Zelený kruh: Senát schválil stavební zákon. I přes živou debatu senátorů zůstanou práva občanů na ochranu přírody osekaná
„Je opravdu potřeba zrychlit povolování staveb, nemělo by to ale být na úkor životního prostředí nás všech. Zatímco stavba by se zdržela v řádu měsíců, zásahy do životního prostředí mohou být nenapravitelné. Kvůli fikci souhlasu může být nějaká stavba povolena jen proto, že ji nestihl příslušný orgán zamítnout. A občané nebudou mít — s výjimkou kácení stromů a výskytu zvláště chráněných druhů — možnost ani podat námitky,” varuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.
Účast veřejnosti při povolování staveb zvyšuje kvalitu projektů, je prevencí korupce a pomáhá chránit životní prostředí zejména tím, že je zohledněna místní znalost obyvatel. Vláda ale na podzim předložila verzi stavebního práva, dle které by veřejnost neměla vůbec žádné možnosti — a to přesto, že v programovém prohlášení slíbila naopak posilování práv veřejnosti. Následně poslanci schválili pozměňovací návrh, který umožní občanům prostřednictvím spolků podávat námitky v případě kácení stromů či výjimek ze zvláště chráněných druhů. A včera schválil tuto verzi i Senát — práva občanů na ochranu přírody a krajiny tak zůstanou velmi osekaná. Veřejnost nebude moci ovlivnit kácení stromů s obvodem pod 80 cm, ochranu krajinného rázu, sadů, luk, mokřadů, remízků či říčních a potočních niv bez dřevin.
“Vláda i parlament se spokojili jen s opravou největších zmetků v zákoně, který připravila Babišova vláda. Novela vůbec neřeší nejpodstatnější část přípravy jakékoli větší stavby, a tou je územní plánování. Na předpis, který by umožnil stavět bez průtahů, ale současně na základě široké dohody podložené konkrétními daty o stavu území, jak je obvyklé ve vyspělých státech, proto stále čekáme,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
Novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů plénum Senátu projednalo a schválilo 10. května. Jediný senátorský klub SEN 21 a Piráti navrhl konkrétní úpravy zákona včetně účasti veřejnosti v povolování staveb s dopady na přírodu a krajinu. Účast veřejnosti na projednání v senátu kromě SEN 21 a Pirátů podpořily také senátorky Hana Kordová Marvanová (nestr. ODS a TOP09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL), naopak ostře proti účasti veřejnosti a spolků se vyjádřili senátorky Daniela Kovářová (nestr.), Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) a Tomáš Töpfer (ODS a TOP-09). Většina senátorů se nakonec přiklonila k návrhu schválit balíček zákonů v podobě, kterou podpořila Poslanecká sněmovna jednohlasně 24. března 2023. Stavební zákon a zákony související vstoupí v účinnost k 1. lednu 2024.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Miroslav Vinkler
12.5.2023 14:06Právo které umožní občanům prostřednictvím spolků podávat námitky v případě kácení stromů či výjimek ze zvláště chráněných druhů si může Parlament strčit do p...le !
Hlavně že budeme mít zelenou budoucnost podle gryndýlu , to si taky mohou v Bruselu a Praze strčit do zadku !
Že se dožiju téhle podělané doby , kdy se z ochrany přírody a životního prostředí stane doslova nadávka , jsem si skutečně nemyslel.
S tímhle státním zřízením nechci už mít nic společného, banda kašparů.
Tonda Selektoda
12.5.2023 15:00 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Jeřábek
12.5.2023 23:52 Reaguje na Tonda SelektodaNe vše oškubat totálním omezením všech.
Jiří Kvítek
14.5.2023 10:49 Reaguje na Tonda SelektodaMyslím si, že tuto situaci zavinili hlavně ti, kteří bezostyšně zneužívali právo veřejnosti vyjadřovat se k připravovaným projektům tak, že jim vadilo prostě všechno. Cokoliv se připravovalo, tak bylo špatně! Hlavně škodit! Ten pocit moci musel být opravdu opojný. Pak se jich zeptáte: co je to ta biomasa? A jsou v háji...
A proč jim všechno nové vadilo? O to vůbec nešlo. Měli jediný cíl: zviditelnit se a případně se dostat k moci (např. do zastupitelstev obcí, krajů apod.).
Za 30 let práce v oboru odpadů znám hodně lidí, kteří se ochraně přírody věnovali sice jako amatéři, ale opravdu pro tu přírodu něco udělali. Ať už jako dobrovolníci na brigádách (úklid odpadků z lesa, sázení nových stromků) nebo jako lidé (svým příkladným a zodpovědným přístupem byli vzorem pro ty ostatní). A těch si já osobně moc vážím.
Jejich dobré jméno a smysl jejich práce zničili ti, kteří se za veřejnost jenom schovávali. Účelově vytvořené spolky, které ve skutečnosti ekologie vůbec nezajímala. Díky nim teď veřejnost ostrouhala. Nebojme si tu pravdu říci nahlas.
A důsledek toho, když do ekologie mluví ti, co sledují pouze vlastní zájmy?
Když čtu o Green Dealu, tak se mi otevírá kudla v kapse - takovou snůšku hovadin může vymyslet jenom člověk, který je naprosto mimo realitu života. Některé věci částečně udělat jdou, ale ne v takto nesmyslně zvolených časových úsecích.
Hlavně to neřeší ty nejvýznamnější zdroje znečištění na světě (v čele s Čínou a USA). To je třeba řešit přednostně. Řešíme umělé ostrovy z odpadků, ale ani samotná EU ještě nezakázala ukládání odpadů do moří a oceánů!
Kdyby na ploše celé EU se vše z Green Dealu splnilo už od zítřka, v celosvětovém měřítku se to neprojeví nijak výrazně (veřejně publikované odhady uvádí, že to bude v rozmezí od 2 do 10%).
Jenom to významně oslabí ekonomiku evropských zemí, aby soudruzi z Číny nás mohli pohodlněji převálcovat. Svoje území si zamořili, tak hledají nové zdroje po celém světě. Ti pak všem ukážou, co je to ekologie v provozní praxi. Ještě budeme se slzou v oku vzpomínat...
A skutečný přínos pro přírodu?
Podívejte se na skutečně naměřený pokles emisí za dva roky nuceného COVIDového útlumu. Až překvapivě malý - takže to asi nebude ta správná cesta, nemyslíte?