https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zrusme-sumavu?ids%5Bx04758d9f0e11ddd3577dfe7c78493a70%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Feřtek: Zrušme Šumavu!

16.6.2010
Napadlo mě to poprvé asi před čtyřmi lety, když se naposledy měnila vláda a lidovci v čele s Kalouskem a tehdejším ministrem Ambrozkem (nezní vám to taky jako zpráva z nějakého paralelního vesmíru?) couvli před šumavskými starosty a slíbili, že neudělají nic, co by se jim a „šumavskému lidu“ před volbami nelíbilo. Tak jsem si tehdy říkal: Když nejsme za patnáct let schopní najít rozumnou cestu, aby ten národní park fungoval, tak ho proboha zrušme.
 
Tehdy to byl spíš takový emocionální výkřik, ale teď se znova sestavuje vláda, a pokud ministerstvo životního prostředí rovnou nezmizí z vládní mapy, bude v jeho čele nejspíš někdo z ODS či Věcí veřejných. Tak mám pocit, že by vážně stálo za to o zrušení parku uvažovat.

Za ty poslední čtyři roky se toho na Šumavě moc nezměnilo, byť jsme měli vládu, jejíž součástí byla Strana zelených, která dokonce držela přímo ministerstvo životního prostředí. Jmenovala nového ředitele parku, pana Krejčího, který by rád se starosty vycházel a zároveň si to příliš nerozházel s biology a ochranáři. Což je těžké. No a současná úřednická ministryně paní Bízková (blízká ODS) mluví o tom, že na Šumavě byla spuštěna zelená opona a dva tisíce místních obyvatel trpí. Rétorika nového ministra (pokud se jím nestane pan Moldan za TOP 09) asi bude podobná. I když jím bude Moldan, není pravděpodobné, že by v pravicové vládě udržel „bezzásahové“ pojetí prvních zón a prosadil jejich scelování a rozšiřování. Opozičním socialistům leží představa suchého lesa na hřebenech v žaludku ještě víc.

Šumavě nejvíc škodí přesně tato zákopová válka, kdy se politici nejsou schopni rozhodnout, jestli tu bude opravdový národní park, nebo jeho parodie. A změna ke skutečnému parku, kde je alespoň třetina území ponechána přírodním procesům, se přinejmenším od příštích dvou vlád nedá očekávat. Dalších zhruba deset let jalových kompromisů Šumavě jen uškodí a my budeme sledovat pozvolnou devalvaci, zesměšňování a ukrajování parku.

Takže zahajujeme myšlenkové cvičení: Národní park Šumava neexistuje. Co se stane?

  • Zmizí nepřítel, který sjednocuje všechny – od party okolo expremiéra Zemana, přes krajské politiky, až po místní obyvatele. Diskutující vylezou ze zákopů označených kácet proti nekácet a začne normálnější debata o tom, jak by měla Šumava vypadat.

  • Zmizí některá nesmyslná nařízení současné správy parku, která opravdu ztrpčují místním život, když chtějí úředníci v intravilánu obcí kecat do každé pitomosti.

  • Bude se tu víc stavět, asi nic hezkého. V míře vkusu se Šumava od zbytku republiky asi lišit nebude.

  • Kůrovcové holiny na vrcholcích se asi zvětší. Ale tam není při současné klimatické změně dosavadní les udržitelný. Nezasahování byla jeho šance pro obnovu. Lesácké zásahy proces mizení lesa nejspíš jen urychlí. V takovém případě by bylo mimořádně trapné nechat si „národní park“ jen jako turistickou známku, když se ve způsobu hospodaření od ostatních lesů prakticky lišit nebude.

  • Přírodně zajímavá místa asi zůstanou chráněna jako maloplošné rezervace. Což se zase nebude mnoho lišit od dnešní „první zóny“ pořád ještě rozdrobené na 138 kousků.

  • V nižších polohách bude Šumava dál zelená a smrková, jak to mají turisté rádi. A na náklaďáky se dřevem si zvykli. Ostatně díky nim je Šumava plná asfaltek. Pro cykloturisty ideální. Pěšky je totiž mezi stejnověkými smrčky poněkud nudno.

  • A když bude chtít někdo vidět národní park, se vším neladem a divokostí, je to do Bavorského lesa přes hranici pár kilometrů.

  • Třeba teprve pak někoho napadne, že ta původní idea národního parku nebyla zase tak špatná. Anebo ne. Možná opravdu nikomu scházet nebude a všichni budou nadšeni, že mohou jezdit lyžovat od Lipna na Hochficht lanovkou. Ze Šumavy prostě bude takový národní sportovní lunapark. Jako třeba v Krkonoších. Tam je ten „národní“ park taky do značné míry k smíchu.

Připadá vám to jako kacířství? Ta původní cesta, kterou jsme nastoupili v roce 1993 vyhlášením Šumavského národního parku, se prostě neosvědčila. Není v této společnosti průchodná a udržitelná. Tak zkusme jinou. Konec světa kvůli tomu nenastane.


reklama

 
foto - Feřtek Tomáš
Tomáš Feřtek
Autor se dlouhé roky věnoval životnímu prostředí jako redaktor časopisu Reflex, dnes pracuje v produkční společnosti.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Většinu národního parku netvoří horské smrčiny - 17. 6. 2010 - Daniel Vondrouš

K zajímavé úvaze Tomáše Feřteka si dovoluji podotknout jednu zásadní věc.
Jím uváděné argumenty se vesměs týkají výhradně minimální části národního parku - bezzásahových území a maloplošných rezervací.

Další část území národního parku ovšem pokrývá bezlesí (např. rašeliniště) a drtivou většinu pak lesy, spravované metodami přírodě blízkého lesnictví (zasahuje se tu proti kůrovci). Správa parku má od státu úkol postupně měnit druhovou skladbu těchto lesů směrem k přirozenější a stabilnější podobě. A svůj úkol pečlivě plní - viz
http://zpravy.idnes.cz/sumavu-ceka-revoluce-misto-smrkove-plantaze-se-vrati-smisene-lesy-1d1-/vedatech.asp?c=A100616_143656_vedatech_nos
Důvody pro takové zadání jsou logické. Lesy v přírodě blízké druhové skladbě dokáží mnohem lépe zadržovat vodu, lépe odolávají škůdcům, větru apod., jsou druhově pestřejší a tím atraktivnější pro turisty. Samozřejmostí je zcela volný pohyb lidí v těchto lesích - jde o druhé a třetí zóny parku. Proti správě těchto lesů nikdo nic nenamítá. Přesto právě o ně jde.

Zrušení parku by totiž automaticky znamenalo odebrání správy těchto lesů Správě národního parku a její převedení na Lesy ČR, případně soukromého vlastníka. Stát by zároveň zásadně změnil legislativní zadání pro správu těchto lesů. Namísto směřování k přírodě blízkému smíšenému lesu s volným pohybem lidí by se kormidlo otočilo o stoosmdesát stupňů směrem k výnosnějším nestabilním a nepřirozeným smrkovým monokulurám. Ty mnohem hůře odolávají škůdcům a počasí a také bývají plné oplocených obor.

"Zásoby" dřeva v těchto lesích (pořád mluvím o druhých a třetích zónách - tedy drtivé většině parku) a ohromný prostor pro pěstování smrkové "kukuřice" či chov jelenů představují jednu z posledních "neohlodaných kostí" v našem státě. Zájem o odstranění zásadní překážky pro její ohlodání je přirozeně veliký. Nechce se mi věřit, že tohle bývalý elitní ekologický novinář ve své jinak trefné úvaze přehlédl.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist