně spustí mechanismy, na jejichž konci má být chráněný živočich utracen. Návrh zákona používá termín ohrožení života, zdraví nebo majetku. Návrh zákona nespecifikuje, co by mělo být ohrožením majetku, a proto je jakékoliv ohrožení majetku příležitostí pro vyhlášení stavu nouze a udělení výjimky k odstřelu. Několik předkladatelů návrhu argumentuje "velkou hospodářskou škodou", ale nikde v zákoně není tato výše škody specifikována. Podle současného návrhu může pouhá přítomnost šelmy, a to i v jejím přirozeném prostředí bezprostředně sousedícím s hospodářsky využívanou oblastí, představovat riziko pro majetek, a vést tak k rozhodnutí o odstřelu.

Návrh zákona upravuje postup při udělování výjimky pro odstřel všech velkých šelem. Není vůbec jasné, jaké důvody vedly k návrhu usnadnit odstřel šelem, jako je rys ostrovid (Lynx lynx) nebo vlk dravý (Canis lupus). Několik zastánců návrhu uvádí, že "rysa nikdo střílet nebude". Pak ale není důvod, aby se navrhovanou novelou zjednodušil postup jeho odstřelu. Rys skutečně není hrozbou; naši stejnojmennou veřejnou výzvu podpořilo v krátké době více než 4 000 občanů.

Navíc návrh zákona vůbec nezohledňuje skutečnost, že právě všechny velké šelmy se podílejí na snižování škod způsobených přemnoženou jelení či jinou zvěří v zemědělství a lesnictví. Návrh zákona tedy bez jakýchkoli údajů umožňuje jednodušší postup při odstřelu těch šelem, které pomáhají snižovat škody zemědělcům a lesníkům.

3. V doložce slučitelnosti se uvádí, že "Předmět návrhu zákona není upraven právem Evropské unie". To není pravda. Předmět návrhu je přímo upraven směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Návrh zákona je s touto směrnicí v rozporu, a to jak stanovením nového důvodu pro udělení výjimky z ochrany, který směrnice nestanoví, tak stanovením příliš obecného kritéria "ohrožení majetku".

Návrh zákona tak jde proti předpisům Evropské unie, a to zcela zbytečně: jak samotná směrnice, tak i stávající zákon o ochraně přírody již obsahují důvody pro udělení výjimky - např. z důvodu prevence závažných škod (např. na zemědělských plodinách, hospodářských zvířatech apod.) a v zájmu zdraví a bezpečnosti lidí. Směrnice pouze vyžaduje, aby byl postoj státu vyvážený a řádně odůvodněný. Návrh tato kritéria nesplňuje.

4. Stále častější střety a napětí mezi lidmi a medvědy jsou výsledkem komplexního souboru příčin: Slabá vymahatelnost práva v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, desítky let nefunkční mechanismy slaďování hospodářských činností s ochranou přírody v chráněných územích, chybějící dotační mechanismy pro chovatele na ochranu jejich stád, porušování pravidel přikrmování a vábení v honitbách, zcela zanedbaná opatření v oblasti prevence a osvěty, špatně regulovaná návštěvnost chráněných území, absence migračních koridorů při plánování a realizaci staveb, desítky let zanedbávaný a v některých obcích stále přetrvávající problém se zajišťováním odpadů, stejně jako absence obecně přijatelných údajů o stavu populací chráněných druhů, stejně jako údajů o kvalitě jejich přirozeného prostředí, které zásadně ovlivňuje život a chování šelem.

Řešení, které chrání lidské životy a majetek a zároveň zajišťuje ochranu chráněných druhů v jejich přirozeném prostředí, by mělo řešit všechny výše uvedené problémy.

Závěr

Legislativa však musí být vyvážená a nesmí vytvářet podmínky pro neodůvodněně rozsáhlé zásahy do populací chráněných druhů, protože to ohrožuje naše vlastní přírodní bohatství.

Mgr. Miroslava Plassmann, PhD, ředitelka WWF Slovensko
Mgr. Pavol Žilinčík, právník, WWF Slovensko
Mgr. Milan Janák, ekolog, WWF Slovensko

Výzvu podpořili:
prof. RNDr. Vladimír Kováč, CSc., Bratislava
prof. Ing. Peter Urban, PhD., Fakulta prírodných vied, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici
prof. Ing. Vladimír Kunca, PhD., Fakulta ekológie a environmentalistiky, Technická univerzita vo Zvolene
prof. RNDr. Peter Bitušík, CSc., Fakulta prírodných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici
Mgr. Michal Chvostáč, PhD., Ústav zoológie, SAV
Mgr. Ivana Daubnerová, PhD., Ústav zoológie SAV
Alexander Sirotkin, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitre
Mgr. Radovan Václav, PhD., Ústav zoológie SAV, v. v. i.
doc. Peter Mikulíček, PhD., Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave
Mgr. Marek Slovak, PhD., Slovenska Akademia Vied
doc. Ing. Tomáš Lepeška, PhD., Fakulta ekológie a environmentalistiky, Technická univerzita vo Zvolene
RNDr. Peter Ľuptáčik, PhD., Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Prírodovedecká fakulta, Ústav biologických a ekologických vied
prof. RNDr. Ľubomír Kováč, CSc., Prírodovedecká fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach
Ing. Rastislav Jakuš DrSc., Ústav ekológie lesa, SAV
Klembara Jozef, Prírodovedecká fakulta UK, Bratislava Ing. Marek Svitok, PhD.
Mgr. Zuzana Dítě, PhD., Botanický ústav SAV
doc. Ing. Lenka Bobuľská, PhD., Prešovská univerzita, Fakulta humanitných a prírodných vied, Katedra ekológie
RNDr. Ján Krištofík, CSc., Ústav zoológie SAV
Dana Dojčáková, Prešovská univerzita v Prešove
Alžbeta Darolová, RNDr., CSc.
prof. Ing. Dušan Gömöry, DrSc., Lesnícka fakulta, Technická univerzita vo Zvolene
prof. Ing, Marián Schwarz, CSc, Technická univerzita vo Zvolene, Fakulta ekológie a environmentalistiky
Karol Marhold, prof., RNDr., DrSc., Centrum biológie rastlín a biodiverzity SAV, v.v.i.
Mgr. Hana Majerová, Dr. Rer. Nat, SAV
Mgr. Peter Klepsatel PhD.
Ing. Diana Krajmerová, PhD., Lesnícka fakulta Technickej univerzity vo Zvolene
Ing. Richard Hrivnák, DrSc., Botanický ústav, Centrum biológie rastlín a biodiverzity SAV
RNDr Fedor Čiampor PhD., CBRB SAV
Doc. PaedDr. Stanislav David, PhD., KEaE FPVaI, Univerzita Konštantín Filozofa v Nitre
Ing. Benjamín Jarčuška, PhD., Ústav ekológie lesa SAV
Mgr. Monika Majerová, PhD., Slovenská akadémia vied
Dr. Anton Krištín, DrSc., Ústav ekológie lesa SAV
RNDr. Zuzana Čiamporová Zaťovičová, PhD., CBRB SAV
Ing. Monika Szabóová, PhD., Slovenská akadémia vied
Ing. Andrej Raniak, PhD., Ústav Krajinnej Ekológie v. v. i., SAV
RNDr. Mgr.theol. Dominik Roman Letz, PhD., Centrum biológie rastlín a biodiverzity SAV
Mgr. Iveta Škodová, PhD., Botanický ústav, Slovenská akadémia vied
Mgr. Vladimír Nemček, Saola - ochrana prírody
Mgr. Ján Jurčík, PhD., Ústav genetiky a biotechnológií rastlín - SAV
Zuzana Gajdošová, Botanický ústav SAV
Matus Jurcik
Zuzana Janosikova, SAV
Denisa Slabejová, Centrum biológie rastlín a biodiverzity SAV
Mgr. Roderik Fiala, PhD.
Mgr. Zuzana Pelechová Drongová, PhD., Univerzita Komenského v Bratislave
RNDr.Ivona Kautmanová, PhD., Slovenské národné múzeum -Prírodovedné múzeum
Mgr. Slavomír Adamčík, PhD., Centrum biológie rastlín a biodiverzity SAV, v.v.i.