Zelený kruh: Změna liniového zákona – má jít o podporu strategických staveb, ale bita bude ochrana životního prostředí

V rámci transpoziční novely liniového zákona budou ve třetím čtení hlasovány návrhy, které zásadním způsobem mění pravidla ochrany životního prostředí. Návrhy neprošly standardním projednáním ve vládě, ani kontrolou ze strany Legislativní rady vlády, ačkoli jde o návrhy obsahově zásadní a rozsáhlé. Zelený kruh apeluje na poslance a poslankyně, aby v rámci novely liniového zákona neschvalovali návrhy, které významně oslabí ochranu životního prostředí a s předloženým zákonem věcně nesouvisí. O novele liniového zákona budou poslanci jednat ve třetím čtení v pátek 3. 11. Zelený kruh považuje za nepřijatelné, aby byly schváleny zejména návrhy týkající se nových pravidel pro těžbu nerostů (návrhy A. 55-71); omezení kompetencí České inspekce životního prostředí (A. 28–31 a C), zavedení dílčího územního rozvojového plánu (N1) či zjednodušené postupy pro povolování staveb souvisejících s jadernou energetikou (A. 45-54). Naprosto nekoncepční a řádně neposouzený je návrh E.5, který zavádí novou možnost rozsáhlé veřejné podpory pro jaderné reaktory. Kompletní texty návrhů jsou k dispozici na stránkách PSP.

Způsob přípravy a projednání pozměňovacích návrhů kritizují experti Sítě k ochraně demokracie. Projednávání je v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.

Návrh hospodářského výboru zavádí privilegované právní režimy pro stanovení dobývacích prostorů, povolování těžby a vyvlastňování nemovitostí ve prospěch těžby. Účelem je zrychlení a usnadnění těchto správních řízení a významné omezení procesní ochrany práv vlastníků, obcí i dotčené veřejnosti na jedné straně a veřejných zájmů chráněných zvláštními zákony na druhé straně.

Expert na právo životního prostředí a advokát specializující se na spory v ochraně přírody a krajiny Petr Svoboda k tomu uvádí „Formou věcně nesouvisejícího přílepku dojde k zásadní změně v zákonné úpravě těžby v oblasti vyvlastňování, omezení vlastnických práv k nemovitostem, práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Vyvlastňovací účel ve prospěch těžby je krajním zásahem a neměl by proběhnout bez řádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády. Způsob vymezování jednotlivých „ložisek strategických nerostů“ formou nařízení vlády a bez jakékoli úpravy řízení s dotčenými osobami, zejména s dotčenými vlastníky nemovitostí a obcemi, je v rozporu s čl. 78 Ústavy ČR a čl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“

Součástí novely je významné omezení kompetencí České inspekce životního prostředí. ČIŽP má podle návrhu přestat patřit mezi dotčené orgány v případě procesu EIA. ČIŽP se ročně vyjádří cca k 700 případům posuzování vlivů na životní prostředí. Při zapojení využívá své specifické znalosti místa, kde má být záměr realizován, neboť vyjádření zajišťují oblastní inspektoráty. Petra Kolínská ze Zeleného kruhu k tomu uvádí: „ČIŽP může rozsah zapojení do procesu EIA, s ohledem na dočasná úsporná opatření, omezit svým interním rozhodnutím, není potřeba kvůli tomu měnit zákon. V případě schválení návrhu dojde nejen ke ztrátě odborného vkladu ČIŽP, ale především investor ztratí možnost konzultovat s ČIŽP svůj záměr před podáním žádosti, resp. získat předběžnou informaci o požadavcích na údaje a podklady potřebné jak v procesu EIA, tak v řízení navazujícím.“

Další návrh ohledně ČIŽP předpokládá úpravu v zákoně o ochraně přírody a krajiny, a to odejmutím kompetence ke kontrole, vedení správních řízení a přestupkových řízení s fyzickými osobami nepodnikajícími. V důvodové zprávě je odkaz na duplicitu v kompetencích s jinými orgány veřejné správy. Jiří Dlouhý ze Společnost pro trvale udržitelný život k tomu uvádí: „K zefektivnění činnosti ČIŽP toto okleštění pravomocí nepovede, protože na začátku případu není jasné, jaké osoby v jakém právním postavení jsou za hrozící či proběhlé protiprávní jednání odpovědné a ČIŽP bude nucena stejně šetření zahájit. V případě zásahů v lesích bude navíc ČIŽP část kompetencí mít podle lesního zákona a část nikoli, protože o ně tímto pozměňovacím návrhem přijde. Tzv. zefektivnění bude tedy probíhat tak, že podle jednoho zákona Inspekce případ vyřeší a řešení podle druhého zákona předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřady navíc nemají žádnou zkušenost s komplikovanými případy a odbornost ČIŽP nebudou umět nahradit.“

Za ohrožení zájmů životního prostředí považuje Zelený kruh také návrh svěřující Ministerstvu dopravy kompetenci pořídit dílčí územní rozvojový plán. Podle důvodové zprávy má: „přijetí územního rozvojového plánu pouze pro část území, resp. pouze pro některé významné stavby dopravní infrastruktury, za cíl zjednodušit a zefektivnit přípravu a povolování významných dopravních záměrů, typicky vysokorychlostních tratí.“ Zelený kruh upozorňuje, že koncept „dílčího rozvojového plánu“ je v rozporu s ideou „územního rozvojového plánu“ jako takového. Územní rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stěžejní celostátní záměry dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexně a ve všech potřebných souvislostech. Dílčí plán legalizuje salámovou metodu a znemožňuje posoudit kumulativní vliv záměrů a najít pro dané území vyvážené řešení.

Omezení práv vlastníků nemovitostí, dotčených orgánů, obcí a veřejnosti má přinést návrh na zásadní zjednodušení povolování staveb pro energetickou bezpečnost týkající se jaderných elektráren, přičemž jejich okruh je potenciálně velmi široký a v případě dopravních staveb, energetických sítí a dalších mohou být i stovky kilometrů vzdálené od reaktoru. Velmi problematické je zrušení možnosti odvolání. Odvolací orgán tak přijde o možnost opravit případné vady prvostupňového rozhodnutí. Přesun rozhodování, které přísluší správním orgánům, na soudy, zvyšuje pravděpodobnost zrušení přijatého správního rozhodnutí soudem, což v důsledku povolování neurychlí. Edvard Sequens ze sdružení Calla k tomu uvádí: „Poslanci hodlají dále zjednodušovat povolování všeho, co se týká jaderné energetiky. Kde však mají dluhy, to je komplikované povolování mnohem jednodušších obnovitelných zdrojů energie, například sedm let na povolení větrné elektrárny je nesmyslné dlouhá doba.“

S liniovým zákonem vůbec nesouvisí řada přílepků v oblasti energetiky, které prosazuje Ivan Adamec z ODS. Jeho návrh na zavedení mechanismu rozdílové ceny (Contract for Difference) pro stavby jaderných reaktorů předložený bez dopadových ekonomických analýz se může výrazně promítnout do ceny elektřiny pro domácnosti a přinese závazky pro státní pokladnu. Spotřebitelé elektřiny i daňoví poplatníci budou totiž minimálně dalších 30 let platit ČEZu rozdíl mezi vysokou cenou z jaderné elektrárny a nižší cenou na trhu.

---

reklama

---